Archiv Včelařské konference

Zadal jsem adresu -a nic

Děkuji, lepší odpověď jsem nemohl dostat. S pozdravem J.K.

najdi si stránky fascinovaný včelař a otevři si odkaz Blogspot. Zde najdeš onen článek

Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit.



_gp_

Dne 2. prosince 2009 19:50 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> napsal(a):
> Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
> Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od:  <nasepenze/=/volny.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 02.12.2009 17:43:47
>>  ----------------------------------------
>>  Prosím pěkně,co mají společného
>>  téma "kombinace Gabonu a KM"  a  "plodující či neplodující matky"?
>>  Děkuji.
>>
>>
>>  ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>>  Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
>>  Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>>
>>  > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
>>  > znát hodnoty základních
>>  > proměnných.
>>  >
>>  > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
>>  > dříve.(po přelomu suchého
>>  > počasí v  bouřkové, snůškusplachující období)
>>  > A také to, že staré matky
>>  > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
>>  > "falešné rojovce" a plodují a
>>  > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
>>  > podle dalšího vývoje, že
>>  > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
>>  > dělnic ve včelstvu na
>>  > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>>  >
>>  >
>>  > _gp_
>>  >
>>  > ...........
>>  > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
>>  > starých (a skutočne
>>  > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
>>  > aj keď v mojom
>>  > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
>>  > to môže byť aj inak.<
>>
>>
>>
>>  --
>>  P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
>>  http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
-----------------------------------------------------------
Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni. Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky přizůsobenými roztoči.
JK

Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 03.12.2009 21:55:25
> ----------------------------------------
>
> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
> -----------------------------------------------------------
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK
>
>
>

Když ty Gabony vysely, tak to je jasné. To léčivo bylo příliš tvrdé a na včely se ho dostalo málo. Kdyby aspoň ty Gabony visely, bylo by to hned lepší.
Jinak každé léčivo má svou účinnost, která nikdy není stoprocentní. I když se tedy všechno dodrží podle návodu, vždy se dá čekat, že nějaký roztoč přežije a bude se množit dál. Jinak souhlas, všelijací výzkumníci, co zkoušejí naslepo všelijaká ulehčení a vylepšení, obvykle dosáhnou jen toho, že se účinnost léčení výrazně zhorší, zatímco kontaminace zbytky léčiva zůstane stejná nebo se dokonce zvýší. O lajdácích, co na správné léčení kašlou a léčí tak, jen aby toměl důvěrník ve formuláři zapsané, ani nemluvě.

Gabony nejsou tak blbuvzdorné jak aerosol nebo fumigant s amitrazem
nebo fluvalinatem. A to je ono. Ve světě podobná používaná léčiva z
páskovými nosiči jsou natom podobně a třeba mají i účinnou látkou
amitraz. Prostě léčiva tohoto páskového - nosičového typu jsou chybou
výzkumu. Stačí si to jen přiznat, což se nikdy zpravidla tržní
kamufláže nestává. Vymyslí se sto jiných důvodů k omluvě zásadní chyby
vynálezu a čeká se na horší a horší situace. Důkazy o tomto jsou a
Dolu nezbývá nic jiného, než slavné Gabony vysadit a být dicela
dlouhou dobu bez jedné zbraně proti roztočům. A teď pane Křapko raďte.
Co dál se včelama bez Gabonů?

_gp_

p. Křapka:
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK

2009/12/4 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed  horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
>> Datum: 03.12.2009 21:55:25
>> ----------------------------------------
>>
>> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
>> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
>> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
>> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
>> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
>> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
>> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
>> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
>> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
>> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
>> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
>> -----------------------------------------------------------
>> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
>> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
>> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
>> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
>> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
>> přizůsobenými roztoči.
>> JK
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>A teď pane Křapko raďte. Co dál se včelama bez Gabonů?<
-----------------------------------------------------------
Nezbývá, než léčit včelaře experimentátory. Nevíte jak?
Odpovím Vám úslovím MVDr. Dvořáka: "Se včelaři se dá domluvit jedině přez peníze". Tedy podle drezérů, pouze metodou cukru a biče. Jenomže, kdo to bude dělat??? Máte tedy pravdu, že je to vlastně neřešitelný problém.
JK

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_

Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...

A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako moc jednoduche...

Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?

*******
>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.

******
Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?

Diky

T.H.

>>>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.<<
Nebude to jinak??
Co když ty geografické hranice platí pro rostoče. Uvědomme si, že tu není původní a proto mu některé polohy musí nutně vyhovovat méně V takových polohách by pak měli i lajdáci a výzkumníci pohodu. Pak by ovšem stanoviště kde i přes poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 08:52:42
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi
> dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu,
> ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
> >Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Pak by ovšem stanoviště kde i přes
> poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá
> místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.
>
> Pepan


Spravna pripominka, viz napr. prvni bod zde: http://varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Prevence&key=prevention


T.H.

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_
--------------------------------------------------

No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.

Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z počítače,
setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.

Práce na dopoledne u počítače.

No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a nepodchytil.

No pak by se to vyhodnotilo.

-------------------------------------

Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a úhyny.

Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.

Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.

A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin každý den, protože budou virozy?
A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob bonbonu - neškodí tolik včelám.
Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po každý rok.
No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo jej zapalují v uličce:-)

Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc vliv.

No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))


Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
:-) :-)
Karel

Karel

Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je prý podle včelařů strašlivě pracný...

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu,
--------------------
Včelařím jen 25 let, ale s tím obdobím bez plodu mi to není jasné.

Za období bez plodu - tedy s velmi vysokou pravděpodobností považuji období listopad - prosinec.

Proč bych musel klíckovat, když včely sami přestávají plodovat.

Nebo má někdo nějaké poznatky, že zdravé včely v kondici a včas zakrmé plodují po druhé polovině října do Vánoc?

Karel

Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem. Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a včely nosily oranžový pyl.
Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

A jak to poznam, ze vcelstvo dlouho plodovalo bez otevreni ulu a bylo-li to na skodu ci ku prospechu? Myslim, ze se to muze ukazat v pristim lete na podlozce. A bude-li tam problem nasleduje krizek na ul. A tak porad dokola...
Nebo je to najivni jak ja? :-)
Zda se to narocnejsi ale prijde mi to jako lepsi reseni nez klickovani matek.

Musim padat, 500km ceka

T.H.

> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
------------------------

Poškozená varoózou - toho jsme si vědom a proto jsme napsal - zdravá atd. včelstva.
Ale takové polodování snad nechá stopu na podložce? Když vlastně nejsou ideální podmínky, atd.
A já podložky v tomto období kontroluji, protože léčím - a nic.
Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost.
U nás taky kvete "už" řepka.

Karel

Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.


Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?


_gp_

2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
>> Co dál se včelama bez Gabonů?
>>
>> _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!!   Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje  a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu.    To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako  moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto  (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar?  Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci?  Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
>>Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek  tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>>Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
vliv.<<

Nejde os třídání gabonu jde o střídání léčiv a tady střídáme gabon s varidolem
Avšak v případě fumigací se nic nestřídá Varidol následuje po varidolu léta po sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 09:43:43
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
> --------------------------------------------------
>
> No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.
>
> Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z
> počítače,
> setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů
> dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.
>
> Práce na dopoledne u počítače.
>
> No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi
> jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a
> nepodchytil.
>
> No pak by se to vyhodnotilo.
>
> -------------------------------------
>
> Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za
> posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a
> úhyny.
>
> Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické
> války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.
>
> Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se
> až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.
>
> A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin
> každý den, protože budou virozy?
> A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob
> bonbonu - neškodí tolik včelám.
> Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po
> každý rok.
> No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se
> ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez
> alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo
> jej zapalují v uličce:-)
>
> Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
> vliv.
>
> No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale
> tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
> A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))
>
>
> Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má
> po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
> :-) :-)
> Karel
>
> Karel
>
>
>

"Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost. "
Já jsem to na jedné straně nikdy speciálně nesledoval. Na druhé straně jsem od října do konce roku rozebíral včelstva nijak zvlášť moc, ale za ty roky jsem jich rozebral spousty. A dozvěděl jsem se jen,že o tom nic nevím. Občas plodovaly včely i bez krmení, bez přínosu pylu a sladiny z venku, se starou matkou, za chladného počasí atd a občas i při pozdním krmení, přínosu pylu zvenku a s mladou matkou bylo včelstvo bez plodu. Byla větší statistická pravděpodobnost přítomnosti plodu ve včelstvu při pozdním krmení nebo pozdní snůšce a s mladou matkou než v opačných případech, ale nikdy to nebyla jistota. Zatímco klíckování matek jistota je.
Asi by to chtělo pořádný průzkum. Dneska by to mělo jít bez rozebírání včelstev, mniaturní kamerka, která se do plástové uličky vejde, by neměl být problém.
Co se týká podložek, u mně jsou do doby prvních mrazů málo použitelné, protože měl včely vynášejí ven nebo je odfouknuta větrem. Musel bych systém podložek provést složitější a dražší, aby jsem tomu zabránil.

