Archiv Včelařské konference

Po delší pauze jsem se opět dostal sem na konferenci a opět mě děsí hrůza a děs.Můžu jen doufat a myslet si,že je to tu určené jen pro úzký okruh stálých dopisovatelů a že většina a hlavně začínající včelaři o této v.k. nemají ani ponětí.
Takže pro tyto začátečníky a nejen pro ně.Jste vlastníky již úlových sestav s možností monitorování přirozeného spadu roztočů.Kontrolujte důsledně tento spad a dle toho postupujte a provádějte léčbu,kterou stanovuje metodika léčby veterinární správ (včelařství 7-2010).Tímto nesmyslným "odlehčováním" si získáváme jen rezistentní roztoče na jedinou již spolehlivě fungující látku v přípravku varidol.Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.Vidím,jaká je situace zde v mém okolí včelnice a je mě z toho úzko(Uh.Hradiště).Je to hodně zoufalé a ty výnosy,co mají okolní včelaři jsou snad na úrovni dvacátých let minulého století,jak se dozvídám z tehdejší literatury.A to možná ani ne.Omlouvám se za tento
snad kontroverzní příspěvek ,ale záleží mě,aby nás včelařství stále tak těšilo jak doposud a měli jsme z toho i nějaký ten užitek spojený se ziskem.
P.Z.

Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.

Existuje metodika na fumigaci zde jsou pozdější termíny a byly v textu už u prvé fumigace návody, na vyřezávání plodu.
Je to již starý návod ( asi 20 let, dělal jsem tehdy duvěrníka a fumigaci a u některých členů kteří by pravděpodobně vyřezání neudělali jsem u nich vyřezání dělal, je to řezničina)U sebe jsem vyřezávání také začal dělat ale přešel jsem na praktiku že jsem prohlédl včely vyjmul 0 až2 plodové plásty bez včel a dal jsem je do nejslabších včelstev kde sa plod vylíhl a já za asi 10 dní jsem udělal 1 fumigaci i zde.
myslím si že metodika by se měla dodržovat.
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
Když už jsem začal o vyřezávání, myslím že vyžezávání je zbytečné, stačí plod odvíčkovat, včely kukly do druhého dne vyhází a plaste zůstane neporušen, při vyřezání je v plástech celou zimu díra, fumigace se udělá další den.

Jestli jsem vás dobře pochopil máte obavy že forezní roztoči se v období mezi 20.8 a 1.10 ještě rozmnoží a touto brzkou= odlehčující fumigací jim v tom zabráníte.
To je sice pravda .... ale jestliže pak celkově máte vy i já stejny průměrný spad já asi 15, vy 100 roztočů na včelstvo zachráníte tak asi 25 až 50 zimních včel, nebudou vysávány.to je zanedbatelné.
Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
nce.
fumigace zjištující:Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
Fumigace léčící
Za deset dní 10.10.delám další fumigaci s předcházející prohlídkou na plod. ( u nových oddělků nevyřezávám ani nestehuji plod protože letošní matky ještě plodují a je ho ještě hodně a počkám až plod vyběhne pak prohlídnu a zafumiguji)
3. ošetření 15.11 až 10.12 je aerosol co nejpozději asi 14 dni před vanoci.
I když zimní měl považuji u optimalů za nic neříkající, měl jsem loni ve vzorku 25ti včel 1 roztoče a letos při monitorování spadu 15ti včelstev jsem viděl asi 5 roztočů
J.B.

vypadlo mi slovo rezistence
omlouvám se
J.B.

Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.
-----
No, myslím, že by jsme neměli zapomínat že Anton je ze Slovenska a tam vyhlášky a metodiky naší SVS a DOLu asi neplatí.

Možná by nám nějaký slovenský přítel mohl naznačit co slovenský včelař může a co musí.

Četl jsem zde, že tam je možné koupit Amitráz deci za 80Kč. Volně ve veterinární lékárně a bez dotací. Takže tam se asi od toho odvíjí možnosti, jak může každý včelař léčit.

Karel

Souhlasím že každý sám je strůjcem svého ... zodpovídá za konání léčení svých včel.

Ale rezistence roztoče nezná hranici
J.B.

JB:
Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
.......
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
..........
¨
Příteli, nevím jak ve vašem kraji, ale v našem by jste na tom byl vloni jako s tím penicilínem 1x denně. :-)
1.října fumigovat? To se u nás v kraji vloni ještě nesmělo.
To platilo toto:
.... U všech včelstev chovaných v katastrálních
územích Královéhradeckého kraje provedou
chovatelé včel komisionelním způsobem
každoročně počínaje datem 15. 10. léčebné
ošetření svých včelstvech podle oddílu I, článku 4,
bodu 4.
---------------
Ovšem letos s sebou musíme hodit, nejlíp jak Anton na SLovensku, neboť je přísně nařízeno:
... se nařizuje provést komisionelním způsobem, počínaje datem nejpozději 15. 10. 2010, ...

http://www.svscr.cz/download.php?idx=4155

A pak berte předpisy, vyhlášky a zákony vážně:-)

Karel

Dobrý večer
Nevíte někdo o nějakém videu kde je zachyceno lepení opalitových značek na matky? Jde mi o to že teorie je jedna věc, ale radši bych viděl jak se lepí malá značka aniž by se zapiplala půlka včely a přitom se nesloupla několik let.Taky by mě zajímalo čím značku přikládáte (prsty, pinzetou, nebo máte jiný fígl?)když se matka v druhé ruce vrtí a značka je tak malá.
Díky

JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.

-------------------
Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez důvěrníka ČSV. :-)

DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)

Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech. Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......

Dobrou:-)

Karel

Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
rezistence. J.B.

Už záver tejto hovorí, že "môže vznikať rezistencia na amitraz". To znamená, že môže ale i nemusí! Potom toto tvrdenie nemá výpovednú hodnotu. Toto tvrdenie sa používa ako strašiak už pri vyslovení slova "fumigácia" a nik ju zatiaľ nepotvrdil! Tak isto sa hovorí o rezistencii pri používaní Gabonu, ale málokto si prizná, že ho nesprávne používa pri likvidácii Vd. Jednoduchšie svoj neúspech skryť za slovo "rezistnecia" na niečo tajomné.

Vy máte svoj odskúšaný technologický postup (TP), ja mám svoj a obaja sme spokojný a to je cieľom proti expanzii klieštika vo včelstve, vedúcej k jeho zrúteniu.

Ja používam ten najlacnejší a najjednoduchší TP, založený na troch fumigáciách, bez Gabonu, KM a aerosolovaní. Zatiaľ mi to vychádza. Aj oficiálny postup na udržanie rovnováhy vo včelstve nariadením veterinármi je báze skúseností z praxe, ja tak isto vychádzam z praxe, tak prečo by som mal dodržiavať nariadený spôsob boja s Vd zhora, keď ja som úplne spokojný s mojím spôsobom.Anton

Podněcovat, klidně přidat i jeden rámek z hodně zavíčkovaným plodem i souš těsně za plod.Matka musí dostat impulz a pok se ukáže jestli se povedla.Pokud bude problém tak se jí včely budou snažit vyměnit tichou výměnou Problémem je že insiminované matky chodí poměrně pozdě.18.8. je sakra pozdě.Zřejmě ste si jí pořídil hlavně k odchovu matek.Letos už z ní nic neodchováte takže nebudete moc porovnat jak dobré jsou její dcery v jarním rozvoji a ztratíte jeden rok.Objednávám insiminované matky i s ročním předstihem a zárukou že dojdou nejpozději v prvním červencovém týdnu abych stihl udělat aspoň jednu sériji.Než se zjistí jaké dává ins. matka potomstvo je poměrně zdlouhavá práce a čím dříve se začne tím lépe.Beru nejméně dvě,né každá insiminovaná matka je takříkajíc supr, ale většinou každou se snaží včely pokud jim k tomu dám příležitost vyměnit.Dobrou ins.matku držím i 5 let třeba jen na 5-6 rámcích vynahradí mi to na potomstvu.Než vkládat investice do jedné ins.matky s nejistým výsledkem tak je jistě lepší požádat v okolí včelaře který se zabývá chovem o chovný matriál samozřejmě pokud tam nějaký je.Pokud chcete chovat na své matce přeji mnoho úspěchů a s chutí dotoho.

Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 21.8.2010 16:52:21
> ----------------------------------------
> To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé
> připomínky je odpovězeno dříve.
> Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale
> likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev.
> Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo
> náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď
> rád, nepoučuj a čekej.
>
> Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly
> roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi,
> ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na
> rezistentní ne.
> Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
> Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
> Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.
>
>
>

Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.
Omlouvám se za tento snad kontroverzní příspěvek, Petr

Milý pán Petr, máte sa čo "omlouvat", nevedel som, že niekomu (tej správnej krajiny?)môže vadiť názor z "poněkud z ciziny". To znamená, že názor z ciziny (západnej) Vám neprekáža, ale z blízkej ciziny áno. Ďakujem.
Ešte šťastie, že npr. (hádam mi prepáči) taký L.Dvorský (pre mňa je to pojem), si môj príspevok prečítal a našil v ňom niečo čo by ho vo svojich úvahách mohol obohatiť a požiadal ma osobne o doplnenie istých údajov. Tých priateľov mám viac s "ciziny" mám viac a naviac, s tej ciziny som mal v rodine druhého starého otca z Moravy, sestra mala muža (bol to šikovný a pracovitý muž)z Česka (obaja sú už mŕtvi) a brat má dokonca pražáčku, s ktorou dobre vychádzame.
Pýtam sa, prečo by dva rôzne národy nemohli spolupracovať aj cez otvorenú hranicu, keď majú toľko spoločného?

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.

Díky za Váš postup. S tou nasliněnou zápalkou to vyskouším
Pepíno

(93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742)

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.

"Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte"

Když jsem lepil opalitové značky, dělal jsem to skoro přesně tak. Akorát já mám na matku poklopku, takže matku nedržím v ruce, ale přitlačuji k podložce. A zápalky nijak nepřistříhávám, jejich konce nechávám tak, jak jsou. Barvu míchám pozinkovaným drátkem nebo tenkým šroubovákem, z tohoto "nářadí" ji teprve nanáším na zápalku, takže na zápalce mám přesně správné množství pro označení matky. Zápalky používám vždy tytéž, nespotřebovanou barvu z konců otírám.
Hlavní je natrénovat, jak moc nabrat barvu na sirku a jak moc ji nechat zavadnout, aby byla správně hustá a přesto lepila a jak moc naslinit druhou sirku pro přenášení značky. Dále pak je podstatné zavést nějaký stálý systém, na co a kde na stole odložit jednu sirku, druhou, kde bude poklopka s matkou, kde barva.... Mělo by to být vždy podobné, aby na to člověk nemusel myslet a aby se soustředil vždy jen na vlastní kvalitu toho značkování....

No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
Na druhé straně, co si pamatuji z loňské diskuze, př Turčáni na říjnovou fumigaci klíckuje matky, takže pokud jednou až třikrát provedl odlehčovací fumigaci, pravděpodobně to na vytvoření nějaké větší rezistence nestačí a začínající rezistentní roztoči jsou v včelstvu bez plodu se zaklíckovanou matkou spolehlivě zničeni.
To klíckování se mně jinak jeví rozhodně lepší než se spoléhat na prosincový aerosol, protože moje zkušenosti jsou takové, že za teplého podzimu můžou včelky mít decimetr čtvereční zavíčkovaného plodu třeba i o vánocích. A odstranění uteplivek sice možnost plodování v zimě sníží, ale nevyloučí ji.
Dokonce bych hádal, že krizové roky s přemnožením varoa nejsou tehdy, kdy je teplá zima, ale spíš tehdy, kdy je teplý podzim. Teplá zima pak ještě k tomu přidá všelijaké neplánované prolety a tím vynesení měli i roztočů, ale hlavní zřejmě bude teplý podzim a plod při aerosolání v prosinci.

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Já bych řekl, že laky na nehty, jak pozoruji "výkřiky" módy, budou asi ve všech barvách včetně reflexních. Jen je nutno najít ty správně ulítlé výrobce. Plus akceptovat cenu ....

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Josef, ale i lak na nechty je vyrobený na báze acetónu?! Acetón pokiaľ nevyvetrá, ohrozuje stále značenú M a zdržovať sa jej vkladaním do IZO je meškanie sa v práci.
Preto stále tvrdím, že najlepšia farba na značenie matiek je stále korektor pod značkou AQVA (je to Český výrobok) bielej farby, ktorá sa dá prifarbiť podľa roku značenia a nalepené opalitové značky sa M z hrude nestrácali. už ich nepožívam, lebo AQVA farba sa z hrudi nestráca (prifarbená) a je dobre viditeľná. AQVA korektor je zároveň lacný.

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí. Čistě teoreticky jsou pro včely mnohem horší další látky, které bývají jako příměs v ředidlech, protože na rozdíl od acetonu se v přírodě vyskytují mnohem méně. Třeba toluen, lakové benzíny či dokonce solventní nafta, všelijaké výševroucí složky ředidel určené pro dražší barvy.....
Problém by asi byl, kdyby se do barvy na značení matek dostaly látky, které včely vylučují při rozzuření, jako jsou třeba, jestli si dobře pamatuji pentylalkoholy (vůně rozzuřeného včelstva jakoby po banánu)
Kdo ročně neznačí stovky a tisíce matek, pro toho je v první řadě významné, aby barva v lahvičce vydržela roky beze změny. Když už ne kvůli finančním úsporám, které jsou vzhledem k ceně matek zanedbatelné, tak kvůli tomu, že je člověk zvyklý na jedny lahvičky a jednu stále stejně se chovající barvu, i když různých odstínů.

Fixkou,tužkou značím několik let v ruce.Jde mi ale o lepení značek. Třeba za loňský rok mám hodně zelených teček,jenže nevím která je F1, které jsem si sám vychoval,které jsem dostal, kterou jsem našel při prohlížení kde proběhla tichá výměna a jen ji označil aby se lépe hledala,atd. Samozřejmě že si značím úly a mám je očíslované,ale znáteto,tam se prohodí nástavky,tam zas dna při čistění,tam uletí papírek,tam se smaže křída,tam zas ve spěchu zapomenu,atd.Proto chci lepit číslované značky,abych se při nejistotě jen koukl do bločku a věděl co a jak.
Zdraví Pepíno

-------------------------------------------------------

Vojtěch (89.203.176.19) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750)

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

Co říkáte kritickým článkům uveřejněným v předsjezdové diskuzi ve Včelařství?

To chce po tom důvěrníkovi požadovat strktní dodržení teplot a všech podmínek pro fumigaci a právě v té nejvhodnější době odcestovat aby to nemohl provést když by to udělali všichni bude raz dva po nesmyslném komisionélním léčení. V naší ZO, která má více jak 100 členů, to již 20 let dělá každý sám a žádné vážnější problémy s varoázou nejsou. Úhyny po zimě se pohybují jen pod hranicí 10 % což je stále považováno za přirozené. A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA. Sám jsem loni dělal 3 stanoviště po jednom zemřelém včelaři celkem 40 včelstev a strávil jsem u toho celý půlden Jen dohodnout termín s vdovou byl problém.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 21.8.2010 21:51:12
> ----------------------------------------
> JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.
>
> -------------------
> Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na
> důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez
> důvěrníka ČSV. :-)
>
> DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si
> kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)
>
> Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech.
> Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......
>
> Dobrou:-)
>
> Karel
>
>
>

Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.

Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.

Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):

„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“

Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.

Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)

Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.

Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)

Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.

Přeji hezký den.

//\/\\//

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).

Pane Turčáni,vy jste si ten můj příspěvek vyložil jako útok na společné soužití našich dvou samostatných národů,což z mé strany o to rozhodně nešlo.Myslím si,že jste to musel poznat.To,že tyto dva naše národy se tak rozdělily a nadále spolu celkem ukázkově spolupracují je nanejvýš chválihodné a ukázkové pro zbytek světa a určitě nás to povyšuje do zcela jiné roviny,než např.rozdělování slovanských národů na jihu Evropy.Já osobně nejsem žádný antisemita,rasista či nevím co.S každým člověkem umím vyjít a to i samozřejmě z několika přáteli ze sousedního Slovenska,které je vzdáleno jen několik kilometrů.Pro šíření roztoče je ta vzdálenost opravdu zanedbatelná.Padlo tam z mé strany i něco o stáří,ale tím rozhodně nešlo o urážku či že bych vás obvinil z nemohoucnosti.Jste určitě skvělý včelař s dobrou fyzickou kondicí.Roky koneckonců přibývají každému a tomu neutečeme.To,co jsem chtěl říct jsem vyjádřil ve svém příspěvku a za tím si stojím.Opravdu si myslím,že provádět fumigaci v době,kdy se ve včelstvech nachází značné množství zavíčkovaného plodu (na včelách parazituje tím pádem malé množství v.d.) již zimní generace je zbytečné a snad i ohrožující pro účinek našeho (i vašeho) léčiva zvaý varidol.
Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?
S úctou a pozdravem
P.Zpěvák

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí.

P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.

1) Tak ten nespolehlivý včelař o včely přijde a je klid
2) Léčivo si prostě objednám u ZO
3) Nejde ani tak o neslušnost. Ale přečtěte si metodiku k léčení varoázy. najdete v ní všechny již dávno opuštěné způsoby boje, od likvidace včelstev přes klíckování, fumigace až po jarní nátěr plodu. To vše komisionálně. Co je to za komisi v počtu jednoho člena? Nikdo dosud nenašel odvahu celou tuto metodiku zodpovědně přepracovat tak aby se opírala o nejnovější poznatky. To se jednoduše veme stará metodika z PC a připíší se dva řádky. a ty včelaři se v tom vyznej a plácej se v tom jak umíš.
4) Jestli jsi dobře četl, tak u nás to dělá včelař na své včelnici sám.Výhodou tady je , že on může vybrat ten nejvhodnější čas pro aplikaci léčiva. Toto postup za účasti komise prostě neumožňuje protože v říjnu se již nedá nastavit čas ošetření s vhodným počasím a dopředu dohodnout. Jde totiž o rozmezí teplot asi tak 1 - 2°C a s největší pravděpodobností o sobotách a nedělích. Zdravotní referent se stará o dostatečný počet léčiva pro všechny. Důvěrník nováčky náležitě poučí a postup mu řádně předvede. Přesto žádné nadlimitní úhyny u nás nejsou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 22.8.2010 12:40:01
> ----------------------------------------
> "...v té nejvhodnější době odcestovat..."
> Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho
> zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
> Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční
> náhrady) to je vrchol neslušnosti.
> "A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
> Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet
> včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za
> celou ZO?).
>
>
>

Taky mne udivuje jak se tady hovoří o acetonu v jedné kapce barvy a následně se do včelstva valí ve velkém v aerosolu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepen? opalitov?ch zna?ek
> Datum: 22.8.2010 13:53:58
> ----------------------------------------
> Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se
> poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně
> organický jako třeba kyselina mravenčí.
>
> P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí,
> že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých
> príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom
> netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje
> včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.
>
>
>

Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?

Svojich niečo cez 70 včelstiev ošetrím za dva dni a vždy večer (a nehovorím, že by som ich neprefumigoval v jednom dni (zber robím po 18 hod.), predsa len posledné dni u nás boli chladnejšie a včely let ukončili oveľa skôr (končil som 19,30. To za prvé, za druhé je ničím len forézne samičky schopné rozmnožovania, ktorých býva na včelách v jednej chvíli tak od 15 do 25%, čím značne preruším kontinuitu ich rozvoja. Znovu zdôrazňujem, robím 1é rokov a konečné priemerné množstvo výskytu Vd je nízke, čo ma povzbudzuje.

Na samotnú fumigáciu sa dobre pripravím (úle mám prístupné zozadu čo značne zjednodušuje prípravu na FUM. letáče (a mám ich stále otvorené 20x380mm) v čase keď už prilietajú včely len sporadicky (tie čo sú na letáči zaženiem dymom do úľa) a letáče uzavriem molitanom, pretože molitan vyberám po 10 až 15 min. niekoľko včiel vlezie do prostredia, ked ešte je v úli fumigant, ale naozaj to nie je podstatné, ak nejaký Vd nebol zasiahnutý, budú nasledovať ešte dve FUM a posledný zahynie v 11 mes. pri poslednej FUM.
Ja už či je to správne alebo nie so sebou nediskutujem, pretože som vnútorne presvedčený, že svoje včelstvá pred Vd ochránim a o to predsa ide p.Zpěvák.

"P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky."

Já proti vodouředitelné barvě nijak nejsem. Akorát že název vodouředitelná barva je tak trochu podvod. Ta barva totiž není rozpustná ve vodě, ale je to víceméně klasická barva, akorát dispergovatelná ve vodě. To je rozdíl. Z tohoto principu každá vodouředitelná barva taky obsahuje určité množství rozpouštědel, takových 3 - 5 - 10 %. Kromě toho obsahuje další látky, které běžná barva neobsahuje, třeba povrchově aktivní látky, které udržují stabilitu disperze. Pokud se počítá se skladováním třeba v kovovém obalu, tak disperzní barva musí obsahovat i inhibitory koroze, to jsou další chemické látky....
Zkrátka to s tou "ekologičností" proti rozpouštědlovým barvám není tak žhavé, vodouředitelné barvy tolik nesmrdí, ale v některých případech dokonce je rozpouštědlová barva ekologičtější než vodouředitelná.
Podstatné je ovšem to, že to funguje a že dlouhobě statisticky ta barva nijak zápornou reakci včel na matku nevyvolává. Ale to, že se ta barvička jmenuje AQUA, ještě neznamená , že se z toho odpařuje jen aqua a nic jiného.

Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC). Jsem zvědav, kdy to začne zajímat ekology, až zjistí, že se s ním ve velkém aerosolují včely :-) Proto mám schovaný pravý acetonový spray s barvou pro modeláře pro lepení (nastříknu do kalíšku a po mírném zhoustnutí použiji sirku), jinak značím značící tužkou.
Před dvěma roky jsem zkusil fluorescentní spray s nevím jakým ředidlem a spolehlivě matku zabil. Proto je lepší to zkusit nejprve na trubci.

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).
-------------------

Příteli Kapoune, přečti si vyhlášku. Ta u nás říklá že ne v některých odůvodněných případech, ale ve všech a u všech. Tedy případně Gabon, a pak 3x na podzim.
Opravdu mi není jasné jak by se takové nařízení opravdu dodržovalo.
Jen aerosolování znamená u nás pro důvěrníka najet desítky kilometrů. A to v podstatě nezáleží na počasí. Jak by to stihl 2x předtím u fumigace je šílená představa. A to i kdyby všichni důvěrníci i včelaři byli nezaměstnaní důchodci kteří nevědí co s časem.

