Archiv Včelařské konference

S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké háčky.
Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné, co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na zahradě asi mám.
Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.

Wikipedie:
Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Soubor všech chromozómů v jádře se nazývá karyotyp. Chromozómy jsou pozorovatelné světelným mikroskopem především při buněčném dělení.

Včela dělnice má 32 chromozomů, Trubec 16, Matka 32

Pohlavní buňky mají chromozomů trubec 16, dělnice 16 a matka 16 svých a po oplodnění 16 v semenném váčku od trubce.

Trubec je létající spermií, protože se u něj koná partenogenetický vývoj. Má identické spermie.
...
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY246.html

Za genetického otce se ti včel považuje matka trubců, nikoli jednotlivý trubec. V takovém pojetí je matka vlastně oboupohlavní jedinec (hermafrodit) - může být samicí i samcem, tedy mámou i ot­cem.

_gp_
.......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475) (53476) (53484)
matka 16, trubec 16 - celkem 32

S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci. Tady proti slimákům pomohou jen ti ježci a krtci a nejrichleji Wanish
Zabíjí je také alkohol ( Pasti s Pivem)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Slim?ci v ?lu.
> Datum: 28.7.2011 12:01:23
> ----------------------------------------
> S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké
> háčky.
> Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné,
> co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
> Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy
> jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak
> dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už
> nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po
> cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
> Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na
> zahradě asi mám.
> Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.
>
>
>

U oddělků, které plně obsedly nástavek (10 plástů 39x24)přidám nahoru další nástavek a plně zakrmím 12 kg cukru, . Dám světlé souše, někdy i panenské. Tím je včelstvo připravené na zimování, má dost zásob nahoře a ploduje dole. Do horního nástavku se ještě může dát pár mezistěn. Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví". Podstavit nástavek bez převěšení bych nedělal, matka dolů vůbec nemusí přejít a zásoby ji omezí v kladení

"Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví""

Jo, je to tak. Je úplně jedno, kdy se včelám dají při krmení cukrem na vystavení mezistěny. Je to jen otázka dostatku včel a rozumné teploty uvnitř úlu. Potom je to otázka dostatečných zdrojů pylu venku. Možná taky kvalitní letošní matky, protože mám pocit, že matka při tom dostává zabrat a starší může přitom uhynout nebo se může takhle pozdě vyvolat tichá výměna a kvůlu špatnému oplození potom může být nová matka trubcokladná. V dobře utepleném úlu a s nějakými kvetoucími rostlinami coby zdrojem pylu venku by neměl být problém vystavět mezistěny i v září a možná i ještě později.
Problém je potom jen v určitém oslabení těch včel podobně jako při pozdním krmení. A že třeba i silné včelstvo vystaví jen jeden nástavek, víc ne, protože spodní nástavek už třeba neobsáhne tepelně. Slabší třebas nevystaví ani jeden nástavek.
Zkoušel jsem přemetení včel na mezistěny ještě v září a tam je už třeba mít v rezervě nějaké vystavěné mezistěny. Včely smést na mezistěny, intenzívně krmit tak dva týdny, i když nevystaví všechny mezistěny a potom nevystavené mezistěny nahradit vystavenými rezervními, případně podstavit dolů další nástavek s vystavenými mezistěnami nebo i světlými plásty a krmit už "piánko" jen na doplnění zásob na zimu.
Tyto včely šly do zimy znatelně slabší než včelstva nesmetená na mezistěny, ale jejich rozvoj na jaře byl mnohem rychlejší a už v dubnu nesmetené včely předehnaly.

"S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci."

Asi to chce s těmi indickými běžci mít na zahradě poházené po zemi staré desky nebo pláty plastu a podobně a vždycky je přes den odkrát a slimáky pod nimi tak kachnám zpřístupnit.
Fakt je, že letos mám zahradu poněku zarostenou, protože kvůli nějakým problémům jsem na zahradu i na včely nějak vyšetřil málo času. To asi letos dělá ten přebytek slimáků.

dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .

>dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .<
------------------------------------------------------------
Navštivte stránky www.varoamonitoring.cz tam se dovíte veškeré potřebné informace.
Zdravím JK

Nový typ skleněného úlu
Popis:
Vnitřní stěny tvoří sklo. Vnější plech s uteplením je nasunovací.Možnost regulace teploty v úle.Včely ve studenějších podmínkách mají tendenci tvořit větší zásoby. Úl má neomezenou životnost. Všechny díly se dají taky vyměnit.


http://nd05.jxs.cz/836/271/58cf796676_78316901_o2.jpg

Letošní oddělek vystavěl 11 rámků. Dalších 11 mezistěn/35x27/ v podstavku už začaly stavět. Pokud spodek nedostaví, dodělají na jaře. Nemusí se na jaře zasahovat až při vytáčení.
B.V.

V posledni dobe se tady casto resi pozdni tiche vymeny matek v srpnu,jako problematicke, ja jsem za ne naopak vdecny.V plne sezone se jich tak nevsimnu, ted uz jsem zaznemanal dve v poslednim tydnu. Loni se mi ve dvou oddelcich oplozovaly matky v prvnim tydnu v zari a naprosto v pohode, letos patrily mezi prumerne vcelstva. Je to zajimave, ale trubcu je jeste i v zari dost a staci slunecny den a ty vzdy v zari taky jeste jsou.

P.

K přísp. R. Poláška a pozdní stavbě. Onehdy jsem na zájezdu diskutoval s jedním komerčním včelařem, který říkal, že dělá každoročně u poloviny včelstev podletní ometení na mezistěny (polovinu z časových důvodů). U této ometené poloviny jsou prý prokazatelně lepší výsledky. Nevím už bližší údaje co se týče doby hlavní snůšky atp. Když se tak člověk nad tím zamyslí, tak podstatou úspěchu jistě není samotný akt stavby jako spíš výsledek, zimování na čistě panenském díle. Stavba je určitě zbytečné huntování včel. ale obdobný stav lze navodit zakrmením do panenských souší, domnívám se, že výsledek by byl obdobný. Zatím zakrmují jako desetiletí předtím do světlých souší a panenským se vyhýbám. Někdy je ale namístě zkusit i něco zásadně odlišného. K tomu by bylo nutno i připravit s předstihem pylové desky v panenském díle, tj. dolů do dolního nástavku dát panenské v jarní snůšce, aby se do zimních zásob mohly přidat zalité zásobami pro jarní rozvoj. K těmto úvahám na i nasměroval zajímavý článek v přšedposledním včelařství spojený právě se zimováním na panenském díle.

