Archiv Včelařské konference

Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou.

Bohužel, nevím jak probíhá dezinfekce vosku ve Včelpu. Já mezištěny beru ze Stražiska a ti to dělají zahřátím na 112 stupňů plus kyselina, aspoň to tak prezentují. A v domácí výrobě určitě jsou přednosti minimálně pro bio chovy a nebo pro toho kdo chce dělat plástečkový med a pro lepší stavbu chce použít mezistěnku a na její výrobu potřebuje ničím nezatížený panenský vosk. Tento druh mezištěny se jednoduše koupit nedá. Mě je také líto dávat vosk z panenských plástů na běžnou výměnu, takže ho skladuji.

Domácí výroba mezistěn podle mně znamená to, že lis mám doma a vyrábím mezistěny jen ze svého vosku a jen pro sebe.
Takže logicky na mezistěny vyberu nejlepší vosk, z víček, z likvidace světlejších plástů, z slunečního tavidla...
Nenapadá mně vůbec nic, čemu by desinfekce vosku v takovém případě pomohla.
Pokud mám více stanovišť a na některém objeveny spory moru, tak logicky má to stanoviště oddělené hospodářství a z tohoto stanoviště vosk na mezistěny nepoužívám.
Pokud to nevím, že na stanovišti jsou spory, ne li dokonce klinika, tak stejně průměrný včelař plásty mezi stanovišti všelijak točí, převáží roje a oddělky, používá stejné pomůcky atd, takže podstatný infekční tlak na ostatní stanoviště by byl i při desinfikování vosku.

"Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou."

Já se zas obávám případu, kdy se v měli v zimě najdou nějaké spory, následná prohlídka v březnu, dubnu či začátku května objeví půl plástu uhynulého plodu přes ochlazení a opuštění toho plodu včelami plus najde mezerovitý plod, který bývá skoro všude plus to budou starší úly a "klinika" a hranice z úlů a plástů je tady.

V rámci jednoho chovu ta dezinfekce může dostat úlevu, ale myslím si, že z dlouhodobého pohledu jednou za pár let preventivně by to škodit kvalitě nemuselo.

Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno.

"Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno."

Souhlas.
Tak snad jedině zbývá popřát, když už někdo měl smůlu a objevil se u něho mor či podezření na mor, tak aby měl zároveň štěstí na lidi, kteří uvedené dodržují.

Netrvrdim,ze stary ul automaticky znamena,ze je plny moru.U mne paleni odnesly 3,2 a 1 rok stare uly,ctvrte mednikove nastavky sotva par tydnu stare,vyrabel jsem si je koncem zimy.Spis mne ted zajimaji zpusoby jakym se mor siri.1.urcite loupez,2.roje,3.pomucky nebo uly mezi stanovisti.4.krmeni medem odjinud(nepravdepodobne).Jak si ale vysvetlit,ze mor se objevi v uplne ciste oblasti,kde nikdy nebyl,nikdo nic nepresunoval,atd.Zazrak?Nebo jenom nekde tise spal a cekal na impulz,ktery ho vzbudil?Co ho vubec aktivuje?Co Vy na to?

Neznám detaily z oblasti ze které jste Josefe takže těžko posoudit. Takže půjde jen o můj nepodložený názor. Takže mohlo jít o roj, ten než něco najde tak letí i deset km a šlo třeba o roj který doletěl i rok nebo i víc před zjištěním moru u včelařů. A pak bych měl spíš už v záloze lidský faktor a to dovoz nakaženého včelstva, ale neznám situaci tak nesoudím. A nebo neopatrný zákazník s medem. Byl jsem pracovně u zákazníků, paní přijela domů a dovezla si čtyř litrovou láhev medu, ta ji venku na vjezdu vyklouzla a rozbyla se a v době bez snůšky si určitě každý dovede představit co tam bylo do desíti minut včel. A lítaly tam prý ještě i druhý den. A i taková neopatrnost může být zdrojem nákazy jestliže byl mor v medu. Takže příčiny vzniku nových ohnisek jsou různé a smysl zabývat se zjištěním odkud jsou má pouze v případě že jdou dohledat např. roje, dovoz nakažených včel, ale třeba i kočovník který v zimní měly nemá nic nakočuje na řepku kde při snůšce si donesou včely nějakou tu sporu od někoho z místních, kteří to mají jinak pod kontrolou a kočovník popojede na další snůšku a o tom, že veze už i něco navíc ještě nemá tušení protože to zjistí až s dalším vyšetření měli v zimě. A tak rozveze mor do dalších katastrů, včetně svého zimního stanoviště a v ten moment se z jinak slušného člověka stává v očích některých lump který šíří nákazu. Proto bych nikoho z něčeho takového si nedovolil obvinit. A upřednostňuji plošné vyšetření aby byly pravidla pro všechny stejná.

Zdravím vás všechny ,posílám z Bosny pozdrav ,s přáním hezkých Vánoc :)
Nevíte jak nejlépe připravit "Jenter " aparátek ,aby matka mohla bez problému klásti vejce? Když se tam dá , matka tam jde i včelky ,ale neklade vejce .Myslela jsem jestli se to nemá potřít medem ,nebo cukrovým roztokem či voskem? A jak se tyto aparátky (obyčejné) teď pohybujou v čechách? Jsem začátečník a trochu v tom plavu :)Děkuji Magdalena .....

Pani Magda, ja osobne Jenterov JR) rámik pri chove matiek nepoužívam, ale radou pomôžem.
Tento problém sa vyskytuje u všetkých systémov, hlavne vtedy, ak sa chov robí v období po prirodzenom rozmnožovaní včelstiev, koniec rojovej nálady. Ja je vkladám do izolátora (podobné rozmery ako JR) miesto buniek z umelej hmoty panenský plást a taktiež sa mi stalo, že M nepoložila ani jedno vajíčko.

Preto pre začatím chovu matiek, treba vložiť JR do včelstva s naplnenými bunkami cukrového roztoku, ktorý včely vylížu a bunky potiahnu propolisovým filmom. Až po 2-4 dňoch umiestnime do JR pod materskú mriežku plodujúcu matku a JR vložíme medzi plodové plásty. Postupne sa k M presťahujú včely, ktoré začnú M výdatne kŕmiť a M začne klásť vajíčka.
Prvé larvičky odoberajte o 36 hodín od ich vyliahnutia z vajíčka.
Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)

Jenterovu klícku mám a od prvního pokusu bez problému a nic jsem nepotíral. Jen jsem ji vložil ráno na vyčištění do včelstva, večer do ní vpustil matku a do rána je zakladeno. Ale mám originál výrobu Karl Jenter, vyděl jsem totiž i od jiného výrobce a tu bych si nekoupil, protože ty buňky do kterých měla matka klást mi připadly malé, ale co to bylo za výrobce nevím nezaujalo mě to. Jenterova klícka mi umožňuje rychlejší a přesnější odhad stáří larviček, ale jinak na kvalitu vývoje matek a kvalitu matek to vliv nemá. A cena přesně nevím, ale originál je do čtyř tisíc a ta druhá o které jsem psal byla do dvou tisíc. Ale pokud máte na včely trochu času a nemáte jich moc tak obyčejná přelarvovací lžička a pár misek poslouží stejně. Protože já nemám ten čas v době kdy to potřebuji tak jsem si ji pořídil, jinak bych do toho za ty peníze nešel. Přeji pěkné vánoce.

Josef, to čo Ste si všimli, skutočne existuje, MVP sa veľakrát zo známych výskytov objaví bez toho, aby sme našli miesto, odkiaľ sa mor rozšíri. Je to ako vis major, proste je!
Ja som na tomto portáli už asi dvakrát popísal skúsenosti s prípadom, ktorý som osobne prežil (výskyt moru na otcovej včelnici). Včelnicu sme zlikvidovali ohňom, ale ani predtým a ani potom v dedine nebol zaznamenaný výskyt MVP.

Opisoval som aj prípad z Maďarska, kde včelnica s vyše 200 včelstvami ľahla popolom a pritom, včelár včeláril asi 4 roky v nových úľoch, na novom diele (aspoň on osobne nám svoju včelnicu takto predstavil). Ani nové úle a nové dielo nezabránili, aby včelnicu ovládol MVP.
Možno to nájdete na vlákne, ak budete trpezlivý pri vyhľadávaní.

"Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)"

V Bosně bude počasí na jaře asi podstatně rychlejší než u nás, nejméně o měsíc.
10 května je u nás doba, kdy třešně jsou v plném květu, případně kdy jsou až z poloviny už odkvetlé.

Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na moravě na hané začínám s chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.

Ještě doplněk kdy začít s chovem matek bez ohledu na oblast. S chovem začít hned jak se u včel začne projevovat rozmnožovací pud a to je základením prvních trubčích buněk. Protože tak asi za čtrnáct dní po tom zakládají včely matečníky a chtějí se začít rojit.

