Archiv Včelařské konference

Uplne normalne mechanicky oskriabať. Ja na to pouzivan rozperak a stary
skrutkovac.

Vojto.

Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické dočistenie dýmaku....

"Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu. "

Trochu aprílový dotaz. Já díru, kterou vychází kouř, pročišťuji kleštěmi, kterými jinak tahám rámky ze svých zadováků. Kleště jsou pak cítit dehtem a včely na ně tolik nelezou. Jinak nechávám vnitřek kuřláku samočištění, chladný dehet je křehký a při větší vrstvě sám od sebe odpadá, třeba při vysypávání popela ze studeného kuřláku. Dehet a potom dole popel taky chrání vnitřek kuřláku před zrezavěním.
Očistit dehet od kovových dílů by šel pravděpodobně v louhovací lázni, ta ale sundá z venkovní strany kuřláku i cín nebo zinek a venek kuřláku tak bude rychleji reznout.

"Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické dočistenie dýmaku...."

Chemické čištění je u kuřláku na nic. Pokud už je třeba kuřlák vyčistit, napadá mně jediné rozumné čištění kartáč ve vrtačce. Pro "soft" čištění doporučuji ufiknutou hajzlštětku upnutou do vrtačky, je v každé drogerii za pár korun, štětiny jsou v ní zatavené , je přesně kruhová, takže ve vrtačce neháže. A ty silonové štětiny jsou dost odolné.

Jelikož jde o dehet tak všechno co jej dokáže rozpustit. Já jej však pokud je studený, poklepu rozpěrákem a ono to odpadá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: rado58 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: D?m?k
> Datum: 01.4.2011 09:55:21
> ----------------------------------------
> Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické
> dočistenie dýmaku....
>
>
>

Před chvíli mi volal kamarád,že při prohlídce zjistil včelstvo bez matky.Protože je v dobré kondici nechce ho zatím spojovat.Mám proto dotaz zda nemá někdo k dispozici volnou matku.Dík

Stejně jako kotel ÚT (ÚK). Kuřák zahřát nejlépe rozděláním kouře a oškrábat. Chemicky lze použít horkou, tak 10% lázeň a očistu (KOH nebo NaOH) jen za předpokladu, že není povrch pocínovaný nebo nejde o hliníkovou nebo nějak povrchově nátěrem natřenou věc. V takových případech louh povrch rozpouští. _gp_
.........
rado58 (62.177.106.202) --- 1. 4. 2011
Dýmák
Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.

Doporučuji udělat kontrolu ještě za pár dnů. Letos jsem při jarní kontrole oddělku zjistil, že nemají žádný plod a matku jsem neviděl, ačkoli měla být značená. Ten den jsem se k nim už nevrátil a zpět jsem se dostal až za dva dny. hned na prvním rámku, který jsem vzal do ruky byla nakladená vajíčka a neoznačená matka. Hrboplod z toho nebyl.

Je pravda, že tahle příhoda je skoro mněsíc stará, od té doby se oteplilo, ale přece jen, proč se nepodívat ...

"Před chvíli mi volal kamarád,že při prohlídce zjistil včelstvo bez matky.Protože je v dobré kondici nechce ho zatím spojovat.Mám proto dotaz zda nemá někdo k dispozici volnou matku.Dík"

Podle mých záznamů jsem v jednom včelstvu loni ztratil matku 20 března při nátěru plodu a 27 dubna už tam byla oplozená matka a až dvoudenní larvičky. Pokud jsou v okolí trubci nebo ve včelách aspoň zavíčkovaný trubčí plod, klidně tedy stačí přidat plod z jiných včel, ony si matku už vychovají, je přece už duben.
Přirozeně jarní snůška z tohoto včelstva bude pryč, to je jasné.

prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.

Použi na to svoj rozum a dokážeš to. Len treba chcieť!

Za takú radu ti pekne ďakujem. Samozrejme že čistím dymák klasickým spôsobom , ale už ma nebaví mechanické oškrabávanie, ktoré aj tak moc nepomáha ( a myslím tým ucpávanie dierok v hlave dymáku), preto hľadám v diskusii radu či to nejde aj iným spôsobom a včelám by tá chemia nevadila.

Máš několik možností. Jedna z nich je zahodit a koupit nový, nebo ve skříni dýmáku rozdělat planoucí oheň a víko s komínkem přiklopit jen napůl, můžeš vypodložit větším hřebíkem, který leží přes skříň dýmáku. Pozor, nesmí ti zhasnout ohěň. K takovémuto čištění ti postačí půlka zmuchlané přepravky na deset vajec. Říká se tomu "vypálit".

biki

Mně všechny problémy vyřešil nákup nového dýmáku, takového toho vyššího modernějšího typu. Lépe táhne, rychleji hoří a tudíž nedehtuje. Když ho pořádně naložíš, vyčistí se skoro sám. S těmi starými typy je to nekonečný boj.
Jirka

Prosím, mohl by se někdo vyjádřit k přesně kruhovému ochrannému pásmu s uvedením čísel stanovišť bez ohledu na k.ú.. To znamená nevytvářet ochranná pásma podle katastrálních území, ale jen podle kružítka. Jinak by se pak skutečně mohlo provádět vyšetření na MVP celoplošně a následně provést důsledné odvčelení příhraničního pásma do hloubky 10km

J.P.

JP: a následně provést důsledné odvčelení příhraničního pásma do hloubky 10km
.........
A z jaké výšky se padá, když se něco takového honí hlavou?Rizika šíření MVP přeci nějaká 10km bezvčelná zóna neohrozí, pokud jsou včelaři takoví chovatelé, jací jsou. Já bych program vyplácení změnil na fond pojištění. Pokud by měl včelař takový fond platit a měl by nějaké nutkání ho stále vybírat za pálení, tak mu napařit takový malus, až by z toho raději přestal včelařit než aby pokračoval v chytrém každoročním počinu vybírat peníze za svou práci._gp_

Moje kuřláky jsou někdy z roku 1980, jeden je starší snad ještě o dalších 20 let. Celkem mám 3 nebo 4 . A provozuji je bezúdržbově, ve spalovací části jsou akorát trochu od popela, v "hlavě" je tak do půl cm nános směsi dehtu a popelu uneseného proudem vzduchu, Což je ale spíš kladná věc, protože ten dehet trošku izoluje vnitřek kuřláku a tak je tam více teplo a lépe to hoří.
Akorát než zapálím oheň, vyhodím z kuřláku popel a drobné uhlíky z dřívějška a jednou za pár hodin prošťárám otvor, kterým odchází kouř, protože nanešený dehet průměr otvoru zmenšuje. Nic jiného s kuřlákem nedělám a stále hoří a produkuje kouř k mé plné spokojenosti.

Gustimiliáne Pazderko, zkus se chytnout toho co bylo nakousnuto. Jedná se tady o ohnisko MVP a jeho ochranného pásma. Jak ti mám vysvětlit, že způsob, jakým to provádí SVS je pěkný idiotismus a člověk, který si vymýšlí postupy viděl úl tak maximálně na Ladově obrázku. Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala

To odvčelené 10km pásmo proto že okolní státy mají k MVP jiný přístup. Možná, by se hodilo ještě větší.

J.P.

A co menší technická úprava. Ta děrovaná vložka pryč a jiné palivo. Mám dubový troud a ten dehtuje dost, ale také používám nasušený choroš(dřevokazná houba, nevím jak po slovensky) a ten tolik nedehtuje a hoří déle.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: rado58 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: D?m?k
> Datum: 01.4.2011 12:55:35
> ----------------------------------------
> Za takú radu ti pekne ďakujem. Samozrejme že čistím dymák       klasickým
> spôsobom , ale       už ma nebaví mechanické oškrabávanie, ktoré aj tak moc
> nepomáha ( a myslím tým ucpávanie dierok v hlave dymáku), preto
> hľadám       v diskusii radu či to nejde aj iným spôsobom a včelám by tá
> chemia nevadila.
>
>
>

Kuřlák se musí zapálit tak, aby se v něm vytvořilo jádro ze žhavých uhlíků uvnitř vrstvy paliva.
Pálil jsem v kuřláku za ty desítky let poloztrouchnivělé dřevo z vrby, buku, smrku , dubu, lípy, topolu, švestky, třešně, jabloně, vlašského ořechu, jasanu, suché dřevo beze stopy trouchnivění vrby, lípy, buku ( 1 - 2 cm silné větvičky nebo stejně silné štípy) smrkové šišky, hobru, lisovanou novinovou papírovinu a určitě ještě další věci, na které si zrovna nevzpomínám a nikdy jsem neměl s kouřem a kuřlákem problém. Akorát byl rozdíl v tom, že jedno palivo doutnalo ochotně a kuřlák se musel přiškrcovat a jiné méně ochotně, kuřlák se musel nechat volně tah spíš pořád naplno, jinak to uhasínalo a byl víc rožhavený.
Smrkové dřevo a šišky produkovaly kouř smradlavý hodně po pryskyřici. Hobra trochu smrděla po pojivu.

Až bude mít každá včela obojek a bude poslouchat probíhající myšlenky v tvé hlavě, tak si klidně dělej pásmo podle léru. Ale pokud je včela včelou a veterinární inspekční doktor, veterinárním doktorem, tak ho sakra respektuj. A jestli něco není tak jak má být, tak máš snad nohy a hubu a dojdi a zeptej se ho, proč to tak udělal. Mor není zase až taková sranda, oproti nějaké šošoidové alergické reakce konferenčního včelaře._gp_
...........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 1. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina
Gustimiliáne Pazderko, zkus se chytnout toho co bylo nakousnuto. Jedná se tady o ohnisko MVP a jeho ochranného pásma. Jak ti mám vysvětlit, že způsob, jakým to provádí SVS je pěkný idiotismus a člověk, který si vymýšlí postupy viděl úl tak maximálně na Ladově obrázku. Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 1. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51391) (51398) (51399) (51401) (51403) (51465) (51466) (51468)
To odvčelené 10km pásmo proto že okolní státy mají k MVP jiný přístup. Možná, by se hodilo ještě větší.

J.P.
.......

http://www.stream.cz/video/453860-jachyme-hod-ho-do-stroje-neber-uplatky-nebo-se-z-toho-zblaznis

No vidím, že ten nejtek rozklepáváš pěkně.


Já stále říkám, neber úplatky neber úplatky nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný, jeto marný ... _gp_

Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala
---------

Tady u nás v oblasti s osídlením roztroušeným mimo centra obcí - pohraničí jsme viděl pásm apodle kružítka a vybírali s evčelstva přesně poeld kružítka, stejně tak v hustěji obydlených oblastech podle katastrů a třeba ohraničené silnicí.
To se zdálo zase prdlé mě, protože včely přeletí silnici uprostřed obce i když na ní není přechod. :-)

Pokud včelaři považovali za normální, že si v rámci katastru, vesnice stěhovali včely jak chtěli bez evidence atd. tak to i chápu, proč se veterina mohla rozhodnout jak rozhodla.

Ale od toho je snad SVS a její pravá ruka ČSV.
Takže se tam zkuste domluvit.

Karel

No a letos je to skutečně o tom, že se přesuny v rámci kraje nemusí povolovat.
Takže to bude čím dál víc jen o zdravém rozumu, než se vyhlásí ochranné pásmo celá ČR, a začne se řešit, jestli náš způsob boje je skutečně efektivnmí a kvalifikovaný.
A jediné co brání prodeji včelstev z těchto oblastí vdle ohnisek je dnes asi jen to OP.
Režim v OP, kvalifikace veterinářů, situace v informovanosti o nákazové situaci,... to je běh na dlouhou dobu, nejdřív se musí připustit možnost zapochybovat a analyzovat stávající situaci a vývojové trendy.
To si myslím je důvodem minimální evidence ohnisek a OP ze strany SVS a taky ČSV - protože ta má informace - vše se děje s prohlížiteli ČSV, nákazovými refernety ZO a OV atd.
A je tady naprosto zřejmá nechuť cokoli řešit, zveřejnit, natož anlayzovat.

Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná kontrola.stavu včel.a další výhody

http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg

Z KaJiho informace o volnem presunovani vcelstev v ramci kraje jde spis hruza.Ve spleti kruznic ochrannych pasem jsem 8 rok,asi.Letos skonci posledni okolo v dubnu a zari,nove ohnisko moru se rysuje na opacne strane,tesne mimo zo,no opet do OP spadne pulka zo,td ktera z nej v loni vypadla.A vysetrovat povinne na spory MVP se bude opet.Mne vcelareni v OP vubec nevadi,mam jistotu,ze spory nemam.Spis mam obavu az OP skonci a zase si nasi vcelari zacnou vcelarit "po svem".

Ta tvoje pěkná prkotinka z nehořlavých materiálů nic neřeší. A zvláště ne MVP.

J.P.

Karlíku, to by bylo super, s tím ochranným pásmem pro celou republiku. A protože se ví, že trubci zalétávají až 40km, tak to odvčelené pohraniční pásmo bych zvětšil na kilometrů padesát. Že včela lítá ví už velmi malé dítě. To, že se OP natáhne na desítky kilometrů, nepomůže včelařům, ale těm co dělají a budou dělat vyšetření. Že máš hrůzu z toho jak se to okolo tebe točí, chápu. Dělala se vyšetření ve vaší oblasti řádně, byla vyšetřena všechna včelstva. Z toho co naznačuješ můžebýt ve vaší oblasti pár, jak já říkám beranovitých černochů. Když se to tam točí pořád dokola, tak žádné jiné vysvětlení neexistuje. Těm pořádným u vás bych navrhoval aby se třeba věnovali pozorovacím vycházkám ve vytypovaných místech, třeba podle leteckých map. A protože je dokázáno, že různé nemoci se šíří vinou člověka. tak bych se přikláněl celorepublikovému pásmu, veškerý pohyb včelstev povolovat až po minimálně dvou vyšetřeních, provedených různými nepříbuznými laboraořemi, a to samozřejmě na náklady žadatele a nedodržení postihovat tvrdými sankcemi. Kdo by to měl kontrolovat - no přece SVS a Hradištko. Ať se laskavě zapojí do toho co mají dělat, žijí přece z našich peněz. Ať si udělají pár výletů za účelem zjištění pobytu včelstev na nahlášeném stanovišti, ošetření neobsazených úlů nevyjímaje. Samozřejmě by mohli odhalit spoustu nepravostí, které se k vůli kamarádíčkování neřeší. Gustíku, méně úšklebků a jiného. Jinak, ikdyž jsi mi do oka nepadl, přeji ve včel. praxi hodně úspěchů bez MVP. Nakonec trvám na tom, že OP ve tvaru kruhu je nejpřijatelnější. A jestli se bude prosazovat nepravidelný šišoid, tak ať, ale s pokrytím celé republiky - včela přece lítá, jak tady někdo naznačil.

J.P.

Zavání to totáčem a šimlem.

A co takhle ochranná pásma zrušit a postupovat stejně jako u jiných hosp. zvířat a to karanténu na stanoviště. Ovšem něco za něco. Vyšetřovat, každoročně povinně, platit si to bude každý sám, a při nějakém výsledku lab. vyšetření z měli, např. od 10/3, bez hledání kliniky na oheň. Je to sice radikální, to uznávám, ale když se nedaří i několik let "zdolat nákazu" tak nebude nakonec jiného řešení než zabrat a nebo udělat z moru sennou rýmu.

ales molcik (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51478)

A co takhle ochranná pásma zrušit a postupovat stejně jako u jiných hosp. zvířat a to karanténu na stanoviště.
......

U jakých nebezpečných nemocí a hospodářských zvířat není ohnisko, pásmo, ale jen karanténa? _gp_

1.1628620073.1301340050.1301748278.1301752252.19; __utmz (193.179.175.210) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51472)
Zavání to totáčem a šimlem.
........
No to si piš Jiří, že nějaké bezvčelné 50km pásmo v podmínkách ČR, je přímo anarchií.
_gp_

Nestačilo by u dvouplášťových nástavků zaměnit vnitřní opláštění za nové ?
Haf
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 02, 2011 9:10 AM
Subject: Re: včelí mor a Vysočina


> Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
> Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by
> škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná
> kontrola.stavu včel.a další výhody
>
> http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6008
> (20110401) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Kdyby se někomu hodil třírámkový ruční medomet, dal jsem jeden na Aukro s
vyvolávací cenou 1,- Kč - třeba jej někdo ještě využije.

TM.

http://aukro.cz/show_item.php?item=1543046903

Mor prasat, šílené krávy, fialový jazyk u skopového, vždy se porazí jen stádo a karanténa je na ustájení. U hovězího stačí podezření a jde stádo na porážku, protože vyšetření se provádí z míchy a to bez porážky nejde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 02.4.2011 21:47:59
> ----------------------------------------

> U jakých nebezpečných nemocí a hospodářských zvířat není ohnisko, pásmo,
> ale jen karanténa? _gp_
>
>
>

Ta tvoje pěkná prkotinka z nehořlavých materiálů nic neřeší. A zvláště ne MVP.

J.P.

To nechávám na posouzení uživatelů, ale tvoje opatření co vyřeší? Je vidět jak tomu rozumíš. Proč v některém domě i lidé onemocní?


http://www.youtube.com/watch?v=Paer_UFsMlg

B.V.

ales molcik (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina (51478) (51480) (51481)

Mor prasat, šílené krávy, fialový jazyk u skopového, vždy se porazí jen stádo a karanténa je na ustájení.
.........
Zkušenosti jsou bohužel ale takové, že se postup vyčkávací metodou málo osvědčil. Neříkám, že nevím o včelařovi který to dokázal, ale také byl do důchodu včelařem z povolání. Jak to chceš napasovat univerzálně na celou republiku?_gp_

Boj a pálení a samotná manipulace proti moru včelího plodu se dá srovnat se hrou mikádo. Mor se snadno nalezne v pórech materiálu. Je jedno jestli je spálitelný nebo ne. Stejnak musí vše na oheň. Sklo na ohni popraská. Jediné co mne napadá je plech, ale i ten se umí prohřát a pokroutit se._gp_
..........
Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51391) (51398) (51399) (51401) (51403) (51465) (51466) (51468) (51469) (51473) (51475)
Nestačilo by u dvouplášťových nástavků zaměnit vnitřní opláštění za nové ?
Haf
----- Original Message -----
From:
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, April 02, 2011 9:10 AM
Subject: Re: včelí mor a Vysočina


> Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
> Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by
> škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná
> kontrola.stavu včel.a další výhody
>
> http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6008
> (20110401) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Vyčkávací metoda je v účinnosti právě teď. Čeká se až propukne, nebo spíš přesněji, až je nalezena klinika. A dokud nemá včelař prokázanou kliniku, a může mít v měli 10 na kolikátou chce, tak může se včelstvy zacházet podle stejných pravidel jako se včelstvy na stanovišti s nulou. Kdyby se neřešilo hledání kliniky, dala se tolerance na menší množství spor v měli, s tím, že by veterina v takovém případě nařídila chovateli hygyenická opatření a na úřední desce, by byly vypsány katastry, kde tato hyg. opatření byla vydána. Tak z počátku, by toho bylo určitě dost, ale mnohem rychleji by se snad riziková stanoviště vyselektovala. Vše ovšem podmíněno povinným vyšetřování měli do určitého data a stejně tak i likvidace ohnisek, kterou by byla veterina povinna provést. V nejvhodnějším případě by mělo být ohnisko zlikvidováno na jaře, do konce ůnora, tedy ještě v zimních měsících. Vím, že za nemoc se považuje až klinika, ale také vím, že byly taková stanoviště, která nemusela být zlikvidována, kdyby skutečné ohnisko, bylo vyřešeno okamžitě z měli a nečekalo se na kliniku a mezitím se do té doby včelstva zdravá a prostá spor i v měli nakazila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 02.4.2011 23:42:13
> ----------------------------------------
> ........
> Zkušenosti jsou bohužel ale takové, že se postup vyčkávací metodou málo
> osvědčil. Neříkám, že nevím o včelařovi který to dokázal, ale také byl do
> důchodu včelařem z povolání. Jak to chceš napasovat univerzálně na celou
> republiku?_gp_
>
>
>

Ales Molcik mne predbehl s napadem na povinne vysetreni na MVP.Odevzdavame vzorky na varoazu,ktera je oproti MVP jenom "malym nachlazenim".Kdo na MVP palil da mi za pravdu,kdo o MVP jenom slysel,bude proti...Odevzdat vzorky meli na MVP do konce prosince a kazdy je zaplatit za svoje.(vetsina ZO by to financne neprezila).Pak by uz v unoru mohlo byt jasno,kde spory jsou a kde ne.Urcite by stalo za to mit jistotu o MVP....Uz slysim ohlasy typu,ze mor tady byl vzdycky,ze to stoji moc penez,ze si vcelstva poradi sama,ze nic platit nebude a radsi skonci,o totaci a podobne.Mame vsichni stejna prava a povinosti,tak by pribyla krom prava mit vcely zdrave povinnost nechat je kazdorocne vysetrit na MVP.

Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit, myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.

Ja nevim, ale neni to zbytecna komplikace? 6 cm rozdil vysky se mne zda
malo. Nevidim zadnou vyhodu.

2011/4/3 Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>

> Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného
> průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit,
> myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
>

AM:Kdyby se neřešilo hledání kliniky, dala se tolerance na menší množství spor v měli, s tím, že by veterina v takovém případě nařídila chovateli hygyenická opatření a na úřední desce, by byly vypsány katastry, kde tato hyg. opatření byla vydána.
........
No já nevím jak kde, ale u nás to tak normálně funguje. Po každém sběru měli (i 2x ročně) se vypíše seznam s pozitivním nálezem. Po každé spálené klinice v okolí, musím coby včelař v pásmu vkládat síťky z obálek a odevzdávat vzorky.

Dokonce i včelař, který má pozitivní nález na několikátou bez kliniky, má unás doporučení SVS aby udělal mimořádnou a důkladnou profylaxi a určitě by nedostal povolení k přesunu.

Takže nevím kde včelaříte, ale u nás je mor docela osobní záležitost mezi včelaři a inspekce SVS tu má respekt._gp_

Nezbav (85.71.237.173) --- 3. 4. 2011
Nástavky 39/30 a 39/24 v 1 úlu
Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit, myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
..........

Takto se ale normálně včelařit nedá. Každá rada je marná a je jen mrháním energií navíc. Mne při práci štvalo i to, že mám na jediném standardním rámku více rozměrových typů a neseděly mne v řadě. Ale i to už je minulostí. Dobrá rada na tento typ problému je, je mít velké ohniště pod kotlem. _gp_

Nástavky 39x30 a 39x 24 jsou příliš málo rozdílné, podle mně po takových 2 - 4 letech včelaření nebudete vůbec tyto nástavky rozlišovat a budete je strkat potom do včel podle toho, jak přijdou pod ruku.
Když už dvojí nástavky, tak 39 x 30 nebo 24 a k tomu nástavky 39x15 nebo tak nějak.

Josef Prochazka:
Ales Molcik mne predbehl s napadem na povinne vysetreni na MVP.Odevzdavame vzorky na varoazu,ktera je oproti MVP jenom "malym nachlazenim".
...

Varroáza a nachlazení? :-)

Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody, jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí každoročně investované do jejího tlumení.

