Archiv Včelařské konference

I v amarickejch filmech mají úly na bílo.

Zdravim pane Susicky,

taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim), cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako Vcelpo.

1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90 st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz nehospodarny.

2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve postupne zmensovat tloustku.

3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny vytahnete ven bez poskozeni.

Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil pomoci ventilatoru.

Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.

PZ

Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice pestrost.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Barva na ?ly
> Datum: 27.7.2010 08:29:45
> ----------------------------------------
> I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
>
>
>

Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....

Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké barvy.
Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá barva....

Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma z nátěru něčeho jiného.
Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4 - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.

Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne, vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích za cenu do 200.

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Když už mám Langstrotha tak asi jedině na bílo:-))))



2010/7/27 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice
> pestrost.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Barva na ?ly
> > Datum: 27.7.2010 08:29:45
> > ----------------------------------------
> > I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
> >
> >
> >
>

Děkuji za vyčerpávající výklad, nejspíš použiji Dixol, o kterém jsem četl na
stránkách OPTIMAL KLUBU, zevnitř se postarají včely.
Lepidlo použiji nějaké profesionální jelikož chci aby mi nástavky dlouho a
dobře držely - barvu koupím ve větším balení, jelikož mám vyschlé dřevo a
přes zimu si budu vyrábět dalších 20 úlů tak ji užiji.
Včelám zdar
Petr B.

2010/7/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř
> dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na
> začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou
> šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v
> pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné
> dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....
>
> Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly
> propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze
> dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké
> barvy.
> Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to
> úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř
> dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
> Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat
> do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
> Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné
> zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na
> vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli
> nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to
> dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá
> barva....
>
> Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane
> se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma
> z nátěru něčeho jiného.
> Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat
> levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud
> je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4
> - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po
> určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé
> firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby
> měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš
> nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.
>
> Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je
> dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne,
> vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud
> je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo
> typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující
> kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v
> kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně
> rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích
> za cenu do 200.
>

POhanka kvete velmi dlouho, muzeto byt klidne 6 tydnu, dokonce jsem na jednom vykladu slysel, ze jeste v pulce zari vcely nosily jak strhane med z pohanky.
Tam kde ji zemedelci sily letos kolem 1. cervna, tak zacla kvest 8. cervence a pokvete odhaduji az do konce srpna. 520 mnm.

PZ

To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
v domacich podminkach?

Diky
T.H.

2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim pane Susicky,
>
> taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> Vcelpo.
>
> 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> nehospodarny.
>
> 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> postupne zmensovat tloustku.
>
> 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> vytahnete ven bez poskozeni.
>
> Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> pomoci ventilatoru.
>
> Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
>
> PZ
>

asd

No, letos v červenci a srpnu kolem těch polí nejezdím, tak nevím, jak kvetou. Ale před několka roky zaseli pohanku kousek od našeho barák. A to bylo skutečně takových 14 dní květ a do měsíce suchá nať se semeny a po sklizni pohankové strniště....
Třeba jsou různé odrůdy pohanky....

Letos jsem takove pole jedno take videl, bylo zasete pred temi desti, diky te velke vlhkosti jim velmi spatne vzesla a kupodivu velmi slabe stonecky sly do kvetu velmi rychle, za tyden nato, bylo pole podmitnute a pohanka zrusena.
Mohl to byt podobny pripad. Jinak agronomove rikaji, ze pohanka kvete prakticky az do sklizne. Nejvice vsak meduje ranejsich stadiich kveteni.
Dost o pohance je v letosnim vydani vcelarskych novin, bylo to nekdy zjara, staci prolistovat casopisy.

P.

Jo, toho jsem si taky všiml. Pohanka začíná kvést nízká a ke konci květu je až trojnásobně vyšší.
Jinak mně letos připadalo, že pohanka je odolnější proti zaplavení než obiloviny, na zaplavených místech na poli vyrostla skoro stejně, zatímco ječmen vedle v těch kalužích začal zahnivat a chytil silně nažloutlou barvu. Přirozeně platí to jen pro rovinatá pole, na svažitých je eroze a na tu bude vzcházející pohanka asi podstatně citlivější než ozimá obilovina s vytvořeným kořenovým systémem.
Takže možná když je odolnější proti zaplavení, třeba ji budou zemědělci sít více....

S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st. ale pak by se mi bez nejakeho dobreho termostatu nedarilo drzet tech 90 st., ktere jsou velmi dulezite, pro samotne odlevani mezisten.

P.

P.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
-----------
Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.

Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit, nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.

Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem. Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.

Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem. Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich problémů. Láska a pravda musí zvítězit.

Já sel pohanku někdy v polovině května, kvete mi teď. Pravda semínka z obchodu byla drahá až nemravně. Raději bych slušnější zdroj. Nemá někdo? Třeba od Valachů? Kašáci přece o pohance vědí své! Ostatně je to poklad ... Klidné dny! Jiří

xxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108)

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora" prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně živnostníkem (teda alespoň zezačátku)? Kdoví, jestli se na med prodávaný na zahraničním/světovém elektronickém obchodu vztahují nějaká "hustší" pravidla? Libor.

--------------------------------------------------------------
p. Susicky napsal:
Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

Díky, Radime, teď, když jste to napsal, tak jsem si uvědomil, že o tom mlýně vím, někde mám i založenou adresu, neb jsem se tam kdysi i chystal, zkusím ji najít. Také jsem byl před léty v původním historickém, zcela dřevěném mlýně někde poblíž Nového Jičína ... a mimochodem: ta pohanka od nich byla skvělá, ouplně jiná, než je ta kupovaná v eko či bio odděleních super-hyper ... prostě byla normální ...:-) No, zkusím to někde najít. Díky moc za tip. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108) (46125) (46136)

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Asi nijak koncentrace kys, sírové která se běžně používá k nápravě vosku asi nebude nic moc a proti moru je nutný autokláv a teplota 117°C po dobu nejméně 20 minut

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny vlastni vyroba lis
> Datum: 27.7.2010 10:39:17
> ----------------------------------------
> To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
> v domacich podminkach?
>
> Diky
> T.H.
>
> 2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
>
> > Zdravim pane Susicky,
> >
> > taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> > cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> > namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> > Vcelpo.
> >
> > 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> > st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> > nehospodarny.
> >
> > 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> > vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> > postupne zmensovat tloustku.
> >
> > 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> > vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> > formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> > vytahnete ven bez poskozeni.
> >
> > Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> > pomoci ventilatoru.
> >
> > Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
> >
> > PZ
> >
>
>
>

To je ale blábol

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ESK? V?ELA?STV? a prodej ze dvora
> Datum: 27.7.2010 16:02:53
> ----------------------------------------
> Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu,
> protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od
> výkupce.
> -----------
> Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.
>
> Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
> Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit,
> nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to
> byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit
> skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.
>
> Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím
> v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a
> den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem.
> Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.
>
> Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem.
> Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich
> problémů. Láska a pravda musí zvítězit.
>
>
>

"S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st"