Ve sve podstate muzou vzniknout dle platne legislativy dva extremy. Jeden pri presypavani klinicky nemocnych vcelstev na mezisteny, se nenajde klinika a vcely ohrozuji dale okoli,pritom by mely byt, co nejdrive utraceny a zdroj nakazy odstranen .Druhy extrem je, ze neni problem, aby veterina nasla uhynuly plod, nebo ted uz staci i mezerovity plod po predchozim nalezu moru z meli a nikde se nepise, jestli je potvrzujici laboratorni rozbor s nalezem 10 na druhou cina treti- definice je ,,pozitivni vyledek,, na spory moru jakozto potvrzeni nakazy a vcely jdou do ohne.

P.

Páni Radim a Aleš, možno máte pravdu, aj ja začínam s chovom oveľa skôr, ale skutočne úspešný chov matiek je až v čase, keď začína vo včelstvách rojová nálada. Tých matiek až tak veľa nebudú potrebovať, pretože cítim, že svoje včelárenie len rozbiehajú, takže sa určite zlepšia vo všetkých parametroch. Svoje možnosti v rôznych častiach Európy, si každý prispôsobuje danému stavu, takže ja v tom chybu nevidím. Určite si chov priatelia v Bosne prispôsobia svojim možnostiam. Nech im im darí.

já jsem chtěl jen říct, že v Bosně bude to počasí prostě o nějakou dobu, neodvažuji se říct jakou, dřív. A že nemá smysl dávat rady k nějakému datu natvrdo, protože v Bosně k tomu datu už bude určitě pozdě. Když už teda nějaké rady, tak asi nejlépe bude je vázat na rozkvět nějaké rostliny, třeba té třešně.

Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Abstraktní

Přestože celkově populací opylovačů klesly za posledních pár dekád, včela medonosná (Apis mellifera) nemoc, má Colony Collapse Disorder (CCD), způsobené velkým problémem v zemědělském společenství. Mezi patogeny včelí med, RNA viry se objevují jako vážnou hrozbu a jsou podezřelé jako hlavní přispěvatelé do CCD. Nedávné odhalení těchto virových druhů čmeláků naznačuje možné širší otázky životního prostředí šíření těchto virů s možností širší dopad. Je proto důležité studovat ekologii a epidemiologii těchto virů v blanokřídlého opylovači společenství jako celek. Studovali jsme virové distribuce v včel, v jejich pyl zatížení, a jiné non-Apis blanokřídlého opylovačů shromážděné z kvetoucí rostliny v Pensylvánii, New Yorku, a Illinois ve Spojených státech. Viry ve vzorcích byly detekovány pomocí reverzní transkriptázy-PCR a potvrzena sekvenováním. Poprvé jsme se zpráva molekulární detekce picorna-jako viry RNA (deformovaná křídla virus, virus sacbrood a černá dáma buněk vir) v pylu pelety získané přímo od létavkám. Pyl pelety z několika neinfikovaných létavkám byly zjištěny s virem, což naznačuje, že pyl se může skrývat viry. Viry v pylu a medu uloženy v úlu bylo prokázáno, že je nakažlivý, s královnou stávat se nakažený, a kterým se infikovaných vajec po těchto virus-kontaminované potraviny dostaly k Virus-free kolonie. Tyto viry byly zjištěny v jedenácti dalších non-Apis blanokřídlého druh, zasahující od mnoha samotářských včel na čmeláky a vosy. Toto zjištění dále rozšiřuje spektrum hostitelů viru, a naznačuje tak možný hlubší dopad na zdraví našeho ekosystému. Fylogenetické analýzy podporují, že tyto viry jsou volně šíří mezi opylovači přes květ pyl sám. Zejména v případech, kdy včelínů včel postižených CCD chovat včely s izraelským akutní virové paralýza (IAPV), v blízkosti non-Apis blanokřídlého opylovačů také měl IAPV, zatímco ti, u včelínů bez IAPV ne. V omezení skleníkových pokusech, IAPV odstěhoval se z nakažených včel na čmeláky a od infikovaných čmeláků pro včely do týdne, které prokazují, že viry se mohou přenášet z jednoho druhu na jiný. Tato studie přispívá k našemu současnému chápání viru epidemiologie a mohou pomoci vysvětlit včelí nemocí a opylovačů poklesu populace obecně.

Spekulantskej příteli.
No takže řešení pro SVS na vykuky máte sám mezi svými řádky napsaný. Tj. Chodit v krátkých pravidelných úředních interalech na lov podezřelých včelařů resp. vzorků a monitorovat ho a znovu - monitorovat ho. Ono se to jednou přeci najde. Pokud jde ovšem opravdu o problém s morem a nejde o nějakou nemoc nebo postižení z existence souseda.

Tak dobrý je málokdo aby zakamufloval mor. Jinak prvotní rozpoznávací test pro mor je test na peroxidázu, která se dá udělat v terénu. Takže pokud nezašumí podezřelá larva, je to z 95% potvrzení kliniky a to také může mít za následek okamžitá prvotní opatření SVS. Tedy jestli jsou inspektoři schopni provést takový terénní test a vypsat v takových mimořádně včelařsky odolných případech protokol na místě. _gp_

...........

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291)Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy.

Už při rozebírání problematiky krmení a výživy čmeláčích samiček se takové infikace viry potvrdila. Otom by mohl p. Krieg psát spousty učenejch slov, ale moc nepíše. Asi vím proč, ale to proto, že to nakonec nemá s tímto tématem moc společného, protože jde o něco jiného než zdraví včelovitých._gp_
..........
jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad
Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

Ale já vím očem píšu. Nebo si myslíte že problémy jsou jen někde? (např. na JM?)_gp_
.............
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313)
Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

Nic jiného se tu už ani neřeší. Opatření kvůli moru zmrazilo kočování, stížily se svou složitostí odběry vzorků měli, snížily se rapidně celkově stavy včelstev v okolí, stále jsme pod monitoringem a stále přes to jsou tu nové a nové problémy. Pokud chcete něco změnit svým vyptáváním okolo moru, zkuste si včelařit v takovém prostředí a tak rychle se dostanete do kleští, až Vám ty omezení budou lézt krkem ven i s Vaší praxí dohromady._gp_

..........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316)

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Tady při těchto radách přes půl republiky či již Evropy, důležité uvádět signální rostliny které nám dávají přehled kde a v jakém stavu je právě vývoj přírody.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Op?t bych poprosila o radu
> Datum: 25.12.2010 19:05:35
> ----------------------------------------
> Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na       moravě na hané začínám s
> chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem
> prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové
> opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.       
>
>
>

Já bych řekl, že přemetení na mezistěny snad musí dobrý prohlížitel poznat, spolehlivě minimálně takových 14 dnů potom a určité příznaky, proti běžnému přidávání mezistěn, ještě takový měsíc potom. Likvidace kliniky beze stop je možná jen když je klinika v malém počtu včelstev a v nich jen na malém počtu plástů, jinak prostě včelař nemá plásty a hlavně má ty včelstva nápadně slabá. Včely zrušit a spojit dvě, tři slabá v jedno silné taky nemůže, protože najednou v produkčním období proti jaru nebo poslední kontrole má úbytek včelstev, zatímco v produkčním období by měl být spíš přírůstek skrz oddělky. Pokud není pro včely zvlášť nepříznivé počasí, na které by se včelař mohl vymluvit, jako tady na severní Moravě druhá polovina května a červen. Taky pokud je stanoviště zamořené morem, předpokládám,že je pro včelaře mnohem obtížnější zajistit, aby vytvořené oddělky vůbec přežily a matky v nich se zdárně oplodnily a rozkladly.
Jediné problémové období tedy vidím takových cca 1 - 2 měsíce, kdy na stanovišti se silnými včelstvy mor teprve propuká, včely jsou dost silné a včelař má hodně prázdných zakladených plástů, takže může kliniku ze včel vybrat a zničit a nikdo nic nepozná. Později by to už mělo jít na včelách poznat a ještě později a dlouhodobě stanoviště akorát požírá peníze za náklady na ošetřování navíc, cukr na zimu a podobně ale zpátky nic nevrací nebo vrací v medu a jiných produktech jen minimálně. Takže je už v zájmu samotného včelaře něco s tím udělat.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je Rumusko, Turecko, Kypr a podobně.
Argument, že dříve u nás bylo včelstev více a moru méně, taky neobstojí, protože se změnil charakter zavčelení. Dříve byly včely rozmístěny podstatně stejnoměrněji, protože bylo podstatně víc včelařů a menší průměrný počet včelstev na stanovišti, takže zavčelení bylo stejnoměrnější spíš po 2 - 4 - 6 včelstvech. Dříve při tehdejších výkupních cenách produkce z takových 6 - 12 včelstev bylo podstatným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Taky ošetřování 6 - 12 včelstev dříve znamenalo podstatně vyšší spotřebu práce. A mnohým včelařů to takhle stačilo, protože v lepších podmínkách mohli mít těch 6 - 12 včelstev pohromadě ve včelíně u baráku na své zahradě, pro vyšší počet včelstev by už museli se včelami někde do lesa.
Dneska 6 - 12 včelstev není z hlediska přínosu do rodinného rozpočtu ani z hlediska spotřebovaného času na obsluhu nic. Na stejnou úroveň jako kdysi při těch 6 - 12 včelstev v zadovácích se dnes dostanou včelaři, pokud chovají v nástavcích takových 15 - 30 včelstev nebo možná ještě víc. Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

"A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha."

