Archiv Včelařské konference

Jiří napsal(a):
> Poradí někdo dodavatele sklenic "Včela" na med? Měl bych zájem o jednu
> celou paletu, možná o více palet. (Cena a dovoz rozhoduje). Díky za pomoc.
>
> Jiří
>
>
Zkuste www.trebonsky-med.cz nebo info/=/trebonsky-med.cz. Při jedné celé
paletě doprava zdarma. J.Sobotka

...viz sekci Služby pro včelaře

http://www.studio1a1.cz/vcely.htm

Převoz asi jde, poněvadž mi někdo odvezl úl i se včelama a nemělo asi zůstat
jen u jednoho, protože druhý úl byl sundán ze stojanu a rozsypán u cesty a
třetí povytažen ze stojanu. Zřejmě je někdo vyrušil, tak stihli odvézt jen
ten jeden. Jak je vidět tak si hlavu nelámou zda jde provádět převoz nebo
ne. Počasí tomu přeje, ale že už se začnou krást i včelstva to u nás ještě
nebylo a to má naše organizace 107 roků.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
Bűrgel
Sent: Tuesday, December 08, 2009 6:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Převoz včelstev o vánocích.

Šťastné a veselé
vánoce klepou na dveře a já se ptám máte nekdo zkušenosti s převozem
včelstev v této době?
Asi vás moc nebude možná nikdo ale podle mne by to neměl být problém.
Zavřít česno, česna, otevřít zasítovaný podmet, přenést včely raději do
interieru auta jedeme.Je to z Prahy do Zlína,
Klimatizaci dát na12°C, vzít si zimník po cestě několikrát zkontrolovat zda
nehučí       a není jim horko zima jim při 12°C nebude a budou sedět jako půťky.
Samozřejmě je to pro včely vyrušení, zatížení ale jsou to mladé oddělky.
J. Bűrgel

Přijměte prosím mou lítost nad takovou věcí. Nevím v kterém státě se za zlodějinu zkracují ruce, ale kdyby mi dal někdo hlasovat pro zavedení takového trestu, neváhal bych ani vteřinu a zvedal obě, nezkrácené ruce. Co dodat.
Máte třeba alespoň předtuchu, kdo, jak, proč? Na káře? Autem? Avií? Amatéři? Profíci? Nebo sociálně nepřizpůsobiví? S pozdravem, Libor.

Jan Schmidt napsal:
-------------------------------------------------------
Převoz asi jde, poněvadž mi někdo odvezl úl i se včelama a nemělo asi zůstat jen u jednoho, protože druhý úl byl sundán ze stojanu a rozsypán u cesty a třetí povytažen ze stojanu. Zřejmě je někdo vyrušil, tak stihli odvézt jen ten jeden. Jak je vidět tak si hlavu nelámou zda jde provádět převoz nebo ne. Počasí tomu přeje, ale že už se začnou krást i včelstva to u nás ještě nebylo a to má naše organizace 107 roků.
Honza

Dodá za 5,57 do třech dnů, dozoz zdarma, cleá paleta, složí až do garáže Třeboňský med. Objednej telefonicky a do 3 dnů je máš. Nejlépe telefonem na č. 774176886, mě je dodal v pondělí.Je o ně velký zájem.

Čím nižší teplota tím menší spotřeba vzduchu.
--------------------------------------------------------
Nelze to říci obecně. Z fyzikálního hlediska se zimující včelstvo chová jako objekt vytápěný na konstantní teplotu (třeba barák). Čím je nižší venkovní teplota,tím více včelstvo v úlu topí (spaluje více zásob a k tomu je zapotřebí i více vzduchu). Čím jsou větší mrazy, tím včely více topí (hučí). Při vyšších teplotách nad nulou, ale mohou včely plodovat a pak spotřeba zásob roste. Minimální spotřeba zásob se uvádí při teplotách kolem nuly.
Při krátkodobém jednorázovém rozrušení včelstva dojde sice ke zvýšení spotřeby zásob, ale jenom po dobu vyrušení. Horší je to při dlouhodobém opakovaném vyrušování včelstev (např. zvěři, ptáky, boucháním větve, ale i včelařem). Pak může dojít zcela ke spotřebování zásob (úhynům včelstva),zaplnění výkalového váčku (vznik nosémy).Zaplnění váčku je urychleno zimováním na medovicovém medu, nečistém cukru, u slabého včelstva.
Takže závěrem lze říci, že diskutovaný převoz včely přežijí, musí mít ale dostatek vzduchu.

No co dělat? Asi nějaký (chudý) nástupce - přítel.

_gp_

2009/12/9 Jan Schmidt <schmidt.jan/=/o2active.cz>:
> Převoz asi jde, poněvadž mi někdo odvezl úl i se včelama a nemělo asi zůstat
> jen u jednoho, protože druhý úl byl sundán ze stojanu a rozsypán u cesty a
> třetí povytažen ze stojanu. Zřejmě je někdo vyrušil, tak stihli odvézt jen
> ten jeden. Jak je vidět tak si hlavu nelámou zda jde provádět převoz nebo
> ne. Počasí tomu přeje, ale že už se začnou krást i včelstva to u nás ještě
> nebylo a to má naše organizace 107 roků.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
> Bűrgel
> Sent: Tuesday, December 08, 2009 6:30 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Převoz včelstev o vánocích.
>
> Šťastné a veselé
> vánoce klepou na dveře a já se ptám máte nekdo zkušenosti s převozem
> včelstev v této době?
> Asi vás moc nebude možná nikdo ale podle mne by to neměl být problém.
> Zavřít česno, česna, otevřít zasítovaný podmet, přenést včely raději do
> interieru auta jedeme.Je to z Prahy do Zlína,
> Klimatizaci dát na12°C, vzít si zimník po cestě několikrát zkontrolovat zda
> nehučí  a není jim horko zima jim při 12°C nebude a budou sedět jako půťky.
> Samozřejmě je to pro včely vyrušení, zatížení ale jsou to mladé oddělky.
> J. Bűrgel
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?evoz v?elstev o V?noc?ch atd...
> Datum: 09.12.2009 22:59:07
> ----------------------------------------
> Čím nižší teplota tím menší spotřeba vzduchu.
> --------------------------------------------------------
> Nelze to říci obecně. Z fyzikálního hlediska se zimující včelstvo chová
> jako objekt vytápěný na konstantní teplotu (třeba barák). Čím je nižší
> venkovní teplota,tím více včelstvo v úlu topí (spaluje více zásob a k tomu
> je zapotřebí i více vzduchu). Čím jsou větší mrazy, tím včely více topí
> (hučí). Při vyšších teplotách nad nulou, ale mohou včely plodovat a pak
> spotřeba zásob roste. Minimální spotřeba zásob se uvádí při teplotách kolem
> nuly.
> Při krátkodobém jednorázovém rozrušení včelstva dojde sice ke zvýšení
> spotřeby zásob, ale jenom po dobu vyrušení. Horší je to při dlouhodobém
> opakovaném vyrušování včelstev (např. zvěři, ptáky, boucháním větve, ale i
> včelařem). Pak může dojít zcela ke spotřebování zásob (úhynům
> včelstva),zaplnění výkalového váčku (vznik nosémy).Zaplnění váčku je
> urychleno zimováním na medovicovém medu, nečistém cukru, u slabého
> včelstva.
> Takže závěrem lze říci, že diskutovaný převoz včely přežijí, musí mít ale
> dostatek vzduchu.
>
>
>

Já jsem měl během desíti let asi sedm drobných krádeží , a to v létě, v zimě
a na jaře . Vždy zmizelo jedno nebo dvě včelstva. Asi také nějaký nástupce.
Takže jsem musel pozemek oplotit dvojnásobně, včelstva umístit do včelína
zpevněného železem. Přesto jsem měl letos v únoru další návštěvu, kam se
nástupce protáhl malým otvorem ve včelíně, foto bylo na konferenci. To nic
nezcizil, akorát nadělal ve včelíně zmatek. Není to jednoduché. Pokud máme
zajistit jakousi ochranu včelstev proti zcizení, je to docela náročné.
Hazdra


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 09, 2009 11:36 PM
Subject: Re: Převoz včelstev o vánocích.


No co dělat? Asi nějaký (chudý) nástupce - přítel.

_gp_

2009/12/9 Jan Schmidt <schmidt.jan/=/o2active.cz>:
> Převoz asi jde, poněvadž mi někdo odvezl úl i se včelama a nemělo asi
> zůstat
> jen u jednoho, protože druhý úl byl sundán ze stojanu a rozsypán u cesty a
> třetí povytažen ze stojanu. Zřejmě je někdo vyrušil, tak stihli odvézt jen
> ten jeden. Jak je vidět tak si hlavu nelámou zda jde provádět převoz nebo
> ne. Počasí tomu přeje, ale že už se začnou krást i včelstva to u nás ještě
> nebylo a to má naše organizace 107 roků.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Jan
> Bűrgel
> Sent: Tuesday, December 08, 2009 6:30 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Převoz včelstev o vánocích.
>
> Šťastné a veselé
> vánoce klepou na dveře a já se ptám máte nekdo zkušenosti s převozem
> včelstev v této době?
> Asi vás moc nebude možná nikdo ale podle mne by to neměl být problém.
> Zavřít česno, česna, otevřít zasítovaný podmet, přenést včely raději do
> interieru auta jedeme.Je to z Prahy do Zlína,
> Klimatizaci dát na12°C, vzít si zimník po cestě několikrát zkontrolovat
> zda
> nehučí a není jim horko zima jim při 12°C nebude a budou sedět jako půťky.
> Samozřejmě je to pro včely vyrušení, zatížení ale jsou to mladé oddělky.
> J. Bűrgel
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4674 (20091209)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Mně vybrali včelím, když majitel lesa ho dostal zpátky a pročistil ho, takže včelín se stal viditelný z asfaltky, spojnice mezi vesnicemi. Soused, včelař u té cesty byl v klidu, dokud to byla polní blátivá cesta s děrami a kalužemi takovými, že cesta byla pro běžný osobák půl roku nesjízdná. Když ji pak vyasfaltovali, mimochodem načerno, a cesta se stala oblíbenou zkratkou, měl tam zloděje tak dvakrát ročně. Zatímco mně výhled zase zarostl a měl jsem klid.
Z toho jsem si odvodil, že pobertové jsou obvykle líní chodit hlouběji od asfaltek a frekventovaných cestiček, když tam nic nevidí. Takže stanoviště včelstev na osamělých místech by v první řadě měla být schována přímým výhledům z těchto míst.

V tom máš asi pravdu. Pokud jsem měl včelstva v lese na špatně přístupném
místě, tak mimo krádeží ve včelínech se většinou nic víc nestalo. V říjnu
jsem přesunul několik včelstev blíže k obci a okraj stojanu je 6,75 m od
polní cesty kudy vyváží obyvatelé obce dřevní odpad na vyhrazenou skládku.
Takže tam denně několik aut s přívěsem projede a nikdo si jich celkem
nevšímá. Do opadu listí jsou včelstva skrytá a nikdo si ani nevšimne, že tam
včelky jsou, ale po opadu prostě jsou na očích.Proto říkám, že musel být
nenechavec vyrušen někým, kdo jel s odpadem na skládku a nestačil již další
odvézt. Cesta je zokruhovaná, takže se nemusel s přijíždějícím setkat a
zřejmě k tomu došlo nad ránem, protože v 18,oo hod. a to již je značná tma
bylo vše v pořádku a také by nikdo tak pozdě dřevo na skládku nevyvážel.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Thursday, December 10, 2009 10:27 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Převoz včelstev o vánocích.

Mně vybrali včelím, když majitel lesa ho dostal zpátky a pročistil ho,
takže včelín se stal viditelný z asfaltky, spojnice mezi vesnicemi. Soused,
včelař u té cesty byl v klidu, dokud to byla polní blátivá cesta s děrami a
kalužemi takovými, že cesta byla pro běžný osobák půl roku nesjízdná. Když
ji pak vyasfaltovali, mimochodem načerno, a cesta se stala oblíbenou
zkratkou, měl tam zloděje tak dvakrát ročně. Zatímco mně výhled zase
zarostl a měl jsem klid.
Z toho jsem si odvodil, že pobertové jsou obvykle líní chodit hlouběji od
asfaltek a frekventovaných cestiček, když tam nic nevidí. Takže stanoviště
včelstev na osamělých místech by v první řadě měla být schována přímým
výhledům z těchto míst.