Je to celé nesmysl
Každá zájmová činnost přináší jiné požitek a také jiné finanční náklady
Příkladně:
Sběratel obrazů, Zdánlivě má jen výdaje - Ví však, že v případě potřeby jej zas může prodat dokonce i se ziskem
Zahrádkář. Vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu a biozelenina.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - Nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání na česno
všichni koníčkáři si pak předměty své záliby směňují a tak si sbírky rozšiřují a kšeftují v okruhu svého zájmu. Žádný koníček není fakticky strátový.
Jediným ztrátovým koníčkem je hazard. Ale to již patří mezi psychické nemoci-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 10:31:33
> ----------------------------------------
> Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj
> názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde
> tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu
> před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon
> byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří
> potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit
> svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři
> menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky
> šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu,
> aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude
> dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání
> včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo
> když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je
> prý podle včelařů strašlivě pracný...
>
>
>

Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru, kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat jen na Gabon.

PZ

>>>>Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat<<<<
TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 11:03:33
> ----------------------------------------
> Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
> I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev
> začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní
> zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily
> mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co
> mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem.
> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
>
>
>

JEDINÝ VLIV KDY POLOHA VČELSTVA MŮŽE MÍT VLIV
je nástup výchovy zimní generace včel V tom je obrovský rozdíl a je dokonce vidět i na jednom stanovišti Pak se snadno může stát že gabon byl vložen příliš brzy a průběhu výchovy zimních včel pak předčasně odstraněn nebo obráceně To pak platí i pro všechny ostatní druhy léčiv, je pak jedno jestli je vyrábějí v Dolu nebo u Františka Opršálka či v Americe. Chce to znalost konkrétního stavu na stanovišti a jeho respektování Včelstvo samo řídí naši činnost. Obráceně to nefunguje. Doba poroučení větru je již za námi.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 12:41:09
> ----------------------------------------
> Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
> okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
> chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.
>
>
> Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
> nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
> Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?
>
>
> _gp_
>
> 2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
> >> Co dál se včelama bez Gabonů?
> >>
> >> _gp_
> >
> > Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! &nbsp; Ale ono
> asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
> >
> > A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje &nbsp;a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. &nbsp; &nbsp;To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako &nbsp;moc jednoduche...
> >
> > Zajimalo by me Gusto &nbsp;(tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu
> problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? &nbsp;Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? &nbsp;Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
> >
> > *******
> >>Ale ono to tak
> > jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> > tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> > má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> > účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
> >
> > ******
> > Kopiruje tvuj prispevek &nbsp;tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Podle mých informací se Gab. 90 již nevyrábí protože právě na něj vznikala rezistence

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 13:24:02
> ----------------------------------------
> Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru,
> kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF
> 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat
> jen na Gabon.
>
> PZ
>
>
>

Předpokládám, že jistotou rozumíte, že na jaře nemáte (respektive domníváte
se že nemáte) v úlu jediného roztoče, schopného se rozmnožovat. Potom by mne
zajímalo, kdy matku klíckujete a do kdy ji držíte v klícce. Ne, že bych to
chtěl praktikovat (používám dle mého soudu úspěšně KM v odpařovačích), jen
mne zajímá, kde berete tu jistotu. Já, přestože mám po prvních kontrolních
fumigacích (podotýkám až na konci listopadu) téměř nulový spad, takovou
jistotu nemám, ale nijak se tím nevzrušuji. Na Jaře nasadím opět KM.
J.T.

> Polášek
> ...
> Zatímco klíckování matek jistota je.
> ...

"TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ."
Rozhodně není nikdy stoprocentní jistota, že včely s nezaklíckovanou matkou od října po začátek prosince NEMAJÍ v úlu zavíčkovaný plod.
Se zaklíckovanou matkou ta jistota je.
Nedělá se to jen proto, že se včelaři snaží vyhnout tak 15 a pak při vypouštění matky tak 5 minutám práce na jedno včelstvo.

KM jsem koupil flašku asi před 15 ? lety, když mě při náhodné pochůzce zlákala vývěska a navštívil jsem jakousi prodejnu chemikálii zřizenou v rodinném domku v Ostravě. Ale pořád ji mám doma plnou. Formidol jsem použil naposledy asi o dva roky dřív. Takže léčení KM je úplně mimo mně. Gabony jsem použil poprvé předloni a loni. Letos ne. Od roku 1989? léčím jen 2x fumigací obvykle v říjnu a jednou aerosolem v prosinci. A poměrně pravidelně nátěrem plodu na jaře, o to jsem se staral přihazováním roztočů do vzorku v zimě, akorát občas v laborce ty přihazované roztoče nezjistili. Úhyn včelstev čistě na varaózu, to znamená silných včelstev jinak zdravých a v pořádku jsem nezaznamenal ani jeden.
Faktem ale taky je, že až do teď jsem matky nijak neklíckoval a plod při fumigaci nijak nehlídal, až teprve letos pod dojmem zvýšení nebezpečnosti roztoče chci zvýšit účinnost zavedením klíckování. Klícku jsem letos vyzkoušel v jednom včelstvu.

ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale maji.

P.

KaJi: Ale takové plodování snad nechá stopu na podložce?

Karle, mohl byste prosím, rozvést, jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování? Jsem v podstatě začátečník a rád bych se naučil tyto i jiné věci odpozorovat jinou metodou než vrtáním se ve včelách. Já vím, už to tu víckrát proběhlo, tož se omlouvám, že to znovu zvedám, ale třeba to helfne i jiným začátečníkům. Díky a klidný den.
Jiří

Jedna věc je výroba, druhá prodej a třetí stáří nabídky.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 14:03:29
> ----------------------------------------
> ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale
> maji.
>
> P.
>
>
>

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Oboje je občas na podložce vidět a tak soudím, že se dá podle toho odhadnout plodování. Ale já skutečně rozebíral včely - když vynechám své začátky - nejpozději začátkem září a v posledních asi 15 letech jen z důvodu "zvědavosti". V běžné provozní praxi končím obhlídkou stavu na konci srpna nebo i v září, a to mě zajímají zásoby. Tedy nezasahuji - pokud se hrabu v rámkách do středu plodiště. Většinou stačí potěžkat.

Ale chystám se dát teploměry - je to starý for a mám dost úlů, kde je jen jedne vysoký nástavek - takže tam budu vědět že čidlo čidluje ve středu chomáče:-) A je dost včelařů co tohle dělají dlouhodobě. Já zatím vycházel z toho, že léčení fungovalo a tak jsem to neřešil.

Ale třeba jiní mají jinou zkušenost.