A kočování u dnešních nástavkových úlů je mnohem snažší, takže rozšířenější než kdysi, stačí mít přívěsný vozík za auto.

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.

(e-mailem) --- 26. 12. 2010
sváteční povídání

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nevím sice, komu odepisuji, možná Vás překvapím, ale já je čtu, jakkoli také spíše straním často stručnosti. Ale někdy je dobrá i širší a kontexty v úvahu beroucí výpověď. Takhle konference je ostatně v rámci jistých, čitelných a komunitou většinou respektovaných pravidel svobodné medium. Jak pro pisatele, tak pro čtenáře ...
Tož vše dobré ...
Jiří

>Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? <
------------------------------------------------------------
A on Vás k tomu "milý" anonyme někdo nutí? Nečtěte to.
JK

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme
---------------------
Důležité je přečíst první a poslední větu. To mezi tím je jen vata, hlavně kvůli honorářům. Takže není rozdílu mezi příspěvky o dvou větách nebo pěti odstavcích.

Takže příteli, je třeba se řídit touto starou moudrostí, nebo mačkat tlačítko DĚLEJTE, či se věnovat něčemu užitečnějšímu, než sledování této konference.
Což takhle stloukat rámky?

:-)

Karel

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je...
-----
Nikdo nedal odpověď na otázku, jestli je moru více než dřív, či se o něm více ví. Vyšší gramotnost včelařů, diagnostika z měli atd.

Pochybuji, že někdo má statistiku výskytu za celou ČR padesát let nazpátek. SVS která by to snad měla mít v merku má problém s aktuální situací. Viz občas ty mapky které zvěřejňuje, ty vysvětlují vše. Tedy tu chaotickou situaci.

Například když tady u nás plály vatry tak podle jejich map jsme byli v celém kraji bez moru.
:-)

Karel

Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_

............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319)

Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

Na Vašem Prostějovsku. Bylo nalezeno po Vaší likvidaci stanoviště na té řepce ohnisko nákazy? Kolik Vás stála a za co přesně spalovna?_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318)
Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

"Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"

No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh. Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)

Jako ohnisko nákazy tehdy veterinář neoficiálně označil místního kočovníka. Tehdy se mor u kočovníků z měli nevyšetřoval a veterinář tenkrát to ohnisko usoudil podle stupně napadení, kdy našel kliniku v pokročilém stadiu u všech včelstev co měl ten včelař ve voze. A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu. On je ten včelař trošku slepýš, když chce něco přečíst tak na to nevidí, protože nemá dost dlouhé ruce. Takže nějaký mor prostě neviděl, je to sice hloupé ale tak to bylo. Kolik mě stala spalovna už přesně nevím, ale neměl jsem toho moc takže to bylo v řadu několika tisíců. Nějaká finanční újma mě netrápí dostal jsem náhradu tak tu přímo moji událost s morem neřeším. Udělal jsem si úly nové a začal včelařit jinde. Ale začal jsem potom chodit po prohlídkách na kliniku nejdřív na okr. Pv teď na okr. Pr a jak léta běží tak v tom vidím nekonečný příběh na jednom konci jste a než se to vyřeší už je tu další kandidát. Takže toho vidím víc než jen omezený rozhled v mezi mého bývalého stanoviště a nemá to konec. Dnes třebaže nejsem v pásmu a mohl bych teoreticky začít kočovat, tak si to nedovolím, protože ohnisek je na okrese dost a i na okraji pásma si nemyslím, že je bezpečno.

Mor chytnout na řepce mne nějak z podstaty problematiky nesedí. Máme tu také řepku, ale když začne, je velmi malá slídivost.

Byl ten pozitivní vůz poblíž i během průběhu podletí, doplňování zásob a zimování ještě před řepkou? Pokud tu byl přesun, od někud na tu řepku, nepropukl mor během dvou let i z míst odkud jste dojel?

Další velmi nebezpečnou možnost si neberte osobně, ale stává se to prostě často. Vím, že někdy pravda bolí a včelaři nechtě zarážejí hřebíky do rakví svých včel, ale neměl jste tendence dávat svůj med nebo nějaké medové zbytky do zimních zásob?_gp_

.........
A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu.

Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl. A včely kde jsem je měl před tím než jsem se stěhoval jsem získal od včelaře ze stejné obce. A mor tam dodnes nebyl zaznamenán, to vím přesně, protože jsem se tam se včelami vrátil.

Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp_
.........
R.Polášek:
Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Měl jste smůlu asi v tom, že jste s tím nedostatkem medu a s tím krmením narušil chronologii ukládání spor. Mám protimorovou teorii, že mor chytne od ohniska hlavně ten, co v podletí hodně krmí. Takže ponechávám docela hodně medu v medných plástech včelám při posledním vybírání. Nejsem tak krkoun a příští rok si zbytek s řepkou vezmu a do slídění si znovu udělají medný pevný základ v díle pro další zimu. To určitě u Vás tak neprobíhalo. Myslím si, že neřešený medný deficit vznikl už při samotném převozu včelstev na nové stanoviště. I převoz včelstev stojí totiž včelstvo nějaký med._gp_

.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319) (49329) (49331) (49332)
Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl.

Včelstva jsem si dovezl nějak koncem srpna a ten dotyčný moru si všimli v následujícím roce na začátku řepky když tam měl pomocníka, který mu pomáhal převěšovat do medníku a který si toho všiml a tak zavolali veterináře no a ten to prohlídl a vzal podezřelé vzorky. Ve stejný den prohlídl včelstva i u mne a nenašel nic. Ten vůz se pak pálil ke konci června posunuli ho ještě asi tak o kilometr dál a já jsem první kliniku našel o měsíc později. Je to oblast kde kromě řepky není jiná snůška, takže po řepce vždy slídivost. A zásoby včelám, i tehdy, nechávám všechny co jsou v plodišti. Mám zásadu, že plodiště patří včelám. Takže ve kterém mezičase donesly spory za ten necelý rok včetně zimy je už záhada.

Všechno je to o tom jak včelaříme a jaké zařízení a metody používáme. Na včelíně mám zavěšené chovné kufry ani jeden mi včely nevykradly. Jak zkoušíme vychovat kvalitní matky jsem popsal na webu. Když si jeden včelař kufr odvezl , tak proč mu ho včely vykradly? Takže se matka neoplodnila. V takovém prostředí se čité včelstvo rychle zamoří. Tyto praktické zkušenosti i další jsou k nezaplacení.
B.V.

Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 26.12.2010 18:27:02
> ----------------------------------------
> "Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé
> nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.
>
> Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než
> stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových
> oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani
> nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými
> stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly,
> které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"
>
> No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se
> včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě
> na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují
> později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích
> nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba
> zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že
> mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než
> včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh.
> Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří
> infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je
> podstatně závažnější.
>
> Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň
> základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o
> rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
> Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později
> možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)
>
>
>

Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

"Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp"

Tady nejde o žádné svalování problémů. Tady jde o to, že podle matematiky, zákonů, podle kterých se šíří infekce, logiky atd stanoviště velkého včelaře, případně ještě kočujícícho napadené morem znamená mnohem větší problém než stanoviště končícího včelaře kdesi v zapadlém koutu zahrady s pár včelstvy.
Ono taky zapálená sirka a hozená hořící na zem do listí často i tak uhasne a les nezapálí. I když to nedoporučuji zkoušet. Zapálená pochodeň hozená do listí uhasne sama od sebe jen málokdy.
Prázdné neuzavřené morem zamořené úly jsou zdrojem nějakého většího infekčního tlaku jen v době velké slídívosti v podletí. Jindy do takových úlů včely nelétají, pokud se pominou zalétnusé samovolně usazené roje.

