Archiv Včelařské konference

co to je?

http://www.google.cz/search?q=pastov%C3%A1n%C3%AD+medu&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a

------------ Původní zpráva ------------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: pastovani
Datum: 21.6.2011 20:30:11
----------------------------------------
co to je?

mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len tak naokraj.

Děkuji za radu
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 5:33 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


Čím stříkat, to těžko říct, jsou toho kupy a vše funguje přibližně stejně.
Loni i letos jsme stříkali přípravkem MOSPILAN, jde s ním postříkat snad
vše, mimo jiné se používá i třeba na řepku. Švestka se stříká při opadu,
nebo těsně po opadu květních lístků. Pokud švestka kvete a vytvoří i zárodky
plodů, ale úrad pak není, je to právě většinou způsobené pilatkou, nebo i
houbami za teplých vlhkých jar. To samé platí i pro blumy či mirabelky, vše
jsou to slivoně.


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 17:13:35
----------------------------------------
Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz






__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6226 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Problém spíš bude v druhové skladbě, ne všechny jsou samosprašné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zajímaví článek
> Datum: 21.6.2011 12:45:28
> ----------------------------------------
> Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
> stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
> nějakou chemii.
> Haf
> ----- Original Message -----
> From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
> Subject: Re: Zajímaví článek
>
>
> > Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> > škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> > drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> > nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> > .......
> > Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> > opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> > na
> > moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> > chybuje
> > niečo oveľa viac ako včely.
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> > (20110620) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Neonikotinoidy nejsou vůbec neškodné pro včely. Definice u této řady účinných látek je taková, že je za dodržení návodu jde o relativně přijatelný přípravek. Což je dost problém. Neonikotinoidy škodí dost skrytě. Jde o systémové přípravky a jedovatost se projeví hlavně když se smíchá s listovými hnojivy.

Systémový znamená, že pokud je aplikován, přes fotosyntézu prochází do buněčné struktury do rostliny a je jejím obsahem od kořene po okvětní lístky včetně nektaru. To chtěl Gusto naznačit a vtom je dost velké nebezpečí. Projevuje se to u mně pochodováním mlaďušek a starých létavek kolem úlů po rozkvětu ovocných stromů. A jde v podstatě o systémový jed._gp_
.........
Honza Zátka (e-mailem) --- 21. 6. 2011
Re: (52858)
Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi stříkání je vhodné.

Tak 8m vysokou švestku jsem ještě neviděl, ale možná je máte u vás větší :-), existují štafle a já mám třeba postřikovač, co má cca 2,5 - 3m dlouho trubici za rukojetí a na konci trysku, takže ze země postříkám i velké staré stromy. Při mojí výšce s tím mám dosah 5m určitě a ještě min metr možná víc to dostříkne. A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re:
Datum: 22.6.2011 08:46:09
----------------------------------------
Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů
vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít
všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na
nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi
stříkání je vhodné.

U nas repku striekaju do plneho kvetu,cize vcely nosia pel s obsahom tohto pripravku,zakerne je to ze lietavky nalietavajuce na porast aj tesne po osetreni nehynu,takze nevidite uhyn ako pri beznych pripravkoch..presne take iste prejavy ako pise gp su aj u mna..uz som aj uvazoval nasadit pelochyty po osetreni porastov a aspon tyzden odoberat pel a vysypat do smeti..Tento rok striekali niecim inym,este nemam info,priznaky boli mensie..V 2009 to bolo najhorsie,vtedy vsetci striekali mospilanom..vcely mam na hraniciach 3 chotarov v ktorych polnohospodari repku pestuju vo velkych vymerach..

Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.

Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po dlaždičkách balkonu.
Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3 týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože včely mám na zahradě a jablonemi.
J.B.

". A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho."

No nevím, nevím. Dokud ty postřiky budou nějaké, jedno jaké a jak moc šetrné insekticidy, nebudou to třeba selektivní bakterie či houby působící přesně jenom na konkrétní hmyz, budou vedle škůdce s největší pravděpodobností zdecimováni i predátoři škůdce. Bude potom akorát prohloubena nerovnoměrnost, na postříkaných škůdce nebude, ale hned vedle na nepostříkaných bude škůdce o to víc.

Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš ptačí budky.

Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky. A jsem letos bez meruňek, protože sice krásně kvetly, plody se vytvořily, ale opadaly.Jediný postřik který používám je proti mšicím, až když jsou, ne preventivně. A na broskve proti kadeřevosti. Nechci používat doma chemie, ale situace mě nejspíš přesvědčí, že k nějakým dalším preventivním postřikům budu muset přistoupit.Tady už nějaká bio ochrana selhává.
Ale co můžu doporučit, tak jediný rozumný keř naprosto bez údržby je Amelanchierova borůvka. Na jaře v dubnu krásně kvete, je na ní i plno včel a teď něco přes týden plody dozrávají postupně ob den cca 0,5 l z každého keře a asi týden to ještě bude trvat. Má to přes 2m výšku 0,8 m šířku a hodí se to určitě i jako živý plot.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 22.6.2011 15:24:45
> ----------------------------------------
> Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš
> ptačí budky.
>
>
>

Já mám na zahradě cca 40 stromů, nejvíc jabloně, švestky domácí, ryngle, mirabelky, myrobalán, třešně atd.
Nestříkám nic a ovoce mám vždy nadbytek.
Je ale možné, že postřiky bych mohl zvýšit množství ovoce na dvojnásobek nebo tak nějak. Pokud by byla možnost to ovoce snadno prodávat jako ovoce a za dobrou cenu, ne za pár korun jako surovinu na kvas či mošt, tak proč ne.
Bezúdržbové mám skoro všechno. Co bylo "údržbové", buď samo zahynulo nebo jsem to odstranil.
Budky jsem pár let už nedával, sýkorek a dalších ptáků mám na zahradě plno, vrabce žádné. Možná i proto, že vrabci sbírají potravu na zemi a potřebují tak hodně volného prostoru s napadanými jedlými odpadky ( ideální byly venkovské slepičí výběhy, kde se házelo zrní slepicím na zem) sýkorky sbírají potravu na stromech a těch mám na zahradě dost husto
Obecně budky na sýkorky musí být volně zavěšeny, do takových vrabci nejdou, protože kývání na rozdíl od sýkorek nesnášejí.

"Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky."