Podle mého názoru se spory moru plodu v první řadě vážou na nečistoty ve vosku. Takže když se vosk nechá pořádně pomalu ztuhnot, aby se všechny nečistoty usadily dole, zůstane většina spor v nich a jejich odstraněním se většina spor odstraní. Případně by se horký vosk mohl přefiltrovat přes nějaké husté plásto, které by vychytalo ještě další velké nečistoty a na nich zachycené spory moru. Takže myslím, že pro vlastní použití, pokud by se náhodou do vosku nějaké spory dostaly, tady tímhle přečištěním by se jich většina odstranila. Přirozeně pro výrobu mezistěn z cizího vosku pro kšeft by to stále nestačilo.

nepletu mluvil jsem z agronomem toho družstva,protože sem netušil co to je za smrad,oni ju seli na dvakrát,a pánové ,to je masakr medníky plný a včely visí na boudě sotva doletí(500m)

válcované nepřonáš

nepřekonáš

jo a ta pohanka je u nás na třech polích a docela pár hektarů....

to samý sem slyšel já od toho agronoma...do zámrazů...

no ty časopisy...nepročtu, nežádám o dotace....nefasuju časopis

Dne Tuesday 27 of July 2010 17:44:00 Libor napsal(a):
> Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového
> medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se
> zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si
> zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s
> takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita
> zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
> A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora"
> prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně


tam bude asi problem s postovnym,
pokud nebydlite u hranic.


S pozdravem

Jan Cervenka

Každým rokem mám před včelínem nebo v blízkoostu desítky ha pohanky. Již kvete nejméně 14 dní a dnes jsem se díval a ještě asi dlouho pokvete, ale do zámrazu určitě ne. Neuvědomuji si, kdy ji sklízí. Někdy bývá z ní hodně medu, velmi chutný je smíšený, Letos ani minulé dva roky vůbec nemedovala. Asi k vůli rutinu je med velmi vyhledáván Bývá obyčejmě vyprodán jako první Místní zemědlec si ovšem ztěžuje na velmi nízkou výkupní cenu semene - proto se nedivím, že semeno v prodeji je velmi drahé.Semeno je k dostání v prodejně na setí, ale i na několik způsobů upravované. Loupané semeno jsem rozdrtil a obohacoval pastovaný med. /Dobré je i jako závar do plévky./Domnívám se, že má stejné účinky jako nektarový med a nemá nepříjemné /pro někoho/ aroma. Doporučuji konzumovat přiměřenou dávku / ,někomu může trošku více prokrvocat pokožku.

Take jsem dnes bylu vcel,

pohanku je citit z ulu uz 3-4 metry od ulu, ale zacala medovat az ted. O vikendu jsem jeste nic necitil. Kvete pritom uz 14 dnu. Potvrzuji- med ma velmi dobrou chut, ale ten zapach je pro otrle. Dokonce mi jej jeden zakaznik prisel vratit.

P.

Pohanka má k medování potřebovat hodně vody, tak asi dříve byl na tom poli úsušek?
Jinak spíš než nízkou výkupní cenu bude problém v jejím pěstování v malém výnosu. A v drahém ošetřování semen po sklizni, musí se dosušovat. Dnes je vyloupaná pohanka 10 x dražší než zrní, cca 5x dražší než luštěniny nebo obilné vločky nebo rýže. Zatímco dříve za socíku byla pohanka na stejné ceně jako třeba hrách nebo čočka.
Podle všeho je pohanka na rozdíl od třeba pšenice málo šlechtěná plodina s malým výnosem a velkou odolností proti nemocem a škůdcům, pokud se uchytí,zřejmě se bude její výnos dost zvyšovat.

nemam duvod nic prekonavat,

jsem spokojen s tim co mam.

ve vysledku rozdil nevidim.

PZ

zprava desifrovana - zachrana akce v plnem proudu - myslime na tebe a tvou skvelou praci - drz se - ozveme se

Med - ok STOP cerveny jetel uz nepouzivam STOP pohanka medovati STOP Tome, vydrz

Berlinske vcely - medujte v nastavenem rezimu. Trubci z ulu B pripravuji akci M. Cekame na pohanku kralovny S. Q.

Pozor,pozor,vcela medonosna utoci,opakuji,vcela medonosna utoci.

jsem koupil od Löfelmana na stánku na Horním Hradě kde se pořádala slavnost Chvála medu - podílala se na tom i PSNV.
Kniha se mi moc líbí. Je to taková kuchařka která odpoví na každou otázku začátečníkovi a vybere si zde i zkušený včelař. Kniha by, alespoň si myslím, neměla chybět v žádné včelařově knihovně. Na prodeji knihy nejsem nikterak zainteresován. Jenom se mi moc líbí.
JK

Akce M: Semena trubcu z ulu B nedrtit, pouze loupat obohacuje pastovany med, udejte prosim presnou polohu pohankove kralovny S.Q., potrebujeme koordinaty pro snadnejsi orientaci v nastavajici akci.

Administrátor, máte tu marťanskú rozviedku, alebo vírus ?

Děkuji všem za příspěvky k tématu. Trochu jsem očekával, že se v diskusi o lisování mezistěn z vosku z víček pro plástečkový med objeví také problematika reziduí z léčení. Vidím to tak, že zůstanu u volné stavby. Pokud se cen týká zkusím pohledat nabídky včelařů na netu. To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít. Je to dle mého názoru obdoba prodeje přes inzerci. Je prodej prostřednictvím inzerce např. v Annonci nebo i ve včelařství prodej ze dvora?

Myslím si, že pokud inzerujete službu "prodej medu ze dvora" a pak jeho podmínky, nikdo vás za to nemůže popohánět. Je to slovíčkaření ale za inzerci své služby mi nikdo nemůže nic.

"To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá, uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit.....

Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit
---------------
Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky.

A pan ministr se prý chce podívat na všechny daňové vyjímky.

:-)

Karel

Logicky vzato . Jestli si u mne někdo zakoupí med přímo ze dvora nebude jistě rozhodující kde a jak k informaci o mém produktu přišel. Neřku-li když jej mohu dodávat do obchodů ve svém kraji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pl?ste?kov? med
> Datum: 28.7.2010 21:41:19
> ----------------------------------------
> "To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by
> ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
> To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá,
> uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje
> ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno
> odhalit i doložit.....
>
>
>

"Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky. "

Z portálu, na kterém nakupuji já, si vyžádali už před nějakým měsícem údaje o prodejcích, co prodávají pravidelně zejména nové zboží. A že jich tam je a jejich ceny jsou proti běžným obchodům nízké. I internetovým. Údajně hodně z nich nemá živnosťák a neodvádí povinné odvody a nedaní.....

KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?

"Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?"

Výše dotace, je to dotace na opylování, myslím není natvrdo určena nějakým předpisem či dokonce zákonem. Takže se nemusí namáhat s nějakým speciálním zdaněním. Když budou chtít dávat včelařům na dotaci méně, prostě jim dají méně.
Jinak mám pocit, že dotace na opylení je hrubým příjmem od nepaměti, ne? Takže od nepaměti by měla být zdaňována...

<KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?<
------------------------------------------------------------
Je to tak. Dotace se u fyzických osob podnikatelů a u právnických osob (u kterých je včelařství předmětem podnikání) započítá do příjmů a vstupuje do základu daně. U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!
Prosím, nemalujte ministra financí na zeď ... JK

No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?

"U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!"

Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20 tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím navyšoval zdravotní a sociální.

Nevím, jak to bude dál. Zatím ale nevadilo, byl-li včelař pracující (pokud
nebyl zemědělcem).
S pozdravem Petr

--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, July 28, 2010 10:57 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: daňové výjimky

> "U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se
> dotace
> přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý
> příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud
> nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí.
> Zatím !!!"
>
> Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je
> ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak
> přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20
> tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový
> je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím
> navyšoval zdravotní a sociální.
>

"Pokud je ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20 tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím navyšoval zdravotní a sociální."

Podíval jsem se do zákona o daních z příjmu fyzických osob a zjistil jsem, že jsem napsal blbost.
V paragrafu 10 je, že pokud zájmový včelař nepřekročí počet 40 včelstev, tak si odečítá z příjmu 20 tisíc a daní až potom jen příjem, který přesahuje těch 20 tisíc.
Dále potom snad úplně veškeré dotace a granty jsou od daně z příjmu osvobozeny.

Pokud byl ten zákon, co jsme se k němu dostal aktuální...
Teda, tři roky nebo kolik jsem ten zákon o dani z příjmu fyzických osob neviděl a za tu dobu se tam objevilo tolik osvobození od daně z příjmu..... I když mám takový pocit, že spousta těch osvobození od daně byly dříve rozfrcány po všelijakých paragrafech a až nyní je soustředili na jedno - dvě místa.

"Dále potom snad úplně veškeré dotace a granty jsou od daně z příjmu osvobozeny. "

To je v paragrafu 4 jsem zapomněl napsat.

"Nevím, jak to bude dál. Zatím ale nevadilo, byl-li včelař pracující"

Pokud by se to danilo, tak by prostě včelař musel dělat daňové přiznání. To je potom otázka, jak moc by to kdo dokázal bezchybně vyplnit.
No a přirozeně stát by si vzal svůj díl....
Uvidíme, co za těch půl roky stihnou za změny.....

Bylo to poněkud jinak. Zákon definoval (a zatím stále ještě definuje,
protože ať již padají jakékoliv návrhy, změněn ještě nebyl), že za příjem na
jedno včelstvo (pokud jich je do čtyřiceti) se považuje částka 500,- Kč.
Takže bylo bezpředmětné uvažovat například o dotacích nebo o prodejních
cenách medu. Nebyla tedy vyplácena "zdaněná )" dotace, ale byla součástí té
deklarované pětistovky na včelstvo a při čtyřiceti včelstvech se došlo k
částce 20 000,- Kč ostatních příjmů, což byla nezdanitelná položka, pokud
včelař nebyl zemědělským subjektem.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "PaAu" <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
Sent: Wednesday, July 28, 2010 10:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: daňové výjimky

> No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí
> dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou
> bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s
> léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?
>

moc se v tom babřete, zdaním to co je napapíře! mínus náklady rovná se 1 Kč,co musím zaplatím ....

málokdy chce někdo nějakej doklad,kterej bych měl brát vážně,nědělejte si zbytečný boláky

ostatně kolik mám včelstev finančnák nezajmá...

Dotace D1,nesprávně nazývaná na zimování je příjmem za opylování rostlin a byla zdanitelná vždycky. Samozřejmě podle právě platných předpisů.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
> Předmět: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:07:12
> ----------------------------------------
> KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl
> jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá
> dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?
>
>
>

Jiné dotace než D1 se Zatím nedaní. Platí klauzule o 40 včelstvech a 20 000 Kč, pokud ovšem nejste registrovaný zemědělec. Tomu se do základu započítavají i příjmy třebas z 1 včelstva..

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
> Předmět: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:38:25
> ----------------------------------------
> No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí
> dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou
> bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s
> léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?
>
>
>

§ 10 se týká zájmových činností ( zahrádkářů, filatelistů, včelařů, a různých jiných zběratelů) kteří občas něco prodají nebo smění.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:57:17
> ----------------------------------------
> "U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace
> přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý
> příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud
> nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí.
> Zatím !!!"
>
> Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je
> ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak
> přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20
> tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový
> je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím
> navyšoval zdravotní a sociální.
>
>
>

"málokdy chce někdo nějakej doklad,kterej bych měl brát vážně,nědělejte si zbytečný boláky

ostatně kolik mám včelstev finančnák nezajmá..."

To je právě ten problém. Člověk si spokojeně žije, přivydělává si včelařením, většinou to je proti jeho skutečnému živobytí pakatel, jaksi se v tom danění a podobných věcech šolíchá podle toho, co mu řeknou podobně znalí kolegové včelaři....
A najednou se dostane pod drobnohled finančního úřadu nebo se na místo šéfa místního úřadu dostane pracovitý hlupák nebo prostě stát nemá peníze, bazíruje na každém slovu v zákonech a vyškrabuje po korunkách kde co....
A najednou je ze člověka neplatič, který x let krátil daně .....

Co se týká současných zákonů, v zákonu o daních z příjmu fyzických osob je v paragrafu 4 jednoznačně uvedeno, že dotace obecně od státu , kraje, Evropské unie, granty atd jsou od daně z příjmu osvobozeny.
Takže co se týká dotace na opylování, muselo by být přímo v nějakém závazném prováděcím předpisu té konkrétní dotace uvedeno, že se zahrnuje do základu daně z příjmu.

Na této konferenci se někdo z vás zmínil o užívání injekční stříkačky jako pomůcky při chovu matek.
Chtěl bych požádat o podrobnější popis.
včera jsem pro přelarvování plnil misky mateří kašičkou, respektive směsí mateří k. řídkého medu a vody.
Samozřejmě že při prvním pohybu pístu stříkacky píst poskočil tak že jsem měl skoro celý obsah v misce a povedlo se mi to až na podruhé.

Dotaz zní jaký poměr kašičky medu a vody?

Jak to ve střikačce smíchat, musel jsem vytáhnout píst a míchat to stéblem ale kašička byla hustá a nechtela se dát rozmíchat?

Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel

Nedošlo k omylu? Tuším, že stříkačku tu někdo používal pouze jako přidávací
klícku. K přelarvování: - med vůbec, poměr mateří kašičky a vody není
důležitý (ona stačí i čistá voda) a dává se jen malá kapička třeba jedním
lehkým dotykem namočeného špejlete. Tedy ne stříkačkou. Neslouží totiž ani k
počáteční výživě larvičky, ale jen k jejímu snadnějšímu sesmeknutí z
přelarvovací lžičky. Pokud by vody (nebo směsi s kašičkou) bylo víc, kapka
by se již po obrácení misky dnem vzhůru pro vložení do chovné lišty
neudržela a vytekla by i s červíčkem...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
Sent: Thursday, July 29, 2010 9:20 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: injekní stříkačka pomůcka při chovu matek

> Na této konferenci se někdo z vás zmínil o užívání injekční stříkačky jako
> pomůcky při chovu matek.
> Chtěl bych požádat o podrobnější popis.
> včera jsem pro přelarvování plnil misky mateří kašičkou, respektive směsí
> mateří k. řídkého medu a vody.
> Samozřejmě že při prvním pohybu pístu stříkacky píst poskočil tak že jsem
> měl skoro celý obsah v misce a povedlo se mi to až na podruhé.
>
> Dotaz zní jaký poměr kašičky medu a vody?
>
> Jak to ve střikačce smíchat, musel jsem vytáhnout píst a míchat to stéblem
> ale kašička byla hustá a nechtela se dát rozmíchat?
>
> Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na
> matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.
>
> děkuji
> J. Bűrgel
>

K omylu nedoslo, nekteri chovatele pouzivaji injekcni strikacku pro dodani
kase do misek. Ja si osvojil nazor jako Vy ze je jedno na co larvim, tak to
zatim moc neresim, ono stejne vetsinou trochu kase mam z nouzovych
matecniku, nebo si paratkem sahnu pro nektar do bunek, paratkem i larvim.

K tomu pomeru kase s vodou do strikacky si myslim, ze jde o to, aby to bylo
rychle, takze to musi byt ridke... Myslim take ze se strikacka dostadi a
pritlaci na dno misky a pak se trochu stlaci - ale to jen hadam z toho co
jsem jedenkrat nazivo kratce videl.

O pridavacich klickach z injekcnich strikacek psal tusim Radek, prorezou se
rozbruskou z boku otvory. Zajimave jsou hmozdenky co zminoval Kaji.... Ja
pouzivam natacky ala p. Jindra.

T.H.

Nedošlo k omylu? Tuším, že stříkačku tu někdo používal pouze jako přidávací
> klícku.

Název Semínko nemělo souvislost s jeho milenkou, ale s tím, že kradl a šmelil s jetelovým semenem a hrozilo jeho dopadení.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka
Sent: Monday, July 26, 2010 6:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re:

>Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny
>(zločinnými
komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene pepan<
------------------------------------------------------------
O tom věděl asi nejvíce první tajemník KSČ na ministerstvu národní obrany generál Šejna. Proto asi, v roce 1968, prý z ekonomických důvodů se svou milenkou emigroval k třídnímu nepříteli do Ameriky. Od té doby se mu mezi zasvědcenými říkalo generál semínko. Co vy na to pamětníci?? To jen na odlehčení.
JK

JB:
...Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel
-----------
Asi před 14 dny to zde psal Radek Hubač.
Myslím 5-10ml, na cirkulárce či jinak se u nich udělají drážky na větrání.

Osobní zkušenosti nemám.

Karel

Vloni, tuším někdy v létě tu jednu velmi dobrou variantu klícky z injekce popsal R. Stonjek. Snad by to archiv vyhodil. Omlouvám se, někde to mám, ale zrovna balím a mizím, takže nestíhám. Pokud nenajdete, dejte vědět, příští týden to dohledám. Fungují, dobrý nápad. Klidné dny. Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2010
Re: injekní stříkačka pomůcka při chovu matek (46182)

JB:
...Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel
-----------
Asi před 14 dny to zde psal Radek Hubač.
Myslím 5-10ml, na cirkulárce či jinak se u nich udělají drážky na větrání.

Osobní zkušenosti nemám.

Karel

"Myslím 5-10ml, na cirkulárce či jinak se u nich udělají drážky na větrání.

Karel"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Zajímavý nápad,ale neumím si představit,že bych nařezával plastovou injekční stříkačku na cirkulárce,nejen že se jedná o poměrně křehký materiál,u kterého vznikají ostré hrany a matky se o ně mohou poškodit,ale přijít k úrazu mohou i moje prsty.
Zkoušel jsem kdysi staré kovové natáčky,ale i přes poměrně malé otvory jsem osobně viděl,jak se jimi protahují včely a dávají přidávané matce pěkně na frak.Lepší je stočená trubička ze včelotěsného pletiva,cenné matky přidávám pomocí velkoplošné drátěné poklopky(podařilo se mi takto přidat matky i do včelstev s trubčicemi),rovněž plastovými zasílacími klíckami je přidávání velice úspěšné a časově nenáročné.

Zdraví Pavel

Já sice injekční stříkačky na přidávání matek neplánuji používat, ale co jsem měl já tyhlety stříkačky v ruce, tak vždy to byl sice houževnatý, ale jinak poměrně měkký materiál. Aspoň když byly nové. Takže díry do nich se dají dělat spoustou způsobů.
Skalpelem či nějakým malým, hodně ostrým nožíkem, listem pilky s velkým šraňkem a následným začištěním , rozžhaveným drátem, obyčejnou vrtačkou s vrtákem cca 2,5, ideálně ve stojanu. Ta cirkulárka mně připadá hodně humpolácká a pokud tam bude běžný kotouč, který je silný 3 milimetry nebo ještě víc nebo kotouč bude házet, ty díry budou moc velké. Musí to být nějaký speciální hodně tenký kotouč nabo naopak hodně aušusový z tenkého plechu a navíc v dobrém stavu.
A kdybych takhle manipuloval se stříkačkou, tak bych asi vzal aspoň 20 cm dlouhý klacík, který tak akorát pasuje dovnitř stříkačky a ty díry dělal s tím klackem uvnitř jako výztuhou a držákem.
Podstatné asi bude, jestli se dá taková stříkačka s navrtanými dírami desinfikovat 5 - 10 minutami v horké vodě, nezkoušel jsem to, ale mohlo by to jít při mírném zmenšení nebo deformaci stříkačky, která pro přidávání matek není podstatná...

Chce-li někdo vymýšlet náhradu přidávací klícky z odpadu, pak je na to ideální krabička od tic-tac, možná je lepší, než samotné profi přidávací klícky.

"Chce-li někdo vymýšlet náhradu přidávací klícky z odpadu,"

Stříkačky se dají nové běžně zakoupit v lékárnách.

