Archiv Včelařské konference

doufejme, ale vloni loupežily ještě začátkem listopadu, záleží pouze na počasí a stavu včelstev v doletu..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 10:11:21
> ----------------------------------------
> Na to jsem pripraven a jsem si toho vedom, letos jsem poprve v zivote
> videl, jak se roztoc prochazi po cesne.
>
> na konci zari prelecim dalsi davkou stavelky. V rijnu uz loupez
> nepredpokladam.
>
> K Liborove prispevku- myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim
> plodovani.
> P.
>
>
>

Na jedné straně plotu včely, na druhé straně pes v kotci, to je trápení toho psa, určitě postižitelné i podle zákona na ochranu zvířat. Žihadla psa bolí stejně jako člověka, utéct kvůli kotci nemůže a určitě je cítit, takže trošku rozrušená včelka, pokud do kotce vletí, takhle zapáchajícícho vetřelce určitě bodne.
Pes může být dlouhodobým bodáním včel taky i zkažen, neboli neovladatelně vzteklý a na člověka útočný.

Ovšem je nutné se naučit chování na netu!
1) Nepřeposílat HOAXY
2) Nepřeposílat jakékoliv maily, které k tomu nabádají
3) Při každém takovém přeposlání však počítejte se zvýšením spamu
4) když již nějaký otevřete mažte vždy jako spam.
5) často kontrolovat složku spam a viry. Může tam být něco důležitého
6) často ji mazat. někdy až její smazání zaktivuje filtr

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s www.nastavky.cz
> Datum: 29.8.2011 09:25:28
> ----------------------------------------
> Potvrzení o přečtení spousta lidí prostě zruší a neodešle. Já to taky občas
> dělám a už jsem se s tím taky setkal, kdy jsem někomu poslal mail a potom
> si nějaký týden myslel, že mu to nedošlo, protože oznámení o přečtení mi
> nepřišlo. Takže to zas tam všemocná věc na spolehlivost mailu není.
>
> S těmi červy a další nevyžádanou chamradí automaticky bez vědomí uživatele
> připojovanou k odchozímu mailu je to správná poznámka. Pokud to je
> rozeznámo v nějakém automatickém filtru, je mail nejspíš automaticky
> smazán. Pokud to pozná až antivir v počítači příjemce,je naděje, že
> uživatel zvolí odstranění jen toho škodlivého kódu a zbytek mailu si tak
> přečte.
>
> Je prostě dost vhodné na svém počítači používat příslušné ochranné
> programy, minimálně antivir. Případně ještě antispyware program.
>
>
>

LiborV:
Ke gabonům: Nevím jak jinde, ale u nás v Trutnově stále nejsou gabony k dispozici, což je vůbec alarmující, protože pokud je tato situace nedejbože plošná, tak TEĎ zachraňovat TAKOVOUTO situaci, byť gabonama je prostě pozdě.
Přeji ostatním, aby to u nich bylo jinak, lépe.

------------------
Ne že by byly nedostupné, ale těžkodostupné.


Všichni včelaři mají za povinnost sledovat spad VD na podložku a napadení plodu. Při překročení 3VD za den josu povinni informovat příslušnou ZO, ta ověří jejich důvěryhodnost a pak koná dál.
O formě a prokazatelnosti informace vyhláška mlčí, zda stačí telefon, pokud jej včelaŘ má šanci zjistit, nebo psát doporučeně na adresu, kterou se mu podaří vypátrat. Tyto informace nejsou součástí vyhlášky.


Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.

Karel
P.S.
A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)

Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové
vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.
Karel
P.S.
A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Řadový včelař by to měl hlásit důvěrníkovi - toho předpokládám všichni znají, důvěrník by to měl řešit dále. Gabon už měl být ve včelstvech, při takovémhle spadu už je na gabon dost pozdě. Chce to i formidol a možná by nebyla od věci fumigace, ale na tu je tam moc plodu.

Ahoj Radku,

za dobu, co včelařím, už jsem metrové závěje na stanovišti v lese jednou nebo dvakrát v době posledního ošetřování měl. A pár včelařů má včelstva na konci dlouhé zahrady, tak se musí sto,dvěstě metrů metrů mimo cestu po trávě sadem.

Není to kritické, kompresor na kolečkách po sněhu jede také a tu jednu kritickou zimu jsme ho vozili na sáňkách. Ale když kupujeme zase na delší dobu nový, zvažujeme i ten na záda - zdá se na manipulaci lehčí a šikovnější.

Většina včelařů má včelstva v okolí domu, v dosahu elektřiny, tam jsme to vyřešili elektrickým kompresorem. Ale zbývá tak pět-šest stanovišť mimo dosah elekřiny a to teď řešíme.

Hezký den

J.B.

"Na to jsem pripraven a jsem si toho vedom, letos jsem poprve v zivote videl, jak se roztoc prochazi po cesne."

______________________

Jo, taky jsem si všiml, že jsou letos roztoči nějací přidrzlí. Už v červenci jsem některé viděl v poklidu přecházet po plástu... Pak mě samozřejmě nepřekvapilo, že to po léčení v těchto včelstvech nejvíc padá na podložky. Jiná včelstva na tom samém stanovišti v pohodě a na podložkách skoro nic. Varroa jsou šmejdi a nekonečný boj s nimi je jak boj s větrnými mlýny. I když padnou na diagnostickou podložku, tak ještě lezou. Když přemýšlím, kolik je jich ještě životaschopných, napadá mě, jestli náhodou není lepší, když podložky čistí mravenci. Zkreslují sice výsledky a statistiku, ale aktivně přispívají k tomu, že ve včelstvu je roztočů méně (a hlavně těch, které by se mohli stávat rezistentními).

Ahoj Mně vůbec nešlo o vysvětlení, ale o to jak se máš a jestli pořád včelaříš v příchovicíc, kde jsem Tě kdysi navštívil
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Bo??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kompresor na z?da
> Datum: 29.8.2011 12:13:46
> ----------------------------------------
> Ahoj Radku,
>
> za dobu, co včelařím, už jsem metrové závěje na stanovišti v lese jednou
> nebo dvakrát v době posledního ošetřování měl. A pár včelařů má včelstva na
> konci dlouhé zahrady, tak se musí sto,dvěstě metrů metrů mimo cestu po
> trávě sadem.
>
> Není to kritické, kompresor na kolečkách po sněhu jede také a tu jednu
> kritickou zimu jsme ho vozili na sáňkách. Ale když kupujeme zase na delší
> dobu nový, zvažujeme i ten na záda - zdá se na manipulaci lehčí a
> šikovnější.
>
> Většina včelařů má včelstva v okolí domu, v dosahu elektřiny, tam jsme to
> vyřešili elektrickým kompresorem. Ale zbývá tak pět-šest stanovišť mimo
> dosah elekřiny a to teď řešíme.
>
> Hezký den
>
> J.B.
>
>
>

V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy, ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze se treba zacit snizovat ?

P.

Formidol a po 12 dnech ho zopakovat, to nahradí v této situaci Gabon a proniká i do buněk.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 12:07:52
> ----------------------------------------
> Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
> A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové
> vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.
> Karel
> P.S.
> A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Řadový včelař by to měl hlásit důvěrníkovi - toho předpokládám všichni znají,
> důvěrník by to měl řešit dále. Gabon už měl být ve včelstvech, při takovémhle
> spadu už je na gabon dost pozdě. Chce to i formidol a možná by nebyla od věci
> fumigace, ale na tu je tam moc plodu.
>
>
>

Pavel Zajíček napsal:
"..myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani..."
.............

