Archiv Včelařské konference

Čárlí:
Ten termín 10.10 nám asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při 10 nad nulou.
----

Počtením ve vyhlášce se žádný termín 10.10 nenajde ale 15.10.

Nikdo kromě toho kdo ji přepisoval asi neví, jestli mají komise vyrazit před 15. či po 15.10.
ALe jedno je jisté, má se to dělat komisionelně. Včelař zapaluje knot,komise honí včely do úlu a roztoče z úlu.
-------------
8. Všem chovatelům včel v katastrálních územích
Královéhradeckého kraje se nařizuje provést
komisionelním způsobem, počínaje datem
nejpozději 15. 10. 2011, léčebné ošetření svých
včelstev postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 4.
Po každém léčebném ošetření a po ukončení spadu
roztočů se vložené podložky vyjmou, ometou, řádně
očistí a vrátí zpět do úlů.
-----------------
http://www.svscr.cz/download.php?idx=4830

Taktéž doporučuji ctěné pozornosti tyto pasáže:

4. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev a intenzitu napadení včelstev
roztoči - zejména napadení trubčího plodu a pečlivě
sledovat přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
5. Všem místně příslušným ZO ČSV
v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat
hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit
jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření
včelstev v obvodu své působnosti postupem podle
oddílu I, článku 4, odst. 2 tohoto nařízení
(FORMIDOL destičky a.u.v.) v jarním a letním
období,
anebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů
vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem
podle oddílu I, článku 4, odst. 3 tohoto nařízení
(=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu
(medobraní).


Z čehož vyplývá, že je zbytečné se zabývat něčím, co skoro nikdo nedodržuje.
Hlavně roztoči, kteří padají v počtu 3 za den již medobraním. :-) A ještě se nespočtou a nenahlásí.


Karel

Spad po třetím ošetření má být 0. Protože, ale ošetření Varidolem není 100% to znamená, že 0 ve spadu, je několik roztočů ve včelstvu od jednotek až po několik desítek. Jde o výchozí počet před ošetřením. Cílem by mělo být co nejmíň roztočů na začátek plodování.

Nevšiml jsem si, že by někdo zmínil, že při druhém a třetím ošetření Varidolem nemá být ve včelstvu plod a pokud tam je musí se odstranit. Takže kdo má za sebou teď třetí ošetření a ve včelstvu je plod, já ho ještě někde mám, jako kdyby neošetřoval.

Jeden se přece o plodu zmínil Karel. Přehlédl jsem to.

Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
razantněji ...
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: JirkaV
Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Spad po třetí fumigaci

Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
(v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.

Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
než u dýmu.

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Buď budeš mít v zimní měli zjištěný spad 3 a více roztočů na včelstvo, potom by podle metodiky ti měla ZO udělat nátěr plodu plus fumigaci na jaře. Anebo v laboratoři ty roztoče nezjistí, potom, aspoň podle naší severomoravské metodiky můžeš požádat ZO o nátěr plodu sám a oni by to měli udělat.
Hlídej si jen, aby to udělali včas,kdy jsou rozlohy zavíčkovaného plodu ještě malé. Na jaře bývají velké rozdíly a pokud to období určuje funkcionář podle svých včelstev, která mohou být slabá, budou v silných včeltvech místo pár decimetrů zavíčkovaného plodu pár desítek decimetrů zavíčkovaného plodu. A to už je při nátěru plodu dost problém.
Pokud se nejedná o roztoče usmrcené předchozí fumigací, kteří až teď spadali z plástů....

Jinak teď v zimě to nech tak, jedině že by jsi v prosinci se dostal k aerosolu a včelstva by byly od teďka málo uteplené a počasí bylo chladné jako nyní, takže by stoprocentně ukončily plodování a v době aerosolu byly bez plodu. Pak by bylo vhodné jim tam ještě jednou fouknout aerosol, aby se zmenšil počet roztočů , kteří budou likvidováni na jaře nátěrem plodu a tím zmenšila pravděpodobnost,že víc roztočů nátěr přežije.

A přemýšlej, co bylo letos špatně, protože tak velký spad po třetí fumigaci je opravdu příliš velký. Buď velké plochy zavíčkovaného plodu při fumigaci nebo sousedovo či divoké neléčené a vylupované včelstvo nebo nástup odolnosti, což by byl ale průšvih.
Další rok doporučuji udělat trošku větší množství oddělků nad plán a ve stávajících včelstvech vyměnit matky za mladé. A na podzim při fumigaci klíckovat matky, aby fumigace byla zaručeně stoprocentní.
Mladé matky a oddělky jsou totiž jednak životaschopnější při přemnožení roztočů, jednak taky mladé matky snášejí klíckování lépe než staré, jsou při tom menší ztráty.

"No to jsem zkoušel a jistě i další včelaři.Je to pěkná pakárna dát zezadu knot po uzavření česna.Na dotaz zda by mělo dojít k usmrcení roztočů po 10.10. aby se neinfikoval další plod.Tato opatření již měla být udělána gabonem a kys.mravenčí,tou i po nakrmení,samo,že nedojde k úplné likvidaci roztoče ale k jeho utlumení/jinak by byla zbytečná fumigace/.Udajně to včelám škodí méně néž varidol.Samo,že se dá fumigovat v létě.Ono se dá také lyžovat na písku a také je to lyžování,Že se vůbec někdo snaží něco doporučit,když my samozřejmě jsme na všechno odborníci.Zdravim"

Ucpe se česno,případně očka, knot se dá u zadováků zezadu za okénko do plodiště, u nástavků se nadzvihne strůpek a knot se hřebíkem vbodne do plástu do mezery po krajním vyndaném plástu v horním nástavku. Takhle se to zavádělo před 20 lety a takhle se to dělá podle oficiální metodiky dodnes. Nevím, co je na tom obtížného nebo neproveditelného nebo nepochopitelného?
U letní fumigace nebo třeba při fumigaci roje v rojáku je potom nutné knot vkládat přes nějaký otvůrek ve strůpku, nedá se zvedat celý strůpek, protože by uteklo moc včel.

A Gabon by se měl používat co nejméně, protože zatěžuje rezidui včelstvo a tím následně zvyšuje možnost vyšlechtění odolného roztoče zhruba 15 - 30 x více než jedna fumigace. Už to tady bylo mnohokrít probíráno.

Varidol (amitraz) je kontaktní jed a to, že se dostane dovnitř chomáče při aerosolu líp než kouř je způsobeno přilnavostí na včelách ve vrchní vrstvě, které jej zanesou dovnitř chomáče.

"Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
než u dýmu."

Dým má vždy zhruba stejný rozptyl velikosti částic daný tím ohněm a ten je poměrně široký. Malých částic, které se dlouho drží ve vzduchu a pronikaly by do chumáče, tam není moc. Navíc včelstvo reaguje instinktivně na chemické látky obsažené v dýmu a pokud je v zimním chumáči, včelky instinktivně omezí dýchání, aby se kouř nedostal dovnitř chumáče.
Aerosol má roptyl velikosti částic daný způsobem vzniku. Mohou to být vlmi malé částečky i poměrně velké částečky, dle přístroje, ve kterém vzniká a podmínkách.

Takže je buď třeba znát rozložení velikosti částic v dýmu a v daném aeroslu anebo věřit výzkumníkům.

RP:
Takže je buď třeba znát rozložení velikosti částic v dýmu a v daném aeroslu anebo věřit výzkumníkům.

------------

Je nutno především věřit experimentům a jejich opakování a vyhodnocení. Ne výzkumníkům.


Těm co se o to zajímali není nic známo, že by byl udělán experiment s pronikáním aerosolu do chomáče. Z VATU vycházejí kapičky hodně velké na to aby vnikly do chomáče.
Test by musel probíhat tak, že 24 hodin po aplikaci by se provedl smyv z usmrcených včel a zjistilo by se, kolik VD přežilo uvnitř, než se tam pogybem včel dostane amitraz.

Z tohoto pohledu považuji fumigaci zadýmením směsí medicináho oleje s Varidolem za účinějí - jednak je to daleko jemnější dým, kvedlá se to v úle minuty a včely se rozruší a snaží se jej vyvětrat ven a prostředí úlu je taky nalakováno maitrazem v oleji, jako kdyby se lakovalo acetonem s amitrazem. Takže je to taková náhrada jarního nátěru.

Karel

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 23:52:45
> ----------------------------------------
> Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to
> přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou
> kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
> než u dýmu.
>
>
>

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

---------------
Odvětráváním se chomáč rozvolní a pak je otázka, jestli je v té době ve vzduchu nějaký nosič s amitrázem.

Z tohoto mi vychází nejlépe ten olej z Fureta, Zalu, Grifina.

Nitno říci, že aerosol ulpí nejenom na včelách ale i na plástech atd. Takže je amitrázem vše nalakováno.
Takže z hlediska kontaminace je to to nejúčinější, hned za nátěerem plodu. To jen aby jsme si nelhali do vlastní kapsy.

Karel

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 16:46:52
> ----------------------------------------
> V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve
> včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám
> asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při
> 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely
> ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká
> práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být
> papažštější než papež.Zdravím
>
>
>

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

--------------

Ovšem v letošním roce, stejně jako v 2007 je třeba vzíti v úvahu snahu včelstva vytvořit zimní generaci. V případě, že je ve včelstvu vysoká populace VD, je to snaha marná a dlouhým plodováním zrychluje destrukci včelstva.

V 2007 mi padali VD stejně intenzívmně po prvním aerosolu stejně jako po druhým. (říjen, listopad). Teprve o Vánocích nebyl spad. Odhaduji, že tam tehdy do poloviny listopadu byl plod.

Karel

Díval jsem se na včelstva teď o víkendu, přes strůpkovou folii a odhaduji, že tak asi 70% včelstev ještě nějaký plod má. Já jsem druhé ošetření Varidolem ještě nedělal. Nejdřív ke konci týdne, podle stavu ve včelstev.

Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno SVS pro danou oblast?

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?
>
>
>

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?


---------------

Jsou už nějaké informace o úhynech? Jsou zprávy z jihu, že tam kde to nechali na nařízeních a doporučeních SVS, tak jim ubylo včelstev.

No a tady u nás, jak je zřejmé z vyhlášky musí vyjít iniciativa od včelaře, ZO nesmí spát a reagovat a pak teprve veterina něco předepíše.

Perfektníé alibi pro SVS, takže nezbývá než výzkumničit.

U nás je to jako u některých doktorů: Dobrý den, co vám je a co vám mám předepsat?

:-)

Karel

Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
Děkuji za rady
Pepek Langstroth3/4

Souhlasím, i když asi KM moc včelstvo nezatěžuje. Byla to ale reakce na čárlího, kterému se zdá, že fumigovat brzo, když tam je ještě plod je blbost.

"Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti."
---------------------------------------------------------

To je fakt, člověk by měl umřít spokojenej a nezatěžovat si zbytečně hlavu.

PS: to nebyl nejlepší příklad, proč se držet doporučení
:-D

Kyselina mravenci je snadno dostupna,navic kvuli ni nemusi nikdo schuzovat a pocitat kapky a pasky...Skromny tip:50 % vcelaru ani nevi jak takova odparna deska vypada,natoz aby ji pouzili,kdyz Svs nenaridi Gabon.Nez cekat na doporuceni,je lepsi okamzite na spad roztocu zareagovat...Jenom ze to by nase clenska zakladna musela prestat papouskovat moudra zhora a taky se naucit rozhodovat sama za sebe.Ne Svs,ale vcelar ma znat stav svych vcelstev,ne az mu nekdo oficialne nakuka co ma delat...Ale to snad prijde casem...JosPr

O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

vsusicky:
O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.

---------------------
Pokud je to na můj příspěvek, tak já netvrdím, že jej včely vyvětrají, ale snaží se jej vyvětrat. Nebo co to dělají, když se rozhučí a rozlezou po úle a na česně mávají křídly. Takže účel je splněn a chomáč je rozvolněný.