Potom rozdíl mezi produkčním a končícím včelařem je ten, že včely končícího včelaře bývají v mizerném stavu, mají často několikaleté matky z nějakých nouzových matečníků, jsou slabé, mají málo zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, moc toho na vyloupení není a loupež je tak krátká, třeba jen 1 - 2 denní.
Včely produkčního včelaře jsou silné a mívají spoustu zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, jsou tyto zásoby i intenzívní loupeží loupeny třeba i týden a zapojí se do nich tak mnohem víc včelstev. Dokonce může probíhat přenos moru i opačným směrem, kdy včelstvo je zamořeno nebo má dokonce začínající kliniku, ale jinak je ještě silné a tak vylupuje slabší včelstva v okolí a zanáší tam spory moru. A krátké slabší několikadenní slídění po slabých včelstvech v okolí se dá vyvolat prakticky kdykoliv po snůšce, třeba i z řepky v květnu. Stačí, když se silnému včelstvu vezmou plásty s medem a místo nic se dají blízko plodu prázdné plásty. Pokud zrovna v té době není žádná snůška, včely začnou slídit....
Ono stačí i v době rozjeté medovicové snůšky, když pár dnů intenzívních dešťů spláchne producenty a potom prvních pár dnů pěkného počasí není medovice ani nějaké větší množství květů a slídění je rozjeto. A včelař nemusí přitom se včelami dělat vůbec nic, ani se na stanovišti nemusí objevit.

"Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej."

Jestli toje na mně,
Já příspěvky píšu z jedné vody, nijak neupravuji. Ne všichni uvažují stejně, kdo uvažuje jinak, tak to pro něho může být nepřehledné.
To, k čemu se vyjadřuji, dávám na začátek a odděluji úvozovkami, protože tady není funkce citace. Někdy to může být taky málo přehledné.

A co Vám tam chybí? Já tam základní povinné údaje vidím._gp_

..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

"Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil."

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

Tady je to co mi tam chybí. Na štítku by neměl chybět údaj o způsobu výroby mezistěn a údaj o garantovaném počtu buněk. Poslední větu ve Vašem příspěvku považji za hovadinu, protože zákazník nemá v obchodě na výběr.

J.P.

Zdravím vás dlouho jsem zde nebyl. Pracuji od podzima v Gratzu. Někteří zdejší kolegové zde z diskuse mi napsali. O to více mě nepotěšila zpráva od P.CHocholáče. Protože jsem těsně před svátky nemohl zajet do historie, poslali mi vyjádření p. CHocholáče na mail. Vypsal jsem jim odpovědi a bylo mi sděleno, že mám vyjádření výrazně zkrátit. Také jsem řekl, že p.CHocholáčovi nepokazím svátky, požádám jej o vyjádření 27.dnes, tak se i stalo.

Tedy p.CHocholáče znám již od května a Šumice, taktéž. Omáčku vynechám. Nabídl mi nějaký vosk. Domluvili jsme se na 25-30 kilo medu. Trval jen, ne řepkový. Někdy v srpnu jsem spolu s kolegou z firmy od něj z brněnského domu vosk odebral. Sdělil jsem mu, že med mu dovezu po svatbě a dlouhé svatební cestě po balkánu. P.CHocholáč dostal 20 kilo medu s tím, že zbytek mu dodám na konci roku, či v lednu, jak budu točit med k nim do obce cca 50 kilo.

Dnes jsem s p. CHocholáčem hovořil, vyřešili jsme oboustranné chyby v komunikaci vzájemně uznané a dopřesnili pravidla jednání na obou stranách.
Protože jsme vzájemné chyby vyřešily, považuji tuto věc za vyřízenou a nehodlám se k ní již vracet.

P.CHocholáč přislíbil, že to zde na diskusi vyřeší jak k mojí, tak k jeho spokojenosti s omluvou - vyjádřením
Zdraví P.S

I nadále si p.CHocholáče vážím. CHyby, které se stanou, je potřeba je na obou stranách uznat a vyřešit.Zdraví P.S

Protože jste se někteří zde z diskuse ptali, proč nepíši, abych to nemusel psát desetkrát, napíši to sem.

Vzal jsem si některé vaše rady k srdci a v předjaří nedělal nátěr plodu, provedl jen fumigaci. Zaléčení jsem provedl až v červenci u poloviny včelstev aplikace jen gabonu, u druhé poloviny jen KM. Na podzim jsem dvakrát fumigoval a potom aerosol. Vyzkoušel jsem nápad PavlaN, Pokud ruším dělničí plod a mám otevřený trubčí, že varoa bude jen na trubčině, mělo to dobré výsledky, proto budu používat v podletí KM, gabon vynechám. Nyní mám 21 rojů.

Má sezóna? Z 13 kmenových včelstev toho času jsem získal 884 kilo medu, tedy 68 kilo na včelstvo - průměr. Mrzí mě jen řepka, květen byl špatný. Po řepce jsem se zahojil spoustou akátu, potom málo z líp. Hodně z malin a ostružin. Nakonec jsem získal kvanta medovicového medu. Neměl jsem již do čeho med točit, tak jsem dal včelám MZS a ony si vystavěly další 2N MZS. To jsem zrušil plod a provedl jsem opět Norské zimování. Vím, že je to chybné, mohl jsem mít ještě více medu. Už jsem jej ale neměl kam dávat, takovou sezónu jsem nečekal. Včely dostaly na zimu 27-30 kilo zásob.Oddělky po 16 kilech.
Letos jsem prodával med za 100kč za kilo.Příští rok už půjdu nahoru a to v rozmezí 110 - 120 Kč. Zákazníky jsem na to připravil a nevadí jim to.Očekávali spíše větší zdražení, když je všude v mém okolí daleko dráž.

Jak jsem již řekl, oženil jsem se, dítko na cestě, od dvou končících včelařů převezmu ze ZO 2 maringotky s roji, pokud nebudou nemocné. Sepíšeme s pány smlouvu. Zdravotně jsou na tom špatně, vážím si jich. Pokud se tedy zadaří půjdu do sezony se 70 včelstvy. Včeky jsem vytáhl na 5N mé míry. Ti včelaři, kteří se mě chtěli zeptat a vidět to na vlastní oči, těm jsem dokázal, že to jde.V prosinci mi došlo z VUVč Dol certifikát na Český med, s pěknámi výsledky a jak jsem si to nechal od některých z vás zde z diskuse ohodnotit, předvedl jsem letos se včelami velmi slušný výkon. Je to však závazek do budoucna, abych produkoval medy té nejlepší kvality.

Dále jsem v jedné obci připravil 4 dlouhodobé projekty. Již jsem zaponzoroval mikulášskou nadílku i s divadlem s čerty.Prodával jsem tam také med. Pomalu začnu dělat na dalším ročníku.Dále jsem zafinancoval s tombolou dětský karneval na konci ledna 2011. Dále dopracovávám další 2 projekty. Ocitl jsem se tím pádem na stránkách tisku. Mám profesionální etikety a i nějaký med ještě je.Rozšířil jsem svůj prodej nejen v okrese Brna venkova-západ, ale i východ, jih, prorazil v Brně, na Šumpersku a Praze. Ve svých oblastech jsem upevnil pozice a v každém centru mého prodeje visí po hospodách můj certifikát. Do každé obce dovážím med na hromadnou objednávku, vzdálené obce zajištuji zasláním poštou. Protože tyto stránky čtou i zákazníci, svým způsobem jste mi pomohli i vy, za což vám děkuji. Na příští rok chystám ve svých oblastech prodeje a oblasti mého zvýšeného zájmu mohutný útok. Lidé, kteří mě znají, vědí, jak se chovám, proto, veškeré pomluvy na mou hlavu( žvýkám včely místo tabáku, že se mi to jenom rojí...)mi jdou k duhu, zákazníci volají zeptají se, všeobecně se o mě ví, zaujmu je a hned kupují med. Hodně lidem vadí má dravost, to se ale nedá nic dělat.

Povím vám jednu perličku jak dalece může sahat včelařská hloupost v ZO Rosice u Brna. Toto perličkou se smáli i delegáti na sjezdu. V této ZO je včelař, který za mnou chodi-l 3 roky a letos viděl ty kvanta akátu, které jse stáčel. Ptal se po 3 léta, jak to mádělat. vždy jsem jej odkázal na knihu Včelaříme nástavkově- Kamler, Oliva, Čermák a něco mu o ní řekl.Letos jsem mu již nedokázal ... a tak jsem u řekl:podívejte se, já před každou snůškou dávám do včel 2 kila cukru a pl litru energetického nápoje Red-Bul, ony více lítají a já mám více medu. Za týden jsem jej potkal a on mi řekl. Tak jsem to udělal, ale s obměnou. Dal jsem půl kila cukru a Litr a půl Red-bulu.A vskutku se mi zdálo, že včely více lítaly, že byly živější, tak uvidíme. Pak už jsem jej neviděl. Tři roky jsem pána odkazoval na renomované autory a on neposlechl. Povím mu jednou takovou blbinu a on na to skočí. Po tom co mi to řekl, tak jsem se v té hospodě střískal.