Ale já vycházím z toho, že fumigace s plodem má malou účinnost a tak stačí spočítat spad. Pokud vám klesá a pokud u vás chodí v prosinci přelakovat včely acetonem, tak ze spadu se dá lecos dovodit. Ale bacha na předpoklady. :-)

Karel

Plodování se moc na podložce nepozná, jak je teplo. Jako třeba bylo ještě nedávno. Jednak takhle za tepla se uhynulá larvička objeví jen výjimečně a obvykle jen při hodně velké rozloze plodu, jednak chomáč je rozvolněný, takže zbytky včely rozhážou po celé ploše podložky a hodně toho prostě vynesou ven, nenechají to ani spadnout dolů.
Jak je chladno, třeba jako nyní, přes poledne 3 - 5 st C, v noci pod nulou, je to jiné kafe. Včely se moc nehejbou, nic nevynášejí, takže na podložce je všechno přesně pod tím, kde to nahoře vznikne. A hodně kukel prostě zachladne a včely je potom vyhodí z buněk, takže stopy na podložce jsou jasné a dost viditelné.
Tak mě napadlo, plod poškozený roztočem by mohl být citlivější na nižší teplotu. Takže zbylí roztoči zalezou do buněk před plodováním, spáří se a než se vylíhnou noví roztoči, kukla uhyne chladem a je včelami společně s nedopělým roztočem vyhozena ven....... Včely jsou o trošku zdravější......

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde.

___________________________________________________________


Já si včelaření bez klíckování matek na podzim už ani nedovedu představit. Nejde jen o léčení. Zužování, odběr starého díla ( klidně i veškerého ), výměny matek a spojování ( všechny tyto operace provádím začátkem října ) se u bezplodvých včelstev s matkami v klíckách dělají naprosto komfortně. To, že při první fumigaci budu mít včely zaručeně bez zavíčkovaného plodu, je pro mě příjemný „vedlejšák“ nikoliv již hlavní motiv, proč se zabývám tím „pracným“ klíckováním.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Díky! Holt sledovat, sledovat, sledovat ... :-)
Mimochodem: jak bylo minulý týden teplo, tak byl docela cvrkot. Ještě mi kvete v srpnu zasetá svazenka a brutnák a včelky se docela činily. Na konec listopadu to bylo docela pumprdentlich. Jsou zocelené a zakalené ...:-)

Jiří

Každá zájmová činnost přináší jiný požitek a také jiné finanční náklady - převzato a trochu upraveno.
Příkladně:
Sběratel obrazů, zdánlivě má jen výdaje - ví však, že v případě potřeby jej zase může prodat dokonce i se ziskem.
Zahrádkář vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu , stromy a zeleninu.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání jenom na česno. Žádný koníček /?/ není ztrátový.Takže ani včelařství není i v dnešní době ztrátové a záleží jen na včelaři,jak se k tomu postaví.Včelařina je činnost na dlouhou trať.Aby byl včelař pan včelař,těch několik roků to musí vytrpět,ale po tom vytrpění je tato profese sladká tak jako ten med.Mnoha lidem na této konferenci dáváme za pravdu,někteří jsou ale nepolepšitelní,budou zde mlít páté přes deváté a ke všemu jsou schopni se vyjadřovat.A to není dobře,jak to mají ti elévi poznat? Nu nepoznají a mohou dělat chyby,které je v budoucnu i odradí od takového krásného koníčka.Dobrý den.

Na našem okrese se zatím Gabon nepouŽíva vůbec.Musí jej dát pouze kočovníci,když se vrátí na zimní stanoviště.Co se týká fumigace,střídáme nyní druhý rok Varidol s MP 10 ale aerosol pouze s Varidolem.Dá se říci,že VD je u nás jak se říká v normě (až na vijímky).Co na to Výzkumníci? VŠ

Co se týká rentability koníčků, tak místní třeba myslivci taky dají víc za patrony a další režii než kolik z toho dostanou. Místní rybáři taky asi víc utratí za pruty a návnady než za kolik chytí ryb. Ziskoví jsou možná rybáři vedle, ti obhospodařují jakýsi rybník. Hasiči taky nikde v okolí nevydělávají, pokud vím. Sice občas sbírají železný šrot, ale tu tisicovku za jeden náklad utratí za naftu a za chlast vypitý na jedné schůzi. Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.

>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
------------------------------------------------------------
Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují. Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost? Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
JK

Jen dvě kapky?
http://www.varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=terapie&key=therapeuticsDueYear
Jinak je to zdařilý podklad, zejména pro začínající včelaře a nejen pro ně.

Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin".
------------------
Dnes sjem koukal, že musím do vánoc koupit kočkám pytel granulí bay nedošely o vánocích.

A kurňa, taky by mě mohli na ně přispět, když si spočtu kolik myší naše kočky pochytají. Kdyby nebylo chovatelů koček, byly by jsme sežráni myšma. A bylo by po úrodě.:-)

Viz jedna pěkná stará pohádka.

Obecně platí, že se platí jen objednané služby.


Spíš by měl stát platit výzkum atd.
Karel

Máte pravdu, že přínos včely je širší. To ale může být ohodnoceno výší ceny produktu, medu a vosku. Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Absolutní souhlas.
-----------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
včelařů když se tak stane.

Dotace jsou:

jako dotační +

státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
položka na ČSV, PSNV
krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
jako prodej medu
kroužky včelaříků fungují také přes dotace

Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
(do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
podobě jako včelaři fungují.

_gp_






O opylení krajiny bych mohl dalekosáhle diskutovat, ale

2009/12/5 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze
> specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se
> snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
> ------------------------------------------------------------
> Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům
> nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například
> zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti
> však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž
> přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců
> ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však
> nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina
> nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel
> celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství
> přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom,
> že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více,
> než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování  z e m ě d ě l s k ý
> ch   hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě
> rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují.
> Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva
> pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů
> dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam
> nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru
> unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A
> kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen
> přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a
> životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude
> včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k
> jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající
> včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly
> u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až
> dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení
> přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu
> utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s
> několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno
> přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost?
> Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si
> stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat
> svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
> JK
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mo, myslivci jsou sice většinou zájmoví, ale dělaji v podstatě tržním způsobem službu vyžadovanou přímo státem - dle příslušného zákona o myslivosti mají od majitelů pozemků za defakto tržní nájemné pronajatou honitbu a jako držitelé příslušných speciálních zkoušek a oprávnění tam provozují příslušnou činnost - myslivost.
Jak to je se zájmovými rybáři, nevím. Ale zvěř v honitbě i ryby v zájmových rybářských revírech mohou vyjít na dost velkou částku.

Ještě jednou a jako zkráceněně:

Bez peněz nelze často konat nic.

A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou.

Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu.

_gp_

2009/12/5 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> včelařů když se tak stane.
>
> Dotace jsou:
>
> jako dotační +
>
> státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> položka na ČSV, PSNV
> krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
> ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> jako prodej medu
> kroužky včelaříků fungují také přes dotace
>
> Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> podobě jako včelaři fungují.
>
> _gp_
>
>
>
>

Já můžu mluvit částečně za myslivce, co jsem se k tomu dostal, když jsem pár let dělal funkcionáře honebního společenstva. Źádné specíální plošné dotace, jako je u včelaření D1, přímo na myslivost nejsou. Myslivci ale, stejně jako jakékoliv jiné zájmové občanské sdružení může získat dotace na konkrétní věc, když místní zastupitelstvo posoudí, že by to bylo v zájmu rozvoje regionu. Třeba na sazenice na vysázení lesa na nějakém pozemku, nebo třeba na posed, na krmítka nebo třeba pronájem políčka pro pěstování plodin k přikrmování zvěře v zimě...
Vysázet nějaké sazenice na nějaký úhor a podobně ale klidně můžou stejně tak jako myslivci i včelaři. Tuším naše ZO vydyndala z místního zastupitelstva nějakou podporu na zvelebení svého spolkového včelína.

"Bez peněz nelze často konat nic."
Bez peněz nelze v podnikání vůbec nic. Naprostá pravda.

"A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou."