Právě mor včelího plodu by se dal označit jako "nachlazení". Nikdy nebyly a nikdy nebudou zaznamenány hromadné úhyny včelstev na tuto nemoc. Proč asi? Vlivem obměny díla (a pravděpodobně někdy i vlivem vyvinuté obranyschopnosti včelstev) jsou příznaky mnohdy natolik utlumeny, že skoro bez povšimnutí mor řádí ve včelstev řadu let, pochopitelně bez jediného úhynu včelstva bezprostředně na tuto nemoc. Navíc mor se nešíří lavinovitě a jeho rozvoj je relativně dost pomalý (v porovnání s varroázou). Včelstva u pořádných včelařů nehynou na mor následkem přemnožení původce, ale následkem až toho, že je v nich nalezen původce a tato včelstva jsou bez bezhlavě poslána na hranici. Jak ubohé!

Prostě se vytvořil mýtus, že mor je strašná pohroma, protože nikdo na něj nevymyslel účinný a efektivní lék. Slova jako intenzivní obměna díla či přemetání na mezistěny byly a stále jsou prakticky všude po světě sprostými slovy, proto se to začalo řešit jako ve středověku: ohněm. A tak vzniknul mýtus „ včelího moru“ (předtím nazývaný americkou hnilobou včelího plodu).

Nejsem proti plošnému vyšetřovaní měli na mor, jsem proti bezhlavému pálení zdravých včelstev (tedy i těch, ve kterých třeba spory přítomny jsou, ale včelstvo není ve větší míře zasaženo klinickými projevy). Z podzimních plošných vyšetření měli by do začátku sezóny se vytipovaly rizikové oblasti. Na stanovištích s nálezem by se mělo nařídit přemetání na mezistěny v průběhu dubna a května. Pokud by to někdo odmítl – oheň. Pokud by se v červenci opět našly spóry – oheň.
Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.

MV

Přeně podle potřeb toh kterého včelstva. Včelaření podle šablony nefunguje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>
> Předmět: N?stavky 39/30 a 39/24 v 1 ?lu
> Datum: 03.4.2011 11:58:20
> ----------------------------------------
> Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného
> průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit,
> myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
>
>
>

M.Vaclavek"mor se nesiri lavinovite""poradnemu vcelari neuhynou vcelstva na mor".Pravdepodobne M.Vaclavek mor ve svych vcelstvech nemel.Mor se siri jako ohen,behem par let probehne okresem a objevuje se znova po par letech tam,kde bylo vsechno spaleno diky vcelarum,kteri si neco schovali nebo neco podcenili.A nemame proti nemu jinou obranu nez vyhledavat klinicka ohniska a ta likvidovat!Na rozdil od varoazy,kterou muzeme potlacovat chemii.Jenom na dokresleni "pomalosti"sireni moru-rijen,listopad-vcely vybiraji zasoby z moroveho vozu,unor-10 na treti spor;duben klinika v 1 vcelstvu na mezistenach,24.kveten klinika uz u 5 vcelstev na mezistenach a nasledne spaleni vsech 10 stanovist v obci.(v meli ostatnich 10 na ctvrtou a na patou).A paleni dalsich stanovist dalsi leta.Zda se sireni moru pomale??? No myslim si,ze nikoliv.Jak neskodne by byly pozitivni vysledky na brouka-nater plodu+fumigace a byl by klidek a sezona mohla zdarne pokracovat.Mor neni "nachlazeni",to je KONECNA pro siroke okoli.Dnesni praktiky pozorovaciho obdobi maji byt sanci pro zasazena vcelstva,no neverim tomu ani trochu.

M.Vaclavek"mor se nesiri lavinovite""poradnemu vcelari neuhynou vcelstva na mor".Pravdepodobne M.Vaclavek mor ve svych vcelstvech nemel.Mor se siri jako ohen,behem par let probehne okresem a objevuje se znova po par letech tam,kde bylo vsechno spaleno diky vcelarum,kteri si neco schovali nebo neco podcenili.A nemame proti nemu jinou obranu nez vyhledavat klinicka ohniska a ta likvidovat!Na rozdil od varoazy,kterou muzeme potlacovat chemii.Jenom na dokresleni "pomalosti"sireni moru-rijen,listopad-vcely vybiraji zasoby z moroveho vozu,unor-10 na treti spor;duben klinika v 1 vcelstvu na mezistenach,24.kveten klinika uz u 5 vcelstev na mezistenach a nasledne spaleni vsech 10 stanovist v obci.(v meli ostatnich 10 na ctvrtou a na patou).A paleni dalsich stanovist dalsi leta.Zda se sireni moru pomale??? No myslim si,ze nikoliv.Jak neskodne by byly pozitivni vysledky na brouka-nater plodu+fumigace a byl by klidek a sezona mohla zdarne pokracovat.Mor neni "nachlazeni",to je KONECNA pro siroke okoli.Dnesni praktiky pozorovaciho obdobi maji byt sanci pro zasazena vcelstva,no neverim tomu ani trochu.

Jeste pro M.Vaclavka: domnivam se,ze 100% obmnena dila kazdy rok se da nazvat uz intenzivni a byla naprosto k NICEMU.Zimni uhyn na MVP? Opravdu tezko! Klinicky pozitivni vcelstva se zimy nedoziji,pri slideni v podleti jsou vybrana a zasoby putuji do loupicich vcelstev.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 14:54:57
> ----------------------------------------

> Varroáza a nachlazení? :-)
>
> Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze
> všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody,
> jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí
> každoročně investované do jejího tlumení.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Varroáza je nemoc z nedbalosti. Včelař nedělá základní věc, sledování spadu roztočů.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru
> přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje
> veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo
> nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může
> týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení
> nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a
> jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.
>
> MV

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Při dnešních cenách oddělků a zvážení všeho co přemetání obnáší, čas na přemetání, čas na přípravu rámků, ceny a cenu zvýšeného množství krmiva, bych to nedělal víc než jednou. Dělat to víckrát to je lepší oheň a nechat si to proplatit. Když se zamyslím nad účinnou dezifekcí úlů. Tak prakticky nevím, jak bych dezifikoval zateplený nástavek. Tady vedou tenkostěnné nástavky buď parafín a nebo lněný olej. Nevím přesně bod varu u parafínu, ale lněný olej je na 250 C.

Sledování spadu je důležité jen pro pár biovčelařů Ti co léčí klasickými přípravky je jim na nic Léčiva se totiž objednávají v květnu a nasadit se mohou až po posledním medobraní. To pak znamená podle snůškového období od začátku července až do konce srpna. Pak vidím nejlepší řešení pomocí Kys. Mr. Rozdělit kleštíkovi cykly množení na dvě části, nejlépe před začátkem snůšky. K těmto postupům pak vůbec nepotřebuji znát stav přir, spadu. Kleštíka tak přiblížím jeho přirozenému cyklu v původní domovině a menší škodlivosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 21:34:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> > Datum: 03.4.2011 14:54:57
> > ----------------------------------------
>
> > Varroáza a nachlazení? :-)
> >
> > Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze
> > všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody,
> > jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí
> > každoročně investované do jejího tlumení.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Varroáza je nemoc z nedbalosti. Včelař nedělá základní věc, sledování spadu
> roztočů.
>
>
> -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru
> > přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje
> > veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo
> > nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může
> > týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení
> > nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a
> > jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.
> >
> > MV
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Při dnešních cenách oddělků a zvážení všeho co přemetání obnáší, čas na
> přemetání, čas na přípravu rámků, ceny a cenu zvýšeného množství krmiva, bych to
> nedělal víc než jednou. Dělat to víckrát to je lepší oheň a nechat si to
> proplatit. Když se zamyslím nad účinnou dezifekcí úlů. Tak prakticky nevím, jak
> bych dezifikoval zateplený nástavek. Tady vedou tenkostěnné nástavky buď parafín
> a nebo lněný olej. Nevím přesně bod varu u parafínu, ale lněný olej je na 250 C.
>
>
>
>

K tomu jednu poznámku .
Včelstva připravovaná na zimu v malém prostoru ( pro někoho slaboši), Nemají již kam ukládat zásoby a proto nemají potřebu ještě na podzim něco naloupit. Tak zvané super včelstva si pak toho samozřejmě donesou domu víc a o to rychleji padnou.
Nic se prostě nesmí přehánět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 20:47:23
> ----------------------------------------
> Jeste pro M.Vaclavka: domnivam se,ze 100% obmnena dila kazdy rok se da
> nazvat uz intenzivni a byla naprosto k NICEMU.Zimni uhyn na MVP? Opravdu
> tezko! Klinicky pozitivni vcelstva se zimy nedoziji,pri slideni v podleti
> jsou vybrana a zasoby putuji do loupicich vcelstev.
>
>
>

Castecne je to pravda.No zakazme vcelam brat zasoby tam,kde se spatne hlida.Ujet nebylo kam,uz jsme byly v OP.Tehdy platilo,ze se palilo cele stanoviste az s vice nez 50% klinikou.Tak se mor drzel zbytecne ve zbytku vcelstev o pul roku dele,tenhle postup vysel danove poplatniky na nejakych 200 000 za utracena vcelstva v okoli a material.

" K tomu jednu poznámku .
Včelstva připravovaná na zimu v malém prostoru ( pro někoho slaboši), Nemají již kam ukládat zásoby a proto nemají potřebu ještě na podzim něco naloupit. Tak zvané super včelstva si pak toho samozřejmě donesou domu víc a o to rychleji padnou.
Nic se prostě nesmí přehánět."

Mě by zajímalo, jestli někdo ty slabochy, co mají zásob tolik , že už neloupí, viděl.
To dá přece rozum, že jestli někdo zazimuje slabší včelstva na méně rámcích, tak jim dá i méně zásob, takže procentuální poměr buněk zaplněných zásobami a buněk prázdných je zhruba stejný. Jediné úly možná přeplněné zásobami tolik, že by včely na podzimuž neměly chuť si přiloupit, co si pamatuji, byly excesy před takovými 40 lety, kdy oficiální technologie byla v srpnu zůžit včelstva na 6 - 8 plástů 39x24. A kdy někteří včelaři chtěli dobře využít první snůšky a mysleli si, že čím víc zásob do tak malého omezeného prostoru naperou, tím silnější včelstvo bude na jaře. Ovšem každého to přešlo po takových 2 letech, kdy museli na jaře něco dělat s množstvím nezpotřebovaných zimních zásob.

"Castecne je to pravda.No zakazme vcelam brat zasoby tam,kde se spatne hlida.Ujet nebylo kam,uz jsme byly v OP.Tehdy platilo,ze se palilo cele stanoviste az s vice nez 50% klinikou.Tak se mor drzel zbytecne ve zbytku vcelstev o pul roku dele,tenhle postup vysel danove poplatniky na nejakych 200 000 za utracena vcelstva v okoli a material."

Přesně tak. Jestli něco způsobuje na podzim loupežení, tak to jsou otevřená a ještě velkoprostorová česna ve dnu dnešních nástavkových úlů. Včely jsou poloviční nebo ještě slabší proti srpnové síle, kdy včely obsedaly spodek rámků a ovládaly tak česno ve dnu. Zlodějky tak mají spodním česnem volný vstup do úlu a včely tak musí proti loupeži hlídat přímo na plástech po celém vodorovném průřezu úlu a to obvykle nezvládají. Pokud jsou včelstva stejně silná, jako že dneska obvykle jsou, dochází k vzájemné tiché loupeži a tím k promoření všech úlů na stanovišti až k promoření všech nástavkových úlů v doletu.
Staré úly tím zasaženy nebývají, protože ty mají malá česna, a tradiční včelaře, kteří navíc ještě poslušni tradice česna na podzim zužují. V chladnějším podzimním období tak včely z ostatních úlů tyto starší úly vůbec nezaznamenají jako možný cíl k loupení.