Právě asi princip zplynování či co to je oleje s nosičem vytvoří dost kouře. A vydrží v úle pěkně dlouho. U kousku papírku je ho podstatně míň, ale i s ním se dá dosáhnout slušných výsledků.

Karel

Těžko poradit, pokud nebudou úly pod střechou, ale postavíte je volně
ven, připravte se na to, že dřevo pracuje. V létě je teplo a sucho, na
podzim je pak většinou vlhko, taky někdy prší, atd. :)

Nejdůležitější je asi konstrukce nástavku, jestli dáte desky natupo k
sobě a nebo použijete nějaké spojení pero-drážky, čepy atd. Tyto spoje
asi dokáží hodně dřevo podržet.

V každém případě, před výrobou nástavků je dobré o dřevu si něco
naštudovat, základ je asi vědět co je pravá a co levá strana prkna, jak
se mění které rozměry při sesychání dřeva, jak se prkno s vlhkostí
prohýbá a z toho pak vyplývá jak orientovat prkna při sestavování
nástavku aby byly co nejméně namáhány hřebíky-vruty.



Pokud je už dřevo suché, může se s vlhkostí už jen zvětšit, což je lepší
situace, než dělat nástavky z mokrého dřeva, které se pak seschne
(klidně o 5 i více procent dle výchozí vlhkosti) a to pak mám nástavky
hned o pár milimetrů menší než jsem původně chtěl a včelí mezera může
být hned fuč :)


Pokud budete dělat nástavky tím nejjednoduším způsobem, tj. desky natupo
k sobě, je třeba dávat prkna levou stranou dovnitř, spojení provést
pořádnými vruty, ty jdou potom znovu dotáhnout a dřevu tak domluví pokud
dojde k prohnutí dřeva a tím k odchlípnutí stěn nástavku. Určitě co
považuju za nutné, je si předvrtat díry do těch desek, kde budou
hlavičky vrutů, na vrták si dát ještě záhlubník, tím na jednu operaci
vyvrtám díru skrz desku a ještě udělám zahloubení pro hlavičku vrutu.
Bez toho předvrtání a zahloubení pak dochází hodně k praskání dřeva při
dotahování vrutů.


U rámků je situace lepší v tom, že dřevo mění svoje rozměry se změnou
vhlkosti minimálně ve směru po délce vláken (0,3%), takže 20cm dlouhá
loučka bude suchá i mokrá skoro pořád mít délku těch 20cm. Ovšem ve
směru napříč přes léta (jsou tam dva možné směry, nastudovat v
literatuře) dochází ke změně rozměrů 5až10% V praxi se mě to projevuje
asi tak, že udělám nové rámky, loučky jsou krásně rovné, v úle potom v
místě, kde je v loučce třeba suk, dojde se změnou vlhkosti k
nerovnoměrným změnám v rozměru profilu dřeva a loučka se prohne
nahoru-dolů a nebo vybočí vpravo-vlevo, podle toho, jak je dřevo
rostlé. Potom co jsem si udělal rámky ze smrkového dřeva se suky, jsem
pochopil, přoč je na rámky dobré lipové dřevo - nemá suky a loučky se
pak prostě různě nekroutí :)


Dřevo v kombinaci se změnami vlhkosti je dost problém, ale pokud máte
úly ve včelínu tak dřevo nebude tolik trpět od počasí a problémům se
dost vyhnete. Já mám úly venku a asi jediný jak nástavky ochránit je
parafinování ....


petr j.




On 14.11.2011 14:55, Pepek Langstroth 3/4 wrote:
> Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu
> nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé
> desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle
> neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a
> ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i
> při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby
> dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
> Děkuji za rady
> Pepek Langstroth3/4
>

Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu. Ono tohle zařízení zase tak rozšířené není. Samozřejmě, že se na tom projeví i to, že včelař si nekontroluje spad a nepřeléčí včas KM a čeká až na konec snůšky a vložení Gabonu. Je to vždy součet chyb. Já mám takovou zkušenost, že když používám aerosol 2x v období bez plodu, tak další rok v červenci je roztočů ve spadu tak málo, že KM je záležitostí prevence a odlehčení od roztočů pro líhnoucí zimní generaci. Stejné to bylo s kontrolou spadu v létě i letos.

Dřevo je živý materiál, to pracuje vždy. Vlhkost řeziva na úly se používá od 11% níž. 8% je vlhkost truhlářského řeziva. Aby dřevo minimálně pracovalo musí být slepeno(spárovka) Jednotlivé lamely by neměly být širší 80mm a lepit střídavě levá a pravá strana nahoru. Pravá strana je směrem ke středu(pohled na průřez) a pravou stranou se skládá nahoru i do hráně. Nejlepší řezivo je středové prkno, to pracuje minimálně, dřeň se vyřízne.

AM:
Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu.

----
Já si právě VAT koupil na podzim 2005. V té době místní ZO ustoupila od aerosolování. Takže podzim/zima 2005,2006 i 2007 jsem aersoloval. Tehdy jsem zkoušel, zda to nedělat 3x, jestli je to rychlejší než otvírat víka, zandavat česna, čekat hodinu atd.


Takže to podle mě není zázrak.

Úhyny nejsou proto, že se hubí na podzim míň účinně, ale že je už víc VD obecně, a nedělá se nic v létě a v podletí!

Po 1997, 2002,2007 nebyly následující roky žádní VD i bez letního hubení.
Cykly jsou naprosto normální, i v systému parazit - hostitel.

Tady u nás se po dotacích pořídiy vyvíječe a kompresory, takže se aerosoluje už pár let, ale včelstva jim prý letos hynula stejně.

Sousedce dokoce foukali vloni dvakrát, ale stejně přišla v srpnu o dvoje.

Karel

"O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník."

To jsou s prominutím pěkné nesmysly. Pokud máte mluvit o plynné formě toho léčiva, musíte zase znát fyzikální konstanty té chemikálie. Musíte vědět teplotu varu, musíte znát parciální tlak par při aplikační teplotě a ještě pár dalších věcí. Z toho, co se dá z chemického vzorce Amitrazu a ještě víc z fluvalinátu odhadovat,dojde k odpaření léčiva teplotou toho hoření, ovšem takřka vzápětí dojde k ochlazení těch zplodin a následně ke kondenzací na kapalinu. V čistém vzduchu by docházelo ke vzniku mlhy léčiva ve vzduchu, taky dojde k jejímu naabsorbování na částečky kouře , které budou fungovat jako kondenzační centra. Takže definitivně velikost účinných částic při fumigaci je určena velikostí částic toho kouře.
To už je lepší ten olej, kde velikost částic s léčivem je určena velikostí zkondenzovaných částic oleje.

"V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu."
Tak to je věta stoprocentně převzatá z nějakého reklamního letáku určeného k oblbování neznalých důvěřivých nakupujících. To, jestli někde zůstanou nějaká rezidua nebo nezůstanou je určena dohromady chemickou reaktivitou látky, afinitou látky k danému prostředí a koncentrací látky při aplikaci. Selským rozumem, pokud má být látka na roztoče účinná, musí být účinná i ve smyslu pozůstatku nějakých reziduí, tomu se nedá vyhnout.

Fosforovodík (fostin PH3 ) je hořlavý , dokonce za určitých podmínek až samozápalný plyn, který nemá s fumigací nic společného. Je prudce jedovatý a používá se pro trávení hlodavců. Tušim fosfid zinku je ta účinná látka, kterou hlodavec sežere nebo která se strčí do nory a která reakcí s vlhkostí se rozloří na fosforovodík.

"Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit. "

Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 - 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo je tam potom zbytečně promarněné.

Technologická přesnost pro výrobu čehokoliv je 2% pro zemědělská zařízení našeho typu -+ cm Pokud však by jsi chtěl supr přesné úly tak desky musíš napřed rozřezat na hranolky , ty pak opět sklížit tak aby se střídal sklon let a teprv nakrátit.
Proto také někteří výrobci dělají úly jen z malých latěk. Dnešní včelařství tento systém opouští a používá tenkostěnné úly. Také včelaři dnes zjišťují, že ty fuky včelám stejně nevadí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlhkost ?eziva
> Datum: 15.11.2011 08:01:23
> ----------------------------------------
> "Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na
> výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let
> přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké
> vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových
> desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod
> střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být
> vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ?
> Vlhkoměr si můžu pujčit. "
>
> Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 -
> 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i
> rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
> Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně
> široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je
> chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve
> a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce
> deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se
> akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky
> by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s
> vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom
> nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty
> dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje
> a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
> Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné
> promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce
> řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší
> životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo
> je tam potom zbytečně promarněné.
>
>
>

Jsou však dva způsoby boje se škůdci (to platí i pro rostliny a houbové choroby)
Za:
a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani škody.
Z bodu b) vychází právě metodika Dolu.
Monitoring nás naopak tlačí do systému bodu a). To je vlastně jeho úskalí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 18:44:37
> ----------------------------------------
> Kyselina mravenci je snadno dostupna,navic kvuli ni nemusi nikdo schuzovat
> a pocitat kapky a pasky...Skromny tip:50 % vcelaru ani nevi jak takova
> odparna deska vypada,natoz aby ji pouzili,kdyz Svs nenaridi Gabon.Nez cekat
> na doporuceni,je lepsi okamzite na spad roztocu zareagovat...Jenom ze to by
> nase clenska zakladna musela prestat papouskovat moudra zhora a taky se
> naucit rozhodovat sama za sebe.Ne Svs,ale vcelar ma znat stav svych
> vcelstev,ne az mu nekdo oficialne nakuka co ma delat...Ale to snad prijde
> casem...JosPr
>
>
>

J.B. : do letošního roku když jsem četl nebo slyšel komentáře k přemnožení roztoče a uhynum vždy jsem si říkal něco zanedbali. Do letošního roku jsem nepoužíval KM a neměl jsem problémy.

Letos to neplatí
Užil jsem všechny prostředky a myslím že jsem nedělal chyby a přes to mám vyšší spady po 3 až 4 ošetřeních tvrdou chemií (+minimálně 2 ošetření gabon a KM) než jsem míval 10 let zpět.
Kaji:
Cykly jsou naprosto normální, i v systému parazit - hostitel.

J.B.:
"Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.

R. Polášek :
A není to tím, že včely ještě plodují?

J.B.: né není to plodováním.
Před všemi fumigacemi jsem odstranil,vidličkou vydloubal plod (nebo jsem ho vyjmul a dal k oddělkům která jsem fumigoval až po vyběhnutí plodu).

Dával jsem gabon, následně formidol , nasledně KM 65% i 4x,
minimálně,2 fumigace a aerosol M1 a přes to jsem měl u 3 včelstev spad 30roztočů. To jsem v minulosti neměl.

Připisuji to cyklu vývoje roztoče.
Letošní cyklus je pro roztoče příznivý.
A pravděpodobně je i roztoč rezistentnější na léčiva.
U nás již nějaké uhyny včelstev byly ale protože o tom nikdo rád nemluví tak se nic neví.
Příznívý rok pro VD může být nebo je jen záležitostí místní.

Reakci jsem měl od přednášejícího z jižní Moravy: My máme na Jížní Moravě tepleji vice cyklů plodu i roztoče každy rok a tak máme větší problémy každy rok. Letos máte vice cyklů plodu včel i roztoče i vy v Čechach a tak máte a budete mít větší problémy letos i vy.
J.B.

"J.B. : do letošního roku když jsem četl nebo slyšel komentáře k přemnožení roztoče a uhynum vždy jsem si říkal něco zanedbali. Do letošního roku jsem nepoužíval KM a neměl jsem problémy. "

Hm, u mně to zatím stále vypadá beze změny stejně jako posledních 20 let. To znamená, že pokud budu léčit podle návodu, 2 fumigace, jeden aerosol plus případně nátěr plodu na jaře, a dodržovat ten návod, tak zatím tady na severní Moravě je varaóza bez problému. A to mám ještě rezervu v klíckování matky, to jsem zatím je vyzkoušel, ale nedělám to.
Fakt je ale taky, že momentálně nejsem nějak zvlášť zaměřený na výnos medu.

