Včelařská konference

Tak mi letos připadá ten rok divný (to je taková oblíbená věta všech včelařů :o). Včelařím na Vysočině a teprve minulý týden začala kvést třešeň, pomalu rozkvétá řepka, ale včely jsou celkově nějaké bez elánu, skoro bych řekl apatické, pořád ještě ve své většině plně neobsedají všechny rámky 39*24 ve dvou nástavcích, teploty jsou pořád někde okolo 12 stupňů, takže létají, ale převážná jejich většina je pro snůšku blokována a drží se pořád v hroznu na plodu, každou chvíli prší, celkově je zima, zataženo... Sice nejsou tak agresivní, jak se tady minulý týden psalo, ale medníky jim nyní nasadit nemohu, protože na ně ještě nemají (i když každý rok jsem je pravidelně kolem prvního května nasazoval). Je ale pravda, že loňského roku byla třešeň již 26. dubna odkvetlá, nyní ale teprve pořádně rozkvetla. Nejhorší je, že ani počasí do příštího týdne neslibuje nic moc, stále teploty jen kolem 14 stupňů. Skoro se až bojím, že letos budu včelařit dvouprostorově na 22 rámcích, jako v budečácích :o) No, ale určitě za čtrnáct dní tam všude bude hromada matečníků, takže bude o zábavu postaráno... Je tady někdo z Vysočiny? A co u něj, už má nasazené medníky?

z osb desek mám nástavky medníky -přechodně ,na dva jsem přitlókl estě desko zespodo,měl jsem v nich oddělky,hnus..

to samý ve včelách,ať už byl vrch z osb nebo spodek tak byly černý, zatímco druhá pulka dřevěná byla normálně jak každej rok..

Ve výsledku to je jedno jak to nazývám, ale když na jaře ze 4 včelstev udělám 16 do podzimu, na jaře mám zase z různých důvodů 4, tak jsem opylování provedl se 4, ale mám zaplaceno za 16... A pokud jde o dotace pro úhyn kvůli moru, taky bych rád diferencoval úly, které jsou po životnosti.. Jinak vůbec nezávidím.
Radek
------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 03.5.2010 13:04:59
> ----------------------------------------
> POŘÁD STEJNÝ PROBLÉM .DOTACE NA ZIMOVÁNÍ NEEXISTUJE JIŽ 10 LET To co včelaři
> dostávají je platba za opylování zemědělských plodin a planě rostoucích rostlin
> v uplynulé sezóně. Takže jsi dostal zaplaceno za vykonanou práci. Všechny plete
> to ustanovení tím počtem zimovaných včelstev. Jde však jen o nastavení za jaká
> včelstva dostaneš tu odměnu. A nějaká ta dotace na nové zavčelení po plošném
> úhynu v nějakém okrese je směšná a proto ji nezáviďme.
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Dotace
> > Datum: 03.5.2010 12:47:38
> > ----------------------------------------
> > Josefe, tady nejde o nepřání. Již několikrát jsem prezentoval svůj osobní
> vztah
> > k dotacím : Kéž by byly zrušeny kompletně a lidi, kteří je "řeší" od Bruselu
> až
> > po Prahu začali konečně pracovat. Protože páni nerzuší svoje teplá místa,
> > alespoň kdyby podporovali Ty, kteří něco umí a chtějí dělat - ne jak za
> > soudruha, že zavřeli málem každého, kdo měl víc jak 10 králíků, 20 slepic, 10
> > včelstev a navíc si dovolil opravit si plot kolem baráku. Takže kéž by se
> > vyměnili dotace na zazimování za dotace za vyzimování a přípravu včelstev na
> > opylení..... Takhle mně to připadá, že cílem je mít dostatek včelstev cca
> kolem
> > Vánoc a ne pro opylování. Já bych klidně dal dotaci i tomu, kdo si včely na
> jaře
> > koupí, když neumí sám vyzimovat...
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> > > Datum: 03.5.2010 12:35:21
> > > ----------------------------------------
> > > NEZÁVIĎ - Přej a bude ti přáno.
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> > > > Datum: 03.5.2010 12:30:00
> > > > ----------------------------------------
> > > > >Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše
> > > > neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam
> > těm
> > > > slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července
> zůstane<
> > > > ------------------------------------------------------------
> > > > Ahoj Rudo, Možná jsem jen trochu zkušený a unavený pesimista. Ale
> myslíš,
> > > > že na osvětu přijdou ti, kteří to nejvíce potřebují? A když i někteří z
> > > > nich přijdou, že si z toho něco odnesou? A když i nakrásně odnesou, že
> to
> > > > provedou? Nezkrachuje to nakonec na jejich lenosti nebo vychcanosti?
> Vždyť
> > > > opět možná budou na úhyny dotace. Tak co bys ještě chtěl, když je již
> > > > takový systém. Aby se o ně připravili???
> > > > To víš, že dotace na vyzimovaná a relativně zdravá včelstva nám nedají.
> > > > Tak ať nám to krásně bzučí v úlech a na pastvinách - ne v hlavách.
> > > > JK
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

POŘÁD STEJNÝ PROBLÉM .DOTACE NA ZIMOVÁNÍ NEEXISTUJE JIŽ 10 LET To co včelaři dostávají je platba za opylování zemědělských plodin a planě rostoucích rostlin v uplynulé sezóně. Takže jsi dostal zaplaceno za vykonanou práci. Všechny plete to ustanovení tím počtem zimovaných včelstev. Jde však jen o nastavení za jaká včelstva dostaneš tu odměnu. A nějaká ta dotace na nové zavčelení po plošném úhynu v nějakém okrese je směšná a proto ji nezáviďme.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotace
> Datum: 03.5.2010 12:47:38
> ----------------------------------------
> Josefe, tady nejde o nepřání. Již několikrát jsem prezentoval svůj osobní vztah
> k dotacím : Kéž by byly zrušeny kompletně a lidi, kteří je "řeší" od Bruselu až
> po Prahu začali konečně pracovat. Protože páni nerzuší svoje teplá místa,
> alespoň kdyby podporovali Ty, kteří něco umí a chtějí dělat - ne jak za
> soudruha, že zavřeli málem každého, kdo měl víc jak 10 králíků, 20 slepic, 10
> včelstev a navíc si dovolil opravit si plot kolem baráku. Takže kéž by se
> vyměnili dotace na zazimování za dotace za vyzimování a přípravu včelstev na
> opylení..... Takhle mně to připadá, že cílem je mít dostatek včelstev cca kolem
> Vánoc a ne pro opylování. Já bych klidně dal dotaci i tomu, kdo si včely na jaře
> koupí, když neumí sám vyzimovat...
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> > Datum: 03.5.2010 12:35:21
> > ----------------------------------------
> > NEZÁVIĎ - Přej a bude ti přáno.
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> > > Datum: 03.5.2010 12:30:00
> > > ----------------------------------------
> > > >Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše
> > > neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam
> těm
> > > slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července zůstane<
> > > ------------------------------------------------------------
> > > Ahoj Rudo, Možná jsem jen trochu zkušený a unavený pesimista. Ale myslíš,
> > > že na osvětu přijdou ti, kteří to nejvíce potřebují? A když i někteří z
> > > nich přijdou, že si z toho něco odnesou? A když i nakrásně odnesou, že to
> > > provedou? Nezkrachuje to nakonec na jejich lenosti nebo vychcanosti? Vždyť
> > > opět možná budou na úhyny dotace. Tak co bys ještě chtěl, když je již
> > > takový systém. Aby se o ně připravili???
> > > To víš, že dotace na vyzimovaná a relativně zdravá včelstva nám nedají.
> > > Tak ať nám to krásně bzučí v úlech a na pastvinách - ne v hlavách.
> > > JK
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Stonjek napsal:

>Druhá možnost jaká je, aby v čele ZO nestál nějaký neschopný třasořitka, ale úspěšný včelař, který se s nikým nepáře,a nastolí přísný režim nijak nepřející bordelářům a neschopným, které pravidelně buzeruje.
...........................