Dotace do produkce budou vždy na škodu. Ty dotace nenutí k vyšší aktivitě a produktivitě. Umazávají rozdíly mezi schopnými a neschopnými. Ty peníze jsou důležité a ty mám dostat za svůj produkt, za svou racionální a účelnou práci. Pokud dobře prodám produkt a racionálně jej vyrobím, budu spokojen. Stát pro to musí vytvořit podmínky a jasnou perspektivu - legislativu! Musí chránit trh před Čínou a ostatními mimo EU. Pak tu budou moci podnikatelé podnikat i ve včelařství. Ti, co nepodnikají jsou jako ti myslivci a rybáři, ti zisk musí oželet, pro ty je to zábava, já jsem jeden z nich.
Jedinou dotaci, kterou uznávám, je do výzkumu, vzdělávání a na ochranu přírody (jsem nucen podnikat ve zvláštním režimu).

"Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu."

Opravdu by med stál o pár korun více a lidé na daních by zaplatili o 2x pár korun méně.
To stupidní přebujelé přerozdělování mají na svědomí socani z celé Evropy. Z každé vybrané koruny se zpět uplatní méně než polovina. To je zlodějina. Podporovat se má jen to, co chybí (úlevou na daních) a ne toho, kdo na ulici křičí.

Po zrušení dotací by se členská základna ČSV ze 2/3 rozpadla. Domnívám se, že by skončilo vydávání časopisu Včelařství a co by bylo nejhorší, tak organizované léčení by bylo také dosti chaotické. Včelařství bylo vždy nějakým způsobem dotováno co vím tak od Marie Terezie, protektorátu, komunistů. Že by ruka trhu neviděla důsledky tohoto konání ?

Teoreticky vzato by pak spotřebitel medu prostřednictvím včelaře dotoval
zemědělce - zatím to svou činností dělá včelař sám :-).
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 05, 2009 2:35 PM
Subject: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...


Máte pravdu, že přínos včely je širší. To ale může být ohodnoceno výší ceny
produktu, medu a vosku. Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a
postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější?
Žádná dotace.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4661 (20091204)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4662 (20091205) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Stačí vše nazvat pravými jmény. ČSV by měla dostat dotace na vzdělání, osvětovou a spolkovou činnost, to by neměl být podnikatelský subjekt. To považuji za prospěšnou podporu. Členský příspěvek by měl být alespon symbolický proto, aby tam nezůstávali ti, co nemají zájem. Já to vidím u nás, jedinou náplní organizace je starost o ty, co nic nedělají (vyjma pro sebe), léčení, administrativa a dotace. O vzdělávání a spolkovou činnost není zájem. Tvrdě ekonomický postoj. Tady je včelaření přilepšením k důchodu a to do poslední koruny.

Ještě před několika dny jsem byl rozhodnut, že veřejně nebudu vystupovat a hodlám to i dodržovat.Jenže po těch veletočích, které tady někteří předvádějí se musím ozvat. Jako ekonom jsem nikdy z dotací nadšen nebyl,jenže i ony mají v tržním hospodářství svůj výzam, nejen pro výzkum ale také pro změnu struktury trhu,zvýšení strany nabídky,poptávky do vzdělávání a pod. Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu. To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich bezhlavém zrušení, bez vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo záměrná dezinformace.Prostě jsme součástí Evropy a Evropa je socialistická, to je fakt se vším všudy. No a podpisem LS jsme se dobrovolně vzdali části své suverenity.
Nebudeme-li evropské dotace čerpat, rádi je za nás vyčerpají jiní. Až je EU zruší všude a ve stejnou dobu, budu jednoznačně pro už jen proto, že dotace zvyšují možnosti korupce,jsou často demotivující, deformují hodnotové vztahy na trhu a pod. Ale do té doby se snažím o změnu jejich struktury, smysluplnné využití.
Uplatňovat, či pobírat dotaci, třeba D1, není pro nikoho povinnost. Zásadový člověk, který tvrdí, že dotace je nejlepší zrušit, je prostě nepobírá. Jenže nevím jak nazvat toho,kdo říká, že dotace zrušit a na druhé straně o ně žádá jinde. Neříká se tomu,pane Holub, náhodou pokrytectví? Jen nevím, jak nazvat ty,kteří to dělají programově. Je to vědomé lhaní, nedostatek rozumu, nebo jen zoufalá snaha se dostat k penězům, dotacím na úkor druhých? Ano i neseriozní jednání k trhu patří, ti "dělulové" na internet nechodí a nemohou se bránit, jak jednoduché a hlavně duchaplné.Tohle není můj šálek kávy. Myslím, že včelařské dotace jsou to nejmenší "zlo" v záplavě dotací ostatních.
I ti, některými nenávidění "dědulové" k trhu patří a patří do oboru. Jsou sice podceňováni, ale přesto někteří z nich dokonce již zapomněli to, co ti mladší ještě neumějí a kdo ví, zda umět budou. To, že prodávají med za 50,-- se mi nelíbí, ale co s tím mohu dělat? Mít nízké náklady, hledat si jiný spotřebitelský segment, to je tržní přístup nebo alespoň můj. Oni svým způsobem zvyšují právě konkurenci na trhu. Sice "netradičně", ale přeci, tlačí cenu medu dolů, je to jejich obchodní strategie. Máme snad organizovat kartely? Před časem zde pan Pazderka také obhajoval svoje nižší prodejní ceny. Měl pravdu, že jde hlavně o marži a zda s ní jako podnikatel vystačí. Za kolik kdo prodává, je svobodné rozhodnutí kažkdého,to k trhu patří. Někteří si ale trh předsavují: "Utrhni, co můžeš." Utrhni jedněm a dej nám, mně. CHceme-li zrušit dotace, je třeba říci i další kroky, v EU, u nás v oboru, v oborech ostatních, .....a to chce skutečně komplexní způsob uvažování. Tím, že někdo řekně A neznamená, že zná celou ABECEDU.
Hezký večer.

Vidím, že jsi si nevšiml původní chyby Dotace D1 je určena na opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských To si musíš se zemědělci sjednat sám? Také by se dalo říci, že si ji stát defakto u včelařů objednal a proto za ni platí na rozdíl od zemědělců.Ti si raději nic neobjednávají aby nemuseli platit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 05.12.2009 13:48:12
> ----------------------------------------
> Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu
> v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování
> z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin".
> ------------------
> Dnes sjem koukal, že musím do vánoc koupit kočkám pytel granulí bay
> nedošely o vánocích.
>
> A kurňa, taky by mě mohli na ně přispět, když si spočtu kolik myší naše
> kočky pochytají. Kdyby nebylo chovatelů koček, byly by jsme sežráni myšma.
> A bylo by po úrodě.:-)
>
> Viz jedna pěkná stará pohádka.
>
> Obecně platí, že se platí jen objednané služby.
>
>
> Spíš by měl stát platit výzkum atd.
> Karel
>
>
>

