Včelařská konference

Dobrý den, ráda Vás pozvu na Včelařskou výstavu s přednáškou 10.12.2011 Chotěšov u Stoda.Bližší info zašlu v příloze mailem. Jednatelka ZO Romana.64/=/seznam.cz

Varuji od nákupu oddělků u "včelaře" Sedláčka z Bučovic.
Před několika lety jsem od něho jedenáctirámečkové oddělky v NN kupoval.Tyhle oddělky obsedaly v nástavku s bídou dvě uličky.Značené matky byly stáří dvou -tří let.V letních měsících jsem z podložek nestačil počítat přirozeně spadlé roztoče,tudíž lze usuzovat,že včelstva byla zbídačená roztočem v.d. Myslím si,že od takového obchodníka(záměrně již neuvádím "včelaře"),je velká pravděpodobnost převozu včelího moru.

P.Zpěvák
UH.Hradiště

JB:
příklad konkurenční ceny :

------------

Jo, takovým cenám už rozumím. Takže na jaře ještě o takových 25% víc než v srpnu.

Karel

příklad konkurenční ceny :


Cena oddělků: www.včelařstvíSedláček.cz Bučovice
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 6 rámkový oddělek tj. min 5 plodových plástů = 1300,-- Kč bez DPH
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 4 rámkový oddělek tj. min. 3 rámky plodové = 850,- Kč bez DPH

Vždy je samozřejmě přítomna mladá kladoucí matka F1 (dcera inseminované matky) a krycí souše podle potřeby a dohody pak možné dokoupit navíc.

Za 150 Kč lze dokoupit plodovy ramek obsedlz vcelami a to RÁMKOVÉ MÍRY 39 x 24, 42 x 17, Lang 15,9 , a za 200 Kč u 42x27,5 a Langstrothu 28,5), takže stačí uzavřít česno a vyrazit.

Cena matek:
- v roce 2012 - 200 Kč (bez DPH)
Včelstva
V srpnu a září prodáváme zazimovaná, řádně zakrmená a léčená včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 1900,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2200,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2000,- CZK + DPH


Na jaře prodáváme vyzimovaná včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 2500,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2800,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2600,- CZK + DPH

Má někdo zkušenost s prodejem medu do výkupu v Německu? Jak to chodí? Kde získat kontakt atd.? Co jsem tak zjistil, tak výkup tam začíná dle různých diskusí na 4EUR a někdy se ceny vyhoupnou až k 8 či 9EUR/kg. Neb to mám do Německa pár km, docela mne to zaujalo. Neb o té ceně si u nás můžeme nechat jen zdát.

Ještě přesneji bych řekl. Převást kdykoliv, ale přeložit až v předjaří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 08.11.2011 18:24:54
> ----------------------------------------
> Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich
> propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po
> prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.
>
>
>

máte někdo zkušeností polským zvratným medometem

Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.

Pro upřesnění k prodeji včelstev uvádím, že dotyčný kupec má svoje nové úly na 11 rámků 39 x 24, takže mu budu přendávat do jeho nástavků 11 rámků a převoz je asi 1,5 km od mého stanoviště

"třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3 "

To bych hodnotil jako vedlejší příjem takových vekkochovatelů. Pokud si sám chová matky a pokud má nějakých pár stovek včelstev, stačí mu z každých 20 - 40 včelstev vybrat jedno nejlepší, ty shromáždit na jednom místě, z nich vybrat zase jedno nejlepší a má automaticky bez nějakého drahého dlouhodobého výběru docela dobrou genetickou linii pro další rozchov nebo i pro prodej.
Nadbytek produkce, matek , oddělků a včelstev potom prodává....

Jinak teď na podzim by k ceně včelstva v úlu bylo třeba přidat i cenu zimních zásob.
Těch 100 - 300 za starší včelstvo v starším úlu by platilo tak v srpnu.

"Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ?"