Vidím, že je okurková sezona,když máte čas zabývat se takovými kravinami. Klícka ze stříkačky je jenom varianta trubičkové klícky, kterou někdy před 5 lety doporučoval např Dr.Kamler.Fotka pod tím ale nic moc , tak jsem šel svojí cestou. Mám názor, že když už něco bastlím , tak by to mělo alespoň vypadat. Stříkačku 10 ml. jsem zkrátil píst na minimum, do zbytku tlačítka vyvrtal otvor a tam dodal drátěný kroužek pro snadnou manipulaci. Čudlík pro jehlu se odřízne i se dnem a zbylý váleček se rozdělí na polovinu a do té vzdálenější od pístu se propálí žhavým drátem co nejvíc dírek asi tak 3 mm velkých. V druhé půlce se může matka ukrýt před nepřátelskými včelami, které jí jdou po chodidlech. Příprava je jednoduchá. Píst se vyndá, druhým koncem se vysekne kolečko mezistěny a do něj se udělá teplým hřebíkem dírka. Matka se chytne za flígr/křidélko/ šoupne se do klícky a zavře pístkem. Klícka má drátěné očko a hřebíkem se píchne do plástu.Těsto se nepoužívá a kupodivu výsledky jsou lepší.Upravovat stříkačku na cirkulárce nekomentuji, nepoužíval bych příliš diplomatické výrazy. Mohl bych zde oblbovat o skvělých výsledcích, ale pravdou je to, že já klícky používám jen v těch nejnutnějších případech, tzn. prakticky až na vyjímky vůbec. Považuji je za silně přiblblé pomůcky, bez kterých se dá obejít. Upřednostňuji zavíčkované matečníky. Jarní nápravy včelstev provádím podle Snelgrouweho, tudíž starým způsobem známým téměř 150 let, podzimní brakování chcípáčků a lenochů provádím obsahem plemenáče. Původní matky už ani nehledám, včely si poradí i beze mě. Matečníky vyrábím v ležanech kvůli jednoduchosti rychlosti a bezk. spolehlivosti. Larvím lžičkou s ohebným jazýčkem tzn. buď Čínou, pokud jí najdu, nebo seřízlým stéblem trávy. Jazýček setře i potravu larvy a larvička si s ní vystele dno buňky. Takže i chov matek lze provádět velmi jednoduše s minimem pomůcek. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den. Přátelé, chtěl bych Vás poprosit o radu.
Letos jsem začal včelařit dvěma roji v optimalu . Do současné doby jsem včelky dostal na druhý nástavek.
Ted přemýšlím, mám-li se pokusit ještě přidat třetí s mezistěnami.
Počasí hlásí na srpen slušné a při neustálém cukru bych to viděl reálně, ale přecejen už je pokročilá doba a včelky by si měly upravovat hnízdo před zimou.
Díky všem za radu. Zdenek

nech už to tak,nepřidávej

klícky nebrat ,vůbec nechápu proč ,nebo k čemu jsou ...

Přidej,na nic se neohlížej.Lehce přikrmuj,spíš podněcuj a uvidíš v září plný úl včel.Já jsem 22.6. vytvořil oddělky s letošníma matkama do jednoho optimalového nástavku a v současnosti již je mám ve čtyřech NN nástavcích a včely stále staví.Možná také záleží na výkonosti a stáří vyrojených matek.To je pravděpodobně asi dost podstatné.
P.Z.

"Ted přemýšlím, mám-li se pokusit ještě přidat třetí s mezistěnami. "

Záleží, jak jsou silné, jak rozjeté, kolik mají na stávajících rámcích ošetřovaného plodu. A jak budou dále udržované "rozjeté" buď přirozenou snůškou nebo krmením.
Mezistěny spíš přidej, ale sleduj, jak mezistěny obsazují, staví a jestli přes včelami neobsazené mezistěny a očko či česno neprobíhá vylupování. Zas tak úplně mezistěny postavit a zaklást nemusí, ale když budou mít víc prostoru v úlu, v původních plástech vychovají silnější generaci zimních včel....
Krmítk a strůpek už utepli, jsou už chladné noci a ke stavbě potřebují taky teplo.

Dobrý den vespolek,

prosím zkušenější a mazanější o radu, jak nejlíp na zimu umístit starší plásty, které bych rád už v příštím roce vyřadil. Jasně že v ideálním případě umístit do vařáku, ale silnější důvod je pro mě stále velký nedostatek díla.

Neberte to tak, že jsem prase a chci tam za každou cenu držet staré dílo, ale opravdu mi to připadá jako menší zlo, než je teď v podletí na zimu výrazně zúžit a na jaře hned rozšiřovat jen hromadou mezistěn. Včelstva teď obsedají 1-2 velké (39*24) + 1-2 (max 3) nízké (39*17) nástavky (vč. těch, co mají jít pak pryč). Vypadají, že jsou docela při síle a jsem spíš pro poskytnutí dostatečného prostoru, ale každé má nějaký ten vyšší nástavek staršího díla, a kdybych je teď všechny posbíral, byla by to pro ně dost darda. Vzal bych jim to až zas v období rozvoje, až postaví nové, nebo v nejhorším až s prvním medem (i když mi spíš dělalo radost točit z mladého čisťounkého díla).

Metodě přemetání na mezistěny a rozsáhlejší stavbě ještě teď bych se rád vyhnul, přijde mi to dost drastické, a navíc co s plodem a zásobami pylu, a pak to opotřebení včel a desítky kg cukru,... Navíc nemám ani tolik bedniček a rámků.

Část starších plástů jsem vytočil, v části je plod a pyl. Pořád se plácám v rozšiřování počtu včelstev a přechodu na nižší RM. Staré jsou vysoké, dvojí míra mi vůbec nevyhovuje a už se těším, až se těchhle posledních zbavím, ale té rotaci nástavků jsem ještě pořádně nepřišel na kloub. Takže kam s nimi?

Nahoru a zakrmit do nich, a pak během jarního rozvoje dávat odspodu na ně vyprázdněné nízké a pak je vyřadit, až se přesunou dolů?
Nebo je šoupnout úplně dolů teď a zásobami na zimu stlačovat plod směrem dolů, aby na nich začaly zimovat a první plod začátkem jara už byl v nových, nezatížených? Nevím, jak by to dopadlo, chystám se krmit spíš většími dávkami, tak aby to měly kam dávat a nenosily to pod sebe.
Někdo tu taky mluvil o problémech s přechodem na nové dílo, že se raději drží na tom starém, tak aby nebyl problém i s tímhle.

Díky za každou radu a názor a přeji co nejmíň roztočů,

HI

Pokud jsem správně pochopil, přecházíte jen na nízké rámky 39x17 z 39x24 a máte málo těch malých.
Letos se pokouším o obdobu - přejít z 39x27.5 na 39x17. A jak zjišťuji, rady, že nejlepší přechod na jinou rámkovou míru je rojem nebo přemetením opravdu nelžou. Zvláště v letošním počasí, kdy celý květen u nás pršelo. Přidané nízké nástavky včely moc nezajímaly (vystavěly tak jeden nástavek), takže jsem se minulý týden naštval, přemetl je na mezistěny a to co dosud vystavěly a z plodových plástů udělal oddělky. Přemetené jsem začal krmit, objednal nové matky (došly mi za 4 dny), ty dám do oddělků (teď to nejde, zase prší!!!) a až si přemetená včelstva vystavějí co mají, spojím je s oddělky, pak přidám mateří mřížku a matku dám už do nového díla, nechám vyběhnout plod z vysokých rámků a prázdné vysoké rámky pak odeberu. Pak budu teprve krmit na zimu. Bude to dost pozdě, ale jinak bych na 39x17 nepřešel. Koupě matek není nutná, ale moje pokusy s chovem matek v letošním počasí byly špatné, takže to beru vše naráz. Mimo přechod na nízké rámky jsem letos včely ještě stěhoval, takže toho mají dost.
Jirka

Loni jsem takhle vahal u 39x24 zda je rozsirit na druhy nastavek (plny
mezisten). I Liebig pise ze to nema smysl :-) Smysl to ma, na jare ty
souse jak kdyz najdes...
Je-li prinos vcely makaj a stavej, jeste jsou dva tri tydny....
Je ale pravda, ze v pripade oddelku je rozdil mezi VN a NN, zalezi jak se
NN oddelek tvori... Neni 6plastu jako 6NN plastu to da rozum :-)

T.H.