Ty budky ani nemůžou být všechny sýkorkami obsazeny, protože sýkorky jsou samotáři , každé hnízdo ma svůj revír přes mnoho stromů. Jako prakticky všichni hmyzožraví ptáci.Sýkorky jsou schopny se dokonce v souboji o teritorium i zabít. Na jednom místě ale mohou žít sýkorky různých druhů, protože by se měly poněkud míjet v druhu potravy, kterou sbírají a tím se na jednom teritoriu snášet. Případně na jednom místě více drobného ptactva více druhů obecně.

Mě jabloně v zahrádce u domku krásně kvetou a plodí. V polním sadu, asi
300m od obce kde mám včely, jabloně prakticky neodkvetou, květy jsou zrzavé,
zaschlé. Sklizeň prakticky žádná. To by mohlo být tím květopasem, takže o
nějaké chemii budu muset přemýšlet. Je zajímavé, že u silnic jabloně, pokud
ještě tam nějaké zbyly, krásně kvetou a plodí většinou ob rok a nikdo si
toho nevšímá.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 22, 2011 10:03 AM
Subject: Re:


> Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi
> spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.
>
> Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za
> citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem
> přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na
> balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
> Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po
> dlaždičkách balkonu.
> Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
> Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března
> na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3
> týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože
> včely
> mám na zahradě a jablonemi.
> J.B.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6227
> (20110621) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

www.osel.cz
švestka rezistentní proti šárce.
A je to tady ;o)). JK

opravdu mají úplně jiné starosti

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy řepky.

A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti vidět.
Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?


Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.



A co u vás?



Karel

Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím. Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto období a úbytkem přínosu sladiny.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 23.6.2011 22:56:16
> ----------------------------------------
> Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> řepky.
>
> A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> vidět.
> Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
>
>
> Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
>
>
>
> A co u vás?
>
>
>
> Karel
>
>
>

U dobře vedených včel ta bodavost je jen o málo vyšší ale bolstivost je opravdu větší. Sám ovše práce řídím tak, aby jsem před rozkvětem máku vše udělal a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 13:27:36
> ----------------------------------------
>
> Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen
> vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký
> významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím.
> Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem
> déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když
> procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto
> období a úbytkem přínosu sladiny.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> > Datum: 23.6.2011 22:56:16
> > ----------------------------------------
> > Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> > řepky.
> >
> > A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> > Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> > vidět.
> > Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
> >
> >
> > Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> > ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> > byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
> >
> >
> >
> > A co u vás?
> >
> >
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Já myslím, že z části je vliv máku přeceňován, že to je spíše vliv období. Dříve bylo toto období vrchol plodování, ve včelstvu bylo nejvíc včel, ale zároveň už bylo období, kdy se zmenšovala snůška a ve včelstvech se tak hromadily starší včely, které se pro nedostatek snůšky neupracovávaly. Starší včely jsou při zásazích do včelstva právě ty,které se nejdříve rozruší a které útočí na vetřelce.
Takže když byl rok, kdy bylo počasí v květnu takové, že včely hodně plodovaly a v červnu naopak bylo málo snůšky plus třeba ještě teplejší bouřlivé počasí, byly včely zrovna v období květu máku nejdivočejší.
Později se už včelstva menší snůšce a taky kratšímu dni přizpůobí, takže tak velký přebytek starých včel ve včelstvu už není a včelstva jsou tak divočejší méně. Nebo si včelař zvykne....
Dneska myslím je vrchol rozvoje včelstva o něco dříve......

Co se týká ploch máku, záleží na jeho prodejní ceně. Před cca 2 - 3 roky bylo máku málo a jeho cena stoupla až ke 100 Kč za kilo. Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......

a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan

----------
No, přeci jen ten med musím vytočit, dokud nebude všechen v šestihranech. :-)

A druhá věc je, jak moc bodají kolemjdoucí.


Karel

RP:
Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......
----------

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Většina máku se u nás pěstuje pro export, to co tu zbude se zpracovává buď pro potravinářství, nebo se z něj extrahuje olej (obsahuje ho cca 40-60%), mimochodem tuku obsahuje víc než řepka, ta má cca 35%.

Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako tabák, konopí ...

Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je, když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic. Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype. říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_

Máku se pěstuje hodně, protože v některých zemích je kvůli papírování už problém jej pěstovat - třeba ve Francii, tedy pokud nezměnili legislativu..
RAdek> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mak
> Datum: 24.6.2011 16:18:53
> ----------------------------------------
> Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako
> tabák, konopí ...
>
> Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u
> jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na
> výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže
> traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc
> jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je,
> když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je
> z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely
> spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku
> nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic.
> Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy
> mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype.
> říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_
>
>
>

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Údajně čeští zemědělci patří přední producenty máku v mezinárodním obchodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 14:22:29
> ----------------------------------------
> RP:
> Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena
> přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho
> budou sít zase málo......
> ----------
>
> No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
> rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
> Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?
>
> Karel
>
>
>

Radime mak je velmi náchylný ke žluknutí, což znamená, že když jsem ten olej, co krásně voněl po maku ochutnal, mi dodala do úst asi dva dny trvající dost odpornou pachuť. Představ si takového odpadu mít plný dvůr a vedle toho lis do kterého se to pomalu sype. Pokud by byla výtěžnost z vaku jen 300 -400l, tak je lepší mít jako zemědělec malou benzinku s naftou, než na hnoji a nic z toho. Také se dá takový odpad ať vylísovaný nebo přimíchaný nasypat k podavači k retordě kotle ÚT. Což je také pěkná úspora. Jde jen oto takový odpad vyprodukovat, zinkasovat náklady např. když to jde přes dotace, ale po nějakém průseru se žluknutím to nevyhodit na hnůj. Já jen že jsou rostliny, které zemědělci budou hodně set, protože i když je odepíšou, furt budou prodejné. A včelař s tím nic nenadělá, musí se asi v republice konečně dát moru na záda a odkočovat od takové plodiny, protože opylení maku je ztrátové a nevím otom, že by se nějak platily takové přísuny. Mít stanoviště trvalé vedle velkého makového pole a nic víc, je utrum s medem a modlidba za znalého a zkušeného ochranáře-zemědělce - co ten mak stříká insekcitidy,... ale možná by to ocenil včelař, kterému třeba o med vůbec nejde._gp_
.......
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884)

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Tak to jo, když to žlukne....
Jinak makový olej je podobně vysýchavý jako lněný, takže za určitých podmínek by měl jít použít na impregnaci dřeva. Nebo třeba na barvy...

Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé. Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají v Avganistánu ;o((.
JK

Třeba proto, že u nás se pěstuje mák olejný a v Afghánistánu mák opiový...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Mak
Datum: 24.6.2011 19:03:47
----------------------------------------
Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé.
Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají
v Avganistánu ;o((.
JK

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

Ale občas je v médiích nějaké to poškozování makových polí sběrači opia.
http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor/domaci_media/2006/vyber_z_domaciho_tisku_2006_07_19#monitor1
Feťák to hned být nemusí, kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku. Produkce ručně sbíraného opia je v podstatě primitivní záležitost, ale dost pracná. Jenže jde o velmi kontrolovanou činnost, takže ji nebudu rozepisovat, Radime, nic se samozřejmě na polích neextrahuje, to co provádí sběrači není nic o destilaci. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884) (52885) (52887) (52888) (52889)

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

"kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku."

Tuším se vykupují i dnes a tuším se v příslušné fabrice etrahují dnes podobně jako tehdy v Hlohovci.

V tom případě jsou feťáci úplně blbí. Kolega z toho důvodu skončil s pěstováním maku Když nachytal feťáky při sběru ohrožovali ho nožem.Prý si rychle vzpoměl na "dlouhé tratě". Feťáci tolik nevydrží. Před pěti roky jsem viděl jak vypadá makové pole po nájezdech feťáků. Střílet se po tom prý nesmí. Mohli by se leknout a zhebnout. Ale, kdo ví. Dnes je republika žlutá řepkou, zítra bude možná bílá makovinou. Mimochodem, docela mne fascinuje červený pšeničný lán plný vlčích máků a je v tom i žlutá ohnice. Včelařovo srdce plesá.

Jen tak mimochodem, naše prabáby dávali dětem odvar z makovic aby spaly a neotravovaly když jim s pradědky dělaly bratříčky a sestřičky. Přeci jenom, nebyly ještě ložnice a dětské pokoje.

Před pár hodinami jsem dostal jedno do kloubu prostředníčku. A víte,že to bolí? Oni to staří včelaři říkali, "když kvetou vlčí máky, žihadla bolí" konec citátu. Tak dobrou noc. JK

Dost bylo máku.
Do kloubu ale bolí skoro vždy. Jed tam má malý prostor a nestihne se rozředit větším množstvím krve, než nastane v těle jeho začínající rozpad a nepohyblivost. Takže zůstane v menším objemu a o to víc jsou jeho toxické účinky na tom místě vyšší.

Tak jsme včera potkal po dlouhé době známeho z Ministerstva ze.
Takže ten mák jde hlavně na export, v Německu atd. se nesmí pěstovat, jelikož se bojí že by neuhlídali pěstování obyč. mýáku od toho "lepšího", tak to přenechali nám. Takže já jezdím ke včelám kolem bílých polí.

Exportuje se hl. na východ, do býv. SSSR nebo i Indie. Prý to má být nový hit v řepařských oblastech.


A včera jsem tam opět loupil včelám med. Všude okolo kde nebyla řepka je snad mák, ale včely i za deště a vichru v "pohodě", jen ta žihadla jsou síla.

Včely relativně v pohodě, před 14 dny mi tam pršelo, včera jsem to bral za nárazového větru v přestávkách mezi přeháňkami. Venku byly jen ty včely, co jsme vyklepal, ostatní klábosily na plástech a "čekaly" tam ne mě. Ale jak říkám, žihadel jen pár. Ale byly kvalitní. :-)


Karel

Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se nekosi.(kakost,chrastavec).

Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic. Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme, červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá. Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).

U nás jsou nejranějí malolisté lípy právě odkvetlé, střední v plném květu a pozdní kvetou tak z 1 /3 . Posledních 14 dní u nás nebyly žádné velmi silné deště v bouřkách a podobně, takže to ještě dnes dopoledne vypadalo dost slibně i s medovicí, viděl jsem ji kapat z lípy, která hučela včelami. Před polednem prošel asi půlhodinový velmi silný déšť, který mšice hodně smyl.
Lípy ještě pokvetou příští týden a potom se uvidí, jak moc byly ty mšíce smyty..

Je to hrůza.Už aby to medové bláznění skončilo.
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 25, 2011 11:06 AM
Subject: Re: Lipa malolista


Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice
také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic.
Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme,
červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá.
Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby
k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké
naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6236 (20110624)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot? prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat. Prosím odpovězte na email. Děkuji

Jednoznačně horor. První jarní med bez problému. Teď ale sklízím med o vlhkosti 15,5% spíše tmavšího zabarvení, typnul bych si dub. Vytáčení musím přerušovat a naklápět medomet, protože jeho výkon je podstatně vyšší než průtok střihacím ventilem. Cezením se nezabývám, síto to hned ucpe, tím se budu zabývat po sezoně. Jinak výnosy skvělé, zhruba o 1/3 až 1/2 vyšší než vloni a to nebyla špatná sezona. Z cenami medu to asi pořádně zahýbá, protože se letos podle zpráv urodilo všude. A zase přijdou vcelku logické otázky, jestli nás není na malou českou kotlinu přeci jenom moc a jestli dotační politika pro včelařství není vlastně škodlivá. Zdraví R. Stonjek

Tak za 1) otok nepřesahující 2 rozvinuté dlaně dospělého člověka se nepovažují za alergii. Vámi popisovaný otok spíše napovídá odolnosti na včelí jed. Mohla by jste asi s klidem včelařit. Alergie na včelí bodnutí se projevují dýchacími obtížemi otoky na úplně jiném místě a v nejhorších případech i arytmií srdce,
Za 2) Naučte se v přítomnosti včely zachovat klid. V žádném případě se nesmíte proměnit ve větrný mlýn, včelu neodeženete a jen vyvoláte její útok. Útok včely tak můžete vyvolat kdekoliv v přírodě. Útoky včel také vyvolávají některé kosmetické prostředky které ženy používají.
za 3) podmínky nejsou nijak upraveny jen existují doporučení aby včelař zvedl letovou dráhu včel na výšku člověka.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:35
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Letovou dráhu NAD výšku člověka.

Oficiální doporučení není.