"a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani škody."

Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů. další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu intenzívnímu léčené ještě méně.
Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.

Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne tomu včelaři, který léčí takhle.

Já to uvedu v příkladech:
proti obaleči stříkáme v době květu, a ne až jsou jablka červivá.
proti plísni bramborové za krásného počasí kdy je vzduch plný spor a ne až jsou brambory flekaté.
ruce si umýváme pořád a ne až dostaneme sračku.
Gabonem nebo KM zajišťujeme životaschopnou generaci zimních včel a fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo"
Varoamonitoring nám zase ukazuje jak moc jsme to dělali špatně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 15.11.2011 10:03:22
> ----------------------------------------
> "a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně
> případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na
> finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
> b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a
> tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na
> peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani
> škody."
>
> Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne
> léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená
> ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže
> roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými
> fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení
> roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami
> vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod
> tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů.
> další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu
> intenzívnímu léčené ještě méně.
> Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na
> původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví
> výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet
> roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy
> začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.
>
> Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva
> pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě
> od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s
> intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky
> potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis
> své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne
> tomu včelaři, který léčí takhle.
>
>
>

" fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo""

No, já v časné fumigaci nevidím problém, pokud v blízkosti nejsou neošetřená včelstva, která by byla vylupována. Řekl bych, že leckde je ta podmínka splněna. Leckde ale ne.
Reálné a optimální podle mně asi bude kombinace 2 fumigací v říjnu a jeden aerosol v prosinci.
Fumigace v říjnu pro ty, kdo zapracují a ve včelstvech zaklíckují matky. Takže je budou mít spolehlivě bez plodu a tím účinnost fumigace bude velmi vysoká až stoprocentní.
Aerosol v prosinci pro ty, co nezaklíckují matky a jako pojistka pro případ, že po fumigaci se zaklíckovanými matkami se přece jen nalezne v blízkosti nějaké zamořené vylupované včelstvo.

Zajímalo by mě, jak se kdo dívá na zaklíckování matek.

Totiž od srpna se počet dní či rovnou počet hodin vhodných pro práci ve včelstvu každý měsíc snižuje. Ćím pokročilejší podzim, tím déle je třeba čekat na vhodné počasí, za kterého se dá do včelstva jít a tu matku najít a zaklíckovat. A potom později vypustit.

Kdo je třeba furt doma a má těch včelstev málo, není pro něho problém počkat na ten jeden dva dny 2 -3 hodiny kolem poledne, kdy je vhodná teplota, třeba jednou za 14 dnů , pokud vůbec přijde, třeba i v prosinci. Kdo pracuje, musí mu teplé dny trefit na sobotu nebo neděli, aby to mohl udělat, v prosinci to je prakticky nemožné, v listopadu hodně obtížné, v říjnu to je možné. kdo třeba má hodně včelstev, tak aby to stihl, potřebuje zaklíckování provést už v září a vypouštění matek tak třeba do poloviny října, později by to třeba už nestihl...
Je to tak s tím klíckováním?

Vypouštění matek z klícek by šlo při patřičné úpravě klícky třeba dělat i bez otevírání úlu, otevřít klícku třeba nějak tahem za drátek trčící z úlu nebo tak nějak, to je ale jen momentální nápad.

Myslím, že Petrův příspěvek s tou razancí mohl vyděsit začátečníka. Vzal bych třeba v úvahu letošní extrémně dlouhý podzim. prostě bykl déle ve včelách plod, což mohlo ovlivnit 3 fumigaci. Pamatuji roky, kdy 1. října začalo mrznout a 15.3. roztálo. Byl problém kvůli teplotě i fumigovat. To znamená, že pokud zachováš letošní postup a nebude-li významně jiný rozvoj roztoče, nebudeš mít problém. Je to složité, faktorů ovlivňujících je mnoho, začínajíc snůškou a konče spady.
Doporučuji sledovat, co jsi schopný a pokud bude nějaký dotaz, tak se hned zeptat, tím se to brzy naučíš sám. Jediný problém je, že každý rok je ve včelách jiný, nesnaž se dělat vzorce, pozoruj realitu a reaguj na situaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Spad po třetí fumigaci
> Datum: 13.11.2011 23:14:57
> ----------------------------------------
> Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
> byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
> možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
> vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
> přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
> razantněji ...
> S pozdravem
> Petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: JirkaV
> Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Spad po třetí fumigaci
>
> Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.
>
>
>
>

JO to je.Jenže Matka Příroda má tuhle chemii patentovanou co je na
této nádherné modré panetě ŽIVOT ŽIVOTEM.Na to bychom asi přeci jen
neměli zapomínat.Neboť i my sami jsme vlastně chodící chemie.Nebo
né!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz"
<e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
Datum: 9.9.2011 - 23:15:45

> Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou
> kulturo vyždímal v podobě
> hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.
>
> J.P.
>


--
Jak se vyhnout nachlazení a dalším zdravotním potížím v nepříjemném
podzimním období? Čtěte speciál Zdraví na podzim na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1290

Tak to mě mrzí . Můj záměr byl ho naopak uklidnit ... :-)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Radek Hubač
Sent: Tuesday, November 15, 2011 1:02 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Re: Spad po třetí fumigaci

Myslím, že Petrův příspěvek s tou razancí mohl vyděsit začátečníka. Vzal
bych třeba v úvahu letošní extrémně dlouhý podzim. prostě bykl déle ve
včelách plod, což mohlo ovlivnit 3 fumigaci. Pamatuji roky, kdy 1. října
začalo mrznout a 15.3. roztálo. Byl problém kvůli teplotě i fumigovat. To
znamená, že pokud zachováš letošní postup a nebude-li významně jiný rozvoj
roztoče, nebudeš mít problém. Je to složité, faktorů ovlivňujících je mnoho,
začínajíc snůškou a konče spady.
Doporučuji sledovat, co jsi schopný a pokud bude nějaký dotaz, tak se hned
zeptat, tím se to brzy naučíš sám. Jediný problém je, že každý rok je ve
včelách jiný, nesnaž se dělat vzorce, pozoruj realitu a reaguj na situaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Spad po třetí fumigaci
> Datum: 13.11.2011 23:14:57
> ----------------------------------------
> Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
> byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
> možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
> vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
> přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
> razantněji ...
> S pozdravem
> Petr
> -----Původní zpráva-----
> From: JirkaV
> Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Spad po třetí fumigaci
> Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.

LP:
Tak to mě mrzí . Můj záměr byl ho naopak uklidnit ... :-)
S pozdravem Petr.

-----------
Mně by zajímala ta poznámka, že příští rok bude postupovat razantněji.
To by mě zajímalo, jak toto může nějaký začátečník ovlivnit, kromě toho, že udělá co se řekne.
A pokud by něco dělal i bez toho befelu, tak bude tady Pepanem a Radimem zařazen mezi ošklivé experimentátory.

Nehledě na to, že nátěr nepovažuji za něco běžného, a z logiky věci vyplývá, že 4. fumigace je rozumnější postup. Při nátěru by stejně fumigoval.

Karel

Dobrý večer!
Jak tak čtu přízpěvky v diskuzi,napadla mě taková kacířská myšlenka.Příležitost pro provozovatele varoamonitoringu a jiným badatelům.Naskýtá se jedinečná možnost zmapovat co vše má vliv na výskyt a případne neblahé následky na jaře se spadem.Jak je vidět z konference je různá rozpracovanost fumigace.Mohl by někdo dat dohromady vzorek různých přístupů k fumigaci(termíny,počty zásahy)a jejich důsledů hlavně na jaře.Je mě jasné,že se takovéto ankety nemůže zůčastni takoví,kterému nestojí za námahu si přečíst ve Včelařství ani zakladní pravidla,takoví se školí až když se dělá aerosolovka(mám zkušené)Možná,že by tato anketa leccos naznačila.Jinak tomu Pánovi?co se nepodepsla a divil se.Letošní průběch podzimu přímo nařizoval začít fumigaci co nejpozději.Když počitám aerosolovku +-20.12 a odečtu 2x 10-12 dí což je obvyklé tak mě vychází doby knotové fumigace na tom není nic k divení.Chtěl bych vidět to klíckování matek při větším počtu včelstev a rozmarech podzimního včelaření,jak už předemnou někdo trefně předeslal.Zdravím

S PavlemN a KaJim nelze než souhlasit. Nebýt výzkumničení a experimentování, tak dodnes sedíme na stromech, loupeme banány a děláme na sebe HUHU HAHA.

V ton máš jistě Pravdu. Je však výzkumničení a výzkumničení.
Když se to dělá cíleně a se znalostí problému je to dobře.
Když se však jen nadává, na to, že někdo někomu něco nařizuje, sám si však není ochoten připustit chyby a vymýšlí si svoje neomylné postupy a tyto pak prezentuje jako jediné správné. námitky a oponenturu druhých pak prostě označí za jejich zabedněnost. (vždyť jen oni to dělají dobře)
Nebo jsou třebas i takoví kteří prostě vše, co se dělá doma, označí za špatné a jen to západní je pro něj to pravé ořechové.
Pak jsou zase takoví kteří to odfláknou a když to dopadne špatně tak z lehkým srdcem řeknou tak se m to jen zkusil. Vemou si však z toho poučení.
Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře. (ždyť oni to dělají správně)
Za nejhorší však považuji nařízení SVS kde jsou všechny DŘÍVE PRAKTIKOVANÉ postupy prostě sesypány, bez rozmyslu, na jeden papír (aby se náhodou na něco nezapomnělo). Ty chudáku včelaři se tím prokousej jak umíš. Do toho zmatku pak ještě vymyslí monitorování, které hlavně vyděsí ty méně zkušené začátečníky. Něco podobného vyšlo před léty i ve včelařství.
Autoři těchto blábolů prostě zapomněli dát tyto rozdílné postupy do souvislosti a jasně je od sebe oddělit a odůvodnit rozdíly v postupech. a včelařům nakonec nezbývá než zkoumat a zkoumat ji odzkoušené a tady na netu se pak odvolávat že v nařízení je to tak a tak. (Ještě, že tam přestali uvádět to pálení).

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 16.11.2011 06:43:49
> ----------------------------------------
> S PavlemN a KaJim nelze než souhlasit. Nebýt výzkumničení a
> experimentování, tak dodnes sedíme na stromech, loupeme banány a děláme na
> sebe HUHU HAHA.
>
>
>

Kdo chce zkoušet tak, aby to mělo smysl, aby ostatním udělal cestu a ostatní to mohli používat, tak musí dodržovat nějaké zásady.
Pokud ty zásady nedodrží, tak může zkoušet do aleluja, stejně nikomu použitelnou cestu nevytvoří a navíc do problému zavede zbytečný zmatek, který naopak podstatu problému a správné řešení zamlží

Za prvé musí zkoušet tak, aby vyloučil náhodné vlivy, které jsou u jiných včelařů a v jiných časech jiné, neboli to, co nakonec objeví, musí být u jakýchkoliv libovolných dalších včelařů reprodukovatelné, musí vycházet stejně. Typická byla svého času aktivita lidových výzkumníků třeba kolem uteplených a neuteplených úlů, spousta lidí na zkoušení a následné diskuzi ztratila spoustu času a investovala spoustu peněz a stejně to dodnes není úplně vyřešené.

Za druhé než začne zkoušet, musí o té problematice něco vědet. Aby za prvé neobjevoval něco už dávno objevené a za druhé aby zkoušel ty správné věci. Třeba u fumigace by měl zhruba vědět, jak to odpařování a potom při ochlazování kouře asi skutečně probíhá...to znamená znát příslušné chemicko fyzikální děje.

Pepan:

Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře. (ždyť oni to dělají správně)


------------

Zajímavé. Já si právě pamatuji jak kdysi Ing.Veselý každé léto ve Včelařství bojoval za to, aby si všichni včelaři dali do úlu dvojité podložky a monitorovali, že jinak nepoznají zdravotní stav včelstev a neví, jestli je to na Gabon, Formidol.