Občas se takové názory vyskytnou. Ale zkoušel jsem si to teoreticky představit a nedává mi to moc smysl. Jestli včely plodují masivně nebo méně masivně, pokud nemají přestávky v plodování, potom je teoreticky nárůst roztočů u včelstev, která nemají mechanismy jak roztoče potláčet, vždy exponenciála.

Teoreticky to může přece rozhodit jen přestávka v plodování, (což už mají mnozí vypozorované - viz třeba odddělky, rojení).

Tak se mi to jeví, že příčina přemnožení bude zřejmě jiná, než masivní plodování.
To s tím souvisí zřejmě tak, že nepřetržité plodování prostě nezastaví exponenciální nárůst kleštíka v neodolných včelstvech.

Radek Krušina

Pavel Zajíček napsal:
"...V rijnu uz loupez nepředpokládám..."
..............

Těžko říct jak se zamořením včelstva roztočem varroa v říjnu i listopadu souvisí právě loupež.
Ale zřejmě s tím určitě nějak souvisí zavčelenost území a blízkost ostatních napadených včelnic. Nějaké údaje o tom někde publikoval Ing. Čermák - čím blíž jsou zamořená včelstva, tím víc se to projeví na těch nezamořených (roste to zřejmě exponenciálně s přibližující se vzdáleností zamořených včelstev).
A zamoření včelstvev se zřejmě v příhodných letech může objevit i v říjnu a listopadu, pokud včely létají (např. loni jestě v listopadu).

Radek Krušina

K těm podložkám, jsou dobré na diagnostiku pokud chci znát orientační spad. Takže já je tam strčím vždy tak na týden a pak jdou pryč a za měsíc znovu atd. Jinak je tam nemám a to právě proto, že když nějaký ten živý roztoč spadne, tak to že by se dostal zpět do včelstva je málo pravděpodobné. Nohy od stojanu mám natřené vazelínou a přes to nejdou ani mravenci, ale pod sítem dna na zemi mravenců je dost a ti už si s ním poradí.

Tak nepoužívejte stále amitraz (Varidol), ale pyrethroid fluvalinate (léčivo MP-10 FUM).

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: varroa prusvih
Datum: 29.8.2011 12:27:07
----------------------------------------
V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy,
ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze
se treba zacit snizovat ?

P.

I kousek od Prahy se dá brodit sněhem při aerosolování. V dobách jarního ošetření se mi to stalo nejméně 2 x. Z těchto důvodů jsem přestal aerosol používat. Používám komplet předělaný slovenský zadýmovač Zal 2. Na malé plynové bombě mám popruh, vyvíječ váží vcelku nic a v druhé ruce kanistřík s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez nálezu, zbylé dvě pouze bezvýznamné počty. S tímto zařízením mohu nachodit ve sněhu kilometry a ještě uspořím spoustu času. Samozřejmě kdyby rozbory ukázaly něco alarmujícího velepečlivě bych na jaře přeléčil, ale zatím je to super! Snad jsem to nezakřikl!! Až ojezdím do smrti včelařského Favorita, rád bych Jimnyho a to bude v terénu jiný šrumec! Zdraví R. Stonjek

No nevím, tohle jsou jistě dobře míněné věty výzkumníků z Dolu, ale Fluvalinát je daleko větší svinstvo vzhledem ke kvalitě vosku a je to látka velmi podobná amitrázu, jak již několikrát pronesl MVDr. Klíma. Dále uvedl, že jestli přestává fungovat amitráz, přestává fungovat i fluvalinát. Takže střídání těchto látek je v podstatě blbost. Navíc kdo jednou zkusil aerosol s fluvalinátem jistě mi potvrdí, že je to nezapomenutelný zážitek, i když je na hubě maska s funkčním filtrem. Sníženou účinnost amitrázu bych neřešil problém bude nejspíš úplně někde jinde. Zdraví R. Stonjek

Stonjek napsal:
"...Klíma Dále uvedl, že jestli přestává fungovat amitráz, přestává fungovat i fluvalinát..."
........

Mám pocit, že jsem to slyšel nebo četl jinak.
Fluvalinat(gabon PF90, MP10, M1aer) je podobná látka jako acrinatrin (gabon PA92), který není v EU schválený jako léčivo, a proto ho vlastně Dol testuje.
Tedy pokud přestává fungovat jeden gabon, že pravděpodobně nebude fungovat ani druhý.
A pokud nefungují gabony, je těžké ověřit křížově i účinnost amitrázu.
ale neúčinnost amitrázu zřejmě zatím nikdo neavizoval.

Jen si nejsem jistý, kde jsem to vlastně četl. :)

RK

Fluvalinat, acrinathrin, cypermetrin, deltametrin jsou látky chemicky podobné, ze skupiny pyrethroidů. Amitráz je látka chemicky odlišná, už si nepamatuji, do jaké skupiny se řadí.

Takže pokud si roztoč zvykne na fluvalinat, může být méně citlivý na Acrinathrin, ale pravděpodobně bude stále ještě citlivý na Amitraz. Záleží na mechanismu, jakým ta odolnost probíhá, obvykle si roztoč v těle vyvine metabolismus, který se naučí tu škodlivou látku přeměnit na něco neškodlivého.
Cypermethrin a deltametrin jsou na léčení včel asi nevhodné, ale používají se jinde, takže by se mohly objevovat jako rezidua. Cypermetrin jsem zachytil, že se používá při kalamitní situaci přemnožení mnišky bekyně v lesích, deltametrin se široce používá na roztoče a na hmyz v repelentech a sprejích, obojcích proti roztočům, ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu.

Pokud přestává fungovat Gabon, to si každý ověří sám, buď padá víc nebo nic. A (ne)fungování jsem také četl ve verzi dvou Gabonů PA 92 a PF90. A bylo to v souvislosti s křížovými testy a Varidol byl ten, který nakonec rozhodoval o výsledku který z Gabonů je ten nefunkční, takže nešlo o nefunkčnost amitrázu. Ale nefunkční Gabon to je ještě v pohodě, ten se dá snadno a ze dne na den nahradit KM či Formidolem jak je libo včelaři. Jen je ten Gabon až příliš pohodlný a pak se na něj i zapomene a vytahují jej někteří až na jaře. Docela by mě zajímalo porovnání odpařování v zimě kys. šťavelové a nebo snad i citronové s Varidolem. Ale ten čas na aplikaci KŠ je u většího počtu včelstev o zmrznutí na včelnici.

> Pavel Zajíček napsal:
> "..myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani..."

Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
ledna, jako jiné roky cca od dubna. Určitě je rozdíl jeden nebo dvacet dm2
plodu. Bylo abnormálně teplo.
Vašek.

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Ne, mám podezření, že amitraz je jen akaricid. Pokud se ale v úle vyvine druhý patogen, který není roztoč, tak prostě amitraz nefunguje ba naopak, může urychlit celkovou sepsi._gp_
.......
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820)
V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy, ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze se treba zacit snizovat ?

P.

Ano. Varroa podložku monitorovaného včestva mám vždy jednorázově chráněnou elektrikářskou izolepou. Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!
--------------
NitraM napsal:
I když padnou na diagnostickou podložku, tak ještě lezou.....

Potu?ník Václav napsal:

"Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlkyledna, jako jiné roky cca od dubna...."
...........

Myslím, že je dobré rozlišovat intenzitu (masivnost) plodování a délku plodování.
Délka plodování má jistě na množství roztočů ve včelstvu i teoreticky vliv.
Měl jsem za to, že se ale bavíme o intenzitě plodování, a tam mi to teoreticky uniká.

Je tu takový rozpor: - někdy se tvrdí, že v málo plodných včelstvech, oproti těm plodnějším, se tak nemnoží roztoč. Zřejmě to někdo má ověřené i prakticky. Zajímalo by mě, pokud je to pravda, jak to teoretiky vysvětlit, protože se mi to jeví tak, že to s tou plodností přímo nesouvisí.