Neoficiálně se uznává, že včelař by měl letovou dráhu svých včel neboli prostor před česny úlů do vzdálenosti 5 - 15 metrů podle počtu včelstev mít nad svým pozemkem. To je prostor, kde vyletující a přilétající včely hustě létají a stojícího člověka s velkou pravděpodobností napadnou. Pokud tomu tak není, je nutné umělou překážkou letovou dráhu včel zvednout.
Z ostatních stran, boku, zezadu úlů by měla být vzdálenost k cizímu pozemku nejméně několik metrů a úly by měly být z cizího pozemku vizuálně skryty. Protože v okolí těch několika metrů od úlů v jejich přímé viditelnosti může zřídka , před bouřkou, v případě práce se včelami, dojít k napadání včelami.
Včelař by taky měl mít na svém pozemku zdroj vody, napajedlo, pro včely, aby včely nebyly nadměrně lákány ke zdrojům vody k sousedům.
A nakonec je roj, který by mohl na cca dvě hodiny sednou na zahradu k sousedům, tam po tuto dobu, než odletí nebo než je včelařsebere, je velice vhodné nevycházet.

Všechen ostatní nálet včel je přirozený a je daný zdroji snůšky na pozemku, přitom identifikace, jestli ta včela je sousedova nebo jiného včelaře je prakticky nemožná, protože běžný dolet včel je až 5 kilometrů daleko od úlů. Zároveň ale včely létající na potravu nebo taky na vodu nikdy nebodají, pokud nejsou, třeba přimáčknutím, přímo ohroženy.

Doporučuji zkusit domluvit se s včelařem, aby prostor s úly vizuálně odělil, třeba nějakými vysázenými keři, od prostoru vaší zahrady. Nebo v krajním případě vysadit hned za svým plotem.

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

Při vší úctě k pisateli se domnívám, že není rozhodující, kdo kde byl dřív.
V případě sporu se posuzuje okamžitý stav, případně zásah do "pokojného
stavu". Samotné včelaření takovým zásahem může být pouze v případě, že
znalec ohodnotí umístění včelstev jako nevhodné. V daném případě by úly
musely být postaveny česny tak, aby včely byly nuceny vylétat přímo na
sousedův pozemek, a to navíc v malé vzdálenosti od hranice pozemku a bez
zábran, které by je nutily vzlétnout nad výšku člověka.
Tazatelka má právo užívat zahradu pro užitek i rekreaci, stejně jako její
soused má právo včelařit - ani jedno ani druhé není ani přestupkem, ani
trestným činem. Včelař si pouze musí uvědomit, že nevhodným umístěním
včelstev může dojít k obtěžování souseda nad míru obvyklou. Paní tazatelka
si zase musí uvědomit, že včela je běžnou součástí naší přírody, a na
kvetoucí zahradě by se s ní setkávala, i kdyby neměla souseda včelaře. I
kdyby byla alergická na včelí bodnutí (podle jejího popisu patrně není),
musela by se proto chránit sama - vhodným oděvem, zakrytím vlasů,
nepoužíváním dráždivých kosmetických přípravků a hlavně klidným chováním,
kterým by jinak pokojné včely nedráždila. Kdyby si navíc chtěla pohovořit s
kterýmkoliv včelařem, dozvěděla by se, že včela na pastvě není agresivní,
pokud sama není napadena, třebas náhodným přišlápnutím. Dokonce ani včelí
rojení, byť doprovodným hlukem působí hrůzostrašně, není ve skutečnosti
zvýšeným nebezpečím - ty včely mají úplně jiné starosti, než někoho
bezdůvodně bodat :-).
Je ale samozřejmé, že pokud včelař postavil své úly metr od plotu a
nasměroval česna k paní sousedce, je vina za případný spor na něm.
Samozřejmě neznám podrobnosti o bližších podmínkách v této věci. Z praxe ale
vím, že velmi často bývají včely jen zástupným problémem při řešení
sousedských vztahů narušených jinou příčinou. Tím ovšem nechci tvrdit, že i
toto je ten případ.
S přáním klidu a pohody
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Vojtech Langer
Sent: Sunday, June 26, 2011 3:44 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea, které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní, natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

Zkušenosti jistě mohou být různé. Moje je taková, že ačkoliv běžně zvědavě
chodím do "rojové mlejnice", nedostal jsem žihadlo ano jedno. Můj zeť se ale
na zahradě nesmí k úlům přiblížit ani v klidu a to ani na relativně velkou
vzdálenost - domnívám se, že je na vině chemické složení jeho potu, takže
jim jeho vůně asi nevoní libě, a to i bez chemie ... :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Sunday, June 26, 2011 5:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do
místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si
nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí
žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě
na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal
něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly
cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a
útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z
jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval
nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké
části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se
dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po
člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea,
které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní,
natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době
totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině
dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být
výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

Moje zkušenosti jsou takové, že jak jsem ještě nedělal ve včelách a v dětském věku postavit se v blízkosti česna znamenalo s velkou spolehlivostí žihadlo. Později, jak jsem začal dělat ve včelách, po pár letech jsem mohl pozorovat česna z boku z půl metru a procházet se před česny a skoro nic. To jsem měl přes 30 úlů v zadovácích a po každé práci ve včelách v těch zadovácích nějakou desítku žihadel. Dneska mám už pár let jen pár včelstev, žihadlo při práci ve včelách kolikrát nedostanu ani jedno a už se zase nemůžu postavit včelám před česno, už občas útočí......

Dobrý den,
jako lékař Vás můžu pouze ujistit, že popsané příznaky nejsou projevem alergie, ale normální reakcí na včelí jed. Pokud jde o druhou část, zákon nedefinuje, kdo a kde smí chovat včely, ale nadměrné obtěžování včelami, tak se stav, na který si stěžujete nazývá, je dost obtížně diskutovatelná. Každopádně, nyní kvete mák, který mění včely ve výrazně agresivnější. Jinak je to o matkách, kvalitní matky zabezpečí klidná včelstva minimálně obtěžující sousedy..
S pozdravem
MUDr. Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:34
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb.

Včera jsem byl se podívat na včely a docela jsem byl překvapen, že některá včelstva měla i dost nanošeno v medníku z lípy tak jsem je rozšířil, aby měla kam ukládat, na česně je provoz jak na řepku, zvedají se hned nahoru do korun stromů. Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují. Jinak spad roztočů 0,043 na včelstvo/den.