Dobrý den. Beta glukan je kvasničný extrakt. Má prokazatelné účinky na zlepšení imunity. Já ho užívám v tobolkách v období chřipek. Moc mi pomohl. Ale myslím, že namíchán v medu je opravdu v malém množství. Tak nevím, jaký bude účinek. Je ale možné, že kombinace s medem účinky vylepší. Jinak v tobolkách ho můžete koupit za asi 150Kč lahvičku po 60ks, bere se 1 denně.

Má někdo zkušenosti s podáváním obohaceného medu včelám? Mám zcukernatělý med s obsahem betaglukanu (extrakt z kvasnic) 70mg ve 3/4kg medu. Je to sice nepatrný obsah, ale včely se jinak s kvasnicemi nesetkají. Tak nevím, jestli by jim to neublížilo. Jaký na to máte názor?

Už jste asi zapoměli na doby,kdy se z kvasnic a cukru dělalo těsto pro včely,které dobře odebíraly a bez škod na včelách. Kvasnice 1/4 kg se v 3kg moučkového cukru umrtví a včelám neškodí,třeba několik dnů těsto nechat odležet. Vyzkoušejte,uvidíte že to bude bez problému. Je to recept pro šetřílky,kterým je líto do těsta dávat med.

Zakrmeni do nastavku mezisten nad vcelstvem funguje dobre.Vcely jej vytahnou velice rychle a matka cast mezisten zaklade.Pripadalo mi vzdy jako trapeni oddelku nezvednout je o patro.Vyrazne se to projevi na sile vcelstva do zimovani,matka neni nijak omezena v kladeni.

Pokud do včel nezasahuji, tak zanesou medem i podstavek. Ukázka je na videu.
http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Včely se přizpůsobují prostředí. Pokud žily ve skále, bylo to více energeticky náročné, a proto si musely utvořit větší zásoby medu. Z toho vycházíme při řešení úlů,a způsobu včelaření.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4&feature=related
http://leteckaposta.cz/496213950
B.V.

Kaufland 15,90 krystal korunni.20 kilo na nakup.JosPr

Dobrý den ,
scháním plány na zvratný koš medometu 6-ti rámek. Průměr medometu 63cm. Jde o rámky Lang. výše 16cm . Poradí někdo ? Popřípadě odkaz na web. Díky moc .
Puppino

Mám ten samý průměr bubnu a stejné rámky. Používám radiál. Dávám do toho 24 polorámků. Jeden rámek vedle druhého.Kdo chce mín tak vevnitř koše po obvodu má navařeny kousky U profilu do kterého zapadnou rámky.
Vytáčím bezproblému i panenské dílo a na dotočení otáčky naplno. Vytáčení na radiálu je rychlejší, točí se dvě strany plástu současně a koš je jednoduší, hlavně na výrobu.

Dobrý den.
Máte někdo zkušenosti se "zušlechtěným" VUČKEM z pokusného včelína
Skřivánek?

Jose

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?
-----------------------------------------------------------
Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén).
Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře, pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou. Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.

"Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén). "


Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc. Pokud stěna plného krmítka pod váhou roztoku pracuje, prohýbá se, je to krmítko tak na dva roky, ten plast prostě déle nevydrží. A podle toho tak musí být posuzována i jeho prodejní cena. Neboli musí být hodně levné.

Spálil se mi motor od medometu Kovodružstvo Slaný, 12 V. elektrický pohon.
Víte kde se dá nový motor sehnat?

V zahradnictví mají Keramzit. V roztoku plave a po dokrmení jej včely sami očistí a může se uložit na další rok.

Aleš M.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Honza napsal:
Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10 let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima delate poradte?díky jirka praha vychod

Zkuste Jakubovské včelařské krmítko.
bohuslav.smetana/=/seznam.cz

Krmím již týden, zkušenost naprosto stejná, med jen smíšený jako před měsícem. Všeho všudy letos 4 točení první dvě 25kg/včelstvo druhá dvě 5kg/včelstvo. Takže letošek 60kg/včelsto díky perfektnímu jaru, jinak bída. Pořádně vylisované košilky do kompostu, nic víc s nima nejde. V pohodě se vylisují do podoby kdy se sypou. Lisovat buď v sáčku na vosk nebo silonkách - obojí funguje přibližně stejně. Prostě rozvařené nalít a vylisovat...

------------ Původní zpráva ------------
Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
Předmět: krmen? a vosk
Datum: 30.7.2011 15:26:01
----------------------------------------
čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
delate poradte?díky jirka praha vychod

Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc.
---------------------------
www.nastvky.cz
Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).

Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm. Asi 15litrů roztoku.

Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.


Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)


Karel

opravuji

www.nastavky.cz

:-)

http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.-dopravy

Měl by to být motor od ventilátoru z Favorita. Zkus to prověřit.

Můžeš použít cokoliv. Polystyrén, větvičky. štěpku. hoblovačky atd,

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po
> vybrání cukerného roztoku prolézají pod
> "tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak
> prolézání včel zabránit?
> -----------------------------------------------------------
> Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové
> sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku
> používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s
> cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu
> vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky
> prolézají dál.       Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až
> 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou
> (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při
> dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když
> vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku
> a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
> Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké
> podložky (prkénka , polystyrén).
> Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o
> něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře,
> pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

košilkama přikládám pod kotel při tavení, jdou zkompostovat, použít jako hnojivo na záhony.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmen? a vosk
> Datum: 30.7.2011 15:26:01
> ----------------------------------------
> čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
> teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
> let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
> už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
> delate poradte?díky jirka praha vychod
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:37:37
> ----------------------------------------
> www.nastavky.cz
> Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> Asi 15litrů roztoku.
> Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.

> Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)

> Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.
-------------
Jsou samonosná, zapdnou do vnitř.rozměru 465*375,přesah asi 1cm. V USA mají rozum a úly z 3/4".

Já je dával letos cvičně do 1/2N, folii na horním nástavku jsem posunul o 1/3 aby včely měly přístup..

Jinak jsem dělával pokusy a vím, že nyní včely dokáží odebrat enormní kvanta roztoku, pokud mají dost díla a jsou stále ve snůšk.síle.