Cena záleží na kvalitě. Starší včelstvo ve starém úlu, třeba od včelaře, který už nezvládá se o ty včelstva starat nebo z dědictví, takže s matkou neznámého stáří a výkonu , možná i s náhradními plásty pro letní provoz, klidně i za 100 - 300 Kč.
Bednička s dobrým oddělkem s mladou, zaručeně kvalitní matkou z chovu a včelami na pouhých 6 nových plástech 39x24 tu tisícovku i víc. Dobře přezimované silné včelstvo na jaře v zánovním úlu a na zánovních plástech, se rovná cenou ceně podstatné části budoucí snůšky plus ceně úlů a plástů....
Nejúspornější varianta by byla, kdyby si zájemce přišel v květnu s bedničkou a včelař mu tam dal plásty se včelami a plodem na oddělek , řekněme na 39x24 2 plásty s plodem a včelami plus setřepané včely z dalších dvou plástů pro jistotu plus po krycím plástu se zásobami z obou stran. Ať si ty včely sám odchová. Případně i ty plásty jen půjčit, vráti je v podletí nebo někdy příští rok.... To by mohlo být mezi kamarády i zadarmo....
Nebo si zamluvit roj, do června přirozený a pokud by nebyl, umělý roj s odchovanou matkou o váze včel nad kilo, kilo a půl ke konci června.

Co se týká vyšetření na mor plodu a jiných, předem povinně je mají chovatelé oddělků na komerční prodej. U jednorázového prodeje včelstva , pokud je mi známo, veterina dává jednorázové povolení na přesun v závislosti na nákazové situaci v původní a cílové oblasti a diktuje si podmínky, třeba to vyšetření na mor. Přemísťování včelstev v rámci jednoho katastru je mimo veterinu , takže takový prodej včelstev a převoz včelstev mezi dá se říct sousedními včelaři je bezproblémový. Přirozeně předpokládá se, že tam zrovna není pásmo moru plodu nebo i jiné nákazové pásmo, tam by potom byl s přemísťováním včelstev taky problém. Nákazová situace by ale měla být místní ČSV dobře známa, takže není problém to zjistit a zařídit se podle toho. Respektive od včelaře v nákazovém pásmu nekupovat.

Co se týká převážení včelstev, na jedné straně podle mých zkušeností nikdy není dopředu jasné, jestli se včely rozruší nebo jestli po převozu jsou úplně v klidu jako by převoz ani nezaznamenaly. Na druhé straně, pokud se při převozu neudělá skutečně hrubá chyba, včelám se obvykle nic nestane. Potřebují uvnitř úlu jen dostatek vzduchu, trošku tmy, co nejméně velkých jednorázových otřesů, kdy kolo třeba vjede do díry, naopak mírné trvalé rovnoměrné vibrace během celého převozu jim nevadí, jsou spíš příznivé, protože jim zabraňují v rozlézání.
Se včelami by se nemělo hýbat, pokud mají za sebou delší období mrazů, kdy nevyletovaly, protože mají hodně zaplněné výkalové váčky a z tohoto důvody by se mohly snadno rozrušit a velice obtížně zase uklidnit nebo by včelstvo mohlo zkolabovat.
Pokud by se převážely déle na delší vzdálenost a dost by se při tom rozrušily, je vhodné teď v zimě, aby po převozu měly k dispozici pár slunečných teplejších dní, kdy mohou vyletět a před mrazivým obdobím se trochu "usadit". Pokud by se převážela na malou vzdálenost, ze které by se mohly vrátit na původní místo, tak naopak by se měly převážet na začátku období mrazů či nepříznivého počasí, kdy by minimálně týden nemohly vyletět, aby na původní místo zapomněly. V zimě je to na vzdálenost menší než 200 metrů - 2 kilometry podle počasí a venkovní teploty, v létě 2 - 5 kilometrů.
Včelám při převozu podle mně uvnitř hodně vadí, když se jim tam kejklají rámky. V létě není problém včelstvo rozebrat, propolis na plochách se znova přilepí, za dva dny včely dodají chybějící propolisové můstky a může se jet. V zimě za chladu se propolis slepí tak možná za měsíc a chybějící propolisové můstky včely nedoplní. Proto by se včely dlouho před převozem neměly rozebírat.
Jinak je teď období pro převoz včelstev příznivé, je chladno plodu je málo nebo není vůbec a zimní generace včel je podstatně slabší než letní, tak spotřebují méně vzduchu a rozrušené vyprodukují méně tepla.
Když se úl převeze nějaký kilometr daleko opatrně na ručním vozíku nebo se na přívěsném vozíku za auto pérování uvede nějakou dodatečnou zátěží do optímálního zatížení, kdy nejvíc péruje, pneumatiky se spíš trošku podhustí a jede se opatrně, včelky při troše štěstí teď přes zimu nemusí převoz ani zaznamenat.