Občas má ale někdo včely při zaměstnání a že by čekal na pořadí u důvěrníka, když se zrovna v listopadu či prosinci udělá na pár dní teplo. :-)

Takové vyhlášky, které vydává SVS ve spolupráci s ČSV jsou na nic, protože když ji očuráváme v bodě 4.4, není důvod to nedělat ani v dalších. Právě je očůrávána v "povinnosti sledovat celoročně zdravotní stav včelstev, hlásit jeho zhoršení, evidovat a ověřovat tato hlášení".
Navidím důvodu proč ji neočůrávat i v jiných bodech, jak rozlišit ty rozumnéí od buzerativních - to je vždy individuální pohled. A osud všech nařízení, co prostě nejdou do 100% dodržovat. Jsou to kusy papírů.

Karel

"Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC)

Aceton nikdy nebyl vyloučen z používání. Ani nemá vliv, pokud vím, na ozónovou vrstvu. Emise VOC jsou emise, které zatěžují přímé okolí vzniků těch emisí, v podstatě všechny organická rozpouštědla, která vyprchají z barvy, zůstanou potom v přízemní vrstvě ovzduší, nebo jsou spláchnuta na zem, a tam se přes všelijaké meziprodukty rozpadu postupně rozloží. Zrovna aceton je poměrně dobře a snadno rozložitelný, třeba v porovnání s lakovými benzíny nebo toluenem.
Ozón má s tím společného pouze to, že v kombinaci s oxidy dusíku a kouřem obvykle z aut a UV zářením z slunce vzniká takzvaný přízemní ozón neboli fotosmog. A když se do toho zamíchají ještě další škodliviny, jako třeba ty výpary z ředidel, vznikne působením reaktivních oxidů dusíku a ozónu všelijakými podivnými reakcemi spousta všelijakých často silně toxických látek, takže výsledná škodlivost takového ovzduší se zmnohonásobí.

U nás mají důvěrníci tak 5 - 8 včelařů s cca 20 - 80 včelstvy, podle mého odhadu. To není problém "komisionálně" udělat.

Nevím, zkuste koupit acetonovou barvu,asi nepochodíte. Je to jako s vláknovými žárovkami.

Měl jsem z toho 3 chalupáře. Každý rok byl obrovský problém je sehnat a alespon doručit léčivo, o komisi jsem si mohl nechat zdát. Jednoho z nich jsem viděl jen jednou a naposled.

Zdravim vespolek,

nechci se zde zastavat pana Turcani, opravdu je takovy lidovy vyzkumnik,ktery si dela peclive zaznamy, ktere nutne podotknou peclive analyzuje, takze kdyz ho tady nekdo osocuje, ze nepouziva zasitovana dna atd, tak mu bohuzel nesaha ani po paty. I ja osobne pouzivam, nektere jeho metody a zpusoby a jsem mu za to zavazan, tak to jen na okraj.

Rezistence na amitraz a Varidol. Fumigace amitrazu- jako leceni vcel proti varroaze se jevi jako nejmensi mozne riziko pro vznik rezistentnich roztocu. Skutecnym problemem jsou leciva s dlouhodobym ucinkem ( Gabon), ktery s postupem casu snizuje mnozstvi lecive latky, tehdy opravdu vznikaji velka nebezpeci pro rezistenci na danou ucinnou latku. Zvlast kdyz nekdo experimentuje a nebo z nedbalosti nedodrzuje predepsane postupy pouziti.

Otazkou je opravdu, zda-li ta fumigace ,, odlehcovaci,, neni zbytecna. Osobne se domnivam, tam kde neni vcelstvo silne zasazeno, pozbyva smyslu, tam kde by bylo silne zasazeni, nebo velky prinos roztocu z napadanych okolnich vcelstev a spad by byl v radu stovek, tak snad. Na druhou stranu, asi by bylo pod vicky takove mnozstvi roztocu, ze by mohla byt narusena dlouhovekost zimich vcel. Tezko rict.
Jestli si dobre vzpominam, tak pan Turcani psal,ze na varoazu mu vcelstvo neodeslo peknych par let- mozna snad vubec. To nam muze prozradit jedine on.

PZ

Zrovna před pár dny jsem koupil v drogerii 700 ml plechovku acetonu na ředění barev za 54 Kč.
A Kteréže by to měly být acetonové barvy? Aceton se používá na ředění množství různých typů barev.

R. POlášek napsal:

>No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
.................

Ani u nás se nepředpokládá vznik rezistence při fumigaci se zavíčkovaným plodem, ale pouze neúčinnost.
Jinak by bylo snad nařízeno, že zavíčkovaný plod nesmí být při žádné fumigaci, ne až u těch pozdních. :)
Nešiřme padniku.
Viz citace z nařízení veteriny JMK:

"V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je ve včelstvech v době 3. ošetření (např. při teplém počasí) zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem."

Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval, protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není. Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek

Stonjek napsal:
>Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
.............

On tomu logický základ právě nechybí.
Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to spadem.

Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.

Radek Krušina

Nečetl jsem všechno kolem časné fumigace, ale samozřejmě, že se u nás dělat nesmí. Takže pokud někde není předepsán Gabon, lze velmi výhodně použít kyselinu mravenčí, ale prosím všechny, aby všichni u nás respektovali rozhodnutí Veterinární správy stran léčení, jinak dopadneme jak jinde po světě, kde si každý dělá co chce a kdy chce a výsledek je dle statistik jasný - stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás.
Pokud jde o letošní rok, roztoči zatím u nás nepadají! Dělali jsme jarní ošetření, vyskytl se u nás mor, jeden včelař kvůli němu skončil - mimochodem nikdy neléčil včas, čekal s hladovými včelami na pozdní snůšku.... Jsem spokojený, včelky nakrmené, zdravé, překypující silou, už se těším na konec dubna na rozkvetlé třešně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:41:30
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný
> risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví
> R. Stonjek
> ............
>
> On tomu logický základ právě nechybí.
> Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak
> zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
> Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny
> JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
> Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to
> spadem.
>
> Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
> Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to
> budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Ovšek když se zlikvidují ve foretické fázi nedojde k jejich generační. vznikne tak mezera v jejich dalších generacích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:32:40
> ----------------------------------------
> Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval,
> protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není.
> Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí
> nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc
> je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže
> odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani
> neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána). Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal. Co mne k tomu vede?<
------------------------------------------------------------
Nezkušenost mládí Pavle. Ta nezkušenost a horká hlava Vás vede k odsuzování nepoznaného. Zkuste navštívit včelárské stránky sk a pročíst příspěvky př. Turčániho. Pokud to neuděláte, je Vaše ruka na klávesnici a to myslím bez urážky, rychlejší než Vaše myšlení.
JK

Ahoj Pavle,

jsi trochu mimo, pokud nemas sve vcely vedene v rezimu EKO, musis povinne minimalne 3x za rok vcely lecit nekterymi z rady leku pyrethroidu. To ze pouzijes kys. mravenci je chvalihodne ( mame cast vcelstev v Eko rezimu).
Nicmeme mit za souseda vcelare typu p. turcani, tak se vubec niceho neobavam. Kdyz si prectes jeho prispevek. Tak zjistis, ze leci stejnym mnozstvim acrynathrinu jako predepisuje nase veterinarni sprava, jen predsouva prvni fumigaci na drivejsi datum ( vysvetleni proto uvedl).
Prvni fumigaci dela az po vytoceni medu, takze nejake zamichani do medu, absolutne nehrozi. Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