V kontejnerech se slámou 15 litrů za 24 hodin, tyto krmítka jsem nestopoval. Ale tayk se dá za tři dni na stanoviště přijet je odebrat a jít krmit další stanoviště.

Když jsem kdysi zjistil, že do Langa se vejde 6ks 3,5 litrových sklenic, tak jsem krmil najednou 6sklenic.

Takže všem těm úvahám ( o tom, že i dvě sklenice jsou moc) se směji.
Rotok 3:2 snad nemůže kvasit, jen slizovatět.

.................
Doma mám knihu, kde autoři vážně varují před snahou krmit z 3,5litrových sklenic, což prý někteří zkoušejí dělat ve snaze ušetřit čas. Prý to může zničit včelstvo.

Takže je vidět, že v případě krmení včel nemusí praxe dát stále poslední slovo.

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)

To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně dělá. :-)

Karel

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud
nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly
nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si
nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)
To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně
dělá. :-)
Karel
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...

Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...
----------------

Ve vesnici by to asi nebylo ono, na kočování by bylo třeba asi vystihnout tu právnou chvíli.

Jak dlouho to asi může trvat.

Včelstvo na váze dokáže nanosit i přes 5kg za den.
Tady by to asi odhaduji byla otázka jednho dne.


Osobně si myslím, že rozumný včelař se při dnešní nákazové situaci snaží mít včely alespoň 1km od ostatních.

Spíš je otázka, jestli by to nevyvovalo loupež, ale nemyslím, že by to bylo zas tak rizikové, pokud by nebyly okolo oddělky

Karel

"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

Jeden to tu na JM dělal a snad už nedělá. Píšu to proto, že má velký problém s morem a to už přes 5 let. Je to pohodář a doufám, že to pro ostatní bude odstrašující příklad, protože zvýšit slídivost je snadné a tak je i stejně snadné v takové euforii snadné chytnout v takové kritické situaci při slídění včel s barelovým krmení mor. Ten článek z Kanady bych zakázal i přes to, že jsem proti cenzuře._gp_
.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2011
Re: krm?tko typu jet?d (53485) (53512) (53513) (53519) (53524) (53525)
"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Jde krmit i větší dávkou a tak koncentrovaný roztok aní rozkvasit nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 23:04:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> > Datum: 30.7.2011 17:37:37
> > ----------------------------------------
> > www.nastavky.cz
> > Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> > dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> > podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> > Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> > dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> > Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> > Asi 15litrů roztoku.
> > Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> > dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.
>
> > Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)
>
> > Karel
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení
> dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího
> plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru
> celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít
> kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další
> požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za
> tip.
>
> Aleš M.
>
>
>

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:38:42
> ----------------------------------------
> opravuji
>
> www.nastavky.cz
>
> :-)
>
> http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.
> -dopravy
>
>
>

Tahle krmítka jsem si pořídil a používám. Můžu doporučit. Včelky si na ně zvykly a berou. Když dávám roztok jenom trošku oddělám roh strůpkové folie, naliji, přikryji a jdu. Otázka dvou minut bez zásahu do včel a otevírání úlu.

dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Link na mnoho odpovědí okolo Rumunska:

http://stuparitul.3xforum.ro/

PS: Nejsou to žádní žabaři. To je potřeba si uvědomit._gp_

.......
martin soya (85.161.32.66) --- 31. 7. 2011
jaký druh včely je nyní v rumunsku?
dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Opravdu zde mezi včelaři není nikdo kdo by věděl nebo měl link na plánky 6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!
Puppino

16x2x2=64cm Není to polozvratný a nemá větší průměr??_gp_
Josef:
6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!

Zdravím diskutéry.

Prosím, nemohl by mi někdo zodpovědět dotaz, nejlépe na základě aktuální zkušenosti? (Než budu okřiknut, podotýkám, že jsem nehledal tuto odpověď v archivu, i když vím, že to zde bylo v minulosti řešeno. Zajímá mě totiž současný stav.)

a) Je pro člověka zabývajícím se včelařstvím v současnosti pro zápis do evidence zemědělského podnikatele nutné doložit odbornou způsobilost? (neorganizovaně jsem včelařil asi 14 let, ve svazu jsem rok, ale školu a lejstro nemám a praxi zase nedokážu prokázat, a ta stejně neprobíhala v zemědělském podniku :o)

b) Kdy vzniká povinnost evidovat se jako zemědělský podnikatel? Je to dáno počtem včelstev, anebo čím?

Když jsem se prohrabával roztroušenými informacemi, domníval jsem se, že podmínka odborné způsobilosti pro včelaření již není aktuální, že tedy došlo ke změně zákona, ale nyní jsem shlédl formulář našeho městského úřadu a tato kolonka tam pořád figuruje... Tak sem z teho volaký zmetěný...

Předem díky za případnou odpověď a snad i vnesení světla do této problematiky.

Což takhle zajít pro aktuální stav věci se zeptat na nejbližší Živnostenský Úřad. Zdá se mi to jako nejlepší řešení. Dokladem o činnosti by mohl být výpisy za několik let z registru včelstev, dále daňová přiznání, kde figuruje částka o příjmu ze včel ..., školení s podpisy a s kulatými razítky atd. To ale jistě ví ten úředník na živnostenském._gp_

Ano je.
Puppino

No dřív se to stavělo jen doma, prodávaly se jen jednoduché medomety a tak výkresy se zveřejňovaly třeba ve Včelařství.
Dneska, kdo to chce, tak sito koupí hotové. A těm pár nadšencům, co si to dodnes dělají doma, stačí pohled či fotka vnitřku prodávaného medometu od profesionálního výrobce. Dyť to je dnes jednoduché jak facka.