Oproti tomu délka plodování má zřejmý vztah k množství plodových cyklů roztoče a tedy i k namnožení roztoče.

RK

Libor V.:

"Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!"
___________________

Ale co s nimi? U mě jich různě živých bylo u jednoho včelstva asi tak 100. Omést podložku na zem mi přišlo škoda, protože by se zase nějací mohli vrátit do včelstva a jinou možnost snadné likvidace jsem po ruce neměl... Tak jsem celou podložku smotanou vložil do tří prázdných pytlíků od čerstvě vybaleného formidolu. Myslím, že v tomto prostředí nepřežili. Bylo to ale jen řešení z nouze, nic praktického. Navíc tam, kde nemám varroadna se mrtví brouci docela blbě ze síťoviny vymetají, zvláště, když už začne úřadovat motýlice se svými pavučinami. Jak jste ty živé tedy zlikvidoval Vy?

...Tedy spíše dotaz na to, jak likvidovat ty, co nejsou zrovna přilepení na té elektrikářské izolepě (jestli jsem to dobře pochopil, nemohou z místa, ačkoliv jsou "na útěku" :o)

Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od úlů, nemám strach, že by se vraceli.

Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(

Zkuste, prosím, udělat tu fotku toho úlu a pošlete mi jí. Prosím i napsat, odkud jste. Mám hodně kamarádů po celé republice.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <pavlabroucek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 06:23:23
> ----------------------------------------
> Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé
> tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely
> nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale
> nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik
> včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní
> problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky
> mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že
> mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už
> jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(
>
>
>

To jsem zvědav, co z toho vypadne. Několik žihadel za půl hodiny na pískovišti je skutečně moc. Pokud se nejedná o vlhký písek, kam včely létají za vodou, tam by posunutí úlu dál od plotu asi nepomohlo a asi stejně tak úplné odstranění včelstva, pokud jsou jiná včelstva v blízkosti, do 500 metrů, kilomeru....
Pokud sousedé včely "likvidují" může to místní ZO urychlit třeba odkoupením těch včelstev a jejich odvezením.
Jinak by neměl být problém, když sousedi evidentně komunikují aspoň trochu, domluvit teď na podzim šetrné postupné odsunutí toho úlu od plotu dál do hloubi sousedovy zahrady. Nebo v zimě na začátku mrazů šetrně celý úl přenést rovnou na nové místo.

Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.

Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly. Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.


Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)

Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo - halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní obhlídky očka i v metrové rozteči.

Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal cement.

Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.

Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.

Karel

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 11:30:33
> ----------------------------------------
> Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.
>
> Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy
> asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
> Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly.
> Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a
> teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.
>
>
> Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo
> mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)
>
> Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo -
> halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní
> obhlídky očka i v metrové rozteči.
>
> Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal
> cement.
>
> Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.
>
> Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.
>
> Karel
>
>
>

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

------------
Nebo taky o trubcích. :-)

Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".

Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když je tam deset drsňaček.
Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.

A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat. Ale je nedosažitelná.

Karel

podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší, protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:39:39
> ----------------------------------------
> To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> z čeho vybírat.
> Radek
>
> ------------
> Nebo taky o trubcích. :-)
>
> Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
>
> Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> je tam deset drsňaček.
> Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
>
> A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> Ale je nedosažitelná.
>
> Karel
>
>
>

no jo, brtníci jsou jedna věc, ale tady u nás v "brtích" v lese nikdo trubčinu nevyřezává, takže volně žijící včelstva si chovají trubce od jara.
:-)

Ale zase je to přeci jen přírodní výběr na odolnost, takže proč tím pohrdat.
Jen musím odstěhovat i zbytek včel od domu do přírody.

Problém bude, že to vypadá, že ta méně odolná v této době kolabují na VD, včely si tahají domů VD.

Bude odbyt pro oddělky. Spoustě včelařů sousedovic nekrmené včely vyberou jejich skvělé včely. I s roztoči. :-)

Karel

Bať.
Dobré zboží se chválí samo. Aneb pochval se sám, on to za tebe nikdo neudělá.
Taky jsem se hcválil, až jsem jednou nestačil od úlů utíkat a hledat kuklu , zatápět v kuřáku, jak se potvory splašily.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:52:05
> ----------------------------------------
> podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě
> byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem
> dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší,
> protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením
> přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> > Datum: 30.8.2011 14:39:39
> > ----------------------------------------
> > To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> > od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> > mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> > z čeho vybírat.
> > Radek
> >
> > ------------
> > Nebo taky o trubcích. :-)
> >
> > Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
> >
> > Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> > stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> > je tam deset drsňaček.
> > Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> > Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> > nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> > geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
> >
> > A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> > šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> > Ale je nedosažitelná.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Paní Pavla si nejspíš vymýšlí, nebo má skutečně fobii. Máte dvě možnosti. Poprve - obraťte se na advokátní kancelář, soud a zahrajte si furianta, pokud na to máte. Podruhé - což bude levnější. Obrátit se na psychiatra a psychologa. Podle toho co píšete, budete nejspíše netolerantní. Mám, ale silný dojem, že je to další udička v soutěži "kolik se jich nachytá".

J.P.

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Tomuhle případu bych i věřil, že si nedělá Pavla srandu. A skutečně jde o Pavlu a ne nějakého "komika". Trošku jsem její připojení proklep:-) Ale nedovedu si představit ten kotec na toho Yorkšíra co má. Nebo je v tom jiný pes? Rojení nad domem, no možné je všechno, i v tuto dobu se mohou včely vyrojit, ikdyž je to teď velmi vzácný jev. A vím a několikrát jsem se i přesvědčil, že pokud vejdu jen tak po lehku v kraťasech přímo do roje tak včely si mě nevšímají ikdyž to uprostřed pěkně hučí. Rojové včely nejsou agresivní, ale z pohledu nevčelaře je roj něco co nahání strach. Agrese na pískovišti pokud jsou včely v úlu za zídkou? To by musely být ty včely ja sakra bestie, ale nevylučuji ani tuhle variantu. A nebo by to pískoviště muselo být přímo v jejich letové dráze z česna. Abych mohl tohle nějak lépe posoudit potřeboval bych vědět víc. Ono to může být i tak, že z části může být problém se včelařem a z druhé strany má také strach velké oči. Vědět víc znamená popis "terénu", vzdálenosti. Jestli tedy máte Pavlo zájem pošlete mi to na email. alesmolcik=seznam.cz. To = je zavináč.

ne ten kotec mám na berského salašnického:-)

Ještě se k tomu vrátím. Samičky VD se v zimním hroznu určitě pohybují
omezenou rychostí. Jejich snahou je být přichyceny na nejmladších včelách,
které se stanou ošetřovatelkami plodu a z nich se dostat do buňky před
zavíčkováním. Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
I když vím, že uvažování a chování člověka a včely lze srovnávat jen těžko,
přesto se o to pokusím.
Pokud vezmu člověk+moucha a včela+varroa, tak po určité době se člověk
"zvedne od televize" a jde pro plácačku na mouchy. Včela v zimním hroznu se
vydá na jeho okraj a tam se pokusí roztoče zbavit, ale to se jí nemusí
povést. I tak je samička roztoče na určitou dobu připravena o možnost
rozmnožování, protože se hostitelská včela vrátí k oblasti plodu za dobu
nepřímo úměrnou velikosti plodového tělesa. Tedy je-li plodu hodně, bude
trvat kratší dobu než se samička VD potká s plodem před zavíčkováním.
Nejsem pořádný, nemám záznamy o teplotách, jarním rozvoji a napadení v
minulých letech. Nemohu svoji hypotézu doložit nějakými čísly, jen ji
předkládám k zamyšlení.
Vašek.
----- Original Message -----
> Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých
> včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem
> o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby
> skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to
> podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se
> stane.
> -----------------------
> Vaclav Potuznik napsal:
> Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
> ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Dne Monday 29 of August 2011 13:25:42 Stonjek napsal(a):

> s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale
> bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez


Dobry den,

na jednu sklenicku varidolu davate prosim kolik vody ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pokud mohu za Rudu odpovědět.(dovolená) Již v loni jsem na včelařském fóru, zveřejnil testy v porovnání med.oleje a vody.Výsledky jsou rovnocené. Navíc se testy prokázalo, že jde snížit dávku Varidolu na polovic. Zrovna tak jde provést aerosolování při nižší teplotě(aceton)a také s vodou. Výsledeky,tak jak zveřejnil Ruda Stonjek.

Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 19:56:34
> ----------------------------------------
> Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> úlů, nemám strach, že by se vraceli.
>
>
>

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 09:59:29
> ----------------------------------------
> Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky
> nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se
> tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.8.2011 19:56:34
> > ----------------------------------------
> > Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> > hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> > úlů, nemám strach, že by se vraceli.
> >
> >
> >
>
>
>

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

---------------

No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.

Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.

Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním

Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání Gabonu.

A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.

V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik včelstev kdo má.

Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.


Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je podle lokalit různé.
A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon - lze těžko vyvracet.
A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky - monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
Karel

Tohle nějak vypadlo:


Tedy odhadem mezi zjištěním že je vysoký spad a distribucí Gabonu, dobré 2 až 3 týdny. V době dovolených v některých případech i déle.

:-)

Karel

Potužník:
Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
----------

Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z podložky obtížně dostával zpět.


Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup do úlu očkem.

Jak viděli někteří na PPKK.

Karel

Potíž je již v to jak vaši veterináři vědí na jaře, do kdy bude snůška. Léčiva se již objednávají v květnu. V návodu ke Gabonu není nic co by nařizovalo jeho použití již v červenci, ale až po vytočení medu. To platí však i pro všechny léčiva. To je někomu líto zřejmě peněz protože gabon je přece jen dražší. Tam pak bude zřejmě zakopaný pes. Výchova zimní generace včel pak probíhá stejně po celou dobu krmení a o tyto včely nejvíce jde. A také snížená účinnost gabonu se nikdy neprokázala pokud byl správně použit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 10:54:18
> ----------------------------------------
> Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na
> zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a
> zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a
> požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
> Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o
> vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.
>
> pepan
>
> ---------------
>
> No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.
>
> Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak
> nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.
>
> Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním
>
> Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání
> Gabonu.
>
> A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.
>
> V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik
> včelstev kdo má.
>
> Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
> A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.
>
>
> Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo
> určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je
> podle lokalit různé.
> A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že
> do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
> A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon -
> lze těžko vyvracet.
> A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky -
> monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to
> polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
> Karel
>
>
>

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Podle toho co tady čtu, málokdo asi tuší co se ve včelstvu děje a jak set děje po vložení gabonu a jak to funguje a jaké jsou populační křivky včelstva a kleštíka. Řešit teď spady, je již tak akorát na žádost o dotaci 1D a zároveň podat žádost na dotaci na obnovu včelstev, abys nemusel za důvěrníkem 2 x.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 11:03:40
> ----------------------------------------
> Potužník:
> Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
> roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny
> KM.
> Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
> ----------
>
> Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud
> je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z
> podložky obtížně dostával zpět.
>
>
> Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr
> pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po
> dně. A vstup do úlu očkem.
>
> Jak viděli někteří na PPKK.
>
> Karel
>
>
>

KaJi
... mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup
do úlu očkem.

To asi nebude optimální. Tento prostor včely nebudou čistit, respektive
včelař jej bude čistit hůř než včely. Už jsem to zkoušel a opustil. Zní to
lákavě: včely ovládají česno (loupež, vosy) a mají se kam vyvěsit když
chtějí (teplota).
Vašek..

Potužník:
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
Pepan
Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš ...

Jsou někde publikovány odpovědi na otázku proč jsou na podložce živé samičky
VD? Jsou už staré, nebo nešikovné, proto spadly, či je včely sami shodily?
Každý viděl včelu, která se potkala s pavičinou. Čistí se, je to její
základní instinkt. Pokud má na sobě VD, bude se asi čistit také. Podle mne
to dělá každé včelstvo. Jen je to "málo" na to, aby to mělo praktický
význam.
Vašek

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Pepan

------------
No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na pdoložkách když je mikroskopuješ.

Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
:-)
Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na dvacet blech.

V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem. :-)
No Vigorky:-)

Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně, protože to by šlechtilo i hbitého VD.

Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky vidět.


Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.

Není to utopie.


Karel

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 13:13:28
> ----------------------------------------
> Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až
> nechutně. :-))
> Pepan
>
> ------------
> No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na
> pdoložkách když je mikroskopuješ.
>
> Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
> :-)
> Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na
> dvacet blech.
>
> V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
> Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem.       :-)
> No Vigorky:-)
>
> Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně,
> protože to by šlechtilo i hbitého VD.
>
> Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky
> vidět.       
>
>
> Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.
>
> Není to utopie.
>
>
> Karel
>
>
>

Když už salašnický, tak bernský. Hned za plotem je kolik metrů? Na kterou stranu jsou česna, to jsou ty díry do úlů, aby včely mohly ven a zase dovnitř. Jak jsou tam dlouho? Kdy jste si pořídila psa? Postavíte kotec vedle plotu a nase.... souseda. Když se rojily nad barákem - nesušíte náhodou na půdě ovoce? Ještě horší je upéct ovocný koláč o tomto čase, dobře ho pocukrovat a dát do okna, aby co nejdřív vychladl - to se rovná hororu. Ale bez konkrétních informací, nejlépe podložných fotografiemi Vám nikdo nic konkrétního neporadí. Napřed hledejte chyby u sebe a pak se obraťe na soudního znalce v oboru včelaření, nebo jiné specialisty. Žeby během půl hodiny na pískovišti bodlo děti několik včel se mi opravdu nechce věřit. Kolik těch dětí bylo? Protože píšete "bo se nam", tak se zeptám, nebyly děti "požrane bukama"? Nebo nebyl to vosy? Vytahoval jste vůbec nějaká žihadla? To je velmi důležité, tak se totiž pozná, že to bylo včelou.Možná je tento příspěvek další rybička pro udičkáře. Měl jsem na prázdninách vnuky. Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle. Všude mraky včel a toho pětiletého kloučka taky bodla jedna, ale jen protože na ni šlápl. Jinak nikoho. A to nás bylo v baráku devět.

J.P.

"Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle."

_________________

Nesouvisí to s problémem, tam s Vámi plně souhlasím. Ale nedá mi to - proč dílo do slunečního tavidla vyřezáváte? Myslím, že velkou výhodou tavidla je právě skutečnost, že je možno zachovat drátkování a ušetřit si tak (aspoň z valné části) zdlouhavou přípravnou zimní práci...

Á - omlouvám se. Špatně jsem četl a zaměnil slova "vyřazené" a "vyřezané". Je toho na mě už asi moc a radši půjdu spát. Teď jsem si to ujasnil a už s Vámi souhlasím bezvýhradně :o)))

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan
------------------
No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.

Jo, po nás potopa. :-)
Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.

Karel

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 21:21:33
> ----------------------------------------
> Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
> Toho se již my nedožijem.
>
> pepan
> ------------------
> No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je
> načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.
>
> Jo, po nás potopa. :-)
> Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do
> důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.
>
> Karel
>
>
>

Sohlasím s Nitrou, to sluneční tavidlo mám na to abych nemusel předrátkovávat. Takže drátuji nerezem a rámky používám stejně dlouho jako nástavek. Takže je vlastně nevyřazuji z provozu.

Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.

AM:
Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
-------

Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely nepřinesou?

Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale to je vše. Záleží možná na okolí.

Karel

>>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 22:34:43
> ----------------------------------------
> Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
>
>
>

Gabon ZO objedná na veterině v květnu a když ho veterina nemá dost tak ho přidělí. Kde byla chyba v počtech na objednávce a proč nevím.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 08:06:03
> ----------------------------------------
> >>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
> Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 31.8.2011 22:34:43
> > ----------------------------------------
> > Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> > ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> > Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> > nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> > ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> > a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
> >
> >
> >
>
>
>

To je to co říkám, že zdravotní stav včelstev je kolektivní záležitost. Ale na Tovačovsku včely na VD nějak nepadají a moje stanoviště ve stoletém lese, kde je určitě spousta dutin a každý předpokládá kolik je tam neošetřených rojů také nevykazuje, že by se u nějakého mého včelstva vyskytl náhlý nárůst spadu VD. A tím nemyslím jen letos, tohle stanoviště mám 8 let a takový případ jsem nezaznamenal. Loupež nějaká proběhne, to určitě, znám to v rámci mého stanoviště, ale je to bez přenosu roztočů nebo to aspoň nezaznamenávám. Já o případech kdy včelstva padají na varroázu a nebo mají několika set až tisícové spady jen čtu.
Tak buď včelaři dělají testy odolnosti a nebo mizerně ošetřují. Protože ošetřit proti VD a pořád jich mít víc než dost, přece svědčí o tom, že něco nefunguje. Co nefunguje, jestli včelař/i nebo léčivo, to už si každý musí odpovědět sám.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 23:25:47
> ----------------------------------------

>
> Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely
> nepřinesou?
>
> Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale
> to je vše. Záleží možná na okolí.
>
> Karel
>
>
>

Dva poslední příspěvky jsem nepodepsal, myslel jsem, že se zobrazí hlavička emailu. Omlouvám se.

Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd- 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením byl do 1500Vd, ale taky 23ks.

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Omlouvám jsem ale opravdu jsem zmáčkl jen jednou tlačítko odeslat a v souboru se příspěvek objevil 2x. Po zmáčknutí trvá operace několik vteřín,v těchto dvopu třech vteřinách jsem si já myslel :tato prodleva vede k tomu že přispěvatelé nevydrří a zmáčknou odeslat podruhé.
Není to pravda já jsem to nezmáčkl a systém příspěvek uložil dvakrát.
Je to poznatek pro správce konference
J.B.

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Není to včela květná ale včela indická.
Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
J.B.

typické pro loupěž...Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:03:48
> ----------------------------------------
> Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do
> 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd-
> 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let
> takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením
> byl do 1500Vd, ale taky 23ks.
>
>
>

Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka? Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o 3-4.Zásob mají všechny stejně.

To máš jedno někde jsem četl že napadá oba druhy včel a jejich obrana je stejná, stěhování dokonce ta indická to to udělá i mimo pravidelné cykly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:49:53
> ----------------------------------------
> problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci
> kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje
> plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.
>
> Není to včela květná ale včela indická.
> Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o
> 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
> J.B.
>
>
>
>

Tak to vysvětlení může být ta loupež, pokud jde o náhlý nárůst a pokud jde o rozdíl nad průměr stanoviště, který je plynule vzrůstající k množení roztoče, tak to jsou včely k ničemu, nedokáží se sami, aspoň minimálně, roztoči bránit. Každá vyhozená samička roztoče na jaře šetří včelstvo aspoň o sto dalších roztočů na konci podletí.
A brakovat loupící včelstva aby nedocházelo k loupeži a přenosu roztočů? Loupícím včelstvem se může stát každé silné včelstvo s nadbytkem létavek, které nemají co na práci. To je rozumnější brakovat včelaře, kteří neví co mají se včelstvy dělat.

Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad někdo pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a zničí hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá zvládat.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 11:52:23
> ----------------------------------------
> Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> 3-4.Zásob mají všechny stejně.
>
>
>

To logiku má. Smutné na tom je, že já se o své včely postarám,horší je to s okolím. A to jsem na tom teoreticky dobře.Tyto případy jsou až letos.Příští rok už zas nebude problém.V loni i předloni při smyvu kolem 15.8.pro Dol bylo ve 4 vzorcích celkem 3 Vd. Letos stovky a v celém okolí.

Ještě mě vysvětli co si na těch žebrácích vzaly.
Pokud jsem se setkal na své včelnici s loupeží, stává se to tak jednou za 3 roky, tak se jednalo vždy o vylupování silného včelstva. Co k tomu vedlo jsem nikdy nepochopil. Včelstvo se vždy z toho vzpamatovalo a nikdy z něj žebrák nebyl. nejspíš to asi bývá vina matky a jejich feromonů.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 13:05:10
> ----------------------------------------
> Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si
> nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad někdo
> pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je
> možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a zničí
> hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá
> zvládat.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 01.9.2011 11:52:23
> > ----------------------------------------
> > Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> > okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> > Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> > 3-4.Zásob mají všechny stejně.
> >
> >
> >
>
>
>

Spíš jsem nepochopil, že silné a zdravé včelstvo se nechalo vylupovat....Když je včelstvo normálně vyloupeno, přijde minimálně o zásoby a tedy v podstatě zaniká, tedy nevím, jak by se mohlo vzpamatovat. Jinak jsem Ti tím odpověděl i na Tvojí otázku, nerozumní včelaři se snaží zachránit třeba i krmením kdejakého žebráka, tedy je co brát...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 16:47:40
> ----------------------------------------
> Ještě mě vysvětli co si na těch žebrácích vzaly.
> Pokud jsem se setkal na své včelnici s loupeží, stává se to tak jednou za 3
> roky, tak se jednalo vždy o vylupování silného včelstva. Co k tomu vedlo jsem
> nikdy nepochopil. Včelstvo se vždy z toho vzpamatovalo a nikdy z něj žebrák
> nebyl. nejspíš to asi bývá vina matky a jejich feromonů.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 01.9.2011 13:05:10
> > ----------------------------------------
> > Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si
> > nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad
> někdo
> > pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je
> > možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a
> zničí
> > hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá
> > zvládat.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 01.9.2011 11:52:23
> > > ----------------------------------------
> > > Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> > > okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> > > Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> > > 3-4.Zásob mají všechny stejně.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

mpol:
-----------------------------------------------------------
> Komunikují vůbec?
Ano komunikujeme, ne vždy se to podaří obratem :-)

> U této firmy již měsíc čekám na odpověď.
Dal jsem si práci, hledal jsem a žádný dotaz od Vás jsem nenašel (hledal jsem pol, mpol), asi se někde dotaz cestou ztratil (antispam filtry, jak se psalo). Prosím pošlete v případě zájmu Váš dotaz znovu.

To není včela Indická.Z Himálaje to pak může být Čínská,Nepálská.Včela idická staví jen jeden plást a je dlouhá skoro 3 cm.Mám ji doma.

Není tady náhodou chyba v nějakých rozměrech Já su sice podle některých bleček.A proto tomu nerozumím.

Prameny uvádějí:
Včela indická= Apis cerana indica Fabricius je původní hostitel. Asi máte doma neco jiného.
J.B.

