Archiv Včelařské konference

pridávam sa k diskusii o zimných zásobách neskôr, ale za seba môžem povedať, že u mňa sú včely na mede tento rok na 100%, minulé roky to bolo tak 75% med, ostatok cukor. Totiž posledné roky sa vyskytuje v okolí znáška medu z lucerky a tento rok sa čas kvetu pretiahol až do septembra a ja som už musel začať liečiť Gabónom, takže im dosť veľká čásť znášky zostala na zimu. Čo mám jedno včelstvo na váhe, tak to išlo s 2,5 NN zásob, to je dobre aj cez 30kg. Takže na jar sa nemusím báť miešania medu s cukrom.

>Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.<
------------------------------------------------------------
Také jsem to několikrát zkoušel i roztokem. I když se zdálo, že včely nemají žádný přínos z okolní přírody, tak mi suchý cukr vynášely a ten tekutý cukr braly velmi málo, tedy házely na něj bobek. Tekutý mi berou pouze oddělky do doby, než se cítí jako dospělé včelstvo. Škoda cukru v květnu až červnu, po týdnu ve sklenicích šlemovatí. Možná na Sahaře je tomu jinak. Nebo je tomu jinde jinak a nebo máte jiné zkušenosti. Já však tomu krmení včel cukrem v květnu až červnu moc nevěřím.
JK

Dne Tuesday 12 of January 2010 15:17:11 KaJi napsal(a):
> Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.
>
> Honza
> ------------
> No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
> Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem
> včelíně:-)
>
> Karel:-)

mate na mysly neco ve stylu SankPeterburskeho ridice, co si podomacku vyrobil
nastrazny system s urizlou brokovnici pod sedackou ?

Honza

A co vám provádí taniny z dubu ?

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám se dosaženými výsledky za posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na trvalém stanovišti začínal s 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca 30. Samozřejmě, že záleží na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech si již tato včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3 nižší výnosy. Při prvním točení na přelomu května-června se to ještě neprojevuje (to jsou stále výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při druhém točení v polovině července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca 15 včelstev to dělalo cca 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu včelstev okamžitým krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom mistě cca 60 a prý žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3 roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
Díky za názor.

> A co vám provádí taniny z dubu ?

potrefena husa...

jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku, mozne je v mem pripade vse - pardon.

Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)

T.H.

"I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný včelař nepřizná.
"To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí, jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního jarního medu.

> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.

Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.

T.H.

Uvádí se, že bukové dřevo je "nejčistší" , obsahuje nejvíc celulózy a nejméně ostatních příměsí. Proto taky, i když je tvrdé, poměrně rychle hnije. Myslím, že vedle buku by se na to hodilo i hodně jiných dřev. Hranol bych vyvařil ve vodě, pokud to je možné nebo na pár měsíců hodil vyloužit rozpustné látky do studně nebo tak nějak.

Vaše teoretické úvahy o louhování jakéhokoliv dřeva při pastování je hotové bláznovství Těh pár minut kdy je to v daném roZtoku nestačí to dřevo ani med nasáknout natož aby ten med něco ze dřeva vyplavovalTaková macerace aby se z toho dřeva něco měřitelného do medu dostalo by musela trvat týdny neřkuli měsíce.
Já jsem se však setkal s názorem jednoho zákazníka, že právě to míchání ničí Jakousi tu včelí energii a z medu je jen již sladký roztok. pro něj pak nechávám jen med vykapaný z víček aby neprošel ani medometem.
NÁŠ ZÁKAZNÍK , NÁŠ PÁN!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? hranol
> Datum: 13.1.2010 07:45:43
> ----------------------------------------
>
> > A co vám provádí taniny z dubu ?
>
> potrefena husa...
>
> jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku,
> mozne je v mem pripade vse - pardon.
>
> Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)
>
> T.H.
>
>
>

Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 07:56:40
> ----------------------------------------
> "I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20
> kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
> Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o
> namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou
> zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty
> prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z
> druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé
> množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první
> snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný
> včelař nepřizná.
> "To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit
> květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby
> a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
> To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně
> včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi
> snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o
> nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat
> na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby
> množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané
> "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev
> s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
> Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim
> a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až
> na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je
> obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na
> jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva
> prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do
> medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu
> zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká
> procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované
> plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
> Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí,
> jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo
> jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší
> obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního
> jarního medu.
>
>
>

Taky jsem k poklesu výnosů ze stanoviště v červenci a srpnu při zvýšení počtu včelstev došel. Jedná se o to, že na průměrném stanovišti je největší nabídka snůšky, kvete nejvíc květů v květnu. Pak postupně klesá. Když včelstvo pouze pro výchovu plodu a podobně spotřebuje každé denně půl až kilo sladiny, v pozdnějším období v létě při větším počtu včelstev včely nasbírají v okolí sladinu jenom pro svou spotřebu nebo i to ne a trpí hladem. Podstatné jsou přirozeně několikaleté výsledky na stanovišti při zhruba stejném počtu včelstev, aby se vyřadily extrémy a vznikl nějaký průměr.
Tady podle mně vychází omyl s časným krmením na zimu, na zkoušky bylo použito stanoviště, kde byl v červenci a srpnu kvůli velkému počtu včelstev na stanovišti nedostatek přírodních zdrojů sladiny. Když pak byla porovnávána včelstva, která byla na zimu nakrmena ke konci července a tudíž prožila červenec a srpen v dostatku zásob pro vychování zimní generace a včelstva, která byla nakrmena ke konci srpna a v září a tudíž červenec a většinu srpna prožila v nedostatku, logicky první skupina byla na tom další rok na jaře mnohem lépe. To podle mně bylo následně špatně vyhodnoceno a došlo se k oficiálnímu chybnému dogmatu, že nakrmit se musí v létě na zimu co nejdřív, aby proboha zimní včely si ani trošku nemákly a nebyly chudinky upracovány.
Takže co s tím? Podle mně záleží, jaký med, případně kolik peněz chce včelař z toho jednoho stanoviště získat. Jestliže chce v první řadě květový květnový a červnový med a více peněz z stanoviště, chová na stanovišti větší počet včelstev přizpůsobený květnové a červnové snůšce. Potom musí počítat s tím, že v červenci přikrmuje a na začátku srpna by už měl krmit na zimu. Jesliže chce protáhnout snůškové období až do srpna a preferuje pozdní červencový a srpnový med, musí počet včelstev na stanovišti prostě přizpůsobit červencové až srpnové nabídce sladiny v přírodě, neboli je mít znatelně menší. A v případě chovu většího poštu včelstev mít podstatně víc stanovišť. Mně vychází, že by počet včelstev v tomto případě měl být na stanovišti zhruba takový, aby tak jeden rok z pěti byl díky nějakému výkyvu počasí špatný a včely se musely v červenci a srpnu přikrmovat a zbývající roky byla v červenci a srpnu snůška pozdního medu. Kterého si já osobně velmi cením. Co se týká krmení na zimu, tady v předhůří Beskyd se občas objevi velmi chladné noci a ranní mrazíky už na začátku září a tudíž optimální dobu k začátku zimního krmení považuji druhou polovinu srpna a září potom k dokrmení. Ale třeba někde na jižní Moravě nebo v Polabí bych asi zkusil protáhnout snůškové období o jedno vytáčení a začal krmit na zimu až na začátku září. Podle toho, co v okolí roste a dává na konci srpna snůšku.
Tady nás podle mně čeká diskuze, kdy je krajina převčelená a kdy ne. Jestli má být počet včelstev v krajině nadstavený na tu květnovou snůšku a v červenci a srpnu standartně včely držet na cukru, protože krajina je neuživí nebo jestli má být počet včelstev několikanásobně nižší tak, aby včely měly přírodní snůšku po celé produktivní období až do srpna.

"Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice."
Přesně tak.
"Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť velice často.

Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 08:57:52
> ----------------------------------------
> "Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů
> obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako
> každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které
> obsahuje nektar a medovice."
> Přesně tak.
> "Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s
> nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá
> znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych
> takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v
> supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť
> velice často.
>
>
>

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka, hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá, supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
B.V.

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 09:19:39
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a
> tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
> Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem
> s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to
> vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle.
> Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě
> neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu,
> který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
> Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka,
> hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní
> se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána
> BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek
> nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
> Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to
> minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem
> nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod
> kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to
> vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
> Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá,
> supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen
> extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
> B.V.
>
>
>

"Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice."
Z velké části ano, ale mám pocit, že i nějaká vlastní cukerná příchuť tam je. Trošičku možná řepa? Rafinace řepného cukru je sice hodně dokonalá, ale stoprocentní není.