1) Pro přesun včelstev platí předpis té které SVS. je třeba si to zjistit a liší se to.
2) Podle mých skušeností jedinou nevhodnou dobu pro přesun je doba aktivního letu.
Samozřejmě nesmí se úly kutálet jak sud piva ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 07.11.2011 19:23:24
> ----------------------------------------
> Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a
> ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření
> tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší
> vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na
> přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.
>
>
>

třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3

2 tis. za kus? To je šupa, ale to by stálo za to, prodat to za tři a vysvětlit mu jak z toho do podletí udělat 4 včelstva a že na tom vydělá.

AM:
Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus.
------

HA HA HA,

dvacet bych jich koupil. Z každého udělal 4 4rámkové oddělky a každý prodal pak za 1500. Nebo jich udělal i víc a možná i dražší.

Už letos se prodávali oddělky za 1000 a vyzimovaná včelstva za 2000. A byla hned vyprodaná. A co příští rok?

Kolik lidí bude doplňovat stavy?

Podle mě je přim+ěřená cena včelstva na jaře jeho roční výnos plus cena oddělku.

Karel

Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.

Ha,ha,ha.

Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ? Teď nebo na jaře (jistota přezimování). Díky za názory a zkušenosti.

Jiří

Výše národní dotace 97,50/vč. K tomu srážky a je to 70,- Pomalu se začíná vyplňovat přání mnoha lidí z diskuse, kteří požadují zrušení D.1 :-))

U nás v polabí to bylo opačně . Neustálá inverze, včera a dnes se to
protrhlo a je nádherně. Včera to bylo jako o proletu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 07, 2011 6:59 AM
Subject: Re: teplý suchý podzim


>U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo
> 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25
> kilometrů
> přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde
> má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží
> dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....
>
> Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily
> odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6606
> (20111106) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 06.11.2011 07:53:17
> ----------------------------------------
> "Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom
> patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"
>
> V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě
> slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v
> jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku
> první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových
> plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak
> neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
> Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má
> technologii.
> Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty
> prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování
> spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou
> vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to
> včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
> Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným
> malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.
>
> Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku
> té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím
> nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do
> medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na
> krmení na zimu v podletí.
> V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního
> ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
> Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v
> plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v
> době nedostatku, moc nevěřím.
>
>
>

U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25 kilometrů přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....

Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.

Podstatná je ale spotřeba v teplém období.
-------------------------------------------
Jak to vypadá se včelami v tomto období na Severní Moravě. Je teplo a slunečno. Plodují včely? Bude asi problém s 3. fumigaci. H.

pavel (82.100.0.70) --- 5. 11. 2011
grifin

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak ještě jednou:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=Grifin
Jiří

Zdravím Zdenka, ale můj názor na vodu je trochu jiný. Stačí vydechnout vedle sebe kouř z páry a oleje. Olejového je zhruha tak 2 až3x víc. Pára vydrží v plynném skupenství asi 5 teřin. Kouř z oleje pod stropem dílny asi 10 min. Poslední úprava mého Zalu je ve vyhození olejničky a její náhrada injekční stříkačkoun 20 ml. Teprve teď přesně a spolehlivě dávkuji!!! Zdraví R. Stonjek

"Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg."

Během vlastní zimy, to znamená v období mrazů, kdy včely neplodují, spotřebují strašně málo. Silné včelstvo tak kilo, kilo a půl za měsíc. Podstatná je ale spotřeba v teplém období. Hlavně v předjaří a na jaře mohou za dobrých podmínek dobré včely přeměnit i 15 - 20 kilo zásob na včely. Pokud není příliš chladné počasí, úl dostatečně izoluje a těsní, v plástech nebo venku je dost pylu, matka je dostatečně mladá a výkonná, včely jsou po zimě dost silné.....
jedny včely tak mohou spotřebovat v zimě a na jaře do první snůšky jen 10 kilo a druhé klidně i 25 kilo....