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Zdeněk Ivan <ZdenekIvan/=/seznam.cz>
# Komu: <I.Martin/=/seznam.cz>, <zatjana/=/seznam.cz>, <dosejt/=/seznam.cz>,
# <rnevrela/=/seznam.cz>, <pepa.navratil/=/centrum.cz>, <trnecka.j/=/centrum.cz>,
# <jaroslavseevcik/=/seznam.cz>, <JiriZips/=/seznam.cz>, <lubos.novak245/=/seznam.cz>,
# <vrba.hasman/=/email.cz>, <jarda.poles/=/seznam.cz>, <BBprac/=/seznam.cz>,
# <kuptik48/=/seznam.cz>, <grulichv/=/email.cz>, <zimmervaclav/=/seznam.cz>,
# <josef.mensik/=/seznam.cz>, <jana.kom/=/quick.cz>, <majkakovarikova/=/seznam.cz>,
# <mkzulova/=/jes.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Vtip dne
# Datum: 03.9.2011 08:42:29
# ----------------------------------------
#
#
#
# Víte proč mají včely med?
# Protože mají královnu. Kdyby měly parlament, tak by měly hovno...
#
#

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY VÝCHODNÍ
české jméno
VČELA VÝCHODNÍ…        vědecké jméno
Apis cerana…        původní rozšíření, poznámky
VÝCHODNÍ        cerana Fabricius, 1793        oblast výskytu rozdělena pohořím Himálaj na areál mezi Afghánistánem a Tibetem a areál jižní, jihovýchodní a východní Číny a Koreje
TIBETSKÁ        skorikovi Engel, 1999        místem svého výskytu v Himálaji vyplňuje prostor mezi oblastmi rozšíření plemena včela východní východní. Je to poddruh odolný, obývající náhorní plošiny až do výše 4000 m n. m.
ČÍNSKÁ        heimifeng Engel, 1999        nedávno popsaný poddruh vyskytující se v horské části střední Číny, provincie S'-čchuan, Kan-su, Čching-chaj
INDICKÁ        indica Fabricius, 1798        velmi rozšířený poddruh v tropické a subtropické části Asie tzn. od Indie přes Malajsii až po Kalimantan a Filipíny.
V českém názvosloví se jméno tohoto poddruhu užívá chybně pro označení celého druhu (nesprávně včela indická místo platného včela východní)
JAPONSKÁ        japonica Radoszkovski. 1877        poddruh japonského souostroví
JÁVSKÁ        javana Enderlein, 1906        poddruh rozšířen na ostrovech od Jávy po Timor
SUMATRANSKÁ        johni Skorikov, 1929        obývá Sumatru a přilehlé ostrovy


nesprávně včela indická místo platného včela východní)


V Himálaji je tedy včela Tibetská a Čínská ne Indická.

No co, Jirka se překlepl. Umím sčítat ne,475+2x20= 505mm. Případně 475+2x25=515mm. A ještě líp 475+2x19=503mm.

Taky překlep-465 ne 475.Omlouvám se.

Děkuji za informace

Přehled poddruhů:
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_v%C3%BDchodn%C3%AD

mapa výskytu včela cerana indické
(všechny poddruhy, tedy i indická i tibetska a další)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Apis_cerana_distribution_map.svg

Původně jsem reagoval na text že roztoč přešel na včelu medonosnou ze včely květné a literatura uvádí né z květné ale z indické tedy Včely vychodní, indické.

Jaký poddruh včely jsem chytal na květech ve výšce 3500m v Kašmíru nevím ale viděl jsem i uly ( z autobusu)v rovině v subtropické oblasti Kašmíru.
J.B.

Tak se mi před chvílí rozmázl roj o přední sklo. Divná doba na podobné výstřelky přírody.

nedaleko Řitky a Cukráku kvete bíle pole. zastavil jsem ani včela, rostliny s křížatým čtyřčetným květem se podobaly řepce, semeníky jako u řepky ale asi 3x tak silné a větší.
Rostliny asi obrazily protože měly ležíči suche lodyhy se semeníky a zelené kvetoucí
J.B.

Burgeli chce to fotku. Možná je to hořčice.Je na ni nějaký hmyz?V Naší rodině č. 34 v článku o motýlích je napsáno: tragedií jsou pole řepky olejné, žluté lány, které dnes zaplavují krajinu.Jde ovšem o geneticky upravenou řepku, která je pro motýly nestravitelná. ..... .A já si myslím, že i pro včely. Když jsem se o to před časem otřel, protože jsem již x let neviděl včelu obalenou žlutým pylem, a všímají si toho i ji jiní lidé, jeden z nich měl ve svazovém časáku fotku a s pokecem Pole již nehučí, mělo mě tady dost lidí za blba. Mám za to, že takto upravených rostlin je celá řada. Takže mne nezajímá žádná kvetoucí kultura, pokud nevoní a neni na ni plno hmyzu, tedy i včel.

J.P.

Protože se paní Pavla neozvala, jde nejspíše o udičku na kterou jsme 22krát reagovali. Pro udičkáře velmi dobré skóre!!

J.P.

Jen tipuji, mohlo by jít o ředkvičku na semeno. Kvete bíle, vypadá asi jako řepka a včely na ni moc nejdou.
Jinak všechny GM plodiny jsou pěkné svinstvo, zatím máme v okolí štěstí, zemědělci je v okolí nepěstují. I řepka voní a včely na ni jdou.

Na Noviny.cz je článek o tom, že EU chce, aby Evropané začaly jíst hmyz. Co mě zaujalo je včelí créme brulée. Přepokládám, že jde o trubčí larvy nějak upravené. Nezkoušel náhodou někdo něco podobného?

Pravdepodobne nejaka zelenina na semeno.Jednou jsem videl podobne pole,plne belasku,ale bez vcel.JosPr

Dobrý den,

chci se zeptat, jestli se dají včely krmit i obilnými slady ???

děkuji

Na zimu určitě ne, škrob a maltóza obsažená v obilných sladech je pro včely špatně stravitelná a plnil by se včelám mnohem rychleji výkalový váček a bez možnosti pravidelného proletu, by mohlo dojít k úhynu.

"Jen tipuji, mohlo by jít o ředkvičku na semeno. Kvete bíle, vypadá asi jako řepka a včely na ni moc nejdou.
Jinak všechny GM plodiny jsou pěkné svinstvo, zatím máme v okolí štěstí, zemědělci je v okolí nepěstují. I řepka voní a včely na ni jdou."

No, díky idiotům v Bruselu se zatím pro pěstování u nás povedlo schválit jen geneticky modifikovanou kukuřici a brambory. takže geneticky modifikovaná řepka u nás určitě není. Z Evropy se pomalu stává skanzen.

U nás je povolená kukuřice. Aspoň o jiné plodině nevím, to neznamená, že není.
A není problém koupit olej z GMO řepky. Takže omezení na potraviny se netýká, ty se sem dováží.

Mam dotaz , jsou starsi matky schopne nove orientace o poloze ulu?
Letos jsem si objednal inseminovanou matku , jedno vcelstvo jsem obetoval udelal z nej smetenec. Cast plodu pridal do jinych vcel a lonskou matku na trech plastech z plodem a vcelama odlozil na jine misto. Dva dny jsem se ke vcelam z casovych duvodu nedostal. Treti den rano jsem zjistil ze minioddelek je vyloupen. Zbylo tam jen par vcel a pri kontrole jsem jen zahledl jak ulitava oznacena matka.Z vedomim , ze vlonskem roce matka v dobe pareni mela stanoviste asi o dvacet metru dale nez vcelstvo z nejz jsem utvoril smetenec pro prijeti matky jsem situaci podcenil a neprovedl opatreni. Asi za tyden pri kontrole jsem zjistil ze se matka dokazala vratit a zlikvidovat inseminovanou matku. Draha zkusenost. Josef

:-) Patrně již staří Čechové, se svým stejnojmenným praotcem. Shledali tuto
zemi jako oplývající mimo jiné i strdím, což podle některých výkladů měly
být plásty s medem, pylem i plodem...
Dobrou chuť přeje Petr :-).

