Včelařská konference

Usmevne .... "Odesli jinam". ^^ Je mne blivno.

2010/4/19 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
>

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S

Jan Bürgel: "Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují. Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují...."
___________________

Přesně, souhlas. Je tedy fakt, že mě štve, když někdy napadají včely, které spadnou na zem a včas nevzlétnou, ale velice dobře odklízejí i mrtvolky na zemi. Je to takový úklid po zimě, pak se sbalí a odtáhnou. Les je les a není to jako doma v kuchyni, s tím se mnozí nedokáží smířit...

Ja jsem take Zdenek, ale jiny.
Pokud jde o cizi roje, moc bych se AFB nebal. Oficialni metodou lecby AFB je v sousednich zemich vytvareni smetencu bez plodu.
A kdy se uz cesti odbornici z KVS nauci pouzivat standardni odborne nazvy pro onemocneni - AFB je americka hniloba vceliho plodu.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy a spotřebu včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou ekonomicky zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik dní v roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno přinést dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují.
Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují. Ještě stehují vajíčka či kukly nad strůpek včelstev. ( zde je smetám a krmím s nimi aq. rybičky.)
J.B.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde: http://leteckaposta.cz/550885357
       
P.J.

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Pánové, mohli byste se aspoň někteří, co jste diskutovali na téma 435x450 ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

Bohužel já se budu těžko stěhovat. Oni mají celý les, já pouze pár metrů. Bohužel někdy se mi zdá, že příroda se dá chránit zákazem vstupu do lesa, případně zachráněním jednoho mraveniště. Pak se postaví pro lepší ochranu přečerpavačka v Jesenikách, a odevře nějaký nový důl atd.(např ty tisíce marketů). Tak si myslím, že pokud ty mravence nebudu hubit systematiky, ale tam kde mi škodí, tak jim neublížím. Jinak pročpak bojujete s roztočem atd.? Kdyby se nepoužívala chemie, tak by už polovina lidstva neměla co jíst, a to by byl teprva mazec, až byse začeli lidi o jídlo mastit. Pak byse na nějakou přírodu zcela zapomělo! Zdraví Luboš

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš

Jde o lesní mravence, ty co si staví mraveniště z jehličí. Jde o největší mravence u nás, alespoň já neznám větší.
Díky Luboš

Asi bude skutečně záležet na konkrétním druhu.
Na jednom stanovišti moje úly změnily trasu traktorů co tahají dřevo z lesa. Tím zachránily mraveniště, které začalo notně vzkvétat. Dnes je to kopa přes metr široká.
Kupodivu je to zatím bez významných ztrárt na včelstvech, konkrétně jim nemůžu žádné připsat. Jestli pomůžou nějakému slabému oddělku zeslábnout a já jej ruším, to je možná. Jedná se o středně velké mravence.

Doma jsem měl jiný druh, trochu větší a ty mě včely ničily - po likvidaci jendoho polystyrévého úlu i se včelama jsme je viděl, jak udělaly kolečko kolem očka a bránily včelám přistát. I na jincý česnech byly vidět v agresívních situacích.
Takže tady jsme nesporrtovně do zápasu vstoupil na stranu včel.

Na prvním stanovišti mám zatím dojem, a doufám že vydrží, že včelám na jaře čistí podložky a prostor před úly. Do úlu k zásobám se přes včely nesnaží proniknout. Doufám že tam to soužití vydrží.

No a pak jsem na jednom stanovišti měl mravence - taky velké a ty doslova rozkousaly dřevo. Víko, stěnu úlu, atd. Tak jsem popadl úly dokud držely pohromadě a jel rychle pryč.

Karel

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ještě jednou, mravenci. Klidně je nechám žít, před pár lety jsme měli pravidelně na jaře i doma mravence v kuchyni, za čtrnáct dní se zase ztratili. Děti je krmili, dávali jim kapky cukru. Chodili v podstatě jen do koše na odpadky, tak že nám pomáhali s vynášením. Ale když nyní vidím nástavek s prázdnými plásty plný mravenců, když s nim klepnu tak je jich černo, tak mám docela obavy. Asi nebudu zas tak řešit jak jsou chráněný, pokud se sníma bude obtížně vycházet Luboš

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Pavel Cerny: "Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku."
____________________

Nemá smysl řešit, jestli včely nosí pyl do medníku. Ty včely si jej stejně uloží, kde chtějí, a když vytočíte nějaký pyl spolu s medem, tak se nic neděje, akorát je med o to hodnotnější (někteří lidé vmíchávají pergu, včelami zpracovaný plástový pyl, do medu, tak tady to máte aspoň při jednom). Moje zkušenost s očky je zcela pozitivní, na jednom nástavku je přes zimu nechávám přiotevřené, na druhém zcela otevřené, nyní již jsem očko otevřel na obou nástavcích. Od té doby, co jsem je na úlech vytvořil, létají během plné snůšky tak 2/3 včel jen těmito očky, v této době takřka všechny.