Grifin byl v prvopočátku koncipován na použití mediciálního oleje. Teprve časem se zjistilo, že se olej za jistých podmínek,nechá nahradit vodou. Díky odlišným vlastnostem vody, je vhodné používat 2 výdechy namísto jednoho s olejem. To však sebou nese riziko rychlejšího ochlazování výměníku. Proto je vhodné mezi jednotlivými výdechy prodleva zhruba 4vt. a 8vt. na další úl a i více. I dodržení těchto podmínek nezabrání odkapu. Vodní pára se totiž sráží na studených částech výměníkové trubičky. Tomu by se částečně dalo zabránit, zkrácením trubičky. Tím, zas ztratí výhodu při použití ve včelínech, kde jsou delší letáky a nebo mor. univerzály. Při použití dvou výdechů se musí upravit dávka účinné látky.(snížit)I přes odkapy, je její množství dostatečně efektivní. Pára na rozdíl od kouře není tak viditelná.Je to dáno teplotou a vlhkostí okolního vzduchu, a tak při aplikaci,se vše nedá dost dobře kontrolovat jako u kouře. Proto je bezpodmíněčně nutno použít respirátor.

"Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"

V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má technologii.
Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.

Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na krmení na zimu v podletí.
V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v době nedostatku, moc nevěřím.

"Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik."

Nevím, že by v chemii existovala nějaká řetězová reakce. A reakce, při které se enzym spotřebovává, už vůbec ne. Jestli to nebudou nějaké reklamní kecy výrobce.....

Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod
U těch co zimují ve dvou či třech patrech je to již reálné a při krmení 15 kg s tím mívám občas problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2011 20:51:50
> ----------------------------------------
> No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o
> pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k
> pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby
> nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i
> silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují
> nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k
> namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli
> někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte
> zkušenosti.Díky
>
>
>

No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte zkušenosti.Díky

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

Co jsem slyšel tak všichni mudrují nad inverty a neslyšel jsem žádnou zkušenost včelaře, který by je skutečně používal a byl schopen říci praktické informace. To co tu, a nejen tu zaznívá, jsou spíše jen pocity a nic praktického. I proto jsem v letošním roce zakrmil německým invertem od fy tuším Kellman. Mělo by se jednat o škrobový invert. Kolega včelař ze SRN jej tam používá již 20 let, ve shodných klimatickým podmínkách a nemá s ním žádné problémy. Jen na jednu věc mne upozornil, nerozdělovat krmení na cukerné a invertem - prostě, když na zimu krmí invertem, tak nedodává žádný cukr (když začínal, tak to v dobré víře promíchal a měl problém s krystalizací). A propo na produktivitu práce je to výhodnější - žádné ježdění do marketů a nakupování po 10 kg,žádné sklenice, míchání atd. Cena cukru 18,- Kč v akci oproti 21,50 Kč za invert. Časová úspora je obrovská.
Přec tři praktické zkušenosti můžu již podat:
1.včely odebírají invert naprosto shodně jako cukr,
2.krmení invertem je bez slídivosti včel,
3. včely jsou do zimního období v podobné síle jako v předchozích letech.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

Apiinvert je z cukrové řepy, nějaké složení na procenta neznám, ale je složen z sacharózy, fruktózy a glukózy. Takže nic co by mělo včely v zimě zatěžovat.

Jakékoliv zboží prodávané prostřednictvím tržní sítě a nebo a tržišti musí být označeno etiketou, cenou, množstvím nebo i návodem k použití. Platí pro ně všeobecné obchodní podmínky.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prodej propolisu
> Datum: 03.11.2011 15:46:07
> ----------------------------------------
> Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej
> propolisu.
> Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat
> do maloobchodní sítě...
> Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?
>
>
>

Dobrý večer!
Chci se zeptat,znáte někdo složení apiinvertu a zčeho se vyrábí-z cukru ale jakého.Dík.

Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej propolisu.
Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat do maloobchodní sítě...
Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?