Palec nahoru!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...
> Datum: 05.12.2009 16:02:24
> ----------------------------------------
> Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> včelařů když se tak stane.
>
> Dotace jsou:
>
> jako dotační +
>
> státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> položka na ČSV, PSNV
> krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
> ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> jako prodej medu
> kroužky včelaříků fungují také přes dotace
>
> Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> podobě jako včelaři fungují.
>
> _gp_
>
>
>
>
>
>
> O opylení krajiny bych mohl dalekosáhle diskutovat, ale
>
> 2009/12/5 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
> >>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze
> > specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se
> > snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
> > ------------------------------------------------------------
> > Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům
> > nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například
> > zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti
> > však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž
> > přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců
> > ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však
> > nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina
> > nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel
> > celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství
> > přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom,
> > že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více,
> > než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování  z e m ě d ě l s k ý
> > ch   hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě
> > rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují.
> > Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva
> > pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů
> > dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam
> > nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru
> > unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A
> > kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen
> > přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a
> > životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude
> > včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k
> > jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající
> > včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly
> > u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až
> > dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení
> > přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu
> > utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s
> > několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno
> > přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost?
> > Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si
> > stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat
> > svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
> > JK
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

oba palce nahoru

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...
> Datum: 05.12.2009 16:17:56
> ----------------------------------------
> Ještě jednou a jako zkráceněně:
>
> Bez peněz nelze často konat nic.
>
> A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
> mít včelařství, když dotace nebudou.
>
> Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
> jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
> pravdu.
>
> _gp_
>
> 2009/12/5 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> > Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> > včelařů když se tak stane.
> >
> > Dotace jsou:
> >
> > jako dotační +
> >
> > státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> > položka na ČSV, PSNV
> > krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> > obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i
> kroužkům
> > ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> > PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> > veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> > zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> > ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> > včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> > jako prodej medu
> > kroužky včelaříků fungují také přes dotace
> >
> > Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> > změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> > způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> > převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> > (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> > jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> > peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> > podobě jako včelaři fungují.
> >
> > _gp_
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Dnes jste s Gutavem špicoví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 05.12.2009 20:27:09
> ----------------------------------------
> Ještě před několika dny jsem byl rozhodnut, že veřejně nebudu vystupovat a
> hodlám to i dodržovat.Jenže po těch veletočích, které tady někteří
> předvádějí se musím ozvat. Jako ekonom jsem nikdy z dotací nadšen
> nebyl,jenže i ony mají v tržním hospodářství svůj výzam, nejen pro výzkum
> ale také pro změnu struktury trhu,zvýšení strany nabídky,poptávky do
> vzdělávání a pod. Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní
> země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu.
> To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly
> proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich
> bezhlavém zrušení, bez       vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo
> záměrná dezinformace.Prostě jsme součástí Evropy a Evropa je socialistická,
> to je fakt se vším všudy. No a podpisem LS jsme se dobrovolně vzdali části
> své suverenity.
> Nebudeme-li evropské dotace čerpat, rádi je za nás vyčerpají jiní. Až je EU
> zruší všude a ve stejnou dobu, budu jednoznačně pro už jen proto, že dotace
> zvyšují možnosti korupce,jsou často demotivující, deformují hodnotové
> vztahy na trhu a pod. Ale do té doby se snažím o změnu jejich struktury,
> smysluplnné využití.
> Uplatňovat, či pobírat dotaci, třeba D1, není pro nikoho povinnost.
> Zásadový člověk, který       tvrdí, že dotace je nejlepší zrušit, je prostě
> nepobírá. Jenže nevím jak nazvat toho,kdo říká, že dotace zrušit a na druhé
> straně o ně žádá jinde. Neříká se tomu,pane Holub, náhodou pokrytectví? Jen
> nevím, jak nazvat ty,kteří to dělají programově. Je to vědomé lhaní,
> nedostatek rozumu, nebo jen zoufalá snaha se dostat k penězům, dotacím na
> úkor druhých? Ano i neseriozní jednání k trhu patří, ti "dělulové" na
> internet nechodí a nemohou se bránit, jak jednoduché a hlavně
> duchaplné.Tohle není můj šálek kávy. Myslím, že včelařské dotace jsou to
> nejmenší "zlo" v záplavě dotací ostatních.
> I ti, některými nenávidění "dědulové" k trhu patří a patří do oboru. Jsou
> sice podceňováni, ale přesto někteří z nich dokonce již zapomněli to, co ti
> mladší ještě neumějí a kdo ví, zda umět budou.       To, že prodávají med za
> 50,-- se mi nelíbí, ale co s tím mohu dělat? Mít nízké náklady, hledat si
> jiný spotřebitelský segment, to je tržní přístup nebo alespoň můj. Oni svým
> způsobem zvyšují právě konkurenci na trhu. Sice "netradičně", ale přeci,
> tlačí cenu medu dolů, je to jejich obchodní strategie.       Máme snad
> organizovat kartely? Před časem zde pan Pazderka také obhajoval svoje nižší
> prodejní ceny. Měl pravdu, že jde hlavně o marži a zda s ní jako podnikatel
> vystačí. Za kolik kdo prodává, je svobodné rozhodnutí kažkdého,to k trhu
> patří. Někteří si ale trh předsavují: "Utrhni, co můžeš." Utrhni jedněm a
> dej nám, mně. CHceme-li zrušit dotace, je třeba říci i další kroky, v EU,
> u nás v oboru, v oborech ostatních, .....a to chce skutečně komplexní
> způsob uvažování. Tím, že někdo řekně A neznamená, že zná celou ABECEDU.
> Hezký večer.
>
>
>

Dobrá,
představme si, že někdo bude vybírat daně na opylování.
Z něčeho se ta dotace bude muset platit.
Od koho je bude stát vybírat - od zahrádkářů atd. tedy něco jako daň z nemovitosti - polnosti na opylování. Od zemědělců? To mě přivádí k smíchu - už vidím zemědělce jak platí za každý hektar řepky opylovací daň, to se promítne do ceny řepky, následně MERO a následně do ceny nafty, protože tu jinak neprodejnou chemikálii by nikdo do motoru dobrovolně nedal. Takže je jedno jestli se promítne v ceně nafty padesáti haléři nebo celou korunou :-)

No a na včelstvo by se vyplácela odměna za oplování ve výši nejméně 7 x vyším než je výnos medu.l To je 1/20 tedy 5% z odvedené práce včelstvem. Jak tak počítám tak asi výnos včeltva 20 kilo x 100kč = 2000. Odvedená práce jednoho včelstva *140= 240 0000. Tedy jedno včelstvo odvede práci za 1/4milionu. 4 včelstva je to za MEGA.
5% by jsme dali včelaři, tedy 12 tisíc na včelstvo.
Vytáčení medu se stává nerentabilním, když 6x tolik dostanu na dotacích. Z čeho pak budu určovat ten 143násobek, když včelaři přestávají vytáčet med, jenšto na vytáčení medu nemají dotace a medomet se nevyplácí kupovat? :-)

No a bez ironie. Představme si tu srandu, že by bylo na včelstvo jen 750Kč. Tedy jen 0,3% z jeho přínosu pro společnost, stát a daňové poplatníky.

Já osobně - mám zmáknuto včelařewní s minimem zásahů a minimem rojů - tedy to co někdo nazývá extenzívní včelaření.
Tak já nakupuji sponky a hřebíky , sponkuji nmástavky a v příštím roce zazimuji 4x vyšší početní stav. Pak bych to ještě jednou otočil. O co by mi šlo, med by se stal odpadem stejně jako vosk. Potřeboval bych jen, aby mi nepřekážel v plástech.

V ČR je do dvou let natěsnáno dva a půl milionu včelstev, za další dva roky 5 milionů. Včelaření je ohromný a úplně bezrizikový byznys. Kam se hrabe sluneční elektrárna.
Jedié riziko - pandemie v převčelené krajině. Ale na to je tady zavedený dotační systém na nahrady uhynulých včelstev. Včelaří každý,kdo nemá alergi na bodnutí. Stejně tak jako lidi co nechápou rozdíl mezi ACa DC staví sluneční elktrárny. Však on to spotřebitel zaplatí. :-)
------------------
Pokud podle mě, pokud bude chtít někdo zničit české včelařství, tak zvýšením dotace 1D na pětinásobek toho dosáhne spolehlivě během 5 let. :-)

Karel

jen doplním: zkuste vnímat dotaci pro každého producenta medu v čechách jako součást boje proti nenáviděnému argentinskému medu...

totéž jako v zemědělství: na zem. podniky jsou kladeny nároky - veterinární prevence, omezení hnojení, složitá evidence, hospodaření se statkovými hnojivy, minimální mzda zaměstnanců, omezený počet prac. hodin,...
bez dotací by bylo těžké konkurovat argentině, kde je týdenní mzda v zemědělství 2 USD a odpady z jatek hážou do řeky nebo americe, ke kejdu vyhnují za hranici farmy a nechávájí ztvrdout, používají obrovské dávky prům. hnojiv...

evropa má specifické požadavky, tak si je platí... můžete se ptát, proč se nebráníme dovozům? nevím, nejsem ekonom...