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pomohlo by určitě stříknout roundap metr, dva metry daleko kolem stojanů s úly. Pracnost je minimální, roundap je chemikálie v podstatě ekologická nezanechávající rezidua a možná by k celoročnímu vyčištění od rostlin stačilo stříknout jen jednou teď na jaře. Přirozeně pokud majitel pozemku s tím souhlasí.

Pokud jsou to lesní a navíc útoční a dělají výpravy na úly, nic je
neodradí jiného než protiútok. Jak a čím je odradit a navést na
přestěhování nebudu zde šířit. Existují jedlé, a i velmi jedovaté
postupy. Takže zkoumejte a laborujte. Zde na konferenci také něco bude
v archivu. Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí. Protiútok
pochopí vždy a vždy se odstěhují a to je potřeba. Nějaké olejové
nádobky jsou pěkné, ale tráva roste a roste a mravenci nejsou blbí.

_gp_

19.4.10, Lubos <e-mail/=/nezadan>:
> Díky zkusím počkat,
>
> taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám
> trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého
> stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.
>
> Luboš
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ono se toho proti mravencům aktivně moc dělat nedá, pokud se nemá chemií a ohněm udělat desítky metrů kolem úlů mrtvou zemi. Zbývá pasivně, ztěžovat nebo znemožnit jim přístup ke včelám.
Jedno moje lesní stanoviště s původně kočovným včelínem je třeba nad lesem, ale pod dlouhým svažitým polem. Při každém trochu silnějším dešti pod úly tečou potůčky z toho pole. Příkop. který ty vody pod ostrým úhledm ,aby nějaký větší proud přes příkop nepronikl, svádí mimo včelín je dost žádoucí a určitě omezuje i mravence. Stačí být rok a půl suchší, bez takového silnějšího deště a v tom svahu je mravenců a na podzim hlodavců bohatě. Silný déšť obojí utopí a je na nějakou dobu pokoj....

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás,
kde se
tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda
takového
bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který
na slušné
odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit.
" To musí
být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda,
který
ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ
I TVRDÉ, NÝBRŽ
MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil,
verbálně
jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více
o tom
nebudu diskutovat.

Pánové!
Všimněte si,že do této "obohacující" diskuse se nepřihlašují
žádné ženy,byť mezi námi včelaři jsou!!!
Ptám se.Proč asi?Nevím,tak budu tipovat.
1. S největší pravděpodobností na to nebudou mít,teď na jaře,vůbec
čas. (Včely lítají jak splašené,nosí a nosí.)
2. Občas něco "zpotvoří" doma.
3. Sem tam se zajdou podívat na šéfa do práce.

Nestálo by za úvahu si z nich vzít příklad? A pokud už tedy musíme
na konferenci,ať nejsou ty příspěvky žabomyší.
Prosím omluvte mě,ale vrátil jsem se ze zahraničí a chtěl jsem
na konferenci od vás moudra a ne "moudra".
Ještě jednou se omlouvám a díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Studene jaro
Datum: 14.4.2010 - 23:16:52

> Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes,
> opakovaně, který se ke
> mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování.
> Soused musí zajistit, aby se
> tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně.
> Pokud byste si
> přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi
> nabízel pomocnou ruku.
> Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení,
> nechtěl nic. Takže o
> pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál
> o pomoc a bylo mu
> jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno.
> Našemu důvěrníkovi řekl:
> No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí.
> Pokud ve svém přístupu
> bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky.
> Nejsou li zálítlé roje, není
> ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám
> a nevím, jak na tom
> jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu
> je osazovat do úlu, ale
> rovnou utrácet. Normální jev.
>
> K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal
> jste: Prosím vás, kde se
> tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí
> mít za souseda takového
> bastarda, který všechno "vý"
> Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi
> kolegy, který na slušné
> odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou
> mincí ohradit. " To musí
> být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy
> takového bastarda, který
> ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše
> ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ
> MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně
> první neurazil, verbálně
> jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou
> mincí a více o tom
> nebudu diskutovat.
>
> Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte
> přednášky
> renomovaných učitelů včelařství,

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

Mravenci se nesmí likvidovat, stačí když dáš nohy stojanů na úly do vhodných nádob a zaleješ olejem. Měl jsem takhle vyřešný problém s celým včelínem v lese. Pokud jsou nádoby dost šiké, je to dost účinné i proti myším
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 10:19:28
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci
> vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí
> položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky
> mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného
> nedělal, když to nepůjde jinak       tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich
> tam není víc a nebudu se zase stěhovat.
>
> Luboš
>
>
>

Zdravím,

Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného nedělal, když to nepůjde jinak tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich tam není víc a nebudu se zase stěhovat.

