Archiv Včelařské konference

U nás v červenci-srpnu obrovské plantáže bílého jetele-louky uplně stříbřité.A světe div se,medu v mednících ubývá.Kdo nevytočil prodělá.Sledoval jsem to velmi dukladně. První seč meduje trochu při vlhku a teple.Ale v srpnu u nás včelstva na jeteli bez problemu umřou hlady.

"tyhle metody se hodně liší podle stanoviště. U nás třeba nebývá v červnu snůška, tak Tvůj problém neřeším. Jsem na písku a koncem května je obvikla tak sucho, že pro mě už snůška není. Tak kde chtějí maximálně využít červnovou snůšku tak třeba tzv. přepřahají matky - prostě odchovají nové matky a po jejich rozkladení je ještě v květnu vymění."

Já bych chtěl jen napsat, že v nástavcích nemám tu metodu ještě definitivně ustálenou, takže nechytat se toho. Pro inspiraci, pro vyzkoušení či pro upravení pro svoje podmínky jo, ale přebrat to úplně bez rozmyslu ne.

Pardon, sem se predtim uklikl.

Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.

Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
ze pubertaci byvaji takovy.

Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)

Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
(Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.

T.H.


19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím dřív,
> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo ve
> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik rojivých
> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
> Zdraví R. Stonjek
>

Tady v polabí odpoledne 10 °C , pršelo, včely docela dost létaly pro
vodu.Haf

----- Original Message -----
From: "Z Včelař" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 19, 2010 8:48 PM
Subject: Re: Studený máj


>V Kralíkách ráno 3stupně přez den maximum 7.3 Příští týden hlásí 12-16.To
> znamená v Králíkach max 10- jak tohle dopadne.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5129
> (20100519) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Chtěl bych se zeptat, když se tady řeší ty plodiny, jak je to s hrachem ? Pyl, nektar? Mám tady nedaleko (100m) pole.

>V Kralíkách ráno 3stupně přez den maximum 7.3 Příští týden hlásí 12-16.To
> znamená v Králíkach max 10- jak tohle dopadne.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

pokud bude pořád pršet snůšky bude minimálně i v nižších polohách,takže průšvih bude všude,už několikáty den včely přikrmuji, aby matky alespoň trochu kladly,mám silné podezdření, že začíná pěkně vystrkovat růžky nosema, doufám že to není ta asijská,
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2009041601

vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení
Zdeněk

Luštěniny obecně téměř vůbec nemedují nebo jen okrajově,ptal jsem se na to přímo ing.Kamlera,ale....
Je to asi tak 2 roky zpět,co jsem měl v doletu lán sóji,která kvete během léta,nic jiného tam v tu dobu nikde nebylo,a přesto jsem nějaký med v tuto dobu vytočil,nebyly to nějaké extremní kvanta,ale tak 15 až 20 kg na včelstvo světlého lahodného medu to bylo(možná pro někoho dost,já to měl v ne úplně plných plástech).Takový med jsem ještě neviděl,proto mám podezření,že sója jaksi zapoměla,že není v Americe,kde z ní běžně vytáčejí,a i v našich končinách pustila chlup(nektar).Jinak si nepamatuji,že by z hrachu,pelušky,vikve(kterou jsem měl v doletu pro změnu zase loni)a dalších podobných plodin něco ukáplo,i když jeden včelař pamětník mi vyprávěl,že kdysi měl obrovskou snůšku tmavého medu z bobu,tak nevím.Pyl si snad nějaký přinesou,ale mám pocit,že všechny luštěniny jsou samosprašné a opylují nějakým svým patentovaným mechanismem samy sebe(netvrdím,kdysi jsem o tom někde četl).
Zdraví Pavel

Velmi dobrý zdroj pylu, med 0. Také bodnutí je v tuto dobu vyjímečně bolestivé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: majk <mikevo77/=/seznam.cz>
> Předmět: m?k
> Datum: 19.5.2010 20:53:35
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,měl bych jednu otázečku,má někdo zkušenosti s makem.Mám možnost
> k přisunutí.Protože z jablek a       řepky asi toho moc letos nebude....u nás
> královehradecku,pořád prší,prší,prší....děkuju a at se daří.Majk
>
>
>

Me to asi rano v aute doslo proc je to pro Vas pracne. Odpoved je dadant.?
T.H.

2010/5/19 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Pardon, sem se predtim uklikl.
>
> Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
> mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
> jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
> tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
> oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
> vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
> vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.
>
> Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
> zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
> je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
> vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
> ze pubertaci byvaji takovy.
>
> Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
> do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)
>
> Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
> dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
> (Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
> generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.
>
> T.H.
>
>
> 19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
>> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
>> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
>> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím
>> dřív,
>> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
>> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
>> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
>> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
>> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
>> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo
>> ve
>> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
>> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
>> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik
>> rojivých
>> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
>> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
>> Zdraví R. Stonjek
>>
>
>

"vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"

...........................................................

Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí něco,co my ne.Zázraky se dějí.
Zdraví Pavel

"U nás v červenci-srpnu obrovské plantáže bílého jetele-louky uplně stříbřité.A světe div se,medu v mednících ubývá.Kdo nevytočil prodělá."

Co pozoruji v svém okolí, tak včelky na bílý jetel, co roste v trávě samovolně, létají mnohem více,než kdy létaly na pícninový setý červený jetel. Usuzuji z toho, že bílý jetel dává vedle pylu i nějaké nezanedbatelné množství nektaru. Ale asi to bude řádově menší množství než u řepky, takže stačí jedna nepříznivá podmínka, třeba mnoho včelstev v doletu nebo horší půdní podmínky a včely z jetele med nedonesou.

"Luštěniny obecně téměř vůbec nemedují nebo jen okrajově,ptal jsem se na to přímo ing.Kamlera,ale....
Je to asi tak 2 roky zpět,co jsem měl v doletu lán sóji,která kvete během léta,nic jiného tam v tu dobu nikde nebylo,a přesto jsem nějaký med v tuto dobu vytočil,nebyly to nějaké extremní kvanta,ale tak 15 až 20 kg na včelstvo světlého lahodného medu to bylo(možná pro někoho dost,já to měl v ne úplně plných plástech).Takový med jsem ještě neviděl,proto mám podezření,že sója jaksi zapoměla,že není v Americe,kde z ní běžně vytáčejí,a i v našich končinách pustila chlup(nektar).Jinak si nepamatuji,že by z hrachu,pelušky,vikve(kterou jsem měl v doletu pro změnu zase loni)a dalších podobných plodin něco ukáplo,i když jeden včelař pamětník mi vyprávěl,že kdysi měl obrovskou snůšku tmavého medu z bobu,tak nevím."

Podle mého názoru se jedná obecně o rostliny produkující malé množství nektaru, na rozdíl od včelařských rostlin, třeba řepky nebo maliníku. U včelařských rostlin je víceméně jedno, jestli je k nim přisunuto na hektar 5 včelstev nebo 50, jestli rostou na méně vhodné půdě nebo na optimální půdě, jestli polovina doby jejich květu propršela nebo bylo sucho, včely z nich medníky zanesou vždy, jen jednou jsou o něco více plnější, jindy méně.
U rostlin produkujících menší množství nektaru musí být většina nebo všechny podmínky ideální, aby z nich byla vůbec nějaká snůška. Velkou roli podle mně hraje právě počet včelstev, kde je v okruhu půl kilometru 20 - 40 včelstev, tam to "nemeduje", kde jsou třeba jen 4 včelstva, tam jsou medníky zanesené.....
Tmavý med z bobu, obecně tyhle monokultury na poli mohou být poměrně snadno napadeny mšicemi a některé z těchto mšic mohou produkovat i medovici lákavou pro včely. Dneska myslím jsou postřiky proti mšicím běžná součást agrotechnické ochrany plodin, takže pravděpodobnost takové snůšky je malá.