Dobry den!
Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
sněženky)množila takto:
přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
se
o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
utvořily dceřinou cibuli.
Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
jinak. +-50%.
Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
Datum: 24.5.2011 - 20:29:22

> DÍKY ZA NÁVOD, CHTĚL JSEM SEMENÍKY SAZET PODLE VÁS
> ALE LETOS VLIVEM MRAZU
> NA JAŘE ZMRZLY I BLEDULE TAK ŽE JSEM ŽÁDNÉ
> SEMENÍKY LETOS NENAŠEL.
> j.b.
>

Zajímavý návod a předám radu manželce :) ta na své okrasné zahrádce pořád něco "kuchtí".
Já jsem letos také zjistil v oblasti pěstování zeleniny pro mě novinku. Nikdy jsem nepěstoval česnek, ale letos na jaře jsem dostal několik palic česneku, má jít o nějakou staročeskou odrůdu. Od čínského česneku se liší, jednak česnekovější chutí, ale hlavně je v jedné palici po 4 velkých stroužkách, výhoda loupání na zabíjačku, a čína je po 6 a malé. No a tak jsem jej na jaře zasadil a u sklizně jsem se divil, že většina palic je jednostružkových cca 3,5 cm průměr. A v moudré knize jsem se dočetl, že jde o normální jev při jarní výsadbě česneku, podzimní výsadba tohle neudělá.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 12:16:12
> ----------------------------------------
> Dobry den!
> Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
> sněženky)množila takto:
> přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
> substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
> prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
> měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
> všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
> se
> o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
> utvořily dceřinou cibuli.
> Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
> jinak. +-50%.
> Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
> Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
> Standa

Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový kolotoč, ale je to tak.

To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování vlastností jistější.
Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:01:36
> ----------------------------------------
> Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> kolotoč, ale je to tak.
>
>
>

Oprava GENETATIVNÍ ne GENERATIVNÍ

česnek netvoří semeno ale pacibulyk. je to stejné jako ty stroužky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:33:59
> ----------------------------------------
> To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A
> jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je
> jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z
> vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s
> jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování
> vlastností jistější.
> Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je
> rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké
> zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> > Datum: 01.8.2011 15:01:36
> > ----------------------------------------
> > Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> > strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> > do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> > sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> > odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> > zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> > vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> > zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> > kolotoč, ale je to tak.
> >
> >
> >
>
>
>

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/veda-a-technika/221-ovladani-medometu-pomoci-menice-powerflex-40.html

č. 53402

Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním období bude značně decimované.
S pozdravem.
P.Z.
Uh.Hradiště

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny
> Datum: 02.8.2011 10:52:28
> ----------------------------------------
> Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého
> včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na
> podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i
> více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu
> PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti
> set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí
> malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty
> jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a
> lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním
> období bude značně decimované.
> S pozdravem.
> P.Z.
> Uh.Hradiště
>
>
>

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan

------------
Kolega chtěl zřejmě vysvětlit, jaký je podíl spadlých VD na podložku vůči populaci VD na včelách.

Takže mu 5 VD za den vychází jako kritických, jestli dobře vnímám jeho čísla.

Jinak tady u nás nařizuje vyhláška SVS každému včelaři sledovat spad a při 3VD za den to nahlásit a ZO musí zařídit Gabon. Takže to je skoro v s ouladu s výše uvedeným.

Což samozřejmě asi skoro nikdo nedělá.

Karel

Jestli byla výroba z Baga zakázána,to nevím.Vím jen,že Bago je
podnožová vinná réva.Proto zřejmě není v sortimentu moštových nebo
stolních odrůd révy vinné povolených k výrobě vín
a k prodeji v obchodní síti v Č.R.A to už hoooodně dlouho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
Komu: alois.pindak/=/fnspo.cz, "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 - 15:15:36

> Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána?
> Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také
> důvod...
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:12
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má
> hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství
> metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz
> [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen
> nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují
> poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol
> znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě
> nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším
> než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při
> kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a
> jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

Zdravím, na začátku července jsem u některých včelstev zaznamenal přirozený spad 3 až 10 ks. Nasadil jsem KM 65% a z nejhůře napadeného včelstva padá 50ks denně doteď.
Viz můj příspěvek ve Včelařském fóru:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-Mravenci-s-nasazenym-mednikem?pid=12761#pid12761

Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů.Po této zkušernosti přirozeným spadům nedůvěřuji.
Nedůvěřuji také proto že při přirozeném spadu 1 roztoč denně je ve včelstvu již asi 1000 roztočů a najít toho jednoho roztoče je poměrně těžké.

Moje letošní spady po gabonu a asi čtyřech fumigacích u včelstev nebo oddělků kde nebyl zavíčkovaný plod byly nízké
0 až 50 roztočů, průměrně 25 roztočů po gabonu.
Tedy se mi zdá zamoření poměrně nizké.
Zamoření však bude od stanoviště ke stanovišti různé.

J.B.

Jasně,nešlo mě o to,jestli zastavuji vývoj roztoče,nebo je-li počítání nanic,jak naznačil Pepan,ale jen jsem si chtěl ověřit poměr přirozeně spadlých a roztočů,kteří žijí na včelách.Rozhodně bych tento monitoring nepodceňoval a počet,který se blíží k deseti spadlých denně bych razantně řešil.Mě to vycházelo tak zhruba na jednoho na podložce dvě stě na včelách.Samozřejmě,že to nejsou čísla skutečná a přesná,ale mám pocit,že k takovým počtům se dobrali svého času i ve Vú Dol při svých pokusech.Jenom se mě nezdají ty nízké přirozeně spadlých počty u Jana vzhledem k následné fumigaci,zde je možné,že roztoče mohli vynášet i mravenci.
S pozdravem
P.Z.

Základní informace o vztahu spadu a množství kleštíka ve včelstvu jsou třeba tady:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

RK

JB:
Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů
--------------

Tady je otázka, proč 500 všech VD ve včelstvu je vysoký.

Předpokládám, že to bylo 500 všech - nebo jen foretických roztočů. Nevím jestli byl plod vyřezán i s VD, nebbo jen nebyl zakládán nový plod (klíckování, nová matka).

Podle mě, pokud mi při první fumigaci spadne do 1500 set VD a včesltvo je normální, tedy podle všeho má mít víc jak 15 000 včel, tak je to napadení pod 10%.
A to je myslím limit, kdy VD začíná včelstvo ohrožovat, ale podel některých pokusů vydrží o dost víc.

Navíc kdy VD víc škodí - kdy je na plodu, nebo když je na včelách. Těch spadlých 1500 VD se vůbec nemuselo v e včelstvu vylíhnout, mohly si je holky nanosit z jiných včeltev, co už to mají spočítané.