Ochránit včelnici před zloději je opravdu ošemetná věc. Chce to najít místo kde se jde dostat dopravními prostředky, nesmí být vidět, ve včelám vhodné poloze, chráněné před zraky všetečků, JDETO VŮBEC?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Schmidt <schmidt.jan/=/o2active.cz>
> Předmět: RE: Převoz včelstev o vánocích.
> Datum: 10.12.2009 14:04:15
> ----------------------------------------
> V tom máš asi pravdu. Pokud jsem měl včelstva v lese na špatně přístupném
> místě, tak mimo krádeží ve včelínech se většinou nic víc nestalo. V říjnu
> jsem přesunul několik včelstev blíže k obci a okraj stojanu je 6,75 m od
> polní cesty kudy vyváží obyvatelé obce dřevní odpad na vyhrazenou skládku.
> Takže tam denně několik aut s přívěsem projede a nikdo si jich celkem
> nevšímá. Do opadu listí jsou včelstva skrytá a nikdo si ani nevšimne, že tam
> včelky jsou, ale po opadu prostě jsou na očích.Proto říkám, že musel být
> nenechavec vyrušen někým, kdo jel s odpadem na skládku a nestačil již další
> odvézt. Cesta je zokruhovaná, takže se nemusel s přijíždějícím setkat a
> zřejmě k tomu došlo nad ránem, protože v 18,oo hod. a to již je značná tma
> bylo vše v pořádku a také by nikdo tak pozdě dřevo na skládku nevyvážel.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
> Poláek
> Sent: Thursday, December 10, 2009 10:27 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Převoz včelstev o vánocích.
>
> Mně vybrali včelím, když majitel lesa ho dostal zpátky a pročistil ho,
> takže včelín se stal viditelný z asfaltky, spojnice mezi vesnicemi. Soused,
> včelař u té cesty byl v klidu, dokud to byla polní blátivá cesta s děrami a
> kalužemi takovými, že cesta byla pro běžný osobák půl roku nesjízdná. Když
> ji pak vyasfaltovali, mimochodem načerno, a cesta se stala oblíbenou
> zkratkou, měl tam zloděje tak dvakrát ročně. Zatímco mně výhled zase
> zarostl a měl jsem klid.
> Z toho jsem si odvodil, že pobertové jsou obvykle líní chodit hlouběji od
> asfaltek a frekventovaných cestiček, když tam nic nevidí. Takže stanoviště
> včelstev na osamělých místech by v první řadě měla být schována přímým
> výhledům z těchto míst.
>
>
>
>

Včelstva se kradou nejen o Vánocích. Budečáky mi nikdo neukradl, ani tachováky, MÚ, ani gertsungy, ani Optimaly. Postupně mi byla ukradena 3 včelstva v nástavkách na 11r. 39x24. A letos také 10 oplodňáčků s právě rozkladenými matkami.
Na policii pokaždé strávíte několik hodin sepisováním protokolů. Doložíte z časopisu fotokopii oficiálního ocenění úlu, plástů, zásob, včelstva, matky ( podle ročního období se cena mění!). Policisté se chovají slušně, zejména když konečně pochopí, že jste si to neukradli sami. Zajedou s vámi na místo činu, vyfotí, zajímají se o včelařinu, slibují častější pozornost.
Po měsíci dostanete dopis: pachatel neznámý, škoda nepřesáhla 10000Kč.....nejde o trestný čin....
Za rok to absolvujete znovu, za další dva zas.
Závěr1: Máte včely v úlech s nejrozšířenější rámkovou mírou? Chováte matky? Mluvíte, či dokonce píšete o svých drobných a radostných úspěších? Tak se nedivte.
Sděluji všem, že má včelstva mají pravé neštovice, přenosnou impotenci, demenci, křivici a padoucnici.
Závěr2: Gratuluji novému majiteli - jeho volba byla správná.Ale to už asi pochopil dřív než já. A také dobře ví, že mu nelze nic dokázat a tudíž je posuzován jako neviný. Je si vědom své beztrestnosti. Starost, ztrátu času a výlohy budete mít jen vy okradení a navíc budete stiženi stigmatem podezření.
Kdyby ten padouch věděl, jak dobře se včelaří v Optimalech, asi bych měl znovu strach, že na ně přejde.
Josef Kala

S krádežemi je to asi podobně jako s trhem. Kde je nabídka, když včelař vystaví úly na zdaleka viditelném místě na kraji lesa, tam se objeví dříve nebo později poptávka. A když si zloděj zvykne na to, že nechová nové matky a včelstva, ale prostě si je každý rok ukrade, je to velký problém.
Nejlépe na tom byly staré zadovákové baterie, 10 včelstev nebo i víc v jednom kompaktním nerozběrném systému, na to by zloděj musel mít jeřáb. I dvojáky zadováky na tom byly poměrně dobře. Dnešní nástavkové úly, to je s zloději problém. Pokud to není vysoký nástavkový "věžák" v létě, stačí jeden člověk s ručním vozíkem.
Asi je to jeden z mála závažných důvodů, proč včely chovat na své rámkové míře a v svých falcovaných nástavcích nekompatibilních s těmi standartními.

Já nevím. Každá diskuze a hospodská, ale i svazová řeč je vlastně
potencionálním zdrojem informací k trestnému činu.

Co chcete proti řečem dělat? Neprovozovat je? Tak zrušte svou osobní
komunikaci s okolním světem okolo své práce, nastudujte si pár frází a
budete mít první průpravu ke kamuflovanému zneužití altruismu ve
včelařství jako takového. Takový je ochranný systém člověka, taková je
jeho povaha když si chce něco ochránit a je to i jistý způsob přežití.
Pokud neexistují ve "svobodné" společnosti účinné bariéry a tresty,
je to otom, že se zveřejněné zneužití osobní včelařské inteligence,
třeba i zde na Konferenci a i v jiných veřejných diskuzích, musí brát
v potaz a proto stále budovat bariéry. A to jsme u podstaty problému
rozvoje včelařství, protože se takto vlastně hraje pouze na vlastním
písečku s vlastními informacemi. To je proti sdílení a proti nauce o
včelařství. Prostě si každá rozumný člověk do určité míry chrání svou
osobní ekonomickou inteligenci. Otom jak dalece se chrání je znovu o
nastavených bariérách. A to musí brát potencionální zloděj také v
potaz, protože ho to může stát nejen tu svobodu, ale třeba i jiné
statky.


_gp_




2009/12/11 Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>:
> Včelstva se kradou nejen o Vánocích. Budečáky mi nikdo neukradl, ani
> tachováky, MÚ, ani gertsungy, ani Optimaly. Postupně mi byla ukradena 3
> včelstva v nástavkách na 11r. 39x24. A letos také 10 oplodňáčků s právě
> rozkladenými matkami.
> Na policii pokaždé strávíte několik hodin sepisováním protokolů. Doložíte z
> časopisu fotokopii oficiálního ocenění úlu, plástů, zásob, včelstva, matky
> ( podle ročního období se cena mění!). Policisté se chovají slušně, zejména
> když konečně pochopí, že jste si to neukradli sami. Zajedou s vámi na místo
> činu, vyfotí, zajímají se o včelařinu, slibují častější pozornost.
> Po měsíci dostanete dopis: pachatel neznámý, škoda nepřesáhla
> 10000Kč.....nejde o trestný čin....
> Za rok to absolvujete znovu, za další dva zas.
> Závěr1:   Máte včely v úlech s nejrozšířenější rámkovou mírou? Chováte
> matky? Mluvíte, či dokonce píšete o svých drobných a radostných úspěších?
> Tak se nedivte.
> Sděluji všem, že má včelstva mají pravé neštovice, přenosnou impotenci,
> demenci, křivici a padoucnici.
> Závěr2: Gratuluji novému majiteli - jeho volba byla správná.Ale to už asi
> pochopil dřív než já. A také dobře ví, že mu nelze nic dokázat a tudíž je
> posuzován jako neviný. Je si vědom své beztrestnosti. Starost, ztrátu času
> a výlohy budete mít jen vy okradení a navíc budete stiženi stigmatem
> podezření.
> Kdyby ten padouch věděl, jak dobře se včelaří v Optimalech, asi bych měl
> znovu strach, že na ně přejde.
> Josef Kala
>
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Otom jak dalece se chrání je znovu o
nastavených bariérách. A to musí brát potencionální zloděj také v
potaz, protože ho to může stát nejen tu svobodu, ale třeba i jiné
statky.


_gp_
---------------------------
Takže hlavně zde nemluvte o nášlapnýcvh zařízeních kolem vaší včelnice:-)

Naopak vychvalte včelstvo v rohu pozemku, kde jsou velmi silné včely s explosívním průběhem plodování. Doslova. :-))


Karel

Přátelé, používá někdo z vás delší dobu sololitové úly ??
Nevykusují je včely zevnitř, pokuď zvlhnou ?
Prosil bych, ale jenom člověka, který je opravdu má. Bohužel nejvíce diskutují ti, kteří myslí. A myslet, to je jak známo znamená prdlajs vědět.
Díky

Na diskuzích bývá často takový postup, že když někdo prdlajs ví, tak
nejprve vyhledává vyhledavačem. Tato konference má hned tři. Potom
kdybych nic nenašel, bych otravoval a házel tady prdlajsem po druhých.
Příteli.


_gp_

2009/12/11 Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> Přátelé, používá někdo z vás delší dobu sololitové úly ??
> Nevykusují je včely zevnitř, pokuď zvlhnou ?
> Prosil bych, ale jenom člověka, který je opravdu má. Bohužel nejvíce
> diskutují ti, kteří  myslí. A myslet, to je jak známo znamená prdlajs
> vědět.
> Díky
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Příteli, speciálně na Vás to bylo myšleno, pochopil jste to správně.

Od Jirky Jirkovi: A myslet, to je jak známo znamená prdlajs vědět.
2009/12/11 Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> Příteli, speciálně na Vás to bylo myšleno, pochopil jste to správně.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mám jich asi 80 a jsem v pohodě. Sololit hlavně kritizují ti, co je nemají a teoreticky ví vše. Je levný, úly vydrží dlouho, ale jako všechno chce svoje. Nevýhodou je dost pracná a časově náročná výroba. Také je dost důležité ošetření řezů z venku napouštěním odolným vodě.
Zdraví R. Stonjek

Je nutné napustit úl i zevnitř ?
Děkuji za odpověď.

Př. Breitner mě požádal, zdali bych mu nevyzkoušel vyvíječ olejových par, který asi začne vyrábět a má sloužit k ulehčení fumigací a možná i nahradí částečně aerosol. Zřejmě usoudil, že po totální předělávce slov. Zalu do problematiky nepatrně vidím.Rád jsem souhlasil. Přišel mě poštou a se slovenským výrobkem má společnou pouze olejničku. Je udělán velmi precizně a autor u toho myslel víc než slov. konkurence. Žároviště je stočeno z ocelové trubičky, takže je jasná jeho neomezená životnost. Kryt žárovičtě je proveden daleko masivněji a precizněji. Rovněž propojení všech dílu je značně masivní a dá se hodnotit za 1. Výrobce navíc používá daleko kvalitnější hořák s jinak umístěným ovládáním, ktrý při uchopení za rukojeť nezhasíná. Griffin jsem vyzkoušel na svých včelstvech a neshledal jsem žádný nedostatek. Ale abych jenom nechválil, oba dva typy jsou těžké na čumák. Snadno se tam překlopí a pak je velká pravděpodobnost pádu s úlu. Mě se tak stalo a Zal se rozpadl. Griffinu to asi díky pevnějšímu spojení všech dílů nestane. Dá se to snadno odstranit vložením něčeho těžkého do rukojeti vyvíječe./olovo železo apod/. Já bych volil asi provedení s 2 kg bombou a jsem trochu nasrán, protože jsem si mohl počkat a nekupovat slov. zmetek a koupit kvalitu. No občas něco nevyjde!
Zdraví R. Stonjek

Mení nutné je napouštět.Včely je nevykusují.Nástavky ani nevlhnou,protože jsou vzdušné.Dovolím si tvrdit,že je to to nejlepší,co může pro život včelstev být.Raději bych je měl ale v jižnějších a tudíž teplejších oblastech.

Zdravím.
Kolega u kterého jsem prováděl léčbu aerosolem má ještě pár úlů ze soolitu a stěžoval si též na vykusování.Je prý jedno jestli mají soolit dovnitř hladkou a nebo tou hrubší stranou.
Převede je v následujícím roce také do svých tenkostěnných úlů z podlahových fošen a o soolitu už nechce ani slyšet.
Další kolega v nich má asi 35 včelstev a bez problémů.
Tak "babo raď"!

Přátelé, používá někdo z vás delší dobu sololitové úly ??
Nevykusují je včely zevnitř, pokuď zvlhnou ?

Prvých sololitových 10 úľov som vyrobil v r. 1984 a mám ich doteraz. Na tieto úle som použil tvrdovláknité dosky silné 5 mm, hovorili im ruský sololit. Táto doska sa neprehýbala, bola stabilná debnička ale ťažšia ťažšie. Ďalšie debnička asi 150 ks, som robil postupne, výroba nebola zložitá, mal som šablónu na dva druhy panelov. Je pravda, že časom sa sololit max. 3mm silný sa vlnil, pri vonkajšej stene to nebolo na závadu, ale ak sa začala vlniť a plást bol natalčený na ňu,práve vtedy sa niekoľkokrát stalo, že včely dokázali časť steny odstrániť.