-----Původní zpráva-----
From: Ale Molčík
Sent: Monday, September 05, 2011 7:33 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Budeme jist hmyz

Na Noviny.cz je článek o tom, že EU chce, aby Evropané začaly jíst hmyz. Co
mě zaujalo je včelí créme brulée. Přepokládám, že jde o trubčí larvy nějak
upravené. Nezkoušel náhodou někdo něco podobného?

"A není problém koupit olej z GMO řepky. Takže omezení na potraviny se netýká, ty se sem dováží."

GMO olej jsem ještě nikde neviděl. Fakt je ale, že jsem se nekoukal na štítky.kromě toho u oleje to je jaski úplně jedno.
Každopádně v EU museli povolit, co se týká dovážené sóje a tuším kukuřice pro krmení dobytka , protože mimo EU už snad ani není možné levně nakoupit tuto neGMO surovinu, všichni už pěstují GMO. Pro lidi to je něco jiného.

"U nás je povolená kukuřice. Aspoň o jiné plodině nevím, to neznamená, že není. "

K pěstování je povolena GM odrůda nebo odrůdy kukuřice od Monsanta. Potom je povolena GM odrůda brambor od německého Bayera. Jinak myslím, že nic dalšího.

Olej to má na etiketě napsáno GMO a tuším, že země původu Maďarsko. U ostatních živ. produktů se to jako spotřebitelé ani nedovíme. A je to takový podraz na zákazníky. Jelikož není sice vědecky prokázána škodlivost na člověka, ale není to vědecky vyloučeno. Takže se nedobrovolně zůčastňujeme pokusu co to udělá při dlouhodobém požívání hlavně s generacemi po nás. Jelikož tyhle rostliny si tu svoji dávku pesticidu a fungicidu vytváří sami a zůstávájí tyto prvky v celé rostlině. To nějaký postřik jednou nebo dvakrát je slabší "odvar".

"Takže se nedobrovolně zůčastňujeme pokusu co to udělá při dlouhodobém požívání hlavně s generacemi po nás. Jelikož tyhle rostliny si tu svoji dávku pesticidu a fungicidu vytváří sami a zůstávájí tyto prvky v celé rostlině. To nějaký postřik jednou nebo dvakrát je slabší "odvar"."

Který konkrétní strašně škodlivý fungicid nebo pesticid vytvářený rostlinou a kterou konkrétní GMO odrůdu konkrétního rostlinného druhu myslíte?

Zdar,
loni jsem při vytáčení přehlídl několik buněk trubčího plodu,larvy zůstaly na sítu,už se nehýbali,zkusil jsem je na pánvi na másle,po upražení by to nikdo nepoznal,chuť jako jemné nasládlé ořechy ---vynikající a na víc nehrozí žádný přenos nemocí jako šílené krávy apod...

Myslím si, že s tím pěstováním to neni až tak pravda, mám na mysli GM rostliny a následně potraviny.Přiznává se pěstování GM kukuřice, do které je namontován gen ze škorpiona, za účelem ochrany proti zavíječi kukuřičnému. Může to být škodlivé i pro včely, protože konzumují kukuřičný pyl. Pánové zhora nám nikdy neřeknou pravdu, protože je v tom strašně moc peněz. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou - V Česku se nic takového nepěstuje. Pánové z Bruselu to zakázali. Je otázka co zakázali. Je otázka jakou řepku pěstují Polácí na pronajaté půdě na severu Moravy. Je otázka jakou řepku pěstují místní agropodniky. Vím jen, že když jsem se ptal na různých místech, tak jsem dostával zamlžené odpovědi. Nelepší byla od jednoho docenta s velmi příhodným jménem, který opatrně kroužil okolo, napsal mi téměř celostránkový mejl a nic jsem se nedozvěděl. To co bylo napsáno, jakoby pocházelo z husákovskojakešovské školy. Dokázali kecat hodiny a přitom nic neříct. Pravda je ovšem jedna. Šlechtitelská pracoviště se nezabývají nektaro a pylodárností, agronom chce řepku, která nepotřebuje hmyz z důvodu údajně nepříznivých klimatických podmínek a tlačí na šlechtitele, aby mu takovou řepku vyšlechtili.

J.P.

"Přiznává se pěstování GM kukuřice, do které je namontován gen ze škorpiona, za účelem ochrany proti zavíječi kukuřičnému."

Gen ze škorpiona, tak to jsem se po ránu teda pěkně zasmál. Proboha, odkud ty nesmysly berete?

Fakt je, že řepku asi cíleně šlechtí na to, aby k opylování nepotřebovala včely. A potom u takové řepky je produkce nektaru a pylu jen plýtvání energií a tak je vhodné, aby toho produkovala co nejméně.

Na to jsi přiše trochu pozdě. Já to vím již hezkou řádku let. Vím to od doby co jsem hltal HZ cestopisy. Když to mohli oni, tak proč bych si to nevyzkoušel. Jinak je v Brně vědecké pracoviště, kde se tímto problémem zabývají.

J.P.

Pane Polášku, o tom nesmyslu jsem četl v nějakém odborném tisku, který se zabýval ochranou rostlin. Počátkem devadesátých let jsem byl celý žhavý do zahrady, tak jsem navštěvoval dokonce Zimní školu rolníka,byly tam k zapůjčení různé materiály. Nedělám žádnou vědeckou práci, abych musel uvádět, kde jsem k tomu přišel a protože jsem bordelista, tak si nedělám ani žádné poznámky. Přestože mne trápí ten Němec co schovává brýle, tak si sem tam nějaký špek zapamatuji.

J.P.

No já to sleduji teď. Právě kvůli takovým diskuzím, jako je tady. A nikde jsem neobjevil materiály o žádné GM odrůdě čehokoliv, která by produkovala fungicid nebo pesticid srovnatelná s běžnou zemědělskou agrochemikálií stejně jako jsem nikde nenašel, že by se namáhali do nějaké odrůdy zabudovávat gen ze škorpiona. Aspoň co se jedná o odrůdy, které prošly zkouškami a byly uvolněny pro pěstování zemědělci.

Dnešní pěstované GM plodiny obecně většinou mají jednu nebo druhou nebo obě dvě následující úpravy.

První úprava je zabudování genů běžně se vyskytující půdní bakterie Bacillus thuringiensis, neboli Bt plodiny. Tato bakterie vytváří toxiny selektivně a specificky působící na některé druhy hmyzu. Zabudovaná v rostlině chrání rostlinu před požerem škůdci , takže na poli není třeba používat škodlivé umělé insekticidy. Bacillus thuringiensis pěstovaná zvlášt se používá k výrobě specifických selektivních k prostředí šetrných insekticidů , povolených například i k oficiálnímu ošetřování biokultur před škůdci.

Druhá úprava je genově zabudovaná odolnost k totálnímu herbicidu Roundap , takzvané HT plodiny. Který na rozdíl od jiných herbicidů se v přírodě rychle rozkládá a nezanechává škodlivá rezidua. Pole s takovými GM plodinami proti plevelům prostě potříkají Roundapem, který všechny plevele zničí, zatímco GM kultura zůstane beze změny. Běžné plodiny je třeba zase ošetřovat drahými selektivními herbicidy,které na některé plevele neúčinkují a které mohou zanechávat rezidua.