A.M:
Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují."

-----------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,včelstva,která donesla rekordní množství z jarních snůšek,později tolik nedonesou,i když znatelně neuberou na síle,a včelstva slabší je doženou a v pozdějších snůškách nanosí zpravidla více než ty rekordmanky na jaře.Ale najdou se i včelstva,která nosí od začátku až do konce,aniž by jim došel dech.Asi je to jak u lidí,někdo vydrží sotva do důchodu,jiný si drží vitalitu ještě dlouho v kmetském věku.Vím,že je to blbé přirovnání,ale i to je dáno mimo jiné určitými genetickými dispozicemi.I to včelstvo má svůj zenit,za kterým už pomalu ochabuje,jen to u různých včelstev trvá různě dlouho...

Zdraví Pavel

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb. Josef

Môže to byť aj inak, oči v korunách jedlí len ťažko rozoznajú čo lieta a ucho len ťažko rozlíši čo hučí v ich korunách. Bolo si treba zobrať ďalekohľad na identifikáciu hmyzu čo "hučí"., Len med v plástoch potvrdí či jedle medovali.

Zdravim,
Pokud Vás štípla včela do rtu a vám to "dost nateklo" tak alergická nejste.
To je normální efekt, který max. do dvou dnů odezní.
Zákon zakazující chovat včely není a ani na určení vzdálenosti úlů od plotu
či orientace úlů.
Musíte se domluvit a nebo na plot ke včelám dát 2-3m rákos aby včely byli
nuceni vyletět do výše.
Zahradu pravidelně sečte a včely nebudou mít důvod tam létat a tudíž vás
přestanou obtěžovat.

Pavel
PS.: pokud chcete odpověď na email tak ho musíte v dopisu uvést. Tohle je
konference, ta email v hlavičce odesilatele neuvádí (respektive je tam
adresa konference).

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lucie
Sent: Sunday, June 26, 2011 11:30 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Pravidla pro chov v?el

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je
nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
Prosím odpovězte na email. Děkuji

"Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé."
-----------------------------------------------
Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.

Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to špatně.

Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí, krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.

Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.

Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.


Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D

Vojto

Řepkový med není třeba vyřeza.t pokud ho nevytočíš máš to nejlepší krmivo na zimu včelky. I ztuhlý květový med zpracují a využijí lépe jak cukr. Plánované hospodářství jsme bohužel opustili před cca 20 lety, od té doby se vytlouká jen klín klínem. V takovémto kapitalismu ani koncepce existovat nemůže.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 16:58:26
> ----------------------------------------
> Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to
> špatně.
>
> Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu
> a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí,
> krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.
>
> Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se
> to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.
>
>
>

Dalekohled netreba,par stromu ma vetve skoro k zemi,tam jsou vcely i msice videt pouhym okem.Jedli byvalo daleko vic,hodne se kaci.Ale jedlove omladiny z naletu je spousta,no nez vyrostou...Naposledy jedle zamedovaly v roce 2006.

Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem cukr a jarni med i na zimu.

Co jsem včera viděl, tak v plodišti ve vysokém nástavku mají včely celkem dost medu z jara, takže letos budu nejspíš krmit jen min. dávkou do 10kg zásob. Ještě uvidím na konci července co jim zůstane.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 19:15:22
> ----------------------------------------
> Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az
> do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi
> nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem
> cukr a jarni med i na zimu.
>
>
>

No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí, kterou samozřejmě neměl, potom vyhrožují soudem a nakonec otravou včel. A zajímají se také všichni o oporu v zákoně, ale zapomínají na to, že i ty včely jsou majetek a nemůžou včelaře omezovat v jeho užívání. Uplně přesně někomu poradit bez popisu stanoviště a hranic pozemků nejde, každý případ vychází z místní situace, která by se měla posoudit na místě.
Také mi smrdí sousedovy slepice, když jsem na zahradě, obzvláště po dešti, ale bydlím na vesnici a tu se s domácím zvířectvem snad počítá a to vždy něco obnáší. Ani by mě nenapadlo, chtít po sousedovy, aby kvůli troše smradu,ne každodenní, slepice zrušil. To by mi bylo trapné.

Znám člověka co alergii na bodnutí hmyzem má a žádná sranda, ten bez léku a cedulky s popisem zdravotního stavu v kapse neodchází z domu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 27.6.2011 17:03:08
> ----------------------------------------
> Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
> vašeho souseda mě velmi pobavila.
> Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
> půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
> blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
> vydržel;-)
>
> Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
> každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.
>
>
> Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D
>
> Vojto
>
>
>
>

Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody, vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí. Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas. Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
Předmět: Medovina
Datum: 27.6.2011 22:39:15
----------------------------------------
Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

AM:
No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí,
--------------
Bez ohledu na alergii - i bez ní to bolí - si myslím, že má každý právo užívat svůj pozemek bez obtěžování sousedovic včelama, hlukem sekačky, křovinořezu, řevu, hudby,....

Vím o čem mluvím, jako kluk jsem trávil prázdniny u babičky, kde byl malý dvorek a u plotu sousedovic včelín. Soused, ač měl daleko větší pozemek, si jej postavil tak, že byl 4m od plotu česny k našemu dvorku. A pokud mohu ze vzpopmínek soudit, tak měl obranářky s akčním radiusem přes deset metrů.

Když sjem začínal včelařit, tak jsem se chtěl kouknout jak mu létají atd a už jsem ji měl asi z 15m. Doma jsme získal podobné včely a díky této zkušenosti to dlouho považoval za "normální" včely. :-)

Karel

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval, počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-
Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Kvůli nekliknutelnému odkazu posílám ještě jednou:

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval,
počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Vyrobyl jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že medovina chce teplo.Na ten start to je nejduležitější.Letos jsem nasadil 500g Schimanskeho kvasinky do velké cisterny medového roztoku o teplotě asi 36stupnu.Už druhý den to vařilo jako blázen.Vím že ruzné knihy a návody varují před vysokou teplotou.Moje zkušenost říká že není třeba se bát vižší teploty.Při 16 stupních se vám to tak akorát zkazí

12 -15 stupnu to je nějaká blbost to jste si snad spletl s procenty dosaženého alkoholu

Zvčelař:
Vyrobil jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že .....
---------
Na kontejner ještě nepomýšlím,ale pokud bude tady melecitoza, tak bude co kvasit.