Mák nemeduje,nemá nektaria.Ale může být na něm mšice maková(a nejenom na něm),která dává medovici,med z ní je ten nejtmavší,co jsem kdy viděl,i jedlový med vedle něj vypadá jako takový vybledlý chudák.Úplně nejvíc se podobá vyjetému motorovému oleji.Ovšem chuť tohoto medu je příšerná(nebo aspoň já mám tu zkušenost),radši ho vůbec nenabízet na prodej,nebo vám ho nějaký svérázný zákazník hodí rovnou na hlavu.Ještě mám sklenici doma a ani čtvrtým rokem ještě nezkrystalizoval,zbytek jsem dávno vrátil včelám,byli po něm na jaře jako divé.Větší extrém v u medu jsem zatím ještě neviděl.
Zdraví Pavel

Máte pravdu Zdenek, ale komentáre píšem medzi robotou na včelnici a navyše moje roky mi dovolia, denne spím len 6 hodín. Píše len ten, kto má čo ostatným povedať. Ste smiešny už v podstate so svojím disidentským postojom. Nič (nic moc)nepoviete a zaberáte miesto iným. Ale za upozornenie ďakujem.

No tak kez by :-))

Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
rok.

Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
smrt - na to by prece meli mit instinkt???
T.H.
2010/5/20 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>

> "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>
> ..........................................................
>
> Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> Zdraví Pavel
>

U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra. Pokud bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu, protože včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku. V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu. Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je vykusovám). Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude letní snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě. Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.

---------------

Tomáš Heřman:

No tak kez by :-))

Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
rok.

Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
smrt - na to by prece meli mit instinkt???
T.H.
2010/5/20 P.Krátký

> "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>
> ..........................................................
>
> Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> Zdraví Pavel
>

Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých "disidentů" hoďte za hlavu.

P.J.

S jeteli mám dobré i špatné zkušenosti. Je hodně druhů, které se liší i produkcí nektaru. S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit... Jsou i u nás tací, kteří čekají jestli třeba ze slunečnice nebude možné včelám něco ukrást, ale jeden z nich letos skončil s morem. Domnívám se, že kombinace hladu a silné varoázy je zaručená cesta k moru a to z toho důvodu, že původci se dostávají přímo do hemolymfy, místo do trávicí soustavy, která je přirozenou bránou vstupu.
Jinak opětovně bych chtěl vyzvat takové jako naposled Zdeněk - Pokud nemáš co sdělit ostatním, prostě použij tlačítko delete na e-mail, který Tě nezaujal a nevysírej, zbytečně urážíš zkušené včelaře, kteří se zde snaží pomoci začátečníkům, třeba i omýláním a opakováním základních věcí.. Antone, prosím, piš dál, pro mě jsou Tvoje pozorování velmi zajímavá! Jak jsi psal o zpěvavých rojích, pozoroval jsem i týtající mladé matky před líhnutím v oddělcích, kam jsem přidal zralý matečník po zavíčkování prvních nouzových (to je výhodné pro lepší přijetí ušlechtilých , zralých matečníků udělat oddělek 5 dní předem. Praxe ukázala, že pokud má včelstvo svoje zavíčkované matečníky, další přidaný většinou přijme a ten náš se líhne dřív...). Takže některé oddělky asi nechtěli pustit vylíhlou matku z matečníku. Když jsem takový oddělek slyšel a matce pomohl, týtání vždy ustalo. Ale nemám dost takových pozorování, abych mohl tvrdit, že to tak je.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jetel
> Datum: 19.5.2010 21:11:00
> ----------------------------------------
> Předpokládám, že je to pole "obyčejného" červeného jetele.
> Za socíku v srpnu obyčejný setý (červený) jetel na semeno nic moc. Jetel má
> mít údajně hodně nektaru, ale má mít i dlouhé trubky, takže včely se na
> něho těžko dostanou. Snůška byla a to ještě relativně slabá, jedině když
> bylo velké sucho, v takovém případě trubky v květu jetele narostou kratší a
> včely na nektar dosáhnou. Jinak je z něho hodně pylu. Pokud nemají dnešní
> odrůdy vyšlechtěné kratší trubky.
> Pokud to bude jetel na píci a včely na něho budou létat, jsou pak nějaké
> ztráty létavek jejich likvidací sklízecím strojem, protože na píci se seká
> v době květu.
> Doba květu tohoto jetele je vždy, jak po sečení vyroste do výška asi 20 -
> 30 cm, asi za odhaduji měsíc a půl od sečení.
>
>
>

Pro nic za nic se nestávají disidenty.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 08:58:44
> ----------------------------------------
> Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých
> "disidentů" hoďte za hlavu.
>
> P.J.
>
>
>

"S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."

Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6 - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen ta rosa.....
Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo. V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele, aby produkoval sladinu, vyšší.

Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata, ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo), nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.

P.J.

Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé. Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají. Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek

Děkuji všem za info. V ústí ve vaníčkově jsem to zkoušel, stejně jako u Šroubka.Rovněž jsem neuspěl ve Feroně v Praze-Holešovicích. Vidím to na Roudnici.Ještě jednou všem děkuji.

Koukal jsem na to ze spatne strany, uz chapu, diky za info
Slysim prvne o preprahani matek a podobnych finesach. Diky

Nekdy si to zkusim, je ale pravda ze matka se nejblbeji hleda kdyz je
potreba ji najit :-)) Ale dobre znacena vybranymi barvami to uz neni takovy
boj...

T.H.



2010/5/20 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí
> jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu
> matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik
> máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat
> během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než
> mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé.
> Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají.
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky.
> Zdraví R. Stonjek
>

Moc diky, tohle moooc pomuze. Vedet, ze to muze fungovat.
Stalo by za to to vice rozvest, ale chapu, ze cas neni.

Vykusovan trubci plod - znamena to treba jen ohlodan, zatim jsem primo
vykousany nevidel, ohlodany (bylo mi to podezrele ale nechapal jsem) ano -
predevcirem.

At se dari a at se akat pretrhne a jeste jednou dik za lepsi zpravy :-)

T.H.

2010/5/20 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>

> U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V
> rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky
> zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou
> výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra. Pokud
> bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu, protože
> včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku.
> V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu.
> Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího
> plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je vykusovám).
> Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude letní
> snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude
> letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě.
> Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.
>
> ---------------
>
> Tomáš Heřman:
>
> No tak kez by :-))
>
> Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
> o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
> prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
> rok.
>
> Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
> smrt - na to by prece meli mit instinkt???
> T.H.
> 2010/5/20 P.Krátký *
>
> > "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> > 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> > to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
> >
> > ..........................................................
> >
> > Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> > včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> > světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> > matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> > něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> > Zdraví Pavel
> >
>

1) Zimní včely mají vzhledem k časové ose menší momentální spotřebu
zásob než včely sezónní.
2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček. Nyní v takové nepřízni počasí je u
včel projev silného kanibalismu.
3) Veškeré úvahy a spojování takové situace nepřízeň počasí s
odeznělou rojovkou, je jen úvaha na silně teoretickém základu
vyplívající ze subjektivního dojmu. Ve skutečnosti rojovka je pudová
záležitost založená na chemických pochodech. Takže pravda ohledně
zásahu počasí do přirozeného rozmnožování včelstev je někde jinde.


PS: Typický průvodní jev u dříve bodavých včelstev je ten, že po
omezení letu na chemicky ošetřenou řepku částečně odezněla bodavost.
Až moc nápadně a to i při takovém ochlazení.

_gp_



20.5.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Moc diky, tohle moooc pomuze. Vedet, ze to muze fungovat.
> Stalo by za to to vice rozvest, ale chapu, ze cas neni.
>
> Vykusovan trubci plod - znamena to treba jen ohlodan, zatim jsem primo
> vykousany nevidel, ohlodany (bylo mi to podezrele ale nechapal jsem) ano -
> predevcirem.
>
> At se dari a at se akat pretrhne a jeste jednou dik za lepsi zpravy :-)
>
> T.H.
>
> 2010/5/20 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
>
>> U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V
>> rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky
>> zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou
>> výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra.
>> Pokud
>> bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu,
>> protože
>> včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku.
>> V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu.
>> Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího
>> plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je
>> vykusovám).
>> Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude
>> letní
>> snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude
>> letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě.
>> Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.
>>
>> ---------------
>>
>> Tomáš Heřman:
>>
>> No tak kez by :-))
>>
>> Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem
>> je
>> o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
>> prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
>> rok.
>>
>> Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
>> smrt - na to by prece meli mit instinkt???
>> T.H.
>> 2010/5/20 P.Krátký *
>>
>> > "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem
>> > za
>> > 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
>> > to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>> >
>> > ..........................................................
>> >
>> > Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
>> > včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém
>> > stadiu,a
>> > světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
>> > matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
>> > něco,co my ne.Zázraky se dějí.
>> > Zdraví Pavel
>> >
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub

"2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub "
-----------------------------------
Taky mohu potvrdit. U nás (200 mnm), včera odpoledne zataženo, vítr 3m/s a na teploměru 9 stupňů. Ze všech úlů startovala co vteřinu další včela, na napajedle jich bylo docela dost zkřehlých a některé létaly dál, možná na jiný zdroj vody.

Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce , jestlipak vůbec tušíte ,že právě za nich šlechtění jetele šlo směrem ke zkrácení jeho květů. jeho účelem byla větší tvorba semene tím, že přilákají právě včely na květy., Dříve totiž včely sice občas květy navštěvovaly, ale vykusovali je z boku a nedocházelo tak k opylování. Takže právě oni můžou za to ,že z jetele je dostatek velmi lahodného medu načervenalé barvy. Jen kdyby se ho na semeno pěstovalo více.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 20.5.2010 09:34:55
> ----------------------------------------
> "S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale
> pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je
> obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les,
> kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je
> sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."
>
> Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní
> plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6
> - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených
> plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v
> lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od
> potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo
> na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce
> takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v
> pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho
> potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června
> a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný
> zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
> Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen
> ta rosa.....
> Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny
> potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to
> neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a
> jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
> Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou
> chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si
> pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo.
> V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele,
> aby produkoval sladinu, vyšší.
>
>
>

Nechápu proč si myslíte , že si příspěvků Pana Antona nevážím: Všimněte si toho velkého P. Proč asi? Jsou to totiž ty nejrozumnější příspěvky na tomto fóru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 11:20:57
> ----------------------------------------
> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>
>
>

Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami

Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa

Zdravím všechny! Konečně se nám udělalo po dlouhé době pěkně! Navštívil jsem dnes včely abych omrknul jak se jim daří, mrknul do medníků v očekávání, že jestli tam minulý týden něco bylo, tak to tam už teď buď nebude, nebo tam bude minimum. Ale zmýlil jsem se, naopak to vypadá, že dokázaly situaci nejen kompenzovat, ale donesly i něco navíc. Je fakt, že celodenně tady pršelo asi jen jednou, po zbytek dnů oblačno, teplota okolo 10°.
Pro potěšení oka opět posílám pár videí ze dneška, vybral jsem pár pěkných plástů + pár záběrů na česno.
A třeba nám to počasí i pár dní vydrží.
Ať se daří, Libor, Trutnov, 500mnm.

...a teď taky ta videa, žáno:
http://www.youtube.com/watch?v=o0iqQO7WIoc
http://www.youtube.com/watch?v=AdJaoafEG-E
http://www.youtube.com/watch?v=rVVGhjBB3po
http://www.youtube.com/watch?v=aQzOMW97gYA
http://www.youtube.com/watch?v=98_VBMhEn7Y
Libor.

Ahoj Jakube, pěkná videa a hlavně pěkné mechové napajedlo! Já včelám minulý týden zbudoval nové, kamínkové, ale nějak je na tom zatím moc nevidím. O tom "napájeném" mechu jsem v minulosti už taky přemýšlel, asi to taky zrealizuju.
Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Jakub napsal:
Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub

pro mne zadne prekvapeni, mel jsem to podobne lonsky rok, kdy bylo u nas
též psí počasí a včely které vyletěly když bylo chvíli pěkně, pak uvízly
na větvi a nakonec je shodil dolů do trávy silný vítr (asi), takto jsem
ze země loni vybíral asi čtyři roje. Letos to vidím podobně, akorát to
vybírání ze země bude problem, prší prakticky nonstop,......



petr j.



Standa napsal(a):
> Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na
> vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale
> většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i
> mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v
> průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je
> počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový
> roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa
>
>

"Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami?"

___________________________________________________________

Zdravím.Na tuto roční dobu zásob méně,díky nepřízni počasí v mednících tak 20-30 kg.Včera jsem konečně naměřil velmi přijatelnou hodnotu obsahu vody,a to 15,5% v nezavíčkovaných zásobách,ale má být hezky,tak to budou ředit,řepka už je za zenitem kvetení,ale ještě něco dá.
Pavel

Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek
---------------
Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody nepoužíváte.

Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav. plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.

Díky za informace.

Karel

Jinak podkrkonoší, včera po dlouhé době intenzívní přínos, rozkvetly jírovce, řepka doufám před polovinou.
Zatím jen misky, žádná zakladená. Ale prohlédl jsem letmo jen jedno stanoviště u řepky.

Přátelé , sbírám medaile se včelí tématikou. Nemáte někdo kontakt do ZO Vyškov? V roce 2007 prý vydali k 110. výročí medaili , jestli by se tam ještě nedala sehnat.
pet.kozlik zavináč volny.cz

I když tato diskuze patří spíš na stránky Dadant klubu, ale ten není. Mám to samé teď do nich půjdu a musím s tím také něco provést. Máme několik možností. Rozmačkat matečníky, odebrat s plodiště co nejvíc zásob a nahradit je mezistěnamí a stavebními rámky, nebo odebrat co nejvíc zavíčkovaného plodu, umístit ho pod nebo nad plodiště a opět ho něčím nahradit a promyslet, aby to moc dlouho netrvalo a včelkám škodilo co nejmíň. Zítra jdu na takovou velkou kontrolu, uvidím co mě napadne a jak to půjde. Zdraví R. Stonjek

"Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i mrtvé. Co je příčinou?"

Občas se stane, že včelky vyletí a během těch dvou hodin, kdy pátračky hledají dutinu, se zhorší počasí a začne pršet. Roj potom obvykle už dutinu nehledá a včely zůstanou na té větvi a pokusí se tam z plástů vystavět úl.
Nebo může roj vyletět k večeru, výsledek je často tentýž.....
V rojovém období jsem zaznamenal, že roj vyletěl včas a za pěkného počasí a přesto potom zůstal na větvi. Zřejmě pátračky nenašly vhodnou dutinu?
Z dřívějška jsem zaznamenal ve Včelařství fotografie, kdy roj se usadil na větvích v hustším křoví a podle rozsahu postaveného díla tam vegetoval měsíce, než byl deštěm, větrem a zimou zničen.

>O tom "napájeném" mechu jsem v minulosti už taky přemýšlel, asi to taky zrealizuju. Ať se daří, Libor.<
------------------------------------------------------------
Pro ty, kdo nemají mech a mají potřebu napajedla, uvádím jednoduchý návod na zřízení hygienického a účinného napajedla.

Mechu mám sice v trávníku na zahradě více než je manželce milé, ale používám rašelinu. Zednický kalfas, polystyrenový plovák, síť na mouchy vrstvu rašeliny a zátěž (oblázky) dle potřeby. Rašelinu měním každých 14 dnů z důvodu hygieny.
Je to teplé a včely se v tom netopí. Každé tři dny dolévám konev vody cca 9 litrů. Uvažuji o větším kalfasu abych mohl na delší dobu opustit domov. Obsazenost napajedla včelami je také ukazatel snůšky. Když nejsou včely na květech jsou na napajedle a naopak.
Hezký den JK

Bída

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
> Datum: 20.5.2010 22:21:55
> ----------------------------------------
> Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami
>
>
>

Já našel podobný, vrátil jsem je zpět do úlu. pokud žije ješte hodně včel žije a stojíte o nové včelstvo dal bych jich část do rojáku se šoušemi a mezistěnou a ten nechal stát těsně u místa, kde zbytek roje leží, přelézt přes česno dovnitř ještě zvládnou.
--------------------------------------------------------
Předpokládám, že takový roj už nemá cenu zachraňovat.

"Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"

No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ? Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami vyšlechtěnými už za kapíku?
Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu. Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600 Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo, prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a jména včelaře......
Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy, který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili erozi.