Luboš

Luboš: "Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit."
_________________________

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že právě v tomto období dělají největší paseku a tak za čtrnáct dní dají pokoj a budou se vyskytovat už jen sporadicky. U mně to na lesním stanovišti alespoň tak je, takže problémy s mravenci již neřeším. Určitě to souvisí s nabídkou potravy v přírodě, která se logicky zvyšuje i pro ně, zatímco dnes ještě nabídka velmi špatná. Zase na druhou stranu alespoň pomáhají čistit dno úlů od zbytků všeho možného.

"Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu,"

Nebo naopak navézt na místo v nějaké větší vrstvě od 10 - 20 centimetrů náklad nějaké neúrodné těžké půdy bez příměsi písku a kamenů, třeba jílovitého podloží...

Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu, vysekávat rostlinstvo, odhrabat staré listí, jehličí a větévky až na holou půdu. Možná i nějaký náznak příkopu mezi včelami a mravenci, kde by se po dešti delší dobu držela voda a bláto, to záleží hodně na propustnosti místní půdy a dalších podmínkách, jestli by to mělo smysl..... Stojan natřít trvale lepivým lepem nebo postavit do misek či plechovek s vodou nebo udělat úpravu stojanu, aby ta nádobka byla někde na nohách stojanu nad rostlinstvem.
Pokud to jsou skutečně ti vzácní chránění lesní mravenci, o moc víc se toho myslím dělat nedá.
Pokud to jsou obyčejní mravenci, nechránění, přestěhoval bych hnízdo v kyblíku opatrně o takových 100 metrů dál....

Dohrý den,

musel jsem změnit stanoviště, na novém stanovišti mám asi 5m od úlů lesní mravence. Je to docela otrava, je jich všude plno. Máte někdo podobné problémy. Moc se mi do toho nechce, ale asi je budu muset zlikvidovat. Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit. Díky Luboš

"dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně"

Mám podobné zkušenosti, poměrně klidné včely převážené na dvoukoláku v červnu za dost teplého počasí zavřené sice ráno, ale přišla na ně řada o něco později, spíše v časném poledni, na novém stanovišti nejméně měsíc extrémně divoké, uklidnily se až někdy v srpnu. Roj, mimořádně klidný, roják pověšený na větvi u žebříku, včely jsem do něho shrnoval holýma rukama a pérkem bez jakéhokoliv žihadla, dva dny ve sklepě, pak v ruce donesl na nové lesní stanoviště, po rozkladení za takové tři týdny se staly taky extrémně divoké, pozdějí zůstaly divoké nadprůměrně.
Nebo kdysi strašně dávno, otec udělal kočovný včelín, ten se osadil zadováky dvojáky se včelami, které byly odjakživa na stálém místě v stabilním včelíně a hned s ním zakočoval k řepce. První týden nás tam všechny vyvezl, byli jsme ještě nějakých 10 metrů od včelína v kvetoucí řepce, zaútočila na nás okamžitě na každého několik desítek včel, nepomohlo ani si dřepnout do víc než metrové kvetoucí řepky.... Žihadel, hlavně do hlavy, schytal každý z nás během krátké doby několik..... Přitom to byly stejné včely, před kterými ve stabilním včelíně šlo před česny chodit desítky minut bez problémů. O hodně později jsem si všiml, že kočovný včelín postavený na kopci, jak je odpérovaný listovými péry, se pod nárazy větru mírně houpe a to stanoviště v řepce bylo tehdy na kopci..... Včely byly hodně divoké asi měsíc, za rok, dva už před stejnými včelstva šlo chodit před česny skoro stejně jako dříve před těmito včelstvy v stabilním včelíně a už nikdy nebyly takhle divoké, i když třeba později byly na řepce nebo lípě nebo jeteli postaveny na evidentně ještě více větrnějších místech než bylo to první stanoviště......