Je zde těžké diskutovat, když se různé pojmy vysvětlují různě. Když je něco v karanténě, je to totéž co v ochranném pásmu - akorát z toho nezavání Francie. Jak chcemen dělat něco pořádně, když neumíme ani připravit lahvičku Varidolu k použití. Viděl jsem naučné video, kde kapátko bylo zkráceno na poloviční délku. Viděl jsem lahvičku, kde kapátko bylo otevřeno štípacími kleštěmi. Že to z takto upravených kapátek nekape ani nemusím psát. Na co vydává výzkumák obrázkové pokyny, když je nikdo nerespektuje. A když je někdo upozorněn na špatnou věc, tak kope okolo jako splašená kobyla. Přikláním se k názoru, že zdroj nákazy je třeba vymýtit. Ale je tady ALE. Udělali všichni, nejenom včelaři(když se jich budu zastávat), všechno pro to aby se nákaza MVP nešířila. Např.: jakým způsobem jsou likvidovány obaly z dovozních medů, dovezených z oblastí promořených MVP, které používají ve své výrobě různé potravinářské firmy. SVS nám nařídí osívat vzorky na sítu s určitou velikostí ok, za účelem zjištění výskytu malého úlového brouka. Ale co ta všemocná SVS udělala, pro to, aby se tento parazit nedostal na naše území. Je to stejné jako s ČOI. Když nechtějí, nebo nemůžou zveřejnit pajcovače pohonných hmot, tak jsou jen vysavačem peněz ze st. rozpočtu. Tímto na dlouhou dobu se loučím s touto dikusí. Novodobí Koniášové a Bobligové nadělají jen spoustu škody a ničeho nedosáhnou a nic nezlepší. Holt lakota, závist a nenasytnost způsobily ve světě spoustu problémů a připravily miliony lidí o život.Jinak přeji všem včelaření bez roztočů a MVP a kvalitními pomůckami a prostředky.

J.P.

H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 08:48:36
> ----------------------------------------
> Je zde těžké diskutovat, když se různé pojmy vysvětlují různě. Když je něco
> v karanténě, je to totéž co v ochranném pásmu - akorát z toho nezavání
> Francie. Jak chcemen dělat něco pořádně, když neumíme ani připravit
> lahvičku Varidolu k použití. Viděl jsem naučné video, kde kapátko bylo
> zkráceno na poloviční délku. Viděl jsem lahvičku, kde kapátko bylo otevřeno
> štípacími kleštěmi. Že to z takto upravených kapátek nekape ani nemusím
> psát. Na co vydává výzkumák obrázkové pokyny, když je nikdo nerespektuje. A
> když je někdo upozorněn na špatnou věc, tak kope okolo jako splašená
> kobyla. Přikláním se k názoru, že zdroj nákazy je třeba vymýtit. Ale je
> tady ALE. Udělali všichni, nejenom včelaři(když se jich budu zastávat),
> všechno pro to aby se nákaza MVP nešířila. Např.: jakým způsobem jso
> likvidovány obaly z dovozních medů, dovezených z oblastí promořených MVP,
> které používají ve své výrobě různé potravinářské firmy. SVS nám nařídí
> osívat vzorky na sítu s určitou velikostí ok, za účelem zjištění výskytu
> malého úlového brouka. Ale co ta všemocná SVS udělala, pro to, aby se
> tento parazit nedostal na naše území. Je to stejné jako s ČOI. Když
> nechtějí, nebo nemůžou zveřejnit pajcovače pohonných hmot, tak jsou jen
> vysavačem peněz ze st. rozpočtu. Tímto na dlouhou dobu se loučím s touto
> dikusí. Novodobí Koniášové a Bobligové nadělají jen spoustu škody a ničeho
> nedosáhnou a nic nezlepší. Holt lakota, závist       a nenasytnost způsobily ve
> světě spoustu problémů a připravily miliony lidí o život.Jinak přeji všem
> včelaření bez roztočů a MVP a kvalitními pomůckami a prostředky.
>
> J.P.
>
>
>

H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.
----------------
Že by se dovozovým medem dovezl do včel mor?

Jaksi ideově to chápu - pryč s dovozovým medem.

Ale prakticky?
A že by dovozový med jedli pořád ve stejných lokalitách.
A jinde měli v supermarketech jen zdravý med?

Jaksi mi tento argument rozum nebere.

Mohl by některý zastánce této teorie popsat jak by to mohlo probíhat? A porovnat s realitou?

Karel

No, já kapátko odřezávám, pokud se k tomu dostanu, ostrým nožem. Ale podle mých zkušeností kapátko kape, i když je zkráceno na polovinu. Velikost kapky je vždy stejná, je dána pouze vlastnostmi té kapaliny, viskozitou, povrchovým napětím, a potom teplotou. Pokud se jedná o volné kapání a ne o utírání "polokapky" do knotu.
Uštípávání kapátka kleštěmi je podle mně taky možné, když se uštípnuté místo ještě jednou kleštěmi opatrně zmáčkne "na štorc" Dírka v kapátku se tak vrátí na zhruba původní velikost a kapátko je funkční. Problém vidím jedině v tom, že štípací kleště nejsou čisté, vnesou do řezu třeba rez, olej nebo jiný materiál, kterým jsou kleště znečištěny. Ten materiál se dostane v stopovém množství dovnitř lahvičky do léčiva. Pokud by si chtěl někdo takhle otevřenou lahvičku schovávat cca měsíce do dalšího léčení nebo dokonce půl roku nebo rok , může dojít v takto kontaminovaném léčivu k rychlejšímu rozkladu než v otevřené lahvičce s čistým léčivem.

Já mě to měl na mysli jako všeobecný jev. Tak se sem zavlekli španělští slimáci se zeleninou varoáza se zaváděním včely medonosné do Orientu, Mor včelího plodu na americký kontinent, Pavouk tygrovaný do Evropy s ovocem, Bolševník unikl z botanických zahrad. Atd. Na to má receptt Austrálie i když nevím jak úspěšn.ý Všechno zboží musí přes desinfekci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 11:52:46
> ----------------------------------------
> H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a
> škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než
> se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.
> ----------------
> Že by se dovozovým medem dovezl do včel mor?
>
> Jaksi ideově to chápu - pryč s dovozovým medem.
>
> Ale prakticky?
> A že by dovozový med jedli pořád ve stejných lokalitách.
> A jinde měli v supermarketech jen zdravý med?
>
> Jaksi mi tento argument rozum nebere.
>
> Mohl by některý zastánce této teorie popsat jak by to mohlo probíhat? A
> porovnat s realitou?
>
> Karel
>
>
>

Co se týká šíření moru plodu dovozovým medem, já myslím, že tady kladně zapracuje homogenizece a filtrace medu. Vlastní spóry moru budou sice velmi malé, ale odhaduji, že většina spor bude navázána na příměsi v medu, pyl a podobné nečistoty. Takže zahřátím a filtrací se z normálního medu většina spór moru odstraní. A koncentrace zbytků se ještě zmenší mícháním tohoto medu s jinými.
Spíš budou nebezpečnější zbytky z úpravny medu, filtry , z mytí nádob a strojů a podobně. Případně pokud někdo ty sladké zbytky využije třeba na výrobu medoviny, spory moru nejspíš kvašení v nádobách i předchozí povaření "medové" vody přežijí úplně hladce.

Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky.

Ohledně plošného vyšetření moru na Vysočině, což byla ostatně původní myšlenka tohoto vlákna, jsem se chtěl zeptat, jestli se již ví něco konkrétního (termín, metoda, atd.), protože dosud jsem se přesné informace nedozvěděl, a to ani na členské schůzi v březnu, ani zde. Přitom první informace v této konferenci byly zveřejněny snad někdy v listopadu s tím, že je třeba počkat do konce týdne... a bude prý jasno.

Ano každý včelař má dáse říci pojistku a to garantovanou státem ve formě Sbírky zákonů ČR. Takže asi tak. Více ve Sbírce a na MZe._gp_
.............
NitraM (62.24.90.200) --- 4. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP (51507) (51508) (51509) (51511) (51512)
Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky.

Ano, byla doba, kdy projevy moru nebyly, ale byl také perfektní centralizovaný výkup. Po pádu tohoto systému je tu malé, ale myslím si že významné pojítko. Toho "jakéhosi medu" se každý včelař už tak lehce nezbaví a komu ho tedy nabídne? Svým včelstvům._gp_
...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP (51507) (51508) (51509) (51511)
Co se týká šíření moru plodu dovozovým medem, já myslím, že tady kladně zapracuje homogenizece a filtrace medu. Vlastní spóry moru budou sice velmi malé, ale odhaduji, že většina spor bude navázána na příměsi v medu, pyl a podobné nečistoty. Takže zahřátím a filtrací se z normálního medu většina spór moru odstraní. A koncentrace zbytků se ještě zmenší mícháním tohoto medu s jinými.
Spíš budou nebezpečnější zbytky z úpravny medu, filtry , z mytí nádob a strojů a podobně. Případně pokud někdo ty sladké zbytky využije třeba na výrobu medoviny, spory moru nejspíš kvašení v nádobách i předchozí povaření "medové" vody přežijí úplně hladce.

NitraM
Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj.

--------------
To přesně nevím, ale vím na co by to narazilo.
Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou pojistek atd. Takžepokudhmotný inveář platí staát, tak by se dalo mluvit jen o pojištění proti ušlému zisku - to by šlo docela komicky - včelařství je prý ztrátové, takže by stím byla pojišťovna brzy hotova.
Za B - Pojišťovny používají pojistnou matematiku.
No a z logiky věci by to bylo kur.... drahé, když je téměř jisté, že někde událost pravděpodobně nastane skoro jako povodeň v deltě Nilu.

To je to samé jako se SF. Z doby své konce čleství před pěti lety si pamatuji na kalkulaci pojistného do SF, kterou tehdy někdo podvratně a rozvratně navrhoval ke sjezdu. Z ní vyplývalo, že by stačilo přï tehdejším průměrném pojistném plenění (a to se tehdy ze SF platilo i pálení moru) asi necelá pětikoruna na včelstvo a ve fondu by peníze stále přibývaly. Z toho vyplývá, že to pojištění je rentabilní asi jako u pojišťoven, za předpokladu, že by si polovinu předepsaného pojistného nechávaly pro sebe. A to nedělají ani ty "nejhorší".

Nejlepší pojištění je víc stanovišť a hodně laciné úly.

Karel

>>>Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou
pojistek atd. <<<
Proč by nemohla Platit jich ale mohu.. Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já. Jen si musíš dát sakramentský pozor z jakých pojistek tě vyplácí. Taky na mně zkusili vypacení jen z jedné. Stačilo se jen zeptat jakto že je výplata jen z jednoho čísla pojistky. a hned bylo velké divení jakto, že jich mám víc. V pojištovnách jsou velcí FIŠTÓNI!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 21:20:27
> ----------------------------------------
> NitraM
> Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli
> pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj.
>
> --------------
> To přesně nevím, ale vím na co by to narazilo.
> Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou
> pojistek atd. Takžepokudhmotný inveář platí staát, tak by se dalo mluvit
> jen o pojištění proti ušlému zisku - to by šlo docela komicky - včelařství
> je prý ztrátové, takže by stím byla pojišťovna brzy hotova.
> Za B - Pojišťovny používají pojistnou matematiku.
> No a z logiky věci by to bylo kur.... drahé, když je téměř jisté, že někde
> událost pravděpodobně nastane skoro jako povodeň v deltě Nilu.
>
> To je to samé jako se SF. Z doby své konce čleství před pěti lety si
> pamatuji na kalkulaci pojistného do SF, kterou tehdy někdo podvratně a
> rozvratně navrhoval ke sjezdu. Z ní vyplývalo, že by stačilo př&#239;
> tehdejším průměrném pojistném plenění (a to se tehdy ze SF platilo i pálení
> moru) asi necelá pětikoruna na včelstvo a ve fondu by peníze stále
> přibývaly. Z toho vyplývá, že to pojištění je rentabilní asi jako u
> pojišťoven, za předpokladu, že by si polovinu předepsaného pojistného
> nechávaly pro sebe. A to nedělají ani ty "nejhorší".
>
> Nejlepší pojištění je víc stanovišť a hodně laciné úly.
>
> Karel
>
>
>

Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."