>Vidím, že jsi si nevšiml původní chyby Dotace D1 je určena na opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských To si musíš se zemědělci sjednat sám? Také by se dalo říci, že si ji stát defakto u včelařů objednal a proto za ni platí na rozdíl od zemědělců.Ti si raději nic neobjednávají aby nemuseli platit. Pepan<
------------------------------------------------------------
Je mi to líto, ale musím opravit dosti podstattno chybu Vašeho prohlášení.

Dle "Zásad kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2009 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství
Část B/1. Podpora včelařství
Dotační titul: 1. D.
Účel:
- zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin

JK

"""Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní
> země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu.
> To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly
> proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich
> bezhlavém zrušení, bez vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo
> záměrná dezinformace.""

Nic záměrného. O té Evropě a socanech tu byla u mne řeč hned na začátku. To jak vypadá zemědělství to je právě zvrácenost dotačního systému.
Dám-li někomu dotaci, musí ji chtě nechtě chtít i ten druhý, aby v konkurenci obstál. Tomu prvnímu je to málo, dostane větší a ten druhý musí chtít také větší. Nic se nezmění, nikoho nepodpořím, jen se zlevní třeba mléko.
Tady jsem chtěl obecně zdůraznit jediné. Plošná dotace do produkce je nesmysl, vždy o tutéž částku se sníží výkupní cena, vydělá jedině obchodník - vývozce :-) a my se tu hádáme :-)

Dva palce nahoru p.Dvorskému.Kdo si objednal MS v lyžování za 2 mega a proč je dotace 1 milion na skoky na motorkách a nejsou meny na postižené?Proč dotujeme policii při fotbalu?Kdo si to objednal p.Holub?

>Z čeho pak budu určovat ten 143násobek, když včelaři přestávají vytáčet med, jenšto na vytáčení medu nemají dotace a medomet se nevyplácí kupovat? :-) KaJi<
------------------------------------------------------------
Svěřím Vám příteli sladké tajemství. Nevím sice z jakých propočtů univerzita v TUSCONU vycházela, buďto to v překladu nebylo uvedeno nebo již nepamatuji, ale sděluje, že hodnota přínosu včelstva pro život v přírodě je 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů dohromady. Tedy ne pouze medu jak uvádíte ve Vaší kalkulaci. Ve své době, kdy článek u nás v OVP vyšel (tuším, že 1973) tato hodnota byla přepočtena na 40 000,- Kč na jedno včelstvo. Jinak však s tou srandou, co včelařů by se náhle vyrojilo o kolik včelstev by náhle vzrostlo zavčelení příslušného území musím chtě-nechtě souhlasit.
JK

>Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a včelařů když se tak stane. GP<
------------------------------------------------------------
Ve svém příspěvku jsem se nevyjádřil, že chci zrušit dotace. Hovořil jsem o tom, že dotace zrušeny budou. A to je podstatný rozdíl. Na předpokládaný úbytek včelařů a včelstev nebude mít podstatný vliv zda bude nebo nebude zachována dotace 1.D.. Bude to mít vliv zejména na odliv některých členů z ČSV. Avšak lidé, kteří chtějí včelařit, nějak včelařit budou i bez servisu, který jim v současnosti ČSV poskytuje. Na úbytek včelařů a včelstev však bude mít vliv hospodářská politika. Zkrátka jak jste vyjádřil: "Bez peněz nelze často konat nic". To však je již jiný hrnek kafe.
JK

"Na předpokládaný úbytek včelařů a včelstev nebude mít podstatný vliv zda bude nebo nebude zachována dotace 1.D.. Bude to mít vliv zejména na odliv některých členů z ČSV.
Souhlas.

Kodo bude chťít, bude včelařit i bez dotací. Musí se to však promítnout do ceny medu.Pokud však zvedneme cenu medu,
začne se sem dovážet ze zahraničí bez ohledu na jeho kvalitu.A český človíček však kouká jenom na tu cenu, kvalita ho moc nezajímá, hlavně že je to laciné. To je má zkušenost..... A pokud zruší dotace včelařům, tak ať se zruší dotace všem, zemědělcům atd. Nechápu proč se má něco pořád dotovat, ať každý dělá jak umí, vím, je to kruté, ale mou firmu taky nikdo nedotuje a konkurence je tvrdá.
To je můj názor, ikdyž je možná špatný..

Třeba se začne více prosazovat pozdější tmavší kvalitnější med než raný, čistě květový řepkový... Omezí se včelaření na kvantitu, co nejvíc medu z řepky v květnu a potom kvůli velkému počtu včelstev na jednom místě krmení cukrem už v červenci. A spíše se začne zmenšovat počet včelstev na jednom místě, i za cenu toho, že řepka nebude úplně využita, ale tmavý pozdní med potom nevysají včelstva a nespotřebují pro sebe, ale zbude něco i pro včelaře.

Až teraz plním dané slovo, ktoré som dal priateľovi XY ako si vyhotoviť IZO-Anti na väznenie M pre fumigáciou po dobu 21 dní. Do klietky, ktorá je hrubá max 14 mm, vkladám M v ležiacej polohe pop odsunutí uzáveru M vychytím do klietky Tic tac a cez otvor ju vpustím do klietky, uzavriem a vložím do stredu plod. telesa zavesenú na drôt, spustenú do uličky širokej 15-16 mm. Včely po celý čas budú M ošetrovať a prijímať z jej tela materskú látku, včely nebudú robiť náhradný chov M.
Kliknite:
http://img80.imageshack.us/img80/4645/p7154091.jpg

Vyhotoveni IZO pripravíme si dva hranolky h=10xš=13xd=45mm,
dva ks. bočné steny Al prípadene tvrdený polystyrén, hrubý =0,3-0,5 mm, široký 47 mm, musí 1mm prečnievať na obidvoch stranách hranolčeka, pripevníme klinčekmi.
Medzi bočné steny pripevním výrez mater. mriežky s tromi pozdĺžnymi otvormi (poľa tohoto prvku zvolíme aj dĺžku stien). Z druhej strany pripevníme taký prvok z MMr, medzi prvým a druhým otvorom prelepíme lepicou páskou, z druhej strany mierne narežeme a zlomíme.za zlomom na stenách urobíme otvory a MMr stabilizujeme drôtikom. Na obrázku je to urobené inak, ale myslím si, že včelár si to vyrobí podľa seba.
Zdôrazňujem, že vstup včiel do klietky musí! byť z boku, aby uväznení M do IZO Anti nemusel vybrať jeden plást, v každom úli sa nájade možnosť posunúť rámik o 6 mm.

http://img16.imageshack.us/img16/5217/p7154092.jpg

Na obrázkoch je pohľad z obidvoch strán.IZO Anti

http://img5.imageshack.us/img5/4554/p7154093.jpg

Pohľad na univerzálnu klietku Tic tac, kltorá je uzavretá z opačnej strany kovovou sieťkou. Dno Tic tac odpílime pílkou na železo, pristrihneme sieť s očkami 3x3 mm s väčším rozmerom ako je dno a za tepla (musí byť teplá len toľko, aby sa akryl nerospustil) na sporákovej platni ju nahrejeme a pripravenú klietku napichneme na dno, rýchlo prenesieme na rovnú plochu a zatlačíme, prečnievajúcu sieťku ostrihneme a plochým pilníkom smerom ku vrchnáku opracujeme.
Využitie je univerzálne, npr. na dočasné vsunutie aj s M do podmetu, potravu vkladáme do vrchnáčika tuhé CMC, na pridávanie, vlastne na všetko, aj na zasielanie poštou. Záíkladnú krabičku rýchlo zoženiete, len stačí deťom a vnukom kupovať výborné cukríky.

Přeji pěkný den!

