Včelařská konference

Dobrý večer!
Chci se zeptat,znáte někdo složení apiinvertu a zčeho se vyrábí-z cukru ale jakého.Dík.

Apiinvert je z cukrové řepy, nějaké složení na procenta neznám, ale je složen z sacharózy, fruktózy a glukózy. Takže nic co by mělo včely v zimě zatěžovat.

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

"Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik."

Nevím, že by v chemii existovala nějaká řetězová reakce. A reakce, při které se enzym spotřebovává, už vůbec ne. Jestli to nebudou nějaké reklamní kecy výrobce.....

Co jsem slyšel tak všichni mudrují nad inverty a neslyšel jsem žádnou zkušenost včelaře, který by je skutečně používal a byl schopen říci praktické informace. To co tu, a nejen tu zaznívá, jsou spíše jen pocity a nic praktického. I proto jsem v letošním roce zakrmil německým invertem od fy tuším Kellman. Mělo by se jednat o škrobový invert. Kolega včelař ze SRN jej tam používá již 20 let, ve shodných klimatickým podmínkách a nemá s ním žádné problémy. Jen na jednu věc mne upozornil, nerozdělovat krmení na cukerné a invertem - prostě, když na zimu krmí invertem, tak nedodává žádný cukr (když začínal, tak to v dobré víře promíchal a měl problém s krystalizací). A propo na produktivitu práce je to výhodnější - žádné ježdění do marketů a nakupování po 10 kg,žádné sklenice, míchání atd. Cena cukru 18,- Kč v akci oproti 21,50 Kč za invert. Časová úspora je obrovská.
Přec tři praktické zkušenosti můžu již podat:
1.včely odebírají invert naprosto shodně jako cukr,
2.krmení invertem je bez slídivosti včel,
3. včely jsou do zimního období v podobné síle jako v předchozích letech.

No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte zkušenosti.Díky

Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod
U těch co zimují ve dvou či třech patrech je to již reálné a při krmení 15 kg s tím mívám občas problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2011 20:51:50
> ----------------------------------------
> No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o
> pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k
> pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby
> nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i
> silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují
> nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k
> namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli
> někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte
> zkušenosti.Díky
>
>
>

"Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"

V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má technologii.
Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.

Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na krmení na zimu v podletí.
V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v době nedostatku, moc nevěřím.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 06.11.2011 07:53:17
> ----------------------------------------
> "Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom
> patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"
>
> V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě
> slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v
> jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku
> první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových
> plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak
> neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
> Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má
> technologii.
> Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty
> prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování
> spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou
> vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to
> včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
> Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným
> malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.
>
> Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku
> té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím
> nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do
> medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na
> krmení na zimu v podletí.
> V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního
> ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
> Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v
> plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v
> době nedostatku, moc nevěřím.
>
>
>

"Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg."

Během vlastní zimy, to znamená v období mrazů, kdy včely neplodují, spotřebují strašně málo. Silné včelstvo tak kilo, kilo a půl za měsíc. Podstatná je ale spotřeba v teplém období. Hlavně v předjaří a na jaře mohou za dobrých podmínek dobré včely přeměnit i 15 - 20 kilo zásob na včely. Pokud není příliš chladné počasí, úl dostatečně izoluje a těsní, v plástech nebo venku je dost pylu, matka je dostatečně mladá a výkonná, včely jsou po zimě dost silné.....
jedny včely tak mohou spotřebovat v zimě a na jaře do první snůšky jen 10 kilo a druhé klidně i 25 kilo....

Podstatná je ale spotřeba v teplém období.
-------------------------------------------
Jak to vypadá se včelami v tomto období na Severní Moravě. Je teplo a slunečno. Plodují včely? Bude asi problém s 3. fumigaci. H.

U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25 kilometrů přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....

Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.

U nás v polabí to bylo opačně . Neustálá inverze, včera a dnes se to
protrhlo a je nádherně. Včera to bylo jako o proletu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 07, 2011 6:59 AM
Subject: Re: teplý suchý podzim


>U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo
> 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25
> kilometrů
> přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde
> má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží
> dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....
>
> Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily
> odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6606
> (20111106) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>