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp

Dne 21.5.2010 7:41, KaJi napsal(a):
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R.
> Stonjek
> ---------------
> Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
> Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody
> nepoužíváte.
>
> Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
> Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se
> soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na
> plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez
> mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
> V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost
> znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav.
> plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.
>
>
>

>>Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.<<
Šlechtění podle tebe asi není zemědělský obor, co?
Šlechtění je práce na desítky let ,kromě genetických manipulací, Nakonec se osiva zase získávají klasickým způsobem, opylováním.
Včelař je také zemědělský obor, s tím nic nenaděláš.
>>>odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.<<<
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 08:37:02
> ----------------------------------------
> "Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"
>
> No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely
> mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo
> znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále
> to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro
> sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás
> vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ?
> Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami
> vyšlechtěnými už za kapíku?
> Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
> Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu.
> Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600
> Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená
> výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo,
> prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a
> jména včelaře......
> Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování
> obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a
> terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
> A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
> Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná
> v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy,
> který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na
> polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň
> podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
> Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili
> erozi.
>
>
>

K takovýmu stačí postavit rojáček a jdou tam samy

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rojení
> Datum: 20.5.2010 23:12:01
> ----------------------------------------
>
> pro mne zadne prekvapeni, mel jsem to podobne lonsky rok, kdy bylo u nas
> též psí počasí a včely které vyletěly když bylo chvíli pěkně, pak uvízly
> na větvi a nakonec je shodil dolů do trávy silný vítr (asi), takto jsem
> ze země loni vybíral asi čtyři roje. Letos to vidím podobně, akorát to
> vybírání ze země bude problem, prší prakticky nonstop,......
>
>
>
> petr j.
>
>
>
> Standa napsal(a):
> > Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na
> > vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale
> > většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i
> > mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v
> > průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je
> > počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový
> > roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa
> >
> >
>
>
>
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp
-------------------
Kolik je přesně Dadant ani nevím.

Já vzal svoji míru - langstroth, plodiště čtvercové co se leckde prý používá 465*465, tam dám v pohodě 12 rámků, na těsno by to bylo na 13. Ale jsme zvyklý mít v plodišti trubčí plásty, takže těch 12r je s dostatečnou rezervou na trubčinu.
No a výšku jsem vzal podle medometu 30cm.

Zatím je to dost velký prostor, a pokud nezanášejí plodiště tak to je ažaž. Napřed sjem měl pocit že včely jsou slabé, málo polodují atd. Ale pak jsem si spočetl, jak málo plástů by teoreticky stačilo a pochopil, že je to jen pocit.
V 10rámkové 24cmN by to samé množství opticky vypadalo jinak.
Ale letos v tom jedu ve větším množství úlů první rok, v loni jsem měl prvé 12r nástavky, ale nebyly takové podmínky jako letos.

Oni i ty 10r by šly, takto jsem vlastně získával dílo a včely, ale je tam ten problém s obměnou díla, atd.

No jsem zvědav jak vyjde po letech srovnání.

Karel

Včera se malinko oteplilo a už jsou venku. Mám dotaz , je možné aby se z
jednoho úlu současně vyrojily dva roje? Oba jsem sebral. Jeden má poctivých
zvážených 5 kg a druhý necelé kilo. Seděly na jednom stromě asi 2 metry od
sebe. Mám je spojit nebo bude mít každý svou matku?
----- Original Message -----
From: <pala.jiri/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2010 11:20 AM
Subject: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?


> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4 hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku, práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci

v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce, pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě. se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž, tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže nemluví z vás trochu závist? :-)
----------------------------------------------------------
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet zase pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka

Všude pár dnů alespon nepršelo, tady v Sušici prší tři neděle a zdá se, že nepřestane. Pak přijde rozmarné léto a nakonec sucho a krmení.

Mně se vyrojily letos před 14 dny. Přišel velký slejvák a neskutečné krupobití (Praha Východ). Nicméně roj se udržel na tenké větvi. Po sklepnutí a přendání do nástavku neměl problém.

Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už jsem toho se včelami zažil hodně.

Jsem rad pane Turciany, ze jste se zpivani matek podrobne popsal a dekuji,

vcera jsem dostal sanci se podivat jak matka umi zpivat. Bylo to zajimave a
diky Vasemu popisu jsem vedel na co se divat. A overit si ze mate pravdu.
Cekal jsem ze to bude hlasitejsi projev ale mozna jsem to zastihl v pocatku.
Vcelstvo by dnes vyletlo...
Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
budou sakra potreba. Vcelstva nejsou uplne sucha, plodovani jede, ale
rozhodne nemaji pro vcelare ani gram, zbyva tak tyden repky, louka a ovocne
stromy jsou pryc. Prognoza pocasi je bidna. Tak nejak nevim co si o tom
myslet, cemu verit, kdyz jedina jista snuska je pryc....

T.H.


> Vrátim sa ešte k otázke T. Heřmana, mám osobné skúsenosti s týmto javom,
> venoval som mnoho času v minulých rokoch.
>
> Spevavý roj sa naozaj vyskytuje, ale vždy predchádza obdobie spievajúceho
> včelstva, neplatí to doslova, včely v roji nespievajú a tak isto včely v
> úli, ale vždy mladé ešte neoplodnené matky, ale ani to ešte nemusí byť
> pravda. Mal som ra prípad, keď novooplodnená M pridaná do včelstva, po
> dvoch týždňoch začala spievať.Mám to zdokumentované a podarilo sa mi to i
> vysvetliť, prečo!
>

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za
> sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava
> ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě
> jednou díky a klidné dny. Jiří
>

U nas jsme meli stesti, ze si vcely donesly alespon 5-6 kg. z repky, takze je nemusime krmit, ted jsem se podival na pocasi a predpoved porad hlasi dest- jeste dalsi tyden. Takze jsem stasten, ze nebudu muset krmit a nejakem vytaceni repky nemuzu vubec premyslet.

Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari.

PZ

To uz jsem veril letos, ale neni vsem dnum konec :-)

Nedavno jsem zaslechl neco o 7 letech hubenych a o tom, ze pranostiky
funguji :-))

T.H.


>
> Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz
> to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak
> snad pristi rok se jiz vydari.
>
> PZ
>

Inu, nevím, proč se tu omílá fakt, jestli ten, či onen zemědělec šlechtil
jetel. To je pro něj skutečně "mimo mísu" - on jen koupí semeno a zaseje.
Pro vlastní šlechtitelskou práci jsou jiní. Je to skoro jako u včel - tam
také hlavní šlechtitelskou činnost nedělá běžný včelař, on nanejvýš provádí
selekci na svém stanovišti, ale skutečně prošlechtěný materiál získá koupí a
výměnou matky ....
S přátelským pozdravem Petr
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, May 21, 2010 10:06 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje

> Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4
> hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco
> šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
> Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého
> století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád
> dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku,
> práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z
> melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
> Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci
>

Tady u nás severní Morava, přes noc zase pořádně sprchlo, po takřka týdnu bez slunce dnes nějaké hodinky pro včely "létacího" počasí, létaly doslova ze všech otvorů z úlu, nosily plno pylu a zřejmě i nějakou sladinu, nyní se od severu zase zatahuje a podle radaru bude nejméně hodinu zas pršet. Předtím něco z ovocných stromů, pampelišek a řepky nějaké kilíčko nanesly, to pravděpodobně během dešťů spotřebovaly, jestli tady nějaký med na vytočení bude, nebude už ani z ovocných stromů ani řepky, al z pozděkvětnových a potom červnových květů, ze kterých teprve budou muset donést......
Ale jarní snůška je u konce, můj signalizátor toho konce jarní snůšky, květy černého bezu, jsou před rozpuknutím.....
Zahradní maliny taky, tak za týden - 14 dní propukne červnová snůška - divoké maliny v lesích.... A první medovice.....

