Včelařská konference

Jsou věci, k nimž najdeme poučení jinde anebo i v minulosti. Jako malý příspěvek k diskuzi o významu uteplení zde uvádím příklad z doby před asi 130 lety. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou paktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se o tom můžeme dozvědět:
"Mendelovo pojetí chovu silných včelstev obzvláště zajímavým způsobem zasahuje do jeho názorů na zimování včelstev. Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech tak zvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K překvapení Mendelově toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s menším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně... Ve Včele brněnské na str. 66-67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: 'Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách , důst. p. prelát nikdy jinak než 'chladně' včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly...' "
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.

K. Čermák

> Po adu let se Mendel toti pot kal s vlhkostí a plísní v úlech po
> vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopat ením ponechal ve
> stébníku po celou zimu úl v ikmé poloze pod úhlem 30 ( esnem k
> zemi). K p ekvapení Mendelov toto v elstvo vyzimovalo na rozdíl od
> ostatních su e a pozd ji se velmi dob e rozvíjelo.

Ja uz jsem tady o tom psal pred lety, ale je mozna na miste to
zopakovat.

Vcely spotrebovavaj cukr a spalujou to na vodu a co2. cili voda v ule
je. je otazkou jak ji dostat pryc.

bylo tady mnoho zastancu pomocnyho vetrani pomoci ocek a nebo pomoci
polopropustnyho stopu.

Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
celni a zadni strane.

TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
padem jsem mel uly prikryty mravenistem.

\vov

Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".

Zadnej ul neni optimalni.

Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.

To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
optimalni ani v zime a ani v lete.

Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
sbirat nektar.

A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
oteviral ul a rusily vcely.

A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.

Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
zacit se divat na problematiku ulu.

Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
namlouvame.

\vov

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov

Ty problémy s kondenzačními zónami jsou podobné u uteplených úlů i
uteplených bytů. V architektuře je takové řešení běžné, říká se tomu
odvětrávaná fasáda, odvětrávaná izolace apod.

Mně toto řešení připomíná zimování v izolovaném včelníku. Pokud bych ho ale
tam, kde včelařím já, nasadil dříve než tak v lednu, stal by se i optimálním
místem pro zimování myší. A to by pro včely nebylo zrovna optimální.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 12:40 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie


> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.
>
> Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
> nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
> do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
> protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
> padem jsem mel uly prikryty mravenistem.
>
> \vov

Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na
úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik
medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich
tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera
mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka
do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si
tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z
pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a
nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na
včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala
vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) -
tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo
vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj,
usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil
neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I
případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot.
Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by
byla řešením.
Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku.
Takže přišlo řešení:
dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s
výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych
mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už
půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat.
Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.

Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou
izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná
včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil
mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika
dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........

Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle
návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním
úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.

A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch,
kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro
krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )

Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce
(celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na
výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u
vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému
výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?

Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je
něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by
ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by
nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci
dívám v širších souvislostech a bez předsudků.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM
Subject: Ulova otazka


> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
> vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".
>
> Zadnej ul neni optimalni.
>
> Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
> je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.
>
> To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
> optimalni ani v zime a ani v lete.
>
> Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
> treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
> tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
> honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
> se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
> sbirat nektar.
>
> A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
> oteviral ul a rusily vcely.
>
> A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
> zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.
>
> Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
> dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
> vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
> zacit se divat na problematiku ulu.
>
> Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
> namlouvame.
>
> \vov
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita barvou,
byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.

Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky izolované
PS jsou u mne silně napadány mravenci .

Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a minimálně
zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora dolů
a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky pro
intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
> gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. V zimě
neexistovala
> vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
> mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i
poroj) -
>
> Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
> včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
> sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa
podle
> návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen
jedním
> úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde venku
na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.

Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma co
se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
cepem a nikoli mlátičkou.

Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo o
sobě.
Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože :o)....
Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
:o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 12:28 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
> ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita
barvou,
> byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
> vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
> rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
> nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
> V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
> včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.
>
> Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky
izolované
> PS jsou u mne silně napadány mravenci .
>
> Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a
minimálně
> zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
> nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora
dolů
> a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky
pro
> intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
> pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
> včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
> zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka

To se dělá tak, že po kombajnu, vyběhneš na pole Ty. S nůžkama v jedné ruce
a s pytlem v druhé ruce. A obilí, které polehlo tak, že ho už kombajn
nesebral, se tímto náčiním sklidí. Klasy do pytle a slámu na hromadu.

Marně dnes přemýšlím, proč to tak naši kdysi (před více než 1/4stoletím)
dělali. Možná byl problém v množství. Koupit míň než 50-ti kg pytel byl
problém. Možná byl problém v něčem jiném. Kdo si to má pamatovat. Zvláště
když mně to tehdy, coby malého kluka, nezajímalo.
Asi se musím zeptat.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Problém ale je, kde sehnat tu slámu.

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou
až
> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003