"http://leteckaposta.cz/594755862" Pokud to na fotce byl nejhůř napadený strom, nic to v takové míře neznamená. To se jen příroda vyrovnává s tím, že ty stromy nejsou na pro ně úplně nejvhodnějším místě nebo jsou příliš blízko u sebe a ten neslabší potom prostě v tom závodu o prostor prohrává a jen živoří. Příroda nejsou auta nebo mašiny, co musí být napulírované a vyleštěné jedna jako druhá. Podobnou fotku bych udělal v každém trochu přírodním lese.

ZU Praha Medokomise za za vedeni jeste Kovare a Holecka. Revise :Cermak,Novotny Gotwald,Hess,zjistila prebytek 3000Kc a tato kontrola byla zamlcena. Od 1.1.1931 prevzal vedeni Cermak za asitence tajemnika Vylety. Nove vedeni misto toho oznamilo 8500 Kc ztraty a prestehovalo se se z veletrznich mistnosti na Zizkov k p.Smidlikove,kde za predani mistnosti a postoupeni zakazniku zaplaceno 18.000 Kc.

ZU Brno Valna hromada.Cena medu klesa konkurenci ze Slovenska a Podkarpatske Rusi.Nekolik clenu nezachovavajici zasady prodeje bylo ze spolku vylouceno.Spolkovy dum nema zaklady a nelze jej nadstavit o dalsi patro.Bylo schvaleno aby cukr po 3leta byl uctovan 4Kc a rozdil 40 hal.mezi cenami odveden do svazu a fondu ZU.Az fond dosahne nalezite vyse,bude vytezku pouzito k dotycnym ucelum: Nebude zadneho prispevku na pojisteni. Druzina plemenneho chovu navrhuje,aby clenstvi v druzine bylo povinne s prispevkem 10 Kc/na clena-schvaleno.Skvaril podal navrh na novou normu ulu.Zvolena komise:Skvaril,Adamec,Kucera.Dostal,Savvin.Vysoka skola zemedelska za propujceni mista na oplozovaci stanici v Kurim 5Kc/rocne-umistneno 40 vcelstev.

ZU Praha Valna hromada: Nebylo vyckano navrhu spolku a kandidatni listina rozdana.Provedeny volby:odevzdano 249 listku zastupujici 574 hlasu,zvoleni na 3roky. Starosta Vancura 573 hlasu,zastupce Jaks 516,jednatel Vyleta 471, pokladnik Kolar 416,redaktor Schonfeld 565,.Medokomisi povede predsednictvo za spravy Cermaka,kteremu se prideluje plna moc.Osveta a vyucovani je vyhradne v rukou statniho ustavu.

Svaz Valna hromada pritomno 26 clenu:Usneseno zakoupiti cenne papiry na 5.5% urok.Clensky prispevek zvysen na 50hal.Holecek se vzdava funkce tajemnika.Volby na navrh Ferdinanda provedeny aklamaci.Starostou Vancura ,zastupci: Kyselka-Gasperik.,tajemnik Vyleta,pokladnik Kolar,redaktor Schonfeld.Schvaleno nevydavati -Revui-ale vedecke knihy.Je povinnosti ZU a Svazu aby distribuci medu zarucil,a tem kteri maji malou sklizen-dostali cenu vetsi.naproti tem co maji sklizen velkou jim pomahali.Vyloucit vsechny cleny organisace z org.kteri by obchodovali z dovezenym medem.

Tajemnik Vyleta predlozil ucet -MEDOKOMISE-k 31.12.1931 zrata cini 85.489 Kc.Drive pripadala rezie na 1 kg 8 Kc,nyni 4 Kc.Pokladnik Kolar navrhuje aby se ztrata odepsala.
Zakouprno medu: ceskeho 72 q, slovenskeho 55 q,podkarpatskeho 22 q. Ceskym vcelarum vykupuje se za 13 Kc,.v Praze se prodava za 24 Kc.

Brnensky spolek ma v rukou kopii zpravy o revisi ZU Brno za r.1931 podepsane revisory Palcikem a Richtrem.Jsme presvedceni ze tentokrat redaktor (dr.Soudek ) v zajmu pravdy a dalsiho pokojneho vyvoje zverejneni neodmitne.

Dne Wednesday 13 of January 2010 07:28:04 Ale napsal(a):

> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.


dobry den,

od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.

Honza

dobry den,
>
> od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
> tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.
>
> Honza
>

Parada tak ted uz to jen poroste :-)
Njn krize je globalni :-))

A pak se ucte vcelarit :-(

T.H.

kolik je včel v jednom úlu

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.

Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
B.V.

Taky na konferenci (nebo možná ve včelařství) sem to už taky viděl
napsaný, že by se správně mělo pastovat tak, aby se do medu nevmíchával
vzduch. Bohužel sem si to četl až když sem měl napastováno, a to sem to
bohužel tak našlehal, že tam mám snad víc vzduchu než medu. Med nic
nedělá, nekvasí, nezčernal nebo tak, ale když ho nabíráte ze sklenice,
tak je takový nadýchaný/napěněný, je poznat, že v něm nějaký vzduch je
vmíchaný /aspoň mám víc medu/. Přístí rok se budu snačit míchat tak,
abych do medu vzduch nedostával, uvidím jaký bude výsledek. Letos nicmoc.

Na webu Honzy Jindry je článek o dosoušeči medu, tam se med taky míchá,
a má na to nějakou fintu, aby se při míchání do medu nedostával vzduch,
pak by se prý tvořila "tvrdá pěna". Nevím přesně co to je, ale asi v tom
bude nějaký problem...., kdyžtak mrkněte na ten web.



petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
>> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
>> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
>> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
>> mělo probíhat vlastně pod hladinou?
>>
>
> Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.
>
> Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.
>
> T.H.
>
>

"od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii."
Já to sleduji v podstatně delším intervalu. Na mém lesním stanovišti původně bylo v doletu takových 40 % plochy pole, takových 20 % socialistické smíšené lesy vzniklé tím, že kdysi tam někdo vyřezal nejlepší stromy a zbytek zarostl náletovými dřevinami, takových 20 % pobřežní listnatý porost kolem potoků a takových 20 % extenzívní kvetoucí louky sekané tak 2x ročně na seno. V 60 a 70 letech tam snůška začínala v dubnu při rozkvětu břízy, to bylo vytáčení z řepky, smetánky a podobně, potom bylo vytáčení v druhé polovině května, to byl javor klen, pak byla první polovina června, to byl med z maliníku, v červnu pak byla ještě jedna snůška, medovicová, pak byla v červenci snůška z lip a po lípách malolistých byla ještě poslední medovicová snůška. Včelín byl plný včelstev, 12 nebo možná dokonce až 16 včelstev a jak se v květnu vyřešilo rojení, stačilo až do poloviny srpna co dva, tři týdny jenom chodit do včelstev a vybírat plné medníky. Tehdy by se možná na tom stanovišti uživilo i 30 včelstev. Pokles začal, když v 80 letech udělali vedle stanoviště vodní nádrž. Zlikvidovali v údolí potoka spoustu lip a javorů a zatopili ho, ochudili tak okolí o znatelné množství těchto stromů plus maliníku a luk, navíc na další nezatopené lípy a javory a louky musí od té doby včely létat nad vodou. Od té doby se začínaly objevovat hubené roky, kdy těch 12 včelstev mělo mizernou snůšku nebo později v létě po lípách i hlad. Další pokles snůšky nastal v 90 letech, kdy soukromí majitelé dostali zpátky lesy a začali divočinu čistit a přeměňovat na plantáže dřeva. Nyní je to stanoviště tak na uživení 5 - 10 včelstev. Technologie se přirozeně od té doby změnila....
V poslední době zaznamenávám trochu obrat k lepšímu, během posledních let se u nás namnožil kůrovec a vytvořil v smrkovách monokulturách znatelné paseky. Vytvořil tak na pár dalších let snůšku z plevelů zarůstajících ty paseky a protože kůrovec asi zůstane, majitelé tam asi nebudou dávat smrkovou monokulturu, ale listnáče nebo smíšený les. V poslední době zaznamenávám taky občas na pár měsíců neudržovaná ojedinělá pole, kde je potom nějaká snůška z plevelů. Největší nárůst snůšky v posledních letech je ale myslím z řepky, dříve byla v doletu řepka tak jednou za pár let, nyní dávají řepku na všechny pole odhaduji tak každý třetí rok, takže v doletu je prakticky každý rok.

nepočítaných

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <Leo0074/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely
> Datum: 13.1.2010 19:46:06
> ----------------------------------------
> kolik je včel v jednom úlu
>
>
>

Ta víš, spory plísní roznáší sviňa vítr. Kam vítr, tam spory.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 22:20:30
> ----------------------------------------
> jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a
> zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.
>
> Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší
> zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z
> ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
> B.V.
>
>
>

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Zdravím.
Mám dotaz ohledně jakéhosi lapače rojů.Kdysi jsem někde na fotkách možná z Ruska nebo Polska viděl na včelnici postavenou trojnožku a na tom vyselo něco jako květináč dnem vzhůru.Mělo to podle fotek nalákat rojící se včely aby si sedly právě tam a nefrnkly někam jinam a vysoko.
Tak mě napadlo jestli by třeba nešlo pověsit nějaký menší plemenáč na strom kam dosáhneme a případně rojící se včelstvo do něj nalákat.Dát do něj pár mezistěn nebo tak.Souše by asi zlikvidoval zavíječ.Nezkoušeli jste někdo takhle lákat roje? Nebo nemáte nějaký odkaz kde jsou fotky a nebo povídání o tom?
Když si roj dokáže najít třeba opuštěný úl někde ve včelíně jako se to stalo kamarádovi tak "novej bejvák" ve větvích by mělo být dobré lákadlo.