To je sice poměrně akční vize, ale je tu problém jak ten úspěšný včelař bude vědět, co je správně právě dělat?
Kdo se v tom u nás orientuje tak, aby věděl, kterým sněrem druhé usměrňovat a buzerovat?
Protože někdy se může stát, že může platit ono heslo: aktivní blb je horší naž třídní nepřítel.
Tím vůbec nemyslím R. Stonjeka, ale vzpomněl jsem si na poslední včelařství a červený šáteček a z toho by plynulo, že s roztoči problémy nemáme, komu hynou včely je neschopný blb, kterého je třeba pravě buzerovat a ono to může být i jinak - možná je pravda to, co bylo již dříve různě naznačováno a co u nás na jižní moravě se promítá i do postoje veteriny, že dosavadní metodika léčení někdy není schopna zajistit ani přežití včelstev přes sezónu (rozuměj nedoporučení gabonů u nás).
Kdo neví co se mu právě ve včelách děje, musí se buď modlit, nebo pro jistotu léčit, ale problém ani jedno neřeší.

Možná plácnu blbost, ale není třeba možné, že právě oslabení včelstev roztoči v ZO, o které píše Radek Hubač, paradoxně odhalilo mor včelího plodu dřív, než by byl zjištěn, kdyby včely neměly s roztočem problém?

Nehrozí zavlečení moru při úhynech nad 30% (což je v některých lokalitách zřejmě běžné) v souvislosti se zháněním nedostatkových včelstev čím dál víc?

Nebylo by možné se postupně dopracovat ke změně dotací právě na plošné každoroční vyšetření měli na mor v podstatě na úkor jakýchkoliv dotací ( u nás v ZO jsem zkoušel navrhnout na úkor dotací na léčiva proti varroáze - samozřejmě bez úspěchu)?
Mě přijde zmapování moru nejdůležitější počin, který si zaslouží dotace nejvíc, ale je asi utopií si myslet, že to bude možné navyšováním dotací.

Radek Krušina

Josefe, tady nejde o nepřání. Již několikrát jsem prezentoval svůj osobní vztah k dotacím : Kéž by byly zrušeny kompletně a lidi, kteří je "řeší" od Bruselu až po Prahu začali konečně pracovat. Protože páni nerzuší svoje teplá místa, alespoň kdyby podporovali Ty, kteří něco umí a chtějí dělat - ne jak za soudruha, že zavřeli málem každého, kdo měl víc jak 10 králíků, 20 slepic, 10 včelstev a navíc si dovolil opravit si plot kolem baráku. Takže kéž by se vyměnili dotace na zazimování za dotace za vyzimování a přípravu včelstev na opylení..... Takhle mně to připadá, že cílem je mít dostatek včelstev cca kolem Vánoc a ne pro opylování. Já bych klidně dal dotaci i tomu, kdo si včely na jaře koupí, když neumí sám vyzimovat...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> Datum: 03.5.2010 12:35:21
> ----------------------------------------
> NEZÁVIĎ - Přej a bude ti přáno.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> > Datum: 03.5.2010 12:30:00
> > ----------------------------------------
> > >Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše
> > neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam těm
> > slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července zůstane<
> > ------------------------------------------------------------
> > Ahoj Rudo, Možná jsem jen trochu zkušený a unavený pesimista. Ale myslíš,
> > že na osvětu přijdou ti, kteří to nejvíce potřebují? A když i někteří z
> > nich přijdou, že si z toho něco odnesou? A když i nakrásně odnesou, že to
> > provedou? Nezkrachuje to nakonec na jejich lenosti nebo vychcanosti? Vždyť
> > opět možná budou na úhyny dotace. Tak co bys ještě chtěl, když je již
> > takový systém. Aby se o ně připravili???
> > To víš, že dotace na vyzimovaná a relativně zdravá včelstva nám nedají.
> > Tak ať nám to krásně bzučí v úlech a na pastvinách - ne v hlavách.
> > JK
> >
> >
> >
>
>
>

"NEZÁVIĎ - Přej a bude ti přáno."
---------------------------------------
Toje ukázka české cesty v hospodářství, ojebat co jde, ostaní můžou držet zobák a hledat si svou příležitost.
Naštěstí už brzy nebudou peníze na dotování nějakých úhynů a bude klid.

NEZÁVIĎ - Přej a bude ti přáno.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> Datum: 03.5.2010 12:30:00
> ----------------------------------------
> >Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše
> neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam těm
> slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července zůstane<
> ------------------------------------------------------------
> Ahoj Rudo, Možná jsem jen trochu zkušený a unavený pesimista. Ale myslíš,
> že na osvětu přijdou ti, kteří to nejvíce potřebují? A když i někteří z
> nich přijdou, že si z toho něco odnesou? A když i nakrásně odnesou, že to
> provedou? Nezkrachuje to nakonec na jejich lenosti nebo vychcanosti? Vždyť
> opět možná budou na úhyny dotace. Tak co bys ještě chtěl, když je již
> takový systém. Aby se o ně připravili???
> To víš, že dotace na vyzimovaná a relativně zdravá včelstva nám nedají.
> Tak ať nám to krásně bzučí v úlech a na pastvinách - ne v hlavách.
> JK
>
>
>

>Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam těm slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července zůstane<
------------------------------------------------------------
Ahoj Rudo, Možná jsem jen trochu zkušený a unavený pesimista. Ale myslíš, že na osvětu přijdou ti, kteří to nejvíce potřebují? A když i někteří z nich přijdou, že si z toho něco odnesou? A když i nakrásně odnesou, že to provedou? Nezkrachuje to nakonec na jejich lenosti nebo vychcanosti? Vždyť opět možná budou na úhyny dotace. Tak co bys ještě chtěl, když je již takový systém. Aby se o ně připravili???
To víš, že dotace na vyzimovaná a relativně zdravá včelstva nám nedají.
Tak ať nám to krásně bzučí v úlech a na pastvinách - ne v hlavách.
JK

Ahoj Radku, to je otázek na celý článek. Rád ti odpovím. Chce to ale trochu času. Dopřej mi jej trošinku a odpověď pak zveřejním na svém webu (tedy jestli to tam můj mediální poradce J.Jindra dá). Jsem moc rád, že př. Stonjek napsal to, co napsal. Ušetřil mi spoustu práce a tak se jeho pohledu na věc (hodně i mému) již budu moci vyhnout, neopakovat to. Pokud jde o finanční a dotační politiku svazu, bylo by dobře, aby své návrhy př.Stonjek zveřejnil, aby se s tím dalo něco dělat. Hezký den všem. LD