Podkrkonoší - Trutnovsko: Od včerejška zase jabloně zvučí zpěvem včel.
Dnes sice přeháňky, ale včeličky jsou mírné i při kontrolním rozebírání
nástavku. Plodu spousty, medu nic moc.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "jirkaZ" <nasij/=/seznam.cz>
Sent: Friday, May 21, 2010 11:10 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: počasí

> zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet
> zase
> pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím
> nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach
> nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka
>

"Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari"

U mě byla loňská snůška kolem průměru,předloni lehce pod průměrem,stále věřím že aspoň toho průměru dosáhnu i letos(3x vytáčení po 20-25 kg,spíše odtáčím než vytáčím vše najednou do mrtě).
Zdraví Pavel

To co popisuješ již není údržba ale rekostrukce Na údržbu stačí kosa na posečení meze , lano na vytažení spadlého stromu z potoka, aby nezalil pole, Lopata na vyčištění vyústění z meliorací atd.
Dokonce jsem znal jednoho pána který chodil a čistil tyto meliorační systémy. To mě bylo ani ne 10

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 10:29:35
> ----------------------------------------
> v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce,
> pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě.
> se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž,
> tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru
> melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se
> zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže
> nemluví z vás trochu závist? :-)
> ----------------------------------------------------------
> Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve
> třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen
> dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento
> proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám
> lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení
> nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je
> nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně
> potřebují na bavoráky atd.
>
>
>

Já to vidím stejně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?as?
> Datum: 21.5.2010 12:45:18
> ----------------------------------------
> Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která
> spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg
> zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden
> medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta
> včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám
> až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na
> mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už
> jsem toho se včelami zažil hodně.
>
>
>

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Prazská setkání (44544)

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání...
Jiří
>
xxxxxxxxxxxxx
Díky, je to tak, ostatně stále můžeme hledat a to je právě na tom to pěkné ... "Cesty mohou býti rozličné" ... Co učedník jsem vděčný za každou inspiraci.
Také jsem vše směřoval k jarní snůšce, neboť u Berounky (Mže) je po lípě většinou konec, ale kdo ví, jak to bude letos. I tak, když jsem dnes v poledne pozoroval ten cvrkot, byla to paráda a tohle nám nikdo nevezme ... Ani se mi nechtělo jet navyšovat HDP ...Pravda, trochu medu by se taky hodilo :-) ...
Medu blíž!
Jiří

250m.n.m.
Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše ulité medem.
Svět není jen můj dvorek !
J.B.

Jsem velmi rád, že jsem mohl poskytnout poněkud netradiční pohled na možnost chovu včel nejen začínajícím včelařům, ale i zkušeným praktikům a nebyl jsem při tom vypískán. Snažil jsem se poukázat na to, že chovat včely je možno i jinak, než jak to předepisují zaručené metodiky. Všem účastníkům Pražského setkání za účast i aktivní zájem o probírané téma děkuji.
JK

pane Matl, jak je to stou Berounkou, to už není Berounka? že by Mže už tekla až do Prahy? To je už podruhé, co to naznačujete. Vysvětlete mi to prosím. Díky.

Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely budou sakra potreba.

Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých matiek.
Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške. Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno, je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj prekvapiť. Anton

Opavsko minulý vikend na váze 84kg, včera 80kg,stanoviště 500m od řepky.Letos 130kg hranici na váze včely nepřekonají.Dnes oblčno pět bouřek a pokážde pěkný sléjvak.

dobrý večer vážení přátelé.dnes mi vyletěl roj ze včelstva,ze kterého jsem 7.5 dělal oddělek se starou matkou.nesedl na strom,ale na přední stranu úlu asi 3 m vzdáleného a snažil se do něho vniknout.mezi včelama došlo ke rvačce a před úlem i v úle ležely tisíce mrtvých včel.proč se roj tak divně choval?několikrát jsem ten roj ometl a dal do prázdného úlu než rvačka ustala.jak by to asi dopadlo kdybych nezasáhnul a roj nechal na úlu?v roji byly nejmíň 3 mladé matky.

Za Opavsko potvrzuji stav kolegy Bernarda ,

dnes jsem zacal podnecovat nektere lonske oddelky, octly se jiz temer na suchu. Kmenova vcelstva jsou jeste v klidu, v tech trech slunecnych dnech si donesly hodne, ted to postupne spotrebovavaji, mel jsem stesti,ze jsem krmil 20 kg cukru na lonsky podzim. Oddelkum jsem dal loni mene a ted me to zamestnava.

V roce 2009 a 2008 pouze 2x vytaceni, cca 40 kg. medu. Rok 2007 a 2006 jsme vytaceli 4x - bez kocovani.

PZ

250m.n.m.
Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše ulité medem.
Svět není jen můj dvorek !
J.B.
-------------
Já se vrátil od Jičína, 13 včelstev a si 5 rojovek.
U včel je řepka.
Vše zelévají, možná díky zimě v minulých dnes jsou stažené do plodiště a medníky jsou volné i když je v nich i tmnavé dílo. Mimo plodiště nemají zájem stavět.
Když jseeoklepával plásty, sladina stříkala jak z konve.

Některé matečníky zavíčkované, matky ale stále kladly. SNad počasí dá a oni třeba přijdo k rozumu.

Karel

Dnes jsem byl na stanovisti u repky, velky prinos, i v 6 hodin nosily v
hojnem poctu...
T.H.

21.5.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
>
> 250m.n.m.
> Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše
> ulité medem.
> Svět není jen můj dvorek !
>
> J.B.
>

Dobrý den,
kupoval jsem ho v Kralupech v Přemyslově ulici, prý ho tam mají běžně.

S pozdravem
Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pletivo
> Datum: 20.5.2010 12:40:25
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za info. V ústí ve vaníčkově jsem to zkoušel, stejně jako u
> Šroubka.Rovněž jsem neuspěl ve Feroně v Praze-Holešovicích. Vidím to na
> Roudnici.Ještě jednou všem děkuji.
>
>
>

U mě je to podobné. 200 m.n.m , několik parcel řepky v různé fázi kvetení.
Podle mého hodnocení je letošní průběh počasí v mých klimatických podmínkách
příznivnější než loňské teplé suché a větrné jaro. Dnešní den byl super. Byl
to doslova proud včel, který nalétaval na pole s řepkou. Haf.
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 21, 2010 6:22 PM
Subject: Re: počasí - Tento způsob JARA zdá se mi poněkud neastným


> 250m.n.m.
> Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše
> ulité medem.
> Svět není jen můj dvorek !
> J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5136
> (20100521) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

dobrý den .Včera se mi vyrojily včely .Roj sem chytil a osadil do nástavku s na mezistěny. Včelstvo se kterého vylétly je na třech nástavcích.Je nutné toto včelstvo zůžit?Pak bych chtěl vědět jestli je možnost zachránit silné včelstvo které se bude rojit. Nemám zatím zkušenost. Díky za rady.

Co mám dělat, když se mi na zahradě vyrojily včely?

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 21. 5. 2010
Re: Prazská setkání (44544) (44552) (44561)

pane Matl, jak je to stou Berounkou, to už není Berounka? že by Mže už tekla až do Prahy? To je už podruhé, co to naznačujete. Vysvětlete mi to prosím. Díky.
xxxxxxxxxxxx
Pokusím se: vlastně to ani nenaznačuji, tvrdím to ... :-). Je to Mže až do Prahy. Byla to Mže (Mse, Mzye, Msa, latinsky Misa) po celý středověk a až někdy do pol. 17. stol., kdy se začíná objevovat i název Berounka a pak se to do 19. století různě navzájem proplétalo. Dokladem jsou staří kronikáři (např. Kosmas, Ennea Silvio Piccolomini) i třeba staré farní kroniky i některé místní názvy, zachovávající upřesnění ... XXX nade Mží. Pojmenování Berounka je dle mého nesmyslné a nelogické. Proto jsme se s p. Vaculíkem a s p. Běhounkem rozhodli založit podzemní hnutí za návrat původního pojmenování. :-) A nejsme sami. Hezky o tom píše V. Větvička ve vloni vydané sličné knížce Berounka, řeka bez pramene. Ten jeho text jsme vloni přetiskli v našem místním časopise: http://www.dobrich.cz/kukatko.htm (XXV/2009/4 - zima, str. 15-16. Tož tak ... :-)
Přeji všem (aspoň trochu) sluníčkový weekend. Jiří

Nejsem včelař. Co se stane z rojem, který mám zavěšený na švestce?

"dobrý den .Včera se mi vyrojily včely .Roj sem chytil a osadil do nástavku s na mezistěny. Včelstvo se kterého vylétly je na třech nástavcích.Je nutné toto včelstvo zůžit?Pak bych chtěl vědět jestli je možnost zachránit silné včelstvo které se bude rojit. Nemám zatím zkušenost. Díky za rady."