_________________________________

A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší představu. Díky.

"Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."

_________________________________

A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší představu. Díky."

Tohleto je takzvané pojištění škodové neboli pojištění, kde lze přesně a exaktně vyčíslit škodu.
Zákon o pojišťovnictví připouští možnost uzavřit více pojistek na jednu věc, ale nařizuje, že pojišťovny musí o sobě vědět. Vyplacená pojistná částka potom nesmí být větší než je utrpěná škoda, jinak to je podle tohoto zákona pojistný podvod.

Například pokud někdo má v rámci komerčního pojištění nemovitostí pojištěn třeba včelín na zahradě nebo včelařskou pracovnu, které má jinak automaticky pojištěn Svépomocným včelařským fondem, tak toto už dvojí pojištění je. Nejpozději při likvidaci škody, pokud včelař ohlásí pojistnou událost u obojího pojištění, by tyto pojišťovny měly o sobě vědět a o vyplácenou částku se podělit.

"Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky."

Nevím, jestli by se pojišťovnám vyplatilo shánět nějaké pojistné analytiky, co znají problematiku včelaření a včelích nemocí a umí tak spočítat výši pojistky pro průměrného včelaře s 10 - 30 včelstvy a taky likvidátory pojistných událostí. Musel by vyjít na světlo třeba rozpor mezi oficiálními statistikami produkce medu a dalších včelích produktů na včelstvo od Svazu a třeba tady v diskuzi uváděných průměrných výnosů a potom realizované ceny při prodeji. Taky pravděpodobně by se projevila snaha pojišťovny pokrýt škodu a potom hledat viníka ohniska třeba toho moru a tu škodu potom na něm vymáhat soudně. Jak už to komerční pojišťovny dělají. Což by mohlo být pro viníka včelaře docela drsné.
U velkého profi provozu od nějakých 100 včelstev výše by asi šlo uzavřít korporátní pojištění, to se počítá speciálně na míru přímo konkrétní firmě a konkrétnímu podnikání. Takže tam bývá vcelku jedno, jestli se jedná o včely nebo krávy nebo autodopravu.

Která pojišťovna je ochotna pojistit včely? Co já mám informace od obch. zástupců různých pojišťoven, tak do takových akcí nejdou. Snad jedině Generali pojistí úraz koně, ale nemoci to by mě zajímalo, která pojišťovna do toho jde?
Přenos moru z obalů od dovozového medu, no možnost tu asi je, ale nemyslím si, že by to mělo nějaký významný podíl. S těmi obaly, by to mohlo být podobné jako s ptačí chřipkou. Když budou mít zem. podniky v povinnosti,aby se do skladů s krmivem a stelivem nemohly dostat volně žijící ptáci, dát pletivo do větracích oken, tak i přenos nemoci je snížen na minimum. A stejné je to i s obaly, nařídit skladování obalů s medem a od medu pouze ve včelotěsných skladech.
Další věcí je uvědomit si, že co chci po druhém musím, být ochoten dělat také. Já chci celoplošné vyšetření na mor a aby si to každý platil sám. Tak to mám tak, že to dělám, od doby co jsem pálil, si tohle vyšetření zajišťuji ikdyž teprve až letos jsem se rozhodl, že budu i kočovat za snůškou. Tady problémem nejsou komerční včelaři, který jsou někdy označováni za zlatokopy apod., ale problémem jsou malí včelaři, kteří nemají lab.vyšetřena včelstva a neznají prakticky zdravotní stav. A myslet si můžou o Svých včelkách co chtějí jak jsou zdravé a odolné. Kdyby nějaká významná odolnost byla, tak příroda by ji už dávno vyselektovala sama.

Dne 20:59, R. Poláek napsal(a):
> ...Například pokud někdo má v rámci komerčního pojištění nemovitostí pojištěn
> třeba včelín na zahradě nebo včelařskou pracovnu, které má jinak
> automaticky pojištěn Svépomocným včelařským fondem, tak toto už dvojí
> pojištění je. Nejpozději při likvidaci škody, pokud včelař ohlásí pojistnou
> událost u obojího pojištění, by tyto pojišťovny měly o sobě vědět a o
> vyplácenou částku se podělit.
Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu...
S pozdravem Petr.

Podstatou věci je že jde o různé pojistky jejich obsah pojištění se prolíná a musíte si přesně prostudovat na co se ta která pojistka vztahuje. Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní úraz. Hlavně se nebát přdložít jim všechny pojistky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 23:22:05
> ----------------------------------------
> Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s
> každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."
>
> _________________________________
>
> A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a
> kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší
> představu. Díky.
>
>
>

Ovšem nechápu proč pojičtění proti moru V případě nákazy a spálení 50% škody zapltí SVS nebo kdo, a druhoupolovinu své pomocný fond ČSV.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 23:22:05
> ----------------------------------------
> Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s
> každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."
>
> _________________________________
>
> A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a
> kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší
> představu. Díky.
>
>
>

"Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu..."

Taky nejsem odborník na pojištění, ale Svépomocný včelařský fond všechny základní znaky pojištění má. Jsou tam pravidelné platby coby pojistné, je tam písemný Statut svépomocného fondu coby Pojistné podmínky tohoto pojištění a je tam v případě pojistné události výplata peněz, která aspoň částečně pokryje škodu.A je tam, pokud se vezme dobrovolnost vstupu do Svazu, tak i dobrovolnost zvolit nebo nezvolit služby SF. Dokonce je možné navolit výši platby pojistného rozdílnou platbou za úly venku a za úly ve včelíně.

Každopádně i když by SF nebylo pojištění, pokud někomu shoří třeba ten včelín nebo pracovna na zahradě, a je vedle SF ještě komerčně pojištěna, minimálně se musí od výše škody kryté tím komerčním pojištěním odečíst plnění Včelařského svépomocného fondu. Jak už jsem výše uvedl, u škodového pojištění, pokud výše součtu výplat je vyšší než utrpěná škoda, jedná se podle našich zákonů jednoznačně o pojistný podvod.

"Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní úraz."

Pojištění úrazu je pojištění obnosové. Dá se, například ten úraz, pojistit na libovolné množství pojistek, pojišťovny o sobě nemusí nijak vědět a v případě úrazu potom legálně lze na všechny uzavřené pojistky vyinkasovat plné nezkrácené pojistné plnění.
Nemíchat s pojištěním škodovým, jsou to jabka a hrušky.
Už by to chtělo konečně začít učit tyhlety základní jednoduchá pravidla v nějakém ročníku základní školy....

"Ovšem nechápu proč pojičtění proti moru V případě nákazy a spálení 50% škody zapltí SVS nebo kdo, a druhoupolovinu své pomocný fond ČSV."

Neproplácí se, pokud je mi známo, zisk z ušlé produkce medu a dalších včelařských produktů. Tam to bude ale poměrně malá částka, kterou se pro nějakou desítku včelstev ani moc nevyplatí pojišťovat. Jedině že by včelař uplatnil průměrný výnos na včelstvo kolem 100 kilo medu a realizovanou cenu výhradně prodejem ze dvora za takových 150 za kilo.

Potom myslím, to ale si nejsem jistý, pomocné výdaje. Třeba dopravu navíc na stanoviště, náklady na čištění pracovního oděvu a podobně.

Hlavní strana > Zahraničí > Evropa
Když EU reguluje
Poláci skupují v Německu cukr. EU jim to "osladila"
Nejen Česko to umí EU osladit. Funguje to i obráceně.

05.04.2011 07:47

Německo-polské pohraničí bylo v minulých letech zvyklé na to, že za levnějšími nákupy (hlavně pohonných hmot) a službami jezdili k sousedům hlavně Němci. V některých komoditách se už ale karta obrací. Východ Německa zažívá čerstvě nájezdy Poláků nakupujících hromadně cukr.

V Polsku totiž stojí toto sladilo minimálně dvakrát tolik co ve Spolkové republice. Německé obchody v pohraniční oblasti už musely přistoupit k tomu, že prodávají jen několik kilogramů cukru na osobu - pokud jim ještě vůbec nějaký zůstal na skladě.

List Die Welt popisuje ve svém článku "spanilou jízdu" pětadvacetiletého Konrada Podolského za cukrem: vyrazil za nákupy do Německa a jeho kořist za den činila 800 sáčků. První z nich koupil až v Seelowě, asi dvacet kilometrů od hranic; ve všech obchodech, u nichž zastavil se svým červeným kombíkem značky Opel předtím, byl už cukr vyprodaný.

V supermarketu v Seelowě si do nákupního košíku naskládal 107 kilogramových balení cukru, jeden za 65 centů. Doma v Polsku by zaplatil 1,25 až 1,70 eur. Když odečte náklady, vydělá prý za jednu cestu až 300 eur. Prodává hlavně pekařům. "Teď dělám do cukru," konstatuje Podolski.

Kdysi bývalo i v Česku dost řepy. pak ale přišla EU...V obchodních řetězcích jako Rewe, Penny, Real nebo Edeka to v regálech nebo na paletách, kde obvykle bývá cukr, vypadá, jako kdyby byla válka. Cukr prostě není - anebo ho zbývá jen pár balení.

"Mohu prodat maximálně pět kilo na osobu," svěřuje se pokladní ve Spritzkrug Multi Center ve Frankfurtu nad Odrou. Jiné supermarkety omezují kvůli cukerným křečkům z Polska nákup na nejvýše dva nebo tři kilogramy na osobu.

Německo-polské informační centrum pro spotřebitele ve Frankfurtu nad Odrou uvádí, že cena cukru začala východně od hranic explodovat loni v prosinci. Důvodů je prý několik. Prvním je všeobecný růst cen v Polsku v uplynulém roce, což se nadprůměrně projevilo u potravin. Zadruhé, cena cukru na mezinárodních burzách je nyní zhruba o 100 eur na tunu vyšší, než kolik dostanou producenti na přísně regulovaném trhu EU.

Třetím důvodem, proč je v Polsku cukr dražší, jsou zásahy Bruselu do tamního trhu, píše Die Welt. Příslušná unijní nařízení omezila produkci cukrové řepy. Tím ale vznikají problémy nejen Polákům. Němečtí odborníci z průmyslového svazu BDSI nedávno uvedli, že podle jejich údajů produkuje unie pouze 80 procent objemu cukru, který ve skutečnosti spotřebuje.

Někdy nebezpečný úřední šiml. Unijní kvóty způsobily, že v Polsku je nedostatek cukru. "V důsledku reformy se Polsko stalo z vývozce cukru jeho dovozcem," říká Katarzyna Guzendová z frankfurtského Německo-polského informační centra pro spotřebitele. Potřeba cukru v Polsku přesahuje kvótu 1,6 milionu tun zhruba o 200 tisíc tun.

Důsledek? Cukr, jehož cena se mezitím na světovém trhu oproti EU zvýšila, je nutné dovážet na starý kontinent ze třetích zemí, vysvětluje Guzendová.

Svým způsobem paradoxní situace. Poláci, a nejenom oni, by dokázali vyprodukovat cukru dostatek. Kvůli strategiím úředníků v Bruselu ho ale najednou mají nedostatek a musejí na něj draze připlácet.