I když dotaz nebyl určen mě, možná můj názor bude také zajímat. Problémy s léčením začínají už ve vedení ZO. Velmi často jsou v něm lidé, kteří na to nemají odborně, ale jiní nejsou zvl. ti ochotní to dělat. A tak se to patlá jak to jde. A pak taková situace jak popisuje př. Hubač může lehce nastat. Včelstva uhynou, nafasují se peníze na obnovu nakoupí se nová a ta časovaná bomba zase tiká. Druhá možnost jaká je, aby v čele ZO nestál nějaký neschopný třasořitka, ale úspěšný včelař, který se s nikým nepáře,a nastolí přísný režim nijak nepřející bordelářům a neschopným, které pravidelně buzeruje. Současně ale s tím se ve spolku dělá dobrá osvětová činnost. To je systém, kterým jsem se vydal já jako předseda ZO. Samozřejmě, že mě tato funkce silně s..., nechci ji dělat, ale je to nejlepší možnost jak můžu jako největší včelař svá včelstva chránit to zn. být u toho a plnit funkci hlídacího psa!Samozřejmostí jsou tři odborné přednášky a 1 kurz v roce, kde se vše neustále opakuje a opakuje dokola. Zrovna teď za 14 dní máme kurz a tam těm slabším to opět nalijeme do hlavy a snad jim tam něco do července zůstane. Žel jako největšího nepřítele zdravotního stavu našich včelstev vidím finanční a dotační politiku vedení Svazu, ale s tím nic nenadělám a tak je zbytečné to tady rozviřovat. Rovněž je li situace kritická, je otázka, jak může pomoci VMS a jak je tato pomoc v kritické sezoně účinná. Jsem pesimista a také to nechci rozviřovat. Již jednou jsem vypíchl slabá místa VMS a zeptal se ně asi třemi jednoduchými otázkami očekávaje odpovědi. Na ty čekám dodnes, ale pověst nepřítele č. 1 VMS jsem si vysloužil okamžitě, přestože vím, že je v něm hodně pozitivního a použitelného, ale díky slabým místům není všemocný. Prostě jsme li v průšvihu, je to pouze na nás. Zdraví R. Stonjek

Upřímně řečeno, říkal mi to, ale zapomněl jsem. Našel trosky včelstev s výrazně mezerovitým plodem táhnoucími se vlákny zkažených larev, o pokálení a množství zásob si nejsem jistý. Vlastně říkal, že má na pálení kopu rámků plných zásob, tak zásoby zůstali. Pokálení nevím, ale pravděpodobně ano. Jestli byly mrtvolky na dně úlu nevím, ale měli by být, mluvím nejpozději o březnu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> Datum: 03.5.2010 09:37:45
> ----------------------------------------
> Radek Hubač napsal:
>
> >Ve finále jednomu ze včelařů zkolabovalo asi 9 ze 17 včelstev do března a
> jasný laboratorně potvrzený mor.
> ..................
>
> Měl bych prosbu.
> Ví se, jak vypadala ta v březnu zkolabovaná včelstva?
> Pokálená?, úy bez včel?, ....?
> Díky za případnou odpověď.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Na konci je mozna zakaznik, ktery si vcely koupi za smesny peniz. Mozna zakaznik ze zapadni Evropy.
---------------
tak přemýšlím, kolik bych byl ochoten zaplatit za včely, které bych musel na jaře převádět na jiné rámky, abych zametl stopy.
Osobně moc ne, asi by si zloděj moc nevidělal. Co by ztěch včel bylo za užitek?
To už kopání kabelů pod napětím je snad lepší šolich.

Karel

Radek Hubač napsal:

>Ve finále jednomu ze včelařů zkolabovalo asi 9 ze 17 včelstev do března a jasný laboratorně potvrzený mor.
...................

Měl bych prosbu.
Ví se, jak vypadala ta v březnu zkolabovaná včelstva?
Pokálená?, úy bez včel?, ....?
Díky za případnou odpověď.

Radek Krušina

Ahoj Leoši,
budu se muset s Tebou poradit, možná, že mám teoretické a trochu i praktické znalosti, ale nemůžu přijít na kloub řešení u nás ve vsi. U nás ve vsi je dost včelstev, řekl bych skoro 10 včelařů cca 150 včelstev + 2 cizí kočovné vozy, o kterých si všichni myslí, že jsou moje a nejsou. Mám jeden kočovák vedle ve vsi, kde jsme jen dva v katastru. Pak mám 4 včelstva na zahradě. Vedle ve vsi situaci zvládám, mám vyšetřený i mor vše v pořádku. U nás celé 4 roky co jsem, upozorňuji, že je někde něco špatně. Situace vygradovala na podzim, kdy roztoči padali po řádném léčení pomalu jak v podletí, jsem v cizině, tak jsem to neviděl, ale muselo dojít k řádnému slídění. Moje včely byly včas a dobře nakrmené, ale asi si něco od sousedů přinesly, když to porovnám s maringotkou vedle ve vsi. Roztoči padali i únoru a březnu třeba 5 - 10 jsem jich našel za měsíc na podložce. Ve finále jednomu ze včelařů zkolabovalo asi 9 ze 17 včelstev do března a jasný laboratorně potvrzený mor. Nikdo tady léta mor neviděl, ohniska, ale byly dost blízko i kolem 5-7km v minulých letech. Nyní se dají podložky, uvidíme, co se u koho ještě najde. Jinak úhyny u ostaních včelařů minimální, mně zkolabovalo jedno včelstvo, začali plodovat dole, trhli se od zásob, když přišlo ochlazení v březnu. Divné mi je, že byli docela pokálené ty spodní plásty se zachlazeným plodem. Vše pokálené jsem zlikvidoval. Mám vše nové, úly, rámky... Pod strůpkem jsem našel zbytek přeživšího včelstva, řekl bych klinicky v pořádku, tak jsem je spojil s pěkným loňským oddělkem. To ale není to podstatné, mám samozřejmě strach, ale samozřejmě dám vyšetřit a ev. zlikviduji pokud bude potřeba. Co by mě zajímalo je, jestli máte zkušenost od Vás s podobnou hrůzou roztočů. Co bylo příčinou takové situace, povedlo se Vám ji u Vás vyřešit? Asi dva roky zpět jsem 5.7. zachránil v jiné sousední obci včely tak silně napadené varoázou, že se líhly bezkřídlé... (nedělal bych to, ale bylo jich skoro 50 a majitel dostal leukémii..) Vlastně celé 4 roky je situace takhle špatná. natírat jsem musel 2x, letos kvůli spadu, vloni, že to bylo plošně nařízené. Většina obce je na vátině, snůška končí kolikrát koncem května, za vesnicí pak pokračují jíly, tam bývá delší snůška. Labe je asi 5km daleko. Co udělat, aby se našlo semeniště roztočů? Já si osobně myslím, že většina včelařů nemá zasíťovaná dna, bůh ví jak sbírají měl, že mají slušné výsledky.. O chytání rojů a rojení vůbec asi nemá smysl mluvit.
Budu Ti vděčný za jakýkoliv typ, co bych mohl zkusit udělat, snad díky moru budou lidi více spolupracovat.
Jenom pro začátečníky - toho 5.7. jak jsem výše psal jsem u silně napadených včelstev varoázou nechal zlikvidovat všechny plodové plásty!!! (mimo jednoho s matkou a otevřeným plodem, který jsem odstranil po týdnu, když vystavěli první mezistěny) ze všech včelstev, včelstva byli celkem silná, přesypal jsem je na mezistěny a krmil a léčil (Gabon + jednorázově fumigace). Následující sezónu byl výsledek mého zásahu velmi kladně hodnocený.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <leosdvorsky/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: ?erven? ?te?ku
> Datum: 02.5.2010 20:07:53
> ----------------------------------------
> Tak vám přátelé nějak nerozumám Klid před bouří? Tak ony jsou úhyny na
> podzim 2009 a na jaře 2010 až 75% ní a je to pouze klid před bouří?
> To nám ty úhyny potvrdí nebo vyvrátí "věrohodný" monitoring letního spadu v
> červnu? To je snad legrace.
> Pokud vím tak na JM byl loni získán grand právě za účelem rozvoje VMS (100
> tis.). Vzpomínám-li si dobře, jen dva včelaři tam loni "zasvítili" a mohli
> být jakýmsi varováním. Nebyli, zcela logicky žádné varování, zhodnocení
> situace nepřišlo. Kdo by ho také vydal, že?
> Ano ale jsou tu další blázni, jako je J. Danihlík, který převzal od nás
> varroalinku, chtějí pomoci a pomoci jsou schopni.Podívejte se na jeho web a
> hlavně využívejte!
> Až si přátelé organizuijící oba monitorovací systémy uvědomí k čemu by měly
> sloužit, bude vyhráno. Prozatím to asi nevědí, výsledky to ukazují.
> Plošně monitoring spadu jsme začali uplatňovat u nás v Mladé Boleslavi, to
> VMS neexistoval. Věděli jsme proč a víme i dnes, jsme v kritické oblasti.
> Také loni v létě jsme vyrovali, žá máme před sebou problémový rok. Ti co
> nás poslechli se vyznuli zimním ztrátám. Ti co nás poslechli a zařídili se
> podle doporučení ZO MB z kurzu 9.4.2010 si vytvořili předpoklady pro
> využití letošní snůšky a položili základ zdárnému přezimování, nemusí se
> roztoče bát, budou ho mít při troše důslednosti pod kontrolou. Samozřejmě
> nikoho k ničemu nenutíme.
> Podíval jsem se na novou verzi VMS. Musím říci,že v této podobě nebude
> sloužit ani k poznání o zákonistostech šíření roztoče, ani nebude včasným
> systémem varování, stejně jako verze předchozí. Byla tam zapracována jen
> jedna moje dřívější připomínka, vodní toky. Sláva, ale to další ne. "CHtít"
> někono varovat na základě průměrů stanoviště, to mi přijde vážně jako vtip.
> Snad jsem již mnohem dále. I zde na konferenci slýchám, že varroáza je
> komplexní onemocnění,ale zdá se, že je to jen proklamace. Myslel jsem, že
> VMS měl ambice sloužit včelařům,ne jen k propagaci.
> Je to velká škoda, protože těžiště nejefektivnějšího omezování V.d. není
> podzim a období klidu včelstva, ale naopak doba jeho aktivního období. To
> je ale jen můj názor, nemusíte ho přijímat. Bohužel situace není špatná jen
> na JM, ale i jinde a to je jen začátek.Je to ale hodně "flekaté". Včelaři
> se skutečný stav bojí přiznat.       Zdá se mi, že odpovědní nebo odborníci to
> nevidí nebo vidět nechtějí. Pak bych ale měl spíš použít uvozovky.To bych
> ale zase někoho urazil. Zdá se mi , že se někteří rozhodli vymést čerta
> ďáblem. Přijde mi to hodně smutné.
>
>
>