Zůžit rozhodně ne, protože by se mohly vytvořit podmínky pro urojení včelstva, ze včelstva by se dále rojily čím dál menší roje, až nakonec by zbyla v úlu jen hrstka včel.
Dříve se doporučovalo včely prohlédnout a nechat v nich jen jeden vybraný matečník, aby tak zůstala jen jedna matka. Ale stejně matky už mohou být vylíhnuté.
Dneska bych doporučil včely rozebrat a prohlédnout, odebrat zásoby, aby jin zůstalo jen takových cca 5 kilo, zlikvidovat třetinu, polovinu těch vzhledově horších matečníků. Místo odebraných plástů přidat mezistěny plus přidat doprostřed úlu ještě jeden nástavek mezistěn. Šok z výše uvedeného zásahu plus přidané mezistěny by měly zarazit rojovou náladu, včely by si z matečníků měly vybrat nejlepší matku, ostatní zlikvidovat a pokud bude snůška, začít intenzívně stavět mezistěny stejně jako usazený roj a nosit sladinu.
Není to ale úplně strpocentní.

"Co mám dělat, když se mi na zahradě vyrojily včely?"

Pokud to jsou sousedovy včely, říct to sousedovi a umožnit mu roj sebrat, je jeho.

Pokud to jsou vaše včely, roj sebrat sám. Do rojáku vybaveného tak 2 vystavenými plásty je třeba setřepat většinu včel a s matkou, ostatní včely tam obvykle během hodiny nalezou samy, roják potom zavřít. Roj zcelit v suchém tmavém sklepě 1 - 3 dny a pak usadit do úlu na mezistěny.

Roj na větvi zůstane takové asi 2 hodiny, pátračky roje hledají nějakou dutinu. Potom se obvykle roj zvedne a odletí se do vybrané dutiny usídlit.

Začít včelařit.Já začal podobně.

Najde si nové působiště

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Duda <duda.petr/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 22.5.2010 10:57:41
> ----------------------------------------
> Nejsem včelař. Co se stane z rojem, který mám zavěšený na švestce?
>
>
> i

První vytáčení byl průměr 9 kg a už v difuzoru houstne tak stáčíme do flašek.
Dnes konečně nám počasí zase přeje. Tanečkem včelka vysvětluje ostatním, že je blízko nektar a počtem kroužků vzdálenost i směr.
http://leteckaposta.cz/997627037
B.V.

Pane Turciany ja jsem nenapsal B, nechal jsem jim jeden matecnik zavickovany
a jsem pripraven vcelstvo prohlednout, protoze predpokladam, ze si narazi
nouzove matecniky a klidne se z nich vyroji - uz jednou jsem byl takto
prekvapen. Asi nejblbejsi a nejpracnejsi postup ale uz to tak proste je,
roj mi uleti pze tam nejsem... Akat nemame takze to muze byt i konecna pro
letosek takove vyrojene vcelstvo.

Dnes mi ulit prvni roj krom toho haseni pozaru co obcas popisuju. Sel
jsem na jisto, a uz po nekolikate me prekvapilo mnozstvi vajicek a larvicek
- tri ramky. Pise se preci ze vcely matku nekrmi a ona neklade, musi byt
lehka aby mohla letat :-) Nejsmutnejsi je ze jsem si rano prosel vsechny
cesna a vsechny letaly se stejnym nasazenim, zkratka to neumim poznat ani v
den rojeni :-(

Ten roj by mel honku, predchvili tu prolitla takova bourka ze nez jsem je s
rojakem odnesl 50m byl jsem na kost...
Predtim krasna snuska...
T.H.


2010/5/21, a.turčáni <e-mail/=/nezadan>:
>
> Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
> budou sakra potreba.
>
>
> Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia
> nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
> Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých
> matiek.
> Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške.
> Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu
> debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno,
> je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené
> včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola
> spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej
> debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a
> výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
> Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj
> prekvapiť. Anton
>

čauky panove tak sem se vratil ze včelnice a docela dobry ani sem to nečekal po 14 dned pršení.medníky mam přes pulku plny to sem ani nečel za tejden budu točit.jinak předlonsky oddelky meli matčníku hafec alee ve zbytku vždy tak jen naznaky na matečníky jinak nic.tak sem udělal jeden odděllek z matecniku tak uvidíme jak dopadne jinak příští tejden budou matky takže se budou delat oddelky a nejspíš točit med.co vy jak ste na tom s oddelkama a medem?jo a chci se zeptat z kolika plastu plodu a zasob delate oddelek když budete mit oplozeny matky?dik za radu jirka

Já taky přijel ze včelnic a docela se to pohlo.Spravil jsem si náladu.U nás řepka teprv rozkvétá a s tím oteplením včelstva nakynula.Oni byli furt stažený jako by do zimního hroznu.Začal jsem nasazovat medníky.

Zdravím vás,
dnes jsem byl na včelnici opět zkontrolovat včely. Na včelnici pěkný hfrmol. Příští týden bude končit řepka, stále voní a meduje, včely k ní lítaly. Příští týden o víkendu vytočím medníky a med, co během tohoto dlouhotrvajícího špatného počasí stihly nanosit. Některá včelstva mile překvapila, jiná nemnanosila skoro nic, tedy podprůměr. Ale pokud bude slušné počasí, mohou za ten týden ještě něco donést. Dnes tu bylo doslova aprílové pošasí. Jsem zvědav, jak se ukáže akát, bylo by dobré, aby zabral. Nebo aspoň lípa.
Zdraví P.S

Vyrojene vcelstvo nezuzuj
ale velmi peclive prohledni a vylam vsechy mate4cniky mimo jednoho. Jinak se do 9ti dnu budou dale rojit.

Vcelstvu ktere se pripravuje na rojeni razantne pridej prostor asi + jednu tretina.
jedno jak = prostridat nastavky, prostridat plasty.
U vyrojenych a roju potom ya mesic vymen matky.
J.B.

Neboj Pavle,akát letos na sto pro zabere.Nasazeno na květ má perfektně,nepomrzl a vždy v minulosti při tak vlhkém a celkem teplém počasí neskutečně medoval.
Já jsem vytáčel již minulý týden a z mých šesti včelstev jsem vytočil něco málo přez šedesát kg.Takže totální propadák.Ale i tak věřím,že na ten můj dlouhodobý průměr kolem padesáti se dostanu.
P.Z.

Na vytvorenie odloženca stačí v tomto období jeden zaviečkovaný plást so včelami a jeden plást s prevažne nezaviečkovaným medom. Takto som tvoril odložence v plemenáčoch na úľovej miere /3/4Lan/ s poznačenými matkami v polovici júna a včelstvo stačilo dostatočne dospieť.

No, to je....Já mám na včelnici 12 včelstev. Zde bylo tak špatné počasí, že i za těch 60 kilo bych byl rád. To budu vkládat příští týden již 4 N u jedněch včel. Jsou vždy o týden napřed před ostatními. Jestli ten nejvyšší sáhyb tam nahoře to nějak nezařídí, aby zabral akát a lípa a včely mohly nanosit med, dostane ode mě 53 výpověď bez odstupného. A přitluču jej znova na kříž. Aby se polepšil. P.S

Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat na metodu přepřahání matek. Četl jsem ji u pana Dvorského,rád bych se o této metodě dozvěděl víc. Jaký je její princip a používá te ji někdo? Je to totéž jako umělá tichá výměna matek? Děkuji, Ivos

Dnes jsem dělal oddělky. 3 včelstva měla zakladeno po pár M miskách. Je zajímavé, že ty slabší, které letos dostávaly jen mezistěny, nebo měly některý z rámků na trubčinu nepostavený - byl mimo plodové hnízdo.
Trochu medu měla včelstva, která byla rozšiřována i soušemi, ale většinu stejně z ovocných stromů. Snůšku z řepky vzdálené skoro 3 km smazalo špatné počasí, a teď už odkvétá. I tak k řepce směřuje nejvíce létavek(asi 2/3) a zbytek létá směrem k lesu.