Dodatečně všem přeji pěkné svátky, hodně zdraví, štěstí, sil a úspěšný rok 2011.

P.S nevěřte, všemu, co se o mě povídá a raději se mě zeptejte

Zdraví P.S

Buďte prosím konkrétní. Co Vám na těch etiketách chybí?_gp_
..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49339) (49342)
Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

Prosím kdo ví kde se vyrábějí rozehřívadla na med do konví 17 cm.Děškuji Bartoš

Vyrábí Eltop Praha,sro. průměr spirály 8 cm do lahví 720, 17cm do konve a 21 cm do plechovky, Výkon 20 jen do lahve,40,50 a 75W,, zasílaji poštou kus za 680,- Kč, telefon 469344619 p.Vašková

Dobrý den, jsem začínající včelař a potřeboval bych kontakt na nějakého včelaře v plzeňském kraji, který prodává oddělky s veterinárním potvrzením k přemístění včelstev. Předem dík za tipy.

Nepotřebuješ kupovat oddělky jen ve svém kraji.
Dát si je poslat a jen si je vyzvednout v cílové stanici od nynějška už sice nejde, ale pokud se nezměnil přepravní řád železnice, stále by mělo jít za dodržení pár podmínek, převézt pár oddělků jako spoluzavadlo nebo větší množství jako zásilku s doprovodem.
Takové 4 oddělky po 5 - 6 rámcích 39x24 v lehkých sololitových bedničkách by měly jít v pohodě spojit v jedno zavazadlo, které by stále mělo jít ručně donést na vlak, převézt jako to spoluzavazadlo a potom odnést a dovézt na stanoviště....
Jen by to chtělo nepřevážet v horkém sluncem rozpáleném vagónu přes poledne, spíš k večeru a v noci a vybrat den, kdy jezdí vlakem méně lidí. A pokud možno trasu s méně přestupy.
Pokud se pro vlak rozhodneš, vybírej chovatele, který je v podobné oblasti jako je tvoje stanoviště.

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."
-----------------

Možná kdyby se nikdo z Pl.kraje neozval, tak to je dobrá rada. :-)
Já osobně bych si domluvil oddělek v oblasti s ranným rozvojem, abych měl náskok. Pokud bude seriozní chovatel a oddělek dodá včas.

Každých 3 týdny jsou na oddělku vidět, termín je možná důležitější než síla (počet rámků).
Začátečník dá oddělku větší péči jak prodejce. Takže čas je důležitější a klidně bych si zajel dál.

Karel

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)

"Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)"
Já Ti můžu dát kontakty jedině na nějaké tady místní moravské. Jinak ale většina chovatelů už má nějaké svoje webové stránky, takže se dají najít na internetu, potom spousta z nich hledá zákazníky inzeráty ve Včelařství a Moderním Včelaři a nakonec bývá zvykem, že dobré prodejny včelařských potřeb taky mívají na nějaké místní "spřátelené" chovatele kontakty.
Včelařství taky jednou za rok, nevím v kterém čísle zveřejňuje seznam oficiálních chovatelů včetně kontaktů, možná to je i vystavené na webu ČSV.

Jinak ještě před cca dvěma roky chovatel od Valašského Meziříčí posílal oddělky po železnici. Stačilo jen objednat a chovatel naložil bedničky na paletu a dovezl na nádraží.... Místo určení kdekoliv ma jakékoliv nádraží v republice kromě těch úplně nejmenších.....

PetrM (193.86.67.4) --- 28. 12. 2010
Re: kontakt na včelaře (49352) (49353) (49354) (49356)

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Milý kolego, chce to čas, třeba se někdo ozve, vydržte. Zatím zkuste hledat, má to více efektů. Na již doporučených stránkách, nebo třeba na skvěle zpracovaných "linkách" Ing. Čermáka (http://vigorbee.cz/linky/). A také se ptát okolních včelařů. Jakkoli to je to občas "problém" :-), včelaření je také o komunikaci, což se vposledku vyplatí. Hodně štěstí v vše dobré.
Jiří

Při dnešní kontrole včestev (28.12.2010)poslechem hadičkou jsem u dvou včelstev z 15 zjistil, že se neozývá z úlu žádný zvuk, ani po poklepu na úl. Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
------------------
No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.
Takže to chce čas.

Ale je dobré taky říci, na jaké rámkové míře by ty oddělky měly být.

Karel

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!R.P.

Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom.

Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

Prečo čakať do jari, úľ opatrne otvoriť a hneď uvidíte výsledok. Ak by včelstvo náhodou žilo niekde vzadu úľa a je slabšie, jednoducho ho uzavrite, absolútne sa mi nič nestane. Anton

"Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom."

Když se ptal po chovatelích jen na území jednoho kraje, tak asi sám auto nemá. Jinak by se ptal na chovatele na podstatně větším území, při cenách oddělků je potom přece už skoro jedno, jestli doveze pár oddělků oddělků od chovatele 30 kilometrů daleko nebo 200 kilometrů daleko. Lejstra, aspoň oficiální chovatelé, musí mít prodejce už udělaná, takže kupující se s tím nijak nemusí zdržovat a obíhat kdesi veteriny a kdovíco kvůli povolení o přestěhování včelstev.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi kamerami...

Ale mně se to moc líbilo. A tak yjsem konečně slyšel a viděl krásnou reakci
na to že lesní med jsou vlastně "šťávy ze mšíc a podobné havěti". A to to
ještě nerozebíral detailně :-D.
Boužel ke krystalizaci a k jejímu důvodu a k pastovanému medu nic moc
neřekl, fakt bohužel.. Tady nás čeká ještě dlouháááá cesta... než to bude
veřejnosti jasný... podle čeho maj vybírat
Pavel

----- Original Message -----
From: "Michal" <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 28, 2010 4:08 PM
Subject: o medu


http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi
kamerami...

Nejlepší zkušenost, a rád ji doporučím, mám s př. Sedláčkem z Příchovic. Neznám spojení, ale to si najdeš. je to u Přeštic.
zdenek

Zdravím přátelé, jak tak pročítám včel. diskuzi, tak sem tam čas od času se objevují pochybnosti ze stran některých včelařů o dostatečné dezinfekci vosku varem v domácích podmínkách.
Prodávám válce na mezistěny - ke každému prodanému kusu dávám pečlivý výklad k výrobě mezistěn s důrazem na dezinfekci varem na 117 st. c. po dobu minimálně jedné hodiny. Na mých internetových stránkách je i video http://www.vceliprodukty.cz/videogalerie.html. K válcům dodávám český návod, kde je vše podrobně popsáno. Ale co je nejdůležitější - každý, kdo ode mne válce koupil, bere včelaření více než vážně - protože pokud včelař vydá z rozpočtu 38 tis. korun, tak to dělá proto, že chce, aby se mu to vrátilo zpátky. Nevrátí se mu to nazpět finančně, ale zdravotně. Bude mít mezistěny ze svého zdravého vosku, žádná rezidua léčiv - či cizorodých látek ve formě parafínu, kalafuny, stearínu a podobně.
Ještě je tu aspekt, proč vosk vyvařovat. Vosk na sebe váže vodu ve fázi výrobního procesu vaření s vodou a posléze se nechává v nádobách odstát a vychladit z důvodu separace mechanických nečistot. Tato voda by zůstávala v mezistěnách a při výrobě svíček by tyto prskaly.
Výroba vlastních BIO mezistěn zažívá u nás v republice velký rozmach. Obrací se na mne včelaři, kteří koupili například 600 kg mezistěn a už třetím rokem jim to včelky nechtějí brát. Včelaři mezistěny natírají medovou vodou a i přesto je včely vykusují a vynášejí z úlu. Proč si Výzkumný ústav včelařský již dlouhá léta vyrábí "s tichou duší" mezistěny sám a nikde to moc nehlásí? V Polsku tyto válce má již většina včelařů a někteří i více velikostí buněk.
Od 1.1 náme v účinnosti novelu o dotacích, ve které jsou i nově válce na mezistěny. Tak chlapi, využijme toho a vyrábějme si BIO MEZISTĚNY doma sami v profesionální kvalitě. Válce u mne koupíte za stejnou cenu, jako u výrobce s možností navrácení až 50% peněz nazpět. Mezistěny včelky ihned vystaví a matka je okamžitě zaklade. Zavolejte, napište - budu rád. Pohněme tady s tím čtyřicetiletým zkostnatělým systémem výměny mezistěn.