Plášť medometu se potom dá pod barvu očistit snadno a dobře.
Kde je rez, protože na medomet se používaly pocínované plechy, tam je třeba rez ošmirglovat, začistit opatrně kyselinou , sundat i barvu kolem a plech pocínovat bezolovnatou pájkou. Barva, která nedrží, se sundá třeba odstraňovačem barvy , ta se pozná, když se do barvy nožíkem prořízne na kov mřížka asi 2x2 milimetry, nedržící barva se na takové mřížce odlupuje.
Vyzkouší se na malém místě na pár centimetrech, jestli stará barva se pod ředidly nové barvy nezvedá, potom by se musela sundat kompletně všechna stará barva nebo sehnat jinou barvu s atestem.
Plášť medometu se potom hrubě odmastí hadrem s ředidlem nebo za mokra hadrem s lepším jemným pískem na nádobí bez velkých zrn, jemně mechanicky přebroušením. Stará barva se zdrsní šmirglem zrnitosti 300 - 400, holý pocínovaný plech se opatrně přejede brusným papírem zrnitosti tak 400 - 600.
A příprava pod nátěr je hotova.

Omlouvám se a jak mě bratr plukovník upozornil, tak jsem si i vzpoměl. Úly K 39 jsou v plánech dvojí, jedny z masivu, druhé z hobry. Já stavěl ty z hobry, deska rozměrů asi jako sololit stála 50 Kč, dnes je stejně drahá jako polystyren cca 40 mm. Takže izolačně je to úplně jinak a jinde. Kvalitě úlu by hodně pomohlo, kdyby se stěny bohatě napustily např epoxy pryskyřicí, ale při ceně cca 350 Kč za kg by to bylo finančně zničující a výsledek kdo ví??? R. S.

Vždycky budou zájemci o ekonomickou variantu, když ceny nových medometů jsou takové, jaké jsou.
I když na druhé straně pořídit si za jeden průměrný plat kvalitní nový medomet by většina považovala za dobrou koupi. Kvalitní nový medomet za 22 tisíc ovšem považuje hodně lidí za zásadně předražený.....
Ekonomickou variantou bude pořízení nového nerezového koše do starého medometu. Buď rovnou nějakého náhradního koše, pokud do toho medometu pasuje. Nebo, stačí zadat do vyhledávače heslo výroba medometů nebo výroba nerezi a vyjede dost firem. Ve spoustě z nich bude určitě možné dohodnout za rozumný peníze, že se jim dodá hřídel medometu se starým košem a oni na tu hřídel udělají podle rozměrů starého koše nový nerezový.
Nebo před měsícem, dvěma se tady probíral nápadně levný nový nerezový medomet tuším italského výrobce. Koukal jsem na fotky a zjistil že oni mají koše medometů stejně tak jako třeba základy odvíčkovacího stolu dělány z prakticky stejných základních dílů, rovinných nerezových roštů, které akorát různými držáky sešroubují do takového výrobku, jaký je potřeba. Ale když je základ, ve kterém je většina práce a materiálu, stejný, mohou to sekat na nějakém jednoúčelovém přípravku levně velké výrobní série a z toho bude asi i ta nízká cena. Třeba by stálo i za zamyšlení zakoupit jen ty rovinné nerezové rošty a doma z nich nový nerezový koš sešroubovat.

Za směšný peníz? A to se jim to jako vyplatí tahat se s 25 včelstvy přes půl Evropy? Kdyby se ztratilo každý den 25 včelstvev tak to už by něco hodilo, takhle jako, že by mafie měla okurkovou sezónu a jednorázově ukradla pár včelstev na přilepšenou?

Já myslím, že ta vzdálenost kde ta včelstva skončí je podstatně kratší.
Tom

Ukradene vcely se presypou a za dva dny mohou byt na druhe strane Evropy. A uly konci nekde v peci.
Mafie funguje celkem dobre. Troufam si tvrdit, ze je to ukrajinska, ruska, gruzinska parta operujici po cele stredni a zapadni Evrope.
Na konci je mozna zakaznik, ktery si vcely koupi za smesny peniz. Mozna zakaznik ze zapadni Evropy.

