Archiv Včelařské konference

Kde jsi v tom případu našel slovo kočovník? Pokud máš na mysli slovo ůnaveze" neznamená to to samé.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 13:12:38
> ----------------------------------------
> Takže původní otázku ohledně povinností kočovníků můžeme uzavřít tak, že
> kočovník nemá žádnou zákonnou povinnost hlásit se u místní včelařské
> organizace.
> -------------------------------------------
> Pepan (příspěvek číslo 51324):
> Kočovník je povinnen přihlásit se na OÚ v jehož katastru právě spusti
> kotvu. a to ještě se souhlasem SVS k presunu.
> Kdo chce tak určitě chápe že léčení se týká stabilních stanovišt.
>
> Pepan (příspěvek číslo 51302):
> To máš tak když se mi nějaký příkl. p. Poláček naveze do mého obvodu ,
> který je je 6 km dlouhý a je v ním 600 ha lesů, 100 úlů a neřekne mi to sám
> , mám pramalou šanci na to během jednoho roku vůbec přijít. mnohdy tyto
> pravidla nectí ani někteří členovéČSV natož nečlení kteří nemají nejmenší
> ponětí o povinnostech chovatele.
>
>
>

Co do toho plete kočovníky . Původně se jednalo a myslím ,že stále jedná o včelaře jako takového a nečlena ČSV. Jeho se tyto pravidla jednají na jeho pevném stanovišti kde obvykle zimuje.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 13:14:40
> ----------------------------------------
> Kočovník je povinnen přihlásit se na OÚ v jehož katastru právě spusti
> kotvu. a to ještě se souhlasem SVS k presunu.
> Kdo chce tak určitě chápe že léčení se týká stabilních stanovišt.
>
> pepan
>
> ---------------
> No ty jsi ale mluvil o povinnosti se hlásit u ZO ČSV.
>
> To nikde není a z té vyhlášky o léčení varoázy, tam to může být kraj od
> kraje a rok od roku jinak.
> A těžko z toho / i kdyby v ní byly komise ČSV/ můžeš dovodit, že se musí
> nový včelař povinně hlásit u ZO ČSV:
>
> On může zrovna tak předpokládat, že veterina dá ZO seznam včelařů získaný z
> Hradištka, kam jemu ukládá zákon se povinně hlásit. A že mu ZO nepošle
> komisi není jeho problém. On si normálně odléčí v souladu s metodikou,
> vzorky odnese na veterinu, nebo pošle přímo do laborky a je to. Neporuší
> jediné ustanovení zákona, to jen ZO nesplní v jeho případě vyhlášku a
> neprovede mu komisionelní léčení. Ale je na ní, aby si u veteriny sehnala
> seznam včelařů, ke kterým má vyslat komisi. No a kdž to neudělá, jako
> právnická osoba může dostat za neplnění povinností několik mega pokuty.
> :-)
> Když na tom komisionelním léčení tak trváš, tak ať se dělá, je to povinnost
> ZO, tak ať ji plní. V našem kraji 3X na podzim. Už vidím jak se to stíhá.
> Stěží jednou aerosolem. :-)
>
> Karel
>
>
>

To pak naráží na další problém Už jsi viděl v posledních 20 letech nějaký rozumný zákon z dílny naších vlád
Ale když by se to spojilo s ČSV a PSNV. mohlo by stoho něco být.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 13:25:20
> ----------------------------------------
> Tak tato níže popsaná forma hlášení by se mi hodně zamlouvala.OPRAVDU by
> bylo velmi vhodné, aby jsi tento návrh zaslal ÚV ČSV k projednání. Dnes to
> umí přibližně určit téměř všechny mobilní telefony. Za pokus by to asi
> stálo.
>
> Pepan
>
> -------------
> To je ten problém, ty (UV) ČSV považuješ za Ministerstvo včelařství.
>
> A ono je to běžné občanské sdružení.
>
> Takové návrhy by možná bylo možné prosazovat i s ČSV (to se o takové návrhy
> ale moc nezajímá.)
> Ale prosazovat je na Min. zemědělství. To má na starosti tvorbu
> legislativy.
>
> Karel
>
>
>

Ten lze najít v každém úlu když se budem snažit, Důležité je aby měl povolení k převozu. Pokud však vím krom kočovníků se tím asi nikdo neřídí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 13:39:00
> ----------------------------------------
> Nikdo nemá výsadní právo na snůškové zdroje na nějakém "svém" území, i když
> by si to většina z nás přála.
>
> Mám dotaz: Mám právo vědět, že ten co přijel nemá mor?
> Ptám se, protože nám přivezl do katastru někdo "ty lepší".
> Nakonec byla klinika na původním stanovišti i na novém.
>
> Vašek.
>
>
>
>
>

Pepan napsal:
no přece to že spory moru lce najít ve všech úlech stačí jen hledat.
............

No, právě to je věc, která se tak jasná nejeví.

V minulosti byla známá věc, že mor znovu propuká i po desetiletích tam, kde již jednou byla ohniska a nedůsledně se likvidovaly potenicální zdroje nákazy z dříve nemocných a uhynulých včelstev.

Tento fakt potvrdila i metodika detekce původce moru z měli.
Tam kde je klinika, v okolí se nachází i původce. Tedy naopak tam, kde se najde v měli původce, jistě je v okolí nějaká klinika.
Dále se potvrdilo, že tam kde se klinika odstraní, tam ryhle mizí i půdvodce až pod mez detekovatelnou známými metodami.
A hlavně na většině území ČR není známými metodami možné potvrdit ve včeltvech spory moru.

To jsou podle mě staré známé věci.
Tvrdit, že spory jsou v každém úle, je podle mě v rozporu se známými fakty.

Nepřímo se potom nelogicky tvrdí (vyplývá to z tvrzení že původce je všude), že:
- spory sice po odsranění kliniky ze včeltev rychle mizí pod úroveň,kde jsme schopní současnýmí metodami původce zjistit, ale současně se tvrdí, že pod úrovní detekce se jejich mizení zarazí a dále už nemizí, naopak se ještě šíří tam, kde klinika nikdy nebyla
- současná praxe boje proti moru odporuje realitě, neboť původce je v každém úle (tedy na celém území je někde v okolí nedohledaná klinika), a celé území by po podrobném prozkoumání mělo být jedno velké ochranné pásmo, kde hrozí propuknutí moru. Ale současná praxe se tváří tak, že ohniska s klinikou jsou jen na malém procentu území a má smysl se pokusit mor vymýtit pálením klinicky nemocných včelstev (a dokonce i klinicky zdravých v blízkosti těch nemocných), aby bylo území od moru očištěno.

RK

A není toto vše náhodou poviností veteriny? Pokud někoho takového najdu,
stačí to veterině nahlásit a ona by se měla postarat o ostatní.
Milan Čáp

Dne 22.3.2011 13:52, R. Poláek napsal(a):
> "Takže původní otázku ohledně povinností kočovníků můžeme uzavřít tak, že
> kočovník nemá žádnou zákonnou povinnost hlásit se u místní včelařské
> organizace. "
>
> Nemá, souhlasím.
> Ale jako místní včelař mám právo, když blízko svého stanoviště narazím na
> nakočované včely, zajímat se , jestli ten kočovník kočuje se všemi řádnými
> veterinárními povoleními a tak mi nepřiváží třeba ten mor. Tudíž musím mít
> možnost někde toho kočovníka nějak zjistit, kdo to je, a zda ty povoilení
> má.
> A pokud tam jsou včely přes zimu, musí být nějak zjistitelné, jestli
> koordinuje svoje léčení s léčením okolní ZO, stejně tak s odevzdáváním
> vzorků...
> A pokud tyto věci kočovník, (stejně jako jiný včelař) neplní, musí okamžitě
> následovat hlášení na veterinu, ať s tím dělají pořádek.
> Tím taky jsem myslel to nebýt v ZO pasívní a kočovníky či nové včelaře
> naučit svým povinnostem.
>
>

To je jako by jsi tvrdil že tvůj dům je bez bacilů a jiných původců nemocí jen proto že je nevidíš.
Různé studie při nákazách morem včelího plodu nenašli původce ani ve stěru z vnitřní strany úlu a přesto se pálí.
Jiná studie považuje za šiřitele trubce. Řetězcem se stává krmička - trubec - Zalétlý trubec do jiného úlu - znovu krmička - a ta nakrmí larvu. a kolotoč může začít. TOTO VIDÍM JAKO NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ
Jiní vidí všady plno doupných stromů a jiných dutin plných zamořeného medu a loupících včel. Tato teorie je podle mne ta nejméně pravděpodobná.
Šíření jisto jistě pak přispívá hlavně způsob technologie včelaře a neustálé prohazování různých dílů úlů navzájem mezi sebou, hlavně díla, a vneposlední řadě staré dílo.
Jiná teorie zase tvrdí že podíl tam má síla všelstev čím více se ve včelstvu vyvíjí plodu tím více se pak může mor šířit. Je to přímá úměra.
hlavní však je když se mor objěví tak někoho musíme obvyni, ŽE!!
Vždyť já jsem jen Objět!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 14:15:22
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> no přece to že spory moru lce najít ve všech úlech stačí jen hledat.
> ...........
>
> No, právě to je věc, která se tak jasná nejeví.
>
> V minulosti byla známá věc, že mor znovu propuká i po desetiletích tam, kde
> již jednou byla ohniska a nedůsledně se likvidovaly potenicální zdroje
> nákazy z dříve nemocných a uhynulých včelstev.
>
> Tento fakt potvrdila i metodika detekce původce moru z měli.
> Tam kde je klinika, v okolí se nachází i původce. Tedy naopak tam, kde se
> najde v měli původce, jistě je v okolí nějaká klinika.
> Dále se potvrdilo, že tam kde se klinika odstraní, tam ryhle mizí i
> půdvodce až pod mez detekovatelnou známými metodami.
> A hlavně na většině území ČR není známými metodami možné potvrdit ve
> včeltvech spory moru.
>
> To jsou podle mě staré známé věci.
> Tvrdit, že spory jsou v každém úle, je podle mě v rozporu se známými fakty.
>
> Nepřímo se potom nelogicky tvrdí (vyplývá to z tvrzení že původce je
> všude), že:
> - spory sice po odsranění kliniky ze včeltev rychle mizí pod úroveň,kde
> jsme schopní současnýmí metodami původce zjistit, ale současně se tvrdí, že
> pod úrovní detekce se jejich mizení zarazí a dále už nemizí, naopak se
> ještě šíří tam, kde klinika nikdy nebyla
> - současná praxe boje proti moru odporuje realitě, neboť původce je v
> každém úle (tedy na celém území je někde v okolí nedohledaná klinika), a
> celé území by po podrobném prozkoumání mělo být jedno velké ochranné pásmo,
> kde hrozí propuknutí moru. Ale současná praxe se tváří tak, že ohniska s
> klinikou jsou jen na malém procentu území a má smysl se pokusit mor vymýtit
> pálením klinicky nemocných včelstev (a dokonce i klinicky zdravých v
> blízkosti těch nemocných), aby bylo území od moru očištěno.
>
> RK
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 22.3.2011 14:43:42
> ----------------------------------------
> To je jako by jsi tvrdil že tvůj dům je bez bacilů a jiných původců nemocí jen
> proto že je nevidíš.
> Různé studie při nákazách morem včelího plodu nenašli původce ani ve stěru z
> vnitřní strany úlu a přesto se pálí.
> Jiná studie považuje za šiřitele trubce. Řetězcem se stává krmička - trubec -
> Zalétlý trubec do jiného úlu - znovu krmička - a ta nakrmí larvu. a kolotoč může
> začít. TOTO VIDÍM JAKO NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ
> Jiní vidí všady plno doupných stromů a jiných dutin plných zamořeného medu a
> loupících včel. Tato teorie je podle mne ta nejméně pravděpodobná.
> Šíření jisto jistě pak přispívá hlavně způsob technologie včelaře a neustálé
> prohazování různých dílů úlů navzájem mezi sebou, hlavně díla, a vneposlední
> řadě staré dílo.
> Jiná teorie zase tvrdí že podíl tam má síla všelstev čím více se ve včelstvu
> vyvíjí plodu tím více se pak může mor šířit. Je to přímá úměra.
> hlavní však je když se mor objěví tak někoho musíme obvyni, ŽE!!
> Vždyť já jsem jen Objět!
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> > Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> > Datum: 22.3.2011 14:15:22
> > ----------------------------------------
> > Pepan napsal:
> > no přece to že spory moru lce najít ve všech úlech stačí jen hledat.
> > ...........
> >
> > No, právě to je věc, která se tak jasná nejeví.
> >
> > V minulosti byla známá věc, že mor znovu propuká i po desetiletích tam, kde
> > již jednou byla ohniska a nedůsledně se likvidovaly potenicální zdroje
> > nákazy z dříve nemocných a uhynulých včelstev.
> >
> > Tento fakt potvrdila i metodika detekce původce moru z měli.
> > Tam kde je klinika, v okolí se nachází i původce. Tedy naopak tam, kde se
> > najde v měli původce, jistě je v okolí nějaká klinika.
> > Dále se potvrdilo, že tam kde se klinika odstraní, tam ryhle mizí i
> > půdvodce až pod mez detekovatelnou známými metodami.
> > A hlavně na většině území ČR není známými metodami možné potvrdit ve
> > včeltvech spory moru.
> >
> > To jsou podle mě staré známé věci.
> > Tvrdit, že spory jsou v každém úle, je podle mě v rozporu se známými fakty.
> >
> > Nepřímo se potom nelogicky tvrdí (vyplývá to z tvrzení že původce je
> > všude), že:
> > - spory sice po odsranění kliniky ze včeltev rychle mizí pod úroveň,kde
> > jsme schopní současnýmí metodami původce zjistit, ale současně se tvrdí, že
> > pod úrovní detekce se jejich mizení zarazí a dále už nemizí, naopak se
> > ještě šíří tam, kde klinika nikdy nebyla
> > - současná praxe boje proti moru odporuje realitě, neboť původce je v
> > každém úle (tedy na celém území je někde v okolí nedohledaná klinika), a
> > celé území by po podrobném prozkoumání mělo být jedno velké ochranné pásmo,
> > kde hrozí propuknutí moru. Ale současná praxe se tváří tak, že ohniska s
> > klinikou jsou jen na malém procentu území a má smysl se pokusit mor vymýtit
> > pálením klinicky nemocných včelstev (a dokonce i klinicky zdravých v
> > blízkosti těch nemocných), aby bylo území od moru očištěno.
> >
> > RK
> >
> >
> >
>
>
>