To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

Otázkou by mohlo být, pokud se řekne kolik VD ohrožuje pásmo stanovišť - včelstev, když VD není přenašečem žádné jiné nákazy resp. VD není infikováno např. viry._gp_
........
To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

VD tedy není přenašeč chorob plodu? _gp_
.......
Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 4. 8. 2011
Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny (53498) (53499) (53550) (53556) (53557) (53560) (53561)
VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

Jak moc je VD velký přenašeč nebo není to nevím, ale určitě k chorobám přispívá, oslabuje plod. A prý dokonce přispívá i k moru plodu, na přednášce to popisoval Ing. Titěra, jde o to, že roztoč je v buňce s larvou obalený mat. kašičkou a když nabodne larvě kůži, tak může spóru zanést do těla larvy. Takže k nakažení a klinice stačí mnohem menší množství spor, než klasickým způsobem přes trávicí soustavu, kde má larva vyšší obranyschopnost.

Dobrý večer, měl bych jednu otázku. Přemýšlím o podzimním výprodeji a zajímalo by mě za kolik by si představoval český včelař úl. Jen orientačně řeknu, že náklady na zateplený nástavek, bez práce jsou do 270kč nezateplený podle výšky do 120kč. Za odpovědi děkuji.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.
------

Takže asi 2002-2004.

To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok.

Takže dneska mám k chovu asi 3 včelstva co to sama přežila a daál dávají výnosy.
Ta včelstva byla slabá i když v nich nebyl žádný VD.
U mě doma mám změnou klimatu jedno vlhké a studené stanoviuště, druhé mi vyrobily zemdělci, co naně vyvezly starý hnůj atd a vzniklo tam "močál".
Stanoviště na slunci - třeba jen o 100 dál bez problémů, tam se včely dostaly do formy.


A v té době jsem tak trochu sledoval literaturu a nikde nebyl prokázán VD jako přímý "nosič", tedy jako u boreliozy a encefalytidy klíšťata.

Možná dnes jsou jiné informace.


Ale myslím si, že je to i o slekci a odolnosti. Jsou lidi co lehnou 5x za rok a vedle nich jiní co neví co je "chřipka" nebo rýma.


Karel

Osobně jsem se zvápenatění plodu zbavil ani nevím přesně jak ale převážně výměnou matky, matek.
Ptal jsem se na to Dr. Titěra jestli nemohou staré či starší matky nějak zanést půvedce houby vápenatění plodu na vajíčko či plod a bylo mi odpovězeno že matka to neroznáší.
Já tomu ale nevěřím protože po výměně matky ( i tiché, to je se stejnou nebo polovičně stejnou genetickou výbavou se včelstvo ozdraví.)

Byl jsem včera u včelařky hříbky a plisen okurková, bramborová jí bují okolo chaty, Včelařka která ma 4 včelstva v lese pod duby ve stínu u potoka a když vytáhla podložku ze dna jednoho ulu bylo tam vytaháno velké množství zvápenatěných kukel asi tak z poloviny plástu 39x24 za týden.Včelstvo nebylo silné našel, jsem novou pěknou tichou matku a nový ucelený plod tak jsem matku neměnili. Ostatní dvě včelstva byla v perfekt ním stavu a oddělek byl ucházející.

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.

"To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok. "

Co jsem kdysi rozchovával včely systémem liní, to znamená systémem, kdy jsem v každém úlu nechal vychovat novou matku z plodu matky v tom úle, tak některá včelstva při takovém chovu po několika generacích matek jakoby začala degenerovat. Šla pomaleji do vývoje, v létě byla slabší, v počtu včel na zimu taky slabší, odběr krmiva na zimu byl pomalejší. Nechával jsme je, protože byly taky znatelně klidnější a v zadovácích s trochu slabším včelstvem tak byla snadnější manipulace a medu nebylo o moc méně. Tyto linie většinou skončily tím, že se z původního plodu nepovedlo odchovat novou matku, úspěšnost chovu matky z těchto včelstev byla horší než z těch silnějších a já jsem tak musel na výchovu matky dodat plod z jiného , silného včelstva, takže původní linie tím skončila a byla nahražena jinou. Případně jsme na ztrátu matky při odchovu nepřišel včas a včelstvo jsem musel zlikvidovat s trubčicemi. Asi dvoje tyto včelstva skončily tím, že všechno bylo v pořádku, ale někde v listopadu se včely vytratily komplet z úlu, zůstaly tam jen plásty se zásobami.

Bylo to v době, kdy roztoč tady ještě nebyl, i když se už ošetřovalo, takže varaózou to stoprocentně nebylo.

Dodnes nevím, čím to bylo, že ty linie tak zeslábly.
Jestli to bylo nějakou virovou nákazou, tak musela být extrémně málo infekční. Ve včelíně bylo jedno nářadí, měnily a přehazovaly se plásty, včely byly v úlové baterii , 5 včelstev vedle sebe na délce cca 2,10 metru a dvě řady nad sebou , výška baterie cca 1,20 metru, takže se jednotlivé včely stále zalétávaly a na konci léta byly brady včel kolem česen v podstatě spojité, takže včely mohly skrz ty brady cestovat z úlu do úlu. Přitom žádné známky infekce, divně se pohybující včely, mrtvý plod atd, jsem nezpozoval. Měly jen trochu víc mezerovitější plod než jiné a na jaře byly trošku víc náchylné k zvápenatění , objevovaly se dole na dně zvápenatěné kukly více než v jiných včelstvech, ale zase známky zvápenatění po 14 dnech, měsíci zmizely a už se neprojevovaly....
Nebo jstli to bylo nějakou genetickou degenerací....

co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat roztopit?

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.
-----

Mám zkušenosti s vlhkým stanovištěm - viz ráno.

Kdysi - cca 10 let zpátky to byl problém všech vbčelařů okolo bez ohledu nma stanoviště. Možná to bylo celorepublikové.

Tak sjme pořídil Vigorky a bylo to lepší. Ne že plod nebyl napaden, ale včely nenechávaly v úle plod a vynášely to ven. Tam je nakažlivá až to šedozelené stadium.
Kromě Vigorek jsme měl i jiné ins a další matky, ale vždy od chovatelů co testovali čistící pud.

Vloni se to u jendho oddělku objevilůo, shdou okolností na nejsušším stanovišti:-)

Odchoval jsme z jeho plodu oddělek, uvidím jak se s tím vyrovná. Na tom samém stanovišti je dalších víc jak deset úlů, matky mnohdy sestry a problém nemají.