Mam z OSB desek dna a vika, zadne cernani neznam a nemam, jsem max. spokojen. Pouzivam OSB III - do vlhkeho prostredi - exteriery. Nastavky mam ze dreva.

PZ

pánové tady ty teorie o rezavých medometech si nechte do soukromí,vypovídáto o naší úrovni poválečné....,co kdyby zatřeli rez v masně nějakou barvou,a z mlýnku se jim loupala barva do klobásek,
přátelé za "západu" se nejdřiv smáli,pak nechtěli věřit,že je to vůbec možné!,potom za několik dní taktně zaváděli hovory na téma medomet ,aby se ujistili ,že mám NORMÁLNÍ nerez,of course.

STYDÍM SE ZA NÁS(vás)

na medníky dobrý,slepený je to vlastní pryskyřící a má to atest na nábytek a taky v tom žijou lidi,na zimu k ničemu,nedýcháto a hnusně to zčerná i na sítech a taky to nabobtná ,na jaře ,jak uniká teplá vlhkost do studenýho prostředí....

Koupil jsem si zvratný medomehttp://www.lyson.com.pl/lang_cz/p3029030_medomet-4kazetovy-zvratny-fi-800.htmld a myslím že za ty peníze a s dotací není co řešit taky jsem natíral starý medomed včetně koše a nakonec jsem koupil nový

Loni jsem s BISILEM natiral medomet. Docela to šlo, ono tech
potravinovych barev, nejak jednoduse dostupnych moc neni, tak asi
nakonec stejne skocite u BISILU :)

Jedna plechovka cca 1kg byla malo - natiral sem plast i zvenku a kos.
Odmastil jsem jarovou vodou.

Pokud mate rucni brusku (flexku) tak si na ni kupte kartac, ocisteni
plaste je pak hodne rychle.

S naterem kose je to horsi - spatne se cisti a barva zase tak dobre
nedrzi, takze ramky to obcas odrou = barva v medu.. Asi nejlepsim
resenim a investici do budoucna, je stary kos vyhodit a koupit novy
nerez. Pokud to mate blizko do Brna, tak tam ve vcelarske prodejne sem
ty kose videl, ale uz to je cca rok zpatky tak nevim ani cenu, rozmery,
atd.....

petr j.


Radek Gerberg napsal(a):
> Zdravím ve spolek,
> a obracím se s žádostí o radu. Koupil jsem starší medomet, a z vnitřní
> strany je částečně zkorodován. Je tedy nutno provést vnitřní nátěr. Máte
> někdo zkušenost jakou barvu použít? Na internetu jsem zatím našel toto:
> Bisil. Silikon-akrylátový email do agresivního prostředí, atestován pro
> přímý styk s potravinami, pitnou vodou a na povrchovou úpravu hraček.
> Děkuji za radu, Radek.
>
>

>Iluze si dělat nemusíme, ale náhoda je blbec, třeba když se nenajdou včely, najdou se úly

A nasli se ty uly?
Je to sehrane a predem naplanovane. Vcelstva se kradou na zakazku nekomu. Vhodna vcelnice se musi najit. Staci se poptat v hospode lesnich delniku, kdo kde ma vcely.
A nepomuze nic, ani zapomenute misto v lese ani zamcene vozy.
Tezari a podobni nizko placeni delnici jsou snadno koupitelni, radi tu prvni praci provedou. Tezari jsou v lese vsude.

Ukradene vcely se presypou a za dva dny mohou byt na druhe strane Evropy. A uly konci nekde v peci.
Mafie funguje celkem dobre. Troufam si tvrdit, ze je to ukrajinska, ruska, gruzinska parta operujici po cele stredni a zapadni Evrope.
Na konci je mozna zakaznik, ktery si vcely koupi za smesny peniz. Mozna zakaznik ze zapadni Evropy.

Holt vetsi byznys nez prodavat med,

Zdravím
Má někdo zkušenosti s použitím OBS desek na stěny nástavků? Jak je to s lepidly používané při výrobě desek, zdali neškodí včelám a nezanechávají nějaké škodliviny v medu?

Josef

"K 39 jsou vlastně úly čtvercového půdorysu nástavkového typu s oděliteným dnem. Defakto je to okopírovaný adamcův Hospodář ze začátku dvacátého století který pan Adamec navrhoval ve 3 provedeních , z 1" prken a izolovaný 5 cm hoblin nebo se slaměnou výplní v rámu "

Na tom myslím ani není co převratného vymyslet. Jednou to jsou dvoustěnné nástavkové úly čtvercového průřezu na rámky 39x24 a tím je dáno skoro vše. Kromě detailů v rozměrech či kromě falcování.

Nom já jsem s bobtnáním hobry v zimě ani s vykusováním problémy neměl. Pravděpodobně to bylo proto, že jsem tehdy s barvami při napouštění hobry nijak nešetřil a hobru jsem napustil skutečně skrz naskrz. Na hrany a kraje hobry tvrdý dvousložkový epoxidový lak, dovnitř úlu bílou základní barvu zvenku fermež. Jeden hobrový nástavek pojmul nadvakrát půl litru až litr bílé barvy zevnitř a zvenku nejméně litr fermeže, možná i víc.

K 39 jsou vlastně úly čtvercového půdorysu nástavkového typu s oděliteným dnem. Defakto je to okopírovaný adamcův Hospodář ze začátku dvacátého století který pan Adamec navrhoval ve 3 provedeních , z 1" prken a izolovaný 5 cm hoblin nebo se slaměnou výplní v rámu Tehdy se neujaly V sedmdesátých letech se objevují pod jiným názvem v provedení z 1" prken, z hobry v rámu a izolované 2 cm polystyrenem. v obou případech bylo možné uspořádání na teplou či studenou stavbu. Adamec byl právě inspirován americkými úly Langstrota a také se jim podle toho říkalo amerikány. Ta míra 39 byla zvolena kvůli snadnému přechodu z tehdy nejvíc používaných úlů Moravský, Slezský a Vídeňský stojan.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 02.5.2010 19:26:50
> ----------------------------------------
> Ahoj př. Stonjeku,
> souhlas, ale měl jsem originál v kšeftu koupené úly K39 a byly z masivu, takže
> mě v této souvislosti hobra ani nenapadla.. Samozřejmě jsem s takovými měrami
> taky začala minulý týden jsem konečně vyhodil poslední 39x24 souši ze včel a
> zbylé zánovní nástavky zkrátil na 17 cm. Začátečník by měl vyrábět pouze
> nízkonástavkové úly.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> > Datum: 02.5.2010 18:48:44
> > ----------------------------------------
> > Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem,
> > podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10
> > původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm
> > daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev
> > vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a
> > myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě
> > nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji
> > poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo
> > něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň
> > ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu
> > budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je
> > to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
> >                              Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

"Včelám se v něm daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a myška si tam často udělá díru"
Já bych měl jen technickou poznámku. Hobrové úly byly velice výhodné pro poměry v socialismu. Hobra byla levná a bylo jí všude dost, nebyl žádný problém ji na všelijakých místech odkoupit napůl legálně jako použitý materiál, případně ji rovnou i získat bez placení. Totéž bylo s barvami, kterými se musela hobra napouštět. Hobrové nástavky se tak daly udělat velice levně a levně i udržovat. Asi proto nápad použít hobru tehdy nezapadl.....

Zdravim,
mam tu jeden lonsky oddelek a ne a ne se dostat do sily. Podle odumrelych
larev plodu bych to typl na pytlickovitost plodu. Co s takovym vcelstvem.
Larva je mekka, bila, nezapacha a po vytazeni pripomina onen zminovany
pytlicek.

PS: Abych nemel jenom spatne zpravy, tak v jedne medne krave se uhnizdil asi
cmelak lucni a ve druhe si zase stavi hnizdo vosa obecna zrejme, ale tu sem
vyrusil. Tak uvidim, jestli se vrati. Diky

>Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu. Aleš Pekárek<
------------------------------------------------------------
Tyto úly jsem vyráběl od roku 1985 a taktéž jsem v nich včely choval. Měl jsem jich 65 na vysoké i nízké rámkové míře. Posledních několik úlů jsem rušil 2005, kdy jsem se poslušně vrátil ke dřevu. Konstrukce těchto úlů je poněkud křehká. Musí se s nimi zacházet velmi slušně, dá se říci že v bílých rukavičkách. Včely v nich prospívají poměrně dobře. V zimním období (předjaří) vnitřní desky vlivem příjmu vody více bobtnají a plásty nejdou vyjmout bez použití přiměřeného násilí, což má za následek poškození desek a nutnost následných oprav (při použití hoffmanových rámků). Stěny nejsou dostatečně pevné a tak i při umístění na zahradě u domu mě je často proškrabaly kuny. V lese do nich zase dělali díry ptáci.
V místech poškozeného laku vnitřní desky včely vykusují a při prostupu do dvojitého pláště tento prostor zastavují a zanášejí medem. Také pro myši jsou tyto úly rájem. V době svého vzniku však byly tyto úly cenově poměrně výhodné. Hlavní nevýhodou proč jsem je rušil byla skutečnost, že jejich konstrukce neumožňovala zhotovení pevných úchopů pro zvedací zařízení. Pro včelařský provoz bych je po uvedených zkušenostech nedoporučoval.
JK

"bude mít rozměr zevnitř stejný 42.4 , zvenku bude mít rozměr 42.8 +-0.4 ( spodní rám je z latěk o cca 1 - 2 miliemtry silnějšícj, aby se přes falcy nástavků a v rámci výrobní tolerance při skládání nástavků na sebe necpalo tlusté do tenkého. "
chbička se vloudí rozměry spodního rámu jsou zevnitř 42.4, zvenku 45.8 +-0.4 cm.

Tak vám přátelé nějak nerozumám Klid před bouří? Tak ony jsou úhyny na podzim 2009 a na jaře 2010 až 75% ní a je to pouze klid před bouří?
To nám ty úhyny potvrdí nebo vyvrátí "věrohodný" monitoring letního spadu v červnu? To je snad legrace.
Pokud vím tak na JM byl loni získán grand právě za účelem rozvoje VMS (100 tis.). Vzpomínám-li si dobře, jen dva včelaři tam loni "zasvítili" a mohli být jakýmsi varováním. Nebyli, zcela logicky žádné varování, zhodnocení situace nepřišlo. Kdo by ho také vydal, že?
Ano ale jsou tu další blázni, jako je J. Danihlík, který převzal od nás varroalinku, chtějí pomoci a pomoci jsou schopni.Podívejte se na jeho web a hlavně využívejte!
Až si přátelé organizuijící oba monitorovací systémy uvědomí k čemu by měly sloužit, bude vyhráno. Prozatím to asi nevědí, výsledky to ukazují.
Plošně monitoring spadu jsme začali uplatňovat u nás v Mladé Boleslavi, to VMS neexistoval. Věděli jsme proč a víme i dnes, jsme v kritické oblasti. Také loni v létě jsme vyrovali, žá máme před sebou problémový rok. Ti co nás poslechli se vyznuli zimním ztrátám. Ti co nás poslechli a zařídili se podle doporučení ZO MB z kurzu 9.4.2010 si vytvořili předpoklady pro využití letošní snůšky a položili základ zdárnému přezimování, nemusí se roztoče bát, budou ho mít při troše důslednosti pod kontrolou. Samozřejmě nikoho k ničemu nenutíme.
Podíval jsem se na novou verzi VMS. Musím říci,že v této podobě nebude sloužit ani k poznání o zákonistostech šíření roztoče, ani nebude včasným systémem varování, stejně jako verze předchozí. Byla tam zapracována jen jedna moje dřívější připomínka, vodní toky. Sláva, ale to další ne. "CHtít" někono varovat na základě průměrů stanoviště, to mi přijde vážně jako vtip. Snad jsem již mnohem dále. I zde na konferenci slýchám, že varroáza je komplexní onemocnění,ale zdá se, že je to jen proklamace. Myslel jsem, že VMS měl ambice sloužit včelařům,ne jen k propagaci.
Je to velká škoda, protože těžiště nejefektivnějšího omezování V.d. není podzim a období klidu včelstva, ale naopak doba jeho aktivního období. To je ale jen můj názor, nemusíte ho přijímat. Bohužel situace není špatná jen na JM, ale i jinde a to je jen začátek.Je to ale hodně "flekaté". Včelaři se skutečný stav bojí přiznat. Zdá se mi, že odpovědní nebo odborníci to nevidí nebo vidět nechtějí. Pak bych ale měl spíš použít uvozovky.To bych ale zase někoho urazil. Zdá se mi , že se někteří rozhodli vymést čerta ďáblem. Přijde mi to hodně smutné.

Ahoj př. Stonjeku,
souhlas, ale měl jsem originál v kšeftu koupené úly K39 a byly z masivu, takže mě v této souvislosti hobra ani nenapadla.. Samozřejmě jsem s takovými měrami taky začala minulý týden jsem konečně vyhodil poslední 39x24 souši ze včel a zbylé zánovní nástavky zkrátil na 17 cm. Začátečník by měl vyrábět pouze nízkonástavkové úly.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 02.5.2010 18:48:44
> ----------------------------------------
> Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem,
> podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10
> původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm
> daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev
> vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a
> myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě
> nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji
> poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo
> něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň
> ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu
> budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je
> to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem, podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10 původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
Zdraví R. Stonjek

http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP

Nedávno tu proběhla po článku P. Holuba v MV diskuse ohledně větrání úlu a hospodaření včelstva se vzduchem a vlhkostí. Tak mě napadlo, jestli někdo z Vás viděl takovou stromovou dutinu, kterou můžou včely přirozeně osídlit. Tedy hlavně podélný průřez - taková dutina, aby se tam včelstvo v pohodě vešlo, musí být už pořádně rozvinutá a hniloba se šíří různými směry. Nakolik sahá dutina směrem nahoru/dolů? Včelstvo se asi přirozeně usadí zavěšené někde od "stropu"? Jak daleko pak má k "česnu", posouvá se nahoru-dolů od něj, jak umísťuje plod atd.? Zkoušel jsem to hledat na internetu, ale moc jsem toho nenašel, zkoumá to někdo, ví se, jak to tam vypadá? Asi nemá cenu se snažit to za každou cenu napodobovat, je to spíš akademická otázka :). Koneckonců takové včestvo zřejmě nemá moc na vybranou, ale mohlo by to být v souvislosti s přirozenou regulací a větráním dost zajímavé. Viděl jste někdo třeba průřez takovým přirozeným "klátem"?