2010/7/30 Zdenek <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý den. Přátelé, chtěl bych Vás poprosit o radu.
> Letos jsem začal včelařit dvěma roji v optimalu . Do současné doby jsem
> včelky dostal na druhý nástavek.
> Ted přemýšlím, mám-li se pokusit ještě přidat třetí s mezistěnami.
> Počasí hlásí na srpen slušné a při neustálém cukru bych to viděl reálně,
> ale přecejen už je pokročilá doba a včelky by si měly upravovat hnízdo před
> zimou.
> Díky všem za radu. Zdenek
>

Pokud jsou ty nízké plásty už dost zaplodované a tmavší, mělo by stačit je umístit úplně nahoru, pod ně zaplodované vysoké plásty a plásty s pylem a nakonec nástavky s nezaplodovanými plásty, třeba jen vytočené k vyčištění. Očka nahoře v nízkých nástavcích otevřít, ve vysokých pod nimi zavřít a česno ve dnu utěsnit. Včelky s plodem přejdou ke vzduchu, takže k očkům v nízkých nástavcích, plod ve vysokých plástech akorát nechají vyběhnout. Vysoké nástavky dole v přiměřeném množství potom v podletí a na zimu budou zvětšovat objem úlu, takže včelky vychovají o to silnější zimní generaci. Na jaře nevidím problém v tom ten jeden nástavek vyšších světlejších plástů nechat matce v plodišti pro plod, zatímco budou stavět nízké plásty a ty vyšší potom vyřadit až za rok, až bude nízkých dost.

Pokud jsou ty nové nízké plásty hodně světlé a málo zakladené, je možné jejich počet zvětšit přemetením na mezistěny u takové čtvrtiny nebo třetiny včelstev.
Do včelstev se na cca 3 dny vloží cca 3 mezistěny, aby nasákly vůní včelstva. Za ty tři dny se vsechny plásty vyndají, ty tři původní mezistěny vloží jako jádro doprostřed, zbytek se vyplní dalšími mezistěnami a včely z původních plástů se na mezistěny sklepnou. Nasadí se krmítko, uteplí a intenzívně krmí týden až 14 dní.
Otřepané plásty s plodem a případně pylem se vloží k vyběhnutí do okolních včelstev, proto je možné přemést jen třetinu nebo čtvrtinu včelstev. Ostatní plásty se případně vytočí, pokud je co a uskladní. A za cca 14 dní se potom vrací do včelstva, případně místo mezistěn, které nebyly vystaveny a nebyly zaneseny cukrem, aby se dosáhlo potřebného velkého prostoru v úlu.... Případně se plásty s plodem přidané k vyběhnutí zase vrací do původního úlu.....

No a pak , že včelaři nemají zbytečné prsty.

Několikrát se tady přetřásala přeprava matek poštou. Chci se podělit o zkušenost, která se mi náhodou stala. 11.7. jsem zaklíckoval 2 matky z doprovodem a druhý den zaslal poštou včelaři. Dnes tj. po 19 dnech se mi zásilka vrátila, proč to není důležité. Matky i všechny doprovodné včely žijí a mají spotřebováno 1/3 krmiva (Apifonda). Jaká vedra panovala v tomto období si ještě všichni pamatujeme.Nevím, co by udělalo klasické medocukrové těsto. Věřil jsem, že to tak dopadne, jen jsem měl obavu, zda bude krmivo stačit. Zřejmě to tedy s nějakým dnem zdržení zásilky není tak hrozné.... Teď ještě bude zajímavé kdy začnou matky klást i jejich další osud.

Tvořil jsem v květnu 6 oddělků. Objednané matky jsem přidával pár minut před pěknou bouřkou, resp. spíš už v dešti. O následujících dnech by jeden řekl, že jsou pěkně na prdlačku, natož v tom přijímat matky. Úspěšnost přijetí matek byla 100%. Vyjímka potvrzuje pravidlo, ale jako pravidlo bych takový postup asi nehlásal. (-: Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
Jirka napsal:
...objednal jsem nové matky (došly mi za 4 dny), ty dám do oddělků (teď to nejde, zase prší!!!)

včera jsem sundal ze stromu,kupodivu ořechu, cizí roj....

hele houby do toho začátečník vidí,jak na tom jsou ,maj na to nebo nemaj,pokud nechce něco posrat tak najistotu nepřidávej, nic neuteče.... v září ti stejně sou na prd letní včely

nech je dole, hodně brzo na jaře jsou prázdný ,celej nástavek 39x24, i v tuto dobu měním nejtmavší za panennské z posledního vytáčení

prosím zkušenější a mazanější o radu, jak nejlíp na zimu umístit starší plásty, které bych rád už v příštím roce vyřadil. Jasně že v ideálním případě umístit do vařáku, ale silnější důvod je pro mě stále velký nedostatek díla.

Už 25 rokov, začiatkom 8.mesiaca prekladám (práve teraz prekladám 70 včelstiev) plodisko (vždy záleží aj na úľovom systéme) na najvyššie miesto úľovej zostavy a medník (ale i samostatne plásty, ak nemám oddeliteľné dno) a medník pod. Včely sa dokonale postarajú o ne. Za tieto roky ani raz sa nestalo, aby bol poškodený čo i len len jeden rezervný plást.Fumigáciu robím aj s rezervnými plástami a je dokonalá.
V novej sezóne ich použijete podľa potreby a prebytočné dajte do paráku.

Vážený p.St... vaše odezva na různé přidávací klícky nemá chybu,ale asi jste zapoměl na Savinovu,která podle mne je nejlepší.Bohužel dnes se nenajde výrobce a je to škoda.

No, já nechávám nadbytečné plásty, ty, které v létě průběžně nevyřadím a nezlikviduji, v nejspodnějších nástavcích do fumigace. Před fumigací zužuji na dva nástavky 39x24. Včely, pokud v podletí sedí nahoře, spolehlivě chrání třetí nástavek 39x24 proti zavíječům. Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší. Rámky tam musí být s mezerami, neboli v nástavku pro 10 rámků může být tak 6 - 7 rámků a nesmí tam být v rámcích pyl, jinak se tam zavíječ přes podletí pomnoží.

Vážený p.St... vaše odezva na různé přidávací klícky nemá chybu,ale asi jste zapoměl na Savinovu,která podle mne je nejlepší.Bohužel dnes se nenajde výrobce a je to škoda.