Nějaké nové články že je to zbytečné, nebo i ty bouříš proti autoritám. :-)
To jsem četl blbě, nebo byl Ing. Veselý pomýlený. Osobně jsme od něj slyšel přednášet o důležitosti letního monitoringu. 2006 na jaře v NASA na škol. nákaz. referentů.


A vzory na tom západě, bohužel k naší malé zemi bez výzkumu - nezbývá než koukat do zahraničí. I ten Varidol a Formidol je ze Záapdu. A ten Formido Forte je jako kdyby vypadl z oka MG z USA:-)


Karel

Já jsem totiž v oboru ochrany rostlin zažil něco pdobného před asi 25 roky a výsledek byl tentýš. Někteří zahrádkáři jako zběsilí lítali po zahrádkách a chrlili na ně různé jedy. Po pár letech to skončilo v naprosté tichosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 16.11.2011 10:41:57
> ----------------------------------------
> Pepan:
>
> Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a
> protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře.
> (ždyť oni to dělají správně)
>
>
> ------------
>
> Zajímavé. Já si právě pamatuji jak kdysi Ing.Veselý každé léto ve
> Včelařství bojoval za to, aby si všichni včelaři dali do úlu dvojité
> podložky a monitorovali, že jinak nepoznají zdravotní stav včelstev a neví,
> jestli je to na Gabon, Formidol.
>
> Nějaké nové články že je to zbytečné, nebo i ty bouříš proti autoritám.
> :-)
> To jsem četl blbě, nebo byl Ing. Veselý pomýlený. Osobně jsme od něj
> slyšel přednášet o důležitosti letního monitoringu. 2006 na jaře v NASA na
> škol. nákaz. referentů.
>
>
> A vzory na tom západě, bohužel k naší malé zemi bez výzkumu - nezbývá než
> koukat do zahraničí. I ten Varidol a Formidol je ze Záapdu. A ten Formido
> Forte je jako kdyby vypadl z oka MG z USA:-)
>
>
> Karel
>
>
>

S tím chrlením jedů jsme zajedno, ale to je předepsána v současné metodice, co se právě bezhlavě dodržuje bez diagnostiky. Gabon, 2x Varidol,aerosol (aceton s M10), na jaře nátěr s M1 a Varidolem, a leckde každoročně dokola.

Monitoring je asi jediný způsob, jak neprovést bezhlavé letní léčení. A to vede zřejmě k nízké účinnosti Gabonu v některých oblastech.


Jinak nám tady na horách se to kecá, když máme tuhé zimy a kratší plodové období v sezoně.

Karel

"S tím chrlením jedů jsme zajedno, ale to je předepsána v současné metodice, co se právě bezhlavě dodržuje bez diagnostiky. Gabon, 2x Varidol,aerosol (aceton s M10), na jaře nátěr s M1 a Varidolem, a leckde každoročně dokola. "

No, fumigace, aerosol ani nátěr plod mně jako chrlení jedu nepřipadá. Ty dávky jsou poměrně malé. Jedině Gabon, jeden až dva dny aplikace Gabonu považuji za rovnou jedné fumigaci či jednomu aerosolu. Pokud se dávkuje podle návodu a léčí podle návodu.
Pokud by se mělo léčení podle společných návodů opustit, podle mně by naopak v průměru množství léčiv cpaných do včelstev stouplo.

Jinak roztoči se u nás na severu Moravy nepřemnožují nebo jen málo, přitom podzim mně připadá, že je stejný třeba s Prahou , v předjaří a na jaře je pražská vegetace proti naší urychlena jen o takové 2 - 3 týdny. Možná by to chtělo podrobnější porovnání podle denních teplot.
Zima je u nás proti Praze znatelně tvrdší, pokud převládá na sever a východ od republiky tlaková výše a proudění je potom ze severovýchodu. Jako nyní. Ale jinak je stejná. Pokud prochází tlakové níže přes Alpy a Slovensko na sever, je u nás dokonce v zimě tepleji než v Praze.

Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit. Experimentuje každý, kdo jde jinak než metodika. Metodika začíná u kontroly stavu spadu, od toho se odvíjí jaké léčivo použít v podletí a povinné je Varidol. A ten má také podmínky za kterých se může použít a kdy ne. Žádné ošetření není spásné, protože je to hlavně o kontrole spadu od kterého se veškeré zásahy odvíjí.
Četl jsem článek o vývoji šlechtění VT včely v USA. Tuším, že šlo o Minnesotu. Dovezli ruskou včelu, proběhlo nějaké překřížení, testování aby dosáhly vyšší stupeň varroatolerance. A prý největší problém je, že nemají komu tuhle včelu prodat. Protože varroatolerance není stupeň kdy včela si poradí s roztočem na 100% a vyžaduje tento chov chemické ošetření. A to jsou náklady, které včelaři mají i teď, takže nákup dražších matek nemá pro včelaře význam.

"Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit."

No asi by šlo i u nás trvale chovat včely bez chemického ošetřování. Ale znamenalo by to přes léto u včel přerušovat plodování, jednou nebo i možná dvakrát za rok včely setřepat do rojáku , ošetřit třeba vysokou teplotou nebo něčím "málo chemickým" po čem většina roztočů spadne, pak hodit na mezistěny a nechat je vystavět, intenzívně rozmnožovat oodělky nebo jinak, aby se kompenzovaly časté zimní úhyny. A tak podobně.....
Znamenalo by to obrovskou pracnost a malinké výnosy medu, kalkulované cena kila medu by klidně mohla vycházet tak 500 - 1000 Kč za kilo....

Fakt je, že kdyby to na nějaké hodně velké ploše, třeba půlce Moravy, vydrželi včelaři více let, tak by automaticky docházelo k intenzívnímu výběru čím dál odolnějších včelstev, postupně by se ty tvrdé zákroky směřující k omezení roztoče mohly mírnit. Až by za nějaké léta 10 - 20 - 40 ?? let možná vznikla včela tak odolná k roztoči, že by šla chovat i současnými postupy zaměřenými na co největší produkci medu s co nejmenší pracností.

AM:
Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit. Experimentuje každý, kdo jde jinak než metodika. Metodika začíná u kontroly stavu spadu, od toho se odvíjí jaké léčivo použít v podletí a povinné je Varidol. A ten má také podmínky za kterých se může použít a kdy ne. Žádné ošetření není spásné, protože je to hlavně o kontrole spadu od kterého se veškeré zásahy odvíjí.
-----------

Takže další co si myslí, že monitoring je normální:-)

Jen malý nesouhlas. Jakmile tam nebudu v podletí a v létě cpát cokoli - gabon, Km, nebo šťavelku bezhlavě ale podle odhadu stupně napadení - u mě ale i v okolí - tak pak mě sensitivita mých včel k virozám a k Vd zajímá. Prostě jsou včelstva co vydrží delší intervaly bez ošetření.

Nehledě na to, že to je nejen o citlivosti včelstev ale taky včelařů. Jakmile někdo v okolí připustí kolapsy včelstev - hlavně od června do července, je to pak úplně jedno co máme v úlech. Pokud včelstvo dostaně plnou dardu od vyloupeného včelstva nemá moc šancí přežít - ať už vyloupí včlestvo kolabující na VD nebo na mor.

Takže monitoring považuji za rozumný bod v naší vyhlášce. Ať už zjišťuji napadení jakkoli - trubčí plod, spad, nebo cokoli jiného.
A dokonce vím o jiném kraji, kde když včelař nahlásil úhyny, tak veterina po zjištění že v létě nemonitoroval "vytáhla pokutové bločky". To by se nám státní rozpočet plnil kdyby se to rozšířilo.
:-)

Karel

S pokutovými bločky by se rozšířila i kontrola spadu. Stačilo kdyby v místech s hlášenými úhyny veterina, řešila letošní povinné hlášení zvýšeného spadu, jako šíření nebezpečné nákazy.

Dobrý den přátelé včelaři,nemáte pocit že letos jdou včelstva do zimy slabší než jindy? Jen některé obsedají víc než 5 uliček.

To je jednoduché, když nahlášení úhynů bude znamenat pokutu, tak včelaři prostě úhyny hlásit nebudou. Oddělky prohlásí za včelstva a bude to. Včelstvo není kráva nebo koza, kde každý jedinec má v uchu nacvaknutou svou značku a dá se tak přesně vystopovat, co se s tím jedincem stalo.
Když budou mít na konci léta méně včelstev než na jaře, tak prostě z nějakých důvodů "spojili" včely, protože jich nechtějí mít tolik .
Někteří monitorovat budou a někteří prostě udělají tohle.
To prostě nemá řešení, pokud nějaký komisař nemá co 15 dnů obcházet stanoviště a počítat úly, ze kterých to normálně létá. A chtít po včelaři vzorek včel a plástu z úlu, ze kterého to létat přestalo.

A jak to chcete prosazovat v oblasti, kde jaktěživ na varaózu nějaké hromadné úhyny nebyly, jako třeba tady na severní Moravě. Akorát se tím znechutí dobří včelaři.

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m

"Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včelařím v 800 m n m"

Fumigace už nejspíš bude problematická. Ve dne je 7, ale v noci bude určitě dost pod nulou a včely tak budou i přes den v zimních chumáči.
Aerosol bude podstatně lepší, i za cenu toho, že ho bude nutné speciálně domluvit. A ten bych zas pro změu radil spíš později, kdy je stoprocentně jasné, že tam nebude plod.
Nebo že by přišlo nějaké výrazně jižní proudění, v noci + 5 nebo tepleji, ve dne + 15 st C.

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m
------------------

Když vidím někde nastavený pěkný kulatý limit - třeba i u mě v práci, tak si z něj hlavu nedělám. Někod s epodíval ke stropu a řekl, že max. lisovací síla je 10kN. Spíě je zajímavý dodržet ten spodní, kde někod napsal že je to 3kN. To už zavání nějakou úvahou, výpočtem.

No a 10stuoňů. :-) že by to tak skutečně vyšlo z mnoha experimentů, v zateplených i nezateplkených úlech, na sliníčku i na větru, s 10 mínus v noci a se poledním sluníčkem, nebo trvalých devět stupňů přes den a 5 v noci.

Takto stanovené absolutní limity pro celou ČR a na všechny časy. Je třeba se z nich nepo... a používat hlavu. Z principu mohou být jen orientační.

Důležitý je stav chomáče a to je na včelařovi. Jak to okoukne.


Jinak tak slýchám že některá včelstva jsou slabá, já mám hlavně slabé některé oddělky, kam jsem nedával Gabon. Jinak zatím vesměs OK.