A tady dole u řeky ani na jednom ze 3 stanovišť zvápenatění nemám.

Takže si nymslím, že stanoviště jako takové, možná okolí, protože z něho si včely prý spory přinášejí. A pak vnímavost.

Kdybych neměl tolik starostí s cementem a začíná VD, tak bych vyzkoušel přemetení. MOžná že jakmile se zakontaminuje vnitřní prostředí úlu sporami, je třeba to řešit radikálně desinfekcí.

Možná jim tam bouchnu KM, i když jsou jinak hodné a nevím proč bych je měl trestat:-)

Karel

Já jsem zvápenatění moc pozornosti nevěnoval, pokud nebylo mimo "sezónu" v květnu a zvápenatěné kukly nebyly přímo v mezerovitém a nekvalitním plodu. Pokud bylo, řešil jsem to tím, že plod pro výchovu další matky jsem bral odjinud a ukončil tak linii.
Na vlhkém stanovišti, u mně obvykle hodně zastíněném stanovišti mně připadá, že tam bylo zvápenatění o trošku víc. Asi tím, že stěny a hlavně dno úlu byly vlhčí a spadlé kukly tak vytvářely více spor. Včely, pokud na dno později dosáhly, vlhké smetí taky o poznání hůře vynášely z úlu než suché smetí na suchém osluněném stanovišti. Nějaký velký rozdíl jsem ale nezaznamenal.

pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
Petr

----- Reply message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: med
Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm


pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem

Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů, se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také ta nejšetrnější konzumní úprava.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med
> Datum: 07.8.2011 17:17:46
> ----------------------------------------
> Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> Petr
>
> ----- Reply message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: med
> Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
>
>
> pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> je zárukou kvality medua přirozený proces
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: med
> > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > ----------------------------------------
> > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > roztopit?
> >
> >
> >
>
>
>

Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.

Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R

Melicitózu zpět včelám? To jako na zimu? To vůbec není dobrý nápad, požitelné to je tak na jaře nebo oddělkům. Jak dostat med z rámků na medovinu je jednoduchý, prostě to i s voskem uvař a nech vychladnout. Nebo dej rámky do termokomory a nastav na cca 60°C. Budeš mít tekutý med a nad ním koláč vosku (po vychladnutí). Ale mezi lidi to nedávej, mude to mít hodně HMF, leda tak na vaření.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radim <racer/=/email.cz>
Předmět: Medovina z melicit?zn?ho medu
Datum: 07.8.2011 19:59:50
----------------------------------------
Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní
snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal
šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám
přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou
částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto
"medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak
na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít
nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem
se neprobojoval. Díky R

http://medovevino.cz/cs/aktuality/


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medomed
> Datum: 07.8.2011 18:43:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl
> včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím
> vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby
> bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě
> tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.
>
>
>

vyzkoušel bych http://www.medomety-kovar.cz/

chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

měnit matky je téměř ideální na zimu, buď spojením s oddělkem nebo prostě starou vychytit a dát novou ve vejídací klícce, ale letos už se to nezmění a ještě začátkem příštího roku budou bodavé, je otázkou zda nené lepší včelstvo zlikvidovat (uzavřít a vysířit)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: vymena matky
Datum: 08.8.2011 03:51:12
----------------------------------------
chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?"

To je velice jednoduché. Půjdeš se podívat třeba na svatoondřejský trh, to je začátkem prosince a tam borec u stánku prodává dobře tekutý úplně průhledný med bez jakýchkoliv krystalků z louky nebo lesa nebo dokonce řepkový. Neboli jasně med rozpuštěný teplem a na 99 % rozpuštěný při takové teplotě, nad 50 st C, že je obvykle poškozený. Jedině akátový med má na začátku prosince nárok být bez zahřívání tekutý.
A jedině zahřívání a to co nejkratší dobu, pod 50 st C, med ovlivní jen přijatelně a potom takový med nebývá jasně průhledný, je sice tekutý, ale jsou v něm nerozpuštěné krystalky, takže je zakalený a velice rychle zase tuhne. Ale obvykle v měkkou hmotu dost podobnou pastovanému medu.
Ostatní nepovolené úpravy medu myslím běžný včelař používá zřídka.

..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..

"nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem"

vysvětlit zákazníkům , ... snad takto...
V kvalitním medu je tak málo vody, že jeho přirozený stav jsou tuhé krystaly či krystalky a mezi nimi rozpuštěný med. Tekutý med je nestabilní stav, který vždy, kromě akátového medu, časem přejde na tuhý. A citlivost medu na teplotu je taková, že jeho rozehřátí do úplně tekutého stavu ho už částečně poznamená. Takže když už má být med úplně tekutý, ať si ho rozehřeje zákazník těsně před použitím, takhle se poškodí nejmíň.

Co se týká medu, pokud ho máš ještě tekutý, přelívej ho nebo míchej , tak jedenkrát za den, dva dny, dokud tekutý je. Nesmíš do něho zamixovat bublinky vzduchu. Jak přestane být tekutý a to míchání už je problém, nadávkuj ho do sklenic, a máš hotovo. Tím mícháním během tuhutí medu se rozbijí začínající vazby mezi krystaly a med už potom, i když ztuhne, bude obvykle měkký a dobře se bude z té sklenice dostávat i za studena.

"chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
chci predejit i problemum se sousedy "


Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do okolních úlů.
Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.

Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to stupňuje.....

"jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R"

Dobré řešení myslím není.
Já jsem si udělal z kusu naostřeného plechu škrabku a plásty jsem zkoušel oškrabat. Jde to, ale je to strašná piplačka, nikdy se to nepovede oškrábat všechno a poškozuje to i mezistěnu plástů. A voští ze starších tmavších plástů barví do hněda a přidává tomu roztoku typickou příchuť. Ovšem po pravdě řečeno ne úplně nepříjemnou.

Myslím, že bych zvolil takovou variantu.
Plásty bych odvíčkoval a vytočil ty buňky, kde je tekutý a polotekutý med. Tuhý med bych vyškrábal. A poslední cca třetinu výšky buněk nechal tak a vyloužil máčením plástů ve vodě.