Tak první rok jen tak pro zábavu chytám svoje roje,
za poslední týden mám 6 přisátých a celkem 11 odstraněných klíšťat.
Spravuji si letos roční průměr, i přes repelenty, z kterých je mi už
špatně, kombinézu a slévárenské boty přes gumy a rukavice jich na mne
zůstane přisátých asi 80 ks/rok.

Med dohromady skoro nic, ... už 2 roky.

Včelaři čerpají dotací a pomoci ... Pomoženým od moru opět kápne letos
kolem 4500,- za včelstvo. Takže se mají co ohánět aby měli zase plno
na nachytaných rojů.

A med není, ten se může dovést od nikud. Takže ho je dostatek.

VD ?? To budu vědět co nevidět.

Takže vzhůru do včelařství lidi, hlavně těm v klubu, co preferují
práci čest a rukám klid. Brzy se setkáme.

_gp_



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tento příspěvek jsem fakt nepochopil- takhle láteřej opilci v hospodě.

Dobrý den. Tak dnes jsem byl opět u včel. Protože jsem očekával líhnutí matek. Matky se mě všechny vylíhly. Některá včelstva už měla naraženy matečníky. Udělal jsem osum oddělků. Uvidíme jak se budou matky oplozovat. Rěpka už odkvétá, medníky skoro prázdné, ale co je nejhorší po postřiku řepky, ALERT, (soukr. zemědělec), výrazně ubylo létavek. Počasí pod psa, deně prší a bořky. Jsem na střední Moravě.

Gusto , to jsi mne překvapil. Já čekal , že výnosy máš veliké.

Já zase nechápu, co je natom odpovídat na příspěvek věcně a ne
invektivou k pisateli. Opravdu to vypovídá o nějakém nezdravém
reflexu. Nebo máte co říci k nějaké části?

_gp_

23.5.10, Z Včelař <e-mail/=/nezadan>:
> Tento příspěvek jsem fakt nepochopil- takhle láteřej opilci v hospodě.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nevím jak jinde, ale rád bych věřil že kulminace místní medné neúrody
za poslední období 2 let je už jinde. Výnosy mám vcelku dobré.

_gp_

...........
2010/5/23, kozlík <e-mail/=/nezadan>:
> Gusto , to jsi mne překvapil. Já čekal , že výnosy máš veliké.
>

Zdravím, dnes jsem konal ve včelách kontrolu. U jednoho včelstva jsem našel množství naražených matečníků, z toho asi 4 zavíčkované. Vyhledal jsem matku, jednoletou, zeleně značenou, byla pohublá (asi připravená startovat) a překvapilo mě, že týtala. Vždy zhruba 6x za sebou týtnutí, které třeba po osmi vteřinách opakovala, přičemž vždy pomrskávala křidýlky. Na týtání matek jsem si vzpomněl, když o něm psal třeba Radek Hubač, ale tam byla řeč o mladých, týtajících matkách před vylíhnutím...Pro koho to jsou signály? Je to nějaké svolávání? Žeby předrojové volání? Jinak včelstvo se pohledem na česno chovalo jako ostatní, snůškový masakr. I vajíčka v tom včelstvu jsem našel....(což by zase nehrálo s hubenou matkou, ale já se už ničemu nedivím).
(mimochodem jsem s tou matkou a pár plásty udělal oddělek a ve starém včelstvu ponechal jeden zavíčkovaný matečník. Třeba je to přejde). Libor.

Byl někdo z vás na svatém Hostýně? Jaká byla účast a co vás oslovilo? Díky za příspěvky.

...až teď jsem si přečetl příspěvek 44464 A.Turčániho a tudíž si skoro můžu odpovědět sám; je to nejspíš hlášení matky "já letím první". (-:

Dobrý den,ráda bych se dozvěděla,zda je pravdivé tvrzení, že lze provádět snůšku medu bez mezistěn - snad do nějakých plastových nádob??? Děkuju za odpověď

Dne Sunday 23 of May 2010 22:58:23 Maruka napsal(a):
> Dobrý den,ráda bych se dozvěděla,zda je pravdivé tvrzení, že lze provádět
> snůšku medu bez mezistěn - snad do nějakých plastových nádob??? Děkuju za
> odpověď

Dobry den,

bez mezisten lze - vcely si vystavy "divocinu" a tu zanesou medem (nejak to
musely provadet tech par mil. let pred clovekem).
Ohledne plastu, existuji plastove ramky,mezisteny, ale nadoby ... to by asi
nefungovalo - i kdyz to zni pekne.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

O víkendu jsem trochu okoukl moje včely. Liberecko - 380 m/m. Zklamání - ani za tři týdny si nevšimly, že jsem jim nasadil medníky. Loni jsem touto dobou nasazoval 5 nástavek a letos obsedaji spodní 3 a výš se jim nechce. Sladinu jen kolem plodu na vlastní obživu. Z 30 včelstev 7 již mělo živené či zavíčkované matečníky - těm jsem v to udělal bordel a udělal 7 oddělků (ranný chov se mi letos nedařil - začal jsem moc brzo a tak z 15 oddělků se mi chytly jen 3), tak snad dají v tomhle pokračujícím špatném počasí pokoj.
Jen se obávám, že po tomhle přijdou horka, vše uschne a sezona skončí bez vytáčení - což je problém, neboť mám navěšené zákazníky na cca 600 - 800 kg(ale co, cukr mám již doma a letos se zadařilo za 10,90).

Ahoj Alesi,

je to dost podobne u nas. Mam vcely doma 400 mnm a vcely (oproti lonsku 22 kg vynos z repky na vcelstvo)neni treba alespon krmit, to co ted stihly donest pres vikend, nez je v sobotu kroupy a v nedeli dest vyhnal, tak zaplnilo plodiste. Mam jedno stanoviste v nizine 200 mnm a tam to vypada slusne, pokus to stihnou zavickovat, tak bych v sobotu chtel med vybrat. Z toho soudim, ze na jihu na tom musi byt kolegove lepe.

PZ

Na oživenie stránky, niekoľko slov o tom ako je to u mňa. Včelnica s 75 včelstvami na juhu, n.v. 228 m, počasie už slušné, v noci 10 cez deň 24°C.

Včelia paša: repka je už zelená, niektoré včelstvá majú tak do 12-14 ale zdá sa mi, že niektoré to nezvládli. Pred agátom som mal mať medníky vyčistené, ak chcem predávať agátový med (ak sa zmieša s repkovým, zmení farbu a rýchlo kryštalizuje, cenu výkupci znižujú na minimum).
Vytáčaniu mi bráni silné rojenie, pretože som stále zamestnaný ich zberaním a osádzaním. Pritom som nič nenechal na náhodu, v čase kvitnutia vŕb som robil PRO-protirojové opatrenie, s rotáciou nadstavkov vloženie Ms, len počasie bola všade rovnaké, dážď a chlad.

teraz som so včelstvami vstúpil do fázy bláznivého rojenia, len malý príklad z predvčerajška, už o 9 hod prvý roj, ešte ani nesedel a už sa dvíhal ďalší, a ďalší, už som nestačil sledovať z ktorého úľa vylietajú a kam sadajú. O 13 hod. tento cirkus prestal a bilancia, asi 12 rojov, ešte šťastie, že mám staršie prázdne debničky a s pripravenými súšami a do trojzostáv som sypal bez kontroly roje, čo je u mňa odskúšaný spôsob ako zachrániť znášku. M si vylesektujú a keď nie, takéto mohutné včelstvo sa znovu vyrojí, roje sú väčšinou so spievajúcimi matkami a tie vyprovokujú včely k odletu a znovu ďalšia robota.

Roky mi PRO eliminovalo rojovú náladu, teraz sa to zvrhlo na rojové rodeo, myslel som že som na vrchole poznania života včiel a viem ukočírovať. Figu borovú, moja bohatá prax a poznanie života včiel je mi na prd a pritom sa prezentujem ako častý prispievateľ s radami včelárom.
Agát v okolí včelnice je zamrznutý, remontácia po iné roky úspešná, teraz je absolútne agát bez kvetu, pritom z vyšších polôh už prinášajú med.

Hotový chaos, k 22.5 sa mi vyrojilo 50% včelstiev, včera zázračne nič (ešte šťastie, mali sme rodinnú udalosť), vydýchol som si, k večeru som zašiel na včelnicu a urobil niekoľko zákrokov, stačí však otvoriť aj na pohľad slabšie včelstvo (vysadnuté a v medníku skoro ani včela) a roj. mater. bunky Vás presvedčia, že je len otázkou času kedy sa vyrojí. Najviac vás ale nahnevá, že nieto ani čo vytáčať!? Pri kontrole vidieť, že včelstvá sa mali rojiť skôr, ale pre nevhodný čas prvé MB vyhrýzli a pokračovali ďalej.
Dnes očakávam ďalší nápor, škoda, že moje možnosti osádzania rojov skončili nedostatkov súšov. Kde sú tie časy, keď sme s otcom čakali nejaký roj, aspoň jeden a ten nie a nie vyletieť.

Letos je tezke si udrzet viru... Predpoved je mizerna, matky se mozna
zvladly oplodnit tak alespon toto kdyby vyslo. U me zacina platit neprima
umera cim vic vcelstev tim mene medu. Letos zatim nevypada, ze by se to
otocilo, kdyz uz pocasi da a vcely nosi az duni ul tak prijde zcista jasna
takova bourka, ze jen smutne koukam jak nektere vcely s plnou dokazou pro me
nepochopitelne mezi provazy vody doletet domu a nektere bohuzel nee...

Vcera jsem videl nejvetsi roj sveho zivota, nadhernej, neuveritelnej :-)
Mam stanoviste u repky ve vesnici kde vcelari pouze jeden starsi vcelar.
Jakmile jsem tam ve svych pred nedavnem objevil misky a vajicka ihned jsem
mu to byl rict at da pozor: Pocasi bylo hrozne tak rikal, ze se do nich ani
nedival pze je zima a ze je klidny pze loni sly temer vsechny ven a tak ma
mlade matky :-)) Vcera jsem se sel preptat zda jsem s tim rojenim nekecal,
odpovedel, ze nekecal a at se jdu podivat.
Ma z 18 vcelstev min 25, videl jsem nove osazene uly, dva rojaky plne, a
obrovsky roj na strome. Vcelari dvouprostorove jen obcas da o nastavek vic
ale ten roj nemohl byt ze dvou bedynek 39x24, zdrejme sebou vzal spoustu
vcel odjinud...

On ma sice roje ale ma take med, vickovany, rikal ze se chysta vytacet - o
tom ja si nechavam zdat a premyslim cim to je (minimalne to ze vubec
nevickuji)...

T.H.


2010/5/24 Ale <e-mail/=/nezadan>

> O víkendu jsem trochu okoukl moje včely. Liberecko - 380 m/m. Zklamání -
> ani za tři týdny si nevšimly, že jsem jim nasadil medníky. Loni jsem touto
> dobou nasazoval 5 nástavek a letos obsedaji spodní 3 a výš se jim nechce.
> Sladinu jen kolem plodu na vlastní obživu. Z 30 včelstev 7 již mělo živené
> či zavíčkované matečníky - těm jsem v to udělal bordel a udělal 7 oddělků
> (ranný chov se mi letos nedařil - začal jsem moc brzo a tak z 15 oddělků se
> mi chytly jen 3), tak snad dají v tomhle pokračujícím špatném počasí pokoj.
> Jen se obávám, že po tomhle přijdou horka, vše uschne a sezona skončí bez
> vytáčení - což je problém, neboť mám navěšené zákazníky na cca 600 - 800
> kg(ale co, cukr mám již doma a letos se zadařilo za 10,90).
>

zdravím, včera jsem něco vytočil. chtěl jsem zkontrolovat obsah vody vážením, 600 ml sklenice má 905 g (medu, váhu sklenice a víčka jsem odečetl. to odpovídá 1,5 kg/litr. není nějak moc? je to květový med, třešně a pampelišky. v tabulkách je max. 1,45kg, tak nevím, jestli nedělám někde nějakou botu...

Vidím, že letos by u mnoha včelařů byla lepší metoda, kterou jsem tady před nějakými dny nanesl.
V době, kdy včely nejsou moc silné, takže se poměrně dobře hledá matka a kdy jsou už hotoví trubci, tak prostě odebrat starou matku. Za týden zlikvidovat nejstarší matečníky a nechat jen ty mladší..
Z doby, kdy je plodová přestávka a tudíž včely nemají prakticky žádnou spotřebu, by mhl být nějaký med navíc na vytočení.
V době, kdy se včely teď hromadně rojí a zoufalý včelař je celé dny u nich a jen sbírá roje, by včelař mohl být úplně v klidu a bez práce.... Jen sledovat, jak nové matky kladou a včelstva sílí a připravují se na pozdní snůšku.....
Jenže to by chtělo vědět, jaké bude počasí teď v květnu, už po polovině dubna.....
Kdyby bylo normální počasí, byla by tato metoda v nástavcích propadák, výrazně by omezila množství medu z první jarní řepkové snůšky a úplně by vyřadila druhou jarní snůšku z druhé poloviny května a snůšku v první části června....
Co se týká toho, že jedni mají řepkového medu třeba plné medníky a druzí je mají prázdné, tam je vidět podle mně vliv vzdálenosti od zdroje sladiny ( řepka plus třeba pampelišky plus ovocné stromy atd...). Za dobrého počasí může být řepka či jiná snůška i nějaký kilometr daleko, včely i tak naplní medníky. Za špatného počasí stačí i několik stovek metrů a ztráta energie či přímo včel létavek je tak velká, že včely více spotřebují než z toho zdroje donesou....

Hlásím úspěch při březnovodubnovém "odchovu" matky.
Podle mých záznamů musela být vajíčka nakladena okolo 19 března, 20 března při nátěru plodu byla matka nešťastnou náhodou zamáčknuta. 3 dubna vylíhnutý matečník, jiné vykousány, jiné ještě ne. 27 dubna vajíčka plus až dvoudenní larvičky. 7 května zavíčkovaný i nezavíčkovaný plod, zatím se neodvažuji určit, jestli je matka trubcokladná. 23 května nejméně 3 plné plásty zavíčkovaného dělničího plodu, dále neprohlíženo, matka neviděna.
Ještě očekávám, jak se projeví vlastní matka, jestli to bude propadák nebo ne.....

škoda, že moje možnosti osádzania rojov skončili nedostatkov súšov.

Dobrý den,
nedostatek souší? Já když jsem dával roj do úlu tak vždycky na mezistěny, které pak byly do týdne nádherně vystavěné.
Proč tedy nedostatek souší?
Tom

Nejen to. Já při usazování roje dávav střídavě mezistěnu a jen vydrátkovaný rámek Také se dává jen proužek mezistěny 1 - 2cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomtom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojen?
> Datum: 24.5.2010 09:39:49
> ----------------------------------------
> škoda, že moje možnosti osádzania rojov skončili nedostatkov súšov.
>
> Dobrý den,
> nedostatek souší? Já když jsem dával roj do úlu tak vždycky na mezistěny,
> které pak byly do týdne nádherně vystavěné.
> Proč tedy nedostatek souší?
> Tom
>
>
>

(e-mailem) --- 24. 5. 2010
Re: Rojen? (44594) (44605) (44610)

Nejen to. Já při usazování roje dával střídavě mezistěnu a jen vydrátkovaný rámek Také se dává jen proužek mezistěny 1 - 2cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomtom
> Předmět: Re: Rojen?
> Datum: 24.5.2010 09:39:49
> ----------------------------------------
> škoda, že moje možnosti osádzania rojov skončili nedostatkov súšov.
>
> Dobrý den,
> nedostatek souší? Já když jsem dával roj do úlu tak vždycky na mezistěny,
> které pak byly do týdne nádherně vystavěné.
> Proč tedy nedostatek souší?
> Tom
xxxxxxxxxxxxxxxxx

Zkusil jsem to letos a je to přesně, jak říkal I. Černý. Vydrátkované rámky s lajničkou vosku na horní loučce - staví trubčinu jako utržené z řetězu. Takže kombinuju s mezistěnami a vyčkám, až si to sedne, třeba příští rok. Ale staví teď velice pěkně a voňavě. Ovšem první, co zastavěly durch, byly rámky s Nassenheidery, ačkoli jiných možností bylo neúrekom ... Jsou to šikulky ... aspoň bude vosk na mastičky ...:-)