Někde jsem četl,že má být tak 20 včelstev na stanovišti pokud v okruhu dvou km nejsou jiná. Váš soused to asi neví a s pomocí cukru včelaří jinak. Všechny na diskusi zdraví Robert.

Používám dřevěná kužele natřené včelím voskem rozvěšené po stromech stačí tři většinou na jihovýchd do 30 m od včelína, funguje to tak z 50%.Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl se jiný roj usadí radši než na ješte neobsednutý.Bedničky nefungujou.

někde jsem četl, že v ČR má být tak maximálně 100 000 včelstev.

Vše nad je proti přírodě:-)

Karel

>Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl<
-----------------------------------------------------------
A nebylo by lepší chovat včely tak, aby neměly přemíru chuti se rojit? Tyhle zaručené rojochyty moc nefungují.
JK

No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
Někdo další?

Zdravim vespolek,

vsude se hovori o porovnani poctu vcelstev pred revoluci a ted. Skutecne pokles je v absolutnim poctu vcelstev velky. Podivame-li se na to z pohledu poctu aktivnich vcel sbirajcich nektar, tak tam mam pocit opacny. V nasi organizaci je jiz vetsi polovina vcelstev v nastavkovych ulech a pocet vcel v techto ulech bude priblizne dvojnasobny oproti tomu co bylo historicky - plodiste, mednik a tot vse. Kdyz k tomu pridam, ze do nasi organizace jeste prijizdeji kocujici vcelari, tak na 10 km2 je cca 150-180 vcelstev a z toho polovina v nastavcich, tak ze pak se neni cemu divit kdyz si kolegove na schuzi stezuji, ze nemaji med.
K obnove lesa, dnes kdyz se obnovuje les, tak uz nikde v lese neuvidite nove nasazenou lipu, prevazuje buk.
Jeste ze zemedelci aby prezili, tak nedodrzuji osevi plany a repku davaji na pole vzdy ob rok, takze to nas vicemene zachranuje. Ikdyz dokola mame hodne poli, tak trend je takovy oproti minulosti, ze bud jeden rok jsou uplne vsechna pole kolem obce oseta repkou a na dalsi rok, zase nejblizssi repka je 4-5 km daleko a pak ji tam treba maji i 170 ha. Vsichni se snazi prezit, tak se chovaji racionalne, je to stejne jako u vcelaru o efektivite.

PZ

Počet včelstev na stanovišti není žádná napevno určená hodnota, ale musí se odvíjet od konkrétních snůškových podmínek do vzdálenosti řekněme ekonomického doletu dvou kilometrů od stanoviště.
Třeba takové pobřežní porosty kolem potoků. Dřív to nikoho nezajímalo, tekl prostě potok v přírodě a kolem něho prostě rostly stromy. Pak byl přechodný pás sekaných luk i nesekaných divokých porostů buřeně a ještě dál byly pole. Tady, kde bydlím, to bylo tak třetina, čtvrtina líp, tak čtvrtina javorů klenů, kolem toho na volných místech maliník a mezi lesem a poli občas extenzívní vlhčí louky s kvetoucími rostlinammi a v samotném tomto lese zase plno kvetoucích rostlin, od dubna to začínalo plicníky, petrklíči, sasankami, violkou a končilo na podzim v září ocúny. Pár hektarů takového porostu stačilo pro bohatou celoroční snůšku až do srpna tak 10 včelstev. Pás takového lesa kolem potoka byl široký místy 50, místy 150 i víc metrů. Na stanovišti v blízkosti dvou, tří takových potoků, kde je v doletu nějaká stovka hektarů takového lesa, by klidně mohlo být celoročně i 30 - 60 a víc včelstev. U nás tyto lesy za těch cca 40 let nějak zchudly a prořídly, pokud chci vidět dnes podobný les, jako tam byl u nás za mého mládí, musím nyní ujet takových 15 - 30 kilometrů do chráněné oblasi v Beskydech někde kolem potoka hned pod horou...
Zase třeba uprostřed nějakého novodobého satelitního městečka, kde skoro všichni mají anglický trávník a maximálně uprostřed zahrady pár jehličnanů, by se docela určitě na ukruhu dvou kilometrů mohla uživit střelím tak dvě včelstva. Těm by stačily v okruhu dvou kilometrů ty okrasné kytky, které budou na každé 20 nebo možná sté zahradě plus třeba nějaké ponechané solitery z doby před vznikem městečka plus třeba nějaká zanedbaná zahrada s kvetoucím plevelem či nějaké divoké kytky na nějakém zapomenutém kousku příkopu a podobně....
Realita bude tak někde mezi tím. Někde v okruhu dvou kilometrů bude pastva tak pro 10 - 20 včelstev dohromady a pokud to včelaři na tom místě přeženou, budou včely v červenci a srpnu, nebo i dříve trpět většinu roků hladem a někde mohou být na podobné ploše desítky včelstev a ještě nějaká další stovka včelstev kočovných včelařů může přijet a pro všechny bude dost.....

Nemyslím, že dříve ve starých úlech byla automaticky polovina včel proti dnešním nástavkovým úlům. Záleželo na období a na včelaři. Počet přezimovaných včel mohl být poloviční i menší, už proto, že tehdy se kraňky vybíraly na geneticky daný malý počet zimních včel. Ne jako dnes, kdy se vybírají linie kraněk, co za dostatku prostoru v podletí mají co nejsilnější zimní generaci včel. Přes léto a tudíž v počtu létavek mohl být rozdíl podstatně menší. Záleželo, jaký to byl dobrý včelař. Včelař, který ve svých úlech zvládnul rojovou náladu, měl zhruba od poloviny května do poloviny srpna starý úl našlapaný do posledního centimetru krychlového včelami. U normálního zadováku to je 2x12 rámků 39x24, to je skoro dva a půl nástavku, já jsem měl zadováky na 2x 14 rámků 39x 24. to jsou skoro 3 nástavky 39x24. Ale skutečně hustě obsazených včelami, zatímco v nástavkových úlech s dostatkem prostoru je ta hustota včel znatelně menší. Pokud by se to mělo přepočítávat na počet včel, v plném zadováku bylo zhruba tolik včel jako v nástavkovém úlu s prostorem větším o jeden nástavek.
Jiná situace byla u špatného nebo líného včelaře, který nezvládl rojení. Tam díky menšímu prostoru byly včely k rojení podstatně náchylnější, rojily se tedy podstatně víc než v nástavcích a taky jich zůstávalo po vyrojení v úlu méně a déle trvalo, než zesílily. Tam byl skutečně přes léto ten počet včel a tím i létavek klidně poloviční.
Problém spíše vidím ve zvětšení počtu samotných nástavkových úlů. Obsluha starého úlu byla podstatně pracnější než dnešního nástavkového, takže kde včelař dříve obětoval každou druhou sobotu a neděli na včely, zvládal maximálně 10 včelstev v zadovácích. Dneska za vynaložení stejného času jich zvládne 50 v nástavcích.....

Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě oceněna,dobrý den...

Naprosty souhlas,

take uz mam dalsi dve stanoviste v mistech, kde je opravdu vcel podstatne mene, to me letos, tedy loni zachranilo, takze i presto, ze byl rok slabsi, byl u mne vynos stejny jako predloni.

P.

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý. S pozdravem M. Václavek
Jednou mi jeden dlouholetý včelař oponoval, že je to blbost, všem dává stejně, protože by ani více nevzaly. Velkovčelaři mají svoje zaběhnuté metody.

Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje . Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje. Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší. Nebo v horším případě se pomůže těm, které rychle sílí a zásoby už nemají./“Šlo by dělat přímo cukrovou vatu v medometu“/.. . Stejně jako když pomáháte slabším včelstvům rámky s plodem, nebo celým nástavkem. Slabá včelstva mají jen slabý výsledek, nebo žádný.Náhradní nástavky nemám, ale toto je včetně přehazování známé.Nic nového. Nové jsou prostředky, metody, které tuto práci usnadňují, na výsledky musím taky čekat někdy s obavami, když něco změním.Pak to zveřejnit.
B.V. .

>>>Takže
lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.<<<

Nemáš tak docela pravdu. Jsou již známy dvě oblasti ve světě kde to není tak jednoduché pro pěstitele. jedna je v Číně v oblasti kde se pěstují hrušky Hashi. Po nezřízeném používání chemie v celé oblasti vymizely včely a po nich všichni další opylovači. Po vymizení včely se začala měnit struktura vegetace a z této příčiny právě i ti ostatní opylovači. Dnes hrušně opylují ručně. Něco podobného se dnes děje v severní Francii po nezřízené racionalizaci zemědělství.
Poučení také jde najít v historii kolonizace Ameriky a Austrálie včely tam osadníci dovezli, neb jim tam špatně rodily dovežené plodiny.
To, že dnes není v některé obci včelstvo, při naší hustotě sídel o ničem nevypovídá . Příkladně v mém případě v jednom směru letu pokrývám při doletu 3 Km 1 - 3 obce jsou známy dokonce případy kdy včely letěly za pastvou až 8 km.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti
> Datum: 15.1.2010 10:21:35
> ----------------------------------------
> Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v
> současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství
> muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za
> 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
> Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně
> rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde
> včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely
> vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své
> pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže
> lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
> hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
> pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha
> létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na
> to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od
> včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
> včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto
> zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě
> oceněna,dobrý den...
>
>
>

Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50 vcelstev.
Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku.
Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni.
Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu zákazníků.
Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let zmenila i skladba nabídky nektaru.
Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med.

V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém stnovišti tento med již 20 let skoro není.
O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují.
J.B.

Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti
> Datum: 15.1.2010 12:18:00
> ----------------------------------------
> Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos
> stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50
> vcelstev.
> Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku.
> Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev
> kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme
> být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni.
> Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné
> míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu
> zákazníků.
> Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let
> zmenila i skladba nabídky nektaru.
> Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice
> tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos
> z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil
> se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med.
>
> V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude
> specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci
> a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém
> stnovišti tento med již 20 let skoro není.
> O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují
> stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují.
> J.B.
>
>
>

> Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny
> Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně
> na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.

Nemohu hodnotit ale slysel jsem (a cetl) v souvislosti se slovama vigor a medovice pravy opak, a lze se vice docist na vigorbee.cz kdyz srolujete az k charakteristice nazvane Vice o vlastnostech kmene- vigor...

Muzete nekdo kdo mate zkusenost s vigorkou realitu okomentovat??
Diky

T.H.

Na zahradě u baráku jsme měli předtím tak 12 včelstev a snůška tam byla předtím dobrá. Pravidelná snůška byla v první polovině května z ovocných stromů, potom byla pravidelná snůška v červenci z lip malolistých a často byla i červnová smíšená snůška a medovicová snůška po lípách v srpnu. A když nebyla snůška, bylo to tak na uživení včelstev, takže nebylo třeba přikrmovat. Od té doby ubylo v okolních zahradách tak 80 % starých velkých ovocných stromů, i když toto některé roky nahradí řepka na poli v doletu. Prakticky všichni přestali sekat trávu na krmení a na seno, což znamenalo medování trávníků z pampelišky na začátku května, v druhé polovině května a červnu medování obecně z rostlin kvetoucích v trávě před sečí a potom v červenci a srpnu udržovací snůšku, bílý jetel a jiná květena, která stačila na obživu včel. Místo toho nyní hoblují trávníky mnohem častěji na vzhled, takže ty kvetoucí kytky zmizely. Staré lípy v prolukách, u baráků, co zbyly z dřívějška, kolem kostela více než z poloviny vykáceli a nasadili jen několik kolem kostela. Místo ovocných stromů někde přibyly okrasné, na jednom stavení přibyla dobře medující popínavka, místy možná přibyl bílý jetel, který stihne vykvést i při častějším sečení, ale to je málo. Odhaduji, že doma klesla kapacita snůšky na tak polovinu, na takových 5 - 6 včelstev. Místo mám pro takových 15, takže jak to vypadá, budu tam přezimovávat okolo těch 15 a na jaře nejméně 10 rozvezu po lesích a na podzim zase přivezu....

S kočovným včelínem s 20 včelstva jsem svého času pár let nakočoval na lípy k asi 4 hektarovému listnatému lesu s polovinou, třetinou lip malolistých. A tam bylo vidět, že těch 20 včelstev je už tak na hraně s kapacitou snůšky.
Taky jsem třeba kočoval v době mezi řepkou v květnu a jetelem v srpnu k lužnímu lesu kolem řeky, pás lesa, kde občas byly lípy, na každé straně řeky pás lesa tak 100 - 300 metrů široký, jinak lužní stromy, vrby, topoly, jasany,javory, nějaké akáty a podobně. Přes řeku pár stovek metrů daleko měl jiný včelař 12 včelstev v kočovném včelínu plus několik včelstev na zahradách, proti toku řeky necelý kilometr daleko měl další včelař tak 25 včelstev. Tam bylo evidentně převčeleno, protože nějaká snůška z lip byla jen ty nejlepší roky, ve špatných letech byl hlad. Ale zase jsem měl dobré vztahy s majitelem pozemku a současně traktoristou, co mi tehdy včely převážel a bylo to moje zimní stanoviště.... Občas tam byl zajímavý medovicový med, doslova černý jak bota...

Asi před 6ti lety jsem pomalu přecházel na vigor.
Moje původní včely byly dlouhodobá selekce z Dolu.
Polovině =10 včelstev jsem vyměnil matky za vigor a v červenci bylo asi 8-12kg cementové medovice asi z modřínu.
Přišel jsem na to včas,začal jsem to vytáčel ředit vodou a vytáčel. A měl jsem štěstí že moje původní včely to nepřinesly tak jsem to částečně vytočil a částečně rozházel po 2 plástech na okraje horních nástavků. V Zimě ani na jaře se nic nestalo.
Ale tak jsem se dozvedel že moje vigorky nosí cementovou medovici, je však pravda že smrkovou a dubovou za těch 6 let nenosily ale myslím že se nevyskytla.
(Vše to zjednodušuji. Samozřejmě že vím že se jedná o mix genů trubců stanoviště a genů inseminovaných matek z kterých chovám)
J.B.

"Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií."
---------------

Nemůžu říct, že by na tom Vigroky byly špatně, co se týče medovice. Např. letos mi donesly tolik medovice, že se mi o tom ani nesnilo, kolem mého stanoviště je totiž medovice spíše vyjímkou.

Těžko může existovat nějaký přehled linií, sice má každá linie svá obecná specifika (hygienické chování, mírnost, rojivost...) ale lze jen těžko hodnotit, zda ta či ona linie je lepší na konkrétní typ snůšky. Snůška je totiž závislá i na mikroklimatických podmínkách, které jsou všude různé. Dále i na biodiverzitě rostlin, v jednu dobu může dávat nektar nebo medovici více druhů rostlin, z nichž některá může být pro včely atraktivnější. Při výběru linie je dle mého názoru lépe se zaměřit na jiné vlastnosti než je využívání snůšky - vitalita, odolnost vůči nemocem atp.

Hezký den.

Jiří Danihlík

Dle mého názoru by se průměrný včelař počtem včelstev na stanovišti vůbec neměl zabývat. Vysvětlím proč. Asi před 25 roky jsem navštívil dolinu u Černého Váhu, kam nás zavedl Ing. Mačička a nedokázal jsem pochopit,jak se může na malém prostoru uživit 120 včelstev. Asi před 10-ti roky mi jeden bývalý profi včelař sdělil, že už nechce kočovat a nechal všech svých 170 včelstev na zahradě. ten rok měl průměrný výnos 35 kg/včelstvo, následující rok 40 kg/včelstvo /při stejném počtu/. Sám jsem si vyzkoušel něco podobného, když při počtu cca 130 včelstev na stanovišti jsem dosáhl obdob. výnosů. Z toho plyne: Je-li pořádná snůška, tak včely nejsou schopny vše sebrat. Na jaře je příroda štědrá vždy!

Včelařství Sedlaček nabízí vůně do rojochytů a nebo do rojáčků mate s tím někdo nějaké zkušenosti ? Zajímalo by mě jestli to funguje.

Dne Friday 15 of January 2010 04:41:13 Míra.P napsal(a):
> No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit
> asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
> Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je
> lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
> Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
> Někdo další?

bednicka (pouzita) s tmavou sousi funguje.

Honza

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

Vojtěch:
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje.
___________________________________________________________

Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné komory.

___________________________________________________________
Vojtěch:
Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší.
___________________________________________________________

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Iniciuji tímto k diskusi o klonu,liniích klonu ... "vigor".
Začnu positivy. ing Smělý je asi osmdesátníkem. Kromě teplého ustájení včelstev (v období leden únor a nízkého počtu jím chovaných včelstev, zvýšeného užití léčiv ) zádné negativní připomínky k jeho velmi častým článků nemám. . V minulém roce měl Ing. Smělý dobré výsledky s jednou vigor matkou, s jednou vigor matkou však mám i já velmi negativní zkušenosti. Nevím o kolik kg medu se jednalo ale to není důležité, důležité je že tyto hodnoty publikoval na stránkách včelařství a tím samozřejmě zvýšil o "vigor" zájem.
Já osobně mám pozitivní i negativní zkušenosti s "Vigor" , inseminovanými matkami. Přínos bych označil přibližně +30až 40%. Podle mne je to velmi vysoký a výhodný přínos.Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včly chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě.
Koupím si, objednám si a koupím si inseminovanou matku.
Asi je lepší než bežná, jestliže cíleně byl použity vlastnosti rodičů. (setkal jsem se však i s matkou kladouci hrboplod i nasledně u jejích dcer)
Mohu napsat údaje na štítcích jednotlivých matek, příklad : zUBO 70319, MÁMA MATKY zUBO 40277, OTEC MATKY zUBO 10405
MATKA TRUBCŮ zUBO 60401
NEVÍ VŠAK O JAKOU LINII SE JEDNÁ.S touto matkou jsem však spokojen protže svými osobnímy výnosy 88 a 102 kg výnosu se doposud zaplatila bez přínosu svých dcer které zvyšují průmět stanoviště asi na +- 50 kg.
Nevím zda přinese medovici.
Z matematického hlediska si pamatuji že rovnice o více neznámých nemjí řešení jestliže jich je měně než ....

Celý proces inseminace leží, záleží na faktu že si můžete vybrat i matku i otce. Zatim co selekce záteží pouze na výběru matky, (technika je mimo)
J.B.

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Bude používat Kyselinu mravenčí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:04:48
> ----------------------------------------
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>
>

a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:04:48
> ----------------------------------------
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>
>

Bude mit, ale mensi mnozstvi.

2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> > Datum: 15.1.2010 21:04:48
> > ----------------------------------------
> > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
> >
> > Děkuji
> >
> >
> >
>

a v dalším roce ještě meně, zato více varoázy.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:31:27
> ----------------------------------------
> Bude mit, ale mensi mnozstvi.
>
> 2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> > > Datum: 15.1.2010 21:04:48
> > > ----------------------------------------
> > > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> > > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> > > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> > > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
> > >
> > > Děkuji
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě. ...
------------

To by bylo docela zajímavé rozvést.


Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins. Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(

No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)

Karel

Mgr.Václav Kožušník napsal:

>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze.
>Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní.
>Poraďte jak postupovat.
.......................

Držet mu palce.
Kyselina mravenčí je přírodní léčivo a existují i účinnější aplikace než formidol.
Jak už tu jednou napsal GUPA, dokonce i Dol zřejmě připravuje účinnější aplikaci než současný formidol.

Ale myslím si, že pokud se při tom bude snažit selektovat na varroatoleranci a má v doletu trubce jiných než svých včelstev, stejně mu to budou sousedé kazit (šlechtěním roztočů a nešlechtěním včel na varroatoleranci). :)

Radek Krušina

Jak léčit nařizuje veterina(KVS). Pokud máte nařízeno léčit, musí léčení dodržet. Jinak ho nahlaste KVS. Slibují za nedodržení léčení pro fyzickou osobu pokuty až do 50 000 Kč.
Tonda
>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

M.V. se opět zde začíná etablovat a to docela agresivně.Nechme jej být,je to člověk vemi mladý a stejně jednou přijde k rozumu tak jako ostatní.Mládí je razantní a s příchodem stáří zpomalí,protože po zkušenost.zmoudří.
V.K. tento dotaz spíše patří směrovat na spolkovou právničku dr.Machovcovou,která zajisté k tomu zaujme své stanovisko.
Začínající včelař,který se hlásí do ZOČSV a má tyto podmínky na kterých trvá,tato organizace bezpodmínečně jej nemůže přijmout za svého člena.Neboť vědomě či nevědomě porušuje veterinární vyhlášku o léčení včelstev.Zřejmě to dělá s úmyslem,prodávat svůj med za vyšší cenu nežli ostatní včelaři. Ať tedy je na vlastní noze a ukáže co umí.
Ať dá organizace od něj ruce pryč.Po pár letech jak již někdo zde psal,nebude mít ani biomed,natož včely.

Jestli-že něco tvrdím,měl bych odpovědět,jasně a otevřeně.To že chce MartinV pragmatickou odpověď,to nesvědčí o agresivitě ani o etablování.To tvrzení nemusí zajímat jen MV.Na rozdíl od nás starších,si jde jen důsledně za svým.Proto buďme rádi,že tady je a zajímá se i pro nás.

Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník. Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.

"Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."

já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio, organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti % obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by jistě při delší zimě nepřežila.
Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo do sediska.
J.B.

Podle mně to chce za prvé projednání s veterinou, ideálně za přítomnosti toho včelaře, veterinář musí stanovit, jaké alternativní léčení mu povolí místo klasického chemického. Za druhé potom musí být s tím léčením spokojeni okolní včelaři ze ZO, podle toho ho přijmout nebo nepřijmout do ZO.

Co jsem slyšel různě o biovčelaření, veterina alternativní léčku obvykle povoluje, pokud není nález roztočů v měli. Pokud je, léčí se klasickým chemickým způsobem a med z tohoto roku potom nemůže být bio. Takže z toho vychází perioda, jeden, dva roky atd je biovčelaření, pak je nějaký rok normální včelaření s léčením roztočů a pak zase po splnění podmínek biovčelaření.
A jestli má tento včelař zájem o vstup do ZO, pak je podle mně ideální příležitost, když už chce dělat biovčelaření, navést ho trochu na další alternativní postupy, třeba na pravidelné letní setřepávání na mezistěny a norské zimování na nich ....

R. Polášek :"Takže já preferuji nastavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem."

v tématě "vigor" popisuji svoje problémy s posnůškovým a zimním období.
Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.
J.B.

Na mých stanovištích končí snůška v polovině srpna. Aspoň se o to snažím ukončit snůšku tak pozdě. Dříve jsem měl víc včelstev a včely občas měly hlad v druhé polovině června a potom na konci července a v srpnu, byly potom na lípu a na krmení na zimu slabší. Je fakt, že tehdy v zadovácích to méně vadilo než teď. Líp poněkud ubylo, takže jsem mohl snížit i počet včelstev. Ke konci července a v srpnu kvetou v lese a kolem ostružiníky, pcháče a lopuchy kolem polí, na loukách čekanka (štěrbák), netýkavka žláznatá a ještě potom spousta další buřeně v lesích a v trávě na okrajích lesů a polí. U baráku potom v pozdním létě živí včely to, co kvete v méně sekaných trávnících, kvetoucí zelenina, co ještě někteří lidi pěstují, dýně, tykve, okurky..., letos jsem zaznamenal zřetelnou snůšku z cca 20 metrů čtverečních stěny sousedova baráku obrostlé jakýmsi loubincem nebo něčím podobným....

...a včely měly občas hlad.

Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i pro ostatní!!!

"Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak?"
V nástavcích v zimě úplně jednoduše složením nástavků na sebe. V zimě se spojují úplně bez ohledu, jestli tam matka je nebo není, včelám to je jedno. Spodní a horní chomáč se vzájemně ucítí, buď teplem nebo vůní, to nevím a během pár minut se vzájemně prodlouží a spojí obvykle do hořejšího nástavku. V hořejším nástavku musí být dostatek zásob.
Vhodné je počasí pár stupňů pod nulou, bezvětří a zamračeno nebo za světla slunce nízko nad obzorem. Za takových podmínek nemusí vzlétnout a být ztracena ani jedna včela.
Pokud je strůpek, destičky atd hodně zatmeleny propolisem a jejich odtržení nejde bezhlučně a včely by hodně rozrušilo, je vhodné tohle všechno odtrhnout jeden den a takhle připravené včely spojit druhý den, propolis se v mrazu neslepí.
Nebo je možné vsadit na oblevu, co má být do 14 dnů a spojit včely po proletu... Včely bez matky vydrží v zimě měsíc i dva bez větších problémů....
Tady na severní Moravě bych spojil hned, na jižní Moravě nebo v Polabí bych možná počkal na oblevu....