Jsem včelař bez toho abych někde vysedával a utrácel čas . Je pravdou že jsem v důchodu ale času mám pořád málo. Navíc mne nebaví podporovat tiskárnu časopisu VČELAŘSTVÍ . Stát dává peníze byť malé ale přece jen nějaké a výše zmíněný časopis je hned zadarmo stáhne od včelaře. Proč toto chvání podoruje stát aby se peníze přelívaly do kapsy nějaké tiskárny a né že si každý člen musí onen časopis koupit. To se nelíbí a raději nechci a nejsem ve spolu. Včela je zvíře tak mi je také místní vetelinární ordinace ošetřuje. Lidi/včelaři/ nedělejte ze sebe ovce.

co to je?????
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?clav <vaclav.turista/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: radialni medomety
> Datum: 22.3.2011 15:35:29
> ----------------------------------------
> Jsem včelař bez toho abych někde vysedával a utrácel čas . Je pravdou že
> jsem v důchodu ale času mám pořád málo. Navíc mne nebaví podporovat
> tiskárnu časopisu VČELAŘSTVÍ . Stát dává peníze byť malé ale přece jen
> nějaké a výše zmíněný časopis je hned zadarmo stáhne od včelaře. Proč toto
> chvání podoruje stát aby se peníze přelívaly do kapsy nějaké tiskárny a né
> že si každý člen musí onen časopis koupit. To se nelíbí a raději nechci a
> nejsem ve spolu. Včela je zvíře tak mi je také místní vetelinární ordinace
> ošetřuje. Lidi/včelaři/ nedělejte ze sebe ovce.
>
>
>

Kolik stoji caspis vcelarstvi?
Kolik jste platil veterinari za osetrovani vcelstev, muzete mi to prozradit?
Josef

Časopis je zadarmo. Je to tiskovina výboru svazu včlařů. Pokud ho nechcete
dostávat, nemusíte, ale pokud jste členem Českého svazu včelařů, tak stejně
budte platit členský příspěvek.
Pavel

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 22, 2011 7:20 PM
Subject: Re: radialni medomety


Kolik stoji caspis vcelarstvi?
Kolik jste platil veterinari za osetrovani vcelstev, muzete mi to
prozradit?
Josef

Byl to dotaz na Vaclava ktery nas nabada at nejsme ovce a sam se jako ovce necha dojit od veterinare.
Josef

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html


(die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)

Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
(viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
28).

Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.



Zde jsou odpovědi k otázkám:

1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?

2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?



Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:

1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
březen/duben.

2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.



Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:

1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
celá řada faktorů:

- Síla včelstva

- Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.

- Tepelná vodivost dílů úlu.

- Klimatické poměry.

- Začátek první hlavní snůšky.

- Objem ponechaných zásob medu.

- Začátek a doba nakrmeni.

- Koncentrace potravy, množství cukru.

- Objem jednotlivých dávek potravy.

Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.

Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
léty, zní:

Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).

Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).

2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
žádný plást se zbytky potravy nebo medu.



Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
krajinu a půdní kulturu.

1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
spojená možnost využití časné snůšky.

Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.

2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
dány žádné plásty z plodiště.



Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.

1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
suché substanci.

2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
jako ideální zabezpečení startu.



Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
Kirchhain.

1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:

Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.

První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
ojedinělých plástech s krmivem.

2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
časná snůška z řepky). Plodové hnízdo nebude proto přeloženo nahoru, zimní
potrava nebude přenesena.

Doporučení: Před nasazováním (přidáním nástavku) měly by být přebytečné
rezervy krmiva (více než 4 až 5 kg 2 plné plásty s krmivem) - pokud jsou
přítomny - odebrány a nahrazeny mezistěnami. Budou použity jako rezerva
krmiva pro mladá včelstva resp. použity pro příští zazimování.



Wulf-Ingo Lau, poradce pro chov včel Dolnosaský zemský včelařský ústav
Celle.

1. Rozhodující pro množství potravy je síla včelstva. Často budou včelstva
na základě chybného ohodnocení překrmeny velkými dávkami krmiva, bohužel
během času vzniku zimních včel. Přirozený úbytek na síle včel v pozdním létě
a podzimu musí být ale zohledněn. Naproti tomu mladá včelstva potřebují více
místa pro plod. Zcela nesprávné je, aby zimní hrozen seděl přímo na zimní
potravě. Je-li nepříznivý podzim a problémy s varroázou, potom musí být
korigováno nyní v březnu, tedy přivěsit nejméně jeden plást s krmivem do
sezení včel a prázdné, bezplodé plásty budou odebrány ze sezeni včel. Mnohá
včelstva vyhladoví, protože včelaři se neodvažují tak brzo v roce otevřít
úl. Moje doporučení k množství krmiva je: asi 1,2 až 1,3 kg cukru (suchý
stav) pro skutečně obsazený plást. Plus zkouška zásob, síla včelstva a
obsazení včelami na konci října.

Nejvě

Jiří Pala napsal:
Pane Přesličko, každý včelař organizovaný, nebo neorganizovaný, ať má včely kdekoliv je ze zákona považován za chovatele a proto musí hlásit stanoviště a počet včestev ČMSCH a Vy to velmi dobře víte. V určitých situacích by černé držení včel mělo být trestné. Co se týče ochranného pásma, považuji to jak se to dělá za scestné. Např - obec sama o sobě je dlouhá 8km, připadající k ní osady zvětší délku obce na cca 20km. Na jednom konci se zjistí MP a celá obec je v ochr. pásmu. Podle údajů z ČMSCH by měl příslušný veterinář najet na přiděleném mu monitoru kurzorem na MP postižené stanoviště a program, jak přítel Menšík pojmenoval - pricip kružítka, by mu vyhodil stanoviště včelstev s adresami jejich majitelů a provedl by ta opatření, která mu ukládají předpisy. Samozřejmě by uvítala řada lidí podrobnou mapu s perfektně počítačově vyznačenými ohnisky a jejich ochrannými pásmy. Jestli se to nebude dělat tak jak jsem nastínil, nebo v jiné ještě lepší modifikaci, tak celý ČMSCH včetně vyčleněného aparátu ministerstvem zemědělství jsou jen ždímačka státního rozpočtu - tedy i mých peněz. Co se týče nákazovosti, jsem přesvědčen, že spory MP se naleznou v každém včelstvu. A ty jen čekají až dojde k situaci, kterou přítel Polášek vystihl takto: mor je pouze nemoc nějakým způsobem oslabených včelstev. Např.: vy máte porušený imunitní systém a tím pádem prosmrkáte a prokašlete a prohorečkujete celé zimní období. Proto by se měl v tomto duchu o věc starat výzkumák. To že vybádal kterými kvasinkami se dá vyrobit lepší medovina, nikdy žádnému včelstvu nepomůže, samozřejmě by měla být také zainteresována SVS. A to by pak byly skutečně velmi rozumně utopené peníze!!
J.P.
-----------------------------------------------------------
Souhlasím se vším, akorát si nejsem jistý, že spory moru jsou v každém včelstvu. To asi ne. Platí to určitě u nosemy a zvápenatění.
Jinak si nejsem vědom, že bych někdy tvrdil, že chovatel včel není povinen hlásit stanoviště a počet včelstev do ÚE. To povinen je a černé držení včel je trestné vždy. Proto jsem ve svém příspěvku upozornil na to, že stanoviště včelstev v ochranném pásmu by se měly definovat z ÚE. Tam podle zákona musí být všichni. Když jsem psal, že chovatel má stanoviště řádně evidované, tak jsem tím myslel nahlášené v ÚE. Ještě jsem zapomněl v příspěvku popsat léčení. To mohl udělat v komisi s nějakým soukromým veterinářem, který mu dodal léčiva. Pokud se nemýlím, tak nařízení stanoví komisionelní ošetření. Kdo má být v komisi a kolik má mít členů již neřeší. Tak komisi si můžu udělat i se starou Vaisnerkou. Tento stav je v podstatě velké štěstí pro ZO ČSV. Kdyby totiž bylo definováno, že komise je z členů ZO ČSV, tak by tato komise měla nejen právo, ale i povinnost léčit včelstva nečlenům ČSV. Protože prostřednictvím ČSV je léčena většina včelstev, tak má ČSV dominantní postavení na trhu. Z toho plyne podle zákona na ochranu hospodářské soutěže léčit všem za stejných podmínek bez rozdílů. Proto buďme rádi, že se neorganizovaní včelaři starají o svá včelstva a od ZO si berou léčiva za „svazovou cenu“. Pokud je ze strany ZO podezření, že někdo v jejich obvodu neléčí, mohou udělat pouze jediné. Takového chovatele nahlásit na SVS.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Jiří Přeslička:
Proto jsem ve svém příspěvku upozornil na to, že stanoviště včelstev v ochranném pásmu by se měly definovat z ÚE. Tam podle zákona musí být všichni.
........

Tak to nemusí být až tak pravdou. Podle zákona je napsáno, že chovatel včelstev něco udělá k nějakému dni. Bohužel ale je tu otázka, co když nejsem chovatel včel? Nemusím být totiž chovatelem včeltev, ikdyž si jdu jen pro med do úlu. To jsem jen spíše něco jako producent medu. Chov a produkce jsou dvě odlišné kvalifikační sekce. Takže je možná situace, že právě největší problematický úl s MVP na něčí zahradě není chovatele včelstev, ale jen kupříkladu Lojzy, co podědil nějaké úly, do kterých přilítlo včelstvo a ten Lojzík dokáže pouze vytáhnout plást z medníku a vytočit ho a zase vrátit. Což není vlastně žádný chovatelský zásah, ale jen sklizeň. Podobně jako česači ovoce a sklízeči z polí zeleniny nebo najatí sběrači vína. Vůbec nejsou pěstitelé a vůbec nedělají pěstitelský ale jen produkční úkon.

V tomto vidím zásadní slabinu zákonů o plemenitbě a navazující o evidenci hospodářských zvířat.

Není to tak jednoduché tvrdit, že každý kdo má včely na zahradě nebo jinde musí být zákonitě chovatelem včelstev. Zvíře nebo hospodářské zvíře je v mnoha zemích vlastně nemožné vlastnictví ale jen svěřenectví určené a papírově nebo nějak zákonně definované státním zřízení.
_gp_

(90.177.13.53) --- 22. 3. 2011
Re: radialni medomety (11766) (11767) (51341) (51343) (51344)
Byl to dotaz na Vaclava ktery nas nabada at nejsme ovce a sam se jako ovce necha dojit od veterinare.
Josef

.....
(e-mailem) --- 22. 3. 2011
Re: radialni medomety (11766) (11767) (51341)
co to je?????



............

Tak pro toho, kdo neví (??????) co to je, tak jde o svobodu projevu a svobodu rozhodování sám za sebe. Pokud někdo cítí situaci, kdy veterinář něco udělá a musí zato zaplatit, tak se mylí, protože i ten veterinář může udělat chovatelský úkon zadarmo pro nějakého dobrého známého._gp_

Pane Přesličko, co se týče hlášení, tak bych prosil, abyste si to ještě jednou přečetl. Dále bych Vás prosil o vyjádření se k otázce ohniska, ochranného pásma a k mapě, která by byla s potřebnými údaji k disposici všem, kteří mají o toto zájem.

J.P.

Definování
Ohniska:
Jméno a Příjmení chovatele, bydliště, registrační číslo stanoviště a číslo k.u.
Ochranného pásma:
Kružnice kolem ohniska o poloměru 5 km.
K mapě:
Tato mapa by měla být na webu SVS. Nikdo jiný v současné době nemá aktuální data. Mělo by být možné nadefinovat, co požaduji zobrazit a jaké časové období. Údaje k zobrazení. Ohniska aktivní a zaniklá.
Ochranná pásma aktivní a zaniklá.
Navíc bych tam dal stanoviště z nákazy podezřelá. Jsou to ta, kde se klinika neprojevila, ale byl nález z měli. Uvedl bych také, jaký byl nález.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Takovymto zpusobem porad aktualizovana mapa,navic s vyskytem stanovist podezrelych z nakazy by byla kvalitnim ukazatelem situace,hodne by zjednodusila prevozy vcelstev i cinnost SVS.Pak by mohlo odpadnout i kocovnikum planovani kocovnych stanovist a s platnym vysetrenim na mor by kocovnik mohl kocovat v podstate po vydani souhlasu SVS v podstate kdykoliv.Navic si myslim,ze i pro kocovnika plati podle stanov CSV povinnost registrovat svoje kocovna vcelstva u mistne prislusne ZO,takze nejen OU,SVS ale i ZO musi mit podle stanov CSV prehled o kazdem nakocujicim vcelari.

Pane Přesličko, co je třeba podniknout, aby SVS ve spolupráci s ČMSCH toto stvořila a prováděla řádnou a včasnou aktualizaci. Považuji to za stěžejní věc, aby nedocházelo k zbytečnému rozšiřování pásma o vzdálené osady, nebo samoty.
Ale z toho co se tady dalo vidět moc velký zájem SVS nemá! Jak se má dělat pořádek dole, když státní orgán placený z našich peněz je laxní.

J.P.

Co je třeba podniknout? Asi tlačit na toho, kdo SVS velí. Předesílám, že nevím kdo to je. Určitě nemá smysl, aby se o to pokoušel samostatný včelař. Možná okresní výbor ČSV, na jehož území se ochranné pásmo definuje nařízením jako jakýsi „šišoid“ podle katastrálního území. Ve Strakonicích je ochranné pásmo kruh okolo ohniska o poloměru 5 km. Navíc příloha nařízení je podrobná mapa. Teda bez problémů. Asi je v pravomoci SVS rozšířit pásmo v případě nějakého dlouhého údolí, nebo zkrátit v případě nějaké překážky v konfiguraci terénu (pohoří, vodní plocha …). Brát ale paušálně hranice k.ú. se nedá obhájit. Nožná by stálo za to, nařízení napadnout prostřednictvím složek ČSV. PSNV je stále tak troch brána jako spolek rebelů. V poslední době sice došlo k nějakému posunu, ale prostřednictvím ČSV by to bylo asi průchodnější. PSNV nabízela před třemi roky prezentovat situaci ohledně moru na stránkách VMS. Nepodařilo se ale od SVS získat aktuální data.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Josef Procházka napsal:
Navic si myslim,ze i pro kocovnika plati podle stanov CSV povinnost registrovat svoje kocovna vcelstva u mistne prislusne ZO,takze nejen OU,SVS ale i ZO musi mit podle stanov CSV prehled o kazdem nakocujicim vcelari.