Kdo by chtěl vědět ještě neco víc k Bt , tak třeba tady je něco :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bacillus_thuringiensis

On je také vtip v tom, že jen málo rostlin produkuje nektar celý den. Nejčatěji je to v době, kdy se otvírají prašníky v květech. Takže také záleží na tom kdy se na to pole díváš.
Samozřejmě je také pravdou, že nekteří mezidruhoví kříženci a F1 ztrácejí schopnost rozmnožování tudíž ani neprodukují nektar nebo dokonce i pyl. příkladem jsou plnokvěté rostliny kde obvykle vnitřní okvětí jsou vlastně přeměněné prašníky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       __utmz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 05.9.2011 18:53:50
> ----------------------------------------
> Burgeli chce to fotku. Možná je to hořčice.Je na ni nějaký hmyz?V Naší
> rodině č. 34 v článku o motýlích je napsáno: tragedií jsou pole řepky
> olejné, žluté lány, které dnes zaplavují krajinu.Jde ovšem o geneticky
> upravenou řepku, která je pro motýly nestravitelná. ..... .A já si myslím,
> že i pro včely. Když jsem se o to před časem otřel, protože jsem již x let
> neviděl včelu obalenou žlutým pylem, a všímají si toho i ji jiní lidé,
> jeden z nich měl ve svazovém časáku fotku a s pokecem Pole již nehučí, mělo
> mě tady dost lidí za blba. Mám za to, že takto upravených rostlin je celá
> řada. Takže mne nezajímá žádná kvetoucí kultura, pokud nevoní a neni na ni
> plno hmyzu, tedy i včel.
>
> J.P.
>
>
>

Tak tohle je pravda. Opylovaná řepka má větší podíl kyseliny erudokové která právě tento olej pro člověka činí méně vhodným.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 06.9.2011 08:12:21
> ----------------------------------------
> Fakt je, že řepku asi cíleně šlechtí na to, aby k opylování nepotřebovala
> včely. A potom u takové řepky je produkce nektaru a pylu jen plýtvání
> energií a tak je vhodné, aby toho produkovala co nejméně.
>
>
>

Omlouvám se že jsem neraegoval dřív, jsem trošku pracovně vytížen. A moje odpověď příjde s křížkem po funuse, protože v jednom z Vašich příspěvků jste na to už odpověděl. Takže to jen doplním. Ty pesticidy a fungicidy jsem měl dát nejspíš do uvozovek, protože jestli hledáte nějaký konkrétní název chemie, tak tyhle rostliny chemii neprodukují. Ale produkují toxiny, kterými se brání škůdcům a nemocem.
Toxiny produkují i některé druhy hub. A u hub, kde se toxiny podílejí na otravě organismu jsou postiženy játra. Takže filtr krve přestává fungovat. Ačkoliv jde o přírodní látku v přírodě rozložitelnou, tak to dovede člověka i zabít. Jde jen o jednorázové množství.
A u GM rostlin to riziko spočívá v tom, že tyhle přírodní toxiny postupně ty játra zatěžují také, z toxinu neškodný toxin udělat nejde. A játra nezvládají krev čistit a tím se ovlivňuje činost i ostatních orgánu, kde se produkují pro tělo nejdůležitější látky a to hormony. Ale pominu to, že by tahle postupná otrava postihla nějak mě, to se stát nemusí. Ale mohou být postiženy lidé v období dospívání. Špatná hormonální funkce může ovlivnit celý vývoj pohlavních buněk, a dnes ti velmi mladí, předájí svým dětem poškozený genetický základ, nebudou mít XY42. Ale projeví se to až na jejích vnoučatech. Píšu to laicky, napsat to podrobněji by bylo na hodně dlouho, protože je to o fungování organismu těla. GM rostliny produkují tyhle jedy neustále a ukládají je ve všech svých částech je to v přírodě rozložitelné, ale v potravě se nerozloží. Takže jestli postřiky jsou fuj, tak GM rostliny jsou na tom stejně. Samozřejmě nebudu zde řešit co mají zemědělci dělat, ale chci si vybrat jakého původu si potravinu koupím.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 06.9.2011 07:32:38
> ----------------------------------------
> "Takže se nedobrovolně zůčastňujeme pokusu co to udělá při dlouhodobém
> požívání hlavně s generacemi po nás. Jelikož tyhle rostliny si tu svoji
> dávku pesticidu a fungicidu vytváří sami a zůstávájí tyto prvky v celé
> rostlině. To nějaký postřik jednou nebo dvakrát je slabší "odvar"."
>
> Který konkrétní strašně škodlivý fungicid nebo pesticid vytvářený rostlinou
> a kterou konkrétní GMO odrůdu konkrétního rostlinného druhu myslíte?
>
>
>

Promiň Aleši, na to jako lékař musím reagovat, všechno co jsi napsal a týká se zdraví, člověka a medicíny je napsáno chybně, počínaje už tím, že ne všechny toxiny hub likvidují játra, ale třeba ledviny atd.... a do konce špatně.
Předchozí příspěvky jsem nečetl, ani se nehodlám do této diskuze zapojit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 06.9.2011 12:28:32
> ----------------------------------------
> Omlouvám se že jsem neraegoval dřív, jsem trošku pracovně vytížen. A moje
> odpověď příjde s křížkem po funuse, protože v jednom z Vašich příspěvků jste na
> to už odpověděl. Takže to jen doplním. Ty pesticidy a fungicidy jsem měl dát
> nejspíš do uvozovek, protože jestli hledáte nějaký konkrétní název chemie, tak
> tyhle rostliny chemii neprodukují. Ale produkují toxiny, kterými se brání
> škůdcům a nemocem.
> Toxiny produkují i některé druhy hub. A u hub, kde se toxiny podílejí na otravě
> organismu jsou postiženy játra. Takže filtr krve přestává fungovat. Ačkoliv jde
> o přírodní látku v přírodě rozložitelnou, tak to dovede člověka i zabít. Jde jen
> o jednorázové množství.
> A u GM rostlin to riziko spočívá v tom, že tyhle přírodní toxiny postupně ty
> játra zatěžují také, z toxinu neškodný toxin udělat nejde. A játra nezvládají
> krev čistit a tím se ovlivňuje činost i ostatních orgánu, kde se produkují pro
> tělo nejdůležitější látky a to hormony. Ale pominu to, že by tahle postupná
> otrava postihla nějak mě, to se stát nemusí. Ale mohou být postiženy lidé v
> období dospívání. Špatná hormonální funkce může ovlivnit celý vývoj pohlavních
> buněk, a dnes ti velmi mladí, předájí svým dětem poškozený genetický základ,
> nebudou mít XY42. Ale projeví se to až na jejích vnoučatech. Píšu to laicky,
> napsat to podrobněji by bylo na hodně dlouho, protože je to o fungování
> organismu těla. GM rostliny produkují tyhle jedy neustále a ukládají je ve všech
> svých částech je to v přírodě rozložitelné, ale v potravě se nerozloží. Takže
> jestli postřiky jsou fuj, tak GM rostliny jsou na tom stejně. Samozřejmě nebudu
> zde řešit co mají zemědělci dělat, ale chci si vybrat jakého původu si potravinu
> koupím.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 06.9.2011 07:32:38
> > ----------------------------------------
> > "Takže se nedobrovolně zůčastňujeme pokusu co to udělá při dlouhodobém
> > požívání hlavně s generacemi po nás. Jelikož tyhle rostliny si tu svoji
> > dávku pesticidu a fungicidu vytváří sami a zůstávájí tyto prvky v celé
> > rostlině. To nějaký postřik jednou nebo dvakrát je slabší "odvar"."
> >
> > Který konkrétní strašně škodlivý fungicid nebo pesticid vytvářený rostlinou
> > a kterou konkrétní GMO odrůdu konkrétního rostlinného druhu myslíte?
> >
> >
> >
>
>
>

Dne Tuesday 06 of September 2011 09:15:54 R. Poláek napsal(a):

> plodinami proti plevelům prostě potříkají Roundapem, který všechny plevele
> zničí, zatímco GM kultura zůstane beze změny. Běžné plodiny je třeba zase

preslicka prezije i roundap.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Docela zajimavy clanek k tematu GMO:
http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2009060042