Prečo si myslíte, že je najlepšia? Už len to, že potrebujete odobrať 1 plást, aby ju bolo kde vložiť. Už 20 rokov si vyrábam klietočky z obalu cukríkov Tic tac a tvrdím (je to len moja pravda, iný môže oponovať), že sú to tie najlepšie a najlacnejšie klietočky na skladobanie matiek v úľoch, pridávanie matiek (už som pridal nespočetné množstvo matiek) a zasielanie mladých matiek odberateľovi poštou. Výroba pozostáva z odrezania spodnej časti klietočky a vlisovanie dp tela obalu za tepla kovovej sieti s očkami 3x3 mm a opracovanie, zbrúsenie prečnievajúcich drôtov brúskou. Vrchnák obalu slúži na vloženie hustého cesta CMC a pri vypúšťaní medzi včely pootvorením uzátvoru.
Jedinečná pomôcka.

Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší.

Pán Polášek, ku všetkej úcte ku Vám, nemáte pravdu. ja som včeláril v 4 nadstavkoch vysokých 290 mm (plást B 275mm, a ponechávam v nich aj peľ ak je v nich uložený, ale nestalo sa mi, aby čo i len jediný raz boli víjačkou porušené. Je to najbezpečnejšie uskladnenie plástov od augusta do začiatku jarného rozširovania včelstiev. Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.

>Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.<
------------------------------------------------------------
Musím potvrdit to, co zde říká přítel Turčáni. Již tři roky účelově podkládám po podletním vytáčení ještě od medu mokré plásty pod včelstvo. Jsou to dva až někdy tři nástavky podle síly včelstva a možností snůšky, čili soustava šest až sedm nízkých nástavků. Nestalo se mi, že by takto uskladněné plásty napadla motýlice. Podstavené nástavky odebírám až před prvou podzimní fumigací. Zimuji na čtyřech nízkých nástavcích 42 x 17. Pokud by nastala skutečnost, že motýlice přeci jen takto uskladněné plásty napadne, nebude příčinou velký úlový prostor, nýbrž vadná matka případně nepříznivý zdravotní stav včelstva. Ve včelstvu v dobré kondici touto operací zachováme i letní včely, které se jinak po odebrání medníků z úlů vytratí. Ty se tak ještě mohou podílet na přípravách včelstva na zimování. Medníkové nástavky s vymetenými plásty je však nutno pod včelstvo podstavit nejpozději druhý den (provádím to v časných ranních hodinách) než si včelstvo uvědomí menší úlový prostor a než počne upravovat svoji početní velikost. Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel. To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů. Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK

"Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť."

Včely nic takového nedělají. Pokud je v plástech zbytek medu po vytáčení, tak ho vyberou a potom už je prázdné podsazené plásty nijak nezajímají a nijak se mezi nimi nezdržují. Udržují si akorát od obsednutých plástů určité nárazníkové pásmo, zhruba tu jednu vrstvu plástů 39 x 24, tam zavíječe nestrpí a vyhánějí je, ale níž už je klidně nechají. Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

Pán Polašek, to mate z praxe alebo si vymýšľate.

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

No pravda je asi někde uprostřed. Důležité je, že pod přibližně 10 stupňů přestává být motýlice aktivní a včely se ještě uvbnitř úlu pohybují. Až se více ochladí, včely se stáhnou a motýlice neškodí. Na tom jsou založeny chladírny plástů, a jsou i jiné způsoby jak je ochránit. Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Moja prax je iná, veď tak robím 25 rokov a ešte sa nestalo, aby bol čo i len jediný plást poškodený a mával som aj 3 debničky s plástami pod plodiskom. Nie som taký naivný, aby som si myslel, že včiel je v takom úli toľko, že budú obsadať každý plást, ale ani policajtov v meste nie je toľko aby boli na každom kroku, ale ak sú poctivý, tak si svoje rajóny ošetria. Včely takisto vycítia, že niekde je na plástoch "škodná" a ony ju nájdu a zneškodnia. Ani s energiou nemrhajú, je to ich prirodzená vlastnosť.

Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Možno si prehliadol, ale ja tieto plásty ponechávam v úľovej zostave až do prvých prác s rozširovaním a protirojovým opatrením (PRO) a vtedy odoberiem prebytočné plásty na ich vytavenie. Práve, tento spôsob odbremení včelára od zbytočného odnášania plástov do skladov (k tomu skrine, to všetko odpadá), síreniu a na jar ich prinášanie na včelnicu, je to úžasná úspora času a námahy.

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let. Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Co se týká nízké teploty a neaktivity zavíječe, je to trochu problematické. Stačí tuším dávka vajíček od 1 - 2 motýlic, několik desítek housenek a těsně k sobě dané plásty. Housenky se slezou na pár plástů a pavučiny, co udělají, zafungují jako poměrně dokonalá tepelná izolace. Zatímco vlastní larvy zavíječe docela účinně vyrábějí teplo z vosku. Venku může být klidně 10 st C nebo možná i nula, ale uvnitř toho hnízda je teploučko a larvy zavíječů rostou stejně rychle jako v létě.
Do nástavku s plásty může naklást pár motýlic vajíčka třeba někdy v září, pak stačí delší série teplejšího zářijového nebo říjnového počasí a vajíčka se vylíhnou a larvičky zvětší tak na centimetr. Podle mého pozorování při takové velikosti se instinktivně začínají stahovat dohromady a tvoří to hnízdo opředené pavučinami. Za teplého začátku zimy mohou tak likvidovat plásty ještě v prosinci a přestanou teprve za mrazů, kdy to hnízdo přece jen vychladne. A začnou zase na jaře....

šak dole čekaj na zimu,tak ten motýl nemá šanci,a na jaře dokud je chladno tak jim to přeberu,já bych jim to nemohl sebrat teď protože tam je plodiště,nebo máte jiný včely?

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let.
--------------
Podsazování nástavků a nechávání přes zimu až do jara jsem dlouhá léta úspěšně provozoval.
Loni se mi pokus s nadsazenými nástavky nad 30cm vysokou "mednou" komorou nepodvedl a pokusné včely to odnesly. Kolem Vánoc přešly nahoru a tam uhynuly hladem.

Letos z nedostatku času zatím skladuji souše i s medem nahoře. :-( Pokud se mi je podaří vytočit, tak je asi už budu skladovat venku. To je problém místnosti kam nemají přístup včely. Teď v srpnu už jsou tady chladna, když zavíječ moc neškodí. Problém je, když se k vytočenému voští dostanou včely a vosy. Docela úspěšně to taky ničí.

Zvažuji, že vezmu pytel jakým se přetahuje zboží na paletách a do něj nástavky na paletě naskládám a nahoře pytel stáhnu. Vyřeším tím včelo i vosotěsnost a možná se tam nebude dařit ani zavíječi.
Do jednoho poloprázdného horního nástavku na vrchu dám lampu se sírou a po vysíření zavážu.

Slyšel jsem, že prý existují spreye se "sírou" pro vinaře. Zkoušel to někdo?

Karel

Karel

Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný.

"Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný."