Pane Pazderko, doporučuji Vám navštívit dva lékaře. Byl by to po prvé očař. Očař,proto aby Vám pro čtení korigoval zrak brýlemi. A po druhé, psychologa. Psychologa, proto, aby Vás zbavil vlastností, které jste tady sám vyjmenoval (já bych ještě přidal divokost, či splašenost). Ovšem jedné vlastnosti Vás nezbaví, to by mohl provést jen Bůh. Mne se Vám už nepodaří vytočit, či zahnat do úzkých. Ještě k etiketám, kdyby používali výrobci k čištění vosku kyselinu tak by ty mezistěny měly být žluté aspoň jak ty Vaše na videu. Včelpo z takto upraveného vosku vyrobilo možná jen takové množství, aby to pan Prokeš mohl nafotit a umístit do časáku. Tak žluté mezistěny jsem možná viděl poprve, možná to bylo upraveno ve fotoprogramu. Nevím. Jinak pro Vás ještě jednou. Na etiketách postrádám způsob výroby mezistěn a garantovaný počet buněk na decimetr čtvereční. Je skutečně na škodu, že to z kupujících nikdo nechce. Holt, když tomu někdo věří jak Vítěznému Únoru je to špatné. A jak jsem již tady napsal, místo aby požadovali něco po výrobci, raději provádějí různé vifikundace s drátováním. Nekvalitní mezistěnu neudrží na místě ani šest drátů svisle, ani Hornův způsob dátování, ani jiné modifikace, ani Menšíkovy nepřesnosti. Sám to dobře víte, proto také VÁLCUJETE svoje doma. Vemte si vidle a běžte rýpat do něčeho jiného. HOVGH.

JIří Pala

Dobrý den, se zájmem jsem si přečetl v MV článek pana Dennise Murrella , pojednávající o zimním napájení včelstev.
Překvapilo mne zjištění, že včelstva v zimě často trpí nedostatkem vody.
Pan Murrel z toho důvodu příliš nedoporučuje "horní" ventilaci.
Zajímal by mne komentář pana A.Turčányho, který spíše propaguje "suché" zimování s prodyšným strůpkem.
Děkuji za komentáře a panu Ing. Pavlu Holubovi za pěkný
překlad.
J.Chramosta.

Pane Jiří byl bych rád aby jste tuto odpověď bral velmi vážně, nechtějte po mě nějaký slovní souboj. Děkuji za péči o mé zdraví.

Za prvé spoléhám na Váš věk 70let s kterým by mělo být více rozumu než u mne a za druhé... Jestli Vám chybí způsob výroby, tak ten na jedné etiketě máte jaksi ve výseku dokonce i popsaný.

Pokud Vám jde oto, jak jsou mezistěny válcovány, tak máme na trhu dva základní postupy válcování a ty rozlišíte křehkostí v ohybu, po krystalizaci mezistěny. To určitě víte, protože jste starší a zkušenější. Problém doufám není toto na jednom kusu ze šarže nebo balíku vyzkoušet, když si je kupujete. Dokonce i obchodník se solidními základy zbožíznalství Vám to určitě rád na dotaz sdělí nebo ukáže, protože také chce prodávat to co se prodává. Pokud nemá ani snahu, nakupujte přeci jinde, protože nato máte celou EU nejen ČR.

A za další. Ta barva je opravdu zavádějící protože vosky, jako med, krystalizují a během takové krystalize se může výrazně ovlivnit barva. A nejde to nějak Božsky ovlivnit aby tomu tak nebylo.

Pokud se Vám vlní mezistěna po zatavení, nezáleží na drátkování, je to podle mého názoru rukama a nedostatečnými zkušenostmi. Protože já když zatavím mezistěnu, je jedno jestli z Obory z Jaroměře nebo mou, tak po minutě a při pohledu na holé drátky u loučky, jsou tyto drátky staženy voskem směrem do diagonálního bodu. V překladu do středu mezistěny. Protože je předem temperuji a on se tak jako jiný materiál, často pri chládnutí chová.(nějak se o to pokusím jednoduše graficky)

" horní loučka "
"______________________"
" \ | | / "
" mezistěna "
" / | | \ "
" ¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯ "

Nepovažuji za správné po výrobci mezistěn nebo obchodníkovi chtít to, co má včelař znalostně ovládat.

Jestli i toto považujete za nerozumnou odpověď, hluboce se Vám předem omlouvám.

Přeji Všem diskuzním čtenářům, účastníkům a i správcům této konference zdraví a hodně toho včelařského fortele po Novém roce 2011._gp_









..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 28. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285) (49290)
Pane Pazderko, doporučuji Vám navštívit dva lékaře. Byl by to po prvé očař. Očař,proto aby Vám pro čtení korigoval zrak brýlemi. A po druhé, psychologa. Psychologa, proto, aby Vás zbavil vlastností, které jste tady sám vyjmenoval (já bych ještě přidal divokost, či splašenost). Ovšem jedné vlastnosti Vás nezbaví, to by mohl provést jen Bůh. Mne se Vám už nepodaří vytočit, či zahnat do úzkých. Ještě k etiketám, kdyby používali výrobci k čištění vosku kyselinu tak by ty mezistěny měly být žluté aspoň jak ty Vaše na videu. Včelpo z takto upraveného vosku vyrobilo možná jen takové množství, aby to pan Prokeš mohl nafotit a umístit do časáku. Tak žluté mezistěny jsem možná viděl poprve, možná to bylo upraveno ve fotoprogramu. Nevím. Jinak pro Vás ještě jednou. Na etiketách postrádám způsob výroby mezistěn a garantovaný počet buněk na decimetr čtvereční. Je skutečně na škodu, že to z kupujících nikdo nechce. Holt, když tomu někdo věří jak Vítěznému Únoru je to špatné. A jak jsem již tady napsal, místo aby požadovali něco po výrobci, raději provádějí různé vifikundace s drátováním. Nekvalitní mezistěnu neudrží na místě ani šest drátů svisle, ani Hornův způsob dátování, ani jiné modifikace, ani Menšíkovy nepřesnosti. Sám to dobře víte, proto také VÁLCUJETE svoje doma. Vemte si vidle a běžte rýpat do něčeho jiného. HOVGH.

JIří Pala

Už jsem začal.
http://jjvcela.sweb.cz/Mezisteny_soubory/vyroba_mezisten.htm

pro doplnění bych rád dodal, že pokud to člověk chce udělat pár kámošům včelařům, tak to může dělat bez veterinárního schválení. Já jsem si jej zařídil a jsem rád, několikrát za rok se umne ukáže veterina a odebere mi vzorky mezistěn na rozbor moru. akorát mě to stálo vykachličkovat provoz a koupit si registrační teploměr se záznamem za 6 tisíc korun. Je to výborná věc- kalibrovaný teploměr, který ukazuje na desetinu přesně. Přes léto jej používám do líhně matek jako ukazatel teploty. Dá se k němu dokoupit GSM modul a pokud mi klesne teplota jak u vyvařování, nebo při líhnutí, tak zasílí ihned SMS na mobil. Při vyvařování to nepotřebuji, tu hodinu to pohlídám, ale při líhnutí a pernamentnímu provozu líhně přes celé léto se modul vyplatí. Je to menší investice, než přijít o matky za tisíce a následnou kontinuální škodu. Ale to jsem odbočil od registrace teploty při dezinfekci varem. http://www.cometsystem.cz/logger.htm

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x15.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x17.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Zajímal by mne komentář pana A.Turčányho, který spíše propaguje "suché" zimování s prodyšným strůpkem.

Momentálne nemá toľko času aby som uviedol širší komentár, ale niečo som k tejto téme napísal na vcely.sk Anton

Včelstvo v normálnej zime, dni bez plusových teplôt neploduje, po skončení zimy možno, ale vtedy sú teploty okolo 12°C tak si ju donesú z vonkajšieho prostredia: Od doby čo používam priedušné povaly, nechýbal ani v zime plod, nechýbala ani kondenzovaná voda a rezervné plásty boli suché. Potom to považujem za módny trend, ktorý to pozoroval, ale bez dôkladného skúmania a potvrdenia, že to včelstve v zime naozaj potrebuje.

Pod dojmom týchto kusých správ som to riešil, pri mojom spôsobe uteplenia, že som nad chumáč položil PVC fóliu, asi o rozmeroch 25 x 30 cm (vlhký vzduch mal kadiaľ unikať), na ktorej sa para zrážala. V úli ostalo sucho, ale žeby včelstvo malo v zime viac plodu, som nespozoroval a prestal som "vyhutovať".
Januárové a februárové včely značne posilňujú zimujúce včely, čo má vplyv na rýchly jarný rozvoj a následne mohutné rojenie, čo nie vždy je pre včelára výhodné. Už je načase aby sa dostavili normálne zimy. To však neovplyvníme.
Preto stále trvám na tom, že úľ má byť suchý.

Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 28. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370)
Už jsem začal.
http://jjvcela.sweb.cz/Mezisteny_soubory/vyroba_mezisten.htm

Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Skutočný priemer robotníčej bunky som preveroval viackrát, tak ako na voľnej tak na usmernenej stavby základom bunky na MS. Samozrejme len obyčajnými meradlami na Ms a voľnej stavbe na dĺžke 100 mm a delil počtom buniek odpočítaných na tejto základnej báze. Na každú bunku som odpočítal hrúbku steny buniek, ktorú som stanovil na 0,1 mm. Možno je to menej, možno viac.

Prírodná stavba: 100 mm : 20,4 buniek = 4, 91 až 5,0 mm
MS z výrobni Svätý Peter (liate Ms na strieborných nemeckých valcoch): je to podobné.

Dôležité je koľko buniek je na ploche 100x100mm oboch vystavaných plástoch: obojstranne 836 ks, na Ms detto 836 ks

Doklady o pokusoch mám niekde zaznamenané, robil som to poctivo, plásty z voľnej stavby som mal k dispozícii z viacerých voľne postavených v niekoľkých takých včelstiev.
Svätopeterské Ms sú stále s počtom buniek 836 obojstranne.

Výsledky môžu byť u voľnej-divej stavbe mierne odlišné, ale vždy záleží na metodike získania počtu buniek na dĺžke 100 mm vo vodorovných riadkoch. Anton

Odkud jsi z plzeňskeho kraje???

Pan K. Čermák se tímto tč. zabýval a publikoval. Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě. Čtenář došel nato, že čím silnější je roj, tím se uskutečňuje větší rozteč mezi plásty - měřeno od zavěšení díla zvrchu. Jde o vliv teplot, množství produkce vosku a přínosu sladiny rojem na tyto rozteče. Na jeho webu to určitě je._gp_



..........
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 28. 12. 2010
velikost bunky mezisteny
Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Protože tam je to kapku složitější, v okoli sušice (hradek u sušice), nova planice a těď i u Kašperek se mota mor. U Hradku se mota už asi 8 let, tak aby jsi si nenalitnul.
Ale mužeš zkusit Standu Vodičku z Přeštic. Pokud mi napišeš na email, pošlu ti na nej kontakt. Určitě připadně poradí.

Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Měl bych prosím dva dotazy:
1. Kdy můžu převést včelstva? Potřeboval bych převést včelstva na vzdálenost 15km. Jde mě o to, jestli je můžu převést i teď, když je taková zima, nebo jestli se musí počkat na lepší počasí, nebo až na jaro. Jsou to včelstva po jednom včelařovi, který zemřel.
2. Potřebuji nějaké vyšetření, nebo potvrzení? Prostě jak se to praktikuje. Je to už s jiného kraje.

Pěkné svátky Antoni. Šlo co si pamatuji po porovnávky roztečí. Představ si případ, že vezmeš 10 rojů v podobném kastovním složení o váhách od 0,5 - 3 kil. Ty usadíš do opylovacích paket a budeš zjišťovat po nějaké asi krátké době v jakých roztečích zahájily stavbu díla. Rozteče se budou lišit v závislosti na těch aspektech co jsem tu psal. (Jde o vliv teplot, množství produkce vosku a přínosu sladiny rojem na tyto rozteče.) A rozdíly se v takovém případě našly.

V praktickém pojetí jsem si v souvislostech z těchto zjištění uvědomil různý potenciál roje, pro lepší pochopení a důležitost jakých kterých úkonů u dělení mých včelstev v tom smyslu. Že udělat oddělek, který mi má přinést ještě ten rok užitek není to samé, jako když někdo dělá oddělek např. pro trh s oddělky, který se často dělá na zazimování a mednou produkci až na následující sezonu a spoléhá se na postupné sesílení masy._gp_


........
a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383)
Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Pustil bych se do takového převozu ihned po masivním proletu někdy v březnu nebo v dubnu. Pokud jde o SVS, nejlépe by bylo, kdyby jste si sehnal podle okresu inspektora SVS, a tím by jste měl osobně řešit takový převoz, protože to je osoba která nad tímto i individuálním přesunem přímo bdí.Kontaktujte ho pokud možno co nejdříve, protože jsou termíny odevzdávání měli, podle kterých se inpektor rozhoduje. _gp_


.........
Josef (213.19.32.139) --- 28. 12. 2010
Převoz včelstev
Měl bych prosím dva dotazy:
1. Kdy můžu převést včelstva? Potřeboval bych převést včelstva na vzdálenost 15km. Jde mě o to, jestli je můžu převést i teď, když je taková zima, nebo jestli se musí počkat na lepší počasí, nebo až na jaro. Jsou to včelstva po jednom včelařovi, který zemřel.
2. Potřebuji nějaké vyšetření, nebo potvrzení? Prostě jak se to praktikuje. Je to už s jiného kraje.

PODNIKATELSKY ZAMER O VYROBU MEDOVYCH TEST

PODNIKATELSKY ZAMER O VYROBE MEDOVYCH TEST

Jednoznacne az po proletu a radeji az na jare.Kontakt na veterinare bude nutny,pravdepodobne bude treba zadost o presun vcelstev a mozna i doklad o vysetreni vcelstev na mor vceliho plodu ne starsi 3 mesicu(zimni meli).Dnes uz SVS povoluje i presuny vcelstev v ochrannych pasmech.Hodne zdaru.P

Musíte mít přítely vyšetření na mor z měli a podle nového, nemusíte mít písemně povolený přesun do jiného kraje, ale jste povinen se informovat o aktuální nákazové situaci. Obecně tedy stačí zavolat na příslušnou OVS a zeptat se jestli nevzniklo ochranné pásmo odkud chcete včely dovézt a mít vyšetření na mor.

Dělniční buňky jsou velikostně v rozmezí 5,1- 5,4. Na mezistěnách mám velikost 5,4. Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely je kvalitní vajíčko. A velikost a váha vajíčka se během sezóny mění. Když víc matka klade, tak jsou vajíčka menší a lehčí. Což si myslím že má vliv i na kvalitu vajíčka a vývoj budoucího jedince.

Dne Wednesday 29 of December 2010 08:05:06 Ales Molcik napsal(a):

> mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký
> vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely
> je kvalitní vajíčko.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a
zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajne
mu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

S tím roztočem mě to napadlo také v souvislosti s menší buňkou, protože i těch 5,1 je velikost kterou staví včely. A pokud například u skotu nejde o maso tak i menší kráva může nadojit víc než kráva o něco větší stejného plemene. Užitkovost je v podmínkách prostředí a genech.

Byl bych ten poslední, kdo by chtěl vyrábět doma mezistěny, když bych byl s kvalitou spokojen. A to já tedy rozhodně nejsem.Takže jsem si našel svého poctivého malého výrobce, který je dělá pouze z mého vosku. Používá polevu podle německého předpisu, která obsahuje hodně medu. MS od něj jsou voňavé a mírně lepivé a válce asi i část medu zažmoulají dovnitř. Rychlost stavby je neporovnatelná a oceňuji to hlavně při chovu matek,kdy za 5 dní jdu najisto pro larvičky, dřív to byla docela loterie./snažím se nelarvit/Rovněž ve zkušební serii se nevyskytla ani jedna nezakladená nebo kazová mezistěna. U posledního výrobce snad každá pátá. Výrobce má staré prvorepublikové válce znamenitě fungující. I v mrazech jdou mezistěny zatočit kolem prstu. Natavené mezistěny během přepravy po polních cestách nepraskají. Ty staré dosti často. A tak bych mohl pokračovat. Kdybych měl nějaké velké přání aby vitální dědula mě přežil a navždy mě tak zbavil problémů s nekvalitními mezistěnami, kterých jsem si užil dost. Nevidím důvod, aby v každé vesnici byly válce, rád tohle malé podnikání nechám jiným.Ono to není jen o investicích do válců, musí být i dost prostoru a i další vybavení a celý podzim a zimu mít čas. Zdraví R. Stonjek

Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? A.M.

Moje skúsenosti, tie ale nemusia byť správne. Viem len toľko, ak šírka bunky klesne pod určitú hranicu, včelstvo sa snaží bunky odstraňovať a väčší priemer zvádza včely k prerábaniu na trúdie.
Otázka väčších buniek je stará ako výskum a napriek tomu sa väčšie včely z nich nepodarilo vychovať a taktiež matky s menšou konštitúciou kládli do väčších buniek trúdie vajíčka. Takže veľkosť bunky pod alebo nad priemer sú vždy rovnako ťažké. Preto by tolerancia robotníčich buniek nemala prekročiť ten dlho prispôsobovaný prirodzený priemer.