není bodavost jen metabolická nálada samotnýho včelstva,kterou jsou schopny geneticky přenášet na potomky,
něco primárně nezávislýho na matce trubci,včelách,hmotě....

dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně

mám takovej pocit,že matka klade jaksi v pořadí trubců co ji oplodnili


pak mi už leta totálně černý menší včely napadaj na podzim nejslabší včelstvo,je zvláštní ,že nijak zvnějšku nepodlíhaj hybridizaci,už kolik let to jsou furt ty samý,porovnával jsem mrtvolky,na křídlo nemám,přijde mi to samí...

kua jak tam může být v tom lese stará matka?nebo co ji oplodnilo(jenom vlastní trubci?)?jak?každopádně si to ty loupežníci dávaj navzodry všem nástrahám,ale jak je u někoho uvidím lítat z boudy tak mě švihne,to by byla kristova hodinka

měl jsem včelstvo na váze,F1 a její ségry vedle na stojanu,dost s tou váhou hýbal větr(skrz zapisovač nemohla být zaaretovaná),ke konci sezóny se ten úl na váze nadal otevřít(matku nevyměnily ledaže by ji přehodily i značku).....,ty ostatní vedle v plavkách,prostě byly z toho pohupování permanentně nasr...

noa kdo má pět včelstev,snad má dost rozumu a tu F1 si koupí....

Já vycházím ze všeobecných pravidel genetiky jak jsme se to učili, sice před před mnoha lety, na zemědělce a ty jsou pro téměř všechno živé stejné a doufám že platí stále. I přes změnu politiky :-D Je naprosto samozřejmé že také existují vijímky
Vlastností že různá pohlaví jsou téměř s jistotou nositelem různých vlastností, jak správě uvádiš dominancí genů, je základem pro používání Hybridů F1 v celé zemědělské praxi. Snadno se tak ovlivňuje výsledný vzhled produktu a jeho vlastnosti. Tady se vlastně upatňuje ta dominance genů která u různých odrůd a plemen se různí a pak je potom důležité co se použije jako matka nebo otec. Jen jejich záměnou se zase dosáhne jiných vlastností
Hlavně bych tím příspěvkem chtěl upozornit některé diskutující , že za nezdary a špatné vlastnost našich včelstev nemůže soused a jeho trubci ale sám včelař i když nakupuje sebe lepší matečný materiál. Stačí jeho nesprávné použití a je to v pytli i za drahé peníze. F1 není žádná spása pokud se nesprávně používá. Zahrádkářům to také trvalo desítky let než pochopily že produkce osiva z F1 nikam nevede. Zato drobní chovatelé velmi rychle to zase pochopili a využívají to k produkci brojlerů v chovech na maso. S používáním F1 u včelařů se, pro svoji větší složitost, začalo mnohem později a ještě hodně dlouho to bude trvat něž to ti přídomní včelaři budou akceptovat. U Vás profíků je to jednoduší , Koupíte inseminovanou matku a máte svojich F1 kolik chcete. Pro přídomního včelaře, který má patery pro radost, je to příliš vysoké riziko a cena.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 22:28:08
> ----------------------------------------
> Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
> výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
> míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
> také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
> přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
> skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
> zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
> nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto máš pravdu &nbsp;s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě
> matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini
> její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale
> jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy
> byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty
> pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování
> bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou
> útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid.
> Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to
> trochu komplikovanější protože je tam více otců
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> >> ----------------------------------------
> >> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> >> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> >> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> >> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> >> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> >> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> >> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> >> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> >> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> >> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> >> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> >> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. &nbsp;Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> >> > dalších generací nepřenáší.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> Předmět: Re: P.K.
> >> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >>
> >> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne
> trubci.
> >> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> >> > jak
> >> >> > se zdá lichá
> >> >> >
> >> >> > pepan
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> &nbsp; ___
> >> &nbsp;/ __| _ &nbsp;_
> >> | (_ || || |
> >> &nbsp;\___|\___/
> >> &nbsp;____
> >> | &nbsp;_ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | &nbsp;_ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

"Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?"