Je možné, že kočovník není členem ČSV a pak povinnost se hlásit u místní ZO ČSV nemá. Každopádně je ale slušnost, se u místních včelařů ohlásit, popřípadě udělat korekce v umístěním včelstev s přihlédnutím na místní včelaře. Znám situace, kdy byl umístěn kočovný vůz do dráhy letu za snůškou místním včelařům. Aby se ale mohl kočovník s místní ZO spojit, potřebuje znát kontakt. Potřebuje nějakou mapku s okrsky jednotlivých ZO. Je to stejné, jako s tím morem. Tohle je určitě v kompetenci ČSV – Křemencova 8. Na webu ČSV jsou sice kontakty na některé ZO ČSV. Aby to ale fungovalo, tak tam musí být všechny ZO. Také by bylo potřeba nějak najít působnost jednotlivých ZO ČSV.
S pozdravem
Jirka Přeslička

"Aby se ale mohl kočovník s místní ZO spojit, potřebuje znát kontakt. Potřebuje nějakou mapku s okrsky jednotlivých ZO. "

Pokud je mi známo, je přímo ve stanovách ČSV, že působnost základní organizace je dána správním územím, na kterém působí. Jestliže se tedy jedná o ZO včelařů třeba Dolní lhoty, je působnost této ZO dána jednoznačně správním územím Dolní Lhoty, případně nějakých vesniček pod Dolní Lhotu příslušejících. Takže žádná mapka není třeba, musí se nějak zjistit či zeptat na mítním úřadě, jestli příslušné stanoviště či místo spadá pod jejich správu.
Co se týká kontaktů na jednotlivé ZO, je to ostuda ČSV, že doteď nejsou tyto kontakty běžně přístupné na webu ČSV. A že to stojí na aktivitách zdola jednotlivých funkcionářů ZO, jestli má ZO svou webovou stránku nebo aspoň někde ve střediskové obci svou veřejnou vývěsku, kde se ty kontakty dají najít.

Pěkný blábol!
Jediné co potřebuje, je Mapa katastrů která je volně dostupná na netu. tam zjistí na jakém území stojí. Na OÚ kde stejně musí ohlásit dočasné stanoviště, pak již zjistí vše ostatní.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 24.3.2011 06:54:19
> ----------------------------------------
> "Aby se ale mohl kočovník s místní ZO spojit, potřebuje znát kontakt.
> Potřebuje nějakou mapku s okrsky jednotlivých ZO. "
>
> Pokud je mi známo, je přímo ve stanovách ČSV, že působnost základní
> organizace je dána správním územím, na kterém působí. Jestliže se tedy
> jedná o ZO včelařů třeba Dolní lhoty, je působnost této ZO dána jednoznačně
> správním územím Dolní Lhoty, případně nějakých vesniček pod Dolní Lhotu
> příslušejících. Takže žádná mapka není třeba, musí se nějak zjistit či
> zeptat na mítním úřadě, jestli příslušné stanoviště či místo spadá pod
> jejich správu.
> Co se týká kontaktů na jednotlivé ZO, je to ostuda ČSV, že doteď nejsou
> tyto kontakty běžně přístupné na webu ČSV. A že to stojí na aktivitách
> zdola jednotlivých funkcionářů ZO, jestli má ZO svou webovou stránku nebo
> aspoň někde ve střediskové obci svou veřejnou vývěsku, kde se ty kontakty
> dají najít.
>
>
>

Nepleťe do toho pořád členství v ČSV je na to prostě veterinární předpis. Jako kočovník jej musí znát. Druhou věcí je pak nakočování za pastvou a druhá navezení úlů na nové stanoviště jakým koliv včelařem. Vy to pak všichni spatláte do sebe a trousíte kolem toho svoje rozumy. ČSV v tom má jen evidenční povinost pro SVS.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 23.3.2011 21:13:43
> ----------------------------------------
> Josef Procházka napsal:
> Navic si myslim,ze i pro kocovnika plati podle stanov CSV povinnost
> registrovat svoje kocovna vcelstva u mistne prislusne ZO,takze nejen OU,SVS
> ale i ZO musi mit podle stanov CSV prehled o kazdem nakocujicim vcelari.
>
> Je možné, že kočovník není členem ČSV a pak povinnost se hlásit u místní
> ZO ČSV nemá. Každopádně je ale slušnost, se u místních včelařů ohlásit,
> popřípadě udělat korekce v umístěním včelstev s přihlédnutím na místní
> včelaře. Znám situace, kdy byl umístěn kočovný vůz do dráhy letu za snůškou
> místním včelařům. Aby se ale mohl kočovník s místní ZO spojit, potřebuje
> znát kontakt. Potřebuje nějakou mapku s okrsky jednotlivých ZO. Je to
> stejné, jako s tím morem. Tohle je určitě v kompetenci ČSV – Křemencova 8.
> Na webu ČSV jsou sice kontakty na některé ZO ČSV. Aby to ale fungovalo, tak
> tam musí být všechny ZO. Také by bylo potřeba nějak najít působnost
> jednotlivých ZO ČSV.
> S pozdravem
> Jirka Přeslička
>
>
>

Nepleťe do toho pořád členství v ČSV ...
Papan

Pokud vím, tak diskuze začala tím, že jsi si stěžoval, že to na svém území neuhlídáš.

> Pepan (příspěvek číslo 51302):
> To máš tak když se mi nějaký příkl. p. Poláček naveze do mého obvodu ,
> který je je 6 km dlouhý a je v ním 600 ha lesů, 100 úlů a neřekne mi to sám
> , mám pramalou šanci na to během jednoho roku vůbec přijít. mnohdy tyto
> pravidla nectí ani někteří členovéČSV natož nečlení kteří nemají nejmenší
> ponětí o povinnostech chovatele.
>


----------
Ztrácím přehled, zda do toho má podle tebe co mluvit ČSV, a nebo je to jen jedno z mnoha občasnkých sdružení včelařů a včelař se má starat jen o SVS, Oú a ústřední evidenci.
Pokud je nečlen.


Karel

Stanovy ČSV březen 2011 :
§ 16
Základní organizace

1st       Základní organizace Českého svazu včelařů je nejdůležitější organizační jednotkou svazu. Vede v evidenci členy svazu zásadně podle katastrálních území jedné nebo více obcí téhož okresu. V názvu ZO musí být uveden název obce, vyskytující se v působnosti této ZO.

ještě tam je:
Koordinaci jiného organizačního uspořádání územní působnosti základních organizací zajišťují v dohodě s nimi příslušné okresní výbory.

Jenže k uspořádání ZO jinak než podle katastrálních území by asi musely být závažné důvody a ve kterých ZO tyto závažné důvody jsou.

No vidíš já si nestěžoval ., ale jen jsem konstatoval holou skutečnost. Tím vším jen upozorňuji , že nic není tak jednoduché jak si někteří rýpalové představují. Rozhodně si však myslím , že zaběhnutý systém je léty ověřený a funkční Pokud ho překopeme tak se obtížně a nákladně k něčemu podobnému stejně po létech vrátíme. Viz bodový systém na silnicích versus procvakané kupóny , nebo státní maturity versus vyhlášení otázek ministrem v den maturit ráno v 8:00Hod. ráno .
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 24.3.2011 12:25:09
> ----------------------------------------
> Nepleťe do toho pořád členství v ČSV ...
> Papan
>
> Pokud vím, tak diskuze začala tím, že jsi si stěžoval, že to na svém území
> neuhlídáš.
>
> > Pepan (příspěvek číslo 51302):
> > To máš tak když se mi nějaký příkl. p. Poláček naveze do mého obvodu ,
> > který je je 6 km dlouhý a je v ním 600 ha lesů, 100 úlů a neřekne mi to
> sám
> > , mám pramalou šanci na to během jednoho roku vůbec přijít. mnohdy tyto
> > pravidla nectí ani někteří členovéČSV natož nečlení kteří nemají nejmenší
> > ponětí o povinnostech chovatele.
> >
>
>
> ----------
> Ztrácím přehled, zda do toho má podle tebe co mluvit ČSV, a nebo je to jen
> jedno z mnoha občasnkých sdružení včelařů a včelař se má starat jen o SVS,
> Oú a ústřední evidenci.
> Pokud je nečlen.
>
>
> Karel
>
>
>

No vidíš já si nestěžoval ., ale jen jsem konstatoval holou skutečnost. Tím vším jen upozorňuji , že nic není tak jednoduché jak si někteří rýpalové představují. Rozhodně si však myslím , že zaběhnutý systém je léty ověřený a funkční Pokud ho překopeme tak se obtížně a nákladně k něčemu podobnému stejně po létech vrátíme.
---------
No, jednak by možná stálo za to se zamyslet zda tomuto systému nehrozí v nejbližší době nějaké riziko - jestli ten systém náhodou nefunguje z 50% a více jen díky dotaci 1D.


Tady si SVS a stát pěkně myje ruce - má na to dobrovolníky a básníka-mluvčího co skládá básničky o skvělých zítřcích.

A když je průser, tak řeknou - ona nám ČSV nedala seznam všech včelařů, včelaři neléčí jak mají, my vydáváme skvělé vyhlášky /co se nedají dodržet/, ale oni je ani nečtou atd.
A mnozí "dobrovolníci" se zase v dobách klidu cítí "ministry včel" a chtěly by mít všechny pravomoce, ale jakmile dojde na lámání chleba a k průseru a je třeba máknout, tak zjistí že ČSV je tady na spolkovou činnost a máme tady SVS.
Je to jako s důstojníky. Ty si v době míru dobře platíme, aby nás pak v době války poslali na frontu. :-)

A co nazýváš funkční.
Samozřejmě by to mohlo být ještě horší, ale ten systém si vytvořil nemyslící většinu - počlej až ti tam přijde důvěrník, o nic jiného se nestarej. A hlavně nemysli, na to jsou jiní.
A jednoho dne důvěrníci možná dojdou a budou zřejmě roky, kdy nebudou dost stíhat. Takže čas od času bude co obnovovat.

Takže pokud vydrží ceny medu, bude dobré se zaměřit na produkci oddělků. Odbyt bude zajištěn.

Karel

Zdravim,
nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
Diky Roman

Romane od toho je kontakt na webu ČSV na právní oddělení. Jedině tam se znají podrobnosti okolo tohoto pojištění. Určitě to je ale i ve Včelařství. _gp_
..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 25. 3. 2011
Pojisteni
Zdravim,
nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
Diky Roman

(85.70.20.53) --- 25. 3. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361)
No vidíš já si nestěžoval ., ale jen jsem konstatoval holou skutečnost. Tím vším jen upozorňuji , že nic není tak jednoduché jak si někteří rýpalové představují. Rozhodně si však myslím , že zaběhnutý systém je léty ověřený a funkční Pokud ho překopeme tak se obtížně a nákladně k něčemu podobnému stejně po létech vrátíme.
.........

Pozor, realita je jinde.

Ano funguje to i tak, že včelař udělá přes sezonu oddělky, ty po nálezu spálí ve velikostech nějakého toho stanoviště a má vyděláno. Zní to jako závist, ale pokud ta situace je již po pátém roce zasebou jde o toho samého včelaře, tak něco musí být špatně.

u SVÉ POMOCNÁHO FONDU

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Pojisteni
> Datum: 25.3.2011 10:34:15
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
> Diky Roman
>
>
>

Uz jsem kontaktoval pravni oddeleni. Mam jeste jeden dotaz. Ma nekdo
zkusenost vymahani financni skody na veci soudni cestou? Diky

2011/3/25 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> u SVÉ POMOCNÁHO FONDU
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> > Předmět: Pojisteni
> > Datum: 25.3.2011 10:34:15
> > ----------------------------------------
> > Zdravim,
> > nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe
> osoby?
> > Diky Roman
> >
> >
> >
>

připadá mi to poněkud přitažené za vlasy.
V tak krátké době klinika obvykle neprobíhá. Zvláště na novém díle. A ten kdo produkuje odělky tam moc těch starých plástů a i rámků mení?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 25.3.2011 10:59:00
> ----------------------------------------
> (85.70.20.53) --- 25. 3. 2011
> Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248)
> (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280)
> (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355)
> (51358) (51359) (51361)
> No vidíš já si nestěžoval ., ale jen jsem konstatoval holou skutečnost. Tím
> vším jen upozorňuji , že nic není tak jednoduché jak si někteří rýpalové
> představují. Rozhodně si však myslím , že zaběhnutý systém je léty ověřený
> a funkční Pokud ho překopeme tak se obtížně a nákladně k něčemu podobnému
> stejně po létech vrátíme.
> ........
>
> Pozor, realita je jinde.
>
> Ano funguje to i tak, že včelař udělá přes sezonu oddělky, ty po nálezu
> spálí ve velikostech nějakého toho stanoviště a má vyděláno. Zní to jako
> závist, ale pokud ta situace je již po pátém roce zasebou jde o toho samého
> včelaře, tak něco musí být špatně.
>
>
>

U nás se takový případ stal před rokem. a Poškozený na pachateli škodu vymohl mimo soudní cestou.
Případ jak z četnických Humoresek
Pachatel na místě stratil doklad o nákupu jedu, V obchodě nad pokladnou v měli kameru. Takže to policie měla velmi jednoduché.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pojisteni
> Datum: 25.3.2011 11:02:04
> ----------------------------------------
> Uz jsem kontaktoval pravni oddeleni. Mam jeste jeden dotaz. Ma nekdo
> zkusenost vymahani financni skody na veci soudni cestou? Diky
>
> 2011/3/25 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > u SVÉ POMOCNÁHO FONDU

> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> > > Předmět: Pojisteni
> > > Datum: 25.3.2011 10:34:15
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravim,
> > > nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe
> > osoby?
> > > Diky Roman
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

"Zdravim,
nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
Diky Roman"

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=smernice Statut svépomocného fondu ČSV.
Tam všechno potřebné je, není třeba kvůli tomu obtěžovat někoho na právním.