Jan Bűrgel:

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.

Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.

___________________________________________________________


Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39967)

Jan Bűrgel:

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.

Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.

___________________________________________________________


Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

___________________________________________________________

A na to nejdůležitější jsem se zeptat málem zapomněl: Můžete podrobněji pospat, jak krmíte (způsob, dávkování, doba, délka, množství)? Budu Vám velmi vděčný, když mi na to vše odpovíte. Zajímám se o tyto informace kvůli svému amatérskému výzkumu populační dynamiky včelstev.

//\/\\//

Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN. Nové oddělky dokrmuji do 14. září kdy mají 2 NN a v říjnu nebo listopadu podsouvám dolů 3.NN se soušemi.
J.B.

když je tu diskuze o všemožnách pozdních zdrojích, jaký je váš názor na jetel plazivý (bílý)? kolem stanovitě mám samé pastviny, louky - orná půda zde není. jetel zde obvykle kvete až do konce září, poslední zbytky i v říjnu až do zámrazu.

Dne Saturday 16 of January 2010 14:40:23 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> ..a včely měly občas hlad.
>
> Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým
> včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i
> pro ostatní!!!

tyden bez jidla - to je normalni pust - (zdravy) clovek vydrzi bez problemu i
dele (www.pust.cz). Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

Ohledne filatelie - kolik medu z tech albumu vytacite ?


Honza

Dne Friday 15 of January 2010 17:52:55 Pavel napsal(a):
> Včelařství Sedlaček nabízí vůně do rojochytů a nebo do rojáčků mate s tím
> někdo nějaké zkušenosti ? Zajímalo by mě jestli to funguje.


nemam,
ale podobne funguje medunka, nebo citronova trava.

Honza

"jetel plazivý (bílý)"
Dobrý zdroj nektaru i kvalitního pylu pro udržovací snůšku a pyl je dobrý základ pro krmení na zimu. Pokud je ho hodně a včelstev na stanovišti méně, mohl by z toho být i nějaký med pro včelaře. Z dob, kdy jsme jezdil v srpnu na červený jetel, vím, že jetelový med je dost kvalitní. Zvláště když byl říznutý medovicí. Akorát já jsem bílý jetel v okolí neměl tolik, aby poznal nějaké závislosti na počasí. Třeba z červeného jetele byla snůška pro včelaře pouze tehdy, pokud bylo v době jeho květu sucho, zkrátily se okvětní trubky a včely snadněji dosáhly na nektar, jinak včelky nanosily jen pro sebe.

Pěstují se rostliny živočichové se chovají
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: "Vigor"
> Datum: 15.1.2010 21:41:46
> ----------------------------------------
> JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti
> kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k
> ztrátám v zimě. ...
> ------------
>
> To by bylo docela zajímavé rozvést.
>
>
> Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě
> nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins.
> Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem
> dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(
>
> No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší
> technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)
>
> Karel
>
>
>

Jan Bűrgel:
Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN.

___________________________________________________________

Jaké zásoby mají včelstva v průběhu července? Od začátku července krmíte postupně po dávkách 2,5 kg v týdenních až desetidenních intervalu až do konce srpna tak, aby v tuto dobu bylo ve včelstvu 20 kg zásob. Když tak mi opravte moji případnou desinterpretaci Vašeho popisu.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Pěstují se rostliny živočichové se chovají a ale příkladně psi se pěstí pro svůj vzhled, to jsou však 3 rozdílné věci a pohledy na věc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: "Vigor"
> Datum: 15.1.2010 21:41:46
> ----------------------------------------
> JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti
> kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k
> ztrátám v zimě. ...
> ------------
>
> To by bylo docela zajímavé rozvést.
>
>
> Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě
> nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins.
> Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem
> dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(
>
> No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší
> technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)
>
> Karel
>
>
>

Jan Cervenka
Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

___________________________________________________________

Tomu se ale opravdu říká " Za pět dvanáct "

//\/\\//

Veterina uvádí i variantu pro bio včelaře

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? v?el
> Datum: 16.1.2010 10:11:11
> ----------------------------------------
> Jak léčit nařizuje veterina(KVS). Pokud máte nařízeno léčit, musí léčení
> dodržet. Jinak ho nahlaste KVS. Slibují za nedodržení léčení pro fyzickou
> osobu pokuty až do 50 000 Kč.
> Tonda
> >Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
>
>

>konference Bio Summit 2010, která se uskuteční 8. dubna 2010, v kongresovém centru U Hájků v Praze. Registrace na konferenci je možná online na www.biosummit.cz a do konce ledna je cen a vstupenky snížena o 2 000 Kč.<
-----------------------------------------------------------
Tak to je velmi výhodné :-)). To si musím pospíšit :o)) abych nezmeškal. Kdo chcete více informací, mrkněte na stránky ČSV.
JK

Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ztr?ta matky
> Datum: 16.1.2010 13:15:10
> ----------------------------------------
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?et v?el. na stanoviti
> Datum: 16.1.2010 13:57:16
> ----------------------------------------
> "Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je
> velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny
> "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."
>
> já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít
> snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a
> včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak
> budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože
> počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální
> nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i
> dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já
> preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového
> období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i
> nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do
> srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období
> vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek
> více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s
> podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového
> období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším
> počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem
> včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
> Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina
> zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní
> krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných
> oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a
> umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio,
> organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z
> hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od
> klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo
> rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.
>
>
>

Probléem pak mohuou být y nástavky a rámková míra včelí mezera se počítá od plástu k plástu ne jak se někteří domnivájí od rámku po rámek, tam může pak vznikmout rozdíl i 4 cm pro moderní včelaření je to ten nejdůležitejší údaj
Toje pak pro včelstvo 2cm někdy nepřekonatelná vzdálenost ro přechod k zásobám.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: "vigor"
> Datum: 16.1.2010 14:01:55
> ----------------------------------------
> Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
> Po prvním červenci začnu s krmením.
> Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
> Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty
> bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
> Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
> krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
> 6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek
> zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo
> zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
> Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v
> červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je
> však rychlý (v závislosti na počasí ).
> Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím
> se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
>
> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.
>
>
>

"Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!"
Přesně tak!!

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.

Ať dá organizace od něj ruce pryč.Po pár letech jak již někdo zde psal,nebude mít ani biomed,natož včely.
--------------
těžko kategoricky radot, když nevéme přesně o jakou krajsou SVS a její vyhlášky jde.

Ale být funkcionářem, ale i jen včelařem, začal bych jejich čtením.
Ty co jsem já četl, věnovali produkci BIO medu určitou část.

No a možná by se dalo nad jeho stanoviskem zamyslet.

Vždycky se musí najít první blbec co to zkusí, když všichni odborníci tvrdí, že se to nemá zkoušet, že to nebude fungovat:-)

Není to sice můj šálek čaje, já si těch pár kapek amitrázu v zimě zatím "odsouhlasil", ale je spousta důvodů, proč o tom vážně přemýšlet. Jenže udržet VD na uzdě bez klasické chemie je zatím pro mě moc pracné a časově náročné.

Takže novému kolegovi držím palce.
A pokud budete proti němu podnikat nějaké kroky, vemte to důsleně. Opravdu u vás nikomu neuhynuly včely na varroázu, všichni na 100% dodržují všechny vyhlášky. Třeba tu o VD co nařizuje sledovat napadení po celý rok, a další její přehlížené části.

Karel

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.
------
omlouvám se, až teď mi došlo, že byla řeč o mezeře mezi nástavky a ne ránky v nástavku. sedím si na vedení :)

Díval jsem se na záznamy asi 5 let zpět a v červenci ještě popaběrkuji. Jinak zásoby v červenci jsou různé podle roku a podle včelstva.Včelstva na jaře nevyrovnávám v síle a ačkoliv mám matky sestry od insem. matky nebo matek jsou rozdíly v množství medu i zásob velmi rozdilné, dělám selekci, včelstva která nedosáhnou na průměr stanoviště rozeberu a nahradím novými oddělky každý rok. Nechávám včelám tak 5kg medu okolo plodu.
J.B

to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by bylo
riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud to řešit
až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z úlu, ten
zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...

jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na sebe
jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit, byly od
sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty nahoře... ale
byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální včelstva by to asi
nepotkalo a normálně by se spojily.....


petr j.