Tady jde jde o to že žádné pojištění nekryje škody na 100% jeli pak těch pojištění víc tak je škoda plně pokryta. O TO SNAD JDE! Není ůčelem na tom vydělet ale netratit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 09:30:39
> ----------------------------------------
> "Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
> včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu..."
>
> Taky nejsem odborník na pojištění, ale Svépomocný včelařský fond všechny
> základní znaky pojištění má. Jsou tam pravidelné platby coby pojistné, je
> tam písemný Statut svépomocného fondu coby Pojistné podmínky tohoto
> pojištění a je tam v případě pojistné události výplata peněz, která aspoň
> částečně pokryje škodu.A je tam, pokud se vezme dobrovolnost vstupu do
> Svazu, tak i dobrovolnost zvolit nebo nezvolit služby SF. Dokonce je možné
> navolit výši platby pojistného rozdílnou platbou za úly venku a za úly ve
> včelíně.
>
> Každopádně i když by SF nebylo pojištění, pokud někomu shoří třeba ten
> včelín nebo pracovna na zahradě, a je vedle SF ještě komerčně pojištěna,
> minimálně se musí od výše škody kryté tím komerčním pojištěním odečíst
> plnění Včelařského svépomocného fondu. Jak už jsem výše uvedl, u škodového
> pojištění, pokud výše součtu výplat je vyšší než utrpěná škoda, jedná se
> podle našich zákonů jednoznačně o pojistný podvod.
>
>
>

Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.

Pepan

,> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 09:37:38
> ----------------------------------------
> "Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak
> míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní
> úraz."
>
> Pojištění úrazu je pojištění obnosové. Dá se, například ten úraz, pojistit
> na libovolné množství pojistek, pojišťovny o sobě nemusí nijak vědět a v
> případě úrazu potom legálně lze na všechny uzavřené pojistky vyinkasovat
> plné nezkrácené pojistné plnění.
> Nemíchat s pojištěním škodovým, jsou to jabka a hrušky.
> Už by to chtělo konečně začít učit tyhlety základní jednoduchá pravidla v
> nějakém ročníku základní školy....
>
>
>

Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak přidat?

Je to jedno geneticky bude pořád stejná

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 10:53:58
> ----------------------------------------
> Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> přidat?
>
>
>

Jak je u tebe obvyklé, píšeš naprosté nasmysly.
Vysvětli třeba, co to jsou "hmotná pojištění".
zdenek

Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.

Pepan

Třebas pojištění bytu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 11:07:28
> ----------------------------------------
> Jak je u tebe obvyklé, píšeš naprosté nasmysly.
> Vysvětli třeba, co to jsou "hmotná pojištění".
> zdenek
>
> Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda
> nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou
> škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.
>
> Pepan
>
>
>

"Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit."

http://www.pojisteni.cz/zakony/zakon_37_2004.pdf o pojistné smlouvě
Hlava II Škodové a obnosové pojištění
paragraf 31 Vícenásobné pojištění.
Paragraf 40 přepojištění

jo, a svépomocný fond podle Zákona o pojišťovnictví pojištěním skutečně není. Ve smyslu dozoru ČNB a dalších podmínek, které musí komerční pojišťovny plnit.

Ty moje nesmysly vždy vycházejí z praktické zkušenosti. Nikdy neteorizuji. Pokud něco nevím tak mlčím nebo uvádím zdroj odkud čerpám.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 11:07:28
> ----------------------------------------
> Jak je u tebe obvyklé, píšeš naprosté nasmysly.
> Vysvětli třeba, co to jsou "hmotná pojištění".
> zdenek
>
> Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda
> nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou
> škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.
>
> Pepan
>
>
>

"Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak přidat?"

Záleží, co je pro tebe jednodušší. Pokud máš zavedený chov matek v oddělku nebo oplodňáčku, je jednodušší vychovanou matku přidat.
Pokud ne, je vhodnější a je při tom méně ztrát přidat do úlu vhodný plod a nechat včely, aby odchovaly matku samy přímo v úlu. Akorát potom bude přestávka v plodování, než novou matku vychovají a než začně oplodněná klást.
Nejjednodušší je matku zaklíckovat na dostatečnou dobu, aby ve včelstvu nebyl vlastní plod vhodný pro výchovu matky a potom matku odebrat a přidat správný plod.
Nebo matku po tuto dobu nechat klást na 1 - 2 - 3 plásty v izolátoru nebo třeba i jednom nástavku odděleném mřížkou, potom tu starou matku a plásty s mladým plodem odebrat a zase přidat nový plod.
Z odebraných plástů se starou matkou se dá potom vytvořit oddělek, ten se dá po zesílení využít k produkci plodových plástů, kterými se dá před letní snůškou posilovat včelstva, a před krmením na zimu zlikvidovat.

Tak nakonec můžete mít pravdu ty škody byly hrazeny z pojistek dětí a ty již dospěly. A jiné než pojištění jsem pak neuzavíral po roce 2004 ani nečerpal

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 11:18:44
> ----------------------------------------
> "Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda
> nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou
> škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit."
>
> http://www.pojisteni.cz/zakony/zakon_37_2004.pdf o pojistné smlouvě
> Hlava II Škodové a obnosové pojištění
> paragraf 31 Vícenásobné pojištění.
> Paragraf 40 přepojištění
>
>
>

To jsem také netvrdil.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 11:21:17
> ----------------------------------------
> jo, a svépomocný fond podle Zákona o pojišťovnictví pojištěním skutečně
> není. Ve smyslu dozoru ČNB a dalších podmínek, které musí komerční
> pojišťovny plnit.
>
>
>

Z mých praktických skušeností je ještě brzy tohle řešit. Začátek května to ukáže Obvykle však je lepší květnový oddělek nebo roj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 11:31:56
> ----------------------------------------
> "Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> přidat?"
>
> Záleží, co je pro tebe jednodušší. Pokud máš zavedený chov matek v oddělku
> nebo oplodňáčku, je jednodušší vychovanou matku přidat.
> Pokud ne, je vhodnější a je při tom méně ztrát přidat do úlu vhodný plod a
> nechat včely, aby odchovaly matku samy přímo v úlu. Akorát potom bude
> přestávka v plodování, než novou matku vychovají a než začně oplodněná
> klást.
> Nejjednodušší je matku zaklíckovat na dostatečnou dobu, aby ve včelstvu
> nebyl vlastní plod vhodný pro výchovu matky a potom matku odebrat a přidat
> správný plod.
> Nebo matku po tuto dobu nechat klást na 1 - 2 - 3 plásty v izolátoru nebo
> třeba i jednom nástavku odděleném mřížkou, potom tu starou matku a plásty s
> mladým plodem odebrat a zase přidat nový plod.
> Z odebraných plástů se starou matkou se dá potom vytvořit oddělek, ten se
> dá po zesílení využít k produkci plodových plástů, kterými se dá před
> letní snůškou posilovat včelstva, a před krmením na zimu zlikvidovat.
>
>
>

"Z mých praktických skušeností je ještě brzy tohle řešit. Začátek května to ukáže Obvykle však je lepší květnový oddělek nebo roj."

To je pravda.Je začátek dubna. Podprůměrné včelstvo se ještě může chytit a do května zesílit a stát se průměrným až mírně nadprůměrným. A přestat být kandidátem na výměnu matky.
Jinak optimálně by mělo být přes včelařský rok včelstva pomnožit na 120 - 140 % stavu a před krmením na zimu vybrakovat a krmit tak zase jen 100 % stavu. Vybrakovat produkční včelstva, co byly v sezóne nejhorší plus možná nějaké nejslabší oddělky.

Tuto diskuzi nechápu. Jediný správný postup je slabé včelstvo nyní připojit k silnému, stejně žádný užitek nepřinese a za 3-4 týdny začít dělat oddělky ze kterých si nějaký pěkný vybereš na doplnění stavu. Chovat matku nyní ve slabém včelstvu je barbarství (i když se použije dobré plemenivo). Pokud neumíte dělat oddělky, je třeba se to naučit nebo přestat včelařit!
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 11:31:56
> ----------------------------------------
> "Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> přidat?"
>
> Záleží, co je pro tebe jednodušší. Pokud máš zavedený chov matek v oddělku
> nebo oplodňáčku, je jednodušší vychovanou matku přidat.
> Pokud ne, je vhodnější a je při tom méně ztrát přidat do úlu vhodný plod a
> nechat včely, aby odchovaly matku samy přímo v úlu. Akorát potom bude
> přestávka v plodování, než novou matku vychovají a než začně oplodněná
> klást.
> Nejjednodušší je matku zaklíckovat na dostatečnou dobu, aby ve včelstvu
> nebyl vlastní plod vhodný pro výchovu matky a potom matku odebrat a přidat
> správný plod.
> Nebo matku po tuto dobu nechat klást na 1 - 2 - 3 plásty v izolátoru nebo
> třeba i jednom nástavku odděleném mřížkou, potom tu starou matku a plásty s
> mladým plodem odebrat a zase přidat nový plod.
> Z odebraných plástů se starou matkou se dá potom vytvořit oddělek, ten se
> dá po zesílení využít k produkci plodových plástů, kterými se dá před
> letní snůškou posilovat včelstva, a před krmením na zimu zlikvidovat.
>
>
>

je také rozdíl co kdo chápe pod pojmem slabé včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 12:33:18
> ----------------------------------------
> Tuto diskuzi nechápu. Jediný správný postup je slabé včelstvo nyní připojit k
> silnému, stejně žádný užitek nepřinese a za 3-4 týdny začít dělat oddělky ze
> kterých si nějaký pěkný vybereš na doplnění stavu. Chovat matku nyní ve slabém
> včelstvu je barbarství (i když se použije dobré plemenivo). Pokud neumíte dělat
> oddělky, je třeba se to naučit nebo přestat včelařit!
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?m?na matky
> > Datum: 05.4.2011 11:31:56
> > ----------------------------------------
> > "Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> > vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> > kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> > přidat?"
> >
> > Záleží, co je pro tebe jednodušší. Pokud máš zavedený chov matek v oddělku
> > nebo oplodňáčku, je jednodušší vychovanou matku přidat.
> > Pokud ne, je vhodnější a je při tom méně ztrát přidat do úlu vhodný plod a
> > nechat včely, aby odchovaly matku samy přímo v úlu. Akorát potom bude
> > přestávka v plodování, než novou matku vychovají a než začně oplodněná
> > klást.
> > Nejjednodušší je matku zaklíckovat na dostatečnou dobu, aby ve včelstvu
> > nebyl vlastní plod vhodný pro výchovu matky a potom matku odebrat a přidat
> > správný plod.
> > Nebo matku po tuto dobu nechat klást na 1 - 2 - 3 plásty v izolátoru nebo
> > třeba i jednom nástavku odděleném mřížkou, potom tu starou matku a plásty s
> > mladým plodem odebrat a zase přidat nový plod.
> > Z odebraných plástů se starou matkou se dá potom vytvořit oddělek, ten se
> > dá po zesílení využít k produkci plodových plástů, kterými se dá před
> > letní snůškou posilovat včelstva, a před krmením na zimu zlikvidovat.
> >
> >
> >
>
>
> Je

"Tuto diskuzi nechápu. Jediný správný postup je slabé včelstvo nyní připojit k silnému, stejně žádný užitek nepřinese a za 3-4 týdny začít dělat oddělky ze kterých si nějaký pěkný vybereš na doplnění stavu. Chovat matku nyní ve slabém včelstvu je barbarství (i když se použije dobré plemenivo). Pokud neumíte dělat oddělky, je třeba se to naučit nebo přestat včelařit!"