Posledné série som robil bez izolácie (len vzduch, ale čo bolo podstatné, vlnenie som odstránil tak, že som do bočných stien vkladal hranolky, stojky a na tie som stena pribil, do bočných 2-3, do prednej a zadnej 1-2 ks. Váha týchto debničiek je do 4 kg, keď som debničky vyhotovil z masívu silného 25 mm, váha sa zvýšila na 8 kg.
Myslím si, že sololitové debničky mi bez problémov vydržia do konca svojej včelárskej kariéry. Spotreba je adekvátna v s porovnaním uteplených radičných úľoch, zimovanie bez zužovania na 10 plástoch miery 420x270 mm, vlhnutie sololitu voda nemá vplyv na hnitie, výnosy sú veľmi dobré.

Další kolega v nich má asi 35 včelstev a bez problémů.
Tak "babo raď"!
..............
No je sololit a solit.
Já měl a stále mám z nenatřeného sololitu nástavky dvacet letm z natřeného ještě déle. Bez problému.

Ze sololitu jsem dělával přepážky pro chov matek a taky jsem nepozoroval vykusování.

Ale to je normální sololit - nábytkářský. Pak jsme ale měl v ruce párkrát něco co vypadalo jako sololit, ale sloužilo to jako obalový materiál. A to bylo o něčem jiném. To i nabíralo vodu.

A co takhle PLASTKARTON? Ten používám teď místo sololitu na příčky - nekroutí se.

A když vidím ty papírové bedny na oddělky co vyhrávají ceny na soutěžích, tak mi není jasné proč se nešáhlo po tomto materiálu. Je navíc tepelně izolační, v různých tlouštkách a pevnostech.

Karel

P.S.
Plastkarton vypadá jako slabý makrolon, dělá se v různých kvalitách, tu nejhorší vidíte kolem listnáčků v lese.
Používá se na jednorázové proklady palet tam, kde se nesmí použít papír a dělají se z něj i krabice.

Nevýhodou je dost pracná a časově náročná výroba. Také je dost důležité ošetření řezů z venku napouštěním odolným vodě.
Zdraví R. Stonjek

Páve opak je pravdou, môj technologický postup výroby dvoch typov panelov (na jednu debničku je treba dopredu pripraviť 4 hranolky 20x30xdĺžka deb. plus 8 stojok, 4 hranolky na prednú a zadnú stenu 20x30x šírka deb., plus 6 ks stojok, 4 ks bočné steny šírka 285mmx dĺžka 486mm a 4 ks predných a zadných stien a šablóna na ktorej sú vymedzené rozmerov dvoch typov stien. Ak je šablóna dokonale presná a pravouhlá, potom sú panelové steny ako dve hrozná, po zložení týchto 4 stien spoje stien zosilníme plechom v tvare "L". Ešte dodávam, že moje debničky sú bez falcov, môžem prehlásiť, falce nie sú potrebné!

Sololit 3 milimetry používám u jedněch svých typů nástavků na boční stěny zvenku i zevnitř. Dobře se zpracovává a nové nástavky dobře vypadají. Problém je s vlhkostí, sololit zvenku nástavku v šikmém dešti i přes impregnaci vlhne, neimpregnovaný sololit uvnitř mně přes zimu plstnatěl, takže včely ho po zimě začasly vykusovat a boulil se do nástavku. Musel jsem zavést impregnaci i vnitřního sololitu a ještě ho ze strany izolace pobít výztužnými destičkami. Dále potom sololit vyžaduje na krajích přitlučení hřebíčky co dva centimetry nebo hustěji, nebo olemování lištou, jinak po navhlnutí se zkroutí. Je to materiál spíš pro hračičky, co jim záleží na malé ceně výchozího materiálu a nezáleží na pracnosti. Na nástavkové úly umístěné venku je to náhražkový materiál, na úly umístěné pod střechou ve včelíně nebo včelníku je dobrý. Na bedny na rámky a různé lehčí nářadí apod, co se nikdy nestřetnou s vlhkostí, je to materiál perfektní.
Taky jsem se střetl s obalovým sololitem, o kterém psal KaJi. Zdá se, že lisy na sololit dokáží zpracovat široký rozsah materiálů včetně odpadového dřevěného prachu se špínou smeteného nejspíš z podlahy výrobní haly. Rozdíly v chování tohoto sololitu od nějakého certifikovaného nábytkářského sololitu budou velké.

Používal jsem kdysi takové úly (dřevěnná kostra, sololit, uteplení hoblinami). Hladkou stranou dovnitř a byly natřené stříbřenkou, která se používala na natírání rour od kamen. Zvenčí bypy pobité dehtovým papírem. Včely je nevykusovaly, dna se však kroutila vlivem vlhkosti. Positivum - včely na stříbřence prakticky netmelí. O odolnosti vůči počasí nelze nic říci, úly byly ve včelíně. Dnes by asi byly námitky proti stříbřence z hlediska potravinářského.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Friday, December 11, 2009 2:59 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sololitové úly

Přátelé, používá někdo z vás delší dobu sololitové úly ??
Nevykusují je včely zevnitř, pokuď zvlhnou ?
Prosil bych, ale jenom člověka, který je opravdu má. Bohužel nejvíce diskutují ti, kteří myslí. A myslet, to je jak známo znamená prdlajs vědět.
Díky

Mám též sololitové úly. Dřevěná konstrukce z hranolku 3x3cm, zevnitř i z venku sololit. Sololit přichycen čtyřmi nebo pěti hřebýky po stranách. Uvnitř 3cm polistyren. Sololit natřen z venku i zevnitř lakem. Úly používám již 10let bez problémů, že by se sololit kroutil nebo ho vykusovaly včely. Cena úlu přibližně 600,- Kč.

Jiří by měl psát k věci a neprovokovat svými dojmy. K sololitu. Je zde
už opravdu hodně dohledatelných informací, tak je trochu shrnu podle
svých zkušeností a informací zde.

Být včelařem a nemít nic ze sololitu je pro p, Stonjeka opravdu jen
obdivuhodná teoretická informace. Sololit se používá běžně. Sololit
lze považovat ale za dražší v mnoha ekonomických směrech a proto ho
řadím mezi drahé materiály. Umne se hodí již jen na něco. Letos mám
zpracovaných 40 tabulí. Například je tak drahý, že když jsem dělal
rozpočet na krmítka, tak vycházelo nakonec celé krmítko jako takové
levněji z 0,5 nerezu plus zpracování dokonce z tř. 27 240 výhodněji
než ze sololitu s konečnou potravinářskou a zpevňující úpravou plus
lepidlo. To by byl námět pro byznyz pro p. Vodičku a jeho Apimondii,
jestli ho to zase ale nějak odemne zase jako nerozhází. Když jsem je
začal dělat, tak jem ještě neměl svářečku, ale nyní bych už neváhal a
vařil. O stohovatelnosti se může u sololitových krmítek jen zdát. U
nerezu to jde. Neříkám, žeby tažené nebyly levnější, ale kde je
lisovat že?

Takže sololit beru jako módní a z nouzectnost materiál. Když je
zadarmo a máte si kde ukradnou rodinný čas nebo jste v důchodě tak
prosím. Na tu časovou náročnost nemá vliv ani to, že by byl zdroj
sololitu jako odřezky za odvoz. Nástavky z masivu a z běžného
stavebního řeziva u mě nemají takovou váhu jak Antoni píše, protože
mám jednak jinou r.m. a také normální běžný druh stavebního masivu co
vyschne. Pracnost a marnost práce u sololitu pochopí každý, kdo tu
svou zimní aktivitu naháže do ohně kvůli moru jako jeden kolega co
jich naházel na hromadu alespoň min. 1500 ks.

K mýtům o váze:

Hustota u takového stavebního vyschlého řeziva je někde mezi 450 - 550 kg na m3
Hustota u sololitu na m3 je někde kolem 800 - 900 kg
Váha barev, laků a impregnací také něco váží.

- Takže poměr váhy mezi 20 - 25 mm masivem a dvoustěnným sololitem je
teoreticky podobná, ne-li stejná. Antoni by měl sdělit, jaký druh
masivu použil než začne porovnávat pro odbornou úplnost.

- Sololit se nemá rád s propolisem a tak se umí i s nátěrem odloupnout
hlavně ze spodní části víka když se sundává z úlu. A pod takovým
odlupkem má potom podobné vlastnosti jako hobra což je pro nenechavá
kusadla a spokojeného včelaře problém.

- Sololit myši projedou jak nůž máslem. To samé mravenci. Je známo, že
mravenci se drží hlavně v dutinách a jestli se neuchytí v dutém
mezistěnu stěny nástavku, je také otázkou.

- Sololit se musí impregnovat a impregnovat. Poté třeba v exterieru
vydží i třeba jako poasfaltovaná krytina. (střechy Onduline) Zevně úlu
to samé, jinak stačí ten zmíněný propolis na boční nebo horní loučce a
má to díru. Kontaminace propolisu dřevní drtí a nátěrem nemusím
připomínat. Masiv se zevnitř nenatírám - maximálně napustí rozpuštěným
voskem.

- Sololit nikdy nebude doceněný. Má své zásadní chyby. A tím je
náročnost. Až budete muset naházet tu náročnost do ohně, tak pochopíte
co včela potřebuje a co ji stačí. Náročnost se rovná problém s morem.
Je často ooobrovskou škodou přiznat si to kvůli moru. Kamufluje se
kvůli ní a zastírá a schováváv před veterináři. Hygiena by měla mít
vždy přednost. U tenkostěnných nástavků není zásadní problém
parafinovat. U sololitu by to šlo také, ale je to tak náročnější jako
u dutin automobilů. Musí mít takový dutý nástavek odnímatelné krytky.

- K plastkartonu Karlovi. Měl jsem možnost jej asi 3 m3 tenkého
zpracovat do včelstev. Nešlo o proložky a o těžkogramážní, protože tam
by dostupnost byla, ale ta cena za zálohu na proložce je barbarství.
Jedině mít zdroj těžkogramážního plastkatonu zadarmo, ale to jedině
tak někde ve sběrném dvoře u plastikárny co ho vyrábí. Problémy jsou s
trvanlivostí na slunci a s kroucením teplem uvnitř nástavků. Ta UV
odolnost je dobrá otestovat, když se z něj vaří polyfúzně např, kryt
na víko proti dešti. Mám jich 5 a není u jednoho typu problém. Má
výhodu takovou, že není při normální manipulaci tak nebezpečný jako
plechová střecha. To mluvím hlavně otom obalovém, lehkém - různých
kvalit. (srovnatelný s Ikea boxem) Hlavní problém je, že obchodníci
neví, coby za něj chtěli. Ten těžkogramážní jsem měl jako podložky na
měl, ale došel jsem na hygieničtější postup tak mi leží už třetí rok v
komínu a půjdou asi pod vosk místo Pepa.


_gp_






2009/12/11 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> Mám jich asi 80 a jsem v pohodě. Sololit hlavně kritizují ti, co je nemají
> a teoreticky ví vše. Je levný, úly vydrží dlouho, ale jako všechno chce
> svoje. Nevýhodou je dost pracná a časově náročná výroba. Také je dost
> důležité ošetření řezů z venku napouštěním odolným vodě.
>                                       Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Takže sololit beru jako módní a z nouze ctnost materiál. Když je zadarmo a máte si kde ukradnout rodinný čas nebo jste v důchodě tak prosím. Na tu časovou náročnost nemá vliv ani to, že by byl zdroj sololitu jako odřezky za odvoz.
----------------------------------------------
Pokud by tyto úly byly zhotoveny i třeba z pazderosololitu,i ty jsou použitelné na 5 - 10 let se zárukou.Má to ale své náležitosti.Je zapotřebí v každém ze 4 boků nástavku dát uprostřed příčku,tuto zevnitř i z venkovní strany přibít hřebíčky cca 30mm , na vatýraci nezáleží,kdo co sežene. Vnitřní stěny nástavku natřít stříbřenkou/hliník,který nemají včely moc rády / a proto jej nevykusují.Nu a venkovní strany nástavku buď natřít nějakou počasíodolnou barvou pro umístění venku na včelnici a nebo i bez nátěru do včelína.Záleží na oku majitele a nebo případným okolojdoucím. Dobrý den.

Dobrý den
Můžete někdo poradit jaká klícka je nejlepší na zaškolkování matečníků?
Děkuji

Sololit je drahý, ale v SOLODOORu v Sušici je výprodej výřezů ze dveří, je to tuplované s papírovou vlnitou výplní a laminované (to možná někomu vadí) za směšnou cenu. Ideální pro kutily, kteří tu debatují.

K mýtům o váze:

Hustota u takového stavebního vyschlého řeziva je někde mezi 450 - 550 kg na m3
Hustota u sololitu na m3 je někde kolem 800 - 900 kg
Váha barev, laků a impregnací také něco váží. Gusti

Nebudem sa k všetkému vyjadrovať, preto som vytrhol s kontextu dve poznámky

Úle z masívu: použil som dosky z osiky, ktoré som si dal napíliť na gátre. Priateľ ma ubezpečil že drevo osiky je ľahké a nehnije, je pravda, že som mal použiť dosky 20 mm hrubé. Gusti nedovolil by som si napísať (mám svoju česť), že debničky z masívu PUT B 10 sú ľahké, keď v porovnaní, keď ony naozaj mali pri vážení pred týždňom 8kg a sololitové-smrekolitové len 4 kg. Rozhodol som sa z debničiek z masívu, upraviť na dve medné komory

Náročnosť na prácu pri stavbe debničiek zo sololitu nie je o nič väčšia ako z masívu. Moje prepočty ceny komplet úľovej trojzostavy zo sololitu vychádzajú na max. 320- 340 Sk.
Zásadne som kupoval II. triedu (nie horšou kvalitou, ale rozmermy 75x122 cm) po 136 Sk/m2. Dosky na hranolky som mal vždy grátis. Hodnotenie sololitových úľov: boli to najlacnejšie úle, používam ich 25 rokov a stále sú dobré, práca s nimi ma nezaťažovala, teda vstupy lacné, rovná sa ekonomika výborná. a o to tu ide.

K mýtům o váze:

Hustota u takového stavebního vyschlého řeziva je někde mezi 450 - 550 kg na m3
Hustota u sololitu na m3 je někde kolem 800 - 900 kg
Váha barev, laků a impregnací také něco váží. Gusti

Nebudem sa k všetkému vyjadrovať, preto som vytrhol s kontextu dve poznámky

Úle z masívu: použil som dosky z osiky, ktoré som si dal napíliť na gátre. Priateľ ma ubezpečil že drevo osiky je ľahké a nehnije, je pravda, že som mal použiť dosky 20 mm hrubé. Gusti nedovolil by som si napísať (mám svoju česť), že debničky z masívu PUT B 10 sú ľahké, keď v porovnaní, keď ony naozaj mali pri vážení pred týždňom 8kg a sololitové-smrekolitové len 4 kg. Rozhodol som sa z debničiek z masívu, upraviť na dve medné komory

Náročnosť na prácu pri stavbe debničiek zo sololitu nie je o nič väčšia ako z masívu. Moje prepočty ceny komplet úľovej trojzostavy zo sololitu vychádzajú na max. 320- 340 Sk.
Zásadne som kupoval II. triedu (nie horšou kvalitou, ale rozmermy 75x122 cm) po 136 Sk/m2. Dosky na hranolky som mal vždy grátis. Hodnotenie sololitových úľov: boli to najlacnejšie úle, používam ich 25 rokov a stále sú dobré, práca s nimi ma nezaťažovala, teda vstupy lacné, rovná sa ekonomika výborná. A o to tu ide.

Trestní zákon - účinný do 1.1.2010        

§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.

§ 1

(2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu, mor včelího plodu

Jaký je Váš názor na použití § 306 TZ ve včelařské praxi ? Velice zajímavé je "Kdo byť i z nedbalosti". V TZ v § 5 je uvedeno:
Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Jiří

Omlouvám se, vloudila se mi chybička, ne Trestní zákon - účinný do 1.1.2010, ale od.
Jiříí

Omlouvám se, vloudila se mi chybička, ne Trestní zákon - účinný do 1.1.2010, ale od.
Jiří

Kolik je Antoni potřeba tabulí toho sololitu na jednu trojsestavu?
Stojí tě podle toho co jsi napsal 1 ks 75x122 cm 125 Korun. Nějak mi
to nesedí s celkovou cenou úlu. Tak aby se vědělo, co všechno máš
vlastně nezapočítané a případný zájemce kutil - včelař byl připraven
na další náklady co zrovna se sololitem nemáš. Ty by jsi měl také
vyčíslit, protože všeobecné rozpočty se zkrátka nedělají podle co je
na skladě, ale podle průměrné momentální ceny. Také přeci neprodáváš
med podle vlaštovek na drátě.

_gp_


2009/12/12 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> K mýtům o váze:
>
> Hustota u takového stavebního vyschlého řeziva je někde mezi 450 - 550 kg
> na m3
> Hustota u sololitu na m3 je někde kolem 800 - 900 kg
> Váha barev, laků a impregnací také něco váží. Gusti
>
> Nebudem sa k všetkému vyjadrovať, preto som vytrhol s kontextu dve poznámky
>
> Úle z masívu: použil som dosky z osiky, ktoré som si dal napíliť na gátre.
> Priateľ ma ubezpečil že drevo osiky je ľahké a nehnije, je pravda, že som
> mal použiť dosky 20 mm hrubé. Gusti nedovolil by som si napísať (mám svoju
> česť), že debničky z masívu PUT B 10 sú ľahké, keď v porovnaní, keď ony
> naozaj mali pri vážení pred týždňom 8kg a sololitové-smrekolitové len  4
> kg. Rozhodol som sa z debničiek z masívu, upraviť  na dve medné komory
>
> Náročnosť na prácu pri stavbe debničiek zo sololitu nie je o nič väčšia ako
> z masívu. Moje prepočty ceny komplet úľovej trojzostavy zo sololitu
> vychádzajú na max. 320- 340 Sk.
> Zásadne som kupoval II. triedu (nie horšou kvalitou, ale rozmermy 75x122
> cm) po 136 Sk/m2. Dosky na hranolky som mal vždy grátis. Hodnotenie
> sololitových úľov: boli to najlacnejšie úle, používam ich 25 rokov a stále
> sú dobré, práca s nimi ma nezaťažovala, teda vstupy lacné, rovná sa
> ekonomika výborná. a o to tu ide.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Úly lze zhotovit z jakéhokoliv materiálu,záleží na jeho dostupnosti.Kdysi před léty jsme jako zvědaví členové výboru objížděli a navštěvovali různé včelaře , o kterých jsme měli to mínění,že bychom se u nich mohli něčemu přiučit.Tak jsme také navštívili jednoho staršího a známého včelaře v Luk...,který choval vícero včelstev a jako raritu jsme viděli u něj v kočovném voze úl,který byl v rohu,kde vybylo místo asi o šířce necelých 40cm.Tento úl byl zhotoven z jednoduchých pazderodesek,stlučený pouze hřebíky a měl o patro víc nežli ostatní.To proto,že vnitřní
rozměr mohl být kolem 35cm,tedy asi jako Brener kdysi propagoval.Včely po odkrytí byly silné a dle informace nezůstávaly ve výnosu za ostatníma na klasické míře.Ovšem to byl pan včelař,kterému to myslelo a tak tento zbytek prostoru využil ke svému prospěchu.Včelám zřejmě nevadila ta lepidla,která jsou obsažena v těchto deskách,aby držely pohromadě,prostě je potáhly propolisem tak jako to činí i v jiných úlech.Navíc to byl pěstitel květin a od té doby jsem takové pole narcisů neviděl jako u něj.Pokud je ještě živ a sleduje tuto konferenci,tak jej zdravím.Taky doufám,že příbuzný těchto desek se nebude k tomuto příspěvku vyjadřovat,není to vůbec zapotřebí.Dobrý den.

Ten zákon říká, že každý kdo chová v zájmovém chovu včely je povinnen
vědět co to je nebezpečná choroba u včel, jak vypadá a to
neomluvitelně. Druhá věc je ta, kdo to bude zjišťovat kolik toho každý
ví o chovu včel a kdo to bude soudit tu nedbalost. Třetí věc je ta,
jestli se s tímto zákonem mohou veterináři za pomoci policie konečně
dostat na kritická ohniska a zlikvidovat je. A za čtvrté, kdo bude
zajišťovat všem členům takovu odbornou péči, když na schůze se chodí
zpravidla jen se žádostí o dotace, na dotace a na výročku s mělí. (a
to s možným postihem když bude nadnormativní dlouhodobý spad třeba na
VD)


_gp_


2009/12/12 Jiří <e-mail/=/nezadan>:
>
> Trestní zákon - účinný do 1.1.2010
>
> § 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
> (1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
> rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat
> nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok,
> zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
> (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
> způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.
>
> Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely trestního
> zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.
>
> § 1
>
> (2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat
> nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují
> nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu, mor
> včelího plodu
>
> Jaký je Váš názor na použití § 306 TZ ve včelařské praxi ? Velice zajímavé
> je "Kdo byť i z nedbalosti". V TZ v § 5 je uvedeno:
> Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
> a) věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit
> zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že
> takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
> b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit,
> ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
>
> Jiří
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pane Pazderka, můj čistě soukromý a neodborný názor je, že prostě neznalost
zákona neomlouvá, a každý včelař by navíc tyto základní informace znát měl a
mohl. Likvidace ohnisek je právně ošetřena již veterinárním zákonem -
trestní zákon se pak zabývá jen postihy za porušení zákonů jiných.
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 12, 2009 4:23 PM
Subject: Re: § 306 trestního zákoníku


Ten zákon říká, že každý kdo chová v zájmovém chovu včely je povinnen
vědět co to je nebezpečná choroba u včel, jak vypadá a to
neomluvitelně. Druhá věc je ta, kdo to bude zjišťovat kolik toho každý
ví o chovu včel a kdo to bude soudit tu nedbalost. Třetí věc je ta,
jestli se s tímto zákonem mohou veterináři za pomoci policie konečně
dostat na kritická ohniska a zlikvidovat je. A za čtvrté, kdo bude
zajišťovat všem členům takovu odbornou péči, když na schůze se chodí
zpravidla jen se žádostí o dotace, na dotace a na výročku s mělí. (a
to s možným postihem když bude nadnormativní dlouhodobý spad třeba na
VD)


_gp_


2009/12/12 Jiří <e-mail/=/nezadan>:
>
> Trestní zákon - účinný do 1.1.2010
>
> § 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
> (1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
> rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských
> zvířat
> nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
> rok,
> zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
> (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
> způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.
>
> Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely
> trestního
> zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.
>
> § 1
>
> (2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat
> nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují
> nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu,
> mor
> včelího plodu


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4681 (20091212) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Má někdo zkušenost se samovýrobou úlů z tvrzeného polystyrénu. A s jejich použitím. zdědil jsem moravské univerzály, chci je vyměnit za modernější úly.Me

Na právnické fakultě v Plzni se v prvém týdením zimním semestru učí:
"Kde není žalobce, není ani soudce"
A v druhém týdením letním semestru"
"Trestají se po porávu jen ti co se nechali chytit"

Ti co poté neodcházejí na mateřskou, nebo do vysoké státní či policejní funkce se dále v postgraduálním studiu učí:
"Zatloukat, zatloukat a zatloukat"
-------------
Takže když to vztáhnu na citované paragrafy, vidím už jako absolvent 1. semestru problém. Koho to bude zajímat? Nikoho.
Po druhém týdnu vidím problém to někomu dokázat, pokud se blbec dobrovolně nepřizná protože nemá v Plzni postgraduál a nezatlouká a nezatlouká.

JUDp Karel /p jako plzeňské/
P.S. Bylo to tam pěkné, škoda že to studium tak rychle uteklo. Pa ve sněmovně:-)

Pane Lokvenc, můj čistě soukromý a neodborný názor je ten, že slůvka
"měl znát" a "mohl" se takto nahrazují po změně tohoto zákona slovem
"musí". Prakticky to znamená, že ZO ČSV a ČSV jako takový musí
vypracovat nějaké pravidla o znalostech nebezpečných nemocí, protože
se stává jakýmsi garantem svých členů. Nečlen také není vůbec mimo.
Není to snadné a nezávidím tuto změnu ČSV ani žádnému včelaři, protože
znát alespoň minimum o nemocech znamená alespoň projít testy jako
prohližitel. A to často vůbec nestačí. Osobně bych ČSV nebo VÚ Dol
doporučil nějaké testy vypracovat a dát pro širokou veřejnost na web.
Něco jako chovatelský řidičák pro každého chovatele třeba o 500 stech
až 1000ci otázkách o nebezpečných nemocech.

Veterinární zákon má pokud mám dobré informace v této problematice
problém, že chyběla páka na odpůrce - chovatele v tom smyslu, že
včelař nemusel pustit v rámci trestně právního řízení přes Policii ČR,
na svůj pozemek z důvodu prohlídky veterináře. Jestli zná někdo nějaké
story na toto téma tak to sem někdo přihoďte. Určitě se zmínil o
takových problémech při přednáškách p. Titěra o kolegovi, co takového
souseda dobráka s morem má a nic se nedalo s tímto udělat. Já osobně
mám hygienu a zdraví na prvním místě na rozdíl od jiných a do doslova
vše jde mimo. Můžu mít pod nohama nastláno, co se p. Stonjekovi
nelíbí třeba na farmě u hlavního Cechaře, ale nemoci beru opravdu
vážně. Beru tu změnu zákona jako fakt a budu oto více obezřetnější a
pozornější ke zdraví včel i v mém okolí.

_gp_

2009/12/12 lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>:
> Pane Pazderka, můj čistě soukromý a neodborný názor je, že prostě neznalost
> zákona neomlouvá, a každý včelař by navíc tyto základní informace znát měl a
> mohl. Likvidace ohnisek je právně ošetřena již veterinárním zákonem -
> trestní zákon se pak zabývá jen postihy za porušení zákonů jiných.
> S přátelským pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka"
> <g.pazderka/=/gmail.com>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 12, 2009 4:23 PM
> Subject: Re: § 306 trestního zákoníku
>
>
> Ten zákon říká, že každý kdo chová v zájmovém chovu včely je povinnen
> vědět co to je nebezpečná choroba u včel, jak vypadá a to
> neomluvitelně. Druhá věc je ta, kdo to bude zjišťovat kolik toho každý
> ví o chovu včel a kdo to bude soudit tu nedbalost. Třetí věc je ta,
> jestli se s tímto zákonem mohou veterináři za pomoci policie konečně
> dostat na kritická ohniska a zlikvidovat je. A za čtvrté, kdo bude
> zajišťovat všem členům takovu odbornou péči, když na schůze se chodí
> zpravidla jen se žádostí o dotace, na dotace a na výročku s mělí. (a
> to s možným postihem když bude nadnormativní dlouhodobý spad třeba na
> VD)
>
>
> _gp_
>
>
> 2009/12/12 Jiří <e-mail/=/nezadan>:
>>
>> Trestní zákon - účinný do 1.1.2010
>>
>> § 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
>> (1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo
>> rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských
>> zvířat
>> nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden
>> rok,
>> zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
>> (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
>> způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.
>>
>> Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely
>> trestního
>> zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.
>>
>> § 1
>>
>> (2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat
>> nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují
>> nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu,
>> mor
>> včelího plodu
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4681 (20091212)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tady jsou nějaké moje zkušenosti.

http://pupek73.blog.cz/0809/fotky-ze-zpracovani-styroduru

http://pupek73.blog.cz/0811/staveni-styroduroveho-nastavku

http://pupek73.blog.cz/0812/rozmery-nastavku-a-plemenacu-ze-styroduru

A tady je zkušenost jiného kolegy.

http://rybarstviavcelarstvianderle.cz/index.php?sekce=konstrukce

Nebo se podívej na
http://jjvcela.sweb.cz

> Má někdo zkušenost se samovýrobou úlů z tvrzeného polystyrénu. A s jejich
> použitím. zdědil jsem moravské univerzály, chci je vyměnit za modernější
> úly.Me


Zdravim,

mam z ruzoveho styroduru (jmenuje se to jinak ale nazev nevim, nekupuju to) 2 plemenace a 3 oplodnacky. Zrovna dnes jsem naformatoval desky na dalsi 4 plemenace abych vyzkousel zimovani ve vice dobre uteplenych nastavcich. Vyzkousim to ale myslim si ze timto se styrodurem koncim. Ono to spalit by opravdu nebylo ono.

Zkusenost po prvni sezone - z reznych ploch tento typ vcely vykusujou (rezne plochy byly pouze na dolni hrane nastavku) - letosni upgrade je dreveny ram i dole.

Zkusenosti dvou vcelaru se styrodurovymi plemenaci se kterymi jsme to v mailu natukli jsou podobne, obcas jim ho take vykusuji, zejmena pry v dobe krmeni.

Pak jsem byl u vcelare, ktery pouziva modry styrodur, drevene ramy dole a nahore (zejmena kuli pevnosti) a ten je spokojen uz vice let a ma jich hodne. Takze modra je asi opravdu dobra :-))

Pripominam ze nejake maltovani :-) nastavku jsem nedelal - pouze holy styrodur.

Vyroba snadna, rychla, je to lehky atd. Jenze jak uz to tak byva nema to jen klady ale i velky zapor ktery ne vsici zkousnou.

T.H.

Já jednu story víceméně k tomu znám. Včelař se dohodl s důvěrníkem, že nebude odevzdávat měl, potože se mu do úlů dostaly myši a vzorek by byl špatný a že na jaře rovnou udělají nátěr plodu. ZO potom nahlásila včelaře na veterinu, že nechce odevzdat vzorek a dala od toho včelaře ruce pryč.

Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám, za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /. Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.

Za Vaše včely si zodpovídáte sám,naprosto stačí,že jste 3x fumigoval.Zřejmě jste podlehl naléhání když ZO zakoupila vyvíječ a přistoupil jste na toto nadstandartni a dá se říci již zbytečné ošetření Vašich včelstev. Nejde ani o ty peníze,které jste zaplatil těm,co to prováděli.Jde spíše o ty Vaše včely,jak to snesou a ten amitráz vstřebají.Je zapotřebí si to ve Vaší ZO ujasnit do budoucna a domluvit se na postupu tohoto ošetřování včelstev pro příští léta.

Když jde prohlížitel na mor prohlížet má u sebe zmocnění od SVS kulatým razítkem - jinak by jej každý mohl vyhnat.
Takže to je asi tak jak to má fungovat.

Ale co si vy jako členové odhlasujete a jestli je to pro vás pak závazné je to vaše soukromá věc.
Do toho vám nido nebude mluvit i kdyby jste si odhlasovali koupání včel na Silvestra v šampaňském.
Vy nemáte schůze :-) :-) :-)

Karel

Mám nástavky ze zeleného :) a místy to vykusují, hlavně se snaží si rozšířit očka, i když je mám zpevňená tenkou novodurovou trubičkou. U někoho jsem viděl nalepený čtverec silného alobalu v okolí očka (zevnitř úlu), ale ještě jsem to nevyzkoušel. Jinak práce i cena celkem radost ve srovnání s lepením spárovek atd., a hlavně zatím ještě nejsem přesvědčený o výhodách neuteplených úlů v hrubějších klimatických podmínkách. Rám mám nahoře i dole, vzor podle ing. J. Jindry, i když mám jinou rm. Mimochodem až budete koukat na ty jeho stránky, navštivte i sekci "bezpečný zdroj pro zatavování mezistěn", používám takový zdroj z PC i pro další účely a mám s tím dobré zkušenosti. Za odporové řezání styroduru (využívám podobnou konstrukci jako Míra P - viz jeho blog) mu píšu 1*, navíc při vhodném nastavení a použití mírně přebastleného starého centrofixu :) se s tím nádherně vypalují obrázky do dřeva ;)
Pálit styrodur jsem ještě nemusel, ale dneska už se dá polystyren recyklovat. Narozdíl od x krát přelakovaného dřeva, nacucaného propolisem - to taky není zrovna čisté palivo. Aspoň si použití tohohle materiálu sám sobě omlouvám. Někdo na to může mít jiný názor.
Honza Indra

Ferda napsal,že po teplém podzimu je aerosol to nejlepší...

Já bych mu oponoval tím,že právě proto,že byl teplý podzim,respektivě celý listopad a tudíž každý včelař mohl provést důkladné ošetření fumigací dýmem za patřičných teplot stanovených Vú.Již začátkem listopadu(7.11) jsem nenalezl při prohlídce ve všech svých včelstvech jen jedinou buňku jakéhokoliv plodu.Proto plně souhlasím s př.Jiránkem o nesmyslnosti dalšího zatěžování včel amitrazem v prosincovém období.Myslím si z vlastních zkušeností,že včelám je to jen ku prospěchu a zvyšování dávek chemie nevede k tíženému cíli.
P.Z.

Pokud je mi známo, v závazných směrnicích okresních veterin je všude léčit na podzim třikrát. A je to povinné i pro nečleny. Tak jaktože je možné, že po trojnásobné fumigaci ještě léčili jednou aerosolem? Pokud to nebyla nouzová náprava nějakého kiksu?

Myslím,že podzimní léčení je jasné.Buďto 3x fumigace nebo 2x fumigace a po třetí aerosol.Aerosol je z toho důvodu,že je ho možno použít i v teplotách pod 10°C a tudíž i začátkem prosince,kdy není ve včelstvu plod.V naší organizaci to řešíme dobrovolností, v říjnu když jsme léčitelům vydávali léčivo, nahlásili kdo bude chtít třetí ošetření aerosolem.Léčili jsme v prvním týdnu prosince,kdy byly teploty kolem 4°C a ošetřili jsme 281 včelstev z cca 700 včelstev.Na druhou stranu je nám známo,že jsou u nás včelaři kteří mají třetí fumigaci hotovou již koncem října,kdy je ještě z největší pravděpodobnosti ve včelstvu plod.Ale hlavně jsou spokojeni,že mají oléčeno.

Antone, co kdybys nejdříve přemýšlel. Vyjmenoval jsi dost součástí, které se asi nedají koupit v OBI, navíc se musí někde sehnat dřevo, nařezat apod. Výrobní čas není jenom zatlouct pár hřebíků,ale vše od A do Z včetně zaschnutí nátěru a navaření Ipy. No a když to všechno spočítáš tak těch hodin je požehnaně. Vždyť jenom jeden nástavek je kolem stovky hřebíčků a ty tam samy nenaskáčou. Samozřejmě seriová výroba ty hodiny trochu sundá, ale je 20 úlů najednou seriová výroba nebo amatérské šmudlání? Ony i ty palubkové úly jsou hodně pracné. Když si koupím palubky tak by to šlo, když je ale dělám ručně a nemám frézu a vhodnou kudlu tak každé prkénko musím vzít několikrát/mockrát/ do ruky a pak je výroba ze sololitu podstatně kratší, neboť nastavím pilu dám dlouhé pravítko, přijde kámoš/ desky jsou hodně dlouhé/ a společně máme nařezáno na 20 úlů za 20 min. Chci li trochu napustit sololit z druhé strany provedu to válečkem, když jsou desky v celku. Ale i kdybych se rozkrájel tak těch hodin je hodně a kdyby mě to silně nebavilo, koupil bych je hotové a peníze vydělal jinak. Takže dívejme se na to bez růžových brýlí. Zdraví R. Stonjek

U nás jsme prováděli třetí ošetření také aerosolem a to i u včelařů kteří měli po druhé fumigaci takřka nulový spad u třeba 80% včelstev.
To ale třeba na vedlejším okrese řešili individuálně a prováděli aerosol jen u včelstev kde byl spad vyšší.Ty kde nespadlo nic zbytečně nezamořovali.Alespoň takhle jsem to od nich slyšel.Takže zřejmě dělali někde jen dvě fumigace.
Co se týče toho poplatku za ošetření tak si bereme 10kč za včelstvo s tím že včelař který má třeba jen tři včelstva zaplatí minimální poplatek 50kč.Takže ta padesátka je takové minimum.
Ono když jedete do jedné vesnice kde jsou tři včelaři dohromady s patnácti včelstvy a pak přejíždíte další kilometry ke čtvrtému s pěti včelstvy tak je to spíš charita a o vyrovnání nákladů si můžete nechat jen zdát.
Pak ale jedu k dalšímu kde je třeba třicet včelstev a už se to trošku rentuje.Ve finále pokud nemáte včelaře s více včelstvy budete rád za pokrytí nákladů.
Nevadí udělám to znovu a rád.
Děláme to pro sebe.

Počet ošetření na podzim nařizuje veterina. Bývá max. třikrát. Zřejmě organizace to ještě jistila aerosolem, když ho koupila. Tolik to asi na škodu není. Veterina povoluje i ošetření navíc. V naší organizaci jsem dříve jezdil za 20 Kč/stanoviště. To bylo na benzín. Letos podle školení Vl. Dlaba v Nasavrkách jsem vybíral 10 Kč na včelstvo za práci a 20 Kč/stanoviště na benzín. Pokud vím, tak to dělají už delší dobu jiné ZO v našem okrese. Tak to schválil i výbor a VČS. Jak říkal, těch 10 Kč na včelstvo dostanou včelaři v dotaci a je na práci ošetřujícího. Dotaci si ale ZO nesmí nechat. Musí ji vyplatit a musí být seznam i s podpisem včelaře, který byl ošetřován a dotaci dostal.
Tonda
>Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám, za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /. Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.

U naší Zo jsme též za včelstvo aerosol platili 15 kč

> ----------------------------------------
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>
>
>

Vážený příteli, jak čtu Tvůj příspěvek, tak si myslím, že máte v ZO cochcárnu, která vede k tomu, že neléčite tak jak by to mělo být. Tak trochu teorie. Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C. Nebo jinak, jsou -li včely na česně. To zn, že jsou rozleztlé a kouř se dostává až do středu. V opačném případě, kdy teplota je nižší než 10 C pak fumigace je účiná méně než z poloviny. Po zakouření se ještě více stahnou a účiná látky se nedostává ke všem včelám a rostočům. Prvá fumigace se u nás dělá prvou soboru a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO. Třetí ošetření fumigací se zpravidla neprovádí. I když letos to šlo, přesto je neděláme a provádíme poslední ošetření vždy aerosolem. Když jsme začínali byl k němu odpor. Dnes nás včelaři hlídaji, aby je měli udělané. Nedej bože abychom někoho vynechali. Toto ošetření aby bylo 100% účinné se dá dělat a to si pamatujte až po 20 LISTOPAU, to už ve včelstvu není plod na 100%. Prakticky to probíhá podle režije ZO a to až do 10. prosince při teplotách do mínus 5 C, pak už zamrzaji trysky a je snížená účinnost. Je lepší ošetřeovat nad nulou. Učinná látka do aerosolu se dává na 300ml acetonu l sklenička varidolu nebo 16 kapek M-1 (určuje SVS v nařízení)Vodou neošetřujeme, pouze acetonem. Aerosol na včelstvo působí tak, že při aplikaci včelstvo roztahuje, mění se životní prostředí a včelstva se snaží aplikovanou látku vyvětrat a tím se dostává látka až do středu, kam by se kouř nikdy nedostl. Při kouři za nižších teplot se včelstva stahují(chrání matkku) při vodě a acetonu se roztahují a snaží se navodit takové podmínky vlhkostní nebo působící látky jaké byly před použitím. Aerosol prostupuje i slabšími prkénky lípy, které jsou více porovité, takže proto aerosol, který se dostane ke každé včel a každému roztoči, který v době použití aerosolu už neni pod víčkem. Aceton pro nás zajištuje OV v jedné lekárně v okrese, hromadně dá OV objednávku a seznam organizací, kde si jej kupujeme podle potřeby neomezeně. Jinde chtějí recepisy. Letos byla cena 93,- Kč. Chtěl bych upozornit včelaře, aby si uvědomili, že onemocnění varroázou neni onemocnění včelstev jednoho včelaře ,ale celého katastru, celé organizace a proto musí léčit všichni a ne kdo chce. Důležité je i ometení podložek, které provádíme po posledním ošetření za 4-7 dní a pře vánoci, asi tak okol 20.12. znovu a to ometáme i spodní stranu. Roztoč po zásahu padá ochromen na nervové soustavě na podložku a snaží se ukrýt v temnotě na spodní straně kde usychá, což některému se může podařit. Většinou zůstávaji na podložkách. Poslední ometení musí být nejméně 30 dnů pře sběrem měli. Jinak léčivo zajišťuje OV na celý rok již v květnu až i na jarní ošertření, aby mohlo být provedeno včas, kdy ve včelstvu neni plod, aby se nemuselo natírat a mohlo se ošetřeit aerosolem . Léčivo máme v ZO na všechna ošetření až do jara a ještě jenu dávku, kdyby bylo nařízeno mimo pravidelné léčení. A funguje to a o tom to je. Je třeba si pamatovat, že nesmí přežít ani jedna samička, která dává základ nové generaci roztočů a co více dává základ i virovým onemocněním, zejmena kapsovitosti plodu, který se podobá v mnoha případech na plástech jako mor, pouze nepachne. O tomto nemaji včelaři ani páru a neni možné se virům bránit.Myslím, že je vše vyčerpané pro širokou včelařskou veřejnost. Někdo bude se mnou souhlasit jiní mi budou oponovat, ale myslím, že tam, kde funguje lidský faktor jsou včelstva zdravá, tam, kde se diskutuje a filozofuje jak by se to mělo uděla a ne tak jak je to v propracovaném návodu v Metodickém pokynu, tak tam jsou problémy s roztoči a teď i s viry. Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo, kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co chce. Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?Jak na ně aby vosy naše včelstva nenavštěvovaly. Zdraví Felix

Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C.

Už 9 sezónu svoje včelstvá chránima ošetrujem len pomocou fimigantu-amitraz, 3 fumigácie a poslednú tretiu robím v 11.mesiaci (najpozdejšie do 15.11), kedy u mňa nikdy nebol zaviečkovaný plod. Výsledky sú vynikajúce, ak by tak nebolo, už dávno by som včelstvá nemal. Priemerný odpad Vd aj tohoto roku bol odpad 165 Vd/vč. pri 75 včelstvách.
Potom sa fumigant aj pri teplote pod 10˚C Obyčajne to bolo u mňa okolo 3-4˚C, (nikdy som to nerobil pri teplote pod nulou) dostane do stredu chumáča, ak sa tam dostane vzduch, musí sa tam dostať aj fumignat, ktorý sa chová ako každý plyn zamorí každý priestorový mm úľa.

Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?

Je jednoznačne potvrdené, že v štádiu rozpadu včelstva (v takomto včelstve sú inštinkty ochrany včelstva narušené) aj osy slúžia klieštikovi na migráciu do iných včelstiev, ktoré ešte nie sú v stave rozpadu. Zabrániť ose vstupovať do úľa je prakticky nemožné, pomáha len ničenie osích matiek po zimy keď si zakladajú hniezda a potom hlavne v lete ničením hniezd v okolí včelnice. Ide to vystavením cukrového roztoku s medom ako návnadu a sledovaním odlietavajúcich ôs do svojho hniezda, návnadu prenášať a vystaviť každých 50 m vo smeru odletu ôs z návnady. Ak budete trpezlivý, hniezdo nájdete.

> Mám nástavky ze zeleného :) a místy to vykusují, hlavně se snaží si
Za odporové řezání styroduru (využívám podobnou
> konstrukci jako Míra P - viz jeho blog) mu píšu 1*, navíc při vhodném
> nastavení a použití mírně přebastleného starého centrofixu :) se s tím
> nádherně vypalují obrázky do dřeva ;)

> Honza Indra

Ja jsem si loni rikal jak styrodur naformatuju, nejsem s elektrikou kamos a tak jsem ihned zavrhl stavet odporovou rezacku na dva plemenace. Rezal jsem na cirkularce vidiovou pilou, bez problemu, rez je cisty. Otazka je co to dela s vidiovymi zuby :-) Verim ze nic moc.

A jinak to vidim uplne stejne s lepenim sparovek oproti tomu vzit desku treba styroduru a mit za chvili nastavek. To klizeni to hooodne zdrzuje. Me 159 to je radost, vemes siroke prkno protahnes, naformatujes, sbouchas. Vysoke tam uz je boj, snad neco pres vanoce naklizim mezi pohadkama a cukrovim :-)

A pak je taky nazor proc se s tim delat kdyz nastavky jsou dneska za babku :-)

T.H.

No já jsem dobrou zkušenost s řezáním na cirkulárce neměl.Řez byl skoro čistý ale průser byl v tom že se to sevřelo a kouslo.Dostal jsem pořádnou bombu do břicha a bylo rozhodnuto.To jsem to nemusel ani tlačit podle pravítka.Řezal jsem jen podle rysky fixem.
Z důvodu bezpečnosti doporučuju řezat odporem.Ta řezačka mi nikde nepřekáží protože je to vlastně deska na které je štelovací rameno z lampičky.To se sundá a deska opře mezi prkna a je to.Nepoužívám ani odporovej drát ale normální nerez co je na rámky.Trafo bylo doma a to se hodí vždycky.Navíc se ta řezačka dá použít i na vykrajování korpusů třeba pro vánoční věnce a nebo nějakých dalších pomůcek třeba pro děti do školy.Dělal jsem kamarádovi i bójky na sumce.

Nářadí musí být ostré a otáčky a posuv takové, aby se polystyren nezahřál nad 50 - 60 st c a nezačal se pod tlakem na břity nářadí lepit.

Včera jsem viděl zajímavý pořad na ČT2. Kartony tetrapacku se rozdrtí na malé kousky a promíchají s drceným polyetylenem jako pojivem. Do lisu, asi hodně podobném jako na sololit se vloží odspoda papír, vrstva čistého polyetylenu neboli "igelit", potom hlavní vrstva drcené směsi, potom zase "igelit" a nakonec zase papír. Všechno se vylisuje pod tlakem a za zvýšené teploty něco nad 100 st C, přidaný polyetylen společně s polyetylenem z tetrapacků funguje za tepla a tlaku jako pojivo. Vzniknou tak desky s určitou izolační schopností, pevností, díky vrstvě papíru i barvitelností a protože je polyetylen odolný proti vlhkosti i s určitou odolnosti proti povětrnosti. Řezatelné a opracovatelné běžným nářadím. Mají jim říkat z nějakého důvodu celulózové desky. Zatím výroba nějak začíná, mají se zatím používat jen na vnější obklady domků z montovaných dřevěných panelů. Tloušťka desek by měla být okolo 15 milimetrů. Popis desek jsem zatím na internetu neobjevil.
Podle mně by tyto desky mohly být použitelné na výrobů úlů a mohly by venku vydržet dostatečně dlouho i bez nátěrů a impregnace.
Setkal jste se někdo s tímto materiálem?

S tímto materiálem jsem se nesetkal, ale nejspíše něco podobného se už
dělá i u nás.

"V Papírnách Bělá se NK zpracovává ještě doplňkově na zařízení na
výrobu stavebních desek na lince Novapak. Na lince bylo zpracováno 2 t
NK, a to převážně ze školních sběrů. Pokusně se do výroby desek
používaly výměty z rozvlákňování. Vyrobené desky byly použity jako
police do regálů ve skladovém hospodářství papírny. V současné době se
uvažuje o úpravě technologie."

http://www.arnika.org/clanky/recyklace-napojovych-kartonu-v-ceske-republice

Další informace se dají nalézt zde:
http://www.kuruc.sk/sk/technologia

2009/12/14 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Včera jsem viděl zajímavý pořad na ČT2. Kartony tetrapacku se rozdrtí na
> malé kousky a promíchají s drceným polyetylenem jako pojivem. Do lisu, asi
> hodně podobném jako na sololit se vloží odspoda papír, vrstva čistého
> polyetylenu neboli "igelit", potom hlavní vrstva drcené směsi, potom zase
> "igelit" a nakonec zase papír. Všechno se vylisuje pod tlakem a za zvýšené
> teploty něco nad 100 st C, přidaný polyetylen společně s polyetylenem z
> tetrapacků funguje za tepla a tlaku jako pojivo. Vzniknou tak desky s
> určitou izolační schopností, pevností, díky vrstvě papíru i barvitelností a
> protože je polyetylen odolný proti vlhkosti i s určitou odolnosti proti
> povětrnosti. Řezatelné a opracovatelné běžným nářadím. Mají jim říkat z
> nějakého důvodu celulózové desky. Zatím výroba nějak začíná, mají se zatím
> používat jen na vnější obklady domků z montovaných dřevěných panelů.
> Tloušťka desek by měla být okolo 15 milimetrů. Popis desek jsem zatím na
> internetu neobjevil.
> Podle mně by tyto desky mohly být použitelné na výrobů úlů a  mohly by
> venku vydržet dostatečně dlouho i bez nátěrů a impregnace.
> Setkal jste se někdo s tímto materiálem?
>

Brno Druzina pratel chovu vcel valna hromada ,v budove-Ustredni jednoty ces.hosp.spolecenstev-Dominikanske nam.5. L.Fiala pdstupije z funkce predsedy a kontrolora.Zel,prezel,Fiala i prijeti cestneho predsedy odmitl.

ZU Brno : Plemenna stanice spolku brnenskeho v Babicich po lonske zimni pohrome nabidnuta ZU.(zahrada soilkoveho domu pretata sbernym kanalem smerujicim od krematoria k Svratce.Je projektovana hlavni ulice k nadrazi.Jako na zavolanou byla nabidnuta stanice v Babicich,bude treba jidobudovati a doplniti.

Praha Odbor medu :Ucetnictvi oddeleno od hospodarstvi ZU Praha.Ustredi povoli na vedeni akce urcitou zalohu.Akcni vybor ruci moralne za vedeni akce.Zprostredkovani prodeje medu nepatri do organisace vcelarske.
Druhy namestek predseda ZU J.Rytir vzdal se veskerych funkci a veskere verejne cinnosti ve vcelarstvi vůbec.(Schonfeld tezce nese pilnou a uspesnou praci,ktere nezistne a zdarma se venuje mimo vlastni povolani zverolekare)

ZU Brno valna hromada Pokladnik a spravce spolkoveho domu se odstehoval,byli mu vzdany srdecne diky za jeho obetevou a mnoholetou a nezistnou praci a ochotu. Dum bude pouzit k medove akci vedenou Vincencem Ferdinandem.Opravy domu provedeny podle navrhu architekta ing.Kyselky mladsiho.Pri ustrednim spolku zrizuje se odbor proprodej a zprostredkovani prodeje medu.V.Ferdinand a jeho manzelka dostava v uzivani spolkovy dum se zahradou,na dobu 1929-1935 budou platiti rocni pausal 120 Kc.Chovatelska stanice v Babicich se premistni do arealu Vysoke skoly zverolekarske v Kurimi

ZU Praha val.hromada Zmena stanov jak jej vypracoval Organisacni vybor nebyly prijaty.Tezko se vyznat pri hlasovani,kdyz se zdvihne les rukou a nektere obsahuji 10, 20, 50, nebo jen 1hlas.Lide dobri navrhli,aby se medova akce predala soukromnikovi.

Svaz valna hromada v Brne:usneseno neprijmouti resignaci p.zverolekare Rytire,a zada se aby ve sve praci a cinnosti vcelarske pokracoval. Stanovy v zasade prijaty.Vcelarske spolky jsou povinny provesti volbu tajnym hlasovanim-to jest hlasovacimi listky.Je nepripustne provesti tyto volby aklamaci a zaslati protokol bez volebnich listku.

Já myslím, že takových různých desek, z recyklovaného nebo jinak dříve odpadního materiálu bude čím dál více. Budou čím dál levnější a čím dál odolnější. A jako homogenní desky, kterým stačí jen přiříznout na velikost stěny úlu bez jakéhokoliv skládání z kousků a nebudou se při střídání počasí kroutit se stanou postupně výhodnější než klasické dřevo.

Je bezpodmínečně nutné, aby cirkulárka měla nasazený rozevírací klín. Nejen
kvůli bezpečnosti, ale i kvůli kvalitě a čistotě řezu. Jinak se
nevyvarujete, aby vám pila občas některý díl nezdevastovala. S kvalitní
pilou s břity se slinutého karbidu to není vůbec žádný problém. Řeže se
podle pravítka, řezy jsou přesné, mají bezvadný povrch a produktivita je
vysoká.
Osobně doporučuji rozevírací klín při řezání jakéhokoliv materiálu vyjímat
jen zcela výjimečně, pokud je to nezbytně nutné, i když to je otravné. Věřte
mi, že může i u malé cirkulárky jít doslova o život.
J.T.



> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Míra.P
> Sent: Monday, December 14, 2009 8:02 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: v?roba ?l? z trvrzen?ho polystyr?nu
>
> No já jsem dobrou zkušenost s řezáním na cirkulárce neměl.Řez byl skoro
> čistý ale průser byl v tom že se to sevřelo a kouslo.Dostal jsem pořádnou
> bombu do břicha a bylo rozhodnuto.To jsem to nemusel ani tlačit podle
> pravítka.Řezal jsem jen podle rysky fixem.
> Z důvodu bezpečnosti doporučuju řezat odporem.Ta řezačka mi nikde
> nepřekáží
> protože je to vlastně deska na které je štelovací rameno z lampičky.To se
> sundá a deska opře mezi prkna a je to.Nepoužívám ani odporovej drát ale
> normální nerez co je na rámky.Trafo bylo doma a to se hodí vždycky.Navíc
> se
> ta řezačka dá použít i na vykrajování korpusů třeba pro vánoční věnce a
> nebo nějakých dalších pomůcek třeba pro děti do školy.Dělal jsem
> kamarádovi
> i bójky na sumce.

Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.

Ve finále pokud nemáte včelaře s více včelstvy budete rád za
> pokrytí nákladů.
> Nevadí udělám to znovu a rád.
> Děláme to pro sebe.

U nas jsme loni brali 10kc/vcelstvo, za rok se to v podstate vratilo z dotace. Letos jsem neaerosolovali.
Taky mi to nevadilo delat, ale uz se mi moc nechce hlavne protoze tezko rict co se ti vsechno dostane do tela i kdyz mas respirator...

T.H.

Máte zřejmě na mysli to co já a viděl jsem to v poředu Rady ptáka Loskutáka.Tam to uváděli jako Flexidesku protože má i částečnou tvárnost a dá se prohnout do oblouku třeba kolem baru jako obklad tak jak to bylo v tom pořadu.
Už jsem to hledal pod tímto označením a myslím že jsem to tenkrát i našel ale cena nebyla nic moc tak jsem se o to přestal zajímat.Zkuste to hledat a dejte vědět co jste našli a ceny.

Tak mně napadlo, ne že bych to potřeboval, jak kdo děláte fumigaci v uzavřených prostorech včelínů s hodně včelstvy?
Kdysi, když jsem měl v kočovném včelíně k 20 včelstvům, mně to trvalo tak hodina fumigaci a k hodině kolem toho přípravy před a práce potom, takže nejméně hodinu jsem se napůl pohyboval v prostoru zamořeném léčivem, protože úly se stoprocentně utěsnit nedají. A bylo to znát.

Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů. Aerosolujeme s ním už několik let.
Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři. Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak hrozba pro okolní včelaře.
Tonda

>Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?

Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj
> množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo,
> kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co
> chce.. Zdraví Felix

A nechce nam nahodou kouzelna priroda naznacit, ze na vcelstvu s 1000 roztoci na vcelnici kde ostatni maji 20ks je neco spatne?? Ze tam treba asi nepatri? A bez cloveka a leceni by tam pristi rok zdrejme nebylo?

T.H.

Já má sice včelín otevřený ale všechno si dopředu připravím,nakapu na knoty a pak třeba i s asistencí manželky jen zapaluju a pověšuju.Nebo žena kape a podává a já to tam šoupu jeden za druhým.

Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře.

Je to popsáno i v tom návodu jako, nouzové použití. a jak na to. Roztok musí být ohřátý na teplotu 10 - 15°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 14.12.2009 12:33:47
> ----------------------------------------
> Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává
> emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod
> 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání
> nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů.
> Aerosolujeme s ním už několik let.
> Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I
> někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři.
> Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to
> funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně
> nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak
> hrozba pro okolní včelaře.
> Tonda
>
> >Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové
> zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol
> s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10
> stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému
> vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10
> stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?
>
>
>

Právě, že polemizovat se dá pořád, ale nemělo by se. Pokud by to bylo na uvážení včelaře, to by vypadalo. Včely většinou reagují na počasí velmi rychle.
Tonda
>Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře

Mně to zas připadá, že reagují se zpožděním pár dní. Třeba při náhlém ochlazení se do zimního chumáče sráží postupně. Jejich okamžitou reakcí první den na náhlé zvraty počasí je v první řadě divokost a útočnost hned po otevření úlu. To je ale spíš pro teplejší počasí než je pozdně podzimní a potom zimní. V zimě potom při změně počasí, třeba změn proudění a začátku sněžení a podobně mně připadlo, že se znatelně silněji ozývají a dají se snadněji rozrušit než když se to stane uprostřed stálého počasí.

>Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.<
-----------------------------------------------------------
Ve skutečnosti vlivem proudění vzduch v tryskách dochází k poklesu teploty v přístroji cca o 5 st.C. (Údaj z návodu na použití aerosolového přístroje).Proto je vhodnější při venkovní teplotě pod +10 st.C použít jako nosné médium lékařský aceton.
JK

Zdravim vespolek,

u nas se pravidelne provadi fumigace 2x( Varidol- Amitraz) a pak v pulce prosince aresol M1 - fluvalinat. Vzorky meli mam pak absolutne ciste, jiz tri roky. Fumigaci delam v nastavcich oproti predpisu v podmetu paskem slozenym do tvaru V- podle Antona Turcani, zatim jsem neprovadel fumigaci pod 7 st, mam vyzkouseno, ze 7 st. je absolutne v poradku. Nikomu to nenutim, je na kazdem, jak sve vcelstva leci.
P.

jeste jsem zapomel jeden postreh, protoze pouzivam podlozky, ocitim pred aerosolem, kontroluji po aerosolu a nic nepada, takze ostereni aerosolem beru uz jen jako posledni pojisteni.

Jeste se nabizi, ze na fluvalinat jsou jiz nase roztoci rezistentni. Coz by nebyla zadna novina,otazkou jestli by se pak objevili roztoci ve vzorku ( prirozeny spad).

K te provadene fumigaci, prvni osetreni delam vzdy az po svatku 28. rijna, drive je to podle me absolutne zbytecne. Druhe leceni tak po 10 dnech az se dolihne zbytek plodu, ktery je pod vicky a nebyl osetren.

PZ

Aerosol vodní lázní jse podle zkušenosti aplikovat jen do +5, pak zamrzá už po 8 včelstvech. Nejlepší je to dělat acetonem ten je dobře roztáhne a látka se dostane ke všem.,

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK
-----------------------
Tak tohle by u nás byloporušení vyhlášky. Alepoň podle mé chabé paměti. Tam je že léčení se má zahájit až po 15. říjnu.

A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině listopadu.
To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října. A jestli by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal zodpovědnost.

Samozřejmě jestli si některé ZO v zájmu sebezáchovy odhlasují, že to svým členům přeléčí komisionálně, protože znají své Pappenheimské, nic proti tomu.

Ale z hlediska účinnosti podzimního léčení jako takového nevidím smysl nějaké současnosti v době léčení po 15.10. a ani v tom, že někoho nutím léčit už na začátku října, jen proto že to dělají všichni.

Zdravim vespolek,

to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni jednotlivych vcelaru je velmi maly.

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz nevzpominam, kde jsem to cetl.

PZ

Začátek léčení je vůbec nejúčelnější co nejvíce posunout k prosinci. To však v žádném případě nelze zajistit formou komisionálního léčení. Natož stanovit termín do vhodného pčasí měsíc dopředu. Já jako komisionální léčitel půjdu napřed udělat svoje na těch ostatních mně nebude až tak moc záležet, Je nutné si uvědomit ,že již i v září někdy začínají mrazy a pak je teplo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pe?enka F aerosol
> Datum: 15.12.2009 10:46:02
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas
> zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo
> osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se
> leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni
> jednotlivych vcelaru je velmi maly.
>
> Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
> nevzpominam, kde jsem to cetl.
>
> PZ
>
>
>

Podle "Zásad" zveřejněných na webu ČSV v části Metodické pokyny SVS i podle
Nařízení Krajské veterinární správy JMK č. 5/2009 je stanoven termín pro
léčení varidolem fumigací od 10. října 2009.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Sent: Tuesday, December 15, 2009 10:46 AM

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
nevzpominam, kde jsem to cetl.

Bohužel musím konstatovat , že mi jedno včelstvo vylupovaly i v listopadu , protože se ukázalo na 2 dny hezky. Během této velmi krátké doby odnesly skorem všechny zásoby. Odlétaly k sousední vesnici cca 300m. I po přenesení včelstva a ochlazení kdy moje již nelétaly ,cizí stále přilétaly a snažily se dostat do sousedních včelstev.

Nejste sám. u více včelařů probíhala loupež a nešlo ji zabránit, zejmena, když seděly včely nahoře a pár zásob bylo dole. Je to spatným počasím v listopadu, kdy by mělo už mrznout. Nic se s tím nedá dělat v tuto pokročilou dobu.

Ojedinělé dny, kdy je přes poledne teplo a včely létají, jsou v listopadu a prosinci skoro každý rok. Masívní vylupování je potom znakem nějaké chyby, buď nenormálního oslabení včelstev, třeba varaózou a to pak nestíhá ochránit zásoby nebo nevhodným umístěním zásob a usazením včelstva, nebo prostě naplno otevřeným česnem vespod. Proto se zhruba od konce září česna zužují nebo dokonce uzavírají, aby vylupování nebylo masové, když už nějaké je.
Když jsou včely vylupovány na podzim, o to víc budou vylupovány časně na jaře, kdy včelstva jsou ještě slabší a obsazují ještě méně zásob, případně dokonce úplně uhynuly. Na druhé straně časně na jaře má vylupování spíš kladný vliv, protože na rozdíl od podzimu se na tom neúčastní včely ze sousedních stanovišť, ty přes zimu zapomněly a kvůli chladnému počasí nepřeletí. Na vylupování se potom účastní výhradně včely toho stanoviště, takže zásoby se neztratí, nákaza nepřijde, včely v předjaří se nebrání a nezabíjejí se a vylupované zásoby simulují přírodní snůšku, takže podporují plodování.

Tak jsem 14.12. přeložil 4 včelstva , letošní oddělky asi na 5-6ti rámcích 42x15 do nových úlů.
překládal jsem to od 13.00 do asi 15.00 při teplotě -1°C
včely seděly volně, byly rozlezlé na 3 nástavcích tak že spodní nástavek jsem ometal, včely byly klidné nevzlétaly a ztráty nebyly skoro žádné asi 100 včel.
Nový majitel si je odvezl v kabině dodávky při teplotě asi +10°C asi 300km a druhý den mi volal že na podložce leželo po převozu asi 20 včel.a že včely jsou stále rozlezlé.
Myslím že převoz dopadl dobře. I když lépe by bylo o měsíc dříve nebo možná až na jaře.
J.Bűrgel

Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Dne Wednesday 16 of December 2009 12:54:41 nasepenze/=/volny.cz napsal(a):
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Vrba trojmuzna

Honza

Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 , vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste, nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem podmetu, vse se zda naprosto OK.

PZ

Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.

Dřín, Líska, Vrba jíva, Vrby (všeobecně) Javory (mléč, klen, jasanolistý, babyka, tatarský, ginala, japonika). Aká,t, Lípy,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy zvídavého začátečníka.
> Datum: 16.12.2009 12:54:50
> ----------------------------------------
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>
>
>

Nejdůležitější je mít v časném jaře v bezprostředním dosahu lísky a vrby
jívy, eventuelně dříny a vrby obecně. To proto, že při proměnlivém jarním
počasí mnoho včel zahyne, pokud musí vyhledávat pastvu ve větší vzdálenosti.
V následujícím období, kdy už začnou kvést třešně, toho dle mého soudu
vlastním úsilím už moc neovlivníme, neboť buď nabídka v přírodě začne
převládat nad poptávkou, nebo zase pravděpodobně nedisponujeme takovými
volnými plochami, aby jejich osázení mělo praktický význam. Význam výsadby
včelařsky využitelných rostlin narůstá zase až na podzim, a to zejména kvůli
pylu. To ale záleží na místních podmínkách. Někde, jako v mém případě, tomu
není třeba pomáhat. Z bylin osobně doporučuji dobromysl obecnou
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecn%C3%A1
Ta kvete od července do září a pod včelami se úplně třese i když je pastva
jinde. Zdá se mi, že o ni včely mají větší zájem než o svazenku. Je to však
spíše pro potěšení včelaře, větší praktický význam to opět vzhledem k malým
využitelným plochám pro výsadbu nemá. Je třeba také dbát na to, že některé
včelařsky využitelné rostliny, například zlatobýly nebo křídlatky, jsou
považovány za invazivní rostliny a neměli bychom jejich výsadbou likvidovat
původní porosty.
J.T.