Karel

Souhlas, mrkni se odpoledne, jestli mají rozvolněný chumáč, když ano, fumiguj a třeba ještě můžeš nějakou tou ranou na stěnu úlu včely víc rozrušit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Teplota pro Fumigaci
> Datum: 17.11.2011 12:53:20
> ----------------------------------------
> Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už
> 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m
> ------------------
>
> Když vidím někde nastavený pěkný kulatý limit - třeba i u mě v práci, tak
> si z něj hlavu nedělám. Někod s epodíval ke stropu a řekl, že max. lisovací
> síla je 10kN. Spíě je zajímavý dodržet ten spodní, kde někod napsal že je
> to 3kN. To už zavání nějakou úvahou, výpočtem.
>
> No a 10stuoňů. :-) že by to tak skutečně vyšlo z mnoha experimentů, v
> zateplených i nezateplkených úlech, na sliníčku i na větru, s 10 mínus v
> noci a se poledním sluníčkem, nebo trvalých devět stupňů přes den a 5 v
> noci.
>
> Takto stanovené absolutní limity pro celou ČR a na všechny časy. Je třeba
> se z nich nepo... a používat hlavu. Z principu mohou být jen orientační.
>
> Důležitý je stav chomáče a to je na včelařovi. Jak to okoukne.
>
>
> Jinak tak slýchám že některá včelstva jsou slabá, já mám hlavně slabé
> některé oddělky, kam jsem nedával Gabon. Jinak zatím vesměs OK.
>
> Karel
>
>
>

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 17. 11. 2011
Re: varidol (54783) (54788) (54793) (54795) (54801) (54803) (54806) (54810) (54828) (54829) (54833) (54859) (54860) (54862) (54863) (54864) (54865) (54866) (54868)
>S pokutovými bločky by se rozšířila i kontrola spadu. Stačilo kdyby v místech s hlášenými úhyny veterina, řešila letošní povinné hlášení zvýšeného spadu, jako šíření nebezpečné nákazy.<
------------------------------------------------------------
Když on pokutu umí dát každý blb který má k tomu pravomoc. To, že to veterina nedělá, svědčí o tom, že zde jsou rozumní lidé. Vědí, že "hodit" nařízení do vzduchoprázdna bez konkrétního určení povinnosti konkrétním osobám je neadresné a tudíž i nesplnitelné. Tak koho pokutovat? Dobrovolné funkcionáře OO nebo ZO a nebo jednotlivé včelaře? Již vidím to "nadšení advokátů a podávání žalob". Dalším důsledkem a to velmi pravděpodobným, by bylo hromadné skládání dobrovolných funkcí které dělají jednotliví funkcionáři zdarma. Tak se tedy ptám: "za co, soudruzi, za co"??..., pravilo okřídlené rčení z dob snad již minulých.
JK

Každopádně dej dolů podložky a spočítej spad, jestli zapadá do předchozích spadů. Či budoucích, pokud bude ještě ošetření aerosolem v prosinci.
Zapadat do předchozích spadů znamená, že pokud byl po první fumigaci spad třeba 500 - 1000 roztočů, potom po druhé fumigaci by měl být spad takových cca 30 - 60 , možná 100 celkem a po třetí fumigaci potom spad 2 - 5 - 10 roztočů. Aspoň u mně to zhruba takhle klesá, pokud bych měl spad k tisícovce. Prostě ten pokles spadu po jednotlivých fumigacích musí být rovnoměrný. Pokud by ve spadu byl výpadek, znamená to, že bylo příliš zima a že se léčivo nedostalo dovnitř včel.

v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
Jako že je víc slyšet, aby se počet včelstev na dotaci konečně kontroloval, aby včelaři počet včelstev nenavyšovali.
To mně souznívá tadyhle s hlasy o těch pokutách za úhyny.
Dokonce byl v naší ZO přednesen návrh na soutěž, jako že by komis chodila na jednotlivá stanoviště jednotlivých včelařů a fotila je a bodovala a fotografie nejlepších stanovišť by byly potom zveřejňovány. Stejně tak opačně nejhorších stanovišť, kde by bylo výborem tlačeno na nápravu. A kdyby se to na té ZO odhlasovalo, bylo by to povinné pro všechny členy ZO. Takže by byla určitá automatická kontrola všech včelařů v ZO Nicméně neznám přesné pozadí toho návrhu, protože jsem na schůzi přišel později a co vím, vím jen z diskuze, takže je možné, že navrhovatel to podal jen z čirého nadšení.
Každopádně ten návrh přijat nebyl, výbor ZO ho upraví a předloží na další schůzi , tak jsem na to zvědav.

RP:
v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
------------------
čtením Včelařství jsme se před¨více jak pěti lety dozvídal každoročně -a zřejmě to tam p효í stále, že částka 180 je v zákoně jako maximální. I kdyby uhynulo 99% včeltevc, víc se nevyplatí a vrátí do st. rozpočtu.

Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů a tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých 100Kč, místo očekávaných max 50.

ZO si můžou kontrolvat co chtějí, pokud si to na výročce odhlasují, jinak za dotaci zodpovídá včelař. Kontroluje stát, ale co si budeme povídat, je to nekontrolovatelné, tedy do celk. množství úlů. Že by včelař zrušil se včeltvy i úly - to bya asi nikdo nevěřil.
Karel

"Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů a tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých 100Kč, místo očekávaných max 50. "

Tak to jo, mně se zdálo hned divné, že by počet včelstev v ČR tak výrazně stoupl. Jinak to o dotacích nijak zvlášť nečtu. Jo, kdyby bylo třeba 300 nebo 500 na včelstvo, to by se ty články o dotacích teprve pořádně četly!!!!

RP:
Tak to jo, mně se zdálo hned divné, že by počet včelstev v ČR tak výrazně stoupl. Jinak to o dotacích nijak zvlášť nečtu. Jo, kdyby bylo třeba 300 nebo 500 na včelstvo, to by se ty články o dotacích teprve pořádně četly!!!!
-------
1000kč na včelstvo - spolehlivý způsob jak zničit české včelařství.
500 by taky možná stačilo. :-)

Karel

"1000kč na včelstvo - spolehlivý způsob jak zničit české včelařství.
500 by taky možná stačilo. :-) "

Za socíku se platilo 120 za včelstvo na jeteli a 60 za včelstvo na řepce. To dneska odpovídá, přepočtem přes průměrný plat, zhruba 1200 a 600 Kč

Dobrý den. Mohl by mi někdo znalý prosím vysvětlit, jaká dezinfekce se používá při dezinfekci rukou proti sporám MVP? Věta o dezinfekci rukou je totiž přítomna snad v každé vyhlášce KVS, ale co si vybavuji, i třeba v knize Dezinfekce ve včelařství se k tomuto tématu kromě odmítnutí účinnosti přípravků na bázi alkoholu vlastně nic nepíše. Docela by mě to zajímalo, protože se nad tím člověk kolikrát při provádění profylaktické dezinfekce zamyslí... Předpokládám, že v případě rukou to roztok louhu a sava asi nebude.

1/
zjištovat aktualní silu včelstev v této době je možné jen podle množství uliček a jejich délky a protože je jen začátek zimování je to i velmi obtížné a navíc se s tím již nedá nic dělat.
Nejdůležitější zjištění síly včelstva bude až po a při proletu.
2/zimní síla včelstva je dána průběhem počasí a přinosem v podletí. Síla je každý rok proměnlivá a je dána i stanovištěm.

Tak že na mém stanovisti Praha 330m je letos síla včelstev větší než jiné roky.
Nic to ale neznamená, neznamená to že jinde je to jinak.
J.B.

Za socíku se platilo 120 za včelstvo na jeteli a 60 za včelstvo na řepce. To dneska odpovídá, přepočtem přes průměrný plat, zhruba 1200 a 600 Kč
---------------
Ale to bylo za přísuny, za včelstvo se dávalo na podzim 35Kč.

A taky bylo včelaření jedno z mála povolených podnikání za sociku. Tam kde se kočovalo to byl velký byznys, tady na medovici jen pro Včelu. Za stejný peníze vykupovala medovici i řepkový. Řepkový skončil v obchodech za 35 a medovicový za devizy v zahraničí. Takže tady se na včelaření nevydělávalo tolik.

Já to bohužel nestihl.

Karel

Centrální dotace je stejná i když přituhuje, ale včlstev přibylo asi o 50 tisíc.
Pokuty není třeba dávat za uhynuká včelstva.- zahyne matka, odtrhnou se od zásab a možností je řada ale nejhorší je, že se dávají odměny /dotace/ za uhynulá včelstva ať skutečně nebo vymyšlená lajdákům a nejhorším včelařům

Veterina konkrétní osoby určila, je tím chovatel včel, OO ČSV a JZS. Ćhovatel včel má své povinosti a má je plnit, stejně jako jiní chovatelé, všichni mají své povinosti. Nenaočkujte psa, nebo kozu a když veterináři dojde trpělivost zjistíte kolik to stojí. Varroáza je v seznamu nebezpečných nákaz a za které zvýře dostanete zaplaceno když uhyne na nebezpečnou nákazu a nemusíte hlásit úhyn? Ten první kdo nesplnil své povinosti je předseda ČSV, byla mu doručena metodika s výpisem povinosti hlásit letní monitoring a nevím o tom, že by se tahle metodika dostala v termínu zač. června k OO ČSV natož ZO. To je termín kdy se podle nařízení SVS mělo začít s monitorováním spadu a napadení trubčích larev.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 17.11.2011 13:58:34
> ----------------------------------------
> Když on pokutu umí dát každý blb který má k tomu pravomoc. To, že to
> veterina nedělá, svědčí o tom, že zde jsou rozumní lidé. Vědí, že "hodit"
> nařízení do vzduchoprázdna bez konkrétního určení povinnosti konkrétním
> osobám je neadresné a tudíž i nesplnitelné. Tak koho pokutovat? Dobrovolné
> funkcionáře OO nebo ZO a nebo jednotlivé včelaře? Již vidím to "nadšení
> advokátů a podávání žalob". Dalším důsledkem a to velmi pravděpodobným, by
> bylo hromadné skládání dobrovolných funkcí které dělají jednotliví
> funkcionáři zdarma. Tak se tedy ptám: "za co, soudruzi, za co"??...,
> pravilo okřídlené rčení z dob snad již minulých.
> JK
>
>
>
>
>

>Veterina konkrétní osoby určila, je tím chovatel včel, OO ČSV a JZS. Ćhovatel včel má své povinosti a má je plnit, stejně jako jiní chovatelé, všichni mají své povinosti. Nenaočkujte psa, nebo kozu a když veterináři dojde trpělivost zjistíte kolik to stojí. Varroáza je v seznamu nebezpečných nákaz a za které zvýře dostanete zaplaceno když uhyne na nebezpečnou nákazu a nemusíte hlásit úhyn? Ten první kdo nesplnil své povinosti je předseda ČSV, byla mu doručena metodika s výpisem povinosti hlásit letní monitoring a nevím o tom, že by se tahle metodika dostala v termínu zač. června k OO ČSV natož ZO. To je termín kdy se podle nařízení SVS mělo začít s monitorováním spadu a napadení trubčích larev. Aleš M.<
------------------------------------------------------------

No vidíš Aleši. Sám to píšeš. Zadrhlo se to na půl cesty jako vše. Pokud by to ale došlo až ke konečnému adresátovi, byl bych mezi prvníma kteří by složili funkci proto, že nařízení nemohu splnit. Oni mne a nejenom mne s něčím takovým, pošlou včelaři do míst, kde záda již ztrácejí slušné jméno. Těm několika nadšencům, kteří monitorují, se omlouvám. Pochybuji však, že výsledky někam hlásí. Nemají kam. Není ucho, které by je vyslechlo. Na to se jaksi také pozapomělo.

Mohu vykonávat funkci zdarma. Mohu tento výkon podle svého rozhodnutí finančně i dotovat. Třeba z lásky. Pokud ale někdo bude po mě chtít, abych za to vše ještě nesl kůži na trh, to již odmítám. Proto, že i to si s největší pravděpodobností naši nejvyšší uvědomují, nebylo nařízení naplněno a vyšumělo do ztracena. Takže jak vidíš, vlk se nažral a koza... Ale nic si z toho nedělej. Příroda si poradí sama, jako se vším. Příroda si poradí i s námi.
JK

Cmuk

Cmuk

Stále se zde diskutuje o dotaci na včelstvo,ale nevím jestli je to zcela
přesná formulace.Z této částky se odečíta příspěvek na časopis,členství a u
nás 50Kč za léčení včel /na 1 včelstvo/ i když si jej každý provádí
sám.Nezdá se mi,že je to příliš "košer"
J
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 17, 2011 3:15 PM
Subject: Re: rozd?lov?n? dotac? D1


> RP:
> v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když
> dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně
> včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
> ------------------
> čtením Včelařství jsme se před¨více jak pěti lety dozvídal každoročně -a
> zřejmě to tam p효í stále, že částka 180 je v zákoně jako maximální. I
> kdyby uhynulo 99% včeltevc, víc se nevyplatí a vrátí do st. rozpočtu.
>
> Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý
> vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů
> a
> tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých
> 100Kč,
> místo očekávaných max 50.
>
> ZO si můžou kontrolvat co chtějí, pokud si to na výročce odhlasují, jinak
> za dotaci zodpovídá včelař. Kontroluje stát, ale co si budeme povídat, je
> to nekontrolovatelné, tedy do celk. množství úlů. Že by včelař zrušil se
> včeltvy i úly - to bya asi nikdo nevěřil.
> Karel
>

Ono to zadrhnutí na půl cesty má jeden háček a to neznalost zákona neomlouvá a tak si to členové vyříkejte s předsedou sami. Kontrola spadu je nařízena chovateli každý rok, letos je jen navíc to povinné hlášení. A já se nedivím, protože to byl v 2007 jeden z argumentů od včelařů "on nám veterinář nic neříkal, že máme ošetřovat" a těchto včelařů jsem se ptal jestli hlásily zvýšený spad, aby veterinář mohl něco říct, když už ho potřebují. Odpovědi byly takové, že nikdo ani spad nekontroluje a to je problém i letošních úhynů, nic jiného v tom nevidím.

"A taky bylo včelaření jedno z mála povolených podnikání za sociku. Tam kde se kočovalo to byl velký byznys, tady na medovici jen pro Včelu. Za stejný peníze vykupovala medovici i řepkový. Řepkový skončil v obchodech za 35 a medovicový za devizy v zahraničí. Takže tady se na včelaření nevydělávalo tolik.
Já to bohužel nestihl. "


My jsme to ještě stihli. Kolem 35 včelstev v zadovácích , z toho s 20 se kočovalo v kočovném včelíně, roční výnosy 15 - 25 kilo, 2/3 medu - řepkový šel do výkupu za 35, ostatní jsme prodali ze dvora za 40 - 65 za kilo. Roční výnos přes polovinu průměrného ročního platu, náklady, když se nezapočítala práce, minimální. Po 90 roce jsem to utlumil a vrhnul se spíš na zkoušení , protože za prvé zmizely příplatky za kočování, všechno zdražovalo a cena medu stagnovala a za druhé spousta lidí chtěla taky vydělávat včelařením a investovala do toho často i velké peníze. Zatímco lidi kupovali med stejně jako před 89, takže v 90 letech byla v prodeji medu dost tlačenice.

JK:
Mohu vykonávat funkci zdarma. Mohu tento výkon podle svého rozhodnutí finančně i dotovat. Třeba z lásky. Pokud ale někdo bude po mě chtít, abych za to vše ještě nesl kůži na trh, to již odmítám. Proto, že i to si s největší pravděpodobností naši nejvyšší uvědomují, nebylo nařízení naplněno a vyšumělo do ztracena. Takže jak vidíš, vlk se nažral a koza... Ale nic si z toho nedělej. Příroda si poradí sama, jako se vším. Příroda si poradí i s námi.
-----------------

Vzpomínám si, jak jsme skoro osamoceně řval - i tady - když se obkevili ve vyhláškách první "pitomosti".
3x komisonélní léčení a gabon taky s komisí.
Dokonce i vím, jka mi tady někod ze stejného okresu vysvětli, že pořád něco vidím špatně - snad z nenávisti k ČSV - že oni si rozdají Vartidol a třikrát se podepíšou a je to.
Pak přišla další darda, co učinila ZO zodpovědné za řízení léčení (letního) na svém území. A stíle byl klid, ona nakonec jak tak vyplynulo ze současné debaty většina funkcionářů tu vyhlášku ani nečetla.

Divím se, že se funkcionáří neobrátili výš.

Když jsem o tom mluvil s naším veterinářem, tak ten řekl, že on má informaci, že je s ČSV uzavřená smlouva, že to bude ČSV dělat a on má "jen podepsat recept".

Pokud nebude i tady taková sranda - že se vybírá i 50Kč za tzv. léčení jak tady čtu, je mi to jedno.

V zákoně o sdružování je věta, že občanskému sdružení nemůže státní správa ukládat povinnosti.

Viz mé příspěvky zde asi tak rok zpět.

Ale to asi nikomu nedocházelo, že co je psáno to je dáno a když vyhláška obsahuje co obsahuje, tak je vymahatelná. I sankčně. A do té vyhlášky to veterina nedala sama o sobě.

A pointa - právnickým osobám snad může SVS napálit až do mega pokutu.:-) A ZO jsou právnické osoby, že?

Karel

P.S: Jeden kolega dostal nabídku na funcki - zeptal se mě a já mu doporučil ke čtení vyhlášku o tlumení VD. Docela se divil, co by se na něj ušilo. Měl vyvinutý pud sebezáchovy a funkci nevzal. Znal dosah toho, že když podepíše něco co není pravda, že to může být následky.

Bude to zajímvé sledovat.

"Ono to zadrhnutí na půl cesty má jeden háček a to neznalost zákona neomlouvá a tak si to členové vyříkejte s předsedou sami. Kontrola spadu je nařízena chovateli každý rok, letos je jen navíc to povinné hlášení. A já se nedivím, protože to byl v 2007 jeden z argumentů od včelařů "on nám veterinář nic neříkal, že máme ošetřovat" a těchto včelařů jsem se ptal jestli hlásily zvýšený spad, aby veterinář mohl něco říct, když už ho potřebují. Odpovědi byly takové, že nikdo ani spad nekontroluje a to je problém i letošních úhynů, nic jiného v tom nevidím."

Aleši, to je podle mně nepochopení problému. Podstata problému je v tom, že papaláši nahoře ve vedení ČSV chtějí mít stoprocentní organizovanost a tak v rámci toho prostě zneužívají práci dobrovolných funkcionářů ZO. Léčení včelstev je záležitost konkrétního chovatele či majitele včelstev a státních orgánů - veteriny a jejich státem placených zaměstnanců. Dotace je záležitost zase příslušných státních placených úředníků a chovatele včelstev.
ČSV by v tom měl být maximálně jako nějaký dohlížitel, koordinátor, rozhodčí v případě sporů nebo tak nějak,nebo lobbista za zájmy včelařů , ale v žádném případě neměl propůjčit práci svých dobrovolných funkcionářů na masovou realizaci těchto věcí.
Dobrovolní funkcionáři ZO by se hlavně měli věnovat spolkové společenské činnosti tam v místech, kde ZO je, propagovat včelaření, vztah k přírodě, nenechávat vztah k přírodě šíleným zblblým zeleným teoretikům a ne zastupovat placené státní zaměstnance a dělat úředníky a léčitele.

Stále se zde diskutuje o dotaci na včelstvo,ale nevím jestli je to zcela
přesná formulace.Z této částky se odečíta příspěvek na časopis,členství a u
nás 50Kč za léčení včel /na 1 včelstvo/ i když si jej každý provádí
sám.Nezdá se mi,že je to příliš "košer"
J
------------
Ze zákona ti musí být dotace vyplacena v plné výši a nemůže být krácena. (jen o padesátník, v případě lichého počtu vč.) Teprve pak ty z ní zaplatíš co kdo chce a co chceš platit ty. Tvé členství je dobrovolné. A jak to u vás funguje je věc členské základny. Když si to odhlasujete, tak pak i 50. ZO z něčeho musí žít. :-)

Karel

"Bude to zajímvé sledovat."

Souhlasím.
A můžu se smát, protože kdyby mně kdysi nevyšoupli z funkcionaření ZO, v podstatě z mého pohledu dost nečekaně a podivně, asi bych byl dodnes v tom a řešil ten problém, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Já vám do vašeho planého žvanění nechci moc zasahovat, protože to je fenomén Konference hodně žvanit a v podstatě nic neříct, ale problém je někde úplně jinde. Ukazuje se, že nemůžeme měsíční kůrou s Gabony shodit roztoče a mít vystaráno, ale musíme pokračovat alespoň do 1/2 září, aychom likvidovali fitnes generaci vzniklou zatažením nepříbuzných roztočů loupením. K tomu nám přestává na mnoha místech fungovat Gabon a s formidolem je to pro většího včelaře očistec. Vše ostatní jsou jen kecy.Jestli tento rok,tak ten další nám dá zabrat a moc triků v rukávu nemáme. Všechno ostatní jsou pouze prkotiny!!! Zdraví R. Stonjek

Dobrý den mám dotaz, jaké máte kdo zkušenosti s členy a nečleny ČSV při vyplácení dotací? Když je v ZO nečlen musí mu na jeho žádost ZO vyplatit dotace a jaké si strhává srážky?? (u nás mu strhnou stejně jako členům) Vašek.

Z dotací by správně nikdo nic ztrhávat neměl, je to protizákonné. Dotace by měl být v ideálním případě placena bezhotovostně na účet příjemce přímo od ČSV. Platby pro ZO s dotací nemají co dělat. To, že je to takhle "zprzněné" je způsobené tím, že je to již několik desetiletí vžité. Čerpám i několik dalších dotací a všude je to stejné, jen u včel, musí být něco extra...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Vaek Duch?? <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
Předmět: dotace
Datum: 18.11.2011 10:56:21
----------------------------------------
Dobrý den mám dotaz, jaké máte kdo zkušenosti s členy a nečleny ČSV při
vyplácení dotací? Když je v ZO nečlen musí mu na jeho žádost ZO vyplatit
dotace a jaké si strhává srážky?? (u nás mu strhnou stejně jako členům)
Vašek.

Nikdo asi nebude kvůli vyplácení dotací svolávat jednu schůzi a kvůli placení příspěvků na ČSV a časopis druhou. Nebo příspěvky vybírat přes důvěrníky. Dokud to někdo nahoře vysloveně nepřikáže.
Dotace by měla jít úplně mimo ČSV a schůzi ZO, ale to už tu tady dnes bylo.

U nás u jednoho stolu dostane včelař jeden papír s vyčíslením dotace plus druhý papír, běžný standartní výdajový doklad, co se dá koupit v papírnictví, coby papír pro příspěvek. A jedny peníze, dotace minus příspěvek. Pro mě to úplně stačí, je přece jedno, jestli peníze za dotaci strčím do kapsy, potom vytáhnu a zaplatím z nich příspěvek nebo hned dostanu dotaci sníženou o příspěvek. Formální úřednická chyba by asi byla, kdyby to bylo všechno vypočtené na jednom papíru.

Nečlenové svazu, co jsem pochopil, u nás platí navíc přirážku za ošetření, zřejmě trochu vyšší než příspěvek na svaz.

VD:
Dobrý den mám dotaz, jaké máte kdo zkušenosti s členy a nečleny ČSV při vyplácení dotací? Když je v ZO nečlen musí mu na jeho žádost ZO vyplatit dotace a jaké si strhává srážky?? (u nás mu strhnou stejně jako členům) Vašek.
-----------
Když si to nechají líbit, proč ne?

My u nás dostáváme vše, nějaký "sponz. dar" podle situace necháváme, za servis.

Vzhledem k tomu, že kromě 2,60Kč(?) ze včelstva vše co se vybere na příspěvkách posílá ZO pryč, tak nakonec to pro ZO nevychází zas tak odlišně.

V jiné ZO dostanu stvrzenku za aeroslování a zaplatím celkem směšný poplatek jako člen.


A za ušetřené peníze jsem letos koupil včelám probiotika a tím popořil včel. nezávislý výkum v ČR. :-)

Karel

Podle litery zákona nelze z dotace nic strhávat. Z dokladů musí plynout, že dotyčný celou dotaci převzal. Ovšem v praxi, pokud se dotyčný objeví pro dotaci, se zároveň skasíruje o další poplatky (za léky atd.). Pro ten účel musí být připravené další formuláře.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vaek Ducháč
Sent: Friday, November 18, 2011 10:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Dobrý den mám dotaz, jaké máte kdo zkušenosti s členy a nečleny ČSV při vyplácení dotací? Když je v ZO nečlen musí mu na jeho žádost ZO vyplatit dotace a jaké si strhává srážky?? (u nás mu strhnou stejně jako členům) Vašek.