Překládání včelstev z 39x24 do systému dadant 44,8x28,5 jsem řešil obdobně,s tím rozdílem,že jsem vložil v jarním období do většího nástavku všechny plodové plásty(bylo jich 4-7)a obložil mezistěnami,jednou mezistěnou jsem plodové hnízdo i rozdělil.Žádný pylový plást nedostaly,už kvetly ovocné stromy(jako teď),takže potřebný pyl si nanosily a navíc se vždy trochu pylu najde i na plástech s plodem.Jednoduše jsem vzal horní loučky dadantu(jsou stejně dlouhé jako langstroth,tedy 482 mm)a přivázal včelařským drátkem ty na míře 39x24.Zhruba po týdnu jsem udělal kontrolu,a vystavěné mezistěny dal k sobě,už byly některé i zakladené,takže na řadu se dostaly další,které byly na kraji.Takhle jsem postupně vytvořil v dadantu plodové těleso na rámcích dadant a po nějaké době(14 dní)přeložil ty 39x24 do jejich původního nástavku nad mřížku jako medník.Samozřejmě jsem si musel pohlídat,aby matka zůstala dole.Během sezony si postavily celé plodiště a ještě přinesly trochu medu(pravda,že méně,než jindy),žádné rojení jsem ten rok nezaznamenal,vystavěné a zakladené mezistěny totiž ve fázi otevřeného plodu odsají mateří kašičku,jejíž přebytek je jinak jedním z faktorů nastartování rojové nálady,žádné řezání a patlání nebylo potřeba,na co si zvyšovat pracnost,že ano.Nebylo potřeba ani žádné krmítko,potřebnou sladinu si v době jarní snůšky včely přinesou,to snad jedině v případě mimořádně špatného počasí.Tolik z mé praxe z překládání na jinou míru,a rozhodně těch překládaných včelstev bylo víc,než čtvery,snad to může posloužit jako inspirace.
Zdraví Pavel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prosba o radu
> Datum: 18.4.2010 22:16:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový, je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících. Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel
> -----------------
Pokud by to šlo, tak bych taky zůstal na původní míře a když bych chtěl jinou, tak bych po prvním vytáčení každý rok jedno včelstvo přemetl na mezistěny nové míry a byl by klid a med taky.
P. Kovář
>
>

mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel.
----------------------------
Dobrý den pane Pazderko, tento Váš poznatek mne velmi zajímá, mohl byste to prosím zveřejnit, nebo klidně i soukromě na můj mail ?
Děkuji a pěkný den všem.
P. Kovář

Mně se zdá trochu podivné, že k těm úlům nejsou žádné medníkové nástavky. A taky ty plásty.
Kdyby totiž byly, nebyl by s převodem větší problém. Do langu by se mezi mezistěny zařezaly 1 - 2 plásty s plodem, na ně matka, na lang mateří mřížka a nad mřížku zbývající rámky v čechoslováckém nástavku jako medník, po vytočení určený k odstranění.
Nebo by se včelstva provozovaly letos přes léto v čechoslováku a na konci snůšky, tak v červenci nebo na začátku srpna by se obdobou norského zimování setřepaly na mezistěny do langu. Přijatelné by bylo i 2 - 3 týdenní klíckování matky, aby se v době setřepání zmenšil nebo úplně omezil počet čechoslováckých rámků s plodem.
Třeba by takhle bylo k věci polovinu, dva úly co nejdřív zaříznout do langů a u prázdných čechoslováků odřezat ty dna a získat tak dva čechoslovácké medníkové nástavky, jestli by to vůbec bylo u čechoslováků možné udělat, neznám jejich konstrukci.....

Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.

_gp_



2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto máš pravdu  s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 18.4.2010 19:48:01
>> ----------------------------------------
>> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
>> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
>> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
>> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
>> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
>> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
>> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
>> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
>> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
>> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>>
>> _gp_
>>
>> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
>> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
>> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce.  Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
>> > dalších generací nepřenáší.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> Předmět: Re: P.K.
>> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> >> ----------------------------------------
>> >> Kdo zas co potvrzuje.
>> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> >> své matky a jejich předků?
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >>
>> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> >> > Když již jsme u
>> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> >> > jak
>> >> > se zdá lichá
>> >> >
>> >> > pepan
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu, navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.

Jura
---------------
No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby ne, stejně.
Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké bedny na původní rozměr a včelařil dál na této rámkové míře.
A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal nějaké jiné, pokud by mi to jo nevyhovalo.

V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový, je to ve včelaři a v ve včelách. :-)

Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal pár suchých prken, nebo laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících. Nebo bych na ně použil ty 3/4 langstrothy.