Nebo plásty přes zimu uložil. Na jaře seškrábal na medovinu. A mezistěnu se zbytkem buněk a tuhého medu v nich přidal včelám, aby med vybraly a buňky zase vytáhly.

"V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?"

Po poslední dva měsíce byla na severní Moravě prakticky pořád stoprocentní vlhkost a včelky tak nemohly med dostatečně zahustit.
Optimální řešení je mít aparaturu na zahuštění medu.
Jiné možnosti jsou med do cca 2 týdnů až 2 měsíců, podle toho, jak začne kvasit, zpracovat třeba na medovinu nebo na perník.....
Nebo , pokud je místo v mrazničce, nalít do sklenic a uchovávat za nízké teploty.
Nebo, ale to už je poměrně divoké, med nalít do sklenic a prostě zavařit. Nemám vyzkoušeno, přirozeně to zhoršuje kvalitu medu, ale na slazení horkého čaje či kafe a podobně by to snad zas tak nemuselo vadit.

Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG 308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich povrch.

Útočnost je z velké části ovlivněna feromony matky
Já takový případ praktikuji takto
První den: Ovšem předpokládá to nástavkový úl, o pár metů dále odnesu nástavky se včelami dále na původní místo dám vystrojený nástavek. Do toho se vrátí právě ty létavky která útočí.
Druhyý den: Najdu v ůvodních nástavcích matku a zlikviduji
Za dva dny: vylámu matečníky a původní nástavky vrátím na místu. Přidám celý rezervní oddělek Včely se uklidní okamžitě po odstranění matky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Díky za vysvětlení.
Petr

On Sun, 2011-08-07 at 18:16 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů,
> se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý
> zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího
> pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med
> medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V
> Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného
> škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako
> pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med
> ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se
> tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C
> (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená
> krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také
> ta nejšetrnější konzumní úprava.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: med
> > Datum: 07.8.2011 17:17:46
> > ----------------------------------------
> > Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> > jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> > Petr
> >
> > ----- Reply message -----
> > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Subject: med
> > Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
> >
> >
> > pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> > je zárukou kvality medua přirozený proces
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: med
> > > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > > ----------------------------------------
> > > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > > roztopit?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >

Me delal kolega rost na gril z nerez. svar. dratu na TIG. Vypadalo to dobre a hlavne je to funkcni. Dulezity bude prumer dratu, ktery chces pouzit. Jinak pevnost nerezi nic moc, houzevnata je ale dobre.

P.

Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 10:43:18
----------------------------------------
Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na
tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG
308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s
potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty
neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich
povrch.

Ještě, abych se opravil, drát může být od 1,2 do asi 3 nebo 3,2mm, ale nečastěji se používá právě 1,2mm, záleží spíš na tom jak ten drát je tlustý a co z něj plánuješ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 11:11:12
----------------------------------------
Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

To je také jeden z důvodů. Dalším důvodem je ta skutečnost že není snůška a létavky sedí doma. Také to může být dobou kdy se se včelami pracuje. Nejklidnější jsou po ránu a útočné začínají být odpoledne kdy se létavky již vracejí domů. Ty pak mají v náplni práce obranu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky) nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
Broněk Gruna
------------------------------
Gusto:
..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
---------------------------------
PetrO:
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc..."

Třeba nějaké konkrétní zkušenosti s konkrétním materiálem....
http://www.now.cz/weld/materialy/nerezavejici%20oceli.htm

Ještě stojí za úvahu proč lpět na 18% normě Český med když bohatě stačí 20% norma EU stejně to dnešní zákazník nijak neřeší a nic mu to neříká. Dokud si to nebude moci nijak ověřit tak je to stejně jen záležitost naší vlastní cti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??dk? med
> Datum: 08.8.2011 12:40:01
> ----------------------------------------
> Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že
> jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna
> donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná
> je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet
> optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v
> zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě
> nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší
> problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z
> velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu
> popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s
> větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na
> vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s
> hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření
> a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách
> kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky)
> nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně
> nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
> Broněk Gruna
> ------------------------------
> Gusto:
> .mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k
> znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako
> negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty
> nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto
> podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na
> vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych
> nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi
> stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa
> bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj
> medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia
> ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na
> med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym
> vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede
> cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v
> 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke
> nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som
> este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma
> slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce
> vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov
> vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
> ---------------------------------
> PetrO:
> V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med,
> který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?
>
>
>

..cesku a slovensku normu by som nemenil..staci ze mame kopu benevolentnych europskych noriem,usitych lobistickymi skupinami..vid.napr.obsah vody ci hmf v mede..pasterizacia medu je u velkospracovatelov na slovensku bezna prax..zakaznikov nezaujima ci med splna nejaku normu,ked im ho predate riedky ako sirup..ja mam len 40 vcelstiev,tak idem cestou zateplenia,prip.zmensenia uloveho prostrdia(samozrejme nie na 2priestorove)pre vacsich vcelarov majucich vcelarstva vybavene tenkostennymi ulmi sa mi zda schodnejsia cesta vysusovania medu,ako p.Gruna spomina..videl som viac sposobov,aj nejake sam vyskusal,fungovali,ale nezdaju sa mi koser voci zakaznikom..vlastne len stroj od talianskej legy sa mi zda ok..Ked napr fukate par hod teply ci horuci vzduch do tenkej vrstvy medu,tak buket a aromy idu prec,nehovoriac o tom ze mate vlastne medovu cisticku vzduchu-vzduch v miestnosti x-krat prezeniete medom a vsetok prach sa don nachyta..a na etikete sa tym asi tiez nikto chvalit nebude,ze med umelo dosusovany..:-)ono,nakoniec zakaznici vlastne rozhodnu,co je este pre nich prijatelne a co uz nie..ku mne preslo viac zakaznikov od priatelov langstrotharov,aj ked som si to moc nezelal,lebo s medom nestiham:-)

Co takhle foukat teplý vzduch do plástů s medem ještě před vytočením? Zkoušel to někdo, dá se tím zahušťovat?

Tak u me to bude asi u tohu rostu spise ten prumer 3 nebo 3,2 mm.

P.

Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel. Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na celou včelnici. Zdraví R. Stonjek

Pamatujete se na tu pohodu, když nebyly refraktometry? Teď nám hranice kolem 20 a více % zvl na řepce umí připravit nejednu bezesnou noc.Vysušování pouze teplým vzduchem považuji za dost neúčinné, protože by teplý vzduch s vysokým obsahem par musel být nahrazen studeným s nízkým obsahem a kde ho chcete sehnat v parném létě? Jediné řešení je investovat a pořídit si vysoušeč, který začíná asi od 5 000 Kč. Pak stačí si z polystyrenu udělat nějaký box na nějaké trámky postavit medníky a větrákem tam honit vzduch a mít zapojen vysoušeč. Ten prostor vyhřeje, tím se zvýší účinnost a myslím, že přes noc by mohlo dojít k podstatnému snížení obsahu H20. Je to ale pracné a tak trochu teoretické, nikdy jsem to nezkoušel, ale jsem připraven. Raději ať elektroměr pěje píseň práce, než jarní med lít do kanálu. V podstatě stačí po sklizni mít ve skladu zapnut vysoušeč asi 2 měsíce. Vlhkost medu se sníží v plastových vědrech stojících na sobě asi o 3%/vyzkoušeno u sebe/. V podstatě to nechápu, ale je to tak.Jinak v Dole vydali o vysoušení/maturizaci/ medu brožurku, která pro základní orientaci v problému bohatě stačí. Jen s výrobou tam asi zbytečně 5 x vyobrazené míchací nádoby /kresba/ bych nepospíchal, nikde zatím v provozu není, zkušenosti nulové a je to takové hodně teoretické. Rád bych se ale mýlil. Zdraví R. Stonjek

PetrO (193.86.67.4) --- 8. 8. 2011
řídký med
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

........
Asi je snůška a je v něm voda. Tak to chce brát jen zralý. Stačí test trhem a vybírat jen ten rámek, který nestříká. Stačí jeden z deseti nezralý a med je jak píšete: "jako olej"._gp_

Ja jsem ted tocil lipu. Vetsinou plasty do poloviny zavickovane, nektere i cele zavickovane. Vysledek kdyz jsem to nechal stat v barelu ( 40 kg) tak na povrchu po tydnu odstati - mnozstvi vody 21 %.. Po rozmichani 20 %.
V nedeli jsem dal dva barely- bez deklu do tepelne komory a nastavil 37 st. - trikrat denne micham- protoze na povrchu evidentne med vylozene zasycha. Po 36 hodinach jsem po rozmichani na hodnote 19 %, takze 1 % dole. Necham to jeste dva dny a bude to kolem 18-18,5 % a to musi stacit.

P.

Souhlasím, já jsem do ometače nešel vůbec. Bylo mi jasné, že pokud budu brát každý rámek do rukou, tak to nijak lepší než smetáček nebude. Výkluzy a vyfukování, dvě efektivní varianty. Ale ty výkluzy mají výhodu, že to jde bez loupeže. Podstavování i odebírání nástavků.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ometa? versus v?kluzy
> Datum: 08.8.2011 22:24:01
> ----------------------------------------
> Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem
> dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj
> ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi
> rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než
> otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje
> milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma
> zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší
> a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel.
> Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na
> celou včelnici. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med?

Mně jen jednou ale to mi nezkvasil med ale voda na medu :když jsem začínal včelařit a umytou okurkovou sklenici jsem jen otočil a vylil a nenechal zcela vyschnout.
Zůstala v ní kapka vody asi tak 10 kapek. po nalití medu vystoupali na povrch a asi za 10 dní povrch medu kvasil,sebral jsem asi 2 cm z povrchu ale celé to smrdělo kvašením tak jsem to dal vybrat do včel a znovu vytočil.

Další zkušenost s řídkým medem jsem měl asi před 20ti lety ve výkupu kde jsem dával agátový med a byl řídký, vrátili mi ho konev a tak jsem ho rozlil do 1kg sklenic a nechal pro rodinu a přátele, agát byl tekutý a čirý skoro rok a protože to byl skoro čistý agát, byl to jeden z nejlepších medů co jsem kdy měl.Ještě že mi ho vrátili, tak jsem se dozvěděl o jeho dobré kvalitě.
Jedinnou nevýhodou řídkého medu je že ho na lžíčce při slazení zůstane méně a musíte do sklenice sáhnout více krát ( samozřejmě podle toho kolik sladíte)
Ostatní diskuze, o řídkém medu, refraktometry jsou jen obchodní reklamní kroky obchodníků a překupníků medu.
Včely si přece nebudou víčkovat řídký med který jim v zimě zkvasí a bude jim kapat do sezení.
J.B.

Rovnez souhlasim,

kdyz to mam ke vcelam do 5 km a na stanovisti vice jak cca 10 vcelstev, tak vykluzy vitezi. Pokud to mam km treba 35-40, tak vitezi ometac. Kdyz zapocitam naklady na jednu cestu navic a cas ztraveny na ceste, tak vyhrava ometac.
Jo a jeste je dulezita vec, aby byl rok na med jako tento, loni jsem vykluzy nevytahl. Musel jsem stahnout vcely jen na dva nastavky a tocil med vzdy jen z druheho nastavku od zadu.
Letos se mi ometac pokazil, tak jsem delal jedno medobrani bez nej, nez jsem jej opravil. Reknu vam, priste je lepsi odlozit medobrani a opravit ometac a pak teprve zacit s vytacenim. U par vcelstev neni smetacek problem, ale jak ometete denne 250-300 ramku, tak jste stastny, ze ometac nekdo vymyslel.

P.

"Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med? "

Dříve to zas tak nebylo vzácné.
Tuhý med, obvykle skladovaný bez problémů víc let, v hodní vrstvě, řádově centimetry, zbělal a začal zvětšovat svůj objem a vylézat ze sklenice, jak v něm kvašením vnikaly bublinky. Obvykle ale, co pamatuji, kvasinky měly příjemnou kvasnou chuť, takže to bylo do čaje nebo tak podobně spíš zpestření než problém.
Tekutý řídký med dneska začíná kvasit už hned po vytočení, neustále se na něm vytváří pěna a ta když se odebere, vytváří se další.
Kromě absorbce vzdušné vlhkosti má zřejmě vliv to, že kvasinky při kvašení dělají z cukrů nejen alkohol, ale i vodu a ta zřejmě med dále ředí a urychluje tak to kvašení.