Že vo väčšej bunke "nevznikne" väčšia včela som sa presvedčil pri pokuse, keď som zúžením trúdej bunky prinútil matku položiť vajíčka po zúžení je otvoru Z 6,8 na 5 mm, vždy sa vyliahli normálne včely. Vývojový cyklus včelej larvy je však pre plod zhoršený, lebo pri zvliekaní larvy a jej vztýčení spôsobuje problém. Aj v tomto roku som takýto pokus robil a včelstvo dokázalo po úprave ústia TB položiť aj niekoľko desiatok vajíčok a vychovať 40 - 60 mladušiek. Aj tento pokus ma presvedčil o tom, že pri kladení oplodnených a neoplodnených vajíčok platí tlaková hypotéza.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajnemu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi. J.Č.

Pôvodne to začalo v Nórsku, veľký ohlas to našlo v Poľsku, ale i v iných krajinách, ale bolo to viac prianie , ako skutočnosť. Tento názor na zabránenie rozmnožovania Vd v malých bunkách už bol zmietnutý zo stola. Ale vyskúšať si to môže každý, kto si zadováži Ms v Nemecku, tam ich vraj vyrábajú. Anton

Pošlete měli na vyšetření moru /500Kč za vyšetření/. V žádosti se uvede důvod převoz včel. S protokolem na Krajskou veterinu, a tam napíšou protokol kam bude převoz včel a termín na provedení převozu.Taky je tam uvedena povinnost uvědomit ZO ČSV, do jejíž působnosti včelstva přemísťujete.
B.V.

"Jednoznacne az po proletu a radeji az na jare."

Po proletu a tehdy, až budou mít tak decimetr čtvereční plodu všeho stáří. Plod včely drží víc pohromadě při tom převozu a decimetr plodu při převozu ještě níjak nezvyšuje potřebu včelstva větrat. Pokud nejsou včely zůženy v jednom nástavku, kde nemají žádný volný prostor.

Na zmenšení velikosti buňěk se nemusí zmenšovat základy mezistěn. Stačí plásty neměnit a o zmenšení buňěk se postarají košilky-:). Pokud by menší buňky měly omezovat roztoče, muselo by se to projevit na spadu v měli příslušných včelařů.....

Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

Ano, může to mít vliv na vývoj, ale až po vylíhnutí, kdy se o larvu starají krmičky. Ale. Na kvalitu vajíčka jako takového je na potravinovém diagramu propojka na výživu matky o kterou se zpravidla stará úzká skupina dělnic. Otázkou tedy je, jestli, má vliv velikost dělnic, co živí matku, na kvalitu vajíček? Odpověď je znovu ano. Může to mít vliv. Vše souvisí se vším.

Velikost buněk ovlivňuje anatomii - velikost a vývoj mlaďušek po vylíhnutí. Znovu ale je tu další kritérium výživy jedince po vylíhnutí.

Velikost buněk ale nemá přímý vliv na množství přínosu sladiny.

A dovolím si takovou spekulaci. Velikost buněk má vedle kvality výživy, vliv i na výši kvality zimujících dělnic. A to jsem zjistil podle ustáleného počtu odpadlých dělnic na podložku od doby, co jsem postupně převedl dílo mých včel na jinou, větší velikost buněk mezistěn.

Kvalitu zimujících dělnic také má p. Čermák v bibliografii takže zdroje pro lepší pochopení jsou.

_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 29. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383) (49385) (49387)
Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv?

To bych řešil podle toho inspektora SVS. Asi Vás pošle se vzorkama tam, kde se z toho stanoviště vzorky bývalým majitelem odevzdávaly. Jemu se zjednoduší práce a podle svodky kde jsou výsledky Vám povolí nebo nepovolí přesun. _gp_

........
Vojtěch (89.203.176.19) --- 29. 12. 2010
Re: Převoz včelstev (49386) (49388)
Pošlete měli na vyšetření moru /500Kč za vyšetření/. V žádosti se uvede důvod převoz včel. S protokolem na Krajskou veterinu, a tam napíšou protokol kam bude převoz včel a termín na provedení převozu.Taky je tam uvedena povinnost uvědomit ZO ČSV, do jejíž působnosti včelstva přemísťujete.
B.V.

Ve vyschlém pětiletém balíku z Obory měřím 5,2. 5,4 mám jako horní hranici.(měřeno za studena) Při 5,5 se objevují při stavbě problémy, ale nato určitě dojdete. Protože mám dost vosku, dávám vyšší gramáž, podle fotek je máte trochu více na gramáži stahlé než já. Ať Vám válce slouží, vím že jste už nějakou dobu o nich přemýšlel a nyní je myšlenka funkční._gp_
........
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 29. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380)
Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

pořádá



Zájezd do italské Piacenzy

Přirozená stavba se uvádí 5,2 až 5,6 mm velikosti jedné buňky. Jeden včelař nameřil panenské dílo divočinu 5,4mm. V anglické studii z internetu, kterou jsem si nechal před třemi lety přeložit o velikosti dvou stran uvádí studednti nějaké školy, že velikost buňky nemá vliv na množsví roztočů v buňkách.
Lankoff říkal, že před sto lety byla jen jedna velikost buňky a teď dělá 4,8 včela Africká 5,2 5,43mm včela medonosná. Dodává válce i do Chile. Koupil jsem vloni válce předválečné výroby Rietsche, kde je velikost buněk 5,6mm. tyto válce sloužily 60 let v sousední ZO a na trubčinu včely nepřecházely. Včelky si stejně budou dělat co chtějí a potřebují. Pokud budeme mít nízký podmet a nikde v úle stavební rámek pro trubce a všude jen samé mezistěny pro dělničinu, tak ony si plást stejně přestaví podle svého a může být velikost buňky jaká chce. Jsou mezi námi tací včelaři, kteří to tak aplikují a poté nadávají, že máme špatné válce, že jim včely postavily pár trubčích buněk. Jak tady bylo již zmíněno, velikost buněk se nám zmenšuje s přibívajícím počtem košilek. Potom se nám ale larvičky deformují.

Ve vyschlém pětiletém balíku z Obory měřím 5,2. 5,4 mám jako horní hranici.(měřeno za studena) Při 5,5 se objevují při stavbě problémy, ale nato určitě dojdete. Protože mám dost vosku, dávám vyšší gramáž, podle fotek je máte trochu více na gramáži stahlé než já. Ať Vám válce slouží, vím že jste už nějakou dobu o nich přemýšlel a nyní je myšlenka funkční._gp_
........
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 29. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380)
Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

Ahoj Vojtechu,

kde je napsana ta povinnost uvedomit mistni ZO CSV ? Nasel jsem tu povinnost pouze,je li ten kdo prevazi vcelstva clenem svazu a je evidovan v jine organizaci, pro neclena CSV jsem to nikde nenasel.

Diky za nasmerovani.

P.

Ze zatím došlých příspěvků mi vychází standart rozměru buňky na mezistěně 5,4. A jestli se mužů ještě zeptat tak by mě zajímalo z čeho se dnes míchá ta odlupovací poleva. Někde jsem četl, že to je voda,mýdlo a med v nějakém poměru. A docela se mi zamlouvalo, jak tu př. Stonjek pěkně popsal, jak mu jeho výrobce dodává mezištěny krásně voňavé od medu, protože ten člověk používá v té polevě víc medu.

Teď jsi mě dostal, protože jsem daleko od svého archivu a knih a ta paměť už není co bývala. Je to např v jedné z posledních knih přeložených z německé produkce, typnul bych si Víkendový včelař.Je to voda líh med, poměr nevím.Můj výrobce se mírně nasr... když jsem se ho poprvé ptal jestli používá jar iron apod. Ona možná i ta správná poleva má svůj význam. Když to tvrdí člověk, který tak vyrobil tuny mez. a dělá je desítky let tak já bych tomu věřil. Naopak kamarád začal u jiného výrobce naprosto stejná technologie a velké problémy. Jediný rozdíl , který jsme zjistili byla rozdílná poleva. A pak se v tom vyznejte!!! Zdraví R. Stonjek

Dobry den,


je to asi 3 prispevek.


http://www.stv.sk/online/archiv/farmarska-revue/?id=35000&scroll=1924


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Povinnosti pri hlaseni vcelstev snad kazdy zna.Jenom tak teoreticky,at uz clen nebo neclen Csv,jiste nejsou vsechny presuny podle pravidel,protoze chybeji jasne dane sankce za poruseni pravidel,napr.presun bez vedomi Svs-pokuta tolik a tolik,zavceleni stanoviste v ochrannem pasmu bez povoleni Svs-pokuta tolik a tolik...Mam pocit,ze si kazdy dneska dela vyslovene co chce,protoze se mu nic nestane.P.