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Ztr?ta matky
>> Datum: 16.1.2010 13:15:10
>> ----------------------------------------
>> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
>> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
>> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>>
>>
>>
>>
>
>

pleteš si pojmy anatomická trubčice a trubčice jsou dvě naprosto rozdílné věci

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Ztr?ta matky
> Datum: 16.1.2010 21:14:48
> ----------------------------------------
> to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by bylo
> riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud to řešit
> až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z úlu, ten
> zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...
>
> jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
> dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na sebe
> jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit, byly od
> sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty nahoře... ale
> byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální včelstva by to asi
> nepotkalo a normálně by se spojily.....
>
>
> petr j.
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Ztr?ta matky
> >> Datum: 16.1.2010 13:15:10
> >> ----------------------------------------
> >> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
> >> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> >> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

No, v zimě včely matku nijak zvlášť nepotřebují. Jednou kdysi jsem nechal tak včely, co o matku přišly v listopadu. Zimovaly víceméně normálně kromě většího počtu mrtvolek a podle reakce na mírné rozrušení trochu více neklidně než včely s matkou, ale jinak žádný rozdíl. Uhynuly až poměrně krátkou dobu před proletem na jaře. O spojování v zimě jsem tehdy nic nevěděl a ani na něho nepomýšlel. Pokud matka uhynula teď, tak pokud to jsou jinak zdravé včely, měly by bez výrazného oslabení vydržet až do proletu. Trubčice v zimě podle mého názoru nevznikají, objeví se až později na jaře v době, kdy by matka už měla plno plodu.
S tím, co vím dneska, bych ovšem tak během týdne po objevení mrtvé matky, za příhodného počasí spojoval.
Zimní chumáče obou včelstev, toho bez matky dole a s matkou nahoře, musí být zhruba pod sebou. Vyzkoušeno mám, že chumáče se během pár minut spojí, když mezi nimi svisle není více než takových 10 centimetrů neobsazených plástů. Volná mezera mezi plásty nástavků může být klidně 1 - 2 centimetry...

"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm.
Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek
Odvíčkované zásoby včely podnítí, urychlí rozvoj, v každém rámku je plod. Jestli k tomu plodu si to namíchají mi nevadí, protože to stejně nevytáčím. Potom to množství včel jak vyletí za snůškou za 4 dny úl zaplní. Na nějaké míchání nemají čas. Staví a současně zanášejí už poslední rámek. http://leteckaposta.cz/839413297. Jsou včelaři, kteří dají 5kg cukru a potom vytočí 10 kg medu. Dělá to tak, že přidá medník, med s plodem dá nad mřížku, plod vyleze a med vytočí. U slabých to jinak nejde, protože by neměl žádný med. To nemá cukr v medu?
Proto učím včelařit metodou bez mřížky. Vloni už mě začínající kluci předběhli s vytáčením.
B.V.

Zdravím, předloni jsem začal včelařit ve starších úlech, ale letos bych chtěl přejít na nástavkové úly, takže bych chtěl pokud možno koupit nové a zažádat o dotaci, ale netuším jak a kdy žádat, kdy peníze dostanu a cca kolik procent dotace na úl je. Nejde mi o nic velkého, potřebuji jen 6-8 úlů s předběžnou cenou co jsem tak koukal kolem 1400-1600Kč/ks. Děkuji za odpověď.

Díval jsem se na záznamy asi 5 let zpět a v červenci ještě popaběrkuji. Jinak zásoby v červenci jsou různé podle roku a podle včelstva. Nechávám včelám tak 5kg medu okolo plodu.

___________________________________________________________


Zkusil jste někdy včelstva nechat v neomezeném prostoru a nakrmit naráz plnou dávku (20 kg) ihned během dvou týdnů od posledního většího odběru medu? Pozoroval jste velký propad ve síle také potom?

S pozdravem M. Václavek

Příteli M. V,

máš včelařskou teorii nastudovanou dokonale, ale s praxí už je to horší.
Jelikož včelařskou váhu provozuji již přes 30 let, pokusím se ti za B.V
problematiku vážení vysvětlit, aby jsi to již konečně pochopil.
V žádném případě se na jaře nedá říci ANO, ubylo na váze 30kg. Tady je
názorný příklad:

Včelstvo zazimuji ve 3 nástavcích a zásoby na zimu dodám v množství 30kg.
Přes zimu je spotřeba opravdu malá a rozhoduje hlavně síla včelstva. Na jaře
když včely začnou vychovávat plod, spotřeba jde výrazně nahoru. Do první
jarní snůšky v žádném případě těch 30kg nespotřebují. A toto si musí včelař
pohlídat. Nesmí tyto zásoby převěsit do dalších nástavků (medníků) ze
kterých předpokládá, že bude vytáčet med. Dále se stane to, že tyto nástavky
budou celé zaplněny výborným květovým nektarem.

A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g. Osobně chovám včelstva slabší, tak mi
stačí k doplnění zásob 15-20kg cukru. Doporučuji ti pořídit si váhu, aby ses
přesvědčil jaká je to výborná věc.

S pozdravem a "váze" zdar.
F.Š.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 15, 2010 6:32 PM
Subject: Re: Zimní krmení


> Vojtěch:
> Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé
> včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje,
> pokud
> počasí nepřeje.
> ___________________________________________________________
>
> Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné
> komory.
>
> ___________________________________________________________
> Vojtěch:
> Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se
> rámky s cukrem vidličkou naruší.
> ___________________________________________________________
>
> To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s
> ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.
>
> ..
>
> Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30
> kg
> zásob, ano nebo ne?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

>"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm. Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li k uvedenému něco říci, tak následující.
Budeme-li předpokládat u dvou na sobě postavených nástavků ideální mezeru mezi horní loučkou spodního rámku a spodní loučkou horního rámku 8 mm, vychází mezera takto:

Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa", veškeré mezery mezi voskovým dílem. Nejen mojí zkušeností je , že včelstvo pro zimování potřebuje mít v dosahu zásoby na pokud možno nepřerušeném voskovém díle.
Zdravím a jdu hrabat sníh, zase potvora padá. JK

To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů. Množství plodu zvyšuje přínos více než jen vyšší zásoby.
Záleží na roce, například lonské léto, síla včel šla hodně dolů ačkoliv jsem podněcoval až krmil a mám letos včely do zimy slabší.Myslel jsem že je to vigor který zimuje v menších společenstvích ale asi je to soubor počasí,rasy včel a vyššího počtu včel (v okruhu 1km je jich 70) na stanovišti.Ve snůšce stanoviště není převčelené ale v období po snůšce a když se vytváří zimní generace je asi převčelené.To jsem se dozvěděl zde od R. Poláška před týdnem a souhlasím s tím. Je to možné
J.B.

Záleží Honzo, z kterého kraje jste. Většina krajů vypisuje dotaci na podporu včelařství (každý v trochu jiný čas), která je určena většinou na nákup nových úlů. Někde je podpora zaměřena jen na začínající včelaře. Informace naleznete na webech krajů, většinou to pak zkorítují i na www.vcelarství.cz. (v liste klinenete na Podpora vcelarstvi)

Aktualni vyzvy jsou napr. v Karlovarskem a Pardubickem kraji. Na jaře vypisuje podporu i Olomoucky kraj. Větčinou se jedná o částky 10-15tisic Kč.

Radek K.

Zdravím,
možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16 hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu jinak.

Díky za rychlé odpovědi, poslední příspěvek mi pomohl nejvíce, jsem z Plzeňského kraje. Takže chápu to tak, že každý rok můžu obnovit jen 3 úly? No, aspoň něco. Kam se tedy žádá, do 15.2. není zrovna moc času. Je tam nějak specifikováno, jak má úl vypadat, co tak koukám tak základ je dno a dva nástavky, ale ideálnější mi přijde dno,tři nástavky, strop včetně krmítka atd, ovšem to už se pak člověk dostane na nějakých 3500 za úl, což v rámci dotace je ok, ale zdá se mi to moc. Díky

Zdravím .
Našel jsem Polskou stránku s dobrou nabídkou medometů ale nevím jak velké jsou ty jejich koše a u zvratných kazety.Tady je odkaz-http://pszczelnictwo.com.pl/miodarki_i_czesci_do_miodarek_cid_47.html
Uvádějí tam nějakou míru Waršava prodloužená ale kolik je to na centimetry?Nemáte někdo přehled jejich rámkových měr na centimetry?
Zamlouvá se mi tenhle zvratný na čtyři rámky-http://pszczelnictwo.com.pl/miodarka_4_kasetowa_12v_4xwp_-_hit_sezonu_2010!_cid_47_138_id_1344.html
Zkusím jim tam napsat snad se domluvíme.