HI

a

Každý trochu větší výrobce barev má nějaké svoje barvy atestované na přímý styk s potravinami a vhodné na medomet. Je třeba je jen na internetu najít nebo se výrobce nebo distributora zeptat. Bisil se používá hodně.
Rozhodující je potom pečlivé ostranění rzi a pečlivé odstranění vrstvy včelího vosku, který je unitř medometu z kontaků s rámky a s kontaktu s kousky vosku. Když se to pořádně neudělá, každá barva, i ta nejkvalitnější, vydrží takové dva roky. Než podrezne nebo než se začne loupat. Pokud se to očištění provede skutečně pořádně, tak prakticky každá barva vydrží v medometu stovky a tisíce hodin vytáčení či mytí, takže tak desítky let.
Teď už je ale na opravy medomedu spíše pozdě. Barvy sice zasychají během hodin, ale nějaké jednotky procent ředidel mají v sobě týdny až měsíce, takže medomet by se měl natírat po sezóně a měsíce větrat.
Jedině opravit s co nejmenším množstvím barvy nebo potažením roztaveným voskem největší průšvihy a po sezóně to odstranit a opravit pořádně.

Zdravím ve spolek,
a obracím se s žádostí o radu. Koupil jsem starší medomet, a z vnitřní strany je částečně zkorodován. Je tedy nutno provést vnitřní nátěr. Máte někdo zkušenost jakou barvu použít? Na internetu jsem zatím našel toto:
Bisil. Silikon-akrylátový email do agresivního prostředí, atestován pro přímý styk s potravinami, pitnou vodou a na povrchovou úpravu hraček.
Děkuji za radu, Radek.

tak tak pane Gruna,máte pravdu, s varoázou je na moravě klid před bouří....zbrojte,kdo dá letos gabon příští rok se bude smát....


,možná varoamonitoring prokáže lepší službu než zimní vyšetření měli,...brouky sem letos v měli viděl ale měl měla nulu!

a s těma švestkama na mostecku,no už dávno se ví jak souvisí emise a šárka....tady se chorobně napadený stromy ozdravily potom co se přestalo topit uhlím...

"Odkvétají třešně, zakvétají jabloně a hrušně, kvetou trnky - ne švestky, ty u nás již nejsou, začíná květ kaštanů."

U nás (severní Morava) kvetou vždycky trnky před švestkama, trnky dokvetly, švestky jsou v plném květu.
Kaštany koňské u nás taky začínají...

"Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu. "

Základem je rozměr rámků, ten najdeš třeba na webu konference v sekci ke stažení http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg .
Platí potom systém včelí mezery 8 milimetrů vzhledem k vzdálenosti louček rámků od stěny úlu a stějně tak pro mezeru mezi rámky ve dvou nástavcích, tam se ale v praxi nechává víc, tak 1 cm. Všechno ostatní , co se týká nástavků, je na schopnostech a materiálních možnostech včelaře a na tom ,jestli nástavky dělat podle nějakého vzoru nebo je mít originální a nekompatibilní. To znamená, že bez úprav nebude možné v jednom úlu kombinovat cizí a tyto nástavky.
Já jsem si pro své nástavky stanovil, že výška nástavků na 39x24 bude 25 cm ( 25 - 0 + 0.5 cm), destičky vevnitř dvoustěnného nástavku budou silné 1 cm, na rámy budu používat laťky silné kolem 1.5 cm a na falc budu dělat odskok venkovního obití 1 cm. Dělal jsem to podle hobrové stavebnice úlu K39 prodávané kdysi v 80 letech, rozměry jsem jen trochu upravil, protože hobra byla silná 1.2 až 1.5 cm.
Takže potom rozměry nástavku, na studenou stavbu v předozadním směru budou takové: Rámek 39 cm + 2x včelí mezera 0.8 cm + 2x destičky silné 1 cm, vyjde rozměr 42.4 cm .
Takže spodní s horní čtvercový rám použitý na nástavek bude mít rozměry: Horní zevnitř bude mít 42.4 (+-0.1), zvenku 45.4 +-0.2 cm. Spodní rám bude mít rozměr zevnitř stejný 42.4 , zvenku bude mít rozměr 42.8 +-0.4 ( spodní rám je z latěk o cca 1 - 2 miliemtry silnějšícj, aby se přes falcy nástavků a v rámci výrobní tolerance při skládání nástavků na sebe necpalo tlusté do tenkého.
Rámy se od sebe dají na výšku 25 cm a na čelní a zadní stěně zevnitř se odspodu natlučou 1 cm silné destičky dlouhé 24 cm. Takže nahoře je 1 cm odskok coby drážka na zavěšení rámků. To už je zárodek nástavku a dají se už do něho zavěšovat rámky 39x24 a dají se tyto "nástavky" dávat na sebe. Zbytek: vnitřní boční stěny pokud budou z 3 mm sololitu, bude nástavek na 11 rámků. Pokud tam budou obyčejné destičky , bude nástavek na 10 plástů. Na vnější stěny nástavku se může dát doslova, co je v délce 25 cm k dispozici. Staré desky, prkna, impregnovanou hobru, sololit..... na to přibít úchopovou lištu....
Platí, že aspoň dvě vnější strany nástavku proti sobě musí být nosné, v praxi potom nejčastěji jsem je dělal z běžných prken běžné tloušťky přibité nahoře i dole více hřebíky, aby nesly nejen svislou tíhu, ale měly i boční tuhost proti šikmým silám působícím na nástavek. Poslední verze mých nástavků má tu nosnou stěnu vzadu a vpředu, z boku má zevnitř i zvenku obitý sololit, zevnitř kvůli tomu, že se do nástavků potom vejde 11 plástů 39x24 a ne 10, zvenku proto, že tyto nástavky při studené stavbě mají potom menší celkovou šířku, takže se pro podstavec nebo včelín šetří délka a nástavek je zároveň čtvercový.
Takže toto je moje verze K39, ovšem rámy a falce jsem stanovil podle sebe bez ohledu na jakoukoliv vyráběnou verzi, takže moje nástavky nemusí být s jinými nástavky K39 kompatibilní, případně pokud půjdou dávat na sebe, budou tam všelijaké mezery a podobně.
Je to taky verze, kdy stačí mít z truhlárny kvalitně a přesně vyroben jen spodní a horní rám, případně ještě mít ty destičky silné 1 cm a dlouhé 24 cm a všechno ostatní se může udělat v krajním případě někde na zahrádce i bez elektřiny, ušmiknout pilou jakákoliv použitelná prkna na délku 25 cm a na nástavek přibít vedle sebe, poslední prkno v stěně šmiknout na potřebnou šířku i podélně.... Nejtěžší můj nástavek má stěny z nějakého 2.5 cm silného borového prkna vytaženého někde z podlahy a váží samotný nějak k 15 kg, nejlehčí má nosné stěny ze starých prken 1.5 cm silných , jinde sololit a váží nějak 4 kila.....
Postup je dělaný pro ruční výrobu a ruční individuální přizpůsobení každého prkna, kdy se může spotřebovat téměř všechno a kdy výroba jednoho nástavku spotřebuje velké množství času. Pro nějakou sériovou výrobu na komerční bázi se musí postup překopat, zapojit moderní truhlářské technologie a stroje a výrobní čas podstatně snížit, jinak při započítání toho výrobního času vyjdou tyto nástavky hodně draho......