Děkuji za návod a popis.
Mohu jej umístit na své fórum?

S pozdravem!

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> A.Turčáni
> Sent: Sunday, December 06, 2009 2:20 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject:
>
> Až teraz plním dané slovo, ktoré som dal priateľovi XY ako si vyhotoviť
> IZO-Anti na väznenie M pre fumigáciou po dobu 21 dní. Do klietky, ktorá je
> hrubá max 14 mm, vkladám M v ležiacej polohe pop odsunutí uzáveru M
> vychytím do klietky Tic tac a cez otvor ju vpustím do klietky, uzavriem a
> vložím do stredu plod. telesa zavesenú na drôt, spustenú do uličky širokej
> 15-16 mm. Včely po celý čas budú M ošetrovať a prijímať z jej tela
materskú
> látku, včely nebudú robiť náhradný chov M.
> Kliknite:
> http://img80.imageshack.us/img80/4645/p7154091.jpg
>
> Vyhotoveni IZO pripravíme si dva hranolky h=10xš=13xd=45mm,
> dva ks. bočné steny Al prípadene tvrdený polystyrén, hrubý =0,3-0,5 mm,
> široký 47 mm, musí 1mm prečnievať na obidvoch stranách hranolčeka,
> pripevníme klinčekmi.
> Medzi bočné steny pripevním výrez mater. mriežky s tromi pozdĺžnymi
> otvormi
> (poľa tohoto prvku zvolíme aj dĺžku stien). Z druhej strany pripevníme
taký
> prvok z MMr, medzi prvým a druhým otvorom prelepíme lepicou páskou, z
> druhej strany mierne narežeme a zlomíme.za zlomom na stenách urobíme
> otvory
> a MMr stabilizujeme drôtikom. Na obrázku je to urobené inak, ale myslím
si,
> že včelár si to vyrobí podľa seba.
> Zdôrazňujem, že vstup včiel do klietky musí! byť z boku, aby uväznení M
do
> IZO Anti nemusel vybrať jeden plást, v každom úli sa nájade možnosť
> posunúť
> rámik o 6 mm.
>
> http://img16.imageshack.us/img16/5217/p7154092.jpg
>
> Na obrázkoch je pohľad z obidvoch strán.IZO Anti
>
> http://img5.imageshack.us/img5/4554/p7154093.jpg
>
> Pohľad na univerzálnu klietku Tic tac, kltorá je uzavretá z opačnej strany
> kovovou sieťkou. Dno Tic tac odpílime pílkou na železo, pristrihneme sieť
> s očkami 3x3 mm s väčším rozmerom ako je dno a za tepla (musí byť teplá
len
> toľko, aby sa akryl nerospustil) na sporákovej platni ju nahrejeme a
> pripravenú klietku napichneme na dno, rýchlo prenesieme na rovnú plochu a
> zatlačíme, prečnievajúcu sieťku ostrihneme a plochým pilníkom smerom ku
> vrchnáku opracujeme.
> Využitie je univerzálne, npr. na dočasné vsunutie aj s M do podmetu,
> potravu vkladáme do vrchnáčika tuhé CMC, na pridávanie, vlastne na všetko,
> aj na zasielanie poštou. Záíkladnú krabičku rýchlo zoženiete, len stačí
> deťom a vnukom kupovať výborné cukríky.

Přeji pěkný den!

Děkuji za návod a popis.
Mohu jej umístit na své fórum?
S pozdravem!
Petr Mirovský

Máte môj súhlas, Anton

http://forum.matweb.cz/viewtopic.php?pid=81573#p81652

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jedného času som zisťoval počet buniek v dm2 na prirodzene vystavanom pláste a z dvoch výrobní Ms.

Jedna výrobňa dosahovala na 1 dm2 obojstranne 366 buniek, stavba buniek bola poznačená často trúdimi buňkami, vystavný plást nedokonalý s prevahou trúdich buniek. Navštívil som výrobňu, kde som zistil technologickú chybu pri ich výrobe. Najskôr sa pripravil skoro nekonečný voskový pás nanášaním na kovový z vnútra chladený valec o príslušnej hrúbke, ktorý sa púšťal pri cez lisovacie valce za pomoci vodného média a hotová Ms sa navíjala na valec. Ak nebol vhodne ohriaty voskový pás a k tomu zle nastavené valce, bunky boli natiahnuté na dĺžku, teda väčšie, čím sa ich počet na dm2 znižoval a preto boli väčšie a pri ich stavbe sa svojím priemerom rovnali priemeru trúdich. Katastrofa bola v úľoch, obrocký počet trúdich buniek umožňoval nadmernému rozmnoženiu Vd.

Druhá výrobňa robila i robí Ms liatím medzi valce, kde je rozmer buniek stály, nemenný. Po viacerých meraniach som došiel k hodnote 436 buniek na dm2 obojstranne, postavená Ms kvalitná.

Ako je to s počtom buniek na prírodnom diele nepredpísanou Ms, som určil počet buniek na panenskom diele v počte 432. Tu je nemecký výrobca liatych Ms v súlade s prírodou.
Teraz je módou v mnohých krajín používať robotníčie bunky menšieho priemeru 4,9 mm, pretože vraj (prý) sa z týchto buniek včely liahnu o 16 hod. skôr a k tomu majú menej priestoru, tým sa dosiahne nižší nárast Vd. Ja osobne mám pomerne nízky nárast Vd v bežnej sezóne, ale či je to týmto faktorom nedokážem odpovedať. Ja nízky nárast Vd pripisujem skôr správnemu dodržiavaniu technologickému postupu pri jeho likvidácii, dostupnými prostriedkami.

Tento komentár som dal sem z dôvodov, že Konference mi je bližšia.

Tah je prevít, ten musí být přesný, jinak to dělá paseku. Také mi dal
zabrat, ale už jsem se do toho po nějakém tom stokilu dostal.

_gp_


2009/12/6 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Jedného času som zisťoval počet buniek v dm2 na prirodzene vystavanom
> pláste a z dvoch výrobní Ms.
>
> Jedna výrobňa dosahovala na 1 dm2 obojstranne 366 buniek, stavba buniek
> bola poznačená často trúdimi buňkami, vystavný plást nedokonalý s prevahou
> trúdich buniek. Navštívil som výrobňu, kde som zistil technologickú chybu
> pri ich výrobe. Najskôr sa pripravil skoro nekonečný voskový pás nanášaním
> na kovový z vnútra chladený valec o príslušnej hrúbke, ktorý sa púšťal pri
> cez lisovacie valce za pomoci vodného média a hotová Ms sa navíjala na
> valec. Ak nebol vhodne ohriaty voskový pás a k tomu zle nastavené valce,
> bunky boli natiahnuté na dĺžku, teda väčšie, čím sa ich počet na dm2
> znižoval a preto boli väčšie a pri ich stavbe sa svojím priemerom rovnali
> priemeru trúdich. Katastrofa bola v úľoch, obrocký počet trúdich buniek
> umožňoval nadmernému rozmnoženiu Vd.
>
> Druhá výrobňa robila i robí Ms liatím medzi valce, kde je rozmer buniek
> stály, nemenný. Po viacerých meraniach som došiel k hodnote 436 buniek na
> dm2 obojstranne, postavená Ms kvalitná.
>
> Ako je to s počtom buniek na prírodnom diele nepredpísanou Ms, som určil
> počet buniek na panenskom diele v počte 432. Tu je nemecký výrobca liatych
> Ms v súlade s prírodou.
> Teraz je módou v mnohých krajín používať robotníčie bunky menšieho priemeru
> 4,9 mm, pretože vraj (prý) sa z týchto buniek včely liahnu o 16 hod. skôr a
> k tomu majú menej priestoru, tým sa dosiahne nižší nárast Vd. Ja osobne mám
> pomerne nízky nárast Vd v bežnej sezóne, ale či je to týmto faktorom
> nedokážem odpovedať. Ja nízky nárast Vd pripisujem skôr správnemu
> dodržiavaniu technologickému postupu pri jeho likvidácii, dostupnými
> prostriedkami.
>
> Tento komentár som dal sem z dôvodov, že Konference mi je bližšia.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Důkladně jsem to prozkoumal a zírám Z historie plateb za opylování je známo, že dříve platily JZD včelařům přímo, Po jejich rozpadu začátkem devadesátých let se podařilo ČSV ji získat ze státního rozpočtu na opylování planě rostoucích rostlin. V tu dobu Klausova vláda tvrdila , že platby za opylování zemědělských plodin si musí včelaři sjednat samí se zemědělci. proto tam byla ta berlička s těmi planými rostlinami.Vůbec jsem nepostřehl, že účel dotace D1 byl o pár roků později změněn Jak vidno tak dnes se na nás mohou zemědělci jednoduše vybodnout A když to vezmeme do důsledku tak bychom jim asi museli včelstva i přistavit do pole protože za to máme zaplaceno

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 05.12.2009 21:15:10
> ----------------------------------------
> >Vidím, že jsi si nevšiml původní chyby Dotace D1 je určena na opylování
> planě rostoucích rostlin a ne zemědělských To si musíš se zemědělci sjednat
> sám? Také by se dalo říci, že si ji stát defakto u včelařů objednal a proto
> za ni platí na rozdíl od zemědělců.Ti si raději nic neobjednávají aby
> nemuseli platit. Pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Je mi to líto, ale musím opravit dosti podstattno chybu Vašeho prohlášení.
>
> Dle "Zásad kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok
> 2009 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství
> Část B/1. Podpora včelařství
> Dotační titul: 1. D.
> Účel:
> - zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin
>
> JK
>
>
>

A když to vezmeme do důsledku tak bychom jim asi museli včelstva i přistavit do pole protože za to máme zaplaceno

Pepan
----------------
Bohužel kočováním jsem již nestihl rodině zvyšovat životní úroveň, ale pamatuji si, že ani tehdy to nebyla úhrada za opylování ale úhrada nákladů na přísun včelstev a dojíždění atd.

Takže na rozdíl od tehdejších dob máme opylování zemědělských plodin placené státem.

Ovžem vzniká zajímavá otázka, jestli si za opylování vůbec mohu říci o peníze, když už to mám jendou zaplacené. :-))

Tedy říci si mohu, ale pokud dodstanu zaplaceno, tak jestli ....
:-)
No nic, krásné sny.
Karel

Já jsem to ještě zažil. Byla to tehdy jednoznačně úhrada za opylení, za řepku bylo dlouhé roky tuším za včelstvo 80 a za jetel v srpnu na semeno 120 korun československých. Takže cena tehdy zhruba dvou nebo tří kilo medu za včelstvo. Co se týká nákladů na převoz, bralo se to tak, že družstvo chce včelaře, ne naopak a tak se dal zařídit převoz zadarmo tím, že družstvo mohlo poskytnout zdarma traktor s řidičem. Tehdy se prakticky všechny kočovné včelíny tahaly za traktorem. Ale mám takový pocit, že toho málokdo využíval.
Dneska bych řekl, že kdo chce kočovné včelaře kvůli opylení, tak si je za nějakou úhradu nebo nějak jinak prostě domluví bez ohledu na nějakou dotaci D1

My jsme se včelstvy neopustily svoji zahradu a také jme od JZD dostávali pladbu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 07.12.2009 10:15:55
> ----------------------------------------
> A když to vezmeme do důsledku tak bychom jim asi museli včelstva i
> přistavit do pole protože za to máme zaplaceno
>
> Pepan
> ----------------
> Bohužel kočováním jsem již nestihl rodině zvyšovat životní úroveň, ale
> pamatuji si, že ani tehdy to nebyla úhrada za opylování ale úhrada nákladů
> na přísun včelstev a dojíždění atd.
>
> Takže na rozdíl od tehdejších dob máme opylování zemědělských plodin
> placené státem.
>
> Ovžem vzniká zajímavá otázka, jestli si za opylování vůbec mohu říci o
> peníze, když už to mám jendou zaplacené. :-))
>
> Tedy říci si mohu, ale pokud dodstanu zaplaceno, tak jestli ....
> :-)
> No nic, krásné sny.
> Karel
>
>
>

Plantáže křídlatky obehnané RRD(rychle rostoucí dřevinou) vrbou pěstované na ploše 120.000 ha ostatní půdy v příhraničí je velkou budoucností pro sedláky hospodařící v obc ích kde není přiveden zemní fosilní plyn.Jedna se o 3.000 obcí kde není obecní ůřad a bydlí tam občané kteří bydli cca ve 150.000 domácnostech.Tito lidé do současné doby topí kusovým dřívím a 4x přikládají za noc a levně topí.Nyní však jsou někteří starší,potřebují odložit sekeru a topit tak aby bylo topeno jako plynem.Takže štěpka s vrby a křídlatky nám to umožní a sedlák ji na těch 20 let neobdělaných ostatních plochách s výnosem 25 t/ha suché hmoty usušené mrazem do konce ůnora vyrobí a prodá za poloviční cenu hnědého uhlí od uhelných baronů.Prostě chráněná a ne zatracovaná křídlatka bohemika,pěstovaná na ohraničených plantážích RRD vrbou nam vyprodukuje teplo a elektřinu pro 150.000 domácností.Najde se práce pro mladé řemeslníky a místo aby kapitál z malých obcí odcházel bude od ČEZu přicházet a od dotací státu.Včelaři budou mít na podzim kvalitní snůšku jako z řepky na jaře.Mnoho štěstí přeje šelma sedlák.

Někdo ví kulový a tak tady plácá a plácá až si do huby nevídí.To byla platba za opylovací činnost.Dokonce se našli tací jezedáci,že nabídli i pomoc při převozu.To někde nabízí sedláci i dnes.Rádi ukáží i místo kam chtějí včely převést-přisunout.Je to jen o dohodě ale semozřejmě bezplatně,to je proně ta nejlepší kvalita.

Nabízí někdo nastavky 42x17, optimal

Zkuste bratry Luňáky - http://www.vcelifarma.vyrobce.cz


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Jan Bűrgel
> Sent: Monday, December 07, 2009 1:05 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: poptávka po nastavku
>
> Nabízí někdo nastavky 42x17, optimal

Co mam rpbiť, ked som predal vsetok med?

Pořiď si víc včelstev..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 2 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.12.2009 14:48:55
> ----------------------------------------
> Co mam rpbiť, ked som predal vsetok med?
>
>
>

Asi čekat na příští snůšku, jako většina z nás :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "2" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 07, 2009 2:48 PM


Co mam rpbiť, ked som predal vsetok med?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4667 (20091207)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4667 (20091207) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím přátele
V neděli jsme měli schůzi a přednášku a už znám
Včelaře kočujícího do jabloňového a meruňkového
sadu za --kč na včelstvo takže to asi jde
Mně soused zahradník nadává ,že má moc opýlené
ovoc. stromy a musí protrhávat?
Dědek

Co mam robiť, ked som predal vsetok med?

Doplniť ho novým nákupom (za primeranú cenu) a predávať ďalej, nie každý má takú možnosť predať med vo svojom okolí, ja mám doma 80% medu a čakám na príležitosť

Ve starých souších které vyřazuji mi zůstávají zásoby pylu. Je to škoda vytavit s voskem a tak jsem se chtěl zeptat, jestli někdo nezná způsob, jak tento pyl co nejsnadněji získat. Koupil jsem si vypichovač, ale podle mě to jsou vyhozené peníze. Slyšel jsem něco o pomletí na mlýnku, ale neznám způsob jak oddělit košilky, vosk, pyl.

Dobrý den pane Turčáni,

V případě zajímavé ceny v závislosti na Vašem bydlišti, bych měl zájem o Váš med. Tady je můj kontakt holy/=/aster-jc.cz, děkuji za nabídku Luboš

Šelma sedlