Včelařská konference

„Vrtačkový“ motor je motor, kde je do série zapojené vinutí statoru a přes komutátor (uhlíky) i rotor. Vedle vrtaček se používá hodně na drobné domácí spotřebiče. Funguje na stejnosměrný i střídavý proud, proto se dá regulovat jednoduchým tyristorovým regulátorem.
Zpětná vazba funguje tak, že v době kdy tyristor do motorku nepouští proud, motorek funguje jako dynamo a vytváří napětí o velikosti závislé na počtu otáček motorku. Toto napětí se sčítá s řídicím napětím tyristoru a vytváří zápornou zpětnou vazbu, která udržuje nadstavené otáčky.
Co se týká rušení regulátoru. je to impulzní zařízení, které laicky řečeno „náhle“pouští a přerušuje soustavně proud a už z tohoto principu vytváří rušení stejně jako třeba motorek s uhlíky. Taková zařízení se nesmí provozovat bez odrušovacích obvodů, protože „umí“ rušit třeba příjem rozhlasu a televize až na stovky metrů. Se správně navrženým odrušovacím obvodem se rušení pozná tak 1 - 2 metry od regulátoru, dále ne.
Regulátor je asi nejdostupnější jako stavebnice, dá se zakoupit u některých firem prodávajících elektronické součástky. Chce to zadat do vyhledavače heslo elektronické stavebnice a nějakou hodinku procházet výsledky nebo sehnat inzeráty v Amatérském Radiu nebo Praktické Elektronice.
Já jsem našel stavebnici regulátoru za 400 a 450 kč na stránkách Ges elektronic (www.ges.cz)
Zde je text v katalogu Ges :

Regulátor otáček univerzálního motoru do 450W / stavebnice
Regulátorem G705 lze regulovat otáčky univerzálních motorů. Využití zpětné vazby zabezpečuje velký kroutící moment při malých otáčkách. Vhodné pro řízení otáček vrtaček, různých mechanických posuvů apod. Pozor, regulované zařízení nesmí obsahovat žádnou vlastní vnitřní regulaci.
Konec textu Ges.
Pokud vrtačka nebo motorek bude mít větší výkon než 450 W, neměl by být problém použít ve stavebnici výkonnější tyristor.

S regulovatelným pohonem z automatické pračky je to úplně stejné jako s každým jiným univerzálním /sériovým/ motorem. Chce to alespoň kvůli rušení triakový regulátor a přepínač na revers. Jinak co se týká regulace asynchroních motorů, jak jsem tady kdysi odpovídal, je potřeba frekvenční měnič. Stojí zato si o něm hodně nastudovat, protože on samotný automatiku nemá. Doporučuji navštívit pro informace servery jako - ctbrno , siemens, lenze atd. Automatika je neméně složitá záležitost.

S pozdravem

Gustimilián Pazderka

Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli neutrpěl nějakou nehodu hlavy.

Gustimilián Pazderka

Vazeni,
prosim o popis jak se da prihlasit do teto konference, popr. prihlaste
prosim mou sestru janickax/=/centrum.cz
Predem dekuji
M. Kolkova

-----
Vyhrajte dovolenou v tropickém ráji pro 12 členů Vaší rodiny a přátel. Více na http://www.fotoworld.cz.

Starší Narexka měla převodovku a přepínání otáček na 900. To už se uchladilo
i při snížení otáček na polovinu a při přerušovaném provozu. Docela úspěšně
jsem odzkoušel i akuvrtačku ( šroubovák ) na 12 V ( vyhoví i ta nejlevnější
ze supermarketu). Je to slabší při rozběhu - je třeba postrčit koš ve směru
otáčení a pak už to točí perfektně. Dají se regulovat otáčky s maximem
kolem 600ot/min., nehřeje se. Mám na to i udělaný dřevěný špalíček, který
kopíruje tvar akumulátoru a od kontaktů na špalíčku vede tlustější dvoulinka
s ozačenou polaritou k autobaterii.
Akuvrtačky na 18v jsou silnější, ale ta moje úprava s napájením nejde
provést pro běžnou autobaterii.
Sám používám pohon z 12V motorku z větráku topení VW má asi 70W a doplnil
jsem ho o tranzistorovou regulaci otáček ( vyšla kdysi v Amatérském rádiu,
někde bych to během víkendu našel bude-li zájem).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2003 6:17 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732)


> S vrtačkami může být problém, že mají ventilátor(ek) na hřídeli, a
> tedy čím pomaleji točí, tím hůře chladí. Sáhl bych po výkonově
> silnější, aby měla rezervu.
> I.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Také jsem se setkal názorem: za co prosímtě chceš tolik peněz - vždyť ti to
včely nanosejí zadarmo!
Naštěstí jsem měl pohotově odpověď:
No fajn, tak já ti do začátku pomůžu radou, literaturou i nějaký úl ti
půjčím a začni včelařit sám. ( Přiznám, že nového včelaře jsem takto získal
jen jednoho, ale jinak to zabralo byť s časovým odstupem dokonale - jsou z
nich nejvěrnější zákazníci, dokonce mi občas pomůžou v propagaci pastovaného
a pod.)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: <alesmolcik/=/t-email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 15, 2003 8:48 PM
Subject: RE:Cena medu


> Dekuji Vsem za odpoved.Jen jsem si chtel porovnat ceny. Prodavam
pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan vydriduchem, ze on si sehnal
med za 60 kc.Ale ti co koupili prisli si pro dalsi, tak ten muj med nebude
snad zas tak spatnej. S pozdravem Ales
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

S vrtačkami může být problém, že mají ventilátor(ek) na hřídeli, a
tedy čím pomaleji točí, tím hůře chladí. Sáhl bych po výkonově
silnější, aby měla rezervu.
I.

Jestli se mi něco na vrtačce nelíbí, tak jsou to
velké otáčky a z toho plynoucí hluk a nižší
životnost. Doporučuju podobným nebo vlastně
stejným způsobem regulovat jiný komutátorový
motor ( s uhlíky ) který má už bez regulace
otáčky nižší ( motor ze staré velké šicí mašiny,
laboratorní vibrátor apod. ). Ty často mají i
mechanickou regulaci otáček změnou polohy uhlíků.
Ale chvilku trvá než se sežene. Pravda je, že
vrtačku dnes mají všude často i s regulací ...
Poezie bude až bude ( není-li ? ) cenově dostupná
regulace na synchronní motory, tech je všude dost.
Nezkoušel někdy někdo použít motor z pračky s
regulovatelnými otáčkami ???

Nezbeda Martin


----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: úterý, 16. září 2003 v 12:42 odp.
Předmět: Re: Pohon na medomet (3732)

> Existuje velice jednoduchy tyristorovy
> regulator na "vrtackove motory"
> Reguluje prakticky "od nuly" a ma vyhodu
> jakesi zpetne vazby, takze
> udrzuje svym zpusobem "konstatntni otacky"
> Nevyhoda je, ze silene rusi a reguluje jen v
> jedne pulvlne, takze ne do
> 100% ale to pro bezny ucel, kdy JE potreba
> regulovat vlastne ani nevadi
>
>
> Zdravi PP.
>
>
> Pete Mal napsal(a):
>
> > Predpokladám, že takýto systém aj sám
> používate. Zdá
> > sa mi to praktické a najmä ?ahko
> zohnate?né. Zaujímalo
> > by ma ako to funguje - má tá v?ta?ky nejakú
> > kontinuálnu reguláciu otá?iek alebo
> nieko?kostup?ovú> nastavite?nos? otá?iek.
> Bolo by fajn keby sa to dalo
> > stusti? a po vyto?ení vypnú? aby ?lovek
> pri tom
> > nemusel stá? a regulova? otá?ky a mohol
> odvý?kovava?.>
>
>
>

Existuje velice jednoduchy tyristorovy regulator na "vrtackove motory"
Reguluje prakticky "od nuly" a ma vyhodu jakesi zpetne vazby, takze
udrzuje svym zpusobem "konstatntni otacky"
Nevyhoda je, ze silene rusi a reguluje jen v jedne pulvlne, takze ne do
100% ale to pro bezny ucel, kdy JE potreba regulovat vlastne ani nevadi


Zdravi PP.


Pete Mal napsal(a):

> Predpokladám, že takýto systém aj sám používate. Zdá
> sa mi to praktické a najmä ľahko zohnateľné. Zaujímalo
> by ma ako to funguje - má tá vŕtačky nejakú
> kontinuálnu reguláciu otáčiek alebo niekoľkostupňovú
> nastaviteľnosť otáčiek. Bolo by fajn keby sa to dalo
> stustiť a po vytočení vypnúť aby človek pri tom
> nemusel stáť a regulovať otáčky a mohol odvýčkovavať.
>

Mám jeden možná okrajový problém, který mě však
občas vadí.
Jak říkat včelařům, kteří zajišťují ošetření -
léčení včel.
Když cokoli píšu je mi dost "proti srsti"
používat tolik rozšířené - léčitel. Myslím, že to
ty pracovité včelaře pasuje z pohledu laické
veřejnosti do role šarlatánů. A ani ošetřovatel
se mi nezdá ideální. Lze se sjednotit na jiném
označení ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Predpokladám, že takýto systém aj sám používate. Zdá
sa mi to praktické a najmä ľahko zohnateľné. Zaujímalo
by ma ako to funguje - má tá vŕtačky nejakú
kontinuálnu reguláciu otáčiek alebo niekoľkostupňovú
nastaviteľnosť otáčiek. Bolo by fajn keby sa to dalo
stustiť a po vytočení vypnúť aby človek pri tom
nemusel stáť a regulovať otáčky a mohol odvýčkovavať.

Peter M.

--- Jaroslav Vodička <jar./=/vod.volny.cz> wrote:
> Také se dá použít vrtačka Narex s regulací otáček od
> nuly, přímo na
> hřídelku, žádný převod, uchycená do objímky stažená
> šroubem. Hlavička je na
> 13 mm , což je většina hřídelí košů. Vytáčí se
> tipováním- vypínačem nebo
> nastavením regulace. 1,5 sezony, žádný problém,
> nikdo zatím nic nehlásil.
> Použití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.
>
> Vodička


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Zdravím

Chcel by som reagovať na článok, ktorý sa objavil vo
včelárskych novinách o zimovaní včelstiev. S
niektorými skutočnosťami nemôžem súhlasiť. Čo sa týka
uteplenia úľov z vlastnej skúsenosti viem, že v
uteplených úľoch (2,5 cm polystyrén) včelstvá
prezimujú v oveľa lepšej kondícii ako v neuteplených.
Dôležité je samozrejme aj uteplenie vrchu úľa - ja
dávam klasickú uteplivku (2cm hrubú) a ešte asi 0,5 cm
uteplivku. Je predsa logiské, že včelám v uteplenom
úli stačí produkovať menej tepla a tým spotrebovať
menej zásob (menšie presuny po úli) ako v
neuteplenom).
Taktiež nemôžem súhlsiť, že na silné prezimovanie
včelstva sú potrebné 2 nadstavky (výška r. 24 cm). Ja
mám 11 r. nadstavky o výške r. 27 cm a po dlhoročnom
testovaní som došiel k záveru, že lepšie prezimujú
včelstvá v 1 nadstavku.

Samozrejme v septembri a októbri je potrebné previesť
predymovanie proti klieštiku - v nedeľu som chcel
prvýkrát predymiť, ale zistil som, že včelstvá majú v
priemere ešte na takých 3 rámikoch plod. Tak som to
odložil o týždeň. Prekvapujúce je, že majú uzavretý a
čerstvý plod, ale skoro žiadne larvy.
Taktiež by ma zaujímalo či je polystyrén vhodný na
uteplenie vrchu úľ - ako je to s jeho priepustnosťou
vodných pár ?

Peter M.

--- Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz wrote:
> Nové články:
> ===========
>
> Kalendárium - srpen:
>
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091501
>
> S pozdravem
> redakce


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

> Prodavam pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan
> vydriduchem, ze on si sehnal med za 60 kc.

Držím se zásady: chceš tak kup za cenu, kterou jsem si určil, nebo nechceš, nebudu se zlobit, když si seženeš levnější. Ale já hodnotu své práce u včel neznehodnocuju nízkou cenou medu.
Nikoho nenutím a nepřesvědčuju. Chceš - ber, nechceš - sežeň si jinde.
S přebytkama si nedělám hlavu, pár let už dělám medovinu a spíš mi na ni med schází. No a ti rejpalové, kterým se zdá med za 90 Kč drahý, rádi si ho odkoupí v medovině a paradoxně pak dají za stejné množství medu třikrát tolik.
Pavel

Dekuji Vsem za odpoved.Jen jsem si chtel porovnat ceny. Prodavam pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan vydriduchem, ze on si sehnal med za 60 kc.Ale ti co koupili prisli si pro dalsi, tak ten muj med nebude snad zas tak spatnej. S pozdravem Ales

:>nemáte někdy někdo vtíravý pocit, že tu vlasně
:>radikálně předěláváme něco co vlastně relativně
:>funguje na něco o čem ani v EU nevědí jak to
:>dopadne ????

Já zase pochoppil, že se nic nepředělává a podle toho jak mluvil Dr.Peroutka na semináři tak se podpora včelaření státem zachová. Horší jsou nepřátelé zevnitř, například různé konkurenční spolky, které by chtěly taky peníze a tak nás pomlouvají.

:>apropo - už jste viděli v čem všem jsou včelaři
:>schopni stáčet ?

Právě že jo a proto považuju ty požadavky na stáčírnu trochu přehnané. Například nějaký včelař bude vytáčet mezi slepicemi, konve se znečistěným medem přenese k někomu, kdo bude mít atest na stáčírnu a ten klidně med prodá dál. Že by dělal bakteriologický rozbor medu od každého malododavatele, to bych pochyboval. Ale třeba se pletu.
Eman

nemáte někdy někdo vtíravý pocit, že tu vlasně
radikálně předěláváme něco co vlastně relativně
funguje na něco o čem ani v EU nevědí jak to
dopadne ????


"S EU na věčné časy a nikdy jinak .... "

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 11:33 dop.
Předmět: Re: cena medu - EU a j.

> >Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU
> přestaneme >dostávat naše známé
> >příspěvky.
>
> Není to jisté, ale nějakou podporu dostávat
> můžeme, ale bude se to jinak
> jmenovat. Třeba ekologická podpora na
> zachování rázu krajiny.
> Už letos jsme "přišli" o podporu na
> zazimování, která přešla do dotací
> léčiv. Tím se trošku relativně zvýhodnili
> nečlenové svazu. To je krok
> správným směrem Léčení by mělo být dotováno
> 100%, když už léčit musíme.
>
> >A tak se nabízí otázka spolupráce včelařů -
> 2, 3, 5, 10 v >okolí a
> společné vybudování takovéhoto provozu
>
> To nepovažuju za reálné. Pokud na to někdo
> bude mít prostor a peníze, tak
> toho využije sám a "spolupráce" se včelaři
> bude možná jen ve výkupu medu.
> Návratnost takové investice je v nedohlednu.
> Kdybych na takovou investici
> měl, tak se pak hned postarám aby zmizely od
> silnic ty tabule co nabízí
> medy za 60 - 70 Kč. Nevím co dělá obchodní
> inspekce. Ale asi si nikdo
> nestěžuje.
> Eman
>

opravdu tím "vyhrožoval" veterinář ... lépe
řečeno - komisař veterinární správy
a spolupráce více včelařů je přesně to co nabízel
a o čem já si myslím, že je ta největší utopie ...
stačí svazovej vařák a co je s tím problémů !
A teď si představte že to bude :

a) formální stavba - každej to bude stejně stáčet
doma - vyhozené peníze v už tak chudším státě

b) "všech" - nějaké "prasátko" v tom stočí
závadný med a všichni se s ním povezou ...

mě se líbilo když na akci o EU jeden mladý včelař
povídal o tom jak nákladně vybudoval podobný
provoz a když přijeli němci tak řekli - "hezké -
to mi ještě nemáme ( nemusíme mít ) .... "


apropo - už jste viděli v čem všem jsou včelaři
schopni stáčet ?



Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 10:05 dop.
Předmět: RE: cena medu

> Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU
> přestaneme dostávat naše známé
> příspěvky.
> Bude ale zase na druhou stranu možnost
> obdržení příspěvku (dotace) z fondů
> EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování
> nějakého provozu (stáčírny,
> plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař,
> který má řekněme 5-30 včelstev na
> to stačit nebude (jen možná kdyby to
> financoval z nějakého jiného zdroje). A
> tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2,
> 3, 5, 10 v okolí a společné
> vybudování takovéhoto provozu.
> Otázkou je, kdo se do toho pustí ...
>
> Zdeněk Čejka
>
>
> > po precteni ruznych clanku na tema EU si
> myslim, ze jinou
> > dotaci, nez treba
> > prave prispevek na vybudovani stacirny, ci
> neceho podebneho,
> > asi nedostanem.
> >
>

>Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme >dostávat naše známé
>příspěvky.

Není to jisté, ale nějakou podporu dostávat můžeme, ale bude se to jinak jmenovat. Třeba ekologická podpora na zachování rázu krajiny.
Už letos jsme "přišli" o podporu na zazimování, která přešla do dotací léčiv. Tím se trošku relativně zvýhodnili nečlenové svazu. To je krok správným směrem Léčení by mělo být dotováno 100%, když už léčit musíme.

>A tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v >okolí a společné vybudování takovéhoto provozu

To nepovažuju za reálné. Pokud na to někdo bude mít prostor a peníze, tak toho využije sám a "spolupráce" se včelaři bude možná jen ve výkupu medu. Návratnost takové investice je v nedohlednu. Kdybych na takovou investici měl, tak se pak hned postarám aby zmizely od silnic ty tabule co nabízí medy za 60 - 70 Kč. Nevím co dělá obchodní inspekce. Ale asi si nikdo nestěžuje.
Eman

Pozvánka inciativní skupiny včelařů z brněnska

Přípravný výbor Moravského sdružení produktivních včelařů svolává 4.3.1990 do Brna setkání kočovníků,včelařů z povolání a větších včelařů.Na programu je diskuse o formě - vytvoření zájmového spolku včelařů na Moravě - jeho vztah k čSV,způsoby čelení ekonomickému tlaku,problémy spojené s kočováním a jiné otázky.

Přípravný výbor:
Př.Kozon,ing.Holý,JUDr.Beránek,ing.Nehyba,př.Razsocha,př.Skřivánek,ing.Grim,ing.Malý.
Setkání řídil předseda ZO Brno-město ing.Malý,navrhl poslání.
Sjednocovat postup v rámci čSV i ve styku se státními orgány...
Koordinovat postup včelařů na trhu včelích produktů...
Organisovat setkání za ůčelem výměny názorů a informací...

ing.Holý navrhl tři alternatívy:
Založit vlastní akciovou společnost s rozhodujícím balíkem akcii...
Obnovit činnost včelařských družstev...
Novou emisi akcii rozšířit činnost sdružení Freecorp...

V diskusi první vystoupil ing.škrla,ředitel Včelpa a.s.Freecorp.Informoval o snaze po sjednocení s podnikem VčelaPředboj a o nutnosti vytvořit Jednotnou obchodní organisaci.
Př.Vašek František z Boskovic,a př.Veslý ze židlochovic žádali úplnou samostatnost od čSV,rozdělení majetku,vznik spolků a Zemských ústředí.
MVDr Peroutka /obrácen k řídícím setkání/ připoměl aby nezapoměli..a nenechali to dojít příliš daleko.Zdůraznil nutnost zachování jednotné organisace.UV usiluje o zachování struktůry čSV ve stávajícím uspořádání eventuelně zrušení KV.Nepovažuje za možné svolání nového kola okresních konferencí z org.a finančních důvodů.Otázku Moravských ZO by měla být řešena se státoprávním uspořádáním.Informoval o snaze UV vytvořit se svazy:myslivců,rybářů,zahradkářů,společnou platfrontu v parlamentě vyzval včelaře k podpisu na petici k podpoře této snahy.

V průzkumu názorů přítomných se většina vyslovila pro zachování jednotného svazu s českým a moravským ústředím.Z 240přítomných se do sdružení přihlásilo 220včelařů.

MSSPV Moravskoslezské sdružení produktivních včelařů
prozatím vzniká jako horizontalní zájmové sdružení v rámci čSV.Definitivní vztah bude dořešen až podle toho,jakým způsobem budou zájmy produktivních včelařů akceptovány v nových stanovách a v nové struktůře svazu.
Sdružení žádá provedení diskuse o návrhu nových stanov a svolání nového kola okresních konferencí.
Za jednu ze základních podmínek setrvání považuje změnu stanov v tom,že každý člen má při hlasování počet hlasů-rovný počtu včelstev.
Zádají odstranění nesmyslně tvrdých veterinárních opatření.Zaslán veřejný dopis Státní veterinární správě.

19.3.1990 byla na valné hromadě v Háji ve Slezsku ustavena slezská sekce sdružení.

3.4.1990 Pozváni tajemníkem Peroutkou na jednání se zástupci UVčSV.Předběžně bylo dohodnuto:
Komise nových stanov/JUDr.Marek,JUDr.Havlan,JUDr.Fencl,ing.Kolář,s.Sobota/ se rozšíří o JUDr.Beránka,a ing.Novotného.
Pověří JUDr.Kubína a JUDr.Beránka přípravou podkladků potřebných k jednání o vrácení majetku včelařských družstev.
Rozšíří předsednictvo UVčSV o ing.Holého,ing,Malého,př.Zídka

6.4.1990 Pozváni do Olomouce na poradu s OV čSV...

v dobrém franta

Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme dostávat naše známé
příspěvky.
Bude ale zase na druhou stranu možnost obdržení příspěvku (dotace) z fondů
EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování nějakého provozu (stáčírny,
plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař, který má řekněme 5-30 včelstev na
to stačit nebude (jen možná kdyby to financoval z nějakého jiného zdroje). A
tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v okolí a společné
vybudování takovéhoto provozu.
Otázkou je, kdo se do toho pustí ...

Zdeněk Čejka


> po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou
> dotaci, nez treba
> prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho,
> asi nedostanem.
>

Dne po 15. září 2003 07:24 nezmart/=/quick.cz napsal(a):
Dobry den,

> veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou

to asi spis hygienik

> kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
> nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
> vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...

netusite nahodou nekdo, kde se dozvim co vsechno je potreba pro stacirnu medu
(mysleno med do sklenic)
a pro vytacirnu medu ( mysleno med s plastu do konve ), treba i pojizdnou ?

po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou dotaci, nez treba
prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho, asi nedostanem.

> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)

jinak oble kachlicky dovnitr, ani ven jsem v obchode jeste nevidel.

S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Kalendárium - srpen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091501

S pozdravem
redakce

Cena medu ať se nám to líbí nebo ne musí být
přijatelná pro českého zákazníka - cizina není
jistota. Osobně si myslím, že běžná kilovka by
měla být "zatím" do 100 Kč ( 90,95, 99 ...).
Nejen pro tu psychologickou hranici další nuly,
ale hlavně si myslím, že už je i pro nás
dostatečně zajímavá. Tj. Výkup alespoň 50-60 a
více.
Když už tu padlo téma vybavení - u nás už
veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou
kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...
Trošku to chápu ( u větších provozů ) a trošku mě
z toho mrazí. Kdo to má a kdo bude včelařit až
budou takhle důslední ???
Zase jsme papežštější než papež

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 6:56 dop.
Předmět: Re: cena medu

> :>Při návštěvě mega-super atd. marketů
> studuji nabízené medy. Zatím ve
> :>100 % jsem objevil pouze produkt s
> označením: "Země původu Čínská
> :>republika, Argentina, Česká republika"
> apod., žádný med pouze domácí,
> :>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za
> 140,- Kč kilo.
>
> Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou
> medy namíchány.
> V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg.
> Náš med se vyvážel za 60.-.
> Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.
>
> :>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého
> lokálního medu by určitě
> :>neměla být pod dvě stovky.
>
> Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
> Cenu určuje trh. Naše představy nikoho
> nezajímají.
>
> :>ale taky výzva pro marketing
> :>každého z nás.
> :>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný,
> nezávisle na tom, jak dobře
> :>si počíná u úlů.
>
> To uznávám, pokud někoho baví prodávat med,
> umí to a má na to vybavení
> podle předpisů.
> 99% procent včelařů takové vybavení nemá a
> nikdy mít nebude. Včelař je v
> prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a
> jaké má kontakty, protože už
> inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora")
> není legální, to je vlastně
> prodej.
>
> Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí,
> co mu přináší potěšení, na co
> má čas a co druzí ocení a v rámci zákona.
> Obchodníci se taky musí nějak
> živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150
> Kč, tak včelař by měl dostat
> aspoń 70-80, ona ta manipulace,
> homogenizace, stáčení, skladování atd. taky
> něco stojí. Jestli včelař má dost času a
> chce si hrát na obchodníka, tak
> férově a s hygienicky schváleným vybavením.
> Jinak je to určitý druh
> parazitování na celkovém nepořádku.
> Eman
>

:>Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
:>100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
:>republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
:>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.

Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou medy namíchány.
V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg. Náš med se vyvážel za 60.-. Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.

:>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
:>neměla být pod dvě stovky.

Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
Cenu určuje trh. Naše představy nikoho nezajímají.

:>ale taky výzva pro marketing
:>každého z nás.
:>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
:>si počíná u úlů.

To uznávám, pokud někoho baví prodávat med, umí to a má na to vybavení podle předpisů.
99% procent včelařů takové vybavení nemá a nikdy mít nebude. Včelař je v prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a jaké má kontakty, protože už inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora") není legální, to je vlastně prodej.

Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí, co mu přináší potěšení, na co má čas a co druzí ocení a v rámci zákona. Obchodníci se taky musí nějak živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150 Kč, tak včelař by měl dostat aspoń 70-80, ona ta manipulace, homogenizace, stáčení, skladování atd. taky něco stojí. Jestli včelař má dost času a chce si hrát na obchodníka, tak férově a s hygienicky schváleným vybavením. Jinak je to určitý druh parazitování na celkovém nepořádku.
Eman

Program pro DOS je na http://home-1.worldonline.cz/~cz526166 ale mozna je nekde novejsi verze.

Pol

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

3844

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Prosím o pomoc odkud stáhnout poslední verzi programu evidence ZO ČSV. Dík

Tak tenhle člověk mi mluví z duąe :o)!
Arnoąt
----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 6:33 PM
Subject: Re: cena medu


> Při návątěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
> 100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
> republika, Argentina, Česká republika" apod., ľádný med pouze domácí,
> nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
> Z toho mi vychází, ľe cena naąeho dobrého lokálního medu by určitě
> neměla být pod dvě stovky.
> To je sice ąílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
> kaľdého z nás.
> Pokud včelař dobře neprodá, není úspěąný, nezávisle na tom, jak dobře
> si počíná u úlů.
>
> Ivan

Myslím, ľe je to spíą o obchodním umění a sebevědomí.
Kdo si nevěří, prodá levně. Ovąem potom dělá medvědí sluľbu sobě i tomu
produktu.
Lidi jsou uľ takoví, ľe si toho co je levné neváľí.
Kdyľ mi někdo řekne, ľe se někde prodává za 50-60,-Kč, moje první myąlenka
je,
ľe to je nějaký brzy vytočený nakvyąený ąunt.
Nedegradujte hodnotu medu tím, ľe ho budete prodávat přílią lacino.
Zjistil jsem, ľe za ten rok prodám produkci, ikdybych ho prodával za 100,-
Kč.

Věřte tomu co produkujete, dělejte to co nejlíp a určitě budete mít hrdost
si říct odpovídací cenu.

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 2:54 PM
Subject: Re: cena medu


> Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na
> vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To
jen
> co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá
> cena. Myslím, ľe to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm
> dědulům. Oni jsou rádi, ľe se toho zbaví za víc neľ dávají ve výkupu a bez
> běhání.
> Eman

Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
neměla být pod dvě stovky.
To je sice šílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
každého z nás.
Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
si počíná u úlů.

Ivan

Také se dá použít vrtačka Narex s regulací otáček od nuly, přímo na hřídelku, žádný převod, uchycená do objímky stažená šroubem. Hlavička je na 13 mm , což je většina hřídelí košů. Vytáčí se tipováním- vypínačem nebo nastavením regulace. 1,5 sezony, žádný problém, nikdo zatím nic nehlásil. Použití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.

Vodička

Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To jen co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá cena. Myslím, že to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm dědulům. Oni jsou rádi, že se toho zbaví za víc než dávají ve výkupu a bez běhání.
Eman

Mám len kvalitnú medovicu takže za 130 Sk - ale to len
pre známych pretože to je pod cenu (ak zarátam zvýšenú
prácu).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Za 100Kč..A stále ho mám málo..
Pavel

----- Original Message -----
From: <alesmolcik/=/t-email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 12:14 PM
Subject: cena medu


> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Za kolik je uvedeno v anketě ve Včelařských novinách.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: alesmolcik/=/t-email.cz [mailto:alesmolcik/=/t-email.cz]
> Sent: Friday, September 12, 2003 12:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: cena medu
>
>
> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>

Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales

Souhlasím s kolegy - je to drsňárna a nepoužívám to jako pravidelnou
metodu. Není ale třeba mít strach, včelstva to vždy velmi dobře
přestála a na jaře se rozjela jako divá.
Ivan

P.S. Zajímavost ke stavění/nestavění: tady http://www.honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm
je namalováno, jak se zmenší výnos medu, když včely musí stavět z
mezistěn. Pak holt mají Američani mor skoro všude...

> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

V prosakovacím krmítku je nad krystaly cukru voda jen trochu obohacená cukrem. To je ideální prostředí pro růst těchto hub. Vedle čistoty a použití propolisu k desinfekci roztoku je možné použít místo nerozpuštěného cukru přímo cukerný roztok nebo použít menší flašky.
Klasické prosakovací krmítko musí včelstvo stihnout vybrat tak do tří dnů, aby se voda nad cukrem nezkazila. Pokud je v noci chladněji, tak pod 15 - 20 st. C, slabší včelstva to už nestihnou.

Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.

Dovoluji si upozornit na článek o škůdci Tumida na serveru státní veterinární správy ČR: http://www.svscr.cz/hlavni.php?co=clanek&AOID=3C1C7D4B-9189-47A4-B656-788982552465

jose

Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška -
takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění
včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely
náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně
a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např.
včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní
intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v
kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně
náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v
drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v
rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám.
Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a
zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003.
str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování
včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi
diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...

K. Čermák


> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman

Především používat čistou pramenitou vodu. Samozřejmě že i mít čisté
sklenice - vydesinfikovat třeba Savem (a pak dobře vypláchnout). Není-li k
dispozici čistá voda nebo nemáme-li jistotu že je vpořádku, mělo by pomoci
dát do každé sklenice pár kapek propolisové tinktúry.

K. Čermák


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Přidávám do roztoku pár kousků propolisu Jarka


----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2003 8:55 AM
Subject: Studené krmení


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Nové články:
===========

Důkaz o doletu včel za snůškou:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091001

S pozdravem
redakce

Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
Diky Honza

Priatelia,

otazocka pre odbornikov na farby-laky.
Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize
miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou.
Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to
zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru
farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude
sa to potom z tej starej farby supit?

Dakujem


Pista

Viz Včelařství č. 1/1990, strana 12:
Ing. Titěra: Neklidné zimování
". . . Tragické konce mělo použití některých typů krmiv na bázi
invertních cukrů. Zejména, když kromě sklonu ke krystalizaci měla krmiva
i vysoký obsah jedovatého vedlejšího produktu HMF, který vzniká v
cukerných roztocích při dlouhodobém zahřívání v kyselém prostředí. Také
přídavek soli nebo tuku je značně škodlivý. . . ." (= citace z článku).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Čermák K. [mailto:beestn.zubri/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cukor
Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.

Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí,
případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků.
Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech
pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je
to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím
kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek
plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a
určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř
jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy,
aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM
Subject: Re: cukor


> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
>
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..

Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman

Uz je to dost davno co jsem to cetl.
Voskove zlazy produkuji u mladusek vosk bez ohledu na to zda je kde stavet
ci ne.
Zda ma na tvorbu vosku u mladusek vliv hlad a jaky vliv, o tom nic nevim.
Voskova zlaza patri mezi zlazy s obnovitelnou funkci. Takze pri
norskem-finskem zimovani (a myslim ze jsem potkal i jiny nazev) vyrabeji
vosk i starsi vcely. (A taky po usazeni roje.)
U starsich vcel, nedostatek glycidovych zasob urcite zpusobi, ze stavet
nebudou.
Libor Jarolím
Stará Belá


> Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
> bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
> ? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejsie
> (nemám to nastudované)?

> > Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> > Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> > nedá dělat. Pokud nemají
> > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> > včely zase uklízet. A
> > vynáąejí ho z úlu ven.
> > Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> > plásty a nebo vosk
> > vynáąejí ven.

Poslední rozloucení s prítelem Jindrichem Bohácem se koná ve ctvrtek 11.
zárí ve 14.30 hod. v obradní síni Krematoria v Semilech.

Vcelarum z jizní Moravy, kterí by se chteli posledního rozloucení zúcastnit,
mohu nabídnout ve svém aute volná místa. Predpokládaný odjezd z Brna bude
asi v 11 hod., návrat asi ve 20 hod. Nemáte-li do Brna a zpet dobré spojení,
muzeme se domluvit, ze vás vyzvednu i vysadím na jiném míste.

V. Protivínský

protivinsky/=/quick.cz

Tel.: 519 349 393

Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejšie
(nemám to naštudované)?

Peter M.

--- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote:
> Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> nedá dělat. Pokud nemají
> kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> včely zase uklízet. A
> vynáąejí ho z úlu ven.
> Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> plásty a nebo vosk
> vynáąejí ven.
> Vyber si. :-)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>
>
> > Keď sa tu už tak často spomína to fínske
> zimovanie,
> > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v
> období
> > hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika
> (27x42)a
> > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> > rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> > hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> > Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky
> na
> > konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v
> období
> > hlavnej znášky ?
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je potřebné nechat včelstvo stavět.
Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím nedá dělat. Pokud nemají
kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí včely zase uklízet. A
vynáąejí ho z úlu ven.
Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové plásty a nebo vosk
vynáąejí ven.
Vyber si. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
> tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
> hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
> či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
> konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
> hlavnej znášky ?

Na stránce http://www.xs4all.nl/~jtemp/H2O2.html je (prý) jednoduchá metoda testu na nepřehřátý med. Je to založeno na testovacích papírkách na H2 O2 (hydrogen-peroxide testtrips Nr. 10.011 ), používaných v potravinářství.
Nevíte někdo, kde by se to dalo koupit?
a vůbec kde by se daly sehnat lakmusové papírky, případně na test dusičnanů ve vodě.
Eman

Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
hlavnej znášky ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Před chvílí jsem se vrátil od včel ( nedočkavě jsem kontroloval přijetí v
pátek přidaných dvou matek) a pro účel doplnění informace o přípravě sirupu
jsem si ji znovu osvěľil. Tak bych své včerejąí doplnění textu jeątě doplnil
pouze tím, ľe u přípravy sirupu stejně musí člověk stát, občas zamíchat, pak
hlídat aby to nevykypělo a nepřeteklo ( cukr umí báječně hořet ). V
okamľiku, kdy sirup začne kypět vypnu plyn ( to uľ je sirup čirý). Měl jsem
tuąení, ľe deląím ohřevem vzniká HMF stejně jako u neąetrně rozehřívaného
medu a za doplnění informací děkuji. Současně přiznávám, ľe k podmínce
čirosti sirupu nemám jiný důvod, neľ tradici - tak připravoval krmení pro
včely můj děda i mnoho daląích včelařů. Nicméně pro účely finského zimování
se mi to stále jeví jako optimální z hlediska včel i mého. Běľné krmení
produkčních včelstev dělám prosakovacími víčky. Tam uľ ani o jiném způsobu
neuvaľuji. Přecejen chovám včelstva, která jsou v prostornějąích
úlech silnějąí a snáze si bez újmy poradí i s moľná obtíľnějąím zpracováním
studeného roztoku a to dokonce v době ( srpen ), kdy se na zpracování
podílejí včely, které stejně do zimy nedoľijí. Pouze poslední zářijovou
dávku ( na zataľení ) uľ tradičně dávám sirupem. V té době je uľ u včel méně
práce a beru to tak trochu jako odměnu pro včelky, takový dezert na závěr
sezony s kterým si rád dám trochu víc práce já - abych ji uąetřil včelkám.
Pepakala

----- Original Message -----
From: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
Subject: Re: cukor


> Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
> zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
> Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu
se
> v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
> tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
> malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
> jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
> koncentrace a přijaté (působící) dávky.
>
> K. Čermák
>
> > Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety
ve
> > Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním
na
> > jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
> třeba
> > kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
> desítku
> > minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro
zimní
> > zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> > nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> > vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
> vaří
> > třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství
pro
> > zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> > výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> > sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> > nevznikají.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu se
v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
koncentrace a přijaté (působící) dávky.

K. Čermák

> Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve
> Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním na
> jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
třeba
> kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
desítku
> minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní
> zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
vaří
> třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství pro
> zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> nevznikají.

> Konečně nejsem s tím acetonem sám ...
> vyzkoušel jsem všechny dostupná rozpouštědla a
> aceton to vyhrál i u mě právě pro svou
> dostupnost, rozpouštění a relativní neškodnost
> i když všichni tvrdili,že jedině líh ... (na
> tinkturu ho chápu )

Pozor, rada rozpouštět vosk v lihu - to je dosti rozšířený omyl. Vosk
se v lihu nerozpouští.


J. P. Baudiš
-------
V mudrych knihach pisu ze za tepla.
Skusal som to s denaturakom a nie je to ktovieco.

ANmi

na jar je to vhodne podnecovanie, lebo vcely lietaju len do 1 km. Teraz v
lete by si takto prikrmoval vsetky vcely v okruhu 5 km / to by asi nebolo
velmi rentabilne /

Matej




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: cukor
09/08/2003
02:46 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom zo stanoviš�a mimo ú¾ov - t.j. ako keby z
napájadla na vodu - èiže umiestni� niekde pred úle 4 l
f¾aše s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keï
nie je znáška) - dala by sa tak zníži� prácnos�, len
èi by sa vèely ve¾mi nebili.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je to super na rabovku. Skusil som to z jednym ramikom pred ul a prisli
ma zalovat ze sa roja vcely. A bolo to uz vecer.


Pista


----- Original Message -----
From: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 2:46 PM
Subject: Re: cukor


>
> Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom zo stanovisťa mimo úľov - t.j. ako keby z
> napájadla na vodu - čize umiestniť niekde pred úle 4 l
> fľase s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
> nie je znáska) - dala by sa tak zníziť prácnosť, len
> či by sa včely veľmi nebili.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
> http://sitebuilder.yahoo.com
>

Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom zo stanovišťa mimo úľov - t.j. ako keby z
napájadla na vodu - čiže umiestniť niekde pred úle 4 l
fľaše s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
nie je znáška) - dala by sa tak znížiť prácnosť, len
či by sa včely veľmi nebili.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com