A co varinata, když by ve včelstvu byla ještě jedna matka (na podzim by proběhla tichá výměna) a staré se zbavili teď? Nevím jestli je to tak možné?

Jan Bűrgel:
To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů.
___________________________________________________________

Kolik kg medu jste tam nechal? Dokrmoval jste ve druhé polovině srpna? Jaká byla sestava úlu (počet NN, dílo v jednotlivých NN, poloha plodového tělesa, drátěné dno, zúžení česna)? Jaká byla výsledná síla (v srpnu se ještě nedá hovořit o zimní síle)? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

Omlouvám se př. Bernátkovi za nedorozumění, které vzniklo z mé strany tím, že jsem vyvodil špatný závěr z jeho úvodního příspěvku v této diskuzi:
___________________________________________________________

Včelařím od roku 1975. To záleží taky na síle včelstva. Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují. Žádné rámky ani nástavky neskladuji. Do každého úlu vidím, bez zásahů do nich.
B.V.
___________________________________________________________

Sousloví „do vytáčení“ jsem si nevšiml.

Pojem - spotřeba zimních zásob - chápu jako úbytek hmotnosti od konce hlavní snůšky do začátku nové hlavní snůšky v následujícím roce. Hlavní snůšku chápu jako období, kdy převažuje přínos potravy nad aktuální spotřebou včelstva. Myslel jsem si, že př. Bernátek tvrdí, že měl „spotřebu zimních zásob 30 kg“, tedy že hmotnost včelstva do začátku jarní snůšky poklesla o 30 kg. To je samozřejmě nesmysl, proto jsem se vůči tomu ohradil.

Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové těleso během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází k úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?

___________________________________________________________

Frantisek Sanek:
A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g.
___________________________________________________________


Jaký máte názor na rotaci nástavků v předjaří?

//\/\\//

>Žádat o dotaci můžete jednou za 3 roky
> ----------------------------------------
> Díky za rychlé odpovědi, poslední příspěvek mi pomohl nejvíce, jsem z
> Plzeňského kraje. Takže chápu to tak, že každý rok můžu obnovit jen 3 úly?
> No, aspoň něco. Kam se tedy žádá, do 15.2. není zrovna moc času. Je tam
> nějak specifikováno, jak má úl vypadat, co tak koukám tak základ je dno a
> dva nástavky, ale ideálnější mi přijde dno,tři nástavky, strop včetně
> krmítka atd, ovšem to už se pak člověk dostane na nějakých 3500 za úl, což
> v rámci dotace je ok, ale zdá se mi to moc. Díky
>
>
>

Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970 na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu. Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg, včelstvům se ponechávají, nedodávají.
Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r. 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč? a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je tendence rozvoje nahoru, do zásob.
V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší. Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě, zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi, hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100% dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/. Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají zásoby nejprve kolem plodu.
Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod. Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5 dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/ včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem, neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky. Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v zásadě je to tak/.
Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/ nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách. Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský

Dne Sunday 17 of January 2010 00:45:23 Honza napsal(a):
> Zdravím, předloni jsem začal včelařit ve starších úlech, ale letos bych
> chtěl přejít na nástavkové úly, takže bych chtěl pokud možno koupit nové a
> zažádat o dotaci, ale netuším jak a kdy žádat, kdy peníze dostanu a cca
> kolik procent dotace na úl je. Nejde mi o nic velkého, potřebuji jen 6-8
> úlů s předběžnou cenou co jsem tak koukal kolem 1400-1600Kč/ks. Děkuji za
> odpověď.

Dobry den,

pokud jste alespon trochu technicky zdatny ,
zkuste se podivat na www.nastavky.cz ,
zjistite, ze ve skutecnosti zadnou dotaci nepotrebujete.

Pokud jste sikovnejsi, kupte si na jare rezivo a na podzim, az vyschne si bud
uly vyrobte sam, nebo si zkuste najit v miste bydliste truhlare (idealne se
smenou medu za praci).

Jako vedlejsi efekt ziskate (dle mne) lepsi (delsi) ramkovou miru a v pripade
vysky ramku 159 mm i vyhodu nizkych nastavku.


Honza

jednou z podmínek je také půdorys úlu sílazimujícího včelstva je daná tvarem koule která do toho prostoru jde vepsat. Ta ale obvykle nepřesáhuje 9 rámků.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 10:23:49
> ----------------------------------------
> To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
> Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až
> nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů.
> Množství plodu zvyšuje přínos více než jen vyšší zásoby.
> Záleží na roce, například lonské léto, síla včel šla hodně dolů ačkoliv
> jsem podněcoval až krmil a mám letos včely do zimy slabší.Myslel jsem že je
> to vigor který zimuje v menších společenstvích ale asi je to soubor
> počasí,rasy včel a vyššího počtu včel (v okruhu 1km je jich 70) na
> stanovišti.Ve snůšce stanoviště není převčelené ale v období po snůšce a
> když se vytváří zimní generace je asi převčelené.To jsem se dozvěděl zde od
> R. Poláška před týdnem a souhlasím s tím. Je to možné
> J.B.
>
>
>

Po přečtení jsem nabyl dojmu , že dochází k záměmě Kg dukru - za litry roztoku, je to v poměru 3 : 2 Potom by 30l bylo bylo 20kg cukru V praxi se uvádí množství zásob v kg cukru.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <leosdvorsky/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 17.1.2010 15:04:23
> ----------------------------------------
> Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro
> začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle
> sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970
> na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám
> cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z
> nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou
> komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu.
> Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které
> je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek
> propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti
> NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen
> med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech
> dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle
> situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg,
> včelstvům se ponechávají, nedodávají.
> Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
> říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
> leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o
> síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r.
> 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru
> i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je
> více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů
> z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní
> zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely
> tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč?
> a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené
> zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou
> netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je
> tendence rozvoje nahoru, do zásob.
> V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně
> uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší.
> Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK
> u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech
> spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě,
> zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s
> ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi,
> hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100%
> dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to
> je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit
> tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet
> je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné
> je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní
> se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/.
> Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních
> nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely
> je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají
> zásoby nejprve kolem plodu.
> Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
> tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
> zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
> začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
> netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
> zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
> je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod.
> Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
> Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5
> dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/
> včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak
> by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem,
> neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky.
> Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence
> rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený
> plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v
> zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního
> sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to
> vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v
> zásadě je to tak/.
> Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely
> rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/
> nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely
> dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách.
> Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale
> naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na
> podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi
> ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu
> opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu
> dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský
>
>
>

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
Subject: Re: Zimní krmení
> Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> těleso
> během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> k
> úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
>
> ___________________________________________________________
> > //\/\\//
>Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.

F . Š

Jak už poznamenal p. Čihák, dotaci můžete mít jen jednou za tři roky. Co se týká úlu a vybavení, tak to tam až tak podrobně popsaný není. Počet nástavků je na vás, osobně si myslím, že když koupíte NN, tak nebude problém ani 8 nástavků, jak je třeba nabízí p. Matela na webu zmiňovaném p. Cervenka - www.nastavky.cz. Tam je skutečně bombová cena včetně dopravy po celé ČR. Jen to krmítko nevím jestli by šlo považovat za součást úlu. Pokud tady napíšete emailový kontakt, tak vám na něj mohu poslat v příloze originální přílohy pravidel pro žádost, formulář pro žádost, tiskopis čestného prohlášení a tiskopis pro vyúčtování. Vše jak to rozesílá kraj.

Mám ještě mnohem brilantnější řešení. Zazimuj silné včely a na jaře je nech pracovat. Není třeba žádné přesuny zásob někam, kde je včely budou muset přenášet do medu. Přečtěte si pořádně příspěvek pana Dvorského. Pokud jde o úsporu sladiny na úkor cukru, je to blbost! Cukr se z úlu za normálních okolností neztratí. Takže, když se nespotřebuje na jaře, spotřebuje se později...
Pokud sledujete přírodu, předpokládám, že alespoň u nás na Pardubicku pokvete řepka snad ještě dříve než vloni, záleží jestli přežije zimu, ale je vysoká. Na tak suprovou snůšku, jako byla vloni od poloviny dubna je třeba silné včely, žádné další filozofování.
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zimní krmení
> Datum: 17.1.2010 18:44:58
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
> Subject: Re: Zimní krmení
> > Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> > brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> > těleso
> > během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> > k
> > úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> > plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
> >
> > ___________________________________________________________
> > > //\/\\//
> >Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.
>
> F . Š
>
>
>
>