Každý by si mal byť zodpovedný za svoje včelstvá. Nie nejaká komisia alebo veterinár. Každý by mal poznať zdr. stav svojich včelstiev. Takže nejaké nariadenia typu, "vtedy musia všetci a komisia tam musí byť", si len zhoršujete susedské vzťahy ako to tu aj čítam. Ja som nikdy nenadával na susedov, čo sa týka liečenia včiel. Ja musím počítať aj so zalietavaním včiel aj s reinváziou klieštika a nie chodiť buzerovať suseda. Ja so susedmi vychádzam dobre a nikdo sa nestarie do toho druhého v tom zmysle, že by som mu nariaďoval kedy má ošetrovať včely a čím. Na jednom stanovišti sme štyria a na druhom stanovišti traja. Nie každý sa dokáže prispôsobiť danému termínu a nie každý je "otrokom včiel". Lebo sú aj takí, ktorí stále plačú, nadávajú.......Aj veľkovčelárenie má byť aj hobby, lebo ináč je to totálna drina-otročina a môže nám o tom rozprávať a písať a žiadať vyššie dotácie. Je k tomu jednoduchá odpoveď-ty radšej nevčelár a nájdi si niečo inšie.

Pavel napsal:

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
>Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána).
>Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.
................

Možná čtu nějak hodně špatně, ale moc tomu nerozumím.
Jaké větší riziko čeho má Př. Turčány oproti naší metodice?
Aplikuje 3x varidol a to pouze fumigací (necpe do včelstev ceton, což je v naší metodice doporučeno) a pak už nic.
Naše metodika nařizuje totéž (3x varidol) plus další plošné zásahy podle "luštění z koule" (zimního vyšetření měli).
Jinak řečeno, naše metodika nařizuje víc léčení, než to, co dělá už roky př. Turčáni.
Takže při takovém vypjatém přístupu je tu spíš otázka, jestli by raději neměli zákazníci kupovat med od př. Turčániho, než od těch včealřů, kteří v ČR léčí podle metodiky. :)

Dokud nebudou umět včelaři léčit jen tehdy, kdy roztoči ohrožují včelstvo (což je zřejmě velice obtížné a diskutabilní určení stavu včelstva), a veterina tomu nepřizpůsobí vyhlášky, vždy se do včelstev bude dávat víc léčiva, než je nezbytně nutné, a budeme tím všichni, kdo léčení dávají preventivně (což obsahuje nařízení stávajících vyhlášek), přispívat k možnému vzniku rezistence a stresování včelstev.

Radek Krušina

Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Mať za suseda p. Turčániho by mi vôbec nevadilo skôr naopak. Vidno, že p. Turčáni sa príkladne stará o včely, nestará sa o susedov, max. keď im treba pomôcť. Lieči až po vytočení medu, takže niektorí tu píšu dristy. Natieranie amitrazom na jar viečka plodu je oveľa nebezpečnejšie, lebo amitraz sa môže kumulovať vo vosku, pri fumigácii to nehrozí. Ošetruje svoje včely včas, nečaká na nejaké nariadenia ako neznalý veci a tiež nečaká na komisiu, ktorá sa bude naňho dívať ako robí a otravovať a zdržiavať.
Ale naopak takého suseda ako je Pavel by som nechcel, lebo by boli okamžite narušené susedské vzťahy z jeho strany, lebo on by ma chodil dirigovať čím mám liečiť, ako a kedy. Tak taký nech chodí k úplným blbcom a nie ku mne. Na Slovensku nebolo toľko úhynov u včelstiev ako v iných krajinách, ani rezistencia taktiež nebola zistená na žiaden z prípravkov...........

Není to tak docela, poznatky o kleštíkovi jsou už i novější. Sám jsem si udělal odhad podílu foretických samiček a vyšel mi v červenci a srpnu v průměru 60% (od cca 40 do 70%). Nechci ale zobecňovat - platí pro moji včelnici a moji populaci včel, které jsou málo plodné (čím více plodu, tím více je samiček na něm = reprodukčních). Také na jaře může být toto číslo nižší. Ale ukazuje to, že podíl foretických kl. může velmi kolísat a může být mnohem vyšší než se dosud uvádělo! Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...
Zkracování foretické doby nesouvisí s fitness roztočů, ale výhradně s šancí dostat se na plod, tedy s počtem denně víčkovaných buněk plodu. To je další novější poznatek...

""""stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás"""
Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.

Příteli Krušino vysvětlim (stručně). Turčány taky léčí jen 3x jako ostatní, ale toto první léčení zasáhne jen malou část roztočů na včelách (Turčány uvádí asi 25%). Roztoči v zavíčkovaných buňkách jsou chráněni a přežijí. V této době je ještě hodně plodu, mnohem více než v obvyklém termínu.

Proto se léčí později (je méně plodu) a v cyklech po 10 dnech, aby se dosáhlo zazažení všech roztočů. Roztoči zavřeni v buňkách jsou zazaženi další dávkou.
V některých částech republiky v srpnu a září je snůška z medovice, vřesu. V případě srpnového léčení (Turčány dělá v polovině srpna) je tato snůška znehodnocena ...

Pro účinnost léčení je nejvhodnější také léčení v dané lokalitě ve stejnou dobu. Pokud včelař udělá léčbu později/dříve než ostatní tak se reinvazí z jiných včelstev dostanou roztoči včelstva, kde by již neměli být.
Turčány tedy léčí také 3x, ale vzhledem k jinému načasování je léčba jinak účinná jak pro něk a i pro okolní včelaře. Proto ho nechci za souseda, pro jeho svéráz.

Včelaři máme štěstí, že se nekontroluje obsah reziduí léčiv (Amitrazu) podle platných norem (např. Vyhláška 44/2004 Sb, dříve vyhláška 106/2002 Sb.).

Já se samozřejmě nechci hádat a vůbec nechci někoho přesvědčovat jak to má dělat, ale.. Vy si představujete nějakou situaci jste plní optimizmu, ale je ten na místě?? Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. Navíc si myslím, že shození foretických roztočů v jednom dni nenadělá nijaké převratné změny v jejich počtu. Vždyť druhý den se otevře 1000 až 1500 nových buněk a pak další a další. Ale jak říkám, proč ne, když to funguje. Chce to si ale dávat hodně majzla. Zdraví R. Stonjek

Priteli Pavle,

Anton Turcani vcelari na jiznim Slovensku, kde odkvetou akaty a po nich se od pulky cervence krmi, zadna jina snuska tam neni. Posun jeden a pul mesice ode mne, u me je posledni vytaceni na prelomu srpna a zari ( pohanka + louky).
Systematika vcelareni na jihu Slovenska je uplne jina.

P.

pokud se pamatuji dobře, v rámci přednášky Ing. Titěra v hotelu Pyramida v Praze v roce 2008, Pamatuji se maximum 50 Izrael a Bulharsko 7, ale neručím. Každopádně porovnání metodik léčení v okolních státech by bylo velmi zajímavé téma pro článek do časopisu... Mohly by se jste se mi ozvat na e-mail, kdo máte kamarády v okolních státech? Zeptat se jich jaká je letos u nich situace a čím, jak a kdy léčí? Sám jsem schopen kontaktovat Německo a Maďarsko. Slovensko nám určitě přátelé ze Slovenska popíší, co by se u nich mělo a jaká je realita.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 10:50:09
> ----------------------------------------
> """"stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při
> zachování udržitelnosti včely u nás"""
> Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.
>
>
>

Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

A ja som to robil 1 krát v živote pred asi 20 rokmi. Pavle ďakujem. Anton
P.S. Ja som o svojej pravde presvedčený. Prečo asi pred 4-3 rokmi sa kanadskí včelári vrátili k amitrazu?

Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. R.S.

Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.

Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň doteraz dobrých výsledkov.

Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.

A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je moje vysvetlenie.
Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd oveľa viac ako mi laici.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pre dvomi rokmi, skúste skonfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" som si vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak Taktik a Mitac je to isté, aj obsah amitrazu je rovnaký 125 g na liter.
Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém. Práve pre tieto vlastnosti, amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby obsah amitrarz bol nulový.
Diskutoval som na Konferenci, kde kde niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný, lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a včely mi žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, je vraj rezistentnosť Vd minimálna. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále je účinný.

pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí. Nebezpečí rezistence roztoče vůči němu je také a o to větší,o co více bude nadužíván, protože hlavní reziduum je právě ve vosku, je lipofilní. Detekce je prokazatelná viz Využití SPME při stanovení reziduí amitrazu ve včelím vosku Milan Sekyra, Jan Leníček, Eva Vášová ZÚ Ústí nad Labem. Jeho zvýšená koncentrace ve vosku tuto rezistenci roztoče může dlouhodobým vysokým nadužíváním a recyklací vosku do mezistěn vyvolat. Proto bych si mezistěny nikdy nekoupil. S nadsázkou starý vosk neznámého původu nepatří ani do svíček, leda bych chtěl doma hubit blechy :-)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

Omlouvám se za trojí poslání příspěvku. Něco se stalo s oknem prohlížeče na mém počítači a ten vždy při stisknutí tlačítka znovunačtení stránky odeslal můj příspěvek znova.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí"

K tomu není třeba žádné poznání. Schopný chemik se podívá na vzorec, amitraz chemicky zas tak moc složitý není a okamžitě může říct, že se ta látka a její rezidua ve vosku moc objevovat nebudou. A pokud se použijí příslušné počítačové stereochemické programy, to už dnes celý jeden obor chemie, vyjde s přesností na nějakou desítku procent jak konkrétně moc za konkrétních podmínek těch reziduí v tom vosku bude. A to bez jakéhokoliv kontaktu s reálnou látkou a bez jakýchkoliv zkoušek, mazání zkumavek a kdovíčeho ještě. Na tyhle věci už dneska není třeba žádné složité, drahé a zdlouhavé zkoušení, to se všechno předpoví předem a zkouškama se to jen potvrzuje.

Prikladám tiež niečo o Amitraze:
Jeden z rozkladných produktov amitrazu po jeho použití v úli je aj 2,4-dimethylanilín. Jeho charakteristiku uvádzam na odkaze:

http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://chemicalland21.com/specialtychem/perchem/2,4-XYLIDINE%2520(2,4-DIMETHYLANILINE).htm&ei=P8daTKipCY6bONGrgZsP&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=3&ved=0CCQQ7gEwAg&prev=/search%3Fq%3D2,4-dimethylanilin%26hl%3Dsk%26sa%3DX%26rlz%3D1R2GZEF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

Asi tě zklamu, ale dost jsem se s tím zabýval a podobné zařízení chtěl používat, ale.... Původně jsem chtěl napumpovat kovový sud vzduchem a tlakem hnát roztok do hadice. Pepa Křapka to zkoušel dávno přede mnou a nefungovalo to. Používal kompresor od traktoru. Ve včelařství jeden včelař/nevzpomenu si teď jako naschvál na jméno/propagoval použití spalovacího motoru a běžného čerpadla, byl spokojen ale pouze při kratší hadici. Ujistil mě, že při mých potřebných 25 m to fungovat nebude. Takže při roztoku 3: 2 to na 12 v asi fungovat nebude i když jako sen je to víc než lákavé. Zatím to nějak zkouším vyřešit jinou cestou, výsledek je zajímavý, ale chce to čas. Zdraví R. Stonjek

Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Taky jsem po tom pokukoval, ale představu jsme si udělal až když jsem začal rozpouštět cukr kalovým čerpadlem.
750W. Je to prostě skoro med.
Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu.

To spíš by byl dobrý pásový dopravník (takový ten trakař) - benzín, elektrika a vozit sud až k úlům a tam už by to něco ten metr vytlačilo.

Karel

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich
včelstvech za kalendářní rok. Jako jsou velké rozdíly ve snůškových
podmínkách jednotlivých stanovišť, jsou velké rozdíly i ve výskytu VD.
Kdo nemá více různých stanovišť, ten mnohdy nevěří. Mám 2 stanoviště
zamořené každoročně, v tuto dobu spadlo po léčení KM již přes 1200
roztočů (v jednom včelstvu jsem předtím napočítal přirozený denní spad
95 samiček VD) . V roce 2007 to bylo řádově horší. Bohužel jsem ještě
nemonitoroval. Dnes díky monitoringu vím, která včelstva mám přeléčit a
která jsou zatím v pohodě.
Chci jen podotknout že Vaše metodika nemusí být vždy a všude účinná, i
když připouštím po loňských zkušenostech s brzkou fumigací (ale koncem
září), že tato byla velice účinná.

Milan Čáp

Dne 23.8.2010 14:24, a.turčáni napsal(a):
> Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r.
> 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé
> situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé
> trosky. R.S.
>
> Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už
> svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s
> dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na
> včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.
>
> Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som
> dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som
> Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň
> doteraz dobrých výsledkov.
>
> Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to
> neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia
> letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte
> v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som
> objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum
> fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.
>
> A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika
> útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je
> moje vysvetlenie.
> Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd
> oveľa viac ako mi laici.
>
>
>

"Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "

Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu, ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.

Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový" technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....

>Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....<
------------------------------------------------------------
A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK

Máš pravdu,na zubové čerpadlo bych sázel. Dynamická čerpadla budou vždy mít poddimenzovaný motor (vysoká hustota roztoku).

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Další problém, když jsem nad tím kdysi přemíšlel, je hadice.
Obyčejná 1/2 coulka je slabá (to budete nad každým krmítkem stát 1/4 hodiny než tam těch cca 10 litrů nateče) a při větším průměru (1-1 1/2 coule a délce 50 a více metrů) budete v ní po louce tahat i 50 kg roztoku, který jen pracně z ní dostanete.

pánové pokoušíte se mě nasrat....

odlehčovací fumigace,to jste si vymysleli protože varidol dostanete z dotací?

tuto cestou se seje na problém v gigaměřítku....

kyselina mravenčí se odpařuje od velikonoc po svátek republiky,jsou roky, kdy sem nefumigoval vubec a vysledek byl supr,ted vlastně fumiguju jen jednou a to pro jistotu a hlavně protože se mi před vánocama neodpaří,mám víc než pocit ,že kdybych to dělal jinak je to větší loterie co z toho na jaře zbyde....

a aceton,tož ten mám na barvy....

to je jak kdybyste vlastní bábu krmili arsenem,šak co najedla se a druhej den taky dožila.....

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmenie sirupom
> Datum: 23.8.2010 21:50:44
> ----------------------------------------
> "Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové,
> lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "
>
> Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu,
> ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská
> čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš
> nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
> Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď
> nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při
> přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.
>
> Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový"
> technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v
> jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na
> krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem
> čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze
> starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo
> 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě
> znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet,
> jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....
>
>
>

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK
-----------------
Jo jo, to mě taky vede k těm pokusům s prům. roztokem cukru. Má prý vydržet dva roky, takže to by nebyl problém to postupně odtahat na stanoviště a tam to mít naskládané. Vlastně to tam můžu tahat při každé návštěvě, při medobraní stejně chodím/jezdím tam s prázdnou.