Každý se asi nedostane k použitým, ale nezávadným kanystrům. Nové potravinářské kanystry 10 l, díval jsem se na ně asi před 2 lety, stále tehdy nějak ke 40 Kč . 5 litrové nějak ke 20 korunám.
Než na skladování medu jsem spíš myslel na prodej medu v kanystrech , jakožto deálních obalech pro zasílání medu poštou nebo kurýrními službami.
Třeba i s tím, že se počítá, že med je ztuhlý a že kupec med nebude rozehřívat, ale kanystr rozřeže a med dostane z něho mechanicky.
Ale na to by možná byly ještě lepší PET flašky.

Kanistry mají určitou výhodu. Daleko lépe se skladují, uzávěr je daleko těsnější, cena směšná. Já například kupuji 20 l za 10Kč. Velkou nevýhodou je plnění, kontrola hladiny, mytí a pod. To se dá ale bez větších problémů vyřešit. Kdybych neměl kýble na cca 13 kg. už bych dávno v nich med skladoval. Každopádně počítám s nimi a vím o nich. Zdraví R. Stonjek

bohužel fotku nemám. Jen doplním, že úly jsou dřevěné tenkostěnné neuteplené (19 mmm), umístěné ve včelíně.Dno vysoké 7 cm, část den je zasíťovaných část ne. Česno výšky 2,5nebo 3,5cm v celé délce.

Situace je vážnější. Vřele doporučuji používat členům ČSV ochrannou známku přesně v takové grafické podobě, v jaké je zaregistrována. ČSV není jediným a držitelem známky s textem Český med. Dobrozdání Svazu v tom smyslu, ať si každý člen označí svůj med textem Český med jak chce, je v této situaci bezcenné.

Jde prodat i 40Kg balení, s tím také není problém. Cenově to ovšem musí být výhodnější(85Kč/Kg) než ve sklenici a to není problém, protože odpadá práce s umíváním sklenic a stáčením. To si udělá zákazník sám do vlastních a potom si to po rodině rozdělí. Je to výhodné pro zákazníka i pro mě a hned po medobraní to je pryč. Je to hlavně o tom skalním příznivcům co dochází pravidelně tuhle možnost navrhnout a tak se med dostane i tam kde by si jinak pro med nepřijely.

Jaký máte názor na balení medu do kanystrů, 5 a 10 litrů? Přirozeně s atestem na potraviny. Viděl jsem takhle prodávat med na internetu, z hlediska zasílání medu poštou je to ideální obal.

Taky prodávám vv dalení 4 a 6 kg. v plastimexu nakoupím každý rok tak cca 15 kousků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 18:49:46
> ----------------------------------------
> Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal
> med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude
> divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety
> jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je
> kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro
> zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice
> medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr
>
>
>

Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr

Dnes jsem se díval na med v Kauflandu v Prostějově a byl tam Český med země původu ČR cena akční 116Kč/Kg. Standartní cena medu ze zemí EU a mimo EU kolem 180Kč/Kg a Biomed 360Kč/Kg.

|Hazdra :Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
ra"
Burgel: 3NN 42x15 mám dost podrobná čísla spadů a
1/ připouštím že spady zustanou na loučkách a souších spodních plástů ale že by to bylo 5x méně nemyslím. Odhadl bych to 10-20%

2/Souhlasím s vámi s pohleden na intensitu spadů ale jen do letošního roku (aerosol se u nás provádí již vice než 10 let)
Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B.

Co se týká značky Český med a dalších, všechno záleží na tom, jak jsou zaregistrovány. Jestli je zaregistrován pouze text "Ceský med" , tak bez souhlasu správce značky, tedy ČSV nikdo by ten text v jakékoliv grafické úpravě nesměl na sklednice s medem použít. Pokud je zaregistrován text "Český med" v nějaké konkrétní grafické úpravě , v nějakém fontu atd, případně ve spojení s grafickou značkou, tak nikdo nesmí ten text použít v té zaregistrované grafické formě, případně v grafické formě podobné, která by se dala s tou zaregistrovanou snadno splést.

Jinak kde není žalobce, není soudce, takže zneužívání té značky by si měl hlídat správce značky. Nikdo to za něho dělat nebude. Taky by si měl hlídat renomé značky neboli kvalitu medu, který se pod tou značkou prodává. Pokud se pod tou značkou bude prodávat delší dobu cukrové bláto a lidi si na to bláto pod tou značkou zvyknou, tak bude renomé té značky zničeno a peníze investované do vytvoření, registrace a udržování značky vyhozeny oknem.

Mně jinak připadá, že ČSV si ty všechny značky zaregistroval, jen aby je měl, aby se papaláši nahoře na ústředí mohli nafukovat " Podívejte se, my máme i značky medu" a jinak nic. Postrádám v tom směru jakýkoliv trochu solidní a reálný plán. Něco jako byznys plán, ze kterého by bylo jasné, , jak bude Svaz ty značky využívat a udržovat. Jejich volné použití be jakékoliv kontroly pro členy ČSV za program nepovažuji, až se vstupní potenciál těchto značek daný sloganem vyčerpá, bude renomé těchto značek stoupat a klesat jen podle toho, jak budou členové včelaři ČSV mít kvalitní či nekvalitní med. Neboli med od konkrétního včelaře bude mít takovou cenu, jaké bude jméno toho včelaře mezi jeho zákazníky, bez ohledu na to, jestli bude ten včelař prodávat med pod tuto značkou nebo ne. Akorát ty značky, ty speciální sklenice atd budou navíc. A poplatky za udržování registrace značky a další režie kolem toho.

Přitom registrace těchto značek byla poněkud drzá, jak už tady někdo napsal a pokud bude Svaz tyto značky pro komerční použití jen blokovat, poněkud podváže marketing prodeje medu. Na druhé straně, pokud Svaz konečně vytvoří systém, jak ty značky, za přiměřenou úplatu přirozeně, propůjčovat a jak zajistit, aby se pod touto značkou prodávaly jen nejkvalitnější a místní medy za vysokou cenu, "vyheveruje" tím i ceny prodávaného medu od včelařů ze dvora a na poplatcích může i vydělat. Pokud se ti papaláši nahoře na ústředí rozhoupají k nějaké takové činnosti.

>>>>Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.<<<<

Co by tomu vietnamci mohlo zabránit být členem ČSV??

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 06:49:41
> ----------------------------------------
> Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o
> kterých moc neví.
> ----------------------------------
>
> Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem
> náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu
> ceskymed.cz.
>
> Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne
> normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a
> nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho
> jen začal kampaň proti obchodníkům.
> Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co
> dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl
> otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož
> jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.
>
> A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.
>
> Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak
> jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
> S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního
> včelaře a něco sjme i vypotil sám.
>
> Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí
> začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)
>
> Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě
> jemné nebo hrubé formě.
> Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
> Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale
> otrávil.
> Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med
> propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu
> aktualizovány.
>
>
> Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou
> pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a
> upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu
> sundali.
>
> Takže si myslím, že vím o čem píši.
>
> Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
> med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.
>
>
> Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.
>
> Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže
> prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
> Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.
>
> Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.
>
> Karel
>
>
>

V Albertu nevím jak je to s cenou, ale kde chodím tam je med za 100 akční cena. Takže prodávám za akční cenu a nepotřebuji se ohlížet na původ medu v hyper a ani jestli je na něm napsáno Český med pro můj prodej to je nepodstatné. Bydlím ve vesnici s 500 obyv. a ještě se mi nestalo, že bych od 30 včelstev neprodal všechno přímo zákazníkům. Dávat med do výkupu za 40-45Kč to je nerozum. Kolik stojí cukr a práce kolem krmení a ostatní náklady, to je lepší nechat med na zimu včelám a vytočit jen to co je včelař schopen prodat. To už bych musel mít farmu a velké přebytky medu, abych řešil prodej do výkupu a tomu radikální metodiku ošetřovaní ostrohanou na minimum času.

Tak ale funguje obchod. Ne každý má náturu aby prodával. někteří zase nemají v místě dostatečný odbyt. Umíš si představit jak prodáš med ve vesničce z 500 obyvateli (spotřeba je 0,75 kg medu na obyvatele) med od 20 včelstev (50 kg medu od včelstva) když je v místě 5 včelařů. Teť počítej. Flek v tržnici 100 více Kč, Plat prodavači za 6 hodin prodeje, minimálně 55 Kč/ hod. Prodáš 5 kg za hodinu Od toho odpočítej cenu kterou by jsi dostal od výkupce 10 kč sklo z víčkem, Do myčky dáš 40 sklenic a trvá to 2 hod a cena může být tak 10 Kč hodiny, jejich naplnění psatovaným medem je další hodina, Cesta na tržnici a domů ještě 1 hod a cena za přesuny cca 200Kč. SUMÁRUM Je to 10 hodin práce, Režie pak dělá cirka tak 1100 kč ve výkupu by jsi za těch 40 kg dostal minimálně 1400 až 2500 . 5200 je tržba celkem 5200-1400-100-10-200 =400 =3000 +- za 10 hodin práce To ovšem za předpokladu že těch 40 sklenic za den prodáš po 130 Kč Je to sice slušný výdělek,.ale každý nemá ty možnosti nebo při zaměstnání vydělá víc. To musíš nechat na tom každém.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 31.10.2011 22:05:42
> ----------------------------------------
> Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper
> kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do
> chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari
> snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a
> slovnich spojeni...JosPr
>
>
>

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví.
----------------------------------

Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu ceskymed.cz.

Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho jen začal kampaň proti obchodníkům.
Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.

A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.

Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního včelaře a něco sjme i vypotil sám.

Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)

Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě jemné nebo hrubé formě.
Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale otrávil.
Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu aktualizovány.


Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu sundali.

Takže si myslím, že vím o čem píši.

Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.


Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.

Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.

Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.

Karel

Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a slovnich spojeni...JosPr

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví. Základem názvu Český med,je to, že ten kdo ho používá nesmí na nálepkách lhát. Je li tedy med vyroben v ČR a splňuje zpřísněnou normu, která s tím souvisí, tento med může uvádět na trh každý včelař i kdyby to byl v Česku včelařící Vietnamec. Rovněž není pravdou, že ČSV brání prodeji českého medu. Opak je pravdou! ČSV před lety za neobvykle benevolentních podmínek zpřístupnil obchodní síť všem včelařům, kteří o to mají zájem . To, že většina z nás se obchodním řetězcům vyhýbá obloukem je způsobeno tím, že nikdo z poctivých včelařů s těmi šizunky nechce nic mít. Med často podřadné kvality a nevalné chuti tam nabízený nám naopak dělá docela slušnou reklamu.Ony v podstatě stačí ty problémy co máme. Nač si tedy vymýšlet ty, co neexistují. Zdraví R. Stonjek

Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat na med ČESkÝ MED, nevidím důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika. Díky volně dostupným sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy uvidím v novinách titulky, že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to už nemluvím o tom, že zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy že by někod udělal rozbor.

Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od zemědělců, kteří pomalu chtějí uzákonit povinnost prodávat české potraviny v obchodech se tomu ČSV brání. Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého medu v krámech.
Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs medů nebo med z z ČR nebude platit o 50Kč víc.
Takže normální máma ve městě má problém, pokud by chtěla nakoupit dětem český med.

A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat a jíst jakýkoli med. Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to tak strašné, jak rádi vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme postupně a jjistě klientelu. Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu nběkod vysvětlil, že 98% včelařů nechce aby se v obchodech prodával český med.
Oni vyhazují desítky mega za nálepky český výrobek, A klasa,atd.

A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí možnost cenového srovnání proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově srovnávat jen s tím obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že existencí českého medu od Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o 50% až 100% nahoru.

Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť jsem jej viděla v ..... za 80.

A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se tam za kolik tam mají český med? Za 150 až 180 korun!




A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále stejnou rodinu jak chodí po výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže rozdávat český med. Že propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném důsledku vyšší tržby obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v obchodech nesmí prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší spotřebu něčeho co nejsem schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad kurzívou do učebnice marketingu pro základní školy.

A na závěr se stejnou logikou ochranné značky - ČSV má chráněné další zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od včelaře.... Takže bacha až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v obchodě nějaký dovozový BIOMED.
Taky je třeba jim to zatrhnout.


Vítejte ve včelařským Absurdistánu.

Karel