Archiv Včelařské konference

Vážení,
může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
Děkuji Kornienková

Zdravím vás, pokud jste zaregistovaná u ČSV, každý rok na podzim příchází Dopis od SVAZU CHOVATELů s ověřením vašich údajů a počtu včelstev. Jinak vám adresu dají na místní ZO ČSV. Pokud jste začátečník a chováte včelstva první sezónu, nebojte, oni o vás již vědí přes svaz, papír a registrační číslo vám sami pošlou, mě to také udělali sami od sebe. Jinak se opět doporučuji navštívit místní ZO

Českomoravská společnost chovatelů
U topíren 2 Praha 7
Pracoviště Hradištsko pod medníkem 252 09
Ověřte si to na místní ZO. Zdraví P.S

ČSV
http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite

REGISTRACE:

ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem

tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
fax: 257 740 491
e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
internet: www.cmsch.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:14:25
> ----------------------------------------
> Vážení,
> může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> Děkuji Kornienková
>
>
>

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné jedince...
Pěkný den
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:55
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>

Na varroázu se likvidovala včelstva, nikoliv úly. Např. v osmdesátých letech na pardubicku cca 2500 včelstev. A nikoliv "pálením" (asi má na mysli sirné knoty), ale nalitím léčiva BEF do úlu. Smrt nastává okamžitě, včelstvo trochu zahučí a konec.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Zajicek
Sent: Monday, March 01, 2010 2:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

Kolik zadováků?
Myslím že velmi mnoho asi více než 50%
Na tomto foru je včelařů včelařících v zadovácích asi málo.
Přes to p.Polášek doufám že toto vaše téma není propagací této technologie.
Řeknu vám proč si myslím že tyto technologie jsou překonány a jsou jen přetrvávající historií. Asi 20 let mých začátků jsem s 10-15ti včelstvy včelařil na 2 prostorech universálů. samozřejmě s mřížkou. Abych žekl dělalo mi to i tehdy velkou radost protože pohled za okenko byl a je dodnes uchvacující a já okénka nemám.
Ale pamatuji i rok (asi tak 1970)kdy se 9 z mých 10ti včelstev chtělo rojit. Bylo to v době kdy původní technologie neukládala při dobrém vývoji včelstva nasadit další medník, tenkrát to nebyl nástavek co se nasazovalo byl to medník a druhý medník se nedával protože tolik medu nikdy nebylo.
Největší chybou původní technologie nebo technologií bylo a je že zadováky nemají možnost rozšiřování podle požadavků včelstva.
Uvedu příklad z Optimalu.
Celý svůj včelařský život jsem selektoval včelstva a dosáhl jsem velmi nizké rojivosti.( Skoro 1 roj u deseti včelstev za deset let!) (rojivost je přirozená ale je geneticky vázána, česky se to řekne : někdo má rát holky jiný
vdolky.)
Pořídil jsem si jiné včely inseminované matky.
Asi kolem 1.6.2005 jsem ve včelstvu které obsedalo 6nástavků 42x17
nalezl asi 30 již 2 cm matečníků. Řekl jsem si vylamovat nemá cenu to nezastavíš. roztrhl jsem 2x plodové nástavky a vložil mezi +2 nástavky trubčích plástů. Do několika dnů se letová frekvence zvýšila, a asi za deset dní zrušily matečníky, vzal jsem jim jeden nástavek protože jsem se bál že se mi úl větrem zkácí. přinesly 149+-10kg medu.
Píši to proto že u zadováku to nejde udělat. A kdybych měl zadováky a né nástavky nevěděl bych ani do jaké síly mohou někdy některé včelstva dorůst.
Přes to se domnívám že i u takovýchto včel v nástavcích je možno se k nim chovat s pokorou.

Přinesl jsem na schůzi ZO rámek 42x 17 s plastickými bočnicemi které jsem koupil a zkoušel... Dal jsem ho kolovat... a dozvěděl jem se cituji :"co to máš za blbou míru" Z asi 20ti včelařu máme 2včelaři 42x17 ostatní převážně 39x24
a kolik má více nástavků nevím asi více než polovina má zadováky.
Nemohu jim ani dát moje matky protože jim to z těch almárek uletí.
J.B.

P.Streit:
"Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde... Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci."

"BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu."

No popravdě řečeno, mě jako úplně začínajícímu docela vyhovovalo si nejdřív pořídit včely ve starých krámech za babku a v nich si to trochu osahat a vyzkoušet. Podle toho si dělám nové úly ke svému obrazu. Když ještě nepoznáte matku od trubce, a každý koho se na něco zeptáte radí něco jiného, tak je dost těžké se rozhodovat o detailech používaného zařízení. Nakoupit vybavení za třeba 20-30 tis. a pak zjistit, že bych se asi po 2 letech rozhodl jinak (nebo že ani včelaření není pro mě), no tak na to jsem moc opatrný a mám i jiných kasiček dost.
Něco už jsem spálil a postupně přecházím na jiné a vůbec toho postupu nelituji. Většina začátečníků musí dát na něčí radu nebo podle nějaké propagace a dělat to pak podle toho. Mě spíš vyhovuje sbírat informace všude kde se dá a uzpůsobovat si technologii podle sebe a mého stanoviště (i když každé rady si vážím). Jasně že dělám boty, ale aspoň mě to nepřijde tak draho a z vlastních chyb se člověk poučí nejlíp. Takové ty nápady, aby pomazaná hlava z úřadu musela lidem jejich včelaření posvěcovat jako zbroják nebo řidičák, jak tu někdo nedávno požadoval, tak to nevím proč. Já svým způsobem včelaření nikoho neohrožuji ani neomezuji.

K těm dotacím: zažádal jsem si taky o dotace na nové úly a jsem rád, že to šlo rozhodnout předem. Resp. termíny kraje byly dost šibeniční a přestože jsem dotaci nakonec nedostal (projekt jsem prý měl pěkný, ale bylo nás moc :/), velice jsem ocenil, že se z toho dalo ještě cuknout. Proč? Za půlku nákladů na úly vyrobené profesionálem bych do toho s radostí šel, za plnou si je radši vyrobím sám, jsou pro mě dost drahé.

Honza Indra

Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou. Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří. Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S

Vážený pane Menšíku,
velmi Vám děkuji za poslaný kontakt, už se mi ozvali.
S přátelským pozdravem Kornienková

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:36:12
> ----------------------------------------
> ČSV
> http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite
>
> REGISTRACE:
>
> ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
> Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem
>
> tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
> fax: 257 740 491
> e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
> internet: www.cmsch.cz
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: registrace
> > Datum: 01.3.2010 11:14:25
> > ----------------------------------------
> > Vážení,
> > může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> > Děkuji Kornienková
> >
> >
> >
>
>
>

Kdybych zcela začínal, tak jdu do nízkonástavkového langstrhotu nebo do optimalu. Ale zdědil jsem 39x 24 a 39x30. Ke 39x30 jsem zdědil medníky na 39x15. Takže jsem přešel na nástavky vlastní výroby 39x30+39x15 s využitím části vybavení včetně zásob přířezů a rámků. Občas využívám StandardII (39*30) pro oddělky.
Standarty jsem opustil zejména kvůli obtížné manupulaci s podložkami při odběru vzorků.

Mor se tu honí, ale stehně je pro začátečníka velká investice koupit vše nové, když třeba za 2 roky zjistí, že si to představoval jinak. Když si bude kupovat včelstva, musí mít vyšetření na mor - podobně to lze udělat s úly. Nedovedu si představit, že bych ve svých začátcích dal tisíce jen za úly plus něco dalšího za vybavení. Byl jsem rád za starý medomet a za pár univerzálů od strýce, časem jsem dokoupil další 4 postarší univerzály. Dnes dosloužily, ale jsem rád, že jsem měl v čem začít.

Na nový medomet se chystám letos - zatím mám ruční 3 rámkový, letos chci koupit 4 rámkový, opět ruční, mám zednické turbodmýchadlo, má to 6 rychlostí otáček, u jednoho přítele jsme to již zkoušeli a super vytáčení. Jak na lesní, tak na květový med - suprové. Nemá pro mě zřejmě zatím cenu kupovat medomet s tou eletrickou skříní, když si ruční upravím sám, jednoduše. Nu ale uvidíme, pomalu sbírám kontakty na medomety.
Velká investice to je, ale pokud chce někdo začít včelařit, měl by mít v kapse do začátku 10 tis. Samo s ničím v kapse se včelařit nedá. Zdraví P.S

Koupíš li včely tak v kabeli je neodneseš úly nebo nějaké to dílo si vždy dovezeš je pak otázkou se s tím rozloučit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 14:58:49
> ----------------------------------------
> Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu
> MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku
> ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.
> Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na
> nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak
> dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří.
> Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S
>
>
>

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.
Mnohí to už vedia, pretože to podľa tejto rady robili, ale na stránke pribúdajú stále nový účastníci a obyčajne majú problém si to vyhľadať a nakoniec, opakovanie je matka múdrosti.

Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
Datum: 22.2.2010 - 21:15:19

> ale viděl a jak jim šmakuje
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > ----------------------------------------
> > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > pryskyřic z pupenů a
> > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > sajrajty. My se tím pak
> > > vesele pajcujeme
> >
> > Pepan"
> > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > h.... ;o)
> >
> >
> >

Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.

To je bohorovné tvrdenie, o prežívajúcich spórach, ako to viete, že v každom starom úli sú "nejaké spóry". O Vašich vedomostiach musím pochybovať, to, že niekto si dokonale naštuduje technológiu chovu včiel je veľké plus, ale aj ten najmúdrejší nezjedol ešte všetku múdrosť a má sa čo učiť.
Ja mám aj 50 ročné úle a niekedy ich použijem na využitie nárazovej agátovej znášky, po skončení sezóny ich znovu skladujem. A tie "spóry" sa ani raz neprebudili a neohrozili mojich 75 včelstiev.
Aj staršie zachovalé úle môžu ešte poslúžiť pri rozbehu včelárenia po príslušnej očiste a dezinfekcii.

Třebas. Kaštany , vrby , olše , jedle .borovice, atd také barvy, asfalt a tak porůznu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 01.3.2010 17:02:12
> ----------------------------------------
> Fajn,přátelé!
> Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
> vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
> Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
> Díky.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 22.2.2010 - 21:15:19
>
> > ale viděl a jak jim šmakuje
> >
> > pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > > ----------------------------------------
> > > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > > pryskyřic z pupenů a
> > > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > > sajrajty. My se tím pak
> > > > vesele pajcujeme
> > >
> > > Pepan"
> > > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > > h.... ;o)
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

>Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.<
-----------------------------------------------------------
Zkuste se představit, nebo podepsat. Pak se jistě dočkáte odpovědi. Je to také o té pokoře.
JK

a.turčáni:

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.

___________________________________________________________

Zlatá slova!

Na podzim jsem při připojování oddělků k produkčním včelstvům postupoval dle Vaší rady a dodnes si to nemohu dostatečně vynachválit. Mockrát Vám děkuji za uveřejnění Vašeho poznatku o orientaci včel, kterým jste my, i mým včelám ulehčil život od spousty zbytečností.

Oddělky jsem v noci prostě a jednoduše posadil na produkční včelstva, česna ničím nezacpával (to „mudrcové“ tyky někdy radí) a hned druhý den se včely bez problémů zorientovali na nové místo, což mimo jiné dosvědčoval i přínos pylu do přemístěných oddělků. Na původních místech jsem nic nenechal. Včely tam stále nalétávaly po několik týdnů, než se to odnaučili. Kdybych tam nechal úly, určitě bych si vytvořil pár podzimních přelétáků pro „potěšení“.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Nejlépe podle počtu nul!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: trajtovina - achtovina
Datum: 23.2.2010 - 13:21:11

> B. Gruna:....Včetně chyby, kdy Eman přeložil "$15
> billion" jako "15 miliard
> dolarů". Nechci být hnidopych, ale myslím, že překlad
> je také duševní
> práce.....
> ____________________
>
> Já taky nechci být hnidopych, ale myslím, že ten
> překlad je správně,
> protože mám dojem, že bilion se skutečně překládá
> jako miliarda. Jak byste
> to přeložil vy?

Pokud jsou úly vaše tak ano, můžete si je ponechat, protože vy nejlépe víte, jak se o ně staráte, jak často provádíte určité druhy desinfekce, ošetření atd.
Já mluvím o tom, že pokud mladý člověk začne včelařit, měl by si v 6 rámkovém rojáku donést od někoho na rámkách oddělek z místní ZO, nebo chovatele oddělků z vyššího chovu. Měl by mítnachystán fungl nový úl pro sazení oddělku do něj...Nikdo mu ovšem nemůže nařizovat, že má na začátek včelaření mít nové úly. Ale mít staré úly, které příklad za životnost měnili 3x majitele zrovna není také dobré. Mě kupříkladu jeden včelař nabízel staré úly, myslím, že to bylo i zadarmo, odmítl jsem. Když se mi ale objevili před domem, vzal jsem je a spálil. Je to sice od těch staříků pěkné, že mladým chtějí pomoci do začátku, takto ale ne. Největší pomocí je, když jim předají vlastní zkušenosti. Vše ostatní je na tom mladém.
Já bych nemohl dát svoje holky do úlu, o kterém nevím shola nic, jaká je jeho minulost, co v něm je za spory atd.
Z mého pohledu to vidím tak, že si radši zainvestuji více a budu mít své holky v nových příbytcích. Beru to tak, že nový úl mi vydrží 20 let, kdežto ten starý třeba jen dva roky. U nového úlu vím, že nemá žádnou minulost, že mi přijede od výrobce, do kterého osadím poprvé včely. U staršího úlu jeho minulost neznám a na to, co mi sdělí jeho bývalý majitel se v dnešní době spolehnout nemohu. Medomet do začátku starší, ale další vercajk a úly nové. Zdraví P.S

Třebas. Kaštany , vrby , olše , jedle .borovice, atd také barvy, asfalt a tak porůznu pepan

To je síce pravda, tak sa to hovorí v múdrych včelárskych knihách, ale aká je skutočnosť?

Raz som niekde čítal a je to poriadne dávno, o vypísanej väčšej sume v dolároch, za originálnu fotografickú snímku včely, ktorá zbiera na uvedených stromoch propolis. Doteraz sa nik neprihlásil, aspoň ja som taký fotografický záznam nevidel. Na ich pupeňoch (hlavne pred rozkvitnutím) vidieť lepkavú hmotu (ktorá má podobné zloženie ako propolis, ale ja osobne som včelu nevidel na pupeňoch zbierať včelu túto lepkavú hmotu. Kvôli tomu som si zakúpil ďalekohľad a roky som chodil po teréne a zblízka cez šošovky som hľadal včelu na pupeňoch stromov. Doteraz mi je záhadou, prečo sa to nedá zistiť, veď včela to nemá prečo tajiť.

Je síce staršia teória, ktorá hovorí, že včely požiera peľ a zo žalúdka vyvrhuje látku, ktorú si ukladá do košíkov na zadnom páre svojich nôh. Lenže teória bola zamietnutá. Možno to už niekto niekde odhalil a tají to pred verejnosťou.

Na druhej strane som mal na včelnici sklad súšov, strechu som pokryl térovým papierom a spoje som zalial pravým asfaltom. V lete, keď vrstva asfaltu teplom zmäkla, včely z jedného úľa nalietavali na naň, rozhrýzali a ukladali do košíčkov na zadných nohách. Asfalt som nachádzal uložený v jednom úli spolu s pravým propolisom. Ale to je všetko, na akom zdroji v skutočnosti propolis zbierajú.

Možno bude niekto mať viac šťastia a získa sľúbenú odmenu za snímku včely zbierajúcej propolis na na skutočnom zdroji produkujúcom propolis.

Když jsem si minulý rok u kolegy včelaře byl pro radu, které úly pořídit, (přišel jsem tam s úmyslem nic neřešit a pořídit uteplené 39x24), odpověď zněla rezolutně - "To je malý, včely v tom neudělaj dostatečně velkou kouli pro zimování...." Tento výrok jsem z jeho úst slyšel ještě vícekrát při jiných, dalších příležitostech, přičemž byl vždy vysloven dostatečně přesvědčivě, prostě si za tím stojí. Já nic neřešil a pořídil Langstrothy a to s vědomím, že včely mi budou bydlet i v krabici od bot a že tudíž chybu neudělám tak ani tak....Mě osobně je opravdu jedno, jestli je Optimal nebo Langstroth nebo Budečák o centimetr a půl kila medu lepší, prostě mám Langstroth a nelituji toho a nečekám, že bych někdy litoval. Ale to už jsem zabrousil do jiného soudku...
Tak a teď mě tady za tu malou kouli v úlech 39x24 rozneste na kopytech. (-: Jak vidíte, nepředávám Vám tu informaci jako jistojisté dogma přes které vlak nejede, ale třeba na tom něco je a předpokládám, že diskuzi to vyvolá. Ať se daří, Libor.
P.S. toto vlastně ani není reakce na Pavlův příspěvek nebo doporučení pro Pavla, to je jen tak aby řeč nestála (-:
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

Pane Pavle Streite,
posílám ukázku jak vypadá zanášení nového díla medem.To co popisujete, pro nás není nic nového. Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd.

http://leteckaposta.cz/243746602

B.V.

...pod uvedenými adresami u mne nic k nalezení. Jak u ostatních? Je chyba "na mém přijímači"? Díky za reakci.

Hmmm, to jest divné, jelikož: v prohlížeči dvakrát na odkaz ťuknu aby se označil, zmáčknu současně klávesy CTRL a C (jako "kopírovat") potom si otevřu třeba nový prohlížeč, na řádku s budoucí www adresou zmáčknu současně klávesy CTRL a V (jako "vložit") pak zmáčknu enter, načtou se stránky youtube a už běží video......to samé provedu s ostatnímy odkazy a všechny běží ať už v exploreru nebo firefoxu.....ale je pravda že nevím, jak se můj příspěvek zobrazil třeba v emailovém programu (pokud odebíráte konferenci emailem....). Libor.
-------------------------------------------------------
Jakub napsal:
...pod uvedenými adresami u mne nic k nalezení. Jak u ostatních? Je chyba "na mém přijímači"? Díky za reakci.

Zdravím Libore,
Připomínáte mi mého předsedy ZO soudního znalce v oboru přítele Petra Vydry. Ten vždy tvrdí, že včelstvo v zimě vytvoří chumáč o velikosti 30 cm, Tuším že má r.m 39/30, proto NN do plodiště kategoricky odmítá. Má hodně zkušeností, jeho přednáška mi mnohé dala. Jeho přednášky mají šťávu. Zdraví P.S

Příteli Vojto,
koukl jsem na WEB, bohužel jsem se na to nemohl podívat, neustále si mě to přehazuje s koncovkou VE SVĚTĚ a V ČR, 5x jsem to zkoušel, nechce mě to pustit dále, zkuste mi to prosím poslat do mailu. Díky Zdraví P.S

To není malá koule, ale pětka jak Brno. Kdyby se včely dožívaly svého
jara jen podle něčí koule v hlavě, to by bylo moc jednoduché. Ale že
člověk je často hloupej a krátkozrakej to dokazuje pěkně. Diskuze na
téma rámkové míry jsou toho dokladem.

S poctou _gp_



1.3.10, Libor <libor/=/humlak.cz>:

> Tak a teď mě tady za tu malou kouli v úlech 39x24 rozneste na kopytech. (-:
> Jak vidíte, nepředávám Vám tu informaci jako jistojisté dogma přes které
> vlak nejede, ale třeba na tom něco je a předpokládám, že diskuzi to vyvolá.
> Ať se daří, Libor.
> P.S. toto vlastně ani není reakce na Pavlův příspěvek nebo doporučení pro
> Pavla, to je jen tak aby řeč nestála (-:
> ------------------------------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> Zdravím vás,
> pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m
> přejít, či zůstat na r.m 39/24
> U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu.
> Pavel
>

"Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd. "
--------------------
Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?

"pokud chce někdo začít včelařit, měl by mít v kapse do začátku 10 tis. Samo s ničím v kapse se včelařit nedá. Zdraví P.S"
-------------------
Od boku nastřelím nějaké ceny toho, co potřebuje začínající včelař.
Doporučuje se začít s 3 včelstvy, takže 3 X 3000 za úly a 3x 1000 - 1500 za oddělky. Další investice jsou ochranné pomůcky a nářadí, zase alespoň za 2000 a k tomu něco na medobraní + medomet. Nevím kolik stojí slušný použitý, ale pokud je to kolem 5000, je počáteční investice +- 20 tis.

Zdravím, u přítele Bernátka jsem se byl podívat a je to pán, který ví, o čem mluví, bohužel má málo následovníků. Mrkněte na jeho web- http://www.vcely.kvalitne.cz/, tam je vše popsáno.
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 22:09:45
> ----------------------------------------
> "Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se
> snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd. "
> --------------------
> Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
>
>
>

Zdravím, když to berete takto tak ano, 3 oddělky nutnost.Střelil jsem to podhodnoceně. Tak nějak to bude.P.S

Ahoj Petře, Mrknul jsem na ten WEB, další člověk kdo potvrdí, že med z panenského díla je IN. Má i dobře řešený ten plastový medomet, klobouk dolů. Jinak př.Stramovskému jsem včera poslal mail, takže uvidím, co odepíšeZdraví Pavel

Díky za odkaz. Vypadá to zajímavě, přečtu až zítra ;)

mimo jiné je to ten, co včelaří ve skle, jak jsem ti o tom říkal, už vyrábím dna...
Petr

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 23:05:50
> ----------------------------------------
> Ahoj Petře, Mrknul jsem na ten WEB, další člověk kdo potvrdí, že med z
> panenského díla je IN. Má i dobře řešený ten plastový medomet, klobouk
> dolů. Jinak př.Stramovskému jsem včera poslal mail, takže uvidím, co
> odepíšeZdraví Pavel
>
>
>

Právě proto mají úly nejmenší počet rámků 9. zimní chomáč obsedne 7 a 2 jsou krycí U úlů s větším počtem rámků v nástavku je to stejné . U adamcovy míry se úly dělají na 9. 10. a 11. rámků. Průměr zimního chomáče je však u všech stejný Velikost nástavku má vliv na včelstvo až v létě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 01.3.2010 21:47:37
> ----------------------------------------
> Zdravím Libore,
> Připomínáte mi mého předsedy ZO soudního znalce v oboru přítele Petra
> Vydry. Ten vždy tvrdí, že včelstvo v zimě vytvoří chumáč o velikosti 30 cm,
> Tuším že má r.m 39/30, proto NN do plodiště kategoricky odmítá. Má hodně
> zkušeností, jeho přednáška mi mnohé dala. Jeho přednášky mají šťávu. Zdraví
> P.S
>
>
>

Jsem od Mělníka

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 26.2.2010 11:33:03
> ----------------------------------------
> > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu -
> na
> > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
>
> No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> T.H.
>
>
>

Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale
stejny pristup ... v cem je to posun?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:57
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>

Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
i vyvoj ve svete ...
Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:18:11
> ----------------------------------------
> Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na
> jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> jedince...
> Pěkný den
> Petr Kovář
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > ----------------------------------------
> > Zdravim vespolek,
> >
> > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > vztahu k moru.
> >
> > PZ
> >
> >
> >
>
>
>

pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a
pak se rozhodnu:
Zdravím.Vyzkoušel jsem si chov včel u sebe,v Nasavrkách ve škole i potom v zaměstnání od budečáku přes český i moravský univerzál,čechoslovák,třeboňák i tachovák,K-39 i K-42,vyrobil si i optimal,a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy.Langů i dadantů i u nás začalo poměrně přibývat,takže se dá předpokládat,že národní míry stylu Adamec apod.budou pomalu ustupovat(i když přesně to asi nikdo neví,jsou to jen dohady,ale vývoj tomu nasvědčuje),navíc většina světových výrobců vyrábí pomůcky a zařízení na tuto šířku rámku,další výhodou je relativně snadná výroba úlových komponentů(já si je vyrábím sám podle plánků,které už byly zveřejněny i v našich včelařských časopisech,jen rámky jsem si trochu upravil-v originále je zbytečně moc dřeva na spodní i horní loučce).No a kdybych tu samovýrobu třeba už nestíhal,tak už i u nás existují výrobci,ve stejném duchu se dá sehnat i medomet,do mého dva roky starého se krásně vejdou i plodištní rámky.Nechci tady nikomu radit,v mých pětatřiceti letech mi pořád ještě teče"mléko po bradě",ale za dvacet let praxe už asi nějaké zkušenosti mám a snažím se myslet dopředu.Pavel.

Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho. V padesátých letech proto vzniknul jednotný úl, později přejmenovaný na Čechoslovák s mírou 37x30. Byl lepší, ale ne o tolik, aby vytlačil drtivě převažující 39x24. Nástavkové úly (Tachovák) už byly zase 39x24.
Já jsem začínal na 39x24 a mám jí dodnes. Měl jsem pár let stanoviště i s Čechoslováky (v okrese Náchod) a mohu potvrdit, že vyšší rámková míra je lepší pro včelaře, zejména pokud musí ke včelám dojíždět z dálky, není třeba tak přesné časování jednotlivých zásahů. Že to stanoviště už nemám je jiná, nevčelařská záležitost. Pro velkochovy jsou nezbytné nástavkové úly, s nimi lze obospodařovat více včelstev/osobu a dosahovat větší výnos medu na jednoho zaměstnance.
Pokud máte v okolí nějakého staříka s 5 až deseti Budečáky (to jsou zadováky), je zbytečné ho znásilňovat nástavkovými úly, on je má pro radost a nástavky ani nemají vzadu okénko, kterými se může na své miláčky dívat.

Pepa

ZU Brno Ferdinand se vzdava funkce vedouciho-Ustredny medu-.Souhlasi ze bude dale med zprostredkovavati ale drobny prodej povede kancelar.Zada zjisteni,zda pro vydavani a prodej medoveho peciva potrebuje nakladatelskou koncesi. Soudek referuje o jednani ktera vyvolali pratele na Slovensku )vcelarsky cukrovar)

ZU Praha v -Medokomisi-zjistena ztrata.Cermak vyzvan aby to doplnil slozenou kauci.coz vsak neucinil. Velkym prekvapenim bylo zrizeni jeho soukromeho podniku-MEDOKOM-pro ktery poskytlo ZU 25.000 Kc a je zalovano za skodu od dodavatelu do tohoto podniku. O smlouve se spolecnici Kalmanovou nebylo nikomu(krome tajemnika)nic znamo.Jednateli J.Vyletovi vyslovena neduvera 11:6 a dostal dovolenou nez rozhodne valna hromada.

VYROBNI,NAKUPNI,PRODEJNI,SPOTREBNI DRUZSTVO CES.SLOV.VCELARU
po navratu z Jugoslavie,kde opozicni org.ma prodej medu mnohem pocetnejsi nez oficielni,vzniklo v Praze svepomocne druzstvo.Clenem se muze stati kazdy vcelar,spolky,i ustredi. Podil je 50 Kc a zapisne na kazdy podil 25 Kc.

ZU Brno valna hromada Navrh Calabka na vylouceni Brnenskeho spolku pro : Neplaceni mimoradnych clenskych prispevku,vyzivani jinych spolku k neplaceni techto prispevku,denunciaci jednotlivcu i spolku, prijimani za cleny,kteri byly z jinych spolku vylouceni,prijmuti za clena osobu ktera ma se ZU Brno spor z titulu zamestnani,udani na ZU aby toto musilo platiti velke dane a pokuty. Soudek se primlouva za smirne vyreseni rozporu. Skvaril je pro vylouceni,ti co nechteji spolupracovat se ZU at si vytvori svuj spolek. Navrhy brnenskeho spolku nebyly projednany.Pro vylouceni hlasovalo 348 z poctu 402 hlasujicich,pri ucasti 199 delegatu.

SVAZ zasedani v Brne Po predlozenem usneseni ZU Slovenska Gasperikem, vzdali se vsichni clenove predsednictva svazu svych funkci.Vybor resignaci prijal : Svaz se o cenu cukru vubec nestaral,neschopny vyridit u uradu narok na cukr,neznalost pramenu opatrit si informace a mylne ktere poskytl velkonakupne kde opomel nahlasit cukru hrubeho ktery je o 8 Kc lacinejsi na centu. Nekontrolovali nadmerne zisky bank na skodu vcelaru. Utvorena celostatni cukerni komise s akcnim vyborem:predseda Soudek,Nozicka, Gasperik, Brenner, Kraus.K jednani pribrani i nemecti zastupci vcelaru.

SVAZ zasedani Valasske Mezerici Ze schůze ZU Brno prisel pripis,ze KKyselka a Ferdinand berou svou resignaci zpet.Tez Vyleta odvolalsvou resignaci a ostatni rozhodli ze na svych funkci setrvaji. Po dlesim jednani bylo usneseno aby ustredni sprava svazu se prenasela postupne do vsech ZU a pro rok1935 byla na Morave,pote na Slovensku atd.Byla svorne sestavena kandidatka: starosta Kyselka,nam.Vancura-Gasperik,tajemnik Ferdinand,poklad.Kolar, redaktor Rytir-Schonfeld.Veskera korespondence Svazu Brno ulice Ant.Dvoraka 3.

-VCELARSKE ROZHLEDY redaktor Batha-Schonfeld konci
Vydavatel A.Neubert: Vazeni odberatele oznamuji zdvorile ze vydavanim letosniho rocniku koncim.V posledni3letech prisel list o700 odberatelu...v letosnim roce predplacelo ZU jen 250 vytisku.

USTREDNA MEDU Brno se likviduje,koncem roku zbozi za 36tisic. Svazu splacen dluh 65 tisic. ZU Brno ma splatiti 19.067 Kc.Nakup i prodej se ukoncil odchodem vedouciho ze spolkoveho domu.

Priteli Nezmare,

posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.

PZ

Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 08:12:49
> ----------------------------------------
> Jsem od Mělníka
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > ----------------------------------------
> > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu
> -
> > na
> > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> >
> > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

www.vrbovna.cz
ještě to možná půjde objednat.
Klidný den. Jiří


-----------
Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan

P.Krátký:
...a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy....
-----------

Dadant se nazývá v Čechách kdeco. Můžu mít dotaz jaký rozměr rámků a jejich počet.

Děkuji.

Karel

No jestli jsem tím někoho urazil, tak se velmi omlouvám, nicméně o hlupácích nepadlo ani slovo. Chtěl jsem tím pouze říct, že lidé (a netýká se to jen tohoto oboru!), volí většinou nesprávné prostředky k eliminaci něčeho, co se jim na přírodě nelíbí. Chtělo by to více pokory a přírodě se přizpůsobit a ne s ní neustále bojovat. Jakýkoliv boj je vždy kontraproduktivní a já jsem si naprosto jist, že budoucnost lidstva je v permakultuře, neboli v trvalé udržitelnosti a týká se to všech oblastí lidské existence a veškerého konání včetně včelaření :-)
Pěkný den všem
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 08:24:54
> ----------------------------------------
> Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
> Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
> i vyvoj ve svete ...
> Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:18:11
> > ----------------------------------------
> > Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne
> na
> > jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> > jedince...
> > Pěkný den
> > Petr Kovář
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravim vespolek,
> > >
> > > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > > vztahu k moru.
> > >
> > > PZ
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den P.Sroll, o Adamcově míře ví, o tom co bylo před ní též, já si nemohu pomoci, byl jsem u jednoho včelaře, co měl lanstroty a nějak mě ta míra nesedla. Nechci pana faráře Lanstrota urazit, ale prostě mi nesedí. Láká mě ale jednodruhový med. To bych chtěl zkusit. Zdraví P.S

Na vrbovna.cz jsem je objednával na konci minulého týdne, dnes mi přišel balík.
Jen pro přestavu; řízky (S-008, S-021) vypadají takto:
http://picasaweb.google.com/martin.peterka/RizkyVrb#
S-102 již prý začala kvést a o S-430 byl prý letos velký zájem, takže
ve Vlachovo Březí je už vyprodaná.
S pozdravem
Martin Peterka

2010/3/2 J. Matl <e-mail/=/nezadan>
>
> www.vrbovna.cz
> ještě to možná půjde objednat.
> Klidný den. Jiří
>
>
> -----------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické
> podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách
> které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan

Souhlasim s Petrem,

mor tu byl a bude, ikdybychom palili vse co nam prijde pod ruce. Je pravdou, ze pri jiste prirodni rovnovaze, je i mor zvladnutelny, jsou znamy pripady, kdy vcely celily delsi dobu invaznimu tlaku moru ( 2-3 roky ) vysledky pozitivni a 4 rok vysledek negativni. Takze to jde, samosebou ne vsechny vcelstva si s nim poradi, stejne jako v prirode. Jestli chodi nekdo na konfreneci z Olomouckeho kraje,kde je situace nejhorsi, tak da pravdepodobne za pravdu, ze klinicky stav moru se na vcelnici projevuje pouze u nekterych vcelstev. Za soucasne legislativy jsou bohuzel utracena vsechna vcelstva, vcetne tech, ktere klinicky stav nemaji a uspesne mor zvladaji.

Jeste jedna dulezita informace, po zruseni ohniska moru se pocita 5 let, po uplynuti teto doby budou automaticky kontrolovany spory moru formou odberu vzorku meli u vsech vcelaru, kteri byli puvodne v ohnisku. Jde o moznou recidivu, proto opakovana zkouska.

PZ

Naša príroda poskytuje celú radu krov s jahňadami poskytujúce peľ a nektár, jedným z nich je Vŕba ušatá Salix aurita L., vyskytuje sa i blízo môjho stanovišťa.
Svoj názov dostala od vzhľadu listov ( ako u rakyty), pri základni listov s malými prílistkami v tvare obličky, preto druhový názov ušatá, kvety jahňady sú trochu menšie, ale podobajú sa kvetov rakyty salix caprea. Je to ker vyhľadávajúci vlhkejšie miesta npr, v priekopách, na okrajoch rybníkov, priehrad a močarísk (preto ju aj volajú vodná rakyta), má schopnosť ponárať konáre do zemi, kde zakoreňuje (na rozdiel od rakyty) a postupne vytvára bohaté kry vysoké až 3 m s priemerom aj niekoľko metrov, včely ju navštevujú pre nektár. Táto vŕba sa dobre rozmnožuje odrezkami, u rakyty som to nedokázal. Peľových a medonosných krov v prírode nikdy nie dosť, len prebytok kvetov môže poskytnúť nektár. Pozná niekto tento ker?

Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
http://leteckaposta.cz/553995286


Jeřáb se zasune do otvoru uprostřed skupiny úlů,aby manipulaci s nástavky při včelaření zvládli starší včelaři i děti. Chtěl jsem napsat a děkuji za upozornění na chybu panu Bojanovskému .
B.V.

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.

To popsán úl dadant .
Dadant systém se dá aplikovat i na jiné míry.
ALE ZÁKLADEM TU ZŮSTÁVÁ PLODIŠTĚ S VELKÝM RÁMKEM A MEDNÍK S NÍZKÝMI RÁMKY

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 03.3.2010 07:01:17
> ----------------------------------------
> Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích
> na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve
> větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom
> před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
> Pavel.
>
>
>

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.

Nezmar napsal:

>Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale stejny pristup ... v cem je to posun?
.........................

Jestli jsem to správně pochopil, tak posun je v tom, že už není na zvážení veteriny, co se pálí a co ne. Pokud se objeví na nějakém stanovišti klinika, spálí se celé stanoviště.

Předcházející legislativa zřejmě něchávala konkrétní rozhodnutí víc na rozhodnutí veteriny.
Za klinicky nemocné včelstvo se zřejmě i dříve i teď považuje nemocný plod či na mor uhynulý plod, ne pouhá přítomnost spor - původce nemoci.

Z toho mi vychází, že i dříve pálit stanoviště, kde nebyl klinický nález, nebylo v souladu s platnou legislativou.

Takže je otázka, zda ten posun v legislativě je k dobu věci nebo ne?

Zřejmě se svázaly ruce těm veterinářům, kteří byli schopní a ochotní posoudit stav včelstev na stanovištích a popřípadě nespálit kninicky zdravá vitální včelstva u včelařů, kde byla záruka, že včelař se bude snažit snížit infekční tlak původce moru desinfekcí, výměnou díla, ....
Tak by se dala odhalit a rozchovat včelstva, která jsou k moru přirozeně odolnější a nehrozilo by tak tolik nebezpečí znovupropuknutí onemocnění v budoucnu (když se spálí celé stanoviště a potom znovu zavčelí včelstvy, která nevíme jak umí moru odolíávat, potom je podle mě znovupropuknutí pravděpodobnější).


Na druhé straně se tak snížila míra stresů pro veterináře, když jim kdekdo nadával, že právě jeho včely chce nechat spálit, a jinde se kromě kliniky nepálí.
Pokud měla veterina se včelaři těžkou spolupráci, mor se jim šířil dál, potom je posun v legislativě celkem pochopitelný - veterinář nemá prostor jak včelaři "blížit" - může za to "zákon".

Otázka je, jak se k tomu zachovají konkrétní včelaři tam, kde mor bude hrozit.
Jsme v Čechách, tak si nenamlouvejme, že něco geniálnáho včelaři nevymyslí. :)
Celkem logické by mi připadlo v lokalitch, kde hrozí mor, nasekat včely na stnovištích max po 5 včelstvech, zaregistrovat si všechna stanoviště v Hradišťku, desinfikovat, vyměňěvat dílo, matky s čistícím pudem, a v případě moru tím rozdělením na více stanovišť některá včelstva zachránit před pálením.

Bohužel to ale taky může vést k tomu, že se nebude klinika hlásit, bude se takové včelstvo různě přemetat a hladovět, popřípadě pátit bez hlášení, a původní zdroj nákazy se neobjeví včas.

No uvidíme.
Mě skoro přijde, že původní legislativa, pokud dávala veterině provomoci nespálit klinicky zdravá včelstva na stanovišti, byla lepší.

Kdyby se tato legislativa spojila s pravidelným plošným vyšetřením zimní měli na původce moru, bylo by zřejmě možné odhalit zdroje nákazy a pouhou likvidací klinicky nemocných včelstev (popřípadě zanedbaných stanovišť) se moru úplně zbavit.

Přijde mi, že metoda detekce původce moru z měli je k tomu vynikající možnost, která tu je poměrně krátkou dobu.

Radek Krušina

Ano, uz tyden je znam. A rozhodne jsem to neposlal drive nez 8.unora.
T.H.

> Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní
> zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní
> měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky
> nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo
> ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné
> roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.
>
>
>

přítel stonjek prezentoval svoje výsledky už 25.2.

--------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 2. 2010
Jarní léčení (41462)
Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny přirazit? Díky

Ahoj odpověď je snadná. Četl jsi dobře, opravdu nebudeš zklamaný pokud budeš dávat mezistěny od spodní loučky. Neptej se mě proč, na to se zeptej včel, ale funguje to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

zásadně ke spodní. dostavují to výborně ke všem rozměrúm spodní loučky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

U nás měli předběžné výsledky, kdo pod limitem a kdo nad už před týdnem Na včelařské schůzi. Přesné konkrétní výsledky už nejspíš budou mít teď. Nátěr plodu se dělá u těch co mají výsledky roztočů nad limitem, u jiných ne.

Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.

Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
Děkuji.

Da :-))

A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)

T.H.

> Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle
> vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce
> prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první
> fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak
> vysvětlit?
> Děkuji.

"Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší."
Podle mých zkušeností rozhoduje, jestli včely mají dostatečně obsazenou mezistěnu, ale i spodní loučku. Pokud spodní loučku nemají obsazenou, ukončí mezistěnu dole s mezerou. Takže pokud je pod mezistěnou ještě další včelami obsazený nástavek, ideálně s plodem, mezeru obvykle zastaví, pokud je mezistěna v nejspodnějším obsazeném nástavku, je tam na 99 % mezera....
Jinak ale už dávno automaticky mezistěnu zatavuji k spodní loučce.

> Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> > přirazit? Díky

Ke spodni, vyzkouseno, nahore dostavi klidne i cm dva :-) Proste musi, kdezto dolu nemusi :-))

Je ale otazka zda to nema nejaky smysl proc si nechavaji pruchody, myslim ze ma a velky. Jenze nekteremu oku lidskemu to nelahodi...

T.H.

Zdravim Radku,

plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.

Co se tyce stare a nove legislativy, ted jenom hadam, ale myslim, ze neexistuje v CR veterinar, ktery by nechal pri zivote vcely, kde by byl prokazan klinicky nalez. To by si nikdo nelajznul. Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.

Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.

Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez i presypani vcel na mezisteny, kde chovatel nalezne klinicky projev. Urcite se dockame ruznych mozna jeste i jinych napadu.
Mozna bude jeste veselo, co se pak docteme v nasem casopise.

PZ

Pavel Zajíček napsal:
>plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
....................
Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
Zůstal jsem sám. :)
Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak, že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
RK


>Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
....................
Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
RK


>Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.
....................
Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště, potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by uhynula. Pomáhalo by se selekci.
Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud, tedy vždy neselektovaná.
Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
RK

>Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.
....................
Uvidíme.
Ale zázraky se prý dějí. :)

Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná. Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi žádný vliv.


Radek Krušina

právě k širší loučce je nejlepší přikládat mezistěny tu včely vnímají jako dno k užším loučkám dostavují o něco lépe i když je mezistěna u horní.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 13:41:28
> ----------------------------------------
> Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a
> uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu
> sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
> Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní
> loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.
>
>
>

Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 03.3.2010 16:08:40
> ----------------------------------------
>
> Pavel Zajíček napsal:
> >plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 %
> vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne
> zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
> ...................
> Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva
> na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se
> použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
> Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
> Zůstal jsem sám. :)
> Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s
> přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
> Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak,
> že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca
> částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z
> dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je
> bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
> RK
>
>
> >Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde
> pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor
> na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani
> klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
> ...................
> Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
> RK
>
>
> >Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji
> potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne
> popsanych.
> ...................
> Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky
> nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
> Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště,
> potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně
> odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by
> uhynula. Pomáhalo by se selekci.
> Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud,
> tedy vždy neselektovaná.
> Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje
> (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně
> smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
> RK
>
> >Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva
> na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit,
> budou ponechana.
> ...................
> Uvidíme.
> Ale zázraky se prý dějí. :)
>
> Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná.
> Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit
> celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi
> žádný vliv.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Josef Menšík napsal:
>Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.
...................

Naše Město je na nás hodné, každý rok nám něco přispěje na konkrétní potřeby.
Ale o tom to tak není. Třeba vedlejší obec už to může vidět jinak, a nemůžeme se jim divit. Můžou mít jiné priority.

Jak se ví, do včelařství nějaké peníze stát dává a je to několikanásobně víc, než je potřeba na celoplošné vyšetření měli na původce moru.

Otázka je, proč tyto peníze nepřesměrovat tam, kde by to oboru nejvíc prospělo?
Co je důležitějšího než nemít hrozbu moru?
Ve včelařství jsme se nedávno dočetli v perfektním článku Víta Marady, že v Hodoníně se jim to za staré legislativy, při využití vyšetření měli, podařilo. Až dohledali ohniska a spálili klinicky nemocná včelstva, a zřejmě i ta zanedbaná stanoviště, potom počet spor původce razantně klesal. V dnešní době tam mají (téměř) čisto.

Možná to vidím nějak naivně, ale u nás v ČR máme zatím velkou organizovanost včelařů - což může být velká výhoda, máme metodu diagnostiky původce moru z měli, kterou jestli se nepletu vymysleli naši výzkumníci z Dolu, ale dát to dohromady, vyšetřit celé území, a moru se zbavit, je zřejmě nad včelařské síly.
Nebo možná nad naši ochotu? Protože když máme to dotované léčivo, tak ho tam můžeme dát víckrát a skoro nic nás to nestojí. A pro jistotu trochu přidat, kdyby už to tak nefungovalo. :)

Myslím, že naše západní civilizace zajde na vyhlášky.
Místo lidské spolupráce s veterinou která má kompetence, svobodu rozhodování, místní znalosti a důvěru, se při moru spoléhá na to, že to za nás vyřeší vyhláška, která nařizuje pálit všechno.
Místo lidské spolupráce s veterinou, která doporučí podle svých dostupných informací způsob postupu proti roztoči a nechá rozhodnutí na včelařích (kteří když to podcení přijdou o včely), tu zase máme nařízení, jak se musí jednotně postupovat a ještě se volá po sankcích, když si někdo troufne mít zodpovědnost za své včely.

Přírodní zákony přitom vždy dostávají na frak.

Nakonec možná ještě někdo vymyslí zákon, že včelařit může jen ten, kdo splní nějaké normy EU, popřípadě české márodní normy, které normy EU ještě vylepší a složí nějaké zkoušky za nějaké mírné poplatky, které stanoví nějaká další norma.
A potom se v tom už nikdo nevyzná
:)

Závidím našim předkům - myslím, že měli v mnohém větší svobodu, ale tím i větší zodpovědnost minimálně před svým svědomím.

Radek Krušina

Pojede někdo z jižních čech do Brna na výstavu v období 21 - 25. března ? Měl bych zájem se připojit.Pište nabídky spolujízdy na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Zdravim spolužáka z Nasark,vidim že stále včelaří snad i na spravné míře.Doufám,že se máš dobře,a že přijedeš na sraz našeho ročniku.
P.V.

Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S

KM nejde pouzit ve snusce?

2010/3/3 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se
> navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár
> kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo
> je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci
> na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při
> monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S
>

Mezistěny dávat rozhodně ke spodní loučce ale přece jen tam nechat 1 až 2 mm.Při stavbě se mezistěna trochu uvolní a natáhne tak aby se neboulila

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez
-------
Spálí, spálí, taky spálí. I dvě zvlášť registrovaná a provozovaná stanoviště, jen když na jednom najdou pár buněk s napadeným plodem.
A my okolo jsme rádi, protože co kdyby ....
:-(

Takže to není úplně jistá metoda jak se tomu vyhnout. Leda s dobrým právníkem:-).
Karel

Řepky konec? Aby jsme se pak nedivili. :-)

http://www.novinky.cz/ekonomika/192495-nove-enzymy-srazeji-cenu-produkce-biopaliv-na-uroven-ropy.html

Jasně, je mi jasné že zde jde o líh do benzínu a u řepky o MERO do nafty, ale ten cenový rozdíl může způsobit, že MERO už nebude povinně v naftě.

Karel

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.
-----------------
Taky si vzpomínám, že před patnácti lety a déle sjem o řepku v okolí nezavadil. Za dnešeními rozlohami je MERO v naftě, jinak jí bude asi tak desetina až dvacetina rozlohy.
Je v margarínech lacinéjší třídy, Perla atd, v kvalitnějších - Ramě atd ji moc není.
Takže to bude rozloha asi jako za socialismu, to se za ní kočovalo, dneska stačí mít včely na kraji vesnice a ob rok, nebo každý je řepka v doletu.

No rozhodně to nebude dřív než za pár let.

Karel

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S

"Je v margarínech lacinéjší třídy"
---------------
řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
U nás plochy řepky s příchodem pseudoekologických přísad do nafty a benzínu nijak viditelně nenarostly. Některý rok to včelky mají k nejbižšímu poli 3 km. To je pak podezírám, že místo na pole létají do cukrárny ;)

Také zdravím spolužáka nasavrcké školy a vlastně všechny absolventy SOUz Nasavrky.
Pavel.
(Že nás,Pavlů,tady je,že?)

řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
----------------------------
Jistě, taky se už výroba těchto margarínů včetně Perly, Ramy atd. přesunula do lacinějších zemí a v PTZ Nelahozeves je zrušen.
Takže je jasné že lidi budou kupovat nejlacinější, ale proč by se do těch laciných vyraběných v laciných zemích kupovala řepka zrovna z ČR?
Kolipak margarínů se tady vyrábí? Co vím, tak právě Perla byla pod cenovým tlakem margarínu ze Slovenska.

No, mě můžou být margaríny ukradený, já si koupím ve "statkářské" prodejně vaničku "dražšího" normálně škvařeného sádla, protože to lacinější vnitřní sádlo nemusím, kus černýho karcinogeního uzenýho a nějakou tlačenku a jitrničku a jsem spokojen.

Důležité je nenechat se zblbnout reklamou, že co je dobré, není zdravé a nežrat kvůli tomu umělou hmotu ze supráků.

Osobně si vzpomínám, že před dvaceti lety se pole s řepkou u nás v podhůří vidělo jako vzácnost. Pravidelně jsou zde takových posldních pět let.

Karel

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S
----------------
Nezkoušel jsem to zatím, ale ti co to dělají, mají za to, že právě v době snůšky nebo krmení je v úle zvýšená vlhkost aodpařování KM je problém. A proto to nekombinují.

Karel

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.
----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Zdravím,kolego.Sám už mám NN několik stovek a nemůžu říct,že by mi stačily,loňská snůška z akátu mě vyškolila,pořád mám ještě co dohánět.A vlastně prakticky celý začátek loňské snůšky byl tak rychlý,že mi málem"uletěla čepice",včelky,než se rozkoukaly,už kvetla řepka(ale tady u nás nějak málo medovala,jarní med byl cítit spíš ovocnými stromy),hned nato akát(který byl ale kupodivu skoro čistý)a navázala hořčice,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky bez přerušení,trochu problém dělalo oddělit jednotlivé snůšky od sebe,refraktometr rozhodně nezahálel a medomet také ne,pořád bylo co odtáčet,ale pro nedostatek NN mi i tak dost medu uteklo,bylo z toho celkem"jen 70 kg průměr,takže letos připravuji dalších cca 150 NN(na 54 včelstev plus oddělky).Mimochodem,mřížku moc nepoužívám,matka do těch ztlustělých plástů už moc neklade(i když občas tam vklouzne,ale hlavně tam,kde je nějaká trubčina),takže dílo v medníku bývá převážně panenské,i už několikaleté,na zimu vždy odstraním,ať zbytečně nepochytá rezidua z léčení.
Také doufám,že letošní jaro nebude tak hektické.
Pavel.

Mezi lednem a 1. fumigací je 8-9 měsícu přečtěte si článek Ing Čermáka v 1/2010 moderního včelaře.
J.B.

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????
J.B.

P.Krátký:
...,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky ...
----------
Co je to za šťastnou lokalitu :-)

U nás v Podkrkonoší buď nebylo nic, nebo jsem měl neschopný včely. Nebo že by včelař?:-)

Karel

"""1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.""
Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a připravených pro medník.

Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu vypotřebovat do tří měsíců.
Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám, osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy, které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela, většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z předlisovaných zbytků....
Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....

,Je to dost sporné. Když se nad tím zamyslíte tak každé léčení přežijí někteří jedinci 4ím dříve začnete z nátěrem Tím delší bude doba pro ošetření po snůšce, což znamená více roztočů v podletí Účelem by tedy mělo být pro roztoče to výhodné období co nejvíce zkrátit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li 2010+n?t?r !?
> Datum: 04.3.2010 08:56:13
> ----------------------------------------
> """1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou
> ošetřena.""
> Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je
> tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen
> měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a
> připravených pro medník.
>
>
>

Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?epky konec?
> Datum: 04.3.2010 09:13:17
> ----------------------------------------
> Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství
> nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje
> nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu
> vypotřebovat do tří měsíců.
> Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou
> takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na
> benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a
> vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc
> se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba
> vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do
> té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
> U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila
> se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám,
> osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem
> do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i
> v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
> Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy,
> které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů
> nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je
> v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve
> pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně
> povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily
> jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové
> oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi
> u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela,
> většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku
> kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z
> předlisovaných zbytků....
> Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu
> šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou
> předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i
> nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to
> byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně
> žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým
> olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s
> kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....
>
>
>

P. Holub přihlásil je jen jeden jež má podezření a udělá ošetření před dodáním výsledků měli.

Ostatní čekají na výsledky meli
ač je jasné že je to neprůkazné.

Z 25ti členů organizace (175 včelstev )jsou jen 2 včelaři jež zimují na vice než 1 nástavku (vše je 39x24 1 nástavek)
Dotaz P. Holub, jste to vy co píšete v M.Včelaři o Mikroklima v úle ? Měl bych nějaké otázky, mohu na tomto fóru?
J.B.

Spíš než ošetření v ZO mně trápí to doporučení ke plošnému ošetření.!!!!!!!!!! VU+ veterina.


Podle mého názoru se jako organizace chováme při koordinace ošetření dobře a máme tak i dobré výsledky ohledně zamoření roztoči.
Nemeli jsme 2007 žádné ztráty protože jsme měli cela Praha gabon (více méně preventivně)

Dostali další kraje toto doporučení?????????????
J.B.

No a to já nevnímám jako posun. Dřív se pálila vlastně taky jen klinika.
Dnes kdy jsou citlivější metody a někdo je příliš horlivý, tak se stane i
takový průšvih jaký se stal na jihu čech. Ale minimální infekční množství
má každá choroba i AIDS nedostane člověk, který má v krvi 10 virů HIV,
ale až určité množství ... a to je známé desítky let. Je to o lidech
a o jejich znalostech a zkušenostech a ... schopnosti naslouchat.
I když každý ten posun asi vnímáme jinak, tak v pohledu na věc se
shodujeme.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 11:01:07
> ----------------------------------------
> Priteli Nezmare,
>
> posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili
> jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli
> matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou
> kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze
> neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.
>
> PZ
>
>
>

Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. Spolužák je producent okrasných vrb a je to zajímavé i hezké. Většinou to
ale nejsou jívy, ale podobné druhy a jejich včelařské kvality jsou také sporné. Hledám v
našich podmínkách přirozeně vyselektované jedince.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 12:07:11
> ----------------------------------------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky
> tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou
> zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 02.3.2010 08:12:49
> > ----------------------------------------
> > Jsem od Mělníka
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > > ----------------------------------------
> > > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti -
> jsem
> > > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový
> najdu
> > -
> > > na
> > > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> > >
> > > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > > T.H.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Máte někdo informaci, kterou jsem loni slyšel na jednom setkání včelařů, že se pěstuje řepka HYBRYDNí, která vůbec nemeduje. Sám jsem to pozoroval. V lánu řepky nebyla ani včelka 14 denní pozorování.

> Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji
> kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten
> lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v
> oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
> Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).
>

>

Řepkový olej se původně používal jen na technické účely, protože obsahoval škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy bez kyseliny erukové se začaly pěstovat v 50 a 60 letech jako takzvané řepky nulky. V 70-80 letech se prosadil plán využívat zbytky semen po získání oleje jako bílkovinné krmivo, tomu vadil dříve obsah hořčin v semenech. Dále vyšlechtěné odrůdy bez těchto hořčin se začaly nazývat odrůdy dvounulky. Od té doby se odrůdy řepky několikrát obměnily, nové odrůdy jednak mají být vhodnější pro používání agrochemikálií, jednak byly vyvinuty různé odrůdy pro pěstování na různých stanovištích, od kvalitní černozemě v nížinách po chudé podhorské půdy. Zhruba tolik toho jsem o řepce časem z různých zdrojů pochytil.
Pokud někdo zaznamená v atraktivitě řepky pro včely nějaký výrazný rozdíl proti normálu, asi by bylo dnes docela k věci zajímat se, jaká konkrétní odrůda řepky na tom poli vůbec je.

Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji.

Mám pocit, že u nás je povoleno k pěstování nějak k 40 různým odrůdám řepky.
Co se ale týká loňského roku, loni v teplejších částech republiky bylo jaro příliš teplé a suché, řepka nemusela medovat kvůli tomu.

"Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. "
Já bych byl taky pro neroznášet cizí kultivary. Sice leckde už je po desetiletí až staletí území "zamořeno" cizorodými vrbami používanými kdysi třeba pro zpevnění říčních a potočních nebo rybničních svahů atd. Včelařské vrby mám na zahradě a kdysi jsem nějaké i dával do volné krajiny, o jedné vím, že tam pořád roste, ale dnes si taky dávám pozor.
Ale na druhé straně třeba klon S021 se díky odolnosti a rychlému růstu krásně hodí i do suchších podmínek na produkci biomasy. Pokud by bylo někde kvůli tomu výhodnější nasázet tento klon než současné vrby či topoly vyšlechtěné na produkci biomasy, neváhal bych....

U nás v pod Krušnými horami to bylo stejné jako v podkrkonoší.

Dobrý den P.Burgel, Nyní jsem hovořil s krajským veterinářem B.Pantůčkem z KVS-JMK
Sdělil mi to takto. SVS vydala doporučení. KVS si to upraviliy samy do vyhlášek. U nás v JMK je to upraveno závaznou vyhláškou z května 2009. Pokud má včelař na stanovišti průměrně 3 roztoče na včelstvo, musí dělat předjarní ošetření. Pokud má spad z měli nižší, předjarní ošetření dělat nemusí. Dále.
V případě, že jsou v kraji, okrese nějaké lokální úhyny a KVS to nařídí, nátěr plodu se provádět musí
Dále, pokud si ZO většinově odsouhlasí předjarní ošetření všech včelstev v ZO, musí být provedeno v ZO. Tak mi to bylo sděleno.
Zdraví P.S

Co je to za šťastnou lokalitu :-)
Je to rozmezí mezi Kladenským a Litoměřickým okresem,oblast Slánska-ovocné sady,lány řepky,hořčice,sem tam porosty akátu,desítky ha vojtěšky.Loňský rok byl nejspíš vyjímka,jsme tu ve srážkovém stínu a bývají tu přísušky,no,vloni trochu pršelo.Kočuji,ale podobné výsledky byly i na stabilních stanovištích,jen slunečnice nedala opět nic(jako už několikátý rok).Medovice tu
nebývá,prakticky tu nejsou lesy(sem tam něco).

M Hric
Zdravím,kolego.Po tom článku se vám podívám zítra,teď už musím do práce(bylo to někde rok 2004 nebo 2005),také popíšu některé detaily.
Pavel.

Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek.
-----
ne, byla to reportáž o Letní nástavkové škole, asi 3, 4 roky zpět. A byly na návštěvě u př.Přesličky. Bylo to tam jen letmo popsáno.
www.modernivcelar.eu
Karel

Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.


jipajo

Zdravim,

jak jsem zde psal, tak nejen ze nekteri horlivy veterinari palili vcelstva bez klinickeho projevu onemocneni, ale palili i vcelstva, kde nakonec bylo mikrobilogickym rozborem zjisteno, ze spory nejsou pri rozboru zjisteny.
O to mi slo a v tom je obrovsky posun k dobremu. Ted si vezmi, ze budes chtit kocovat, musis si udelat rozbor, prijde Ti vysledek pozitivni, nekdo z veteriny se vezme ten papir do ruky a rekne spalit. Ty si v mezicase nechas udelat ten rozbor znovu a v jine laboratori a nez Ti prijde vysledek, tak mas vcely v plamenech. Nasledne Ti prijde vysledek z laboratore jako negativni. Toto se pote zmene nemuze stat.

Na druhou stranu, pokud nekde byly zjisteny vcely s klinickym projevem, tak je trestuhodne, ze nebyly zlikvidovany.

PZ

Žádná rostlina neroní nektar nepřetržitě Jde o poměrně krátké období a to ještě ne každý den záleží na více činitelích ,(teplota ,vlhkost) Určitě jste si všimli, že během dne včely včely létají postupem času do různých směrů je to podle toho jak právě rostliny uvolňují pyl nebo roní nektar. Dokonce se to pozoruje i zdrojů medovice.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?epky konec?
> Datum: 04.3.2010 10:21:40
> ----------------------------------------
>
> Máte někdo informaci, kterou jsem loni slyšel na jednom setkání včelařů, že se
> pěstuje řepka HYBRYDNí, která vůbec nemeduje. Sám jsem to pozoroval. V lánu
> řepky nebyla ani včelka 14 denní pozorování.
>
> > Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji
> > kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal
> ten
> > lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak
> v
> > oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
> > Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).
> >
>
> >
>
>
>

Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.


jipajo
----------------

Já zapoměl, perdon.

A nějak jsem i zapoměl, co že to vlastěn včelaře zajímá? A je dovoleno o tom diskutovat?

Karel

Nové odrůdy neobsahují v oleji kyselinu erudikovou (nevím přesný název)

kyselinu erudikovou= kyselinu erukovú

ano, jsem to já, ptejte se, bude veselo, že

"Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.

jipajo "
--------------------
Asi vás to překvapí, ale řepka se pěstuje především pro svůj "podělaný olej". Jakákoli jiná ...dárnost vyjma olejodárnosti nezajímá šlechtitele ani pěstitele. Snad jedině s výjimkou vzájemné korelace zmíněných ...dárností.
Z toho plyne, že včelař bude moci využít pyl a nektar řepky pouze v případě, když pěstitel najde odbyt u výrobců "podělaného oleje" a ti zase u jeho spotřebitelů.
Řekl bych tedy, že to velmi zajímá včelaře, jejichž prvoz závisí na využití snůšky z řepky, která se za pár let v jejich oblasti už nemusí pěstovat.