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel

Gusto máš pravdu s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> ----------------------------------------
> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Juro, nejsi začátečník anebo tak alespoň nemyslíš. Není potřeba se
ptát, ano přesně tak by se mělo rozšiřovat a pokud by se mělo
přeřezávat a upínat. Je to sice paplanina, ale rozhodně nejlepší
řešení. Přeřezávání díla kvůli míře se běžně doporučuje i ve světové
literatuře. Podněcování, pokud není snůška, je v případě vyleštěných
den mateřích misek už jisté vyrojení. Jestli nejsou stavitelky a
producentky vosku, ani totální krmení ničemu neprospěje. Rozhodně bych
dával první a poslední mezistěnu zatím mezi pylový a plodový plást.
Podnítit rozškrábáním víček zásob nebo teplý sirup , 1:1, krmítko
rámkové nebo zateplené horní krmítko nebo po rozšíření na více
nástavků položit vedle hnízda místo několika rámků posledním horním
nástavku nějakou zdrsněnou nádobu s plovákem či slámou. Ale stejnak se
to bude rojit a to poznáte podle velké síly latentních dělnic a hlavně
ustávající stavbou.

_gp_


.......
2010/4/18 Jura <krounka/=/seznam.cz>:
> Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do
> dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k
> prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?
>

P.Poláškovi. Jediná schválená látka pro obojky u nás a proti blechám
je právě amitraz. Citlivost zvířat na tuto látku je velká. Na vlastní
oči se to musí vidět. Kočka, která dostala tento obojek měla takový
záchvat, že vyprázdnila do 10 minut komletně svůj zažívací systém před
očima. Ale i přesto je amitraz jedinou látkou, která umí degenerovat
např. ve vosku velmi rychle, ale za určitých podmínek.

Pro //\/\\//:
http://www.google.cz/#hl=cs&q=amitraz+and+mortality+pupae+honeybee&lr=&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=&fp=86bbfd40219eb850

2010/4/17 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> KaJi:
>
> Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka
> - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak
> zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.
>
> __________________________________________________________
>
>
> Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním?
> To je zcela jiná problematika.
>
> Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz
> významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako
> toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou
> důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky
> pramenící z eko-fanatismu.
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ano, ale vzhledem ke všeobecné probádanosti této větve o přidatných
látkách v krmivech ve včelařství, jde o velmi složitý mechanismus.
Nelze to odřečnit jednoduše, protože to v podstatě nikoho nezajímá.
Obsah a složení potravy má v souvislostech vliv i na patogenní
bakterie typu B.l.l, B.a, M.p atd. a opravdu to jde tématicky do
kategorie nezáživné pro laickou veřejnost, podobně jako např. aplikace
kyseliny šťavelové proti VD, význam obměny včelího díla, dezinfekce a
profylaxe ve včelařství. Promiňte, ale připadám si divně při
vysvětlování takových základních vědomostí. Pokud by byl nějaký
problém s vyhledáním zdrojů informací okolo tohoto, tak s tím Vám rád
pomůžu.

_gp_
.........
2010/4/18 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec.<
> ------------------------------------------------------------
> Je možno blíže vysvětlit?
> JK

Oddělky přeletákem dělám, ale ne přes očka. Jedinou výhodu co jsem
zatím zaregistroval okolo oček je tedy o něco větší citlivost na
teplotu, dřívější první prolet a vyprášení. Takže vzhledem k dosavadní
praxi, kdy se nějaká škvíra ukáže, tak za to obtěžování létavkami jsou
očka opravdu a určitě nepotřebná, ne-li nechtěná věc. Česno ve dně
100x9-10 mm opravdu stačí.

Takkže mne moc nekamenujte, ale praxe se sezónními 500 sty včelstvy
mne to ukazuje dost jasně. Kolega co má NN s očkama si chválí také
tvorbu oddělků, jenže takové oddělky co by měl provozně včelař tvořit,
by měly ještě ten rok donést jistý zisk.

_gp_

2010/4/18, Ja <e-mail/=/nezadan>:
> Očká ja používam nasledovne. Mám optimal, očká priemer 32 mm, nadmorská
> výška 200m. Zimujem 4-5 NN, v zime od vrchu 1 a 2 očko zavreté ostatné
> otvorené. Tento stan trvá od 8 mesiaca NEMENIŤ lebo podla vzduchu si
> utvárajú hniezdo. Na jar začnú lietať očkom 3 od vrchu. ak začnú lietať aj
> 4 očkom viem že 3 nadstavok je obsadený bez toho aby som tam pozeral.
> Zavriem očko 3. Ak by som ho nechal otvorené pelom by zanosili 3 nadstavok
> a spolu z medom ktorý býva v ňom by nebolo miesti na plod a matka by
> zostala uzatvorená v nádstavkoch 1a2. Zároveň podla mňa matka ide za
> vzduchom a mimo iného aj toto uzatvorenie ju ťahá dole. Zas ak začnú lietať
> Očkom 5 z vrchu uzatváram očko 4. Ak pridám nádstavok očko nechám
> zatvorené. Takto až dole až začnú lietať letáčom. U mňa ak je otvorené očko
> aj keď hneď nad letáčom radšej lietajú očkom, asi preto že sú väčšie. Keď
> si zvyknú na letáč otvorím spodné dve očká a očko úplne hore. Kôli
> vetraniu. Keďže v medníku sa neliahnu včely tak potom hore už nenosia ani
> nelietajú. Ale keď hore plánujem vytvoriť odloženca tak si ich zalietam na
> horné očko a potom tam vytvorím odloženca a on má hneď lietavky a t ď. Očká
> sú dobrá vec.
>

>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes potravní řetězec.<
------------------------------------------------------------
Je možno blíže vysvětlit?
JK

Očká ja používam nasledovne. Mám optimal, očká priemer 32 mm, nadmorská výška 200m. Zimujem 4-5 NN, v zime od vrchu 1 a 2 očko zavreté ostatné otvorené. Tento stan trvá od 8 mesiaca NEMENIŤ lebo podla vzduchu si utvárajú hniezdo. Na jar začnú lietať očkom 3 od vrchu. ak začnú lietať aj 4 očkom viem že 3 nadstavok je obsadený bez toho aby som tam pozeral. Zavriem očko 3. Ak by som ho nechal otvorené pelom by zanosili 3 nadstavok a spolu z medom ktorý býva v ňom by nebolo miesti na plod a matka by zostala uzatvorená v nádstavkoch 1a2. Zároveň podla mňa matka ide za vzduchom a mimo iného aj toto uzatvorenie ju ťahá dole. Zas ak začnú lietať Očkom 5 z vrchu uzatváram očko 4. Ak pridám nádstavok očko nechám zatvorené. Takto až dole až začnú lietať letáčom. U mňa ak je otvorené očko aj keď hneď nad letáčom radšej lietajú očkom, asi preto že sú väčšie. Keď si zvyknú na letáč otvorím spodné dve očká a očko úplne hore. Kôli vetraniu. Keďže v medníku sa neliahnu včely tak potom hore už nenosia ani nelietajú. Ale keď hore plánujem vytvoriť odloženca tak si ich zalietam na horné očko a potom tam vytvorím odloženca a on má hneď lietavky a t ď. Očká sú dobrá vec.

Zdravím vás,
Když jsem měl dna zasítovaná a nenatřená, těch nožek ulámaných jsem tam měl hodně. Od doby, co jsem síta natřel barvou, je na diagnostické podložce nožek minimum. Mohu také potvrdit, že jsem ještě také neviděl včelu, která by měla lichý počet nožek. Ale hledejte takové včely v kmenovém včelstvu, kde jsou desetitisíce včel, nenajdete ani jednu. To je větší šance, že vyhrajete ve sportce. P.S

Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

_gp_

17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> dalších generací nepřenáší.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> ----------------------------------------
>> Kdo zas co potvrzuje.
>> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> své matky a jejich předků?
>>
>> _gp_
>>
>>
>> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Když již jsme u
>> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> > jak
>> > se zdá lichá
>> >
>> > pepan
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

R. Polášek:

A pokud procházejí přes nějaké štěrbiny, kde jim může uvíznout noha, mohou pozbýt i nohu. To může být i mezi drátky nenalakovaného pletiva, jak o tom píše P. Streit, může to být o plech v česně nebo o třísky dřeva....

___________________________________________________________

Možná se špatně dívám, ale nikdy jsem nevyděl živou včelu, ani umírající, které chyběla noha, a to nohy na podložce mívám také. Síť ve dnu mám natřenou barvou.

S pozdravem M. Václavek

Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?

"Sam jsem takto prechazel, a tento Vas napad Vam nedoporucuji,
podle mne se vyroji ( a me se tehdy vyrojily )."