> Dotazy zvídavého začátečníka.
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače, ale atraktantem není
pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité znát
nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování nějakých
skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami je absolutně
kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na prokazatelném užitku
který květ poskytne.

Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá a nula nulanic z toho
nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba s druhem jedné lípy.
Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí. Blbě
(špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů které jsou pro
včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují, vylhává se pravda aby
byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické rozvahy prosím.
Děkuji.

_gp_

2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
je to závdavek minimálně na průjem.

Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
nezkušenost a amatérismus.

_gp_

2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval
> asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem
> obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste,
> nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem
> 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> podmetu, vse se zda naprosto OK.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

VHODNÁ zimní a jarní léčba je často velmi účinná. Má ZÁSADNÍ vliv na
PLOŠNÉ přemnožení varoázy (kleštíka nebo varoózy jak je spisovné) v
letním období a PLOŠNÉ kolapsy. A to se může lehce dokázat.
Nejdůležitější je, jestli se takové ÚČINNÉ OŠETŘENÍ opravdu provádí.
Upozorňuji, že účinnost léčby zajímá hlavně SVS a ne včelaře. Ti jsou
často jen stádem co vede nějaký chytrý bača. Účinnost léčby a ověřovat
účinnost léčby, účinnost léčbya ještě jednou účinnost léčby. To
zachraňuje včely když jde o VD. ;-)

_gp_

2009/12/15 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině
> listopadu.
> To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
> Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října.  A jestli
> by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal
> zodpovědnost.

Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
Pavlica

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> je to závdavek minimálně na průjem.
>
> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> nezkušenost a amatérismus.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> trval
> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> jsem
> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> miste,
> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> Behem
> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >
> > PZ
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to závdavek minimálně na průjem.

Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.

Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
se stává a možná je to špatně kvůli genetice.

Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.

_gp_

2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
> jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
> Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
> do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
> ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
> nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
> roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset.  Roman
> Pavlica
>
> 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Pokud včelstvo  nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
>> je to závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
>> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
>> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
>> nezkušenost a amatérismus.
>>
>> _gp_
>>
>> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
>> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
>> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
>> trval
>> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
>> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
>> jsem
>> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
>> miste,
>> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
>> Behem
>> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
>> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
>> >
>> > PZ
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>  ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ

2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
> závdavek minimálně na průjem.
>
> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Samozrejme sem to nechtel nejak globalizovat. S prevozy zkusenosti nemam. Ja
bych se tomu take nejspis v zime vyvaroval.

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
> něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
> zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
> že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
> jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
> odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
> se stává a možná je to špatně kvůli genetice.
>
> Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
> rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
> žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
> rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
> vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
> zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
> je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
> nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5
> oddelku.
> > jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> > vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4
> ulicky.
> > Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> > zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> > nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik)
> sem
> > do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat
> i
> > ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc
> zasob
> > nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> > vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> > obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> > vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> > zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva
> zluna
> > roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
> > Pavlica
> >
> > 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> >> je to závdavek minimálně na průjem.
> >>
> >> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> >> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> >> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> >> nezkušenost a amatérismus.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> >> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> >> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> >> trval
> >> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi,
> otviral
> >> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> >> jsem
> >> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> >> miste,
> >> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> >> Behem
> >> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> >> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >> >
> >> > PZ
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Kažná manipulace má vliv na trávení včelstvev. Dokonce i pouhá chůze
po křupajícím sněhu. ALE NE PRAVIDELNÉ VYRUŠOVÁNÍ zvukem a nebo
nějakým PRAVIDELNÝM kmitavým nebo jiným reflexním ZIMNÍM VZRUCHEM.

Myslím, že víme očem je řeč. Dokazovat nějaké takové zimní reflexy je
elementární včelařskou jarní medicínou.

_gp_

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ
>
> 2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
>> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
>> závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
>> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
>> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
>> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
>> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
>> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
>> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
>> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
>> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
>> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
>> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
>> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
>> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
>> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
>> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Matematika základní školy a znalosti z časové osy vkládání podložek
pro diagnostiku sběru zimní měli a požadavku SVS který si dává
podmínky kdy má být měl sebrána a přirozeně i v postupu práce sběru
vysušena pro diagnostiku a vyšetření mi říká, že měl by se měla
odevzdávat až koncem února. Je tomu tak v Vás. U nás ne. Proto zimní
aerosol nemůžu z principu zavést a dělat. Děkuji za pozornost.

_gp_

2009/12/13 Ferda <e-mail/=/nezadan>:
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Trochu pozastavení nad článkem a odborností novinářů a skládáním jejich výplodů.

Článek má momentální internetový odkaz:
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/nekteri-hrozbu-moru-podcenuji20091201.html

........................
Po letošním náročném roku, kdy v obou regionech řádil včelí mor, se
obávají ještě horšího stavu v příštím roce. Léčení včelstev totiž není
povinné a tak jej někteří neprovádějí.

Všechny místní organizace Českého svazu včelařů dostaly dopis od
předsedy okresního svazu, který apeloval na to, že by chovatelé neměli
hrozbu včelího moru podceňovat. "Teď momentálně je nejlepší doba na
léčení včelstev. Protože ale tento úkon není povinný, tak se za něj
nechce některým včelařům platit a neprovádějí ho," konstatoval
František Hošek, kterému se zatím na třináct rozeslaných dopisů
vrátilo šest odpovědí. Ne všechny byly ovšem uspokojivé.

"Předsedové základních organizací sice na své členy také apelují,
stejně jako já, ale je to málo platné. Nařídit jim to nikdo nemůže,"
posteskl si Hošek. On sám patří mezi včelaři k takzvaným kočovníkům a
má obavu, aby v příštím roce neodjel se svými včelami tam, kde zrovna
řádí mor. Pak by o ně totiž přišel.

Hranická organizace se k léčení postavila zodpovědně. "Začali jsme s
ní teď o víkendu. Nafoukali jsme do úlů dezinfekční roztok a čekáme,
až budeme moci odebrat měl, což je spad ze včel," řekl předseda místní
organizace Českého svazu včelařů Antonín Hostaša. Včelí měl bude
začátkem roku zkoumat laboratoř Krajské veterinární zprávy, aby
zjistila, zda včely netrpí varoázou nebo morem včelího plodu. V
případě moru by totiž musely být vypáleny.

V letošním roce se na Přerovsku i Hranicku včelí mor vyskytl.
"Konkrétně v Hranicích jsme museli vypálit asi sedmdesát včelstev,"
potvrdil Hostaša s tím, že nikdo netuší, odkud choroba přišla. Všem
ale nahání hrůzu. "Pokud by se mor nadále rozšiřoval, hrozí úbytek
včel, což by se negativně projevilo nejen na produkci medu a vosku,
ale také na úrodě," poukázal Hostaša.

Co letos dělá včelařům rovněž vrásky, to je teplý podzim. Slunce láká
včely ven, ty se vysilují a čerpají ze svých zásob na zimu. Vloni o
tomto čase už byly například dávno zazimovány.


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně, zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té krajiny.
Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit, přeroubovat nebo jaká vysít semena.
Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice, tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou, dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější než ty ostatní.

Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek definitivně jasný.
Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0 až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o svátcích....

Vyprášní včelstev není přeci plošná záležistost jak si představuješ p.
Polášku. Sám dost rozebíráš dost zajímavé témata (vše v dobrém ;-)a
toto je dost odbytá odpověď. Vánoce nemusí být totiž vůbec nějakým
mezníkem ve fyziologicky prospěšném fragmentu zimním období včely
medonosné. Sociální hmyz snese v podstatě více než jeden čmelák nebo
jiná jedna včelovitá samotářská samička, ale vůbec nic není pravidlem,
a oto jde. Pravidla pro chov musí být přesto včechno lokálně daná a
třeba stačí jen vědět, že týden s nějakým údajem o teplotách je jiný
než jiný týden. To je o oboru včelařství jako takovém. Týden je něco
jak jednotka času pojmenovaná typem jeména a pověrou - jmeniny. Jde o
jednotku času s určitou hodnotou.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky
> spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění
> výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak
> jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže
> teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek
> definitivně jasný.
> Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0
> až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o
> svátcích....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ne, já to vidím nato, který gen při tom podnebí a půdních podmínkách
zrovna zapne u rostlin tu nektarodárnost a kvalitní pyl. Může se
teoreticky vyset dvě osiva a jedno je se svou nektarodárností jiné než
druhé a přitom sou sety stejnou mašinou a na stejném poli.

Jde oto co se při tom výzkumu ověřuje. Na 99% to určitě není ale
nějaká nektarodárnost ale hmotnost plodu nebo semena.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod
> kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo
> na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště
> ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na
> jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách
> pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně,
> zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a
> přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té
> krajiny.
> Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
> Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí
> druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které
> by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy
> jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a
> hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit,
> přeroubovat nebo jaká vysít semena.
> Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a
> kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice,
> tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním
> různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou,
> dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a
> zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější
> než ty ostatní.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Je to horor, co zde někteří předvádějí. Co se týká zimního léčení,"odbornost některých" vyráží přímo dech. Přitom stačí tak málo. Vzít nůžky rozstřihnout igel. pytlík s čas. Včelařství štítivě ho odsunout stranou, ale před tím s ním zaklepat. Vypadne vám dvoulist na kterém je dobře stručně a jednoduše popsán postup podzimního léčení sepsaný pracovníky Dolu. Navíc velkými písmeny, takže se slepci nemohou vymlouvat, že nemají brýle a ¨naprosto blbuvzdorně což znamená že i absolovent 8 tříd pomocné školy by to měl po několikerém přečtení zvládnout. Co se týká převozu včelstev v bezletovém období, když je zima a před prvním proletem ještě zde nezaznělo, že v tuto dobu převáží včelsta pouze naprostý debil a to, že to včelstva přežijí neznamená, že jim to neškodí.Těch stavů kdy je to opravdu nezbytné je asi hodně málo a vždy jde občas něco obejít. Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím! Každopádně se už vůbec nedivím, že Antonův otec měl daleko větší výnosy než má teď jeho syn.Zřejmě měl v rukách daleko citlivější přístup ke včelám a soustavně nezkoušel co všechno jsou včely vlastně schopné vydržet. A tak bych mohl pokračovat! Zdraví R. Stonjek

Zdravim pane Pazderko,

slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak je to mysleno.

U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.

PZ

Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím!

Radim, moje "historky" sú naozaj pravdivé a nie len táto, npr. v čase zimy (január) som rozobral celé včelstvo a robil fotografie plodu. Z tohoto zásahu mám foto, zverejním ho. V čase zásahu bola zem pokrytá snehom, slnko nesvietilo.

Neviem, či som tu už nepísal o prípade, keď v horách pilčíci v zime spílili strom a boli v ňom včely, klát ešte v zime preniesli k domu a postavili, včelstvo prekladali až na jar.

To však neznamená, že to začneme robiť masove, to nie je mojím cieľom, ale na druhej strane chcem upozorniť, že sa to dá urobiť bez nejakého výrazného poškodenia zimujúceho včelstva.

Na včelnici mám včelstvo na váhe, pravidelne zaznamenáva hodnoty úbytku, neraz musím najskôr odstrániť zo striešky sneh a nie je to celkom citlivý zásah. Robím to 40 rokov a nikdy som nezbadal, aby to malo nejaký vplyv na včely. Môj otec bol dobrý včelár, ale také výsledky ako ja nikdy nedosiahol.

To ešte neznamená, že sa vo včelstvách v zimnom období budeme "špárať", aj prevoz včelstva nerobíme každú zimu, ale ak dodržíme zásadu robiť so včelstvo primerane, dá sa aj to. Kto sa bojí, nech nejde do lesa.

Dobrá, rozepište se. Dám Vám termín do 10. ledna, 20 to musí mít ZO u
veterináře. Zkuste tu časovou osu povinné sběru zimní měli s aerosolem
15. prosince nějak poskládat. Zatím se jen pokoušíte něco si myslet a
to známo neznamená často i vědět.(podle jiných diskutujících)

_gp_

2009/12/17 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak
> je to mysleno.
>
> U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky
> cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly
> dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i
> mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel
> nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak
> jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu
> do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani
> jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|