Sladce bezstarostná existence státního úředníka. Je to podobné jako s povodněmi - dokud to neprojde Prahou, je situace celkově dobrá. Osobně mám zprávy o hromadných úhynech na Hadonínsku a Břeclavsku. Také z vlastní zkušenosti vím, že na Moravě již loni bylo kleštíků víc než dost. Letos již může být krize. Výsledky vyšetření měli vychází relativně dobře, snad že byl podzim příznivý pro léčení. V divoká včelstva pokud neuhynula, přenáší do nové sezóny mnoho roztočů a tak může již letos budou problémy. První věrohodné informace ukáže varroamonitoring v červnu.
---------------
Radek Krušina:

Ze zpráv www.vcelarstvi.cz
:))

PRO VČELAŘE RADOSTNÁ ZPRÁVA
Státní veterinární správa zveřejnila celkové výsledky vyšetření zimní měli na výskyt roztoče Varroa destructor. Pro včelaře jsou radostné. Tiskový mluvčí výsledky „okomentoval“ říkankou:
Červený šátečku kolem se tóoč, kolem se tóoč,
kolem se toč…
Na Moravě a v Čechách ubývá roztóoč, roztóoč,
roztoč!

TISKOVÁ ZPRÁVA

Zveřejněno: 28. 4. 2010

Autor: Josef Duben

už to tam nech,příště si nachystej nástavek jen stavebních rámků a ten máš celou sezonu na dně,případně ho podhodíš tím samým jak ho vystaví,natavím jim do něj 5 cm proužek ,ať maj na čem viset , brada co se dělá v podmetu by měla viset do tohoto stavebního nástavku,tam se dělá vosk...

olomoucko,třešeň skončila,chtěl jsem se podívat jak jede stavba a zjistil jsem že mám plný medníky(10r.39x24) asi vrby...roakvetla jabloň,řepka teprve žloutne ,dost do ní nachcalo, tak že jak zasvítí slunko, medovat bude na 100 procent a snad bude teplo...,vlastně už teď maj včely zásoby i na zimu ,letos nekrmím,a biju se do hlavy proč až letos....chtěl jsem jim nechat řepku ale včely si to už pojistily

Odkvétají třešně, zakvétají jabloně a hrušně, kvetou trnky - ne švestky, ty u nás již nejsou, začíná květ kaštanů. Těch je bohužel u nás málo. Zakvétá řepka - je řídká, chudě olistěná, má málo vody. Neprší a tak z řepky snůška již nebude. Včelstva jsou v dobrém rozvoji, obsedají více než pět nízkých nástavků, plod ve všech nástavcích - v nejvyšších dvou již pouze zavíčkovaný - uvolněné buňky po vylíhlých mladuškách včely ihned zanášejí sladinou. Škoda, že řepka je tak bídná.
JK Mostecko

Souhlasím, nevyřezávat. Zvláště pokud jsou zavřená očka, trubčina v podmetu zajistí, že matka zůstane v níže situovaných nástavcích a není třeba mřížka.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Divo?ina v podmetu
> Datum: 01.5.2010 22:04:10
> ----------------------------------------
> Ve vysokém podmetu si včelky vystavily divočinu tak, že je celý podmet
> zaplněný. Mají nyní 5 NN. Je vhodnější divočinu vyřezat nyní, nebo jim ji
> ponechat až do podzimu?
>
>
>

Nevyřezávej.Matka trubčinu zaklade což má také protirojový účinek.Já již mám také včely v 5NN a v některých už jsou zavěšené v podmetu.Velmi dobře za týden každé včelstvo vystavělo 15 mezistěn(t.j. jeden a půl nástavku) a horní nástavce začínají být naplněné sladinou,tak,že jsem s problémem celý nastavek sdělal.Vypadá to letos velmi nadějně.Ale chválit dopředu se zpravidla nevyplácí.
P.Z.

Ve vysokém podmetu si včelky vystavily divočinu tak, že je celý podmet zaplněný. Mají nyní 5 NN. Je vhodnější divočinu vyřezat nyní, nebo jim ji ponechat až do podzimu?

http://www.zahradkarime.cz/vsude-ciha-nebezpeci/srsen-obecna

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1

Počkej do půlky květu řepky, přišel bys o hodně medu..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2010 13:29:40
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Začínáte někdo již s tvorbou oddělků? Je už ta správná doba? kvetou zde
> třešně..
>
>
>

Aj u nás za moravou z východu to sype dosť a to liečim aj kyselinou mravčou aj chémiou. Aj u nás spájali včelári rodiny po zime, aby mali z nich do znášky schopné včelstva.

Prostudu tohle
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY15.html

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Pek?rek <ales.pekarek01/=/seznam.cz>
> Předmět: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 01.5.2010 13:35:44
> ----------------------------------------
> Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu
> K-39,K-42.
> Děkuji za každou radu.
>
>        Aleš Pekárek
>
>
>

Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu.

Aleš Pekárek

Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu.

Aleš Pekárek

Já bych mu přál od srdce tomu panovi veterinářovi,ať se jde podívat sem na jih.-vých. Moravy(U.H.),co mnohým včelařům zůstalo po zimě v úlech!Jestli vůbec něco zůstalo.To snad ani není pravda!!
P.Z.

Staří včelaři říkali, že včely jsou divoké po květu máku, a říkali to i v době, kdy stříkání řepky a jiných plodin chemikáliemi jaksi bylo ještě utopií, protože nebylo čím stříkat.

Zvýšená divokost včel v létě proti jaru je podle mně součtem několika vlivů.
Nějaký vliv budou mít návyky z doby, kdy včely žily divoce. V časném jaru je útok loupícího predátora méně pravděpodobný než později, protože ve včelách je po zimě málo zásob. Navíc včely vyloupené časně na jaře mají všechny letní měsíce na vystavení nových plástů v dutině a na jejich zanesení medem, takže vyloupení není tak fatální. Zatímco v létě už bude dutina narvaná medem a včely po vyloupení by už nemusely do zimy stihnout v potřebném množství plásty vystavit, zaplodovat, aby byly pevné a zaplnit medem. Takže včely na jaře nemusely být tak divoké jako v létě.
Potom je věc množství včel. Na jaře je každá včela potřebná k rozvoji včelstva, tak všechny včely pracují pro rozvoj a vetřelce si moc nevšímají, dokud skutečně masivně neničí - nerozebírá úl. Na rozdíl od léta. Potom v létě je hustota včel v úlu vyšší, rozruch způsobený vetřelcem se tak ve včelstvu rychleji šíří, protože včelstvo jedná skupinově.
Venkovní teplota. Na jaře je nižší, včely tedy jednají pomaleji na rozdíl od léta, takže později útočí a snadněji se jejim útokům brání. Taky při rozebírání včelstev se více drží na plástech s plodem, aby chránily plod před zachlazením.
Snůška verzus teploty verzus vlhkost. Na jaře je ráno příliš zima a mokro, stejně tak jako večer. Snůška je tedy spíš jedna kolem poledne, ráno včelaři do včel moc nechodí a večer jsou včely zpomaleny nízkou teplotou. V létě jsou snůšky obvykle dvě za den. Včely vyletí časně ráno,hned jak se rozední a trochu oteplí. Kolem poledne je horko a sucho, většina nektaru v květech a medovice zaschne, snůška tedy obvykle není nebo je znatelně menší. Snůška v plném rozsahu se potom obnoví až později odpoledne. Přes poledne je potom ve včelstvu plno nepracujících létavek hledajících, do čeho by mohly píchnouta co se snadno rozruší a rozdivočí při jakémkoliv rozruchu.

Asi ty včely serou genetičtí inženýři