Rojení se nemusí zas tak moc bát, naopak by šlo při přemístění i využít, zároveň by došlo k zdvojnásobení počtu včelstev.
Před vyrojením, stará matka se tuším rojí, jak jsou první matečníky zavíčkovány, takže jak se v čechoslováku objeví matečníky se staršími larvičkami, se stará matka setřepe s 3/4 až 4/5 včel do rojáku, nechá takové 2 - 3 dny zcelit jako roj a potom se prostě usadí do nového langstrothu na mezistěny. Které za snůšky nebo při dostatku cukru včely jako roj ochotně vystaví.
Plásty s matečníky a převážně zavíčkovaným plodem se zbytkem včel se přemístí do jiného langststrothu, rámky čechoslováku o rozměru 37 x 30 jdou zavěsit do dvou 3/4 lang nástavků, když se zavěšení na horním langu zůží přibitým trámkem. V tomto úlu kvůli nedostatku včel padne rojová nálada, včely si s rojových matečníků vyberou jen jednu matku. Než nová matka začne klást, z čechoslováckých plástů se vylíhne všechen plod, takže úl se může zaplnit langstrotími plásty s mezistěnami. Kromě takových dvou původních plástů, jeden z nich je plást, kde se nová matka vlíhla, matka první plod po oplození klade totiž nejraději právě na ten plást, kde se vylíhla. Plásty se zaříznou do langstrotích plástů a zavěsí vedle sebe, aby matka na začátek měla kde klást, než včely vystaví mezistěny.

"Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?"

Myslím, že to je klidně možné. Možná by to šlo i dříve, než za 14 dní, záleží, jak teplé bude počasí, silné včelstvo jen v plodišti nejspíš bude mít za 14 dnů už matečníky - náběh na rojení. Do langstrotího plástu zaříznout nějaký světlý plást z plodem z čechoslováku, ten dát doprostřed langu a kolem něho mezistěny. Najít matku, dát do langu na ten plást, na čechoslovák dát čechoslováckou mateří mřížku, aby se matka nevrátila zpátky dolů, na langu otevřít naplno očko, aby si včely zvykly létat očkem a nenanosily do čechoslováku příliš moc pylu. No a pak po vylíhnutí plodu čechoslovák odstranit....

Nebo rovnou někdy teď rovnou všechno přehodit, čechoslovácké plásty zaříznout do langstrotích... Teď je na to dobrá doba, včely nemají moc plodu a zatím jsou klidné, snesou hodně všelijaké manipulace, než se rozzuří a začnou útočit....

Dne Sunday 18 of April 2010 13:07:05 Jura napsal(a):
> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>                Jura

Zdravim,

nepisete, jakou vysku langhstrotha pouzijete.
Sam jsem takto prechazel, a tento Vas napad Vam nedoporucuji,
podle mne se vyroji ( a me se tehdy vyrojily ). Pri Vasem poctu doporucuji
vcely sklepat (s matkou opatrne) , a plod vyriznout a dratkem/gumickou - viz
archiv konference - pripevnit k ramku. Pak bych krmil az do rozkvetu tresni (
a mozna i pak, jeste muze byt i mraz :( ).

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu, navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.

Jura

Jen ho otevří již naplno

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: N?siln? v?el? "depylace"
> Datum: 17.4.2010 21:51:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den ještě jednou,
> děkuji všem za rady ohledně rozšíření, potřeboval bych poradit ještě s
> jednou věcí. Dnes jsem kontroloval podložky, které jsem dával po prvním
> proletu pod zasíťované dno, a zarazilo mě, jak moc pylových rousek je na
> podložce, dokonce jsem viděl i nožky od včel. Vypadá to, že si chudáci
> včelky zachytávají nohy o drátěná oka ve dně. Nemáte s tím někdo nějaké
> zkušenosti? Mám originál dna s nerezovou síťovinou od profi včelaře. Oka
> jsou pravda dost jemná, tvar čtverce o hraně cca 3,2 mm. Je možné, že by na
> to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám
> pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju
> otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak
> větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.
>
>
>

choulostivění je způsobeno dvěma faktory
1) Šlechtěním za vyššími výkony. Něco je vždy za něco.
2) Pečlivým léčením a zásahy přežívají včelstva která by ve volné přírodě nikdy nepřežila Ty jsou pak nositeli těchto špatných genů.
Proto buďte vděční za ty, v malé míře, se vyskytující lajdáky. Ty příšerné pečlivky jsou z tohoto pohledu větším neštěstím.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?elstva bez plodu s rozto?i --> fumigace --> v?elstva bez plodu a
> bez rozto?? Ale na druhou stranu pro? to d?lat jednodue, kdy to jde d?lat
> sloit?, e? :-)
> Datum: 17.4.2010 21:47:39
> ----------------------------------------
> KaJi:
>
> Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka
> - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak
> zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.
>
> __________________________________________________________
>
>
> Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním?
> To je zcela jiná problematika.
>
> Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz
> významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako
> toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou
> důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky
> pramenící z eko-fanatismu.
>
> //\/\\//
>
>
>