(e-mailem) --- 25. 3. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365)
připadá mi to poněkud přitažené za vlasy.
V tak krátké době klinika obvykle neprobíhá. Zvláště na novém díle. A ten kdo produkuje odělky tam moc těch starých plástů a i rámků mení?

Pepan
.......

Aha, chytrák. ... Pět let u pepana může mít včelař mor a ono je to přitažené za vlasy. Nic chytřejšího tam nemáš? Ten člověk neprodukuje oddělky na trh. Každý rok to nějak dotáhne na svých pár set a zjara pálí jedno dvě stanoviště. Tak mu poraď něco kloudnějšího pepane. To mladé dílo nějak rychle stárne. Asi. ... _gp_

No to by jsi se divil jak je dobré se optat když to na tebe padne a něco se stane. Líná huba - holé neštěstí._gp_
..........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2011
Re: Pojisteni (51363)
"Zdravim,
nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
Diky Roman"

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=smernice Statut svépomocného fondu ČSV.
Tam všechno potřebné je, není třeba kvůli tomu obtěžovat někoho na právním.

"No to by jsi se divil jak je dobré se optat když to na tebe padne a něco se stane. Líná huba - holé neštěstí._gp_
..........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2011
Re: Pojisteni (51363)
"Zdravim,
nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
Diky Roman"

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=smernice Statut svépomocného fondu ČSV.
Tam všechno potřebné je, není třeba kvůli tomu obtěžovat někoho na právním. "

Řeči se vedou a voda teče. Co je psáno, to je dáno.
Nevím, jak dalece je zveřejnění směrnic ČSV jakožto interních dokumentů zájmového sdružení na webu právně závazné. Předpokládám, že to je něco jako veřejný příslib, tudíž jsou ty dokumenty právně závazné. A tudíž pokud by nastaly nějaké rozpory nakonec řešené soudně, bylo by pro soud rozhodující písemné znění zveřejněné na webu a ne řeci kohosi odkudsi z ústředí, i když má příslušný advokátský titul.
Kromě toho svépomocný včelařský fond je svým charakterem v podstatě pojištění a potom statut a další věci kolem svépomocného fondu by mohly být chápány jako klasické pojistné podmínky pojištění a ty už jsou jednoznačně závazné a vymahatelné.

"To není obtěžování.
1) Na to si toho právníka platíme.
2) Jako pojistnou událost je třeba to neprodleně nahlásit."

Něco jiného je nahlášení pojistné nebo jiné události, která se musí hlásit.
Něco jiného je zjišťování informací. Já preferuji při zjišťování informací nejdřív přečtení a nastudování toho, co je možné o věci získat v písemné formě. A teprve potom, když samostudium písemné formy nestačí, tak se ptám lidí.
Včelařů je, teď nevím kolik desítek tisíc, jak se asi bude cítit ten právník na ústředí, když za den mu zavolá nebo napíše z těch tisíců třeba 50 včelařů a každý z nich se ptá na banalitu, kterou by zjistil, kdyby si z webu nebo jinak získal třeba statut toho svépomocného fondu a dokázal přečíst prvních 20 vět....
Co si asi bude ten právních o těchto lidech myslet? Že jsou líní investovat do problému 5 - 20 minut svého času na nalezení a stažení příslušného souboru na webu a na jeho pročtení nebo že neumí stahovat soubor nebo že třeba neumí číst? Nebo že třeba neumí samostatně myslet? A informace musí dostat zabalené a přežvýkané od někoho jiného?

Nezkoušel někdo udělat 13-ti rámkový langstorth? Tedy s vnitřním rozměrem 465x465? Přecházím teď na langa, ale mám jisté pochybnosti o obdelníkovém průřezu. Vím, že v tomhle by byl ideálnější optimal, ale více se mi líbí rámek langa.

"Ano, jsem neschopny, nesamostatne myslici clovek. Ono se neco tezko hleda,
pokud nevite co a Svepomocny fond vam nic nerika. Ach jo."

Každý rok každý včelař člen ČSV za každé včelstvo platí něco okolo 10 Kč do Svépomocného fondu. Méně za včely umístěné v úlech venku, více za včely umístěné ve včelínech. Ach jo.

Kdyz ty schuze su tak nezazivne.

2011/3/26 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Ano, jsem neschopny, nesamostatne myslici clovek. Ono se neco tezko hleda,
> pokud nevite co a Svepomocny fond vam nic nerika. Ach jo."
>
> Každý rok každý včelař člen ČSV za každé včelstvo platí něco okolo 10 Kč do
> Svépomocného fondu. Méně za včely umístěné v úlech venku, více za včely
> umístěné ve včelínech. Ach jo.
>

Já jich mám jen třicet a každý rok spálím taky 3-4 úly a tak 10-20 rámečků ale je to kvůli jejich špatnému stavu v tom nevidím Problém. Ale jestli mu to nařizuje Oficiálně SVS to je již jiná věc. Ovšem pokud opravdu se to děje při tom množství včelstev To by asi prodělal i gatě. To co popisuješ se mi opravdu zdá přitažené za vlasy nebo jde jen o povídačky ze závisti. 5 let také není tak moc. Nám se v okolí motal mor 8 let, až do plošného vyšetření které tady bylo před pár dny tak kritizováno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 25.3.2011 23:10:56
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 25. 3. 2011
> Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248)
> (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280)
> (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355)
> (51358) (51359) (51361) (51362) (51365)
> připadá mi to poněkud přitažené za vlasy.
> V tak krátké době klinika obvykle neprobíhá. Zvláště na novém díle. A ten
> kdo produkuje odělky tam moc těch starých plástů a i rámků mení?
>
> Pepan
> ......
>
> Aha, chytrák. ... Pět let u pepana může mít včelař mor a ono je to
> přitažené za vlasy. Nic chytřejšího tam nemáš? Ten člověk neprodukuje
> oddělky na trh. Každý rok to nějak dotáhne na svých pár set a zjara pálí
> jedno dvě stanoviště. Tak mu poraď něco kloudnějšího pepane. To mladé dílo
> nějak rychle stárne. Asi. ... _gp_
>
>
>

To není obtěžování.
1) Na to si toho právníka platíme.
2) Jako pojistnou událost je třeba to neprodleně nahlásit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pojisteni
> Datum: 25.3.2011 23:12:56
> ----------------------------------------
> No to by jsi se divil jak je dobré se optat když to na tebe padne a něco se
> stane. Líná huba - holé neštěstí._gp_
> .........
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2011
> Re: Pojisteni (51363)
> "Zdravim,
> nevite, zda jsou vcelstva u CSV pojistena proti poskozeni od druhe osoby?
> Diky Roman"
>
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=smernice Statut svépomocného
> fondu ČSV.
> Tam všechno potřebné je, není třeba kvůli tomu obtěžovat někoho na právním.
>
>
>

"Kdyz ty schuze su tak nezazivne."

Takových je hodně. To dělá systém, stačí jen jednou ročně vyplnit žádost na dotaci D1 a funkcionáři ZO si při výplatě dotace sami strhnou členské příspěvky, svépomocný fond, předplatné Včelařství a případné další. Včelař jen dostane na ruku zbytek dotace. Podobné to je s léčením, funkcionáři v podstatě jen donesou léčivo nebo dotáhnou přístroj. A tím, jak to vypadá, ve většině ZO spolková činnost končí.

Ja svaz nepotrebuju. Tech 150 kc na vcelstvo uz me nevytrhne. Kdyz uz.

2011/3/26 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Kdyz ty schuze su tak nezazivne."
>
> Takových je hodně. To dělá systém, stačí jen jednou ročně vyplnit žádost na
> dotaci D1 a funkcionáři ZO si při výplatě dotace sami strhnou členské
> příspěvky, svépomocný fond, předplatné Včelařství a případné další. Včelař
> jen dostane na ruku zbytek dotace. Podobné to je s léčením, funkcionáři v
> podstatě jen donesou léčivo nebo dotáhnou přístroj. A tím, jak to vypadá,
> ve většině ZO spolková činnost končí.
>

Ted nechci byt drzy nebo podobne, ale schuze bych prirovnal k vasim
prispevkum. Dlouhe, nudne ... nevim, proc se treba na schuzi uz davno
neresila varoatolerance. Nebo napriklad vysledky ze zimni meli. Prisly dobra
cisla a vsichni se muzeme poplacat po ramenou, jakou dobrou praci jsme
odvedli. ^^

2011/3/26 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Kdyz ty schuze su tak nezazivne."
>
> Takových je hodně. To dělá systém, stačí jen jednou ročně vyplnit žádost na
> dotaci D1 a funkcionáři ZO si při výplatě dotace sami strhnou členské
> příspěvky, svépomocný fond, předplatné Včelařství a případné další. Včelař
> jen dostane na ruku zbytek dotace. Podobné to je s léčením, funkcionáři v
> podstatě jen donesou léčivo nebo dotáhnou přístroj. A tím, jak to vypadá,
> ve většině ZO spolková činnost končí.
>

(e-mailem) --- 26. 3. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51371)
Já jich mám jen třicet a každý rok spálím taky 3-4 úly a tak 10-20 rámečků ale je to kvůli jejich špatnému stavu v tom nevidím Problém. Ale jestli mu to nařizuje Oficiálně SVS to je již jiná věc. Ovšem pokud opravdu se to děje při tom množství včelstev To by asi prodělal i gatě. To co popisuješ se mi opravdu zdá přitažené za vlasy nebo jde jen o povídačky ze závisti. 5 let také není tak moc. Nám se v okolí motal mor 8 let, až do plošného vyšetření které tady bylo před pár dny tak kritizováno.

Pepan

..........

Pokud je něco povídačkou, tak to tak nazvu. Jenžo ono to funguje a je to podle mých výpočtů okolo zpětných nákladů ohromný. Takže poraď takovému včelaři, nebo lépe, odpověz mi tak, jako by jsi to sdělovat veterinářovi, který ti to popíše a ptá se tě co s takovým problémem. _gp_

"Ted nechci byt drzy nebo podobne, ale schuze bych prirovnal k vasim
prispevkum. Dlouhe, nudne ... nevim, proc se treba na schuzi uz davno
neresila varoatolerance. Nebo napriklad vysledky ze zimni meli. Prisly dobra
cisla a vsichni se muzeme poplacat po ramenou, jakou dobrou praci jsme
odvedli. "

Já vaši ZO neznám, přesto ale přesně vím, proč se to tam neřešilo. No přece proto, že nikdo v diskuzi či dokonce v nějakém výboru ZO předem ohlášeném příspěvku s tím na té schůzi nevystoupil. Tak prosté to je.

Ano, jsem neschopny, nesamostatne myslici clovek. Ono se neco tezko hleda,
pokud nevite co a Svepomocny fond vam nic nerika. Ach jo. ^^

2011/3/26 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "To není obtěžování.
> 1) Na to si toho právníka platíme.
> 2) Jako pojistnou událost je třeba to neprodleně nahlásit."
>
> Něco jiného je nahlášení pojistné nebo jiné události, která se musí hlásit.
> Něco jiného je zjišťování informací. Já preferuji při zjišťování informací
> nejdřív přečtení a nastudování toho, co je možné o věci získat v písemné
> formě. A teprve potom, když samostudium písemné formy nestačí, tak se ptám
> lidí.
> Včelařů je, teď nevím kolik desítek tisíc, jak se asi bude cítit ten
> právník na ústředí, když za den mu zavolá nebo napíše z těch tisíců třeba
> 50 včelařů a každý z nich se ptá na banalitu, kterou by zjistil, kdyby si z
> webu nebo jinak získal třeba statut toho svépomocného fondu a dokázal
> přečíst prvních 20 vět....
> Co si asi bude ten právních o těchto lidech myslet? Že jsou líní investovat
> do problému 5 - 20 minut svého času na nalezení a stažení příslušného
> souboru na webu a na jeho pročtení nebo že neumí stahovat soubor nebo že
> třeba neumí číst? Nebo že třeba neumí samostatně myslet? A informace musí
> dostat zabalené a přežvýkané od někoho jiného?
>

Ono to někdy u nečlenů bývá také tak , že těch 150 na včelsvo vemou a přece se oně nebudou s někým dělit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pojisteni
> Datum: 26.3.2011 12:20:03
> ----------------------------------------
> Ja svaz nepotrebuju. Tech 150 kc na vcelstvo uz me nevytrhne. Kdyz uz.
>
> 2011/3/26 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
>
> > "Kdyz ty schuze su tak nezazivne."
> >
> > Takových je hodně. To dělá systém, stačí jen jednou ročně vyplnit žádost na
> > dotaci D1 a funkcionáři ZO si při výplatě dotace sami strhnou členské
> > příspěvky, svépomocný fond, předplatné Včelařství a případné další. Včelař
> > jen dostane na ruku zbytek dotace. Podobné to je s léčením, funkcionáři v
> > podstatě jen donesou léčivo nebo dotáhnou přístroj. A tím, jak to vypadá,
> > ve většině ZO spolková činnost končí.
> >
>
>
>