Pokud byla matka a včelstvo nějak znevýhodněna v podletí nebo na podzim a tím včelstvo přežilo zimu slabé, dostane ještě nějaký týden na nápravu.
Potom taky platí, že silné včelstvo plus slabé včelstvo vyprodukuje dohromady dohromady do května víc včel než jenom o něco silnější včelstvo posílené tím slabým. Je tedy lepší slabé včelstvo nechat a potom v květnu případně použít na oddělky.
Takzvaný "správný" postup by byl správný jen tehdy, pokud by včelstvo bylo slabé tak, že by ještě v dubnu uhynulo nebo kvůli nedostatku včel při ještě poměrně nízkých dubnových teplotách kvůli nedostatku včel výrazně oslabilo.
V jiném případě to je nesmysl. Ospravedlnitelný jedině tehdy, pokud včelař má včelstev velice moc, takže si nemůže dovolit trochu času navíc věnovat tomu slabšímu včelstvu.
Jinak přirozeně, pokud se včelaří pro peníze, je nejvýhodnější mít všechna včelstva zhrube stejně silná a to hodně silná. A mít jich co nejvíc. Jedině tak se na vyprodukované kilo medu spotřebuje nejmíň práce a vydoluje nejvíc peněz. Potom je bezhlavé rušení slabších včelstev skutečně logické.

Pepane, beru hodnocení včelstva jeho majitelem pro jeho dané podmínky. Pro mě by v tuto dobu bylo slabé včelstvo pod 3NN, protože bych z něj neměl žádný užitek. Koncem května u nás končí snůška....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 12:42:57
> ----------------------------------------
> je také rozdíl co kdo chápe pod pojmem slabé včelstvo.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: v?m?na matky
> > Datum: 05.4.2011 12:33:18
> > ----------------------------------------
> > Tuto diskuzi nechápu. Jediný správný postup je slabé včelstvo nyní připojit k
> > silnému, stejně žádný užitek nepřinese a za 3-4 týdny začít dělat oddělky ze
> > kterých si nějaký pěkný vybereš na doplnění stavu. Chovat matku nyní ve
> slabém
> > včelstvu je barbarství (i když se použije dobré plemenivo). Pokud neumíte
> dělat
> > oddělky, je třeba se to naučit nebo přestat včelařit!
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: v?m?na matky
> > > Datum: 05.4.2011 11:31:56
> > > ----------------------------------------
> > > "Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> > > vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> > > kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> > > přidat?"
> > >
> > > Záleží, co je pro tebe jednodušší. Pokud máš zavedený chov matek v oddělku
> > > nebo oplodňáčku, je jednodušší vychovanou matku přidat.
> > > Pokud ne, je vhodnější a je při tom méně ztrát přidat do úlu vhodný plod a
> > > nechat včely, aby odchovaly matku samy přímo v úlu. Akorát potom bude
> > > přestávka v plodování, než novou matku vychovají a než začně oplodněná
> > > klást.
> > > Nejjednodušší je matku zaklíckovat na dostatečnou dobu, aby ve včelstvu
> > > nebyl vlastní plod vhodný pro výchovu matky a potom matku odebrat a přidat
> > > správný plod.
> > > Nebo matku po tuto dobu nechat klást na 1 - 2 - 3 plásty v izolátoru nebo
> > > třeba i jednom nástavku odděleném mřížkou, potom tu starou matku a plásty
> s
> > > mladým plodem odebrat a zase přidat nový plod.
> > > Z odebraných plástů se starou matkou se dá potom vytvořit oddělek, ten se
> > > dá po zesílení využít k produkci plodových plástů, kterými se dá před
> > > letní snůškou posilovat včelstva, a před krmením na zimu zlikvidovat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> > Je
>
>
>

Neruším žádná včelstva bezhlavě. Jde mně hlavně o zdraví včel a pak samozřejmě o užitek, protože jinak bych neměl takovou podporu u rodiny, i když včelařím výlučně pro dobrý pocit, že dělám něco pro přírodu a samozřejmě pro své potěšení. Můj pohled na slabé včelstvo viz předchozí příspěvek. Pokud jde o nemoce, mám velmi špatné zkušnosti z pokolí, kdy včelaři za každou cenu udržují při životě doslova žebráky, které ve finále nejsou schopné zesílit ani v květnu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 12:52:27
> ----------------------------------------
> "Tuto diskuzi nechápu. Jediný správný postup je slabé včelstvo nyní
> připojit k silnému, stejně žádný užitek nepřinese a za 3-4 týdny začít
> dělat oddělky ze kterých si nějaký pěkný vybereš na doplnění stavu. Chovat
> matku nyní ve slabém včelstvu je barbarství (i když se použije dobré
> plemenivo). Pokud neumíte dělat oddělky, je třeba se to naučit nebo přestat
> včelařit!"
>
> Pokud byla matka a včelstvo nějak znevýhodněna v podletí nebo na podzim a
> tím včelstvo přežilo zimu slabé, dostane ještě nějaký týden na nápravu.
> Potom taky platí, že silné včelstvo plus slabé včelstvo vyprodukuje
> dohromady dohromady do května víc včel než jenom o něco silnější včelstvo
> posílené tím slabým. Je tedy lepší slabé včelstvo nechat a potom v květnu
> případně použít na oddělky.
> Takzvaný "správný" postup by byl správný jen tehdy, pokud by včelstvo bylo
> slabé tak, že by ještě v dubnu uhynulo nebo kvůli nedostatku včel při ještě
> poměrně nízkých dubnových teplotách kvůli nedostatku včel výrazně oslabilo.
> V jiném případě to je nesmysl. Ospravedlnitelný jedině tehdy, pokud včelař
> má včelstev velice moc, takže si nemůže dovolit trochu času navíc věnovat
> tomu slabšímu včelstvu.
> Jinak přirozeně, pokud se včelaří pro peníze, je nejvýhodnější mít všechna
> včelstva zhrube stejně silná a to hodně silná. A mít jich co nejvíc. Jedině
> tak se na vyprodukované kilo medu spotřebuje nejmíň práce a vydoluje nejvíc
> peněz. Potom je bezhlavé rušení slabších včelstev skutečně logické.
>
>
>

Já zas se snažím držet linii. Když měním matku, beru plod na ni vždy z tohoto včelstva, ve kterém potom bude. Dělám to, i když je včelstvo a matka slabší. Teprve když i druhá a třetí generace matky je slabší, linii ruším, včelám dávám na matku plod z jiné vynikající linie. Akorát je to trochu složitější než napráskat všechny matky z plodu jednoho vybraného včelstva.

RP: Ospravedlnitelný jedině tehdy, pokud včelař má včelstev velice moc, takže si nemůže dovolit trochu času navíc věnovat tomu slabšímu včelstvu.
........
To je blbost. Právě toto je ta práce. Ty libé záběry vytáčení nebo řad úlů jsou právě o tomto umět chovat včely a blbě tlachat jak na běžícím pásu něco dělat nebo rušit. Představ si, že bych 10-15% ze stavu zrušil kvůli nějakému absurdnímu názoru a kolik by mne to stálo. Pokud se dá matka nějak z jara využít, jen vůl by ji rušil bez testu pomoci nějaké plodové brigády. _gp_

hovno a hovno spolu dělají sex jako R.Polášek a K.Gott
sou to gayové

sex sex sex šuk šuk á chci to dělat chcete někdo se mnou?
jesi jo napište na můj email
Muffinek000/=/seznam.cz

"To je blbost. Právě toto je ta práce. Ty libé záběry vytáčení nebo řad úlů jsou právě o tomto umět chovat včely a blbě tlachat jak na běžícím pásu něco dělat nebo rušit. Představ si, že bych 10-15% ze stavu zrušil kvůli nějakému absurdnímu názoru a kolik by mne to stálo. Pokud se dá matka nějak z jara využít, jen vůl by ji rušil bez testu pomoci nějaké plodové brigády. _gp_"

No, když jsem měl víc včelstev, takovéhle "nadbytečné" matky jsem z chodu opatřil vším potřebným, co bylo zrovna dostupné a potom nechal tak. Když byl čas využít od nich plod na posilování atd nebo když uplynula delší doba, prostě jsem je otevřel a vidělo se. Buď se mezitím rozjely a potom jsem je prostě využíval nebo se matka nerozjela nebo včely prostě vymizely a potom jsem včelstvíčko rušil, vybíral prázdné plásty, případně s náběhem na zavíječe a rozděloval je do ostatních včelstev.
Dneska, když mám málo včelstev, tak o takové matky se starám průběžně a to i kdyby matka byla slabá a jiný přínos než plodové plásty a včely k posílení produkčních včelstev neslibovala.
Přirozeně musí se najít hranice, kdy už je to tak slabé nebo neživotaschopné, že to piplání by byla ztráta času...
Nebo kdy je to nemocné, ale jediné známky nemoci, co jsem kdy viděl u svých slabších včelstev, byly na jaře trošku pokálené plásty.
Soudím, že jak se včelami zkouším všelijaké věci, jako třeba pozdní krmení nebo pozdní norské zimování - loni jsem nastrkal mezistěny k vystavění do jednoho včelstva 15 září, , každá jen trochu nemocná včela tak velice rychle uhyne a včelstva jsou tak stále ozdravovaná a zdravá.

Dobrý večer, uvažuji o koupi nového medometu. Máte někdo zkušenosti s firmou Kovář? ( http://medomety-kovar.cz ) Nebo můžete doporučit nějakou jinou firmu?
Díky.
Tomáš

Ano pane kolego, i já bulik před mnoha lety řekl "své ano" v referendu, zdali vstup do evropské unie nebo nevstup. Dnes, s odstupem času vidím, že to byla chyba, a nejen co se cukru týče. Česká republika prostě měla zůstat sama sebou.....ale my (já) jsme se nechali zlákat hesly typu "otevřené hranice" apod. Pozdě bycha honit, já tomu tenkrát nerozuměl, nerozumím tomu ani dnes, ale alespoň si teď ledacos uvědomuji. Teď nezbývá než doufat, že se my, co máme s křížkem po funuse podobný názor, prostě jenom pleteme. Ať se daří, Libor V.

"Ano pane kolego, i já bulik před mnoha lety řekl "své ano" v referendu, zdali vstup do evropské unie nebo nevstup. Dnes, s odstupem času vidím, že to byla chyba, a nejen co se cukru týče. Česká republika prostě měla zůstat sama sebou.....ale my (já) jsme se nechali zlákat hesly typu "otevřené hranice" apod. Pozdě bycha honit, já tomu tenkrát nerozuměl, nerozumím tomu ani dnes, ale alespoň si teď ledacos uvědomuji."

Ale jen si neházejte tolik popela na hlavu! Kdyby byla Evropa pořád dílna světa, jako před 10 - 20 lety, bohatě by zaplatila nejen ten cukr, ale úplně všechny socialistické experimenty a zelené nesmysly, které si politici, úředníci, odboráři a kdovíkdo, kdo je v Evropě zrovna u moci a u koryta, vymyslel. Před těmi 6 lety nebo kdy bylo to referendum, už sice Čína a Asie začínala stoupat a práce tam začala utíkat, ale nikoho, snad kromě expertů s vizí, nemohlo napadnout, jak se to všechno rozvine. Že vstupujeme do Evropy, která bude v následujících letech klesat ke dnu téměř jako Titanik. Dneska práce z Evropy utíká před vysokými náklady a všelijakými zákonnými a úřednickými obstrukcemi. Zatímco výše uvedení parazité, místo aby ty svoje kohoutky, kterými čerpají ze společného kotle bohatství evropské ekonomiky, trochu utáhli, tak naopak se je otvírat až na doraz, aby pro sebe urvali co nejvíc, dokud ještě v tom společném kotli něco je....

A já byl pro apokud by se hlasovalo pro Euro tak taky.

No a že je tady drahá práce - zažívám osobně snahy jak ji zlevnit - neomezené přesčasy, pohotovosti, kdykoli se dostavit do práce když si chlebodárce představuje, atd.

Takže jsem rád za snahy "zdražit" práci.
Dodržovat přestávky 8hod. mezi směnami, přípaltky za práci přesčas, zákoník práce a jiné socialistické nesmysly.

Prostě vím, že jsem teď zaměstnanec. A co je pro mě výhodnější.
Proto nechápu důchodce a jiné zaměstnance.

Když se podívám na snahy současné "reprezentace" tak sjem rád, že existují jisté limity v jejich snaze "zprivatizovat si" všechno.

