Archiv Včelařské konference

> Na toto téma byl již v konferenci příspěvek J.P.Baudyše 26.4.2003 jako
> zápisky z kurzu "Marketing medu" pořídaného v VÚVč v Dole. Zkuste v archivu
> konference zadat dotaz na téma "medárna"


Je to i na:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm#3

To ma podržte chlapi.
Teší ma, že chlapci zo Štosu si spomenuli na mna a hlavne na
Ing,Čermáka a hlavne na liniu VIGOR. Škoda, že Ing. Čermák už matky na
Slovensku nechová, ale z jeho šľachtenia , linie VIGOR túto rozchovávajú
včelári na Slovensku napr. pán
Vladimír Sokola z Raslavíc pri Bardejove a Ing. Igor Dibus z Banova pri
Nových Zámkov.
Po dlhšej prestávke spôsobenou operáciou kolena / Paraglaiding/ som
začal znovu včeláriť a môžem potvrdiť, že moji priatelia potvrdili, že
terajšia linia má lepší čistiaci inšting a to je prevencia proti moru a
zvápenateniu včelieho plodu.
Hlavne, že včely sú kľudné, pokiaľ majú dostatok priestoru tak sa
neroja. Samozrejme, že trochu pichajú, ale nie su útočné. Pokiaľ je dobrá
znáška tak to vidno v medníku.
Gabriel Kominek

Je dost pravděpodobné, že ta vyloupená včelstva rychle slábla kvůli
přemnožení varroa roztočů a tak byla snadno vyloupena... Právě v době po
zakrmení se toto stává nejčastěji.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Sreň Zdeněk Ing." <bzuk/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 03, 2003 10:04 PM
Subject: Film a včely


> Včely uletěly na křídlech filmu.
>
> Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od
> zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný
dokument.
> Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o
> včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka.
> Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.
>
> Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana
> Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili
> jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní
> promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo
> teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme
> pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.
>
> Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu
> města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za
> další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu
> došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla
> všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já
nenatočil
> ani záběr , protože jsem byl na cestách.
>
> Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl,
že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>
> Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná
> filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i
> laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD
> a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup
> nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.
>
> Ve Vamberku dne 1.12.2003
> Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
> bzuk/=/iol.cz
> mobil 608 922 041

Nezůstává mi nic jiného než s Matějem souhlasit. Zúčastnil jsem se přednáškového dne v německém Donaueschingen - před 3 lety a tam angličané a HLAVNĚ američané hovořili stejně. Cesta je ve včelaření, ošetřování, způsobu vytáčení, desinfekci, obměně .... nedá se zkrátka kalkulovat, že úl vydrží 50 let už z hygienických důvodů. Právě dodělávám kalkulace včelařského provozu a závěry jsou velmi zajímavé, nad nimiž jsem byl překvapen i já.

Předem snad jen to, že zatím si troufnu říci, že 99 % včelařů, když poví že vydělává, tak je to založeno na tom, že vydělává sám na sobě, nemá prostě zaplacenu svoji práci a dlouhodobý majetek --- další složitá kapitola. atd...
Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Při mém intenzivním způsobu včelaření, kdy se snažím pomocí všech získaných
vědomostí o co nejlepší výsledky s malým počtem včelstev, si nedokážu
představit, že bych se obešel bez inseminovaných matek.
S poměrně vysokou jistotou jsem se tím zbavil ( postupně, během několika
roků ) občasnému nenadálému propuknutí nosemy u včelstev, stejně jako
zvápenatění. Navíc meziroční nárůst výnosů mne donutil na dvou z mých třech
stanovišť uvažovat i o změně dosavadního úlového systému na nízkonástavkový.
( Dosud 39x24 uteplené nástavky jsou už ve čtyřech či pěti patrech dřina,
ale výnos je asi trojnásobný, proti mým včelařícím předkům na stejných
stanovištích ).
Takže aktuálně a vzhledem k téměř celorepublikově rozšířenému roztoči V.D.
se u svých včelstev hodlám více zabývat i selekcí a vyhledáváním takových
včelstev, která si sama ze své přirozené podstaty umí omezit posnůškové
reprodukční touhy svých parazitů. To patří mezi důvody, které mne vedly k
nákupu několika inseminovaných Vigorek. Srovnávací kritéria mezi
inseminovanými matkami jednotlivých chovatelů jsou neúplná a subjektivní.
Tak jsem volil podle toho, kde včelstva dobře prosperují i při vysoké
intezitě napadení roztočem ( podle údajů, které chovatelé zveřejnili ) a
popis vlastností jarní rozvojové fáze splňoval dlouhodobou znalost mých
stanovišť.

Domnívám se, že to je v dlouhodobé perspektivě mého včelaření nejúčinnější
cesta, jak získávat kvalitní med bez veterinárních a hygienických problémů,
a možná v konečném důsledku i méně pracná.

Abych získal údaje pro rozhodnutí, od kterých matek mám dál na konkrétním
stanovišti odchovávat volně pářené dcery pro produkční včelstva zaujala mne
možnost a vypovídací schopnost sledování letního spadu roztočů. Tomu jsem i
podřídil návrh konstrukce úlového dna. Dno téměř celoplošně zasíťované
včelotěsným pletivem tak, abych spad mohl orientačně porovnávat třeba každý
víkend a to bez kouře a vyrušování včelstva. Takové úlové dno má př. Čermák
účelně i z výrobního hlediska optimálně konstruováno.

Myslím, že to je i námět k zamyšlení pro výrobce úlových sestav ( bude-li o
takovou produkci zájem je však úzce spojeno s propagací uceleně řešených
metodik chovu - nebo dokonce technologií ( to mi hrůzně připomíná
průmyslovou výrobu pomocí živých tvorů, byť pouhého hmyzu )).

Nikomu nic nemám zapotřebí vnucovat, jen sděluji své úvahy proto, že bych
byl rád, kdyby nalezly v prostředí včelařské konference odezvu, z níž se
nejen já budu moci poučit.
Přeji všem hezký ( sice bez mrazu a sněhu ) předmikulášovský večer.
pepa.kala/=/volny.cz





---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

V osmdesátých letech jsem se podílel na prohlídkách na okrese Olomouc a Šumperk.V našich podmínkách i v zájmu našeho včelařství nelze než schvalovat náš veterinární zákon a stanovené postupy.Domnívám se,že nyní,po novelizaci zákona,není jasné,kdo zodpovídá,organizuje a provádí prohlídky v ochranném pásmu a od toho se odvíjí vlažný postoj některých OVZ a OV ČSV k novým ohniskům moru.Mám informace,že někde nebyly prohlídky prováděny vůbec.Tam je hlavní problém moru,včasné odhalení ohnisek a jejich neodkladná likvidace.Ostatní věci,chovatelské záležitosti,jsou dávno řečeny a známy a měly by být běžnou praxí.Na závěr chci dodat,že od oněch osmdesátých let byl na Šternbersku zjištěn mor včelího plodu až letos,kdy sem byl zavlečen novým včelařem,který nakoupil včelastva v bývalém ohnisku na opačném okraji okresu Olomouc.

>----- Original Message -----
>From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Thursday, December 04, 2003 7:41 AM
>Subject: Re: Film a včely
>
>
>
>Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
>jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
>Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
>všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
>se stávají.
>
>Zdraví PP.



Teplé počasí bylo o 14 dní, měsíc déle, zatímco podzimní snůška z květů
proběhla a skončila až o měsíc rychleji než jindy. V druhé polovině září a
začátku října se již vytratilo hodně letních včel, kdo zimuje bez zužování,
u toho včely přestaly obsedat všechny rámky a uvolnily některé i s částí
zásob. Jiné roky již bylo dost zima, včely byly méně pohyblivé, loupež buď
neproběhla, nebo proběhla málo a nepozorovaně nebo loupily jen vosy a tyto
zásoby přispěly k rozvoji včelstva na jaře. Letos tyto uvolněné zásoby
podnítily hromadnou loupež. Zvláště, pokud bylo otevřené očko i hlavní
česno a ve stejné velikosti jako v létě.
Při krmení a snůšce je mnoho včel zaměstnáno v úlu zpracováním sladiny. Tu
zpracovávají ještě týden - 3 týdny po ukončení krmení, respektive snůšky.
Poté jsou všechny létavky, každopádně všechny letní včely a zřejmě i část
zimních včel, připraveny při prvním signálu vyletět ke zdroji sladiny. Jiné
roky, kdy bylo chladněji, u těchto včel převládl instinkt vytváření zimního
chumáče, letos převládl instinkt shánět zásoby.
V době, kdy jsem choval včely v baterii zadováků, se mi párkrát stalo, že
matky sestry, vychované z jedné násady vajíček a hlavně oplodněné ve stejnou
dobu zřejmě trubci ze stejných včelstev měly pravděpodobně podobnou vůni.
Pokud byly tyto včelstva umístěna vedle sebe, docházelo k většímu zalétávání
létavek než u jiných včelstev, snadněji se u těchto včelstev vyvinula loupež
atd. Dokonce docházelo k náznakům posilování jednoho včelstva na úkor
druhého. U nadstavkových úlů jsem zatím nic takového nezpozoroval, ale ty
obvykle nejsou přiraženy úplně k sobě. Pokud ale na stanovišti má většina
včelstev takové matky - sestry, mohlo to loupež podnítit.

Závěr.
Pokud nastanou takové podmínky jako letos, bude asi nutné provádět opatření
proti loupeži. Preventivně aspoň po zpracování zásob do ochlazení omezit
vletové otvory na jeden a ten zůžit asi tak, aby při největším letu včel
vznikla ještě akceptovatelná ( mírná) tlačenice.
Pokud již otevřená loupež probíhá, tak odebrat ze včelstva neobsednuté
rámky, respektive odebrat nadstavky a na pár dnů zúžit česno na průchod 1
včely, bez ohledu na to, jaká je na česnu tlačenice. Nadstavky se mohou po
fumigaci přidat zpátky a ušetří se aspoň na léčivu.
Loupež by mohlo taky omezit přesunutí zpracování části zásob, maximálně 1/3
na období okolo poloviny září. Tady ale oslabujeme zimní včely a pokud se
počasí obrátí opačně, budou včelstva tyto zásoby obtížně zpracovávat.
Nejlepší by bylo, kdyby na stanovišti v tuto dobu byla ještě mírná přirozená
květová snůška.

Kažkopádně podle různých článků se klima mění a takové počasí jako letos v
podletí bude častěji. Je třeba "mít v zásobě" taková opatření, aby k těmto
zbytečným ztrátám loupežemi při takovém teplém počasí nedocházelo.

R. Polášek

Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co přesně
vás zajímá.
Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
klinicky.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku

>Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.

Jsou věci, k nimž najdeme poučení jinde anebo i v minulosti. Jako malý příspěvek k diskuzi o významu uteplení zde uvádím příklad z doby před asi 130 lety. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou paktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se o tom můžeme dozvědět:
"Mendelovo pojetí chovu silných včelstev obzvláště zajímavým způsobem zasahuje do jeho názorů na zimování včelstev. Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech tak zvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K překvapení Mendelově toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s menším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně... Ve Včele brněnské na str. 66-67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: 'Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách , důst. p. prelát nikdy jinak než 'chladně' včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly...' "
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.

K. Čermák

> Po adu let se Mendel toti pot kal s vlhkostí a plísní v úlech po
> vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopat ením ponechal ve
> stébníku po celou zimu úl v ikmé poloze pod úhlem 30 ( esnem k
> zemi). K p ekvapení Mendelov toto v elstvo vyzimovalo na rozdíl od
> ostatních su e a pozd ji se velmi dob e rozvíjelo.

Ja uz jsem tady o tom psal pred lety, ale je mozna na miste to
zopakovat.

Vcely spotrebovavaj cukr a spalujou to na vodu a co2. cili voda v ule
je. je otazkou jak ji dostat pryc.

bylo tady mnoho zastancu pomocnyho vetrani pomoci ocek a nebo pomoci
polopropustnyho stopu.

Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
celni a zadni strane.

TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
padem jsem mel uly prikryty mravenistem.

\vov

Na základě žádostí některých funkcionářů jsem na www.beekeeping.cz/svaz
do podsekce formuláře umístil formuláře Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva za včelstva uhynulá v zimním období roku
2003 a Návrh na udělení vyznamenání Českého svazu včelařů.

Oba jsou jako šablony pro MS Word a Open Office + k ručnímu vyplnění
jako soubor pro Adobe Acrobat.

S pozdravem

Lněnička

Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".

Zadnej ul neni optimalni.

Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.

To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
optimalni ani v zime a ani v lete.

Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
sbirat nektar.

A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
oteviral ul a rusily vcely.

A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.

Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
zacit se divat na problematiku ulu.

Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
namlouvame.

\vov

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
člověka .

Pepan


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:14 AM
Subject: Re: Stacirna medu


> >vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> > ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho,
> mimochodem
>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale
slévat
> ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v
> certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty
do
> čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten
> "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a
> prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a
> med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první
> pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý
> včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s
> atesty na mor, nosemu atd.
>
> Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
> dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
> Eman
>

Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne na jar a jesen

mam na zahrade srsne, ako na nich?

Podle mého se věci mají následovně
Včelstvo musíte brát jako jeden organismus!
Pak se vkaždém organismu dá najít tak zvaně podprahové množství
škodlivých činitelů Které není pro daný organismus škodlivé, ba naopak
vybudí tento ke smýšené obraně. Buduje se imunita, Pak jeli toto množství z
důvodů oslabení vyšší dochází k překročení této hranice a začíná propukat
choroba. A i v tomto počátečním stádiu se s touto chorobu může ještě sám
vypořádat, má-li k tomu vhodné podmínky. Tento model je platný pro včely
zvířata rostliny ,nebo i vaši angínu.
Z toho vyplívá poučení. Nejlépe se ubráníme chorobám vytvářením nevhodných
podmínek k jejich vzniku a staneli se tak musíme vytvořit vhodné podmínky k
potlačení nákazy.
Určitě nejsou vhodné přehnané desinfekce .Ty pak vedou k nepřipravenosti
organismu na zákeřný útok škodlivého činitele.
Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 10:13 AM
Subject: Mor a jeho diagnostika


> Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co
přesně
> vás zajímá.
> Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
> medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
> původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
> klinicky.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
> Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku
>
> >Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.
>
>
>

Ahoj Pepo,
nemám k tomu moc co dodat. Sledování denního (u mně spíš 1 až 2
týdenního) spadu považuji dnes za nutnost. Vhodné úly s celoplošně
zasíťovaným dnem to udělají úplně jednoduché. Stav podložky je báječné
okno do úlu. Mám za sebou jednu sezónu zkušeností a zkusím shrnout:

- monitor celkové úrovně varroy. Dobré kritérium pro chov, spolu s
dalšími důležitými (tím myslím, že chcípáci sice mají málo VD, ale jen
proto, že jsou chcípáci a nic z nich není - na chov nebrat). Pokyn k
nasazení léčiva při vyšších úrovních. !Pozor, neřeší to nárazové
napadení při náletu trubců nebo loupeži. Nárůst se na podložce objeví,
až když už je pozdě a mladé (zimní) včely jsou poškozené.

- monitor stavu úlu. Podle měli je dobře vidět, co se dějě - jak a zda
nosí pyl, jestli staví, jestli naopak spotřebovávají zásoby...

- Pokyn k prohlídce úlu při objevení něčeho nestandardního.

- Past na zavíječe. Larvičky si v měli libují, nejsou tam obtěžovány
včelami. Ale pozor, když to nestihnu za čtrnáct dnů vyčistit, mám
místo pasti chovnou stanici.

Podložka se u mých úlů zasouvá asi 2 cm pod síť. Byl jsem překvapen,
že včely ji přesto považují za součást úlu a velmi se snaží tam
uklízet. Mám na tom papundeklu distanční síťku a pak síťku s menšími
oky, ale kdykoliv jsem se podíval, vždy se několik včel natahovalo
skrz oka a snažily se dosáhnout na dno. Jednou mezi síťky vlezla ze
strany vosa a zůstala tam - vykousaly a odnesly ji, kam až dosáhly.
Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy zůstaly
přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.
To je vše, co mě napadá.
Měj se a zdravím
Ivan

Přátelé,
myslel jsem sice svůj předchozí příspěvek soukromě, ale když už jsem
klikl vedle, tak jsem na vaše názory a případně poučení zvědavý stejně
jako Pepa Kala.
S přáním klidného zimování
Ivan

Přes zimu přežívají jednotlivé sršní samičky ztuhlé někde ve škvíře. Ty se
vzbudí někdy v dubnu - květnu, najdou si vhodné místo a začnou stavět
hnízdo. Pokud je podkroví volně přístupné a dá se prohlédnout, dá se vždy co
několik dnů malé hnízdo shodit nějakou delší tyčí. Sršně to za čas přestane
bavit a odstěhují se. Pokud se usidlují v nějaké dutině, je tak do dubna čas
dutinu zaplnit nějakým materiálem. Živí sršni tam teď nebudou, maximálně
bude někde v rohu zalezlá ztuhlá sršní samička.
Velké hnízdo se dá zničit sprejem na hmyz, podrobněji jsem o tom psal někdy
v září. Je to ale škoda, sršni spotřebují pro výchovu plodu dost škodlivého
hmyzu.
Jinak, co já mám zkušenosti se sršni, tak to jsou dost klidní živočichové a
jen tak snadno nezaútočí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantisek" <pittnerfrantisek/=/dol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 5:32 PM
Subject: srsne


> Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne
na
> jar a jesen

Dekuji Ceskemu svazu vcelaru za kladne vyrizeni moji zadosti o prispevek na
skodu zpusobenou vandaly na vceline. Preji vsem vcelarum hodne zdravi do
noveho roku.
At nam to bzuci!
Jarmila

Souhlasím Ivane. Tvá reakce dobře doplnila a odpověděla můj dotaz. Že na ní
nebyl z konference ohlas je obvykle známkou souhlasného mručení :-) kdybych
napsal nějakou nehoráznost, tak se určitě hodně přátel ozve. To je to, co od
čtení příspěvků i vlastních reakcí a názorů očekávám.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 1:51 PM
Subject: Re: Letní spad roztočů




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na
úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik
medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich
tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera
mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka
do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si
tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z
pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a
nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na
včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala
vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) -
tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo
vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj,
usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil
neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I
případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot.
Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by
byla řešením.
Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku.
Takže přišlo řešení:
dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s
výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych
mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už
půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat.
Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.

Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou
izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná
včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil
mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika
dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........

Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle
návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním
úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.

A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch,
kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro
krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )

Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce
(celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na
výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u
vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému
výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?

Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je
něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by
ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by
nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci
dívám v širších souvislostech a bez předsudků.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM
Subject: Ulova otazka


> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
> vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".
>
> Zadnej ul neni optimalni.
>
> Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
> je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.
>
> To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
> optimalni ani v zime a ani v lete.
>
> Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
> treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
> tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
> honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
> se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
> sbirat nektar.
>
> A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
> oteviral ul a rusily vcely.
>
> A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
> zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.
>
> Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
> dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
> vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
> zacit se divat na problematiku ulu.
>
> Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
> namlouvame.
>
> \vov
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Novinový papír je na podložku nejlepší.
Nemusí se pucovat, jen se vyhodí - nejlépe spálí.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy
zůstaly
> přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
> zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.

Dlouhý rámek-dlouhá horizontalní cesta zimování i rozvoje včelastva.
jedna s podmínek úspěšného šetření s energii.

Zimní a jarní otvor česno v hraně stropu a čelní stěny úlu.

V prúběhu jarního rozvoje,kdy zaplodován je celý nástavek a další průběh by pokračoval vertikalně v dalším nástavku,chovatel:rozdělí plodové rámky do dvou nástavků,zbývanící volný prostor doplní předpokládaným počtem mezistěn a novými soušemi.

Při nasazení medníkového nástavku,je strop i otvor česna mezi plodištěm a stropem ponechán.Cesno je vytvořeno prostřednictvím dvou klínů vložených mezi plodištní a medníkovou přírubu,bočních stěn nástavku.

Zatím co úl ve vnitřním prostoru u přední česnové strany je vertkalně nepřerušen,od zadní strany přerušuje vnitřní prostor vsunutý mezistrop,který vytváří horizontalně orientované boxy.

Při nasazení druhého medníkového nástavku v probíhající snůšce,se vsunutý mezistrop zruší,medníkové rámky se od sebe více rozestaví/ztluštělé/.

V podletí-po snůšce,plodové těleso je vertikalně protažené zasahující mezi medníkové plásty.
Spodní díl nástavkového úlu je obsluhou postupně vyprazdnován pro potřeby vylehajících včel a pro rámky které budou určené k odebrání z úlu.

Nezastupitelná je výhoda možnosti jednotlivého vyjmutí či přístupu rámku do spodní části nástavkového úlu,i za cenu případného provizoria.

Při zazimovávání,protažené plodové těleso je výhodné srovnat do horizontalní roviny,aby ideální tvar zimního sediska nastal později,v době mrazů.
K obdobnému výsledku dospějí včely samy,vložíli se v podletí do úlu opět mezistropy.Boxy vymezující:plod zásoby prostor k vyklizení.

Nehlídaná česna jsou od nejspodnějších rušena.
Nakonec je ponechán jen stropní větrací otvor z česnem do čelní strany úlu.

Sluncem prohřívaná česnová stěny v době zimování néni pro včelstvo přínosem.Dostačujícím kompromisem je,že úly jsou pootočeny a česnová stěna,néni tou stranou která je sluncem prohřívaná nejvíce.

Teplo odešlé stropem v pravý čas je Krásnou ztrátou !

Pro případ nepochopení co autor vlastně chtěl vyjádřit? :
Opak toho co prezentují včelařské kapacity :
...biologicky výhodnýje vertikalně orientovaný a úzký ze stran zužený prostor...

v dobrém franta

Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita barvou,
byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.

Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky izolované
PS jsou u mne silně napadány mravenci .

Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a minimálně
zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora dolů
a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky pro
intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
> gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. V zimě
neexistovala
> vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
> mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i
poroj) -
>
> Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
> včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
> sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa
podle
> návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen
jedním
> úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde venku
na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.

Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma co
se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
cepem a nikoli mlátičkou.

Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo o
sobě.
Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože :o)....
Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
:o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 12:28 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
> ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita
barvou,
> byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
> vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
> rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
> nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
> V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
> včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.
>
> Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky
izolované
> PS jsou u mne silně napadány mravenci .
>
> Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a
minimálně
> zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
> nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora
dolů
> a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky
pro
> intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
> pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
> včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
> zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka

To se dělá tak, že po kombajnu, vyběhneš na pole Ty. S nůžkama v jedné ruce
a s pytlem v druhé ruce. A obilí, které polehlo tak, že ho už kombajn
nesebral, se tímto náčiním sklidí. Klasy do pytle a slámu na hromadu.

Marně dnes přemýšlím, proč to tak naši kdysi (před více než 1/4stoletím)
dělali. Možná byl problém v množství. Koupit míň než 50-ti kg pytel byl
problém. Možná byl problém v něčem jiném. Kdo si to má pamatovat. Zvláště
když mně to tehdy, coby malého kluka, nezajímalo.
Asi se musím zeptat.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Problém ale je, kde sehnat tu slámu.

Já tomu stejně neporozuměl.

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou
až
> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po obvodech.

Michal

Ty problémy s kondenzačními zónami jsou podobné u uteplených úlů i
uteplených bytů. V architektuře je takové řešení běžné, říká se tomu
odvětrávaná fasáda, odvětrávaná izolace apod.

Mně toto řešení připomíná zimování v izolovaném včelníku. Pokud bych ho ale
tam, kde včelařím já, nasadil dříve než tak v lednu, stal by se i optimálním
místem pro zimování myší. A to by pro včely nebylo zrovna optimální.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 12:40 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie


> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.
>
> Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
> nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
> do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
> protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
> padem jsem mel uly prikryty mravenistem.
>
> \vov

> Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych ho ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna optimalni.

Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?

\vov

To by bylo něco!
Přimlouval bych se ale, aby byla možnost zvolit buď všechno abecedně
nebo po obvodech.

PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu (a ještě
další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili seznamy vytištěné z programu
ZOE, místo oficiálních tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy.
Nevíte někdo něco bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel
zdlouhavě ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
kliknutích vyjede z tiskárny?
Prozatím si nedělám žádné závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když
mi to předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady proběhla
ohledně digitální podoby Včelařství.

Zdraví Josef


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 10:03 PM
Subject: Prográmek


Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá
za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a
dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu
obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po
obvodech.

Michal

----- Original Message -----
From: "Olda" <olda.vancata/=/quickent.se>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 11:21 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple?


> > Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych
ho
> ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i
> optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna
> optimalni.
>
> Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?
>
> \vov

Omlouvám se za předchozí příspěvek, uklepl jsem se.
R. Polášek

ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

>
> PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu
> (a ještě další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili
> seznamy vytištěné z programu ZOE, místo oficiálních
> tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy. Nevíte někdo něco
> bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel zdlouhavě
> ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
> kliknutích vyjede z tiskárny? Prozatím si nedělám žádné
> závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když mi to
> předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady
> proběhla ohledně digitální podoby Včelařství.

Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?

Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
se jedná o OV tak nevím.

S pozdravem

Lněnička

Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na svepomocny fod v souvislosti s povodnemi jsou v plne vysi vyrizeny.
Frantisek Rousek




ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Jsem na rozpacích,co chtěl vlastně autot říci,i když se to závěrem článku snaží vysvětlit.
Používá-li slovo nepravidla,tak to znamená,že pravidla jsou to,co hlásají dle něho kapacity a tak proč je u toho slovo plebejské,když je zřejmé,že takovým spůsobem včelaří i on sám.Nebo snad chtěl autor oslovit sám sebe? Pokud by ale chtěl vyjádřit to,co asi myslel,tak by to muselo být napsáno jinak.Ale takhle to stačí.

Hezké svátky. V Banýr

ze strany svazu jistě - můj dotaz směřoval na podporu státu - respektive ministerstva

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Frantisek Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Datum: středa, 10. prosince 2003 v 8:23 dop
Předmět: vcelari po povodnich

>
> Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala
> mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na
> svepomocny fod v souvislosti s povodnemi
> jsou v plne vysi vyrizeny.
> Frantisek Rousek
>
>
>
>
> ahoj,
>
> zda se mi to a nebo vcelari postizeni
> povodnemi byli ministerstvem v tichosti
> odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny
> od slova prach :-) ) supliku ?
> mate nekdo nejake informace ?
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>
>

Dík ze podrobný popis technologie, odzkoušel jsem to a funguje to, snat jen tlouštka mezistěn je trochu větší než bych si představoval, ale nejspíš to bude otázka určité praxe.

> To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
> vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
> člověka .

A co botulismus??? Pravda, ten zrovna s hygienou vytáčení nesouvisí...

> > Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální zisky, tedy zřejmě i nepradaný med
v konvích. Možná dokonce i nevytočený med v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
----- Original Message -----
From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:59 PM
Subject: Re: Stacirna medu

OV

Blinka


> Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?
>
> Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
> se jedná o OV tak nevím.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>

Prvě jsem aktualizoval seznam filmů na www.sweb.cz/jjvcela:
LOM - seminář na téma zakládání komerčních včelařských farem.
Zdravím Honza

> Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální
zisky,
> tedy zřejmě i nepradaný med v konvích. Možná dokonce i nevytočený med
> v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
> daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).

Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
..

Honza

Jak je to, prosím, formulováno přesně? Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

...
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza

Dne čt 11. prosinec 2003 07:01 Jan Čáp napsal(a):

> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
> že ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky
> nějakej je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo

Dobry den,
mohl by jste byt presnejsi, primo v jakem zakonu, nebo vyhlasce se toto pise?
Je tam nejak definovan rozdil mezi produkcnim vcelstvem a oddelkem ?

Honza

Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
dani z príjmu.

mimo jiné se tam píše:

Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou osvobozeny
od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."

Honza

> Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
> těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

Asi jako příjem (viz předchozí citace). Když vemu v úvahu úřední logiku,
odpovídá to statisticky vykazovanému průměrnému výnosu ze včelstva (10 kg)
krát průměrná výkupní cena (50 Kč) - tedy snaha zdanit všechno o čem se může
úředník "oprávněně" domnívat že existuje. No a hlídat počet včelstev je
pochopitelně snažší než prodej medu.

Další viz můj příspěvek "Tak nám zdanili včely" z 22.11.2003, podrobnosti a
přesnou citaci zákona jsem zatím nehledal.

Honza

Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně. Povinnost podat daňové
přiznání ještě neznamená daň také skutečně platit. Mívám kolem 30. včelstev.
Osobně podávám jako invalidní důchodce poctivě vypracovaná daňová přiznání
každý rok a ještě nikdy jsem ale daň platit nemusel, protože je rozdíl mezi
příjmem a ziskem a zisk se vždy vešel do výše nezdanitelných částek. A
příjmy byly vždy vyšší, než 500,- Kč na včelstvo, takže využití této "taxy"
by pro mne bylo výhodou. Daňové přiznání nakonec stejně tak jako tak
podávat musím - vždyť se do příjmů započítávají i státní dotace.
S pozdravem
Petr Lokvenc

lokvenc.petr/=/volny.cz
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 9:56 AM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
> fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
> dani z príjmu.
>
> mimo jiné se tam píše:
>
> Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou
osvobozeny
> od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
> príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
> sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
> zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
> samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
> V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
> cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
> maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."
>
> Honza
>
>
>
>

> Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.

Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:

* se urodilo nebo ne
* sklidil úrodu nebo ne
* pálil nebo ne
* zvrhnul se mu kvas nebo ne
* atd.

Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
potenciálního teoretického příjmu!

Honza

S tím ovšem nelze nesouhlasit. Leda kdyby bylo možné zvolit alternativu :
paušál (500,- na včelstvo) nebo skutečnost. Podobně jako volba: skutečné
náklady nebo 50% příjmů u prokazování nákladů při příjmech ze zemědělské
činnosti. Což ale asi nepůjde, protože by to popíralo samotný účel nařízení
:-)!
PS.: To už vyšlo jako platný dokument, nebo to je dosud ve stavu jednání?

> > Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.
>
> Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
> nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
> ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
> platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:
>
> * se urodilo nebo ne
> * sklidil úrodu nebo ne
> * pálil nebo ne
> * zvrhnul se mu kvas nebo ne
> * atd.
>
> Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
> potenciálního teoretického příjmu!
>
> Honza

Josef Blinka napsal(a):

> OV
>
> Blinka
>
>
Tak to byl čistě jejich výmysl. Někteří lidé, pokud to není na
vytištěném formuláři a napsáno rukou, tak to neberou. Ze strany
Sekretariátu ÚV ČSV nejsou pochopitelně naprosto žádné námitky proti
použítí formulářů, pocházejících z programu ZOE. Nikomu ani nevadí
formuláře, které si někdo udělá v Excelu, pokud obsahují všechny údaje,
které jsou v originálních formulářích. Jediné problémy bývávaly v době,
když byl příspěvek na proces zazimování a dotace D1 a někteří chytří
funkcionáři si udělali vlastní formulář, který sdružoval obě částky a
nebylo jim možno vysvětlit, že formulář na podpisi pro dotaci je dílem
ministerstva a že u dotací platí "čí chleba jíš, toho píseň zpívej".

S podravem

Lněnička

Jan Čáp napsal(a):

>
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza
>
>
Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

S pozdravem

Lněnička

> Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
> 40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
> tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
> je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
> naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).

Honza Čáp

Dovolím si pár slov.

Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.

Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
dostali.

Zdraví PP.


Jan Čáp napsal(a):


>>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
>>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
>
>
> Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
> vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
> větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
>
> Honza Čáp
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Zdravím včelaře

na webu www.vcely.or.cz/files je nový PDF soubor od Oldy jak měřit
velikost buněk




J. P. B.

Zmiňovaný článek o daních jsem V Právu četl několikrát.
Tak jak bylo napsáno:1) Částka příjem pro povinnost dávat dle § 10 daňové přiznání,se zvyšuje z 10 tisíc na 20 tisíc Kč. 2) Nově se upravuje příjem ze včelstev tak,že příjem z 1 včelstva se pevně stanovuje na 500Kč.Nevstahuje se na zem. činnost registrovanou jako živnost § 7.
Zde upozorňuji: příjem není zisk a příjem se také nezdaňuje. Výše příjmu je jen rozhodující pro povinnost podat daňové přiznání.Zdaňuje se jenom zisk,to je rozdíl mezi příjmem a vydáním a to částkou od 15 do 32 % podle toho jek velký byl souhrn příjmů celkem podle ostatních paragrafů a to podle tabulky.
Autor článku si zřejmě odvodil,že když příjem od 40 včelstev bude pevně stanoven 500*40 , 20000Kč,nebude muset včelař podávat daňové přiznání.Pokud nebude mit ale žádný jiný příjem podle § 10.Autor bude mít pravdu pokud se ještě v zákoně neojeví slůvko nejméně 500 Kč.Slůvko nejméně v článku nebylo a tak budeme-li vycházet z toho,že tam ani nebude,vznikne následující.1)Zákonodárce neměl v úmyslu osvobodit od daně všechny včelaře do 40 včelstev.2)Dodatečně bude muset být upřesněno jestli dotace a prodej medoviny patří do oněch 500 Kč a nebo tvoří samostatný příjem podle § 10.Pokud by dotace samostatný příjem tvořily,včelař by nemusel podávat přiznání jen při počtu 30 včelstev.protože s dotací a/150 Kč by se dostal na příjem 20000.Anyní příklad:1)Včelař nemá podle § 10 jiný příjem než od včel,do 20000,Dańové přiznání nepodává. 2)Včelař má mimo příjem od včel 12000 Kč ještě další příjem 8000 Kč ,dańové přiznání rovněž nepodává.3) Včelař má mimo příjmu od včel 12000,ještě jiný příjem podle § 10 a to 9000 Kč,celkem 21000,dáňové přiznání podává.Pokud to bude jen za zemědělskou činnost,může použít variantu 50% nákladů,a vykáže zisk 10500 Kč, nebo náklady vykáže ve skutečné výši a v tom případě mohou prokazatelné náklady dosáhnout výše příjmů a pak by také dań neplatil.Tuto variantu doporučuji uplatňovat jen s odbornikem.Posunutí hranice příjmů na 20000 Kč je jistě pokrok, který dosti malým včelařům umožní lepší ekonomický efekt,pokud však nebudou mít ještě další příjem podle § 10.Přirovnávání se švestkami není možné,jde o něco jiného.Nejsem právník ani daň.poradce.Moje názory jsou jen podle skušeností.

V.Banýr

> na webu www.vcely.or.cz/files je nov PDF soubor od Oldy jak m it
> velikost bun k

1. nejedna se o plastovy bunky, ale o jakykoliv

2. soubour se jmenuje cellsize.pdf a je kolem +100 kilo velikej

\vov

Vážení a milí,
spolu s přátelskými pozdravy dávám na vědomí, že na úterý 16. prosince v 18 hodin plánuje Brno-střed přednášku Dr. Ing. Antonína Přidala z Mendlovy zemědělské univerzity na téma "Práce se včelami na jaře". Místo - budova Československého červeného kříže (zastávka tramvaje do Kr.Pole na konci Lužánek a šikmo přes křižovatku - je červenobíle malovaná). Jde se do Prvního poschodí.
Zveme srdečně všechny zájemce.
Vladimír Ptáček

Přátelé, mohl by se někdo, kdo včelaří v nízkých nástavcích, trochu rozepsat na téma technologie včelaření v tomto typu úlu? Hlavně by mě zajímalo, jestli se opravdu dá v praxi použít metoda manipulace s celými nástavky (bez listování rámky), odebírání plných medníků bez vytahování a prohlížení rámků, používání výkluzů nebo vyfukovačů apod.

Michal

V.B
> Autor článku si zřejmě odvodil,že když příjem od 40 včelstev bude pevně
> stanoven 500*40 , 20000Kč,nebude muset včelař podávat daňové přiznání.Pokud
> nebude mit ale žádný jiný příjem podle § 10.Autor bude mít pravdu pokud se
> ještě v zákoně neojeví slůvko nejméně 500 Kč.Slůvko nejméně v článku nebylo
> a tak budeme-li vycházet z toho,že tam ani nebude,vznikne

Není v zákonu, který ostatně sněmovna schválila a Klaus podepsal.

S pozdravem

Lněnička

Nové články:
===========

Zatmelení česna jako ochrana včelstva před nepřáteli:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003121201

S pozdravem
redakce

Nové články:
===========

Kalendárium - prosinec:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003121202

S pozdravem
redakce

Dne čt 11. prosinec 2003 16:14 V.Banýr napsal(a):

> přiznání jen při počtu 30 včelstev.protože s dotací a/150 Kč by se dostal
> na příjem 20000.Anyní příklad:1)Včelař nemá podle § 10 jiný příjem než od

Dobry den,

dneska jsem se ptal danoveho poradce, a bylo mi zdeleno, ze dotace se do dan.
priznani neuvadi - neni to prijem ke zdaneni.Je to davka, v nasem pripade na
cukr, a pocita se stim, ze se utrati.Potom samozrejme takovyto cukr,
zaplaceny z dotace, nelze dat do nakladu.Ja osobne danim as tak dobre
nerozumim, a sam jsem dotaci v minulosti jako prijem uvadel.

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Janu Cervenkovi-dotace je nedanovy prijem,ktery se do zisku nezapocitava a je pouze veci vcelare na co ji vyuzije.Pokladni doklad,.ktery obdrzel pri nakupu cukru da samozrejme do nakladu v ucetnictvi,pokud uvadi v prijmech trzby za med.

Takového poradce bych nechtěl mít. Dotace se samozdřejmě daní. Snad stačí příklad, že to bylo několikrát napsáno v časopise Včelařství od právničky ČSV. Při vydávání dotací Vás na povinost zdanění upozorňují.
Tonda.

>dneska jsem se ptal danoveho poradce, a bylo mi zdeleno, ze dotace se do dan.
priznani neuvadi - neni to prijem ke zdaneni.Je to davka, v nasem pripade na
cukr, a pocita se stim, ze se utrati.

Naše dotace jsou tak zvané "neinvestiční" a ty podléhají zdanění.
(Investiční dotace by patrně nepodléhaly).
A teoreticky není jedno, na co je včelař použije - vždyť už v podmínkách pro
jejich získání je stanoveno, na jaká včelstva se poskytují (síla, vysoká
pravděpodobnost úspěšného vyzimování). Prakticky si ale včelař může koupit
co chce, protože to, na co jsou určeny už koupil před tím (například cukr).
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz

----- Original Message -----
From: "Raska Josef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2003 10:12 AM
Subject: prijem,zisk,dane


> Janu Cervenkovi-dotace je nedanovy prijem,ktery se do zisku nezapocitava a
> je pouze veci vcelare na co ji vyuzije.Pokladni doklad,.ktery obdrzel pri
> nakupu cukru da samozrejme do nakladu v ucetnictvi,pokud uvadi v prijmech
> trzby za med.
>
>

Zajímal by mě váš názor na otevřená očka v jednotlivých nástavcích. Letos jsem zazimoval část včelstev ve třech nízkých nástavcích (39x17) a ponechal otevřená očka ve všech nástavcích. Zakrmeno cca 22 kg + zbytky medu v plástech. U jednoho včelstva se mi stalo, že i přes množství zásob si včelstvo utvořilo chumáč těsně pod strůpkem. Ostatní v prvním až druhém nástavku. Je možné, že to způsobilo otevřené očko ve vrchním nástavku?
Jednotliví autoři technologií se na uzavírání oček na zimu rozcházejí. Otevřená očka - všechna, pouze druhé od shora atd.
S přáním klidného zimování
Pavel Benda

Přátelé,
nebude běkdo ochoten natočit na video přednášku Ing. Přidala v úterý 16. prosince v 18 hodin na téma Práce se včelami na jaře. Vytvářím databázi videozáznamů včelařských akcí a tento den nebudu moci na přednášku přijet.
Děkuji předem Honza
Můj kontakt: jan.jindra/=/centrum.cz nebo mobil 608 98 32 97

> Pekne, ale podla uvedeneho prikladu v navode na meranie buniek mi
> vychadza rozmer bunky 5,1 mm a nie 5,6.

preklep je uz srovnanej

\vov

V posledních dnech dostáváme na adresu casopis/=/n-vcelari.cz velké množství fotografií do fotosoutěže a někdy nestíháme včas mailbox vyprázdnit. Proto se Vám v uplynulých dnech mohlo stát, že se Vaše pošta vracela jako nedoručitelná. Za tuto situaci se omlouvám.

Zároveň si dovoluji požádat soutěžící, kteří posílají digitální fotografie o celkové velikosti souborů 2 MB a více, aby je poslali vypálené na CD na adresu
MODERNÍ VČELAŘ
P.O.BOX 11
691 03 Rakvice

Upozorňuji také, že uzávěrka pro příjem soutěžních fotografií byla prodloužena o 2 dny, tedy do 17.12.2003 včetně.

V. Protivínský

Názor.
1 - instinkt včelám velí umístiti místo posledního plodu a sediště zimního
chumáče u česna, v místě, kde je přívod vzduchu.
2 - instinkt včelám velí umístiti místo posledního plodu a sediště zimního
chumáče tak, aby zásoby byly nad včelstvem nebo vedle včelstva, ne pod ním.
Otevřením všech oček byly tyto instinkty v rozporu, převládl buď jeden nebo
druhý.
U těch, co sedí úplně nahoře, budou muset stačit zásoby, co jsou vedle
včelstva. Pochybuji, že v zimě za minusových teplot půjdou včely za zásobami
dolů. U těch, co sedí dole, budou zásoby dostupné za předpokladu, že chumáč
není od zásob oddělen větší souvislou plochou prázdných rámků. Takovou
plochu plástů bez zásob zimní chumáč v zimě za minusových teplot není
schopen překonat.
Situace se změní, jakmile včely začnou plodovat, oteplí se a uvnitř úlu se
aspoň přes poledne zvýší teplota nad zhruba 10 st C. Taková teplota stačí na
to, aby včely začaly přenášet zásoby k místu sediště a k plodu.

Myslím, že hlavně kvůli správnému umístění zimního chumáče by při krmení v
srpnu a hlavně v září neměly být otevřené všechny dostupné otvory. V
nejhořejším nadstavku bych očko zavřel, v druhém odshora otevřel naplno, u
něho by se měl zimní chumáč správně usadit a z ostatních otvorů nechal
otevřené jen ty, kde jsou zalétané létavky a to jen na velikost pár včel.
Otázka je, jak se bude projevovat zasíťované dno.
Ostatně, když použiju "univerzální argument" - v dutém stromě byl obvykle
taky jen jediný otvor.
Kromě toho letos bylo dost riskantní nechat takhle otevřená všechna očka,
teplé počasí bylo dlouho po nakrmení do října a tím pádem bylo i velké
nebezpečí loupeže. Nedivil bych se, kdyby u včelstva, co sedí nahoře byla
více než polovina zásob vyloupena a včely sedí na zbytku, tudíž zákonitě
nahoře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2003 8:20 PM
Subject: Které očko otevřené na zimu?


> Zajímal by mě váš názor na otevřená očka v jednotlivých nástavcích. Letos
> jsem zazimoval část včelstev ve třech nízkých nástavcích (39x17) a
ponechal
> otevřená očka ve všech nástavcích. Zakrmeno cca 22 kg + zbytky medu v
> plástech. U jednoho včelstva se mi stalo, že i přes množství zásob si
> včelstvo utvořilo chumáč těsně pod strůpkem. Ostatní v prvním až druhém
> nástavku. Je možné, že to způsobilo otevřené očko ve vrchním nástavku?
> Jednotliví autoři technologií se na uzavírání oček na zimu rozcházejí.
> Otevřená očka - všechna, pouze druhé od shora atd.
> S přáním klidného zimování
> Pavel Benda

Dr. Farrar z USA, podle něhož jsme nízkonástavkové včelaření kdysi zkoušeli, ponechával otevřené očko v nejvyšším nástavku a velmi silně redukované česno (na 2 cm) ve dně. (Měli tam však velmi tvrdé zimy)
Já ponechávám otevřené očko v předposledním nástavku počítáno zdola a část česna ve dnu o šířce asi 12 cm. Horní nástavek ponechávám bez očka, aby tam včelstva uložila maximum zásob a v případě, že z nějakých důvodů zeslábnou, aby měla kam uhnout. Na jaře otevírám očka ve spodních nástavcích, jamile včelstvo začne sílit z líhnoucího se plodu a zejména, když jedno očko nestačí přílivu pylu a nektaru. Přes léto jsou tři v nástavcích u dna a hlavní česno, nebo podle situace široké dno a očka jen v prvním nebo i druhém nástavku. V suchém povětří na Mendlově včelíně jsem měl včelstvo též jen s dolním česnem 4 x 35 cm.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Ptal jsem se Peroutky na výklad toho co znamená 500.-Kč výnosu včelstva a on mi potvrdil, že jednoznačeně to znamená možnost chovat 40 včelstev a nemuset kvůli tomu podávat daňové přiznání, bez ohledu na přijímané dotace (ty jsou jaksi zahrnuty v těch 500 kč). Já si to vysvětluji dále tak, že pokud se ale daň.příznání podává, pak se musí zahrnout všechny prokazatelné příjmy, samozřejmě včetně dotací.

Na moji připomínku k jeho odpovědi tomu "vrahovi" Mockovi co vymetl 30 včelstev na sníh mi vysvětlil, že to je Mocka věc a s tím si může dělat co chce. Jako když si chovatel prasat udělá zabijačku. Z hlediska morálního to jako včelař ale odsuzuje. Dotace na ta včelstva s "týkaly opylování" v uplynulém roce. Asi jsem se zbytečně vzrušoval.

Jinak mluvil pěkně a uváděl zajímavá čísla a fakta. To je ale na jiné téma, kdyby byl zájem, mám pár poznámek.
Eman

Nové soubor:
===========

Evidence členů ZO:
Program pro evidenci členů ZO. Po kliknutí se objeví stránka autora
programu, kde je možné stáhnout jak samotný program, tak řadu textů a
doplňků.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=4

Tisk žádostí o dotace:
Program vytáhne ze ZOE databázi včelařů a po doplnění o počty obnovených
včelstev vytiskne sestavu formulářů "Seznam včelařů žádajících o dotaci na
obnovená včelastva" řazenou po obvodech (každý obvod na jeden list) nebo
abecedně. Vyžaduje RunTime soubor.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=5

RunTime:
Potřebný RunTime pro běh programu pro tisk žádostí o dotace.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=6


S pozdravem
redakce

Kdo tam nebyl, je zase zdravý, nemusel 3 hodiny mrznout v nevytopeném sále restaurace Na křižovatce v Břehách. Chtěl bych znát % účastníků, co to odleží s chřipkou. Já to šel odpoledne rychle rozběhat s aerosolem mezi včely. Inhalace acetonu dělá divy.

Jsou to dále jen některé zajímavé (pro mě) momenty s minikomentáři.
-------------------------
P má 37 včelstev s 20-30 kg/vč. za rok (Kutná Hora-Benešov).
Letos na jaře měl taky větší úhyny.

Krize včelařství je v celé Evropě, u nás je relativně nejmenší (Jak jinak s tak dobrým vedením :-)). EU se proto snaží včelaře silně podporovat. Poslední zima znamenala velké úhyny všude v Evropě (2 mil. v Rusku), nejen kvůli cementovému medu, ale včely většinou nebyly dlouhověké (chybělo tukové tělísko) a neví se proč.

U nás jsou pro včelaře nejmenší náklady na léčení, v Maďarsku znamená léčení 1 včelstva cenu 4 kg medu.

V soutěži o med roku bylo 20% vzorků s více jak 20% vody. Včelaři nedokáží vyrobit vyzrálý med. Při průběžném vytáčení během snůšky se do medu dostává sladina.

Podpora - dotace od MZe bude i příští rok zase asi 150 Kč, dotované léky byly letos už podle vzoru v EU.
V EU byla podpora 15 milionů Euro. Rozpočítává se podle počtu včelstev na jednotlivé země.

Ve Francii je prý 1/3 medu nastavovaného hydrolyzáty cukru. u nás se to nedaří dokázat.(??přístroje? :-( ). Ta zpráva CZPI o znečištěných medech antibiotiky atd. vyvolala rozruch i v parlamentu a byly uloženy MZE opatření aby se to neopakovalo. U nás distributoři míchají med z Číny atd. s naším medem. Objevené spory moru pak svádějí na med z našich včelstev "zamořeným" medem. Někde tady prodával včelař med, který přímo morem smrděl a přišlo se tak oklikou na ohnisko.

Medu budou v EU pouze 2 druhy: nektarový a medovicový - hranice je vodivost 8 mikroSiemens.

Okresy stále zůstávají, zanikly jen okresní úřady.
Plzeňský kraj se například "baví" jen s jednotlivými OV ćsv. V jiném krají to je zas jinak. (:-( Já taky nechápu proč by se měl jeden okres starat o sousední, leda při nutné koordinaci řešení nemocí, ale to se ty dotyčné okresy vždy dohodnou).

Mor ve včelstvu se projeví až za 2-3 roky po napadení úhynem po zimě. Táhnoucí se vlákno z buńky je jen u čerstvé napadené larvy, po čase to vyschne (příškvar).
V jednom příškvaru je až 5 miliard spor paenibacilus larvae larvae. (na přeloučsku je totiž mor aktuální problém :-( ).

Za obnovené včelstvo po zimních úhynech se dostane asi 1400 Kč, i ti co na jaře nic nehlásili (kvůli (zásluhou?) neorganizovaným včelařům - rovnoprávnost) pokud si sehnali 1 svědka. Bylo nahlášeno asi 100 000 úhynů, a o 50 000 je nižší stav včelstev. (70 mil. Kč děleno 50000 = 1400).

Dotace léčiv by měla být jen pro organizované včelaře, ostatní (2000 neorg. včelařů) by měli platit na recept od veteriny plnou cenu za dobírku z Dolu. ZO není povinna léčit neorganizovaným včely, neboli těm by to v extrémním případě měli léčit veterináři za úplatu.
(už to vidím, jak si neorganizovaní sami kupují léky a platí za léčení :-))

Eman

> Medu budou v EU pouze 2 druhy: nektarový a medovicový - hranice je
vodivost
> 8 mikroSiemens.

Spravny udaj je 80 mS.m-1 ! Stav v nove Vyhlasce c 76/2003 je poplatny
soucasnemu redukcionismu. Vyhlaska 374/1977 byla nohem presnejsi, protoze
nepopirala existenci smisenych medu, ktere ted podle nove Vyhlasky budou
rovnomerne rozdeleny do kvetovych a medovicovych medu. Konzumenti, kteri
budou si chtit koupit kvetovy med, tak klidne koupi med smiseny. Bohuzel,
ale trendy jsou spise rozdily stirat, nez je vystihovat. Navic zmizely i
parametry pro pylovou analyzu, jako nastroje pro stanoveni typu medu, jeho
druhu a geografickeho puvodu, coz rovnez znesnadnuje spravne hodnoceni medu.

Mozna, ze v norme Cesky med by takove parametry mohly byt ponechany! Tedy,
ponechat vsechyn tri typy medu a jakou soucast zkouseni medu ponechat i
vyznam analyzy pylove. Dosud je v norme cesky med jen podminka, ze
medovicove medy museji byt pravotocive pred i po inverzi, coz je dobre, ale
pak smisene medy nad 80 ms/m a s levotocivym vysledkem v navaznosti na Vyhl.
76/2003 spadnou do kvetovych medu - to pak bude teprve chaos ... Moza, ze
neni treba vse prejimat slepe z predpisu EU!

Antonin Pridal

Proboha hlavně neberte výroky našeho p. Peroutky jako radu nejlepší.Podání daňového přiznání má nějaké regule a to že někdo řekne příjem ze včelstva je min. 500,- nemusí ho podávat do 40 včelstev jsou předvolební mázy medem kolem h... .Účetnictví se musí uchovávat 10 let.Co bude za pár let si dovedu vzhledem k členství v EU představit a vidím živě pány z FÚ jak vybírají penále za neznalost zákona.

:-)))

>Proboha hlavně neberte výroky našeho p. Peroutky jako radu >nejlepší.

To nás máš za takový tupce, že bychom se FÚ vymlouvali na to, co někdo řekl nebo napsal? O jakém účetnictví a 10 letech tu meleš? Skoro nikdo (100? 200?) z těch 50000 včelařů si ho pro FÚ nevede. Myslím že to kromě tebe tady každý pochopil.
:-(

Pouze jednou,v roce 1985 strana jmenovala :
Zdenka Dobíška,dr.Miloslava Peroutku CSc,Vlastimila Sobotu,ing.Josefa Mandíka,/Vojtěch Sojka???/za kandidáty do ústředního výboru.

Zato my,můžeme se těšit každý den z jejích postů,7300krát.
Kandidáti prověřeni Národní frontou a Komunistickou stranou jsou v nejvyšší složce čSV dnes nenahraditelní.
Jsou prostě nejlepší,lepší než kdokoliv z nás.

Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle

Vazeni priatelia,
preco stale niekdo miesa hovno s makom. Chcete s toho urobit obchod zo zmiesanym tovarom. Koho to dnes zaujima. Dalej spajate nespojitelne, boha s narodnym frontom. Napiste radsej ako lepsie celit chorobam vcelieho plodu a pod.
Michal Senican
____________________________________________________________
Udělejte radost svým blízkým i sobě. Vánoční katalog Braun přináší tisíce inspirací na vánoční dárky. Vyslovte přání a Braun Vám ho splní!
http://seznam.hit.gemius.pl/hitredir/id=9X6rUA0WEAtM7sEWuY3lr/=/m7/id=9X6rUA0WEAtM7sEWuY3lr/=/m7/url=http://vanoce.novinky.cz/braun/index.php

Přátelé, opakuji prosbu:
nebude běkdo ochoten natočit na video přednášku významného včelařského vědeckého pracovníka Ing.Přidala v úterý 16.prosince v 18 hodin na téma Práce se včelami na jaře. Vytvářím databázi videozáznamů včelařských akcí a tento den nebudu moci na přednášku přijet.
Děkuji předem Honza
Můj kontakt: jan.jindra/=/centrum.cz nebo mobil 608 98 32 97

Byla zde v příspěvku poznámka, že 20% vzorků zaslaných do soutěže nevyhovělo obsahem vody. Soutěže jsem se také zúčastnil a myslím, že jsem dopadl velmi dobře. Zajímalo by mne kompletní vyhodnocení vzorků (anonymní). Nebylo by možné toto vyhodnocení umístit v "download" konference nebo nějakým jiným způsobem zveřejnit? Otázka asi pro přítele Lněničku nebo někoho z redakce Včelařství?

Klidné zimování
Pavel Benda

Víš, záleží z jakého úhlu se na to podíváš a co hlavně co z toho má vzniknout - tedy za jakým účelem.

ˇPanu Táborskému si myslím že o židli nejde - zdá se milým člověkem, ale reálnost být od mládí tj. 20 let živen včelami a postavit se z nuly na životaschopný provoz je dosti zkreslené - zejména bez těch dotací.

Mám to za sebou a pohled dopředu naskýtá pouze čísla tzv. terciálního sektoru - zemědělství. Tj. sem ¨tam se zadaří, ale rizikovost !!! a vůbec nějak reálně vyčíslený plat je stále a bude stále úplně někde jinde než je průměrná mzda občana ČR 17 tis. hrubého.

Mirek

Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo. Dnes a zítra o
tom odchází oběžník číslo 6/2003. Odpoledne jej dám na svazovou www stránku.

S pozdravem

Lněnička

Musí se dát příspěvek do příjmů jako dotace a zdanit? Nebo je od daně osvobozen, případně už zdaněn.
Podhájecký

Kolik bylo téch vzorků celkem

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 15, 2003 10:52 AM
Subject: Peroutka (P) v P?elou?i


> Kdo tam nebyl, je zase zdravý, nemusel 3 hodiny mrznout v nevytopeném sále
> restaurace Na křižovatce v Břehách. Chtěl bych znát % účastníků, co to
> odleží s chřipkou. Já to šel odpoledne rychle rozběhat s aerosolem mezi
> včely. Inhalace acetonu dělá divy.
>
> Jsou to dále jen některé zajímavé (pro mě) momenty s minikomentáři.
> -------------------------
> P má 37 včelstev s 20-30 kg/vč. za rok (Kutná Hora-Benešov).
> Letos na jaře měl taky větší úhyny.
>
> Krize včelařství je v celé Evropě, u nás je relativně nejmenší (Jak jinak
s
> tak dobrým vedením :-)). EU se proto snaží včelaře silně podporovat.
> Poslední zima znamenala velké úhyny všude v Evropě (2 mil. v Rusku), nejen
> kvůli cementovému medu, ale včely většinou nebyly dlouhověké (chybělo
> tukové tělísko) a neví se proč.
>
> U nás jsou pro včelaře nejmenší náklady na léčení, v Maďarsku znamená
> léčení 1 včelstva cenu 4 kg medu.
>
> V soutěži o med roku bylo 20% vzorků s více jak 20% vody. Včelaři nedokáží
> vyrobit vyzrálý med. Při průběžném vytáčení během snůšky se do medu
dostává
> sladina.
>
> Podpora - dotace od MZe bude i příští rok zase asi 150 Kč, dotované léky
> byly letos už podle vzoru v EU.
> V EU byla podpora 15 milionů Euro. Rozpočítává se podle počtu včelstev na
> jednotlivé země.
>
> Ve Francii je prý 1/3 medu nastavovaného hydrolyzáty cukru. u nás se to
> nedaří dokázat.(??přístroje? :-( ). Ta zpráva CZPI o znečištěných medech
> antibiotiky atd. vyvolala rozruch i v parlamentu a byly uloženy MZE
> opatření aby se to neopakovalo. U nás distributoři míchají med z Číny atd.
> s naším medem. Objevené spory moru pak svádějí na med z našich včelstev
> "zamořeným" medem. Někde tady prodával včelař med, který přímo morem
smrděl
> a přišlo se tak oklikou na ohnisko.
>
> Medu budou v EU pouze 2 druhy: nektarový a medovicový - hranice je
vodivost
> 8 mikroSiemens.
>
> Okresy stále zůstávají, zanikly jen okresní úřady.
> Plzeňský kraj se například "baví" jen s jednotlivými OV ćsv. V jiném krají
> to je zas jinak. (:-( Já taky nechápu proč by se měl jeden okres starat o
> sousední, leda při nutné koordinaci řešení nemocí, ale to se ty dotyčné
> okresy vždy dohodnou).
>
> Mor ve včelstvu se projeví až za 2-3 roky po napadení úhynem po zimě.
> Táhnoucí se vlákno z buńky je jen u čerstvé napadené larvy, po čase to
> vyschne (příškvar).
> V jednom příškvaru je až 5 miliard spor paenibacilus larvae larvae. (na
> přeloučsku je totiž mor aktuální problém :-( ).
>
> Za obnovené včelstvo po zimních úhynech se dostane asi 1400 Kč, i ti co na
> jaře nic nehlásili (kvůli (zásluhou?) neorganizovaným včelařům -
> rovnoprávnost) pokud si sehnali 1 svědka. Bylo nahlášeno asi 100 000
úhynů,
> a o 50 000 je nižší stav včelstev. (70 mil. Kč děleno 50000 = 1400).
>
> Dotace léčiv by měla být jen pro organizované včelaře, ostatní (2000
neorg.
> včelařů) by měli platit na recept od veteriny plnou cenu za dobírku z
Dolu.
> ZO není povinna léčit neorganizovaným včely, neboli těm by to v extrémním
> případě měli léčit veterináři za úplatu.
> (už to vidím, jak si neorganizovaní sami kupují léky a platí za léčení
:-))
>
> Eman
>

Nové články:
===========

Spojování včelstev v zimě:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003121801

S pozdravem
redakce

Copak oběžník 6 ... Ale prašulky kdy se budou odsílat :-) ?
A slíbený oběžník se na internetu také včera neukázal ... :-(.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "CSV" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 17, 2003 10:26 AM
Subject: Příspěvek na obnovená včelstva


> Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo. Dnes a zítra o
> tom odchází oběžník číslo 6/2003. Odpoledne jej dám na svazovou www
stránku.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>
>

Petr Lokvenc napsal(a):
> Copak oběžník 6 ... Ale prašulky kdy se budou odsílat :-) ?
> A slíbený oběžník se na internetu také včera neukázal ... :-(.
> S pozdravem Petr
>
Peníze jsou již odesílány. Kdy dorazí na účty jednotlivých ZO, to ví
pouze Bůh a Banky.

S pozdravem

Lněnička

Banky mají den na zúčtování a den na clearing, za dva dny to MUSÍ být na
cílovém účtě.

Zdraví PP.


>>
> Peníze jsou již odesílány. Kdy dorazí na účty jednotlivých ZO, to ví
> pouze Bůh a Banky.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Nový soubor:
===========

Včelařské noviny 03:
Další (tištěná) podoba Včelařských novin
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=7

S pozdravem
redakce

Tak mě napadlo, zda by se nemohla fumigace úplně nahradit ošetřením aerosolem. Naše organizace si pořídila nový lehký kompresor s vyvíječem a ošetření včelstev je s ním perfektní, bez rozebírání, bez otevírání, náš školený pracovník prováděl ošetření česnem a bylo to provedeno velmi rychle.Co by na to řekli odborníci, kdyby tam, kde jsou k tomu podmínky, se jenom ošetřovalo aerosolem? Bylo by to zřejmě dražší, protože za ošetření se většinou musí platit. Přesto by možná mnozí tuto možnost využili. Otázkou zůatává kolikrát ošetřit a v jakých intervalech. To bychom mohli do příští sezony vyřešit. Co vy na to přátelé?

Ahoj!
Není co řešit. Ošetření aerosolem a fumigace (obojí správně provedené) jsou rovnocenné a vzájemně nahraditelné ošetření. Závisí jen na venkovní teplotě a Tvojí volbě.
Přeju příjemné svátky
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Otázkou zůatává kolikrát ošetřit a v jakých intervalech. To bychom
> mohli do příští sezony vyřešit. Co vy na to přátelé?

Jarolím Libor napsal(a):
> Ahoj!
> Není co řešit. Ošetření aerosolem a fumigace (obojí správně provedené) jsou rovnocenné a vzájemně nahraditelné ošetření. Závisí jen na venkovní teplotě a Tvojí volbě.
> Přeju příjemné svátky
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
>
>>Otázkou zůatává kolikrát ošetřit a v jakých intervalech. To bychom
>>mohli do příští sezony vyřešit. Co vy na to přátelé?
>
>
V principu ano, ale mohlo by dojít k tomu, čemu Ing. Veselý říká
rezistence roztočů na způsob ošetření. Pokud je použit pouze jeden
způsob ošetření, takje výrazně vyšší pravděpodobnost opakování některé
chyby, ke které může při ošetřování dojít. Takže bych radši i nadále oba
způsoby ošětření kombinoval.


Jinak počet ošetření je jasný, a termíny, ve kterých se má provádět
také. To vše určuje ve své vyhlášce krajský úřad a vyhláška má závaznou
platnost pro všechny chovatele. Tady jako včelaři nic nevyřešíme, od
toho si svými daněmi platíme státní zaměstnance.

S pozdravem

Lněnička

:>Pokud je použit pouze jeden
:>způsob ošetření, takje výrazně vyšší pravděpodobnost
:>opakování některé
:>chyby, ke které může při ošetřování dojít. Takže bych

Jaké chyby například se mohu dopustit u aerosolu, když dělám vše přesně podle návodu a otestovaným přístrojem?
To by mě tedy zajímalo. Nestálo by za to dát (VU Vč. DOL) článek do včelařství "Známé chyby při pří léčení varroázy". Měl bych do něj taky hodně námětů ze své chudé praxe. Ty chyby by měly být popsány i v návodech k léčivům. Jinak to dává velký prostor pro "zlepšovatele a vynálezce", protože ti jsou vždy chytřejší.

:>Jinak počet ošetření je jasný, a termíny, ve kterých se
:>má provádět také. To vše určuje ve své vyhlášce
:>krajský úřad a vyhláška má závaznou platnost

Tu vyhlášku bych někdy rád viděl. Termíny lze dodržet jen s aerosolem, protože počasí neporučím. Co včelařím, tak žádná vyhláška nebyla. Pokud by ve vyhlášce byl předepsán aerosol a nebyly by k tomu podmínky (testované přístroje, školení pracovníci, finance) tak je to pro legraci.

Podle mě, pokud dám v srpnu gabony a udělám 2x aerosol BEZ CHYB, naposledy v prosinci s acetonem, tak nic lepšího pro včely není. Nebo se mýlím?
Eman

Emanuel Vesely napsal(a):
> Jaké chyby například se mohu dopustit u aerosolu, když dělám vše přesně
> podle návodu a otestovaným přístrojem?
> To by mě tedy zajímalo. Nestálo by za to dát (VU Vč. DOL) článek do
> včelařství "Známé chyby při pří léčení varroázy". Měl bych do něj taky
> hodně námětů ze své chudé praxe. Ty chyby by měly být popsány i v návodech
> k léčivům. Jinak to dává velký prostor pro "zlepšovatele a vynálezce",
> protože ti jsou vždy chytřejší.
Přístroj je testován jednou za dva roky, takže výkon při druhé sezóně už
nemusí odpovídat tomu, co naměřili před rokem a půl, když byl u
opraváře. Dalším případem může být to, že se při ošetřování nedorží
návod, použije se voda při nevhodné nižší teplotě a mnoho dalšího.
>
> :>Jinak počet ošetření je jasný, a termíny, ve kterých se
> :>má provádět také. To vše určuje ve své vyhlášce
> :>krajský úřad a vyhláška má závaznou platnost
>
> Tu vyhlášku bych někdy rád viděl. Termíny lze dodržet jen s aerosolem,
> protože počasí neporučím. Co včelařím, tak žádná vyhláška nebyla. Pokud by
> ve vyhlášce byl předepsán aerosol a nebyly by k tomu podmínky (testované
> přístroje, školení pracovníci, finance) tak je to pro legraci.
V Praze vychází každý rok a veterinářka, která ma na starosti včely
posílá výpis na každou ZO. Předpokládám, že jinde to funguje podobně.
Pokud jí neposílají, tak by si ji měl na příslušném úřadu nebo
ispektorátu KVS vyžádat nákazový referent ZO.

>
> Podle mě, pokud dám v srpnu gabony a udělám 2x aerosol BEZ CHYB, naposledy
> v prosinci s acetonem, tak nic lepšího pro včely není. Nebo se mýlím?
> Eman
MOžná bych ještě přidal v červenci formidol.

S pozdravem

Lněnička

:>Přístroj je testován jednou za dva roky, takže výkon při
:>druhé sezóně už
:>nemusí odpovídat tomu, co naměřili před rokem a půl, když

Já tomu nevěřím a testuju si přístroj vždy znovu před sezonou přesně podle návodu k vyvíječi. Nebo existuje ještě jiný neveřejný postup, který používá jen výrobce?

:>Dalším případem může být to, že se při ošetřování nedorží
:>návod,

Takovou chybu vylučuji. To pak by celé léčení bylo věcí náhody i u ostatních metod. Slabinu vidím v případné rezistenci na určité léčivo. Aerosol i fumigace s dělá stejným přípravkem.

:>veterinářka, která ma na starosti včely
:>posílá výpis na každou ZO. Předpokládám, že jinde to funguje podobně.

Někde možná ano, u nás dosud ne. Ale je velká naděje na zlepšení - došlo tu ke změnám. Ještě by bylo dobré dodržování vyhlášky občas kontrolovat. Děsí mě ve snu představa, že by léčení převzali veterináři a jejich "krotitelé duchů" s přístrojem objížděli stanoviště, a posílali pak faktury za ošetření. Mimochodem za 1 psa majitel vyplázne ročně na očkování atd. minimálně 300 Kč a ani nemrkne (nehledě na ty škody co pes nadělá). A naše milované včelky některému majiteli nestojí ani za 30 Kč a ještě toho užitku co nám dají. Asi to bude tím, že včely nejsou tak přítulné a ještě potvory bodají. Koneckonců je to naše věc (předmět) a s tou si můžem dělat co chcem, (i vymést na sníh).

:>MOžná bych ještě přidal v červenci formidol.

Určitě, to nemůže škodit, naopak. A lapací rámky s trubčinou by se taky v sezoně mohly použít.

Eman
P.S.
Spokojené vánoční svátky a šťastný rok 2004!!

Všem účastníkům konference přeji krásné vánoce, zdraví a spokojenost v Novém
roce.

Daniel Prokeš

Příjené prožití svátků vám všem přeje Pepan

Všem včelařům krásné vánoce, šťastný nový rok, a jejich včelám teplo!
:-)


J. P. Baudiš

No tak jsme si už všichni popřáli hezké vánoce a šťastný Nový rok a teď se už zase těším na nějaké podnětné nápady a diskuze.

Končíme ty vánoční pozdravy, kdysi jsem někde četl, že staří včelaři dávali na česno snítku z lesních stromů pro dobrou snůšku a zdraví včelstev. Tedy žádná chemie jen domácí zdroje. V dnešním globalizovaném světě bohužel by nám snítka jedličky na česně proti destruktorovi nepomohla.Dovoluji si poslat do konference přání, ať to včely všechno přežijí.
Emil

do noveho roku zelam vela zdaru a uspechov pri vcelareni.Mam dotaz tykajuci sa odberu pelu,ako casto,ake mnozstva a pod.,aby to vcelstvam neuskodilo..Este technicka otazka:pri preliezani pelovej mriezky zostavaju obnozky(rousky)pred mriezkou alebo sa cast dostava aj za nu?Planujem mriezku vkladat namiesto letacovej vlozky a pod nu vkladat misku na zachyt.pelu..dakujem za kazdu odpoved:-)

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

4840

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Podle literatury se včely během pár dnů naučí přes otvory rousky pylu
pronášet a množství nasbíraného pylu silně klesá. Doporučuje se tam nechat
pylochyt jen pár dnů a pak cca týden, 14 dní bez pylochytu. Je to ale
literatura stará cca 20 let, novější údaje nemám. Jinak pylochytová mřížka
by měla mít několikanásobně větší plochu než je plocha česna, aby počtem
otvorů v mřížce neomezovala let včel. Proto je lepší instalovat mřížku
pylochytu vodorovně dovnitř úlu nad česno o ploše minimálně 1/3 půdorysu
úlu.


R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tins" <tyndo/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 02, 2004 1:40 PM
Subject: odber pelu


> do noveho roku zelam vela zdaru a uspechov pri vcelareni.Mam dotaz
tykajuci
> sa odberu pelu,ako casto,ake mnozstva a pod.,aby to vcelstvam
> neuskodilo..Este technicka otazka:pri preliezani pelovej mriezky zostavaju
> obnozky(rousky)pred mriezkou alebo sa cast dostava aj za nu?Planujem
> mriezku vkladat namiesto letacovej vlozky a pod nu vkladat misku na
> zachyt.pelu..dakujem za kazdu odpoved:-)

Již třetím rokem mám u dvojích včelstev trubci ještě v lednu.Zajímavé je,že matky jsou už dcery a tato vlastnost u nich pokračuje.Kontroloval jsem,že žádné včely neměly již 30.9.03 plod.Počítám,že za 50 roků to bude samozřejmost.Letos se chci zaměřit na to,kolik tam těch trubců v polovině 10 měs. ještě zbývá.Je zajímavé vidět 15.10.jak si klidně vyletí trubec na 2 min. na prolet,včely téměř nelétají,česno je hlídané a nikdo mu nebrání ve vstupu spátky.Má někdo podobnou skušenost?

V Banýr

Začínám včelařit, mám na to vzdělání a líbí se mi práce v přírodě. Téměř všichni se mi ale smějí,protože začínám zničeho,koupil jsem 20 včelstev značně zdravotně oslabené.
Snažím se sbírat nejnovější poznatky i se radit se zkušenými včelaři . Všichni se mi smějí, ale na praktickou radu musím dojít vlatní zkouškou, pochopitelně ne příliš úspěsnou. Prosím o radu nebo informaci kde ji najít.
Roman

Včelařím 39x24 dva nástavky plodisko a dle potřeby nástavky
v medníku Nástavkové včelaření je to správné ale medník
je těšký jsou skušenosti s výškou 39x15 v medníku a dole 39x24 nikde sem se o tom nedočetl.

jen je nech ať se smějí! Jsem také invalida Mám sice výhodu ,že v mé
rodině se včely chovají již více jak 100 let, ale zase jsem v zajetí
starých metod což může být i nevýhodou Přivýdělek k důchodu je to slušný
ale hlavně má člověk něco na starost a nepřemýšlí o sobě. To je ta hlavní
deviza!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "ROMAN" <gamanov.roman/=/centrum.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2004 6:06 PM
Subject: Jsem za??naj??? v?ela?, p?ed 20 lety jsem studoval VZ,nyn? jsem
inv. a chci si p?ilepovat v?ela?en?m


> Začínám včelařit, mám na to vzdělání a líbí se mi práce v přírodě. Téměř
> všichni se mi ale smějí,protože začínám zničeho,koupil jsem 20 včelstev
> značně zdravotně oslabené.
> Snažím se sbírat nejnovější poznatky i se radit se zkušenými včelaři .
> Všichni se mi smějí, ale na praktickou radu musím dojít vlatní zkouškou,
> pochopitelně ne příliš úspěsnou. Prosím o radu nebo informaci kde ji
najít.
> Roman
>

Občas se stím setkávám a nepovažuji to zvláštní jev

Pepan

----- Original Message -----
From: "V Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2004 6:00 PM
Subject: Trubci v zim?.


>
> Již třetím rokem mám u dvojích včelstev trubci ještě v lednu.Zajímavé
je,že
> matky jsou už dcery a tato vlastnost u nich pokračuje.Kontroloval jsem,že
> žádné včely neměly již 30.9.03 plod.Počítám,že za 50 roků to bude
> samozřejmost.Letos se chci zaměřit na to,kolik tam těch trubců v polovině
> 10 měs. ještě zbývá.Je zajímavé vidět 15.10.jak si klidně vyletí trubec na
> 2 min. na prolet,včely téměř nelétají,česno je hlídané a nikdo mu nebrání
> ve vstupu spátky.Má někdo podobnou skušenost?
>
> V Banýr
>
>

Jsou to trubci, kteří přežívají z léta nebo trubci, kteří se vylíhnou v
pozdním podzimu nebo v zimě?
Jinak co vím, tak jsou včely agresívní k trubcům zhruba 14 dní, měsíc po
ukončení poslední letní snůšky z lip, potom je mezi sebou trpí. Tak v záři
je občas mezi včelami ještě najdu, později ne. Nejvíce jich bývá tehdy,
pokud v době vyhánění trubců je na stanovišti nějaké bezmatečné včelstvo, do
kterého se trubci stáhnou. Pokud je najdu ve včelstvu v lednu, nebo únoru,
byl to spíše nedovinutý trubčí plod než dospělí trubci a zatím vždy to
znamenalo bezmatečné včelstvo.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2004 6:00 PM
Subject: Trubci v zimě.


>
> Již třetím rokem mám u dvojích včelstev trubci ještě v lednu.Zajímavé
je,že
> matky jsou už dcery a tato vlastnost u nich pokračuje.Kontroloval jsem,že
> žádné včely neměly již 30.9.03 plod.Počítám,že za 50 roků to bude
> samozřejmost.Letos se chci zaměřit na to,kolik tam těch trubců v polovině
> 10 měs. ještě zbývá.Je zajímavé vidět 15.10.jak si klidně vyletí trubec na
> 2 min. na prolet,včely téměř nelétají,česno je hlídané a nikdo mu nebrání
> ve vstupu spátky.Má někdo podobnou skušenost?
>
> V Banýr