Na kopírování těch čísel se vyprdni přes meilové rozhraní jsou mi k niščemu
Také to je z velké části tak , že právě pečlivý včelař velmi záhy objeví ve včelstvu mor a okamžitě zakročí. Tím ovšem v očích druhých je právě on ten co za to může. Ti praví viníci u kterých to opravdu řádí. zůstávají neodhaleni protože to neoznámí nebo na to ani nepřijdou. Nebo nedej pánbůh to záměrně zatajují hlavně proto aby nebyli oni obviňováni a označováni za špatné. Tomuto Může zabránit právě to plošné vyšetření.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 26.3.2011 12:44:01
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 26. 3. 2011
> Re: v?el? mor a Vyso?ina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248)
> (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280)
> (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355)
> (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51371)
> Já jich mám jen třicet a každý rok spálím taky 3-4 úly a tak 10-20 rámečků
> ale je to kvůli jejich špatnému stavu v tom nevidím Problém. Ale jestli mu
> to nařizuje Oficiálně SVS to je již jiná věc. Ovšem pokud opravdu se to
> děje při tom množství včelstev To by asi prodělal i gatě. To co popisuješ
> se mi opravdu zdá přitažené za vlasy nebo jde jen o povídačky ze závisti. 5
> let také není tak moc. Nám se v okolí motal mor 8 let, až do plošného
> vyšetření které tady bylo před pár dny tak kritizováno.
>
> Pepan
>
> .........
>
> Pokud je něco povídačkou, tak to tak nazvu. Jenžo ono to funguje a je to
> podle mých výpočtů okolo zpětných nákladů ohromný. Takže poraď takovému
> včelaři, nebo lépe, odpověz mi tak, jako by jsi to sdělovat veterinářovi,
> který ti to popíše a ptá se tě co s takovým problémem. _gp_
>
>
>

Právě, o ten šišoid jde. Plocha kruhu o radiusu 5km je 78,5km2. A když se k tomu přičtou plochy k.ú., které jsou v ochranném pásmu částečně tak celková plocha podstatně vzroste. S takovým zbytečným zvětšováním plochy ochranného pásma nemůžu souhlasit, ikdyž se jedná o MVP. Při tak hustém zavčelení dělat ochranné pásmo ve tvaru šišoidu s vybíhajícími paprsky - do délky desítky kilometrů považuji za idiotismus. Za správné považuji se s tvarem ochranného pásma přiblížit co nejvíce kruhu. Jestli tak nebude, tak se rovnou může provádět celoplošně v celém státě vyšetření na MVP a pálit již při výskytu sto. A jak řešit nákazu ve vztahu k okolním státům, kde mají jiný přístup k problému. Vytvořit mapu s označenými ohnisky a jejich ochr. pásmy s uvedením čísel stanovišť a toto celé bych nechal na webu i s datumy zjištění a délkami ochranných lhůt. Toto by měla být stěžejní činnost SVS, která by určitě prospěla věci. Se sirkama umím běhat i já. A pro všechny ostatní, prosím držte se tématu.

J.Pa.

Řekl bych,že nástavek langa se třinácti rámky bude sakra těžký, uvaž jak to budeš zvedat. Mám optimal 42x17 ,11rámků a i tak je nástavek plný medu hodně těžký a mám co dělat abych ho zvedl.

Řekl bych,že nástavek langa se třinácti rámky bude sakra těžký, uvaž jak to budeš zvedat. Mám optimal 42x17 ,11rámků a i tak je nástavek plný medu hodně těžký a mám co dělat abych ho zvedl.

Doteď jsem jel na čtvercových uteplených tachovákách (11rámků 39*24 tj. plocha 206dm2), přecházím na 2/3 lang, při 13 rámcích to je 185dm2 navíc poloviční váha nástavku, takže maximální váha při 13 rámcích bude beztak 3/4 tachováku. Plus to má ve třech věcích, možnost teplé i studené stavby, ušetří to cca dva nástavky na výšku - snažší rozebrání, hlavně kruhové "hnízdo". Mínus oproti normálnímu langu je vyšší váha, nestandardnost, zaberou více místa na včelnici. Optimal je fajn, ale racionalizace mluví pro lang, ovšem při výrobě nestandardního už to zase začíná postrádat smysl.

Klinika ve včelstvu se může najít i do dvou měsíců po přemetení včelstva na mezistěny. Není ji moc, ale je tam, viděl jsem to. Je to o tom kolik včel a kolik spor si včely v sobě na nové dílo přinesou. A stejně to může platit i u nově zavlečené nákazy, kde je opět určující množství spor, které včely přinesou do úlu. Takže myslím si, že propuknutí kliniky může být i záležitost několika dní. Několika denní vývoj larvičky + dostatečná dávka spor=klinika.

Ochranné pásmo stejně tak i délku trvání určuje místní OVS, protože ji zákon umožnuje kouzelnou větou ve ,které jsou dvě slova "místní situace". Takže, který katastr obce v okraji pásma tam spadne či ne určuje si sám veterinář. Někdy mi to hlava nebere, když do pásma spadne katastr, u kterého 5km kružnice z ohniska protne špici pole, kde nejsou žádné včely a ty nejbližší jsou o 2km dál.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 25.3.2011 11:13:11
> ----------------------------------------
> připadá mi to poněkud přitažené za vlasy.
> V tak krátké době klinika obvykle neprobíhá. Zvláště na novém díle. A ten kdo
> produkuje odělky tam moc těch starých plástů a i rámků mení?
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> > Datum: 25.3.2011 10:59:00
> > ----------------------------------------
> > (85.70.20.53) --- 25. 3. 2011

> > Pozor, realita je jinde.
> >
> > Ano funguje to i tak, že včelař udělá přes sezonu oddělky, ty po nálezu
> > spálí ve velikostech nějakého toho stanoviště a má vyděláno. Zní to jako
> > závist, ale pokud ta situace je již po pátém roce zasebou jde o toho samého
> > včelaře, tak něco musí být špatně.

Výhodnost čtvercového půdorysu je tak trochu včelařský mýtus. Zastánci opomíjí to, že nejvíce tepla uniká uličkou, nikoliv napříč uličkami, takže naopak obdélník je tepelně výhodnější, resp. delší rámek (to je to nejdůležitější).

"Nezkoušel někdo udělat 13-ti rámkový langstorth? Tedy s vnitřním rozměrem 465x465? Přecházím teď na langa, ale mám jisté pochybnosti o obdelníkovém průřezu. Vím, že v tomhle by byl ideálnější optimal, ale více se mi líbí rámek langa."

Nejsnáze něco uzvedneš a na kousek přeneseš, když máš loket u těla a bednu, nástavek držíš kousíček za polovinou, takže většinu váhy držíš v rukou a kouskem váhy se opíráš o tělo,respektive břicho. Čtvercový langstroth je už na toto příliš velký, při zvedání budeš muset lokty dávat už od těla a zvedání i stejné hmotnosti tak bude těžší. Teda pokud nemáš nějak nadměrně dlouhé ruce. Pro mě jsou už o trošičku nadměrně velké čtvercové uteplené nástavky 39x24 a to nemám zrovna nejmenší postavu. Když porovnám zvedání stejné hmotnosti plných rámků v mých utepelných čtvercových úlech a v mých jednostěnných úlech , které držím na šířku, tak jednostěnné úly jsou sice o 2 - 4 kila lehčí, ale plné zanesených plástů zvedají se v ruce snad až o polovinu snadněji. Nejspíš podobně snadno se bude na šířku zvedat a nosit obdélníkový langstroth, jsou stejně široké jako moje jednostěnné úly na 39x24.
Výhoda mizí jedině, pokud je třeba nástavek zvedat na úroveň hrudi a výše.
Vypadá to, že kdysi ti, co určili rozměry langstrothu, nebyli blbci a přinejmenším šířku toho nástavku kolem 42 cm určili s ohledem na snadnou manipulaci s množstvím plných nástavků. Nebo bedniček plných mýdla.

Nejsnáze něco uzvedneš a na kousek přeneseš, když máš loket u těla a bednu, nástavek držíš kousíček za polovinou, takže většinu váhy držíš v rukou a kouskem váhy se opíráš o tělo,respektive břicho. Čtvercový langstroth je už na toto příliš velký, při zvedání budeš muset lokty dávat už od těla a zvedání i stejné hmotnosti tak bude těžší. Teda pokud nemáš nějak nadměrně dlouhé ruce. Pro mě jsou už o trošičku nadměrně velké čtvercové uteplené nástavky 39x24 a to nemám zrovna nejmenší postavu. Když porovnám zvedání stejné hmotnosti plných rámků v mých utepelných čtvercových úlech a v mých jednostěnných úlech , které držím na šířku, tak jednostěnné úly jsou sice o 2 - 4 kila lehčí, ale plné zanesených plástů zvedají se v ruce snad až o polovinu snadněji. Nejspíš podobně snadno se bude na šířku zvedat a nosit obdélníkový langstroth, jsou stejně široké jako moje jednostěnné úly na 39x24.
Výhoda mizí jedině, pokud je třeba nástavek zvedat na úroveň hrudi a výše.
Vypadá to, že kdysi ti, co určili rozměry langstrothu, nebyli blbci a přinejmenším šířku toho nástavku kolem 42 cm určili s ohledem na snadnou manipulaci s množstvím plných nástavků. Nebo bedniček plných mýdla.

Zajímavé počtení, o tomhle jsem nikdy nepřemýšlel... asi to bude tím, že od lokte k dlani mám 55cm a mezi dlaněmi když připažím 60cm, njn nejsem žádný tintítko :-), navíc jsem si při mé zemědělské činnosti už navyknul nosit padesátku zrní na obou ramenech zároveň, takže váhu nástavku jsem nikdy moc neřešil. Ale to jsem odbočil. Kdysi jsem četl, že lang vznikl z beden od whisky, kteréžto byly určitě dělány tak, aby se s nimi co nejlépe a nejbezpečněji manipulovalo, to že je z toho dnes nejpoužívanější světový úl je docela zvláštní.

"Zajímavé počtení, o tomhle jsem nikdy nepřemýšlel... asi to bude tím, že od lokte k dlani mám 55cm a mezi dlaněmi když připažím 60cm, njn nejsem žádný tintítko :-),"

Měřil jsem taky, od špičky prstů po loket 43 - 45 cm.... jinak ručně nosím jen to, co potřebuji na baráku občas přenést, i občas nějaký 50 kilový pytel zrní po schodech na půdu by se našel...Nástavek pár kilo těžký s 10 - 11 plnými rámky 39x24 mně taky zatím nevadí.... nebo bedna s 15 - až 20 plásty 39 x 24 s medem. Ale pokud bych ty nástavky měl přehazovat nějak intenzívně půl dne nebo déle, už díky věku a necvičení je to znát....
Dříve před těmi 150 lety určitě nad těmi rozměry uvažovali více, protože prakticky všechno se manipulovalo ručně, nosiči za den toho přenesli nejspíš tuny a i v té době jim asi záleželo na tom, aby jim ti nosiči vydrželi dlouho.

pičo

ahoj pičo jaky je rozdíl mezi medem a včelou

AM: "Někdy mi to hlava nebere, když do pásma spadne katastr, u kterého 5km kružnice z ohniska protne špici pole, kde nejsou žádné včely a ty nejbližší jsou o 2km dál."

Byl b ykonkrétní příklad?

Konkrétní příklad: Na okrese Přerov ohnisko v obci Horní Moštěnice a spadl do ochranného pásma katastr obce Troubky nad Bečvou kde jsou včely na okraji obce vzdálené od ohniska min. 8 km. A Troubky jsou v pásmu právě pro kousek pole na okraji katastru, kterým ta 5km kružnice prošla. A mezi tím polem a další obcí se včelami je rozlehlí hlídaný vojenský prostor letiště. Tam nemůže ani civil na procházky natož tam provozovat včelaření.

Nabízíme rychlý odkup nemovitostí za hotové peníze. nevadí nám ani exekuce a dražby! Působíme po cele ČR. Máme Rychlý přistup jednaní, nikám nemusíte jezdit! My přijedeme až k vám. Naš web: www.exekuce-drazby.com

Konkrétní příklad: Na okrese Přerov ohnisko v obci Horní Moštěnice a spadl do ochranného pásma katastr obce Troubky nad Bečvou kde jsou včely na okraji obce vzdálené od ohniska min. 8 km. A Troubky jsou v pásmu právě pro kousek pole na okraji katastru, kterým ta 5km kružnice prošla. A mezi tím polem a další obcí se včelami je rozlehlí hlídaný vojenský prostor letiště. Tam nemůže ani civil na procházky natož tam provozovat včelaření.

To si jen myslíš, kamarád má na vojenském letišti také včely - vstup jen na povolení, pod dohledem a má k tomu smlouvu na mnoho stran. Takže, že tam nikdo nemůže mít včely bych zas tak s určitostí netvrdil, ikdyž ta pravděpodobnost je malá.

V tomhle konkrétním příkladu na letišti ani v přilehlém lese, kde je bažantnice žádný včelař není, to vím jistě. Ti co mají zodpovědnost za provoz těchto prostorů, tam nikoho nechtějí, někteří včelaři měly snahu získat povolení na nakočování na lípu a vždy s neúspěchem.

To je to o čem jsem tady již vícekrát psal. Předpisy platí i pro toho vojáka. V případě podezření má VS možnost prostor letiště v doprovodu pověřeného vojáka zkontrolovat. Když máš sám podezření, neni problém si z Hor.Moštěnice prostor letiště v Bochoři prohlédnout dalekohledem, třeba 12x40 půjčeným od nějakého nimroda a podat hlášku VS. K tomu, aby to fungovalo, tak jak jsem naznačil je třeba vůle jak ze strany veteriny, ČSV a v neposlední řadě i MZaV. Jenomže při ochotě něco udělat, jakou vidíme v přenosech z parlamentu se já určitě nedožiji toho, aby mi z počítače vypadly čísla stanovišť nalézající se v kruhu o průměru 10km okolo zjištěného ohniska. Díky lenivosti budeme mít pořád ochranné pásmo ve tvaru šišoidu s případnými desetikilometrovými výběžky. Bude to trvat tak dlouho, jak dlouho se bude SVS držet k.ú. jako h.... košile a nebude ochotna si pořídit příslušný program. K tomu se musí najít mezi našimi včelaři - funkcionáři, takoví, kteří budou této věci nakloněni a budou ochotni se za to bít. Ještě jsem takového nepotkal! Jinak je celá tato diskuse na toto téma jen k mitražením času, když se nic nezlepší, nebo nezmění.

J.P.

Řekl bych,že nástavek langa se třinácti rámky bude sakra těžký
-------------
Teď jsem se hrabal ve včelách, m.j. právě v tom čtvercovém langu. Mám jich pár, protože tam zkouším "dadanta". To je podle mě asi jediný důvod je mít - výměna díla, komorování atd.
Momentálně není důvod uvažovat o větší kouli něž několik uliček, určitě by je neomezuje 10 uliček. A za pár týdnů bude tvar jedno.