Rudolfe, čekat na to až budou moci dát včelaři Gabon bylo pro některé včelaře letos naprosto pozdě. On Formidol nebo KM v nějakém odpařovači je práce, stojí čas a peníze, ale potřebná práce která se musí udělat. Znám jednoho 80 letého včelaře, který si spad kontroluje a letos dával Formidol po řepce. Problém měl, když se vrátil z lesa a jeho včely začaly vylupovat včelstva okolních včelařů. Takový nárust spadu za 25 let neviděl. Bylo po snůšce, Gabon mu funguje, takže je z mála včelařů, který v jeho okolí neměl úhyny. A na jaře v pol. dubna počítá s vložením Formidolu.

chci se zepatat jestli mi to vubec v tom Dole vyskumnem ustavu prodaji třeba ten formidol co neni na predpis a třeba ty co sou na predpis?to zazadam u mistniho veterinare a pak jim to poslu?

co to prosím vás blábolíte za blbosti


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozd?lov?n? dotac? D1
> Datum: 17.11.2011 20:59:00
> ----------------------------------------
> Centrální dotace je stejná i když přituhuje, ale včlstev přibylo asi o 50
> tisíc.
> Pokuty není třeba dávat za uhynuká včelstva.- zahyne matka, odtrhnou se od
> zásab a možností je řada ale nejhorší je, že se dávají odměny /dotace/ za
> uhynulá včelstva ať skutečně nebo vymyšlená lajdákům a nejhorším včelařům
>
>
>

zvýře


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 17.11.2011 23:19:42
> ----------------------------------------
> >Veterina konkrétní osoby určila, je tím chovatel včel, OO ČSV a JZS.
> Ćhovatel včel má své povinosti a má je plnit, stejně jako jiní chovatelé,
> všichni mají své povinosti. Nenaočkujte psa, nebo kozu a když veterináři
> dojde trpělivost zjistíte kolik to stojí. Varroáza je v seznamu
> nebezpečných nákaz a za které zvýře dostanete zaplaceno když uhyne na
> nebezpečnou nákazu a nemusíte hlásit úhyn? Ten první kdo nesplnil své
> povinosti je předseda ČSV, byla mu doručena metodika s výpisem povinosti
> hlásit letní monitoring a nevím o tom, že by se tahle metodika dostala v
> termínu zač. června k OO ČSV natož ZO. To je termín kdy se podle nařízení
> SVS mělo začít s monitorováním spadu a napadení trubčích larev. Aleš M.<
> ------------------------------------------------------------
>
> No vidíš Aleši. Sám to píšeš. Zadrhlo se to na půl cesty jako vše. Pokud by
> to ale došlo až ke konečnému adresátovi, byl bych mezi prvníma kteří by
> složili funkci proto, že nařízení nemohu splnit. Oni mne a nejenom mne s
> něčím takovým, pošlou včelaři do míst, kde záda již ztrácejí slušné jméno.
> Těm několika nadšencům, kteří monitorují, se omlouvám. Pochybuji však, že
> výsledky někam hlásí. Nemají kam. Není ucho, které by je vyslechlo. Na to
> se jaksi také pozapomělo.
>
> Mohu vykonávat funkci zdarma. Mohu tento výkon podle svého rozhodnutí
> finančně i dotovat. Třeba z lásky. Pokud ale někdo bude po mě chtít, abych
> za to vše ještě nesl kůži na trh, to již odmítám. Proto, že i to si s
> největší pravděpodobností naši nejvyšší uvědomují, nebylo nařízení naplněno
> a vyšumělo do ztracena. Takže jak vidíš, vlk se nažral a koza... Ale nic
> si z toho nedělej. Příroda si poradí sama, jako se vším. Příroda si poradí
> i s námi.
> JK
>
>
>
>

Však múžeš o vyplacenícelé částky požádat a pak jít ty náležité a příspšvky jít zaplatitosobně, nikdo ti v to bránit nebude, si tak komplikovat život. :-)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rozd?lov?n? dotac? D1
> Datum: 18.11.2011 06:33:03
> ----------------------------------------
> Stále se zde diskutuje o dotaci na včelstvo,ale nevím jestli je to zcela
> přesná formulace.Z této částky se odečíta příspěvek na časopis,členství a u
> nás 50Kč za léčení včel /na 1 včelstvo/ i když si jej každý provádí
> sám.Nezdá se mi,že je to příliš "košer"
> J
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 17, 2011 3:15 PM
> Subject: Re: rozd?lov?n? dotac? D1
>
>
> > RP:
> > v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když
> > dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně
> > včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
> > ------------------
> > čtením Včelařství jsme se před¨více jak pěti lety dozvídal každoročně -a
> > zřejmě to tam p효í stále, že částka 180 je v zákoně jako maximální. I
> > kdyby uhynulo 99% včeltevc, víc se nevyplatí a vrátí do st. rozpočtu.
> >
> > Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý
> > vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů
> > a
> > tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých
> > 100Kč,
> > místo očekávaných max 50.
> >
> > ZO si můžou kontrolvat co chtějí, pokud si to na výročce odhlasují, jinak
> > za dotaci zodpovídá včelař. Kontroluje stát, ale co si budeme povídat, je
> > to nekontrolovatelné, tedy do celk. množství úlů. Že by včelař zrušil se
> > včeltvy i úly - to bya asi nikdo nevěřil.
> > Karel
> >
>
>
>
>

Kontrola spadu není nařízena, ale doporučena
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 18.11.2011 07:33:41
> ----------------------------------------
> Ono to zadrhnutí na půl cesty má jeden háček a to neznalost zákona
> neomlouvá a tak si to členové vyříkejte s předsedou sami. Kontrola spadu je
> nařízena chovateli každý rok, letos je jen navíc to povinné hlášení. A já
> se nedivím, protože to byl v 2007 jeden z argumentů od včelařů "on nám
> veterinář nic neříkal, že máme ošetřovat" a těchto včelařů jsem se ptal
> jestli hlásily zvýšený spad, aby veterinář mohl něco říct, když už ho
> potřebují. Odpovědi byly takové, že nikdo ani spad nekontroluje a to je
> problém i letošních úhynů, nic jiného v tom nevidím.
>
>
>

pletete si pojem s průjmem a perspektivu s prezervativem jde jen o doporučení
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 18.11.2011 08:28:20
> ----------------------------------------
> "Ono to zadrhnutí na půl cesty má jeden háček a to neznalost zákona
> neomlouvá a tak si to členové vyříkejte s předsedou sami. Kontrola spadu je
> nařízena chovateli každý rok, letos je jen navíc to povinné hlášení. A já
> se nedivím, protože to byl v 2007 jeden z argumentů od včelařů "on nám
> veterinář nic neříkal, že máme ošetřovat" a těchto včelařů jsem se ptal
> jestli hlásily zvýšený spad, aby veterinář mohl něco říct, když už ho
> potřebují. Odpovědi byly takové, že nikdo ani spad nekontroluje a to je
> problém i letošních úhynů, nic jiného v tom nevidím."
>
> Aleši, to je podle mně nepochopení problému. Podstata problému je v tom, že
> papaláši nahoře ve vedení ČSV chtějí mít stoprocentní organizovanost a tak
> v rámci toho prostě zneužívají práci dobrovolných funkcionářů ZO. Léčení
> včelstev je záležitost konkrétního chovatele či majitele včelstev a
> státních orgánů - veteriny a jejich státem placených zaměstnanců. Dotace je
> záležitost zase příslušných státních placených úředníků a chovatele
> včelstev.
> ČSV by v tom měl být maximálně jako nějaký dohlížitel, koordinátor,
> rozhodčí v případě sporů nebo tak nějak,nebo lobbista za zájmy včelařů ,
> ale v žádném případě neměl propůjčit práci svých dobrovolných funkcionářů
> na masovou realizaci těchto věcí.
> Dobrovolní funkcionáři ZO by se hlavně měli věnovat spolkové společenské
> činnosti tam v místech, kde ZO je, propagovat včelaření, vztah k přírodě,
> nenechávat vztah k přírodě šíleným zblblým zeleným teoretikům a ne
> zastupovat placené státní zaměstnance a dělat úředníky a léčitele.
>
>
>

U nečlenů to může být sktesleno tím , že si ZO pro své členy zajistí pak ještě jiný zdroj dotace nebo to dotuje ze svých peněz. V tom případě na ně nečlen nedosáhne. Něco jiného jsou dotace pro včelaře jako takové, ty pak nejsou vázané na členství v ČSV

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 18.11.2011 11:28:43
> ----------------------------------------
> Nikdo asi nebude kvůli vyplácení dotací svolávat jednu schůzi a kvůli
> placení příspěvků na ČSV a časopis druhou. Nebo příspěvky vybírat přes
> důvěrníky. Dokud to někdo nahoře vysloveně nepřikáže.
> Dotace by měla jít úplně mimo ČSV a schůzi ZO, ale to už tu tady dnes bylo.
>
> U nás u jednoho stolu dostane včelař jeden papír s vyčíslením dotace plus
> druhý papír, běžný standartní výdajový doklad, co se dá koupit v
> papírnictví, coby papír pro příspěvek. A jedny peníze, dotace minus
> příspěvek. Pro mě to úplně stačí, je přece jedno, jestli peníze za dotaci
> strčím do kapsy, potom vytáhnu       a zaplatím z nich příspěvek nebo hned
> dostanu dotaci sníženou o příspěvek. Formální úřednická chyba by asi byla,
> kdyby to bylo všechno vypočtené na jednom papíru.
>
> Nečlenové svazu, co jsem pochopil, u nás platí navíc přirážku za ošetření,
> zřejmě trochu vyšší než příspěvek na svaz.
>
>
>

Stonjek :
Ukazuje se, že nemůžeme měsíční kůrou s Gabony shodit roztoče a mít vystaráno, ale musíme pokračovat alespoň do 1/2 září, aychom likvidovali fitnes generaci vzniklou zatažením nepříbuzných roztočů loupením. K tomu nám přestává na mnoha místech fungovat Gabon a s formidolem je to pro většího včelaře očistec. Vše ostatní jsou jen kecy.Jestli tento rok,tak ten další nám dá zabrat a moc triků v rukávu nemáme. Všechno ostatní jsou pouze prkotiny!!!

J.B.:
Myslím si to samé.

Formidol koupíš v každých včelařský potřebách a dokonce tak jde sehnat i ostatní léčiva u některých prodejců. budeto ale bez dotací. Přes ZO s dotací.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 18.11.2011 18:03:06
> ----------------------------------------
> chci se zepatat jestli mi to vubec v tom Dole vyskumnem ustavu prodaji
> třeba ten formidol co neni na predpis a třeba ty co sou na predpis?to
> zazadam u mistniho veterinare a pak jim to poslu?
>
>
>

Jestli je kontrola spadu jen doporuceni a ne narizeni,tak je to hodne smutne...To co nechapu,je,ze je u nas porad zazity trojuhelnik vcelar-svaz-svs a chybi prime spojeni vcelari-svs,tak jak je to u ostatnich chovatelskych odvetvi.Zas nekdo namitne,ze je to kvuli dotovanym lekum a znovu rikam: Potrebujem dotace,nedokazem si to zaplatit kazdy sam?Pak by urcite ubyli vcelari,u kterych se na okne povaluji 3 rocniky nerozdelaneho varidolu...Casto se vyzdvihuje u vcelareni zajmova cinnost,ale vyssi profesionalita by vcelarum urcite prospela,snad by stacilo prestat je vodit za rucicku a aby par ochotnych prestalo delat ostatnim blbce...JosPr

Anonym:
Kontrola spadu není nařízena, ale doporučena
-----------------

Jak kde, to záleží na konkrétní krajské vyhlášce a roce.

V HK ano a slyšel jsem že i jinde. Takže je nutno se bavit o konkrétním kraji.

Karel

Stonjek :
Ukazuje se, že nemůžeme měsíční kůrou s Gabony shodit roztoče a mít vystaráno, ale musíme pokračovat alespoň do 1/2 září, aychom likvidovali fitnes generaci vzniklou zatažením nepříbuzných roztočů loupením. K tomu nám přestává na mnoha místech fungovat Gabon a s formidolem je to pro většího včelaře očistec. Vše ostatní jsou jen kecy.Jestli tento rok,tak ten další nám dá zabrat a moc triků v rukávu nemáme. Všechno ostatní jsou pouze prkotiny!!!