Jak je u takového kontejneru rešen odvod CO2, tedy kvasná trubička. Jen nadskakováním zatíženého víka, nebo nějaká hadička do sklenice, nebo nalepená kvasná zátka?

Dík

Karel

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí. Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Kvasinky Schimanski jsou natolik kvalitní, že snad nemůže ani k neúspěchu dojít. Na zákvas se nesmí spěchat chce ho udělat raději větší objem a neotrávit roztok přebytkem živné soli.Na pytlíku z kvasinkami Power je uvedeno rozmíchat při teplotě 35 stupňů. Pak se domnívám že stačí běžná pokojová teplota. Já využívám kraj skleníku a nic nevařím, jde to bez toho. Kvasinky by asi neměly být dlouho otevřené a staré. Tak ať je z toho ´mňamka! R. S.

Kvašení při nízké teplotě, 5 - 15 st C, bývá obvykle předepsáno pro pivní kvasinky.
Kvasná teplota potom, co je mně známo, určuje při konkrétních kvasinkách detaily výsledné chuti neboli změnu chuti přidaných příměsí do medoviny plus detaily chuti udělaté příslušným kmenem kvasinek.
Co se týká vysokých teplot při rozkvašování, asi to potřebuje kvalitní teploměr k vystižení té správné teploty, při které se sušené kvasinky přidávají do zákvasu. Překročení teploty o 10, možná jen o 5 st C může ty kvasinky spolehlivě zabít.

Tou teplotou se také myslí teplota v nádobě budešli mít toho 200l dud tak to stačí protože při kvašení vzniká teplo ale v 10l demižonu to musí být v teple.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 28.6.2011 07:22:13
> ----------------------------------------
> Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto
> kvasinky je 12 - 15 °C
>
>
>

Těch 29% není to trochu moc? Nikdy jsem tak cukernatost neměřil ale to je již téměř 1/3 medu to snad ani kvasit nemůže Takové koncentrace se snad používají na konzervaci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 27.6.2011 23:01:37
> ----------------------------------------
> Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas.
> Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je
> na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok
> rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>
>
>

První kvašení ("divoké") má probíhat při pokojové teplotě, těch prvních pár týdnů. Pokud medovina nekvasí, pak to může být skutečně zimou, demižon je příliš malá nádoba, aby se zahřál sám, nesprávná hustota medoviny (nevím, jak jsi to měřil) a také ŠPATNÁ VODA Z VODOVODU. Může být v ní moc chloru či čeho, pak to kvasit nebude, s tím mají špatné zkuušenosti i výrobci ovocných vín. Hustota medoviny se snadno měří metodou (podle doc.Svoboda: Encyklopedie včelařství) čerstvé slepičí vejce se ponoří do medoviny pokojové teploty a nad hladinu má vyčnívat kolečko velikosti tehdejšího desetihaléře (z roku 1953-nemám ho te´d po ruce, je to asi 15mm). Jako orientační zkouška to funguje spolehlivě, ale vejce musí být čerstvé.
Stať o výrobě medoviny z uvedené knihy stojí za přečtení, doc. Svoboda, ředitel VÚVč Dol (před ing. Veselým) byl původně vystudovaný potravinářský chemik. Chovné metody tehdejší poválečné doby bych však nedoporučoval k napodobení ("Tocháčkova uteplovací superrojová metoda").

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 7:21 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Medovina

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Telota u kvašní medoviny má být až 25°C Ro výrobu jakých koliv zázvasů je teplota to nejdůležitější.Doma i těsto na buchty by jsi nedal do takové zimy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>

To je asi teplota druhé fáze, tedy po prvním stáčení. Při této teplotě by to mělo pak být uchováno trvale.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 9:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medovina

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí.
Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Tak pak je špatně napsanej návod.

Ale díky všem za rady.

Prodám větší množství medovicového medu a smíšeného medu . Baleno v sudech nebo plastové nadoby 40 kg.
Cena dohodou . Oblast Jižní a Střední čechy. Tel. 605175435

Je to tsm opravdu tak psáno. Také tyto kvasinky používám , výborně kvasí, teplotu mívám do 30°C, ty nižší teploty asi platí pro víno a ne medovinu,Aby se všechen med neproměnil v alkohol a nevýraznou chuť /je třeba ponechat trochu sladkosti/, nenechat to úplně dokvasit. Tipnou to , když ještě běží nějaké bublinky.
A´t slouží a dobrou chuť.

Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit.

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve, než vrchol rozvoje včelstva. I včely by do podletí vstupovaly ve větší síle a na lepších zásobách než co včelař nakrmí.

Měl bych na prodej 3 ks oddělků na r.m.448 x 159 langstroth na 5 rámkách,jsem z jižních čech.Zajemci pište na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

"Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit."

--------------------------------------------------------

Ani já se při vytáčení nevyhnu tomu,že někde jsou ještě v plástech zbytky zkrystalizovaných zásob řepky,žádný problém v tom nevidím.Prostě to nejde vytočit,zůstane to v plástech,které zase vrátím zpátky a včely si s tím určitě rádi poradí.Částečně to využijí jako podněcovací krmivo při slabé nebo žádné snůšce,část přenesou(třeba i k plodu) nebo popřípadě při krmení na zimu zalejí cukrem a mají tak rovnou připravený medocukr.Rovněž oddělky na takových zásobách neříkají,že by jim to vadilo a jedou jak vzteklé.
Teoretická výhoda je ta,že řepka v krystalech se aspoň nedostane do dalších snůšek při vytáčení.Jen na sítě to trochu vadí,musím neustále míchat a vyškrabovat sedlinu,kterou dávám okapat do odvíčkovací vany....

Jinak včera jsem točil z lesního stanoviště a lípa zamedovala,i když tentokrát asi téměř bez lipové medovice,med je cítit lípou,ale nemá takovou tu ostrou příchuť a je světlejší než loni.Ale nějakou medovici teď nosí,čerstvá sladina je proti světlu trochu tmavší...
Doufám,že ne melecitóza,ještě jsem ji u nás neměl...

Zdraví Pavel

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve,

---------------
Asi by bylo těžké chtít aby se zemědělci globálně a direktivně podřizovali včelařským zájmům.

Ale osobně si myslím, že by se dalo dost věcí místně dohodnout. Pokud zemědělci v místě pěstují plodiny na semeno, jako třeba tady u nás svazenku, atd. tak je dohoda v oboustranném zájmu.