Pokud bych si myslel že čtvercový půdorys je významný argument, šel bych do optimalu.

Osobně další dna na 12rámků nedělám, kromě toho co mám načato. Výměna díla bude asi jednodušší převěšením při zůstání na 10R půdorysu.

Kolik plodu se vejde do koule o průměru 10 uliček?
Odhaduji, že by dvě matky měly co dělat, aby to nakladly.


Karel

Chci se vás přátelé zeptat je u nás v české republice možnost bio chovu včel bez klasického léčení fumigací Varidolem a léčení Gabonem.Umožnuje to zákon ? Že by tento chov lečil pouze kyselinou mravenčí ?

Zase jedna šikovná udička!!!

NENI!!

J.P.

KaJi (85.70.20.53) --- 27. 3. 2011
Re: Langstroth (51375) (51389)
Koule o průměru 140ti uliček...Odhaduji, že by dvě matky měly co dělat, aby to nakladly.

J.B.: Optimal
nekolikrát se mi zdálo že těch 11 rámků v optinmalu je moc.
Je to asi také tím že raději dám o 1 nástavek víc než o 1 méně.
Zvládnutí, užití velikosti, prostoru, to jestli 10, 11, nebo 13 rámků je individuelní podle
1/STANOVIŠTĚ
2/LINIE VČEL JAKOU MÁTE
3/KVALITY KAŽDÉ JEDNÉ MATKY
4/PRŮBĚHU POČASÍ A NABÍDKY NEKTARU

Tak že každý můžeme mít jiný názor a každý můžeme mít pravdu
J,B,

1/STANOVIŠTĚ
2/LINIE VČEL JAKOU MÁTE
3/KVALITY KAŽDÉ JEDNÉ MATKY
4/PRŮBĚHU POČASÍ A NABÍDKY NEKTARU
Jan Burgel

Z kritérií beriem ako pravdivé v bode 1/ a 4/, každá M je taká dobrá, aký ma servis včiel okolo seba, npr. v postihnutom včelstve ani tá najlepšia M nič nezmôže,, servis včelára včelám je včelám prospešný, bod 3/.
Bod 2/ všetci chováme len jednu líniu včiel a tou je včela európska medonosná, každé včelstvo ak chce prežiť musí pracovať, je to v jej základnom vybavení-génoch bez vplyvu línii. (už počujem ako to zahrmí v našich radoch)

Potom môžem napísať bod 1/ je v rukách včelára, či také stanovište nájde, bod 4/ v tomto prípade ani najlepší včelár nemôže ovplyvniť, je to dané "z hora".

Proč by nebyl?
Podívej se na nařízení SVS.

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Bio chov v?el
# Datum: 27.3.2011 21:16:19
# ----------------------------------------
# Chci se vás přátelé zeptat je u nás v české republice možnost bio chovu
# včel bez klasického léčení fumigací Varidolem a léčení Gabonem.Umožnuje to
# zákon ? Že by tento chov lečil pouze kyselinou mravenčí ?
#
#

Kdysi se dělal výzkum jaký vliv má velikost plochy úlu na velikost koule plodového hnízda. Došlo se k závěru že je to +/- 7 uliček čemuž odpovídal tehdy úl Lesan s devíti rámky a Langstroth. Na základě té plodové koule pak byl vytvořen Čechoslovák. Později pak Tachovák na adamcově míře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 27.3.2011 20:27:45
> ----------------------------------------
> Řekl bych,že nástavek langa se třinácti rámky bude sakra těžký
> -------------
> Teď jsem se hrabal ve včelách, m.j. právě v tom čtvercovém langu. Mám jich
> pár, protože tam zkouším "dadanta". To je podle mě asi jediný důvod je mít
> - výměna díla, komorování atd.
> Momentálně není důvod uvažovat o větší kouli něž několik uliček, určitě by
> je neomezuje 10 uliček. A za pár týdnů bude tvar jedno.
>
> Pokud bych si myslel že čtvercový půdorys je významný argument, šel bych do
> optimalu.
>
> Osobně další dna na 12rámků nedělám, kromě toho co mám načato. Výměna díla
> bude asi jednodušší převěšením při zůstání na 10R půdorysu.
>
> Kolik plodu se vejde do koule o průměru 10 uliček?
> Odhaduji, že by dvě matky měly co dělat, aby to nakladly.
>
>
> Karel
>
>
>

Presne tak,

vubec s tim neni zadny problem, jen to stoji penize navic, kazdy rok se dela kontrola Eko chovu certifikacni firmou, poplatek je na jedno vcelstvo x korun, minimalne vsak tusim 2 500 CZK u KEZ. Ostatni certifikacni firmy jsou na tom podobne. Pak behem roku muze prijit namatkove kontrola znovu, pokud mate vse v poradku, tak je to zdarma, pokud neco najdou, tak platite znovu.
P.

Obdelníkový průřez je právě velká výhoda. V každých knížkách a učebnicích bylo, že včely mají obdelníkový průřez a mají možnost postupu k zásobám nejen nahoru, ale pak ještě trochu do strany. To taky využívají. Vzadu od česna mají za plodem ještě zásoby. Mám 3/4 langstroth a zvolil jsem ho právě proto. Využívají těch 7 rámků. Pak už jsou jen 3 zásobní. Širší nástavek by byl moc těžký. Takhle mám s plným nástavkem medu co dělat. Hlavně ve výškách.
Tonda
>Nezkoušel někdo udělat 13-ti rámkový langstorth? Tedy s vnitřním rozměrem 465x465? Přecházím teď na langa, ale mám jisté pochybnosti o obdelníkovém průřezu. Vím, že v tomhle by byl ideálnější optimal, ale více se mi líbí rámek langa.

Vážení,
jak je možné, že do konference se dostane příspěvek tohoto typu? Děkuji
za vysvětlení.

Václav
> Nabízíme rychlý odkup nemovitostí za hotové peníze. nevadí nám ani exekuce
> a dražby! Působíme po cele ČR. Máme Rychlý přistup jednaní, nikám nemusíte
> jezdit! My přijedeme až k vám. Naš web: www.exekuce-drazby.com

Nevidím v podstatě žádný rozdíl v Bio chovu a obyčejném chovu pokud se týká výsledku tedy medu a vosku, ovšem v samotném chovu je podstatný. Již je tomu několik let, byl ode mne odebírán med a vosk pracovníkem z Brem. Hodnocení produktů bylo rovno ekomedu. Nebo lépe řečeno med i vosk měl stejné parametry jako v přísně sledovaných ekochovech.Při tom můj chov je docela obyčejný jako většina kteří dbají na čistotu, stavbu díla atd. jako většina vás všech. Za ten nepatrný příplatek na med nestojí to zato si přidělávat práci a zvyšovat náklady.Snad jen kdyby bylo možné získat výhodného odběratele.Normální zákazníci jsou spokojeni proto, že je nikdy nízkou kvalitou nezklamu a ne proto, že je to napsáno na etiketě.

Nejsem velký příznivec Langstrothu, ale vysvětlení, proč je obdélník lepší tedy opravdu nechápu. Připadá mi, že ho někdo vymyslel pouze pro legraci, někdo se ho chytnul a dodnes koluje. Zvláště argumentace je opravdu na úrovni dětska - trochu se může pohybovat do stran..... V kterém období? Zrovna včera jsem udělal pár fotek, včely pod folií obsedají celý půdorys nástavku...Myslím si, že záleží hlavně na včelstvu a to jak na síle tak i genetice. Mám čtverce, které mimochodem taky chválí třeba pan Čermák a nejen on. Jen tak pro zajímavost - mám včelstvo, kterému se vysloveně líbí komín, nezimuje přespříliš silné, nyní obsazuje cca 6-7 rámků, ale ve 3 NN, tato vlasnost se předává na potomstvo. Včelstvo enormě hodné s vynikajícími výnosy medu... Ještě k těm komínům. Spousta lidí na konferenci pouze filozofuje. Chtěl bych vidět jejich včely. Moje včely mají přes zimu od 3 NN (oddělky) po 6 NN 39x17. Komíny se včelkám líbí... Mám asi 20 NN s okénky a je zajímavé včelky bez vyrušování pozorovat. Některé ze včelstev obsazují nyní již 4NN poměrně hustě. Dokud jsem zimoval na 2N 39x 24, nikdy jsem taková pěkná včelstva neměl.
Závěr: Osobně mám problém s Langstrothy, protože nástavky jsou moc dlouhé a blbě se berou do ruky (třeba 5. NN je už dost vysoko a když stojí úly vedle sebe a není možnost je chytnout z boku). Se zimováním ve čtvercích jsem maximálně spokojený, ale samozřejmě že včelám je to dost jedno, záleží na včelaři, co se mu lépe drží v ruce, co se mu lépe vejde do zahrady, včelína apod....
Spíš bych se přimlouval prodiskutovat postup blížícího se jara.. Pokud totiž bude ještě týden dva pěkně a rosničky hlásí pěkně, tak rozkvetou třešně letos opět minimálně o jeden možná i dva týdny dříve ( u nás v na Pardubicku začínají nejčastěji 20.4. a to znamená, že pokud se to takhle bude vyvíjet, tak doporučuji vše co nebude obsazovat 4 NN pospojovat s využitím jedné nebo 2 mateřích mřížek, jinak prvních 10 kg a možná i mnohem víc kilo včelky prostě nepřinesou.... Spojení doporučuji (přitom hned na počátku třešní přidat každý týden NN mezistěn) tak maximálně do konce prvního týdne řepky- tj cca 2-3 týdny od nakvétání višní, třešní a pak opět rozdělit a hned dělat i oddělky...
Radek
------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 28.3.2011 11:53:10
> ----------------------------------------
> Obdelníkový průřez je právě velká výhoda. V každých knížkách a učebnicích
> bylo, že včely mají obdelníkový průřez a mají možnost postupu k zásobám
> nejen nahoru, ale pak ještě trochu do strany. To taky využívají. Vzadu od
> česna mají za plodem ještě zásoby. Mám 3/4 langstroth a zvolil jsem ho
> právě proto. Využívají těch 7 rámků. Pak už jsou jen 3 zásobní. Širší
> nástavek by byl moc těžký. Takhle mám s plným nástavkem medu co dělat.
> Hlavně ve výškách.
> Tonda
> >Nezkoušel někdo udělat 13-ti rámkový langstorth? Tedy s vnitřním rozměrem
> 465x465? Přecházím teď na langa, ale mám jisté pochybnosti o obdelníkovém
> průřezu. Vím, že v tomhle by byl ideálnější optimal, ale více se mi líbí
> rámek langa.
>
>
>

Čtvercové úly Optimal byly svého času propagovány jako absolutně nejlepší úly a to z toho důvodu, že prý v zimě v nich zimní chumáč díky čtvercovému průřezu zaujímá tvar koule, který je údajně teplotně nejšetrnější a tudíž takové úly jsou prý potom z hlediska zimní spotřeby cukru na chov silných včelstev nejúspornější.
Ovšem propagátoři tohoto úlu zapomněli nebo "zapomněli" že ve směru rámkových úliček dochází k mnohem většímu úniku tepla než přes plásty kolmo na rámkové uličky, tudíž tepelně nejúspornější tvar zimního chumáče nemůže být koule.

V praxi to zřejmě bude téměř jedno, co se týká včel. Obdélníkový úl s dlouhými rámky na studenou stavbu se mně zdá na zimování trochu lepší, protože při optimálním uspořádání před zimou si zimní chumáč sedne k jedné stěně, do prvních pořádných zimních mrazů se proputuje nahoru k strůpku a potom za zimních mrazů se pohybuje pod strůpkem vodorovně na druhou stranu, takže se dá stav včelstva a spotřeba zásob perfektně sledovat pouhým sledováním měli na podložce. V předjaří potom má včelstvo na jedné straně plodu pod strůpkem nespotřebované zásoby, ze kterých bere, na druhé straně pod strůpkem volné buňky na plodování a to bez jakéhokoliv přehazování plástů.

RH:....
Osobně mám problém s Langstrothy, protože nástavky jsou moc dlouhé a blbě se berou do ruky (třeba 5. NN je už dost vysoko a když stojí úly vedle sebe a není možnost je chytnout z boku). Se zimováním ve čtvercích jsem maximálně spokojený, ale samozřejmě že včelám je to dost jedno, záleží na včelaři, co se mu lépe drží v ruce, co se mu lépe vejde do zahrady, včelína apod....
----------
To je pravda,
s tím psychicky zápasím. Když včelařím v bednách, měl bych je mít na tom, na co bedny patří - na paletách.
Ale to nevypadá moc úhledně, ale zato se k tomu dá přistupovat z boku.
Ale není to moc úhledné.

Letos jsem vyměkl, a dávám to na klády, ty palety opravdu vypadají divně jak se to postupně nakládní atd. Ale je to praktické.
Pracuji z boku a případně vidím na česno, sklepnu tam včely, vidím jak jsou otev.očka.
Teď kvůli tomu musím oběhnout celou řadu úlů.

Jo, něco za něco, a dojem holt něco stojí. :-)

Karel

RH:....
Osobně mám problém s Langstrothy, protože nástavky jsou moc dlouhé a blbě se berou do ruky (třeba 5. NN je už dost vysoko a když stojí úly vedle sebe a není možnost je chytnout z boku). Se zimováním ve čtvercích jsem maximálně spokojený, ale samozřejmě že včelám je to dost jedno, záleží na včelaři, co se mu lépe drží v ruce, co se mu lépe vejde do zahrady, včelína apod....
---------------------------
je pravdou, že jsem většího vzrůstu a celkově prostorově výraznější ;-), ale s tímhle problém nemám. Nástavek langu je o 3 cm delší a o zhruba stejně užší než optimal. úly mám kousek dál od sebe a nástavky beru zboku, takže vlastně za užší rozměr. každý to zkrátka bere jinak

Jak u vás letos kvetou jívy a vrby?
Mně začal kvést raný klon včelařské vrby S021 teprve minulý týden ve čtvrtek nebo pátek, tedy v době, kdy bylo pěkné slunečné počasí už takových 14 dní. Kočičky byly zřejmě taky poškozeny mrazem , kdy se trochu rozjely za tepla v únoru a potom musely odolat mrazu v noci až - 15 st C, na pohled mně připadá, že produkce pylu na nich je slabší.