J.B.:
Myslím si to samé.
---------------------------

Letos a příští rok tobude zase aktuální.
Pro lidi se kterými jsme v kontaktu to je "novinka" od 2007/8.
Jenže s tím se moc nenadělá.
Rozhoduje triumvirát Dol - SVS - ČSV.

A obývám se, že líp nebude. Letos v Lysé jsmeod ředitele Dolu slyšel na vlastní uši odpověď na otázku, jestli bude nějaká informace,kde už nefunguje Gabon.
Asi toto:
To vám nikdo neřekne, to si sami musíte zjistit monitoringem, když nemonitorujete, tak se nedivte.
A když nebude fungovat Gabon, musíte použít kyselinu mravenčí. Jo formidol js elabý, my budeme mít dlaší jeden či dva.

Takže podle mě je to přiznání bezradnosti. Po letech kdy bylo vše jasné.

A za situace kdy dojde k plošnému kolapsu včelstev nebude moc pomoci.

Jedině se dopustit tresného činu " na této konferenci":-) a experimentovat. S kyselinama mrav. a šťavelovou.


Jo,ještě že jsme toho Růžičku z Kanady s tím MItegonem hnaly před lrtx pryč. V podatatě to byl asi jediný aplikátor,který by se dal plošně používat. Všechny další jsou plošně nepoužitelné, u včelařů co ani neumí po 25 letech používat varidol už vůbec.
Už vdím, jak si jde koupit z vlaSTNÍHO NASENHEIDERA a upravuje si rámečky a úl.

Asi bude málo včel a málomedu.
Karel

"U nečlenů to může být sktesleno tím , že si ZO pro své členy zajistí pak ještě jiný zdroj dotace nebo to dotuje ze svých peněz. V tom případě na ně nečlen nedosáhne. Něco jiného jsou dotace pro včelaře jako takové, ty pak nejsou vázané na členství v ČSV"

Práce včelařských léčitelů není podle mně vůbec vyčíslena. To, že léčí zadarmo, je podle mně víceméně podraz vedení ČSV. Nějakou náhradu dostávají, za ujete kilometry automobilem a podobně, pochybuji ale, že by to bylo v plné výši ztracených nákladů a času. To je podle mně ta dotace členů ZO. Nicméně když už dobrovolní funkcionáři léčí včelstva členů napůl zdarma, nevidím důvod, proč by napůl zdarma měly být léčeny včelstva nečlenů. Ti ať platí plnou cenu.

"Formidol koupíš v každých včelařský potřebách a dokonce tak jde sehnat i ostatní léčiva u některých prodejců. budeto ale bez dotací. Přes ZO s dotací."

Formidol je volně v prodeji, ale ostatní léčiva už asi dva roky ne. Nějak před dvěma roky překlasifikovali léčiva na fumigaci a aerosol jako léčiva výhradně na předpis a včelařské prodejny je tak musely přestat volně prodávat. Loni jsem se ptal.
Takže dnes půjdou sehnat jedině buď přes ten předpis veterináře nebo tak, že nějaká ZO "ušetří"

"Stonjek :
Ukazuje se, že nemůžeme měsíční kůrou s Gabony shodit roztoče a mít vystaráno, ale musíme pokračovat alespoň do 1/2 září, aychom likvidovali fitnes generaci vzniklou zatažením nepříbuzných roztočů loupením. K tomu nám přestává na mnoha místech fungovat Gabon a s formidolem je to pro většího včelaře očistec. Vše ostatní jsou jen kecy.Jestli tento rok,tak ten další nám dá zabrat a moc triků v rukávu nemáme. Všechno ostatní jsou pouze prkotiny!!!

J.B.:
Myslím si to samé."


No, u nás tady na severní Moravě to zatím vypadá, že stejně jako před 20 lety stačí na udržení varoa v mezích dvě fumigace, jeden aerosol, maximálně na jaře nátěr plodu. Žádné formidoly přes léto, žádné Gabony v podletí.....
zatímco u vás tam nestači ani kyselina přes léto plus Gabony ještě 1,5 delší dobu než je pro Gabony předepsáno.

Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?

Radši byste měli hledat ten rozdíl než cpát do včelstev pořád víc léčiv!

Třeba ten Gabon, po dobu aplikace , měsíc a víc udržuje soustavně ve včelstvu hladinu účinné látky na likvidační úrovni pro roztoče, fumigace nebo aerosol tu stejnou hladinu udržuje cca půl hodiny až hodinu. Kdyby hodinu, za den je to u Gabonu 24 x víc , za měsíc je to 24 x 30 víc , to je 720 x . Za měsíc a půl je to 1080 x.
Když necháte Gabon ve včelstvu měsíc, tak šlechtíte roztoče na odolnost minimálně 720 x rychleji než jednou fumigací nebo aerosolem!!!!!! A když ho necháte ještě o půl měsíce déle, je to minimálně 1080x rchleji !!!!!! Za jeden rok při použití Gabonu našlechtíte roztoče stejně jako za 100 - 300 let používání fumigace a aerosolu pode návodu!!!!!!

Př Stonjek, nepochvaloval si náhodou loni, jak se mu dobře léčí včelstva odpařováním léčiva v oleji místo fumigace nebo aeroslu? To znamená neschváleným a neprozkoumaným způsobem !!!!!
A kdo všechno tady poslední roky prosazoval fumigaci zapálením knotu v podmetu místo toho ,aby to bylo děláno podle oficiálního návodu zapálením knotu v nejhořejším nástavku ?

Sice dnes nemám příliš velký přehled, ale nevím o tom, že by se tady u nás v okolí léčilo místo fumigace odpařováním v oleji!!! Nevím o tom, že by někdo fumigovat tak, že by pásek dával do podmetu !!!!

Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách způsobili sami.
Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!

Jiří, napište mi na vanb=centrum.cz Dám Vám fungující adresu, kde léčiva seženete bez předpisu. Ivan

Radim Polášek napsal:

"Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!"....
................

...a konečně třeba začnete přemýšlet o tom, jak začít zvyšovat odolnost svých včel....
A vytvářet poptávku po odolnějších včelách....

Aneb, jak i to zlé by mohlo být k něčemu dobré. :)))

I když ono to s tím předávkováváním zase není tak žhavé.
Spíš se šetří i to dotované léčivo (což je určitě dobře)

RK

RP:
maximálně na jaře nátěr plodu. Žádné formidoly přes léto, žádné Gabony v podletí.....
zatímco u vás tam nestači ani kyselina přes léto plus Gabony ještě 1,5 delší dobu než je pro Gabony předepsáno.

Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?

Radši byste měli hledat ten rozdíl než cpát do včelstev pořád víc léčiv!

----------------------
Mám dojem, že ty jsi povídal, že nátěr děláš skoro vždy pro jistotu.

To do vosku dostáváš právě tu samou látku (tedy skupinu) jako je v Gabonech.

Jako kdybych od tebe nečetl, že to množství chemie je zanedbatelné.


Ale pravda je, že odporné kapacity ze západu, a možná přímo z USA, když dělali přehled používaných látek a vznik rezistence na ně (vznikla asi na všechny) podotýkali, že dlouhodobé nosiče měli podstatný vliv na vznik rezsitence.

Ale pořádný český včelař dává každé léto Gabon.
Bez monitoringu, prevntivně.

Lidi co se v tom vyznají se až diví, jak dlouho trvalo než vznikla u nás rezistence na Gabon.
A to podle všeho znamná i konec M1 a M10.

A vzhledme k tomu, že máme asi nejhustěji zavčelené území to bude maso. Bohužel.
Zvlášť když stávající systém vychoval naprosto negramotnou většinu, co jen čeká až někdo něěco zavelí, nebo až jim to rovnou udělá.

Ale zase budou dotace na obnovu včelstev, aby za pět let se dostavil VD a zatočil s námi. Jo, červený šátečku pkně se tóóč, v ČR ubývá roztoč. Kde jsem to jen slyšel.:-)

Karel

Ano, nátěr plodu dělám skoro vždy. Beru to jako kompenzaci toho, že na podzim při fumigacích je obvykle ve včelách plod.
Ten návod teď momentálně nemám po ruce, jenomže tam se dává tuším 5 kapek do 50 mililitrů vody a těch 50 mililitrů stačí pro nátěr plodu několika včelstev, tak 3 až 6 .
Přitom na fumigaci se dává dvě kapky na nástavek, takže při tom zásahu se víc chemických látek dostane do včel z fumigace, ono se zároveň fumiguje než z toho nátěru.

"A vzhledme k tomu, že máme asi nejhustěji zavčelené území to bude maso. Bohužel.
Zvlášť když stávající systém vychoval naprosto negramotnou většinu, co jen čeká až někdo něěco zavelí, nebo až jim to rovnou udělá. "

Někdy před 2 rokama bylo ve Včelařství. Německo, Francie má hustotu zavčelení zhruba 10 x menší než my. My máme zavčelení nejvyšší v Evropě společně s Rumunskem. Ještě vyšší hustotu zavčelení má Turecko.

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m

Prečítal som si niekoľko rád od "machrov", ktorí Ti budú radiť takú alebo onakú teplotu, aby si včely mohol fumigovať.
Moja osvedčená rada, ak si neurobil poslednú fumigáciu vo včelstvách, tak teraz je ten najlepší čas včelstvá sú na 100% bez plodu a to je to najhlavnejšie, nie aká je vonkajšia teplota.

Pred 11-mi rokmi som urobil pokus pri dennej teplote -1°C a zafumigoval som včelstvá a kontroloval som spad. Tam kde vo včelstvách boli zbytkové počty Vd, tak do 5 tich dní postupne vypadli zo zimného chumáča.

Fumigant prenikne aj do zomknutého chumáča, ak doňho prenikne vzduch a aerosol pri -3-5°C, tak tam sa dostane i fumigant, veď chumáč navyše i dýcha a kde prenikne vzduch, musí i fumigant. Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.

Mne zajímá, kolik stačíte ošetřit včelstev aerosolem,než vám vyvíječ zamrzne při teploťe +5 až -5.Jak kontrolujete množství aerosolu vháněného do úlu při různých teplotách.Vím že do prvního úlu se natlačí mnohem víc ,než do desátého..Mám pod lahví s aerosolem nádobu s teplou vodou,po ošetření 5 včelstev už musím dolévat teplou vodu,a to při teplotě +10.Po ošetření 10 včelstev,musím přestat,neb je sklenice natolik zmražena,že nevychází skoro žádná mlha.Proto nevěřím,že se může ošetřovat aerosolem v mrazu(snad 3 včelstva),ale ne 30 a víc.Nebo můžete,nebude to řádné ošetření.

Jíra, ty si asi nebol na školení aerosolovania. Toto čo ty píšeš snáď ani nie je pravda. Aerosoluje sa už niekoľko rokov a ty teraz s tým prídeš, že ti zamŕza fľaška?! Kde si bol doteraz? Ja ošetrím naraz 40 aj viac včelstiev a dym /aerosol/ ide a fľaška z vonku namŕza , to je normálne ale vo fľaši nezamŕza nič.

Jaká voda do aerosolu? Pokud je kolem +5 tak snad aceton. I za mrazu v pohodě se dá ošetřit aerosolem jakékoliv množství včelstev.

Nepíšu voda do aerosolu.

Nepíšu že to zamrzá uvnitř.

Pokud umíte číst, přečte si metodický návod
teplota 10°C-15°C 45 sec., nad 15 °C 30 sec. vodní roztok
-5°C až +10°C acetonpvý roztok - a ten při této teplotě nezamrzá, stejně jako vodní nad 10
Při spuštění vyvíječe nechat běžet chvíli naprázdno než se ochladí a další pokyny...

To můžu číst 10x a stejně to namrzá,namrzají i hadičky a poté kondesuje i roztok v trubce,tudíž zpočátku dodáváte mlhu intenzivněji,po delší době méně.