Pokud někdo má iliuze, tak ať sepodívá na návrh ministerstva finací na poplatky které by si měly vybírat penz.fondy od spořících - je toněkolikanásobek toho co berou normální komerční invest.fondy.

Pokud by se nerozkladlo z veřejných zakázek těch "kalkulovaných 100 miliard ročně od ministerstva po Obecní a Městké úřady" tak je rozpočet v přebytku.

Právě lidem co byli pár let venku za hranicema /díky otevřeným hranicím/ to nepřijde normální, narozdíl od nás, kteří v tom jedeme.

No a Evropa Dílna Světa.
Úsměvné - kolega byl včera na návštěvě v jedné firmě - prodává do celého světa modely - v ČR jen konstrukce, kanc. práce, marketing atd. Ostatní vyrábí v Číně.

Tady by narazili na mnoho věcí - mimo jiné nedostatek kvalifikované pracovní síly - ať se kvalifikací myslí třeba jen to, že s epracovník dostaví ráno střízlivý do práce a dělá na 100% to co s emu řekne a nemusí se to po něm 100% kontrolovat.

http://www.penize.cz/slevy/199437-tomas-cupr-cesi-nechteji-mit-dobre-firmy-ale-jen-vydelat-prachy

A českou legislativu bych neshazoval na EU. Británie je taky v EU založení SRóčka tam je za tři dny.
A kolik tady musím zaplatit jen za přepsání obhodního podílu notářům a dalším přiživším se?

Nevidím důvod proč by kdokoli obchodval s republikou, která není v EU. Pokud někdo měl zkušenosti s tím, že nepřstržitě chodil na celnici aby mu dovolili rozbalit zboží které už měl dva dny na skladě vidí trochu rozdíl v situaci před a po.

Nevím, kolik by stál cukr až by jsme si jej vyráběli úplně smaoi v cukrovarech, co jsme nikdy nedokázali ani dokončit k poloprovozu. Viz Cukrovar Kopidlno.
Ukázka naprosté paralýzy ekonomického systému, co si vše naplánoval a vyrobil sám.
Kolik by stál cukr a byl by vůbec k mání? A nebo by se jezdíl shánět jako kdysi?

Karel

Přeji dobrý den, v souvislosti s cukrem a doplněním zásob na zimu, bych měl dotaz, jestli si někdo objednával hotové krmení na zimu? Zajímalo by mě jaké, u koho a zkušenosti s celým procesem. Ptám se na to, třebaže je ještě čas, ale nerad dělám věci na poslední chvíly. A hlavně nerad bych, aby mě něco v srpnu překvapilo. Za info děkuji.

Prodám invert od fa. Agrana pro krmení včel do přinesených nádob za 24,9kč/kg.
Soukup Jan
Kutná 68
Psáry
tel: 737557099

Chcem spravit odlozenec no neviem v akom case ak nemám materskú bunku. Do odloženca potom musím pridať aj plást s otvoreným plodom a vajíčkami alebo sa otvorený plod už nachádza na pridaných plodových plátoch. To preto aby si odloženec vychoval na pridanom plode vlastnú matku. Samozrejme, to trvá dlhšie pokiaľ dôjde až do doby, keď mladá matka začne klásť vajíčka.No neviem kolko plastov odobrat vcelstvu a ako to presne spravit a mam este problem ze nemam de odviest odlozenec od stanoviska chcem ho ponechat na tom istom mieste ako aj ostatne vcelstva za radu dakujem.

Já byl taky pro a pro Euro bych byl taky.

Ona EU za všechno nemůže, to jen ta naše mentalita potřebuje to na někoho ustavičně házet.

Udělají se blbý zákony a odůvodní se to EU i když to leckdy po nás EU nechce.

Po revoluci se taky všechno špatný házelo na komanče i když kolikrát s tím nic společnýho neměli

Prodám medomet s pohonem na 12V i stransformátorem na 230V. Možno použít jak doma tak i ve voze. Regulace otáček plynulá od nuly po maximum s pravým i levým chodem. Elektrická brzda. Nátěr loni potravinářskou barvou, zvratný koš 39x17 na 3 rámky + přidám tangenciální koš na 39x24 a výš. Koš zvratný je nerezový. Cena 5000 Kč. dávám záruku 14 dní, jelikož funguje bezvadně. Telefon 775 025 020

http://www.freiepresse.de/DYNIMG/24/65/3802465_W700.jpg

50 vcelstev uhynulo nemeckemu vcelari od zari 2010. Zustaly mu 2 vcelstva. Ztratu vcelstev a vypadek medne produkce odhaduje na 15 tisic euro.

V jeho okoli kvetla repka podruhe v srpnu a strikala se jedovatymi instekticidy.
Kontrola uhynulych vcelstev neprokazala zadne varroa, zadnou nemoc vceliho plodu, vcely neumrely na tyto oficialne omilane choroby ...

"Chcem spravit odlozenec no neviem v akom case ak nemám materskú bunku. Do odloženca potom musím pridať aj plást s otvoreným plodom a vajíčkami alebo sa otvorený plod už nachádza na pridaných plodových plátoch. To preto aby si odloženec vychoval na pridanom plode vlastnú matku. Samozrejme, to trvá dlhšie pokiaľ dôjde až do doby, keď mladá matka začne klásť vajíčka.No neviem kolko plastov odobrat vcelstvu a ako to presne spravit a mam este problem ze nemam de odviest odlozenec od stanoviska chcem ho ponechat na tom istom mieste ako aj ostatne vcelstva za radu dakujem."

Projdi si starou diskuzi tady, za poslední rok jsem tady popisoval přípravu oddělků nejméně dvakrát, jiní taky popisovali.... Postupy určitě najdeš taky na dalších včelařských diskuzích nebo webech a nakonec taky pomalu v každé knize popisující choc včel. Máš na to čas, optimální doba pro tvorbu oddělků začíná ke konci druhé poloviny květu řepky či někde v polovině rozkvětu ovocných stromů.
Coby začátečník ber přednostně v úvahu delší kompletní detailní postupy než "kousky" postupů vytažených mimo souvislosti.

"Prodám medomet s pohonem na 12V i"
Který kraj, okres?

Jako první bych si položil otázku. Proč dělat oddělek v tomto období a co od toho čekám? A myslím si, že oddělek v tomto období je ještě brzy, včelstva rostou a oslabovat je nemá cenu a ani by jim to nepomohlo a oddělky by byly slabé. Oddělky je nejlepší dělat jako protirojové opatření, to je období kdy jsou na vrcholu počtu populace, většinou někdy příčina rojení je jiná. Já se chystám na příští týden začít s chovem matek. Ale je to o tom, že jedno včelstvo, z těch silnějších, "obětuji". Jednoduše řečeno jej zůžím, vezmu jim matku a začnu slabě podněcovat, vložím rámek s matečníky na vyčištění a na druhá den nalarvím od matky, kterou mám zájem rozchovat. Dělám to takhle, protože až přijde čas oddělků, a to u některých včelstev bude za 2-3 týdny, tak chci mít pro ně připravený minimálně matečník před líhnutím. Časově od nalarvení až po rozkladení matky, to vychází na 3-4 týdny. Chovu matek se Jaro zkuste věnovat, protože je to dovednost, která Vás posune dál.




> ------------ Původní zpráva ------------> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odloenec najjednoduchie
> Datum: 07.4.2011 08:25:35
> ----------------------------------------
> "Chcem spravit odlozenec no neviem v akom case ak nemám materskú bunku. Do
> odloženca potom musím pridať aj plást s otvoreným plodom a vajíčkami alebo
> sa otvorený plod už nachádza na pridaných plodových plátoch. To preto aby
> si odloženec vychoval na pridanom plode vlastnú matku. Samozrejme, to trvá
> dlhšie pokiaľ dôjde až do doby, keď mladá matka začne klásť vajíčka.No
> neviem kolko plastov odobrat vcelstvu a ako to presne spravit a mam este
> problem ze nemam de odviest odlozenec od stanoviska chcem ho ponechat na
> tom istom mieste ako aj ostatne vcelstva za radu dakujem."
>
> Projdi si starou diskuzi tady, za poslední rok jsem tady popisoval přípravu
> oddělků nejméně dvakrát, jiní taky popisovali.... Postupy určitě najdeš
> taky na dalších včelařských diskuzích nebo webech a nakonec taky pomalu v
> každé knize popisující choc včel. Máš na to čas, optimální doba pro tvorbu
> oddělků začíná ke konci druhé poloviny květu řepky či někde v polovině
> rozkvětu ovocných stromů.
> Coby začátečník ber přednostně v úvahu delší kompletní detailní postupy než
> "kousky" postupů vytažených mimo souvislosti.
>
>
>

AM:
....Já se chystám na příští týden začít s chovem matek....
--------

Co u vás teď kvete?


U nás, jak tak koukám z auta, asi jen jíva.


Karel

Na zahradě začíná kvést myrobalán, coby první ovocný strom.

urcite sa chcem casom venovat chovu matiek ale som len zacinajuci vcelar tak chcem len co najednoduchsie spravit odlozenec a to bez toho aby som musel odchovat matku chcem aby si ju vychovali sami.

Lísky, vrby, topoly po odkvětu. Na zahradě v plném květu ranné meruňky v lese javory, jilmy, jasany a pampelišky.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odloenec najjednoduchie
> Datum: 07.4.2011 17:47:01
> ----------------------------------------
> AM:
> ...Já se chystám na příští týden začít s chovem matek....
> --------
>
> Co u vás teď kvete?
>
>
> U nás, jak tak koukám z auta, asi jen jíva.
>
>
> Karel
>
>
>

jaro pozri si aj
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Tvorba-oddelku?pid=8240#pid8240

Základní recept na oddělek je, že se dostatečné množství plodu , včel a zásob dá do úlku nebo do nástavku, za cca den, dva dny se první včely zorientují a začnou do oddělku přinášet vodu a potravu, za cca 7 - 9 dní včelař zlikviduje nejstarší matečníky a za cca 20 - 30 dní po vytvoření oddělku tam oplozená matka začíná klást. A je hotovo.

Cca v polovině května se dává minimálně jeden plást s plodem, včelami a zásobami, třeba 39x24 , přitřepou včely z dalšího plástu a z každé strany obloží prázdným plástem. Na začátku června se dávají minimálně 2 - 3 plásty s plodem a včelami, na začátku července tak 6 plástů s plodem a včelami. Aby do doby krmení na zimu oddělek stihl zesílit do plnohodnotného včelstva a další rok tak už mít plnohodnotnou snůšku.
Dříve než v polovině května je potom často problém s nízkou noční teplotou, po polovině května občas, úlek musí být hodně uteplen, v normálním nástavku musí být kromě toho včelek třeba víc.
Nejstarší matečníky se likvidují, protože larvičky v nich byly až o tři dny déle krmeny dělničí potravou a tudíž matky z nich budou méně kvalitní, mladších matečníků by mělo v oddělku zbýt několik, aby si včely vybraly, ale když tam zbude jeden, jen bude o něco větší pravděpodobnost, že matka bude horší.
V červenci a hlavně v srpnu už oddělek musí mít tolik včel, aby mohl ovládat česno , aby tam do úlu nepronikly zlodějky a oddělek nezlikvidovaly, Zase to záleží hodně na ukončení snůšky na stanovišti. Oddělky, které z různých důvodů "haprují", jsou potom zničeny zlodějkami.

" Lísky, vrby, topoly po odkvětu."

Chtěl jsem se zeptat, létají hodně na topoly? Letos jsem si totiž objednal pár topolových řízků , tři různé klony biomasových topolů a budu na zahradě z těch řízků nechávat růst sazenice. Tak jestli má význam, když jsou v okolí jívy, vrby, olše atd je dávat někde i kvůli včelám.