Jinak rychle pučí myrobalány a mirabelky.

Tak to je. Usadí se u oček a postupují nahoru. Pak jdou ještě dozadu. Ty rámečky i v plodišti s plodem a zásobami vypadají jinak. Plod není v celé délce. Vzadu jsou zásoby. Dlouho jsem se rozhodoval, než jsem tohle zvolil. Nemá cenu se o tom ale přít. Každá liška si chválí svůj ocas. Já to nikomu nevnucuju a jsem s tím moc spokojený.
Tonda
>V praxi to zřejmě bude téměř jedno, co se týká včel. Obdélníkový úl s dlouhými rámky na studenou stavbu se mně zdá na zimování trochu lepší, protože při optimálním uspořádání před zimou si zimní chumáč sedne k jedné stěně, do prvních pořádných zimních mrazů se proputuje nahoru k strůpku a potom za zimních mrazů se pohybuje pod strůpkem vodorovně na druhou stranu, takže se dá stav včelstva a spotřeba zásob perfektně sledovat pouhým sledováním měli na podložce. V předjaří potom má včelstvo na jedné straně plodu pod strůpkem nespotřebované zásoby, ze kterých bere, na druhé straně pod strůpkem volné buňky na plodování a to bez jakéhokoliv přehazování plástů.

Já jsem spíš menšího (asi 175 cm) a problémy s tím taky nemám. Udělal jsem si zářezy navíc ještě z čel, abych je mohl brát z boku. Mezi úlama mám mezery. Stejně je ale beru ze zadu za boční zářezy za užší stranu. Úly mám asi 20 cm nad zemí a mám problém jenom se 7 nástavkem, hlavně když ho plný vracím nahoru. To je jenom ale na několika úlech. Z boku včely jenom prohlížím.
Tonda
>je pravdou, že jsem většího vzrůstu a celkově prostorově výraznější ;-), ale s tímhle problém nemám. Nástavek langu je o 3 cm delší a o zhruba stejně užší než optimal. úly mám kousek dál od sebe a nástavky beru zboku, takže vlastně za užší rozměr. každý to zkrátka bere jinak

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.

Dnes jsem dělal prohlídku, a včely mají na Langstrothově délce plod v první polovině rámku a vzadu zásoby. Na zásoby v krajních rámcích ještě nechytli. A ty silnější zakladly trubčinu. Takže pokud to počasí dovolí, do 14 dnů začnu s chovem matek.
S tím jak vzít nástavek ze včelstva je to spíš o tom jak kdo má naučené pohyby. Já mám úly v řadě, sice mám mezi úly mezeru, takže ruce mezi dostanu, ale drážky z boku ani nepořebuji. Nástavek, v zadu kde stojím, odloupnu rozpěrákem, nadzvednu, potáhnu k sobě a jednou rukou ho z boku podchytím za přední stěnu a nikam se dopředu, abych jej vzal nenatahuji.

Těžko nechat v této roční době nějaké včelstvo bez matky, z takového včelstva nic nebude. Podle mne je to lepší spojit. Já jsem našel také jedno včelstvo bezmatečné, asi před týdnem, tak jsem si vybral druhé nejslabší a naprudko jsem je seskládal do jednoho vysokého nástavku dohromady. Přibylo zásob a včel a matka se pěkně rozjela.

Druhy,treti den rozkvetaji jivy na jiznich svazich,ze by bylo min pylu jsem nepozoroval.Na severni strane zatim dokvetaji lisky a bledule,jivy pokvetou tak o vikendu.Alespon kveteni dele vydrzi.V sobotu se poprve chystam mrknout do ulu,hlasi ke 20 stupnum,no uz se tesim.

moc nepřispěju spíše zháním info o tomto systému.doporučil ně ho muj včelařský učitel

Dobrý den, blíží se nám tvorba oddělků, do kterých bude třeba přidávat zralé matečníky či neoplozené matky.
Rád bych věděl, jaký typ přidávacích klícek se vám v tomto případě osvědčil.
Většina dostupných klícek mi připadá trochu nešikovná, vadí mi hlavně vkládání velkých klícek mezi plodové plásty.
Bývá nutné plásty dosti roztáhnout a po vyběhnutí matky je zase vracet zpět - přitom hrozí nebezpečí přimáčknutí matky.
Líbí se mi stará Savvinova klícka v podobě trubičky, která se jenom položí na horní loučky - ta se ale prý už nevyrábí.
Díky za postřehy a přeji všem hezké jaro.
J.Chramosta.

Plastová zasílací klícka je nejmenší řešení. Používám ji a nestalo se mi, že bych nepřidal matku úspěšně.

"Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede."

Kouknul bych do úlu. Jako nejpravděpodobnější mně totiž připadá, že včelky postupně hynuly nebo přeletěly do horního včelstva, až nakonec s poslední živou hrstkou včel se matka vypravila ven....Včely, co tam létají jsou potom létavky z jiných úlů, které tam vybírají zbytek zásob. To by znamenalo akorát vybrat plásty moc pokálené nebo jinak závadné, a ty ostatní připojit k třeba tomu hornímu včelstvu.
Pokud tam včely, jakožto jakési dostatečně silné včelstvo je, asi bych je takový týden přikrmoval, aby to, co se ve včelstvu děje, se dělo ještě intenzívněji. Po týdnu bych znova prohlídnul a už by mělo být jasno. Jestli to je bezmatečné včelstvo bez matečníků, bezmatečné včelstvo s matečníkem, včelstvo s normální matkou, včelstvo s trubcokladnou matkou ( trubcokladnost by se zjistila spolehlivě až později) Podle toho by bylo třeba se zařídit.

Já rozpěrákem zezadu odtrhnu nástavek, potom šáhnu přes úl , chytnu nástavek zepředu a zezadu a zdvihnu. Někdy, pokud s nástavkem zvedám i přitmelené plásty z spodního, nástavek zezadu jednou rukou zdvihnu o cca 2 cm a druhou delším nožem spodní plásty odřežu.
Z boku nástavky beru minimálně, protože úly mívám přiraženy k sobě tak na 2 - 3 cm.

Já jsme se na ten pyl ptal, protože moje včelařská vrba S021 na zahradě se v únorovém oteplení rozjela, jehnědy poměrně dost naběhly a vzápětí přišlo silné ochlazení, kdy několik dní v noci byl mráz - 15 st C nebo i větší. A jiné roky, co si pamatuji, byly ty jehnědy zářivě žluté, letos ne.

Erste chce změnit logo, Českou spořitelnu může reprezentovat včela

Rakouská bankovní skupina Erste Group hodlá změnit své logo, kterému
dominuje červené S. Přemýšlí přitom o tom, že opráší starý symbol spořivosti
- včelu. Tu měly v minulosti ve znaku všechny spořitelny v Rakousku. Pilný
hmyz je zachycen i v Rudolfinu, kde odkazuje na bývalého sponzora stavby,
dceru Erste Českou spořitelnu.

http://ekonomika.idnes.cz/erste-chce-zmenit-logo-ceskou-sporitelnu-muze-reprezentovat-vcela-1f7-/ekonomika.aspx?c=A110328_125823_ekonomika_spi

*Včely* prodám Kutná
Hora<http://www.google.com/url?sa=X&q=http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html&ct=ga&cad=CAcQARgAIAEoATAAOABA55207ARIAVgBYgVjcy1VUw&cd=3h9GhewIZwI&usg=AFQjCNFScCVlYaDRTW1XB055WhD0n5tZHA>
Inzerce zdarma: *Včely*, Kutná Hora, Středočeský kraj. Prodám 13 úlů - 8 úlů
vč. včel. + veškeré vybavení pro chov. úmrtí chavatele. cena 10 tis.
chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html<http://www.google.com/url?sa=X&q=http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html&ct=ga&cad=CAcQARgAIAEoBDAAOABA55207ARIAVgBYgVjcy1VUw&cd=3h9GhewIZwI&usg=AFQjCNFScCVlYaDRTW1XB055WhD0n5tZHA>

http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html

Prodám 13 úlů - 8 úlů vč. včel. + veškeré vybavení pro chov. úmrtí
chavatele. cena 10 tis.
Inzerce z 25.3.2011, Kutná Hora (Středočeský kraj), Použité zboží, Nabídka,
Hotově při převzetí 10 000 Kč, dopravu platí Kupující
Radek Sobotka

http://www.lidovky.cz/druhaci-chovaji-vcely-a-devataci-tanci-dxg-/ln_noviny.asp?c=A110322_000130_ln_noviny_sko&klic=241907&mes=110322_0

*Druháci chovají včely a deváťáci tančí*

22. března 2011

INSPIRACE Škola v Jesenici probouzí v dětech podnikavost: mají svůj klub,
pečují o zahradu i hospodářství a pořádají vlastní ples

Na tanečních kurzech se deváťáci chystají na velkou noc. Ta předchází dni,
kdy se za žáky devátých tříd základní školy v Jesenici zavřou po rozdání
vysvědčení dveře naposled a oni zamíří na slavnostní oběd se svými učiteli a
pak už dál, do všech vzdělávacích stran. Ta velká noc - to je tradiční
absolventský ples a děti z devátých tříd si ho pořádají víceméně samy.

Příprava plesu se dá pojmout jako pruda či práce navíc pro "chudáka
kulturního referenta" anebo jako školní projekt - a v Jesenici zvolili to
druhé.

Deváťáci tak mají na starost úplně všechno - zajistit sál, připravit
pozvánky, program, kapelu, vybrat a oslovit hosty i nacvičit předtančení,
tedy samozřejmě pokud budou chtít. Baví se tím vším dobře půl roku předem.
Aby jim to šlo o něco lépe, probíhají v podkrovním sále jesenické základní
školy taneční kurzy pro žáky devátých tříd, vedené tanečním mistrem Janem
Černým. "Ten ples by si deváťáci měli užít, proto jim přímo na něm se všemi
organizačními věcmi pomáhají děti z osmiček. Díky tomu k věci přičichnou,
pochopí, co je vymyšlené dobře a co vrže, a mají celý rok na to, aby si samy
vymyslely ples ještě lepší, jedinečnější nebo originálnější," vysvětluje
Josef Buchal, ředitel základní, mateřské a umělecké školy v Jesenici u
Prahy.

Podnikavé děti Jesenická základní škola má kreativní a podnikavé děti ráda,
vždyť předmět základy podnikání tu učí již od šesté třídy. "Naší vizí je, že
škola by neměla připravovat jenom budoucí zaměstnance, ale i budoucí
zaměstnavatele," říká Josef Bouchal. Proto chce, aby děti získaly základní
znalosti o podnikání - teoretické i praktické. "Nejde jen o to, aby chápaly,
co jsou náklady a výnosy, jaké existují typy firem, nebo věděli, jak si v
bance zřídit účet. Jde nám o to, aby coby budoucí zaměstnavatelé byly také
společensky, lidsky i morálně úspěšní," říká ředitel školy Josef Bouchal

Škola připravuje projekt vlastní fotovoltaické elektrárny, kterou bohužel
teď trochu zbrzdily "solární daňové tanečky". Vize je však jasná,
fotovoltaický výkon elektrárny bude zaznamenáván a přenášen na dvou
monitorech, na jednom na chodbu pro zvídavé, na druhém do učebny fyziky, kde
se žáci budou učit se získanými údaji a nastudovanými parametry dál počítat.

Ředkvičky nám nesní Až tady solární elektrárnu postaví, bude to už druhá
podnikatelská aktivita, do které škola vtáhne své žáky. Tou první je školní
podnik založený pro první stupeň, který má úplně jinou náplň - včelařství.
Proč zrovna včely? Jsou prý inspirativní svojí pracovitostí, spoluprací,
organizovaností. A lze se od nich mnohé naučit.

Malí včelaři po odpolednách stloukají rámečky na včelí plásty, pracují s
včelím voskem, učí se stáčet med, studují život, rituály i anatomii včel.
"Spojuje to v sobě spoustu oblastí, přírodovědu, matematiku, manuální práce
nebo si například sami navrhujeme i etikety na sklenice medu - dárkové,
vánoční jarní," vysvětluje vedoucí mladých včelařů Radka Horáková. Ekonomiku
včelařského podnikání povedou opět žáci druhého stupně, kteří budou počítat
náklady na obaly, výnosy, marže.

S nápadem spojit včely a děti prý přišli čeští včelaři - neboť včelařů ubývá
a těch mladších pětašedesáti let je vskutku pomálu. Poptávka po medu ale
neklesá. Včelařství se tak do jesenické školy dostalo v rámci projektu
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických
souvislostech, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu a
ministerstva školství. Během roku se z něj stala ale záležitost srdeční.
Škola má zatím tři školní úly, na jaře přibudou další dva.

Jak jsem pochopila, vypadá to, že v jesenické škole to včelami neskončí, na
jaře tu budou zakládat malý chov. "Jen pár slepic a králíků, aby se děti
naučily základům drobného chovatelství," popisuje ředitel Buchal. Aby
viděly, co všechno chování drůbeže obnáší, kdy se asi tak pozná, že z kuřete
bude kohout, nebo slepice, kdy začnou slepice snášet vajíčka a co je potřeba
udělat s těmi kohouty...

Připomíná mi to trochu pěstitelské práce z našich dob, půl roku jsme se
starali o školní záhony a přes prázdniny nám je školník sklidil a snědl -
úrodu jsme nikdy neviděli "Je především potřeba vybrat, co budete s dětmi
pěstovat," baví se Josef Buchal mojí námitkou. "U nás si třeba každý prvňák
vypěstuje svoje ředkvičky. Ty rostou rychle a nikdo mu je nesní. Děláme to
proto, aby děti prožily celý proces, od zasetí po sklizeň," podotýká a mě
napadá, že školy, tedy ty dobré, čím dál víc nahrazují aktivity, které s
dětmi dělávali rodiče a prarodiče. I ředitel to potvrzuje. A tak na školní
zahradě vysázeli i ovocné stromy.

Děti se rozvalují na sedačce Zatímco školní družina se kolem druhé hodiny
odpoledne pomalu vyprazdňuje, v jedné místnosti dole v přízemí je rušno a
nabito. "Tady bych se zbláznil," říká ředitel a vstupuje do školního klubu.
Na sedačce se rozvaluje asi deset dětí z šestých až devátých tříd, u stolu
několik dalších, aktivnějších zasedlo k deskovým hrám. Hraje hudba a je tu
ruch.

Školní klub je určen dětem druhého stupně. Řada jiných škol je hned po
vyučování "vyžene ven" a pokud možno někam dál, za roh, aby alespoň
nekouřily hned před školou. Mnohé z nich by byly doma samy, další by zůstaly
společně stát někde na nejbližší zastávce - těmhle školákům se často nechce
rozejít domů. Klub využívají i děti, které mají mezi vyučováním a kroužkem
větší pauzu.

"Organizujeme i výlety, akce, často něco vyrábíme," vysvětluje vedoucí klubu
Jaroslava Matulová a ukazuje venkovní hřiště a ping-pongové stoly, které
jsou dětem k dispozici od jara do podzimu. V klubu současně funguje i
knihovna - původně tu prý byla umístěna pouze dočasně, než pro ni škola
vybuduje vhodné prostory. "Ukázalo se ale, že děti takhle mají ke knížkám o
hodně blíž a často do některé zabrousí, třeba když čekají na kamarády, až
přijdou z oběda," dodává vedoucí klubu.

Díky klubu škola "i takhle velkým dětem" umožňuje zůstat spolu a kamarádit
se i mimo dopolední vyučování. Není to úplně běžné, na každé druhé škole vám
dneska řeknou, že děti se po vyučování rozprchnou - k zájmovým aktivitám,
jichž mají některé nad hlavu, nebo domů, k počítačům -na nichž zase hledají
své kamarády, alespoň virtuálně. V místnosti vedle klubu plánuje ředitel
vybudovat malou studovnu-pracovnu, kde si budou moci "školáci napsat úkoly v
klidu, protože v tom rámusu se to nedá".

Spojuje rodáky i náplavy Jesenická základní škola nemá o děti nouzi. V
současné době sem chodí na 560 žáků, z toho zhruba stovka není ze spádové
oblasti a rodiče školu vybrali i za cenu dojíždění. Starousedlíci jsou v
Jesenici v menšině. "V Jesenici byla zhruba tisícovka obyvatel. Pak se
začalo stavět a počet místních se rychle rozšířil o šest tisíc nově
příchozích," říká Josef Buchal. Právě škola je institucí, která může ke
sžívání obyvatel a vzniku místního života významně přispět. Budova školy je
sice nová, ale tradice mnohaletá.

"Myslím, že škola má být jakýmsi kulturně-společenských centrem obce," tvrdí
ředitel a jeho slova potvrzují všechny aktivity, které škola pořádá. Vloni
jesenická škola oslavila 130 let své existence. A na oslavu přišli všichni,
rodáci i náplavy dohromady.

***

Jarní soutěž: hudba a petrklíče

* První jarní čtvrtek 24. března proběhne ve společenském centru Jesenice
celostátní finále již čtyřiadvacáté hudební přehlídky Jarní petrklíč.
Hudební festival malých a mladých muzikantů pořádají občanské sdružení
Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Základní škola a Základní umělecká škola
Jesenice a gymnázium PORG.

* Jarní petrklíč je dítětem dnešního ředitele jesenické školy Josefa
Buchala, který si coby ředitel festivalu soutěž již čtyřiadvacet let
"stěhuje s sebou". Prapůvodně ji zakládal jako hudební soutěž dětí z Prahy
8, kde tehdy působil.

* Soutěží se v šesti kategoriích, mladší a starší sólisté a instrumentalisté
a k tomu malé a velké sbory. Soutěže se každoročně účastní na čtyřicet škol
z celé republiky, letos je přihlášeno na pět set vystupujících.

* Školního kola se letos v Jesenici zúčastnilo asi padesát žáků, to znamená
každý desátý.

* Vítězové nedostávají medaile, ale velké pomlázky se zlatými, stříbrnými a
bronzovými stuhami.

V porotě usedají sólisté českobudějovické opery či členové katedry hudební
výchovy pražské Pedagogické fakulty UK.

* Festival je otevřen všem základním i uměleckým školám a je přístupný
veřejnosti. Zájemci najdou více informací na webové stránce
www.netix.cz/petrklic

O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy
Akademie LN
LENKA MARTINKOVÁ

Podle toho co píšete, už dvojmatečné včelstvo nemáte a tedy samozřejmě spojte včelstva .
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stano <skonusik4/=/gmail.com>
> Předmět: prosim o radu
> Datum: 30.3.2011 10:31:06
> ----------------------------------------
> Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka
> vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej
> stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit
> vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.
>
>
>

Zdravím,
přátelé nevíte, kde by se přesně nechal najít příspěvek od zkušeného včelaře (bohužel si nepamatuju jméno) na téma využití cukru při podletním doplňování zásob. Bylo to vcelku zajímavé čtení, teď bych se k tomu rád vrátil, ale nemůžu to najít.
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
> Předmět: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?
> Datum: 22.3.2011 20:59:12
> ----------------------------------------
> http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html
>
>
> (die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)
>
> Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
> rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
> (viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
> 28).
>
> Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
> potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
> aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
> tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
> rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
> zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
> různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.
>
>
>
> Zde jsou odpovědi k otázkám:
>
> 1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?
>
> 2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?
>
>
>
> Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:
>
> 1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
> zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
> nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
> jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
> 15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
> Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
> jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
> březen/duben.
>
> 2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
> časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
> krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
> ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
> časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
> včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.
>
>
>
> Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:
>
> 1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
> postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
> celá řada faktorů:
>
> - Síla včelstva
>
> - Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.
>
> - Tepelná vodivost dílů úlu.
>
> - Klimatické poměry.
>
> - Začátek první hlavní snůšky.
>
> - Objem ponechaných zásob medu.
>
> - Začátek a doba nakrmeni.
>
> - Koncentrace potravy, množství cukru.
>
> - Objem jednotlivých dávek potravy.
>
> Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
> Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
> je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.
>
> Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
> léty, zní:
>
> Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
> dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
> snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).
>
> Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
> bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
> cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
> o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
> vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
> 12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
> zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
> dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
> včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
> přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).
>
> 2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
> včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
> snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
> oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
> 40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
> časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
> krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
> obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
> eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
> plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
> delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
> plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
> žádný plást se zbytky potravy nebo medu.
>
>
>
> Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
> krajinu a půdní kulturu.
>
> 1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
> vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
> když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
> září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
> spojená možnost využití časné snůšky.
>
> Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
> jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
> doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
> Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.
>
> 2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
> potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
> uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
> plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
> krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
> dány žádné plásty z plodiště.
>
>
>
> Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.
>
> 1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
> Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
> zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
> 20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
> stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
> ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
> standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
> suché substanci.
>
> 2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
> zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
> trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
> zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
> nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
> jako ideální zabezpečení startu.
>
>
>
> Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
> Kirchhain.
>
> 1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
> Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
> března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:
>
> Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
> pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
> počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
> disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.
>
> První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
> nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
> potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
> vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
> množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
> mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
> ojedinělých plástech s krmivem.
>
> 2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
> prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
> plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
> mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
> časná snůška z řepky). Plodo

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob.

Používal jsem je 15 let a žádný problém. Poté mor a jsou spálené. Nyní jsem koupil stavebnici na 10-ti rámkové. Prostě jsou levné a dají se levněji koupit než vyrobit. Podle mne je to včelám jedno.

Jan, dobrá klietočka sa dá vyrobiť z krabičky, v sú drobné cikríky Tic-tac. Spodok odrežem a za tepla napichnem na kovovú sieť a opracujem. Tuhé cesto sa vloží do vrchnáčika a ten sa otvorí. Nie je problém dotiahnuť plásty na 14 mm.

Trubičkovú klietku môžeš taktiež vyrobiť doma. V lacných predajniach sa dajú kúpiť čínske natáčky na vlasy v asi za 17 čk. Na otvory sa dajú prispôsobiť vrchnáky s PET fliaš.

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob. J.Křapka

U mňa je to od 1.11,2010 do 28.3.2011 celková spotreba 11,2 kg, priemerná denná spotreba 75,6 gr. 7,56 dag. U Josefa to bolo 65,6 gr., 6 56 dag. Tento súboj na diaľku si vyhral. Anton

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?id?v?n? matek
> Datum: 30.3.2011 10:32:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den, blíží se nám tvorba oddělků, do kterých bude třeba přidávat
> zralé matečníky či neoplozené matky.
> Rád bych věděl, jaký typ přidávacích klícek se vám v tomto případě
> osvědčil.
> Většina dostupných klícek mi připadá trochu nešikovná, vadí mi hlavně
> vkládání velkých klícek mezi plodové plásty.
> Bývá nutné plásty dosti roztáhnout a po vyběhnutí matky je zase vracet zpět
> - přitom hrozí nebezpečí přimáčknutí matky.
> Líbí se mi stará Savvinova klícka v podobě trubičky, která se jenom položí
> na horní loučky - ta se ale prý už nevyrábí.
> Díky za postřehy a přeji všem hezké jaro.
> J.Chramosta.
>
>
>

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.Stano.

Ak sú tieto včelstvá odelené materskou mriežkou, tak môžu aj takto zostať.
Práve tento moment keď v dvoch včelstvách nad sebou je Mmr, včely skôr či neskôr si vyberú len jednu matku a druhú z úľa "vypľujú" a ďalej bude existovať len jedno včelstvo. Škoda, že Stano nenapísal, či včelstvá boli oddelené od seba medzidnom alebo nie.

Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok.

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.Stano.
-----------------------
Ak sú tieto včelstvá odelené materskou mriežkou, tak môžu aj takto zostať.
Práve tento moment keď v dvoch včelstvách nad sebou je Mmr, včely skôr či neskôr si vyberú len jednu matku a druhú z úľa "vypľujú" a ďalej bude existovať len jedno včelstvo. Škoda, že Stano nenapísal, či včelstvá boli oddelené od seba medzidnom alebo nie.
---------------------
Môj predpoklad bol správny, to že určitý čas koexistujú v takomto stave je len otázka času a niekedy skôr či neskôr jedu M odstránia. Ja som vždy pri tvorbe nového včelstva in situ vždy oddelil jednoduchým medzidnom a podľa potreby som jedno včelstva integroval do druhého odobratím jednej M, prípade so horné včelstvo použil na záchranu iného, prípadne som vytvoril nové samostatné včelstvo

"Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."

Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v dubnu.

Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel, hlavně asi teď na jaře, kdy je v úlu včel celkově málo a prostor úlu na tyto včely velký.
Nemám s tím zkušenosti, zajímal by mě bližší popis.
Mám ale takový pocit, že teď na jaře v takovém dvoumatečném včelstvu, i když spodní matka dále ploduje, bývá plod spodní matky nedostatečně ošetřován až v krajním případě nedostatečně chráněn proti chladu, takže včely od spodní matky jsou nekvalitní nebo dokonce plod hodně často hyne chladem.

Mám jinou zkušenost. Na zimující včelstvo, kde chci měnit matku (tříletou) položím mateří mřížku (listopad) a v nástavku přidám rezervní (záložní) včelstvo s mladou vyzkoušenou matkou. Při jarní prohlídce v původním včelstvu nalézám vyleštěné buňky připravené na kladení, matku nenalézám. U rezevního včelstva je plod všeho stáří ve velikosti úměrné době prohlídky a mladá kladoucí matka. Stačí odstranit mateří mřížku a provést obvyklé jarní úpravy.

Vzpomněl jsem si, někdo, nepamatuji si kdo, tady v listopadu nebo prosinci loni ohlašoval matku zaklíckovanou přes celou zimu. Mohl bych poprosit o informaci, jak to dopadlo?

Ve Včelařské encyklopedii tuším z roku 1956, je popis dvoumatečného chovu matek v jednom nástavku. Matky jsou od sebe odděleny přepážkou z mat. mřížky až po dno a další mřížka je mezi plodištěm a společným medníkem. Na zimu je mezi nima pevná přepážka. Já osobně jsem dva oddělky v jednom nástavku, oddělené pevnou přepážkou, zimoval bez problémů běžně.
Dvoumatečná metoda mne docela láká, vyzkoušet ji, ze zvědavosti a pro porovnání jestli to má větší efekt výnosu v přepočtu na jedno včelstvo. Jen mám o tom zatím skromné informace.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prosim o radu
> Datum: 31.3.2011 07:22:31
> ----------------------------------------
> "Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula
> ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."
>
> Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené
> nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v
> dubnu.
>
> Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel
> jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se
> tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k
> horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu
> odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní
> matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel.

Chování super včelstev má také svoje úskalí le s úspěchem je tato metoda pak používána při spojování slabochů říká se tomu BRIGÁDA. Ze dvo slabých která by nic nedala, získáte jedno které rychle dojde do síly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: prosim o radu-dvomatečné včelstvo
> Datum: 31.3.2011 10:57:11
> ----------------------------------------
>
> Ve Včelařské encyklopedii tuším z roku 1956, je popis dvoumatečného chovu matek
> v jednom nástavku. Matky jsou od sebe odděleny přepážkou z mat. mřížky až po dno
> a další mřížka je mezi plodištěm a společným medníkem. Na zimu je mezi nima
> pevná přepážka. Já osobně jsem dva oddělky v jednom nástavku, oddělené pevnou
> přepážkou, zimoval bez problémů běžně.
> Dvoumatečná metoda mne docela láká, vyzkoušet ji, ze zvědavosti a pro porovnání
> jestli to má větší efekt výnosu v přepočtu na jedno včelstvo. Jen mám o tom
> zatím skromné informace.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: prosim o radu
> > Datum: 31.3.2011 07:22:31
> > ----------------------------------------
> > "Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula
> > ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."
> >
> > Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené
> > nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v
> > dubnu.
> >
> > Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel
> > jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se
> > tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k
> > horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu
> > odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní
> > matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel.
>
>
>

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=49786&type=brief

Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.       

Uplne normalne mechanicky oskriabať. Ja na to pouzivan rozperak a stary
skrutkovac.

Vojto.

Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické dočistenie dýmaku....