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Pán Polášek, aj ja mám aj viac nadstavkov pri takomto usporiadaní úľovej zostavy, ale jednoducho včely musia lietať cez hlavný letáč a žiadne očko včely nepotrebujú. Až niekedy v 9. mesiaci otvorím pomocný letáč tesne pod debničkou, v ktorej bude zimovať včelstvo. Ak obsadá 2, tak vždy je u mňa zimný letá v nadstavku pod zimným chumáčom. Ale čo je dôležité, hlavný letáč je zatvorený na celej ploche kovovou sieťou, aby vzduch neustále obmýval uložené súše, lebo vlhký vzduch sa bez prievanu zráža na plástoch a tie plesnivejú. Ak použijete správny technologický postup pri umiestnení súšov pod aktívnou časťou úľovejzostavy, tak to funguje na 100% a s lúpežou ôs a včiel nemám problém nemám. Veď ak sú to len prázdne súše, nemajú čo odnášať a samotné plodisko je chránené včelami.

No, já myslím, že včely považují za hlavní to česno, kterým létají.
Soustavně otevřené spodní česno ve dnu úlu jsem míval pod vlivem včelařské literatury taky, ale časem jsem zjistil, že to není vhodné a je to až škodlivé.

Ještě k tomu přidání třetího nástavku, zatím je to 50 na 50. :-)
Pokud bych přidal, tak kam by ho bylo nejlepší dát ?
Díky všem, Zdenek.

Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď.

Stávající první, druhý nástavek nahoru, třetí přidaný podstavit pod ně. V prvním a druhém otevřít očko, v třetím nechat zavřené, česno ve dnu, pokud jím nebudou létat, taky zavřít.

Včely bych tam nepřidával, protože se akorát zvýší agresivita včel vůči cizím včelám a mohlo by to ohrozit samotné přidání a přijmutí matky. Já bych zvolil přidání do jiného včelstva přes noviny.

Dne Sunday 01 of August 2010 20:32:54 flakatos napsal(a):

> novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním
> nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v


Dobry den

sice matky vetsinou pridavam ve forme matecniku, ale udelal bych to , kor ted,
obracene, tedy nejprve odstranit starou matku a az pote (treba i po tydnu -
po vylamani matecniku) bych tam dal matku novou. Mozna by take nebylo od veci
pockat do cca rijna.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ještě k tomu přidání třetího nástavku, zatím je to 50 na 50. :-)
Pokud bych přidal, tak kam by ho bylo nejlepší dát ?
Díky všem, Zdenek.

Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac).
A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky.

"Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď."

No, první by se odstraňuje původní matka a teprve potom, ale zásadně podle konkrétního postupu výměny matky se přidává nová.
Včely z oplodňáčku by v žádném případě neměly přijít do včelstva, kde se mění ta matka, protože by mohly podnítit odpor proti přidané matce.
Oplodňáček, to je jinak jen hrstička včel, takže se myslím ani nevyplatí s nimi nějak pracně šachovat. Já bych je normálně vytřepal před úly na zem a nechal na nich, jestli se vžebrají do úlů nebo ne. Plod v oplodňáčku bych nenechal zmařit, asi bych si pohrál a rámečky nebo jen vyřezané voští zabudoval do nějakého rámku na vyřazení atd a přidal do některých včel do nástavku pod plod těchto včel k vylíhnutí. Asi bych rámečky do rámku zadrátoval tenkým vázacím drátem nebo tak nějak.
Možná jedině kdybych měl nějaký hodně slabý oddělek na rozmezí přežití - vyloupení zlodějkami, zkusil bych k nim po odebrání matky ten oplodňáček, včely i plod, přidat.

"Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac). "

No, podávat zásoby, pokud tam zrovna nemá snůšku, kterou by ještě chtěl využít k vytáčení, tak v každém případě. Co se týká toho rozšíření, podle mně je ještě pořád dost teplo a ještě nejméně takových 14 dní bude, aby ve včelstvu, kde jsou dva plné nástavky včel, další přidaný nástavek i jen s mezistěnami zvýšil počet zimních včel a tím zlepšil vyhlídky včelstva na jaře příštího roku.

Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď.

Mladá oplodnená matka je určitý kapitál, z ktorým treba jednať zodpovedne. Preto treba zvoliť taký technologický postup, ktorý zaručí, že včelstvo M prijme a život vo včelstve bude pokračovať ďalej. Matka má pre sebou cieľ, pripraviť včelstvo do zimy a na to potrebuje aj čas. Každé urýchľovanie procesu, môže byť príčinou úhynu, preto treba postupovať s rozvahou.

Moja rada: Novú M ponechať v oplodniačiku, pridať jej ak nemá, zásoby v podobe CMC.
Starú M okamžite odobrať, aby včelstvo začalo robiť náhradný-nouzový chov.
Najskôr na 7 deň od odobratia starej matky a odstránenia náhradných MB, pridať matku v pridávacej klietke istenú CMC asi 7-8 mm hrubým. Včely CMC vyjedia a pridanú M istotne príjmu. Pridanie netreba "uspěchať", lebo ak M stratíte, vznikne Vám na včelstve oveľa väčšia škoda, preto použite rozvahu.Kontrolu urobte na tretí deň po pridaní, stačí vidieť vajíčka. Ja obyčajne starú M podržím v klietke s CMC v hociktorom včelstve, ak by pridanie nevyšlo, je dobrá aj pôvodná matka.

Mohol by som poradiť aj iný spôsob 100%-ného pridania M do včelstva, ale na diaľku nepoznám vaše technické vybavenie.
Takže dodržte radu. Čo so sprievodnými včelami nie je podstatné, tie sa vžobrú do včelstva, len ich treba vysypať pre letáč úľa.

Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac).
A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky

Pane Tučárni, děkuji Vám za radu, ale pokud Vás má otázka otravovala, nemusel jste na ni odpovídat. Doposud jsem toho od Vás dost přečetl, a považuji Vás za solidního, zkušeného včelaře. Mrzí mě váš dovětek.
To co píšete opravdu vím, takový blbec zase myslím nejsem. Znám ovšem včelaře, kteří dělají oddělky v červenci a krmením dostanou tyto včelstva do síly dvou nástavků./aspon to tvrdí/, proto mě napadla myšlenka třetího nástavku. Nemám žádné dílo.
Teprve začínám, tak nemužu vědět všechno, co je a neni možné.
Prosím proto, pokud se Vám budou mé otázky zdát hloupé - blbé, tak na ně neodpovídejte.
Děkuji Zdenek

Omlouvám se - pane Turčáni

"A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky"
----------------------
začátečník, který nepoloží spoustu hloupých otázek, nikdy nedospěje do stádia, kdy bude schopen položit otázku, která se většíně lidí z oboru nezdá hloupá. Natož aby na takovou otázku byl schopen opovědět.

Zdenek, ja ospravedlňujem, mal som byť uvážlivejší čo napíšem (nie je to môj štýl, ale stalo sa), ale vo mne po vyše 50 ročnom včelárení, rozširovanie včelstva je vymazané z môjho poznania. Vo včelách v tomto období už rezonuje regres t.j. zmenšovanie plôch plodu, je už srpen! Anton

tak jak sem odpověděl mezi prvními,musím souhlasit s přírodou a A.T.,je srpen a regrese, a zbytek se vám zdá

15 včel?seš normální?