ALe to je o jednání na místní úrovni.

Karel

Tak je to tady - potvrzeno z více zdrojů. Dokonce nai nerosolovitý je tak viskozní, že skoro nevyteče z plástů.

Kolega naměřil 16%.é lisy na drť z odvíčkovacích strojů


Já včera večer cvičně dlobl do pár plástů, a skutečně, je to viskozní jak vazelina.


Takže jsem zvědav, jak se osvědčí nedrátkované NN a plast. mezistěny.

Nyní se vyrábí a prodávají u nás šnekové lisy na drť z odvíčkovacích strojů.
Máte někdo zkušenosti, jak by se to chovalo, kdybych do toho cpal vyřezané dílo s melecitozou a nebo odškrabané z plast. mezistěnY?
Přeci jen,všechno prokvasit není asi optimální, něco potřebuji na prodej:-)

Karel

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu. Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom chtit zasah?

Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám do medníku. Díky za radu.

Odpovědní jsou za to právě hasiči, resp. obec, která k tomu hasiče využívá. Tipuju, že jakýkoli včelař to udělá a co si budem nalhávat, tak není moc včelařů, co by si roj nenechali... vždyť jsme v ČR.

------------ Původní zpráva ------------
Od: David <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 12:36:35
----------------------------------------
Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Hasiči by měli odstraňovat roje z veřejných prostranství,pokud je nebezpečím
pro lidi. Včelař není povinen odstraňovat cizí roje, pokud není na jeho
stanovišti. Řešením, pokud nemáte známého včelaře, který by byl ochoten Vám
pomoci "ze známosti", je deratizační služba.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: David
Sent: Wednesday, June 29, 2011 12:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Asi melecitóza. Já bych jim to zpátky nedával a nebo dolů, aby to hned
zkrmili. Ne do zásob nahoru.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 29, 2011 1:09 PM
Subject: Vytáčení příli hustého medu


Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se
mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám
do medníku. Díky za radu.

Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat. Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí, ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem. Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten roj je jeho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 14:52:38
----------------------------------------
Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to
zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
, někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

Nařízení vet. spr. není zákon, ale mělo by vyhovovat zákonu. Je to opravdu tak?
Zrovna tak odporuje logice, přenos moru rojem nebo přesypání včelstva s příznaky na mezistěny. U obojího dojde ke stejnému ozdravnému procesu.
>>neví se čí je, má se zničit,<< vidí neví se čí je a proto patří obci, a proto ho nemůžeš zničit.
Prostě Apsurdistán

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 15:24:57
> ----------------------------------------
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či
> od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit
> (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat.
> Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce
> (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí,
> ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o
> roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem.
> Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za
> symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten
> roj je jeho.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 14:52:38
> ----------------------------------------
> Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
> předpisů atd..
> Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
> 1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
> včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
> 2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak
> to
> zjistit?
> 3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
> Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
> 4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
> chtít náhradu? kdo bude platit
> 5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
> 6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
> 7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
> nalezená zvířata také nelze hned utratit.
> 8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
> , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
> Dalo by se tak pokračovat dále.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: David <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> > Datum: 29.6.2011 12:36:35
> > ----------------------------------------
> > Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> > http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> > , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> > Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> > chtit zasah?
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Dne Wednesday 29 of June 2011 15:23:55 Honza Zátka napsal(a):
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele

Vnitrni dialog vcelare :
ahoj roji, ja jsem Honza, nejsi muj ?
Roj jen tak tise huci, tedy minimalne jsme si predstaveni, jiz neni neznamy,
sup s nim do rojaku :) .


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru
Do plástů se dostane voda a pak se tyto plásty vrátí zpět do včel a za tři dny se to zase skusí vytočit, zase se trochu vytočí a může s to opakovat. část se vytoči nevím, kolik asi 40 až 60% a zbytek se rozptýlí, spotřebuje . |Tuto technologii jsem prováděl před asi 5ti lety kdy jsem měl dva druhy včel,přecházel jsem na Vigor a polovina včel melicitózu nepřinesla a druhá nepřinersja a tak jsem jim namočené plásty dával a tím rozptýlil něco jsem vytočil a v zimě nebyl problém.
J.B.

http://goo.gl/uUy5Q

Také jsem koupil vigor ale jsou bodavé. Nemám tolik zkušeností , abych mohl porovnávat výnosy medu to lze jen s větším počtem matek. Vracím se k materiálu z Dolu to jsou hodné včely.

Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok) tak do nich nejdu.
J.B.

problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze všech možných chovů.
Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě ten váš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 07:59:41
> ----------------------------------------
> Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> tak do nich nejdu.
> J.B.
>
>
>

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 29. 6. 2011
Re: Vytáčení příli hustého medu (52951) (52954)
Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru atak dále a tak dále...
*********************************************************************************************************************
Vážený příteli,asi jste to nikdy nezkusil,potopit medné plásty o váze 2 - 2.5kg s cementovým medem,aby poté po několika
hodinách šly vytočit. Tak Vám doporučuji abyste to jednou až Vás to postihne zkusil a přijdete na to,že plásty nejdou potopit,že se snaží plavat a bez zatížení je nelze potopit.Dodnes jsem nezjistil proč tomu tak je,i když med je 1,4 x těžší nežli voda.To mi kdysi osobně doporučil uznávaný odborník na medovicovou snůšku , pan Haragzim a bohužel to nešlo.Co šlo,že jsem uskladnil , asi 300 plástů ve skříních/motýlice nehrozí / a na jaře jsem je dal do včel a po 2 roky jsem měl podněcování pro ně. Ten cementový med přes zimu zpastovatí a včelami je dobře zužitkovaný a není pravda,že by včely vynášely krystalky na česno jak se mnohdy pravilo.Mluvím o plástech převážně zavíčkovaných.Takže bych byl rád,kdyby
ti včelaři,které letos postihne tento fenomén - cementový med - aby se s námi podělili s tímto nevítaným problémem. Díky.

Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí, než se to trochu nasytí těmi správnými geny.

Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři moc matky nechovají.
Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní. Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins. matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky - takže tam taky probíhá nějaké selekce.

No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam asi nepomůže sebelepší ins. matka.

Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.

A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To už je z 50% na trubcích.

Karel

A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu. Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 09:29:38
> ----------------------------------------
> problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti
> štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní
> selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze
> všech možných chovů.
> Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je
> neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě
> ten váš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > ----------------------------------------
> > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > tak do nich nejdu.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Přidání odvíčkovaných plástů na jaře s tuhým medem se mně neosvědčilo, včelkám se do vybírání takového medu nechtělo, bylo to tam měsíc, včel na tom bylo jen pár, to víc medu navlhlo a steklo dolů do smetí. A zaprasilo dno úlu. Pravda, nebyl to cementový med, ale zapomenuté plásty se starými zásobami.
Mnohem víc se mně osvědčilo, když se buňky s tuhým medem seškrábaly z cca 2 /3 výšky a do včel daly vzniklé "mezistěny" , pravda, ty jsem dával spíš přímo do včel, ne pod včelstva a v srpnu. Seškrábanou směs jsem naředil vodou, procedil a použil na krmení vybraných včelstev, vznikl z toho tmavý med s docela zajímavou chutí.
Ovšem ruční seškrábovaní je vhodné jen pro malé množství plástů. Na velké množství by byly vhodné něco jako rotační řetízkové odvíčkovače

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:19:05
> ----------------------------------------
> Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
> Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud
> od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je
> možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho
> včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí,
> než se to trochu nasytí těmi správnými geny.
>
> Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři
> moc matky nechovají.
> Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní.
> Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé
> matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že
> se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
> Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins.
> matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky -
> takže tam taky probíhá nějaké selekce.
>
> No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli
> nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to
> stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam
> asi nepomůže sebelepší ins. matka.
>
> Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha
> chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu
> to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.
>
> A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho
> včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že
> všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To
> už je z 50% na trubcích.
>
> Karel
>
>
>

Inseminace matek se používá z jednoho důvodu, a tím je nutnost znalost původu otce. (u včel je to více otců)
Teď je důležité co tím sledujeme.
Oplodněním Linie A x A získáme čistou linii A Používá se to při ustalování vlastností dané linie a v potomstvu se musí brakovat. Výsledné ověřené matky jsou vhodné pro další rozchovávání u běžných včelařů.
Při oplodnění linie A linií B získáme F1 která má v první generaci standardní a předvídatelné vlastnosti. Ovšem při dalším rozchovu se vlastnosti F1 rozpadají v poměru 1: 1 zase v A a B Tyto postupy pak mají smysl jen pro novošlechtění a produkci matek pro jejich rozchovávání
Pro běžné chovy jsou vhodné matky z rozmnožovacích a ne šlechtitelských chovů. pokud máte zájem o velmi kvalitní matky, kupujte matky ověřené. a ty se prodávají až na jaře. cenově jsou srovnatelné s inseminovanými.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:59:00
> ----------------------------------------
> A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu
> za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo
> přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského
> chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které
> šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za
> plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod
> proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích
> jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu.
> Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které
> uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost
> vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak
> přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na
> včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 09:29:38
> > ----------------------------------------
> > problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> > představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> > dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se
> vlastnosti
> > štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> > inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> > To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> > Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo
> vlastní
> > selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet
> ze
> > všech možných chovů.
> > Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov
> je
> > neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem
> právě
> > ten váš.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: vigor
> > > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > > ----------------------------------------
> > > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > > tak do nich nejdu.
> > > J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá
-----------
Stát se to může. Včelstvo přijde o matku, nebo po roji, vyběhne matka, zabije konkurenci a vyletí za trubcema a nevrátí se. A žádný jiný vhodný plod k odchovu matky už včely nemají.
Takže je na včelaři, aby alespoň jednou za měsíc obešel včely. Myslím, že trubčice potřebují značný čas bez plodu na vznik. Takže když tam šoupne plást s plodem, včely si normálně M. vychovají.

Já měl zrovna tento zážitek včera. Jediný usazený roj. Těžko soudit co se v něm stalo, ale bez známek plodu. Ale klika, šel jsem k němu, že udělám malý odddělek abych si u něj nechal oplodnit matku na výměnu a pak to na podzim spojil. A ejhle, bez plodu, jen pár jednotlivých zav. buněk. Ale postavily a zanesly 3NN. Tak jsem jim tam rovnou nechal matku v klícce, už bylo šero a nebylo nic vidět.
Dneska když přijdu domů včas se tam rozhlídnu, měl jsem za to, že jsem kladení matky kontroloval. Ale zkouším tam plast. rámky a ono je to trochu jinak zabarvené. Takže nepoznám panenské dílo:-)

Ale ten roj je tam měsíc a stejně tam trubčice nekladou.

Karel

A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to není schopný poznat. Nebo se pletu?

ve své podstatě je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 17:09:04
> ----------------------------------------
> A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se
> klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její
> dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to
> není schopný poznat. Nebo se pletu?
>
>
>

Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a zelena brakovani matek.

Pane Menšík plně s vámi souhlasím a podtrhuji. Selekce a selekce a ještě jednou selekce.(trvalo mi to chvíli než jsem pochopil že je nutno dělat selekci i inseminovaných matek , matek které stály 800,- až 1200.kč)
K selekci samozřejmě patří zvladnutí chovu matek.
Matky lze choval i zcela jednodušče a po selekci je to druhý nejdůležitější prvek uspěšného chovu včel.

Moje hodnocení je však skeptické protože v mojí organizaci chová matky asi 3,4 včelaři z dvaceti.

Ty bestiální bodavky snad již u nás ani neexistují to co nazýváte bestiální je způsobeno samotným včelařem. Kraňka ve své původní podobě je opravdu velmi útočná. Tato vlastnost za ta léta, co se začala šlechtit na mírnost, téměř vymizela. Samozřejmě pak je velmi jednoduché nevhodným rozmnožováním matek a to zvláště F1 z nich vyštěpit některou s příšernou bodavostí pak je nutné použít palec. Mírnost včel se zjišťuje ihned po otevření úlu pohybem ruky nad rámky . Nesmí vzlétnout. Samozřejmě musíme zohlednit stav počasí a denní dobu. Po 3 hodině odpolední již začínají zlobit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 18:30:38
> ----------------------------------------
> Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo
> singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten
> spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari
> s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni
> spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky
> mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a
> zelena brakovani matek.
>
>
>

vážený pane vitaxvita mám jiné zkušenosti J.B.