Doma úspěšně používám kolečko - má půdorys kam zapadne 10rámkový nástavek a nebo i 6 kanystrů.
V zimě bych chtěl něco podobného ale lehkého zbastlit aby se dalo snadno převážet v autě.

Máte někdo něco takového pro inspiraci. (Jindrův rudlík znám - není k nám do hor, nebo spíše ke mě.)

Díky

Karel

stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU.
------
JJ, to mě ji připomělo. :-) Vděčím ji za svou kondičku, byla připevněná na zdi, páka prodloužená a čerpali jsme s ní vodu na zalévání, snad deset výškových metrů.
:-)

Ale tady doma přepouštím roztok hadicí ze sudu do kanystrů, jen pár metrů a už je s tím problém - vypláchnout atd.
Když jsem si představil že to budu vláčet někde po stráni, neudržím ji čistou, nabalí se na to tráva, hlína, pak vosy a včely.

Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-)
Karel

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich včelstvech za kalendářní rok. M.Č.

Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem, Ak to vydrží 74 včelstiev, tak potom to vydrží aj to 75-te.
Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje.

Pri dodržiavaní termínov fumigácie, by možno mohla vypadnúť druhá (1.10) odľahčovacia fumigácia, ale to by som musel najskôr urobiť aspoň trojročné pokusy.

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec). Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.

Lenže k tomu bude včelár potrebovať ďalší ľudský zdroj a tých včelári nemajú v zálohe. Pôvodný dopyt bol potrebujem k 150 sudu čerpadlo (takže tých včelstiev až tak veľa nemá), potom sud postaviť sud s vypúšťacím ventilom na stojan a pekne roznosiť do kŕmidiel v dvoch 10 litr. krhlách.

Vidím, že čo včelár, to ľudový výskumník, každý má to najlepšie riešenie, Keď raz bude tento včelár mať 500 včelstiev na rôznych stanovištiach, tak potom aj bez rady si bude musieť vedieť poradiť sám.

Ale keď už píšem, tak istotne by vedel poradiť Gusti Pazderka, ako to on robí pri svojich 500 včelstvách a možno ich už má viac? Gusti, apropo kde si sa stratil?

http://www.vcelypavera.wz.cz/

Samozřejmě prostupuje i přes korek. Voskuje se i ten korek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Je tam nějaká rafinovaná zrada, zkus ubrat vodu z kvasné zátky, zřejmě oxid uhličitý utíká kolem trubičky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
_________________________________

Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
...........................................


Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
__________________________________
Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.

Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK

NitraM napsal:
Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?
.............

Nemohlo.
RK

Jestliže máte třeba obyčejnou zahradní hadici, třeba půlcoulku, tak kvalitní zahradní hadice má maximální povolený tlak okolo 8 barů. Aby se maximálně využila ta hadice, čerpadlo na výstupu musí dávat při konkrétním přepravním množství cukerného roztoku tlak takové 4 bary, zbývající 4 bary do tlaku 8 je rezerva, protože by bylo velice nepříjemné, kdyby u včel hadice za čerpadlem praskla a nějaká desítka litrů roztoku cukru utekla na zem. Délkou hadice a tím maximálním možným tlakem čerpadla, přirozeně vedle průřezu hadice, je určeno maximální dopravované množství cukerného roztoku. Zkrácením délky hadice na polovinu, pokud tlak na začátku hadice zůstane stejný, se dopravované množství cukerného roztoku zvětší až cca 4 x. Naopak prodloužením hadice na dvojnásobek se dopravované množství zmenší na až čtvrtinu. Tolik základní fyzikální vztahy při dopravování takového viskózního roztoku, jako je cukerný roztok , na délku hadice cca 10 - 20 metrů.
Přepravované množství cukerného roztoku tenkou hadicí se potom dá příslušně zvýšit, když se použije tlaková hadice a čerpadlo s příslušně několikrát vyšším výstupním tlakem. Tlaková hadice by měla být v potravinářském provedení, ty nepotravinářské tlakové hodně smrdí, bude mnohem tužší než obyčejná zahradní hadice a taky mnohem dražší. A když je tak drahá, otázka je taky životnost takové hadice a její správné skladování mimo sezónu.
S tím souvisí za prvé čištění po skončení krmení. Pro odstranění zbylého cukerného roztoku v hadici se ideálně hodí tlakový vzduch, hadice se jím profoukne a vytlačí se z ní roztok.
Pokud se v sezóně nebude s čerpadlem pracovat častěji než jednou za cca tři dny, bude třeba řešit nějaké čištění, aby se zbytek roztoku uvnitř nekazil, minimálně čerpadlo a hadici propláchnout vodou, což jsou určité ztráty cukru.
Po ukončení sezóny bude třeba řešit konzervaci, čerpadlo, hadici vysušit, čerpadlo něčím nakonzervovat.....

Lepší řešení, pokud včelař nemá stovky včelstev a traktor nebo náklaďák pro převážení kubíků roztoku a náhonem na čerpadlo, se mně pořád jeví rozpustit cukr doma v nádobě s kvalitním výpustným ventilem, naplnit 10 - 20 kusů 15 - 20 litrových kanystrů nebo podobných nádob, co se na auto vejde. A na stanovišti "pěškoručně" plnit krmítka z těch kanystrů. Jak kdo každý donese a uveze, plný 20 litrový kanystr cukerného roztoku bude takových 25 - 30 kilo. Není problém poloprůhledný plastový 20 litrový kanystr opatřit mírami, třeba lihovým centrofixem po třeba 5 - 10 litrech, jaký je objem krmmítka v úlech a z jednoho 20 litrového kanystru naplnit třeba 4 pětilitrová krmítka. Po určitém zácviku je přesnost takového rozlévání dostatečná. Taky není problém na to nošení plných kanystrů a případně nalévání za nějaké kilo medu atd najmout někoho mladého a silného, na to žádné dovednosti nejsou třeba.
Kanystr se zbytky cukru taky není problém mezi použitím zakonzervovat roztokem propolisu.

Tak mě inspiroval postup výroby ponorky na http://www.vcelypavera.wz.cz/ . Kdo by si chtěl "zakutit" a postavit ponorku do cukerného roztoku, byla by možnost vzít nějakou levnou ponorku na vodu a odpajcnout tu část kolem oběžného kola. Takže by zůstala jen utěsněná pohonná jednotka s vyčnívajícím hřídelem. A na to stvořit podle původní novou čerpací část, ale s oběžným kolem o třetinu, polovinu menšího průměru. Tím by se sladil výkon čerpadla a motoru pro práci ve viskóznějších roztocích, jako je cukerný roztok, nemusela by se hledat ponorka s konstrukčními rezervami, díky kterými v cukerném roztoku se ponorka nepřetíží a nezničí.
Vhodná by na to byla levná plastová ponorka, plast by se snadněji odpajcnul než kov a nová čerpací část by klidně mohla být k ponorce připevněna jen nějakými kovovými popruhy , nemuselo by se nic lepit nebo přivařovat.....

"Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK"
Já bych řekl, že tělesně zdatnější včelař spíš zorganizuje práci tak, aby měl břemena po 30 - 60 kilech a přenese je. Má to 2 - 4 x rychleji. Naviják bude spíš tak pro důchodce.
Nebo pro takové speciality, kdy jsou příjezdová cesta a včely vzdálené 10 - 20 metrů horizontálně, ale třeba 2 - 6 metrů vertikálně. Navijákem se třeba z cesty spustí přívěsný vozík za auto s třeba nástavky a mezistěnami dolů ke včelám a po skončení prací vytáhne nahoru na cestu s naloženými plásty s medem....
Zrovna naviják na cca 600 kilo mám připravený na dřevo, budu muset nějak vytahovat palivové topolové dřevo, špalky o průměru až pár desítek cm nahoru do svahu, na 6 - 10 metrech 3 - 4 metry nahoru do svahu, aby šly odvézt.

pokud kodcází oxid ve nemůže se dovnitř nic dostat nebezpečí hrozí až po skončení bouřlivého kvašení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 24.8.2010 10:33:34
> ----------------------------------------
> R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
> _________________________________
>
> Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do
> hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
> ..........................................
>
>
> Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
> __________________________________
> Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě
> časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem
> zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.
>
> Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek
> prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se
> nemýlím)?
>
>
>

Korek se musí jednoznačně zakapat voskem. Když je to dobře, pozná se to tak, že při bouřlivém kvašení když se třeba prstem opatrně ucpe výstup zátky, je tam cítit slabý tlak, který unikající oxid uhličitý vytváří. Musí se dělat opatrně, silný tlak by mohl těsnění zakapáním voskem porušit.

Prostě ten špunt netěsní. V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí. Nebo to nekvasí, což ovšem vylučuješ, ale stane se, když:
1) kvasinky naleješ do ještě horkého roztoku (hynou při teplotě něco přes 40)
2) použiješ vodu z vodovodu s velkým obsahem chloru, s čímž jsou problémy např. při výrobě ovocného vína. Chlor však při vaření vyprchá.
Tobě to ale kvasí, jak tvrdíš, takže problém je špunt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of NitraM
Sent: Tuesday, August 24, 2010 8:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK
--------------
Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť, atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
a nad
http://www.schodolez.cz/

Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii - elektrický trakař? :-)
Používá se to na manipulaci s materiálem atd.

No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro vše:-)

Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)

Karel

no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali

Děkuji všem za reakce a podnětné rady. Už jsem špunt nahřál v teplé vodě, pořádně jej zatlačil až do hrdla demižonu a celý jsem jej zakapal voskem - a jede to naprosto krásně. Jsou to zkrátka zkušenosti, které já s medovinou zatím sbírám, a proto jsem nepředpokládal, že by prostupnost korkem mohla být tak výrazná, že trubičkou neprostupovalo nic. Tak díky všem.

"Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná"
Pozná, ale musí se to umět.
Když už nejdou bubliny a tudíž v nádobě (typicky demižonu) už není onen přetlak, je těsnost ještě důležitější, než předtím. A jak se to snadno vyzkouší?
Na demižon v horní části, kde už není tekutina, ale jen oxid uhličitý, položíme své teplé dlaně a tím plyn trochu ohřejeme. A pozorujeme kvasnou rourku. Na bublinu to většinou nedá, ale krásně vidíme, jak v rource jede hladina dolů. Po oddálení dlaní se hladina musí vrátit. Jednoduché, spolehlivé, praktické.
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Pepa
________________________________________
Odesílatel: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 24. srpna 2010 17:43
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: Medovina

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem,
naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a
netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

""""""Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) """"
Na to je snadný recept. Zlý včely, hodně zlý včely a utajená díra v podmetu.

nebo tlačí bublinko.....tož jak tam je, je to ok

Myslím, že děláte z výroby medoviny dost vědu. Z počátku je nejdůležitější mít ten správný rozkvas a raději víc než míň. Musí šumět a hodně pěnit. Pak mít v budoucí medovině správný poměr medu a vody. Na ověření stačí bohatě slepičí vajíčko./čerstvé/. Při použití kvasinek např. Shimanski nebo Lalvin, pak už žádnou velkou chybu udělat nemůžete a medovina musí vyjít. To jestli vám v první fázi demižon těsní nebo ne je v podstatě jedno. Já ucpával hrdlo dříve
koulí z sterilního obvazu a vždy to vyšlo. Při zrání stačí přes mikroténový pytlík a ta nejslabší, jen slabě napnutá gumička. Moje výroba medoviny se dostala na úplně jinou kvalitu, když jsem jasně pojmenoval, že Dolské kvasinky už nikdy. Od těch dob jsem také přestal mít problémy. Také je důležité nepřehánět to s chutěmi a spíš upředňostňovat přírodní. Zda vařit nebo ne je otázka. Vařená medovina má podle mě jemnější chuť, nevařená nepatrně jinou. Já většinou nevařím. Odkapaná víčka dám do parního taviče a po vychladnutí vosku používám sladkou vodu pod ním. Chuť většinou jen přírodní. Když zvýšíme o několik stáčení z kalů, kvalitě to jen prospěje.
Zdraví R. Stonjek

"no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali"
Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně na kvašení jablečného moštu na pálenku.
Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v potravinářském provedení.

Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 8:25, R. Poláek napsal(a):
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>

"Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) "

To už mám po zkušenostech vyřešené. Asfaltky kromě těch absolutně nefrekventovaných a místní zkratky třeba jen pěšinami mezi vesnicemi a městy rozhodně ne. Včetně stanovišť, na která se z těchto cest snadno dohlédne. Někdy se ovšem najde dobré místo i u frekventované asfaltky, zajede se 30 metrů do lesa a může tam být 20 úlů na paletách a z asfaltky nebude vidět nic.
Stanoviště dneska už pokud možno s přístupem po lepší lesní či polní cestě, kde se dá po většinu roku projet a posazená v porostu nebo za kopcem atd. Akorát bych tady u nás potřeboval ty polní a lesní cesty, co byly ještě za mého mládí a co zemědělci rozorali a v lese zarostly, dost dobrých stanovišť bylo kdysi normálně přístupných těmi cestami a dneska už to jsou místa přístupná jen po sklizni nebo zasetí přes pole. Mimo tuto dobu se tam člověk dostane maximálně pěšky a velkými oklikami.

" Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."

To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je už poněkud zastaralé.

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

Ty gumové zátky se dají koupit v drogeriích kde prodávají sortiment na výrobu vína

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:25:50
> ----------------------------------------
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>
>

To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:50:55
> ----------------------------------------
> " Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
> běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
> rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."
>
> To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je
> už poněkud zastaralé.
>
>
>

Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
Pavel

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

"To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."

Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo něčím takovým.

Já si vystačím s násoskou. Roztok vařím na vyvýšeném místě v hrnci, násoskou
naplním v pohodě 1,5l PET lahve a s těmi se bez problému dostanu kam
potřebuji. Vzhledem k hmotnosti jedné lahve je s nimi manipulace velice
snadná. Pokud je roztok vlahý, doba plnění jedné lahve je několik desítek
vteřin. Po skončení krmení se láhve zlikvidují, žadné zařízení se se nemusí
čistit ani skladovat. Takto krmím 30 včelstev, ale zvládl bych i větší
počet.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 24, 2010 6:54 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> >Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám
> zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
> :-) Karel<
> ------------------------------------------------------------
> Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR
> viděl
> u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
> JK
> --------------
> Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť,
> atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový
> 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
> http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
> a nad
> http://www.schodolez.cz/
>
> Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii -
> elektrický trakař? :-)
> Používá se to na manipulaci s materiálem atd.
>
> No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji
> jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to
> zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky
> se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro
> vše:-)
>
> Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před
> krádeží,
> ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy
> víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5393
> (20100824) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Do gumové zátky jsem normálně vyvrtal běžným vrtákem na kov (myslím že
sedmičkou). Guma je to poměrně tvrdá a díra se vrtá dobře. Se
silikonovou nemám zkušenosti, protože mě odradila její cena.
Zakapávání voskem má ještě jednu nevýhodu - není to trvanlivé řešení. Po
čase se vosk vlivem rozdílného 'pracování' korku a hrdla odloupne a
přestane plnit svoji funkci. Na pohled se to může jevit jako funkční,
ale ve skutečnosti to propouští.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 13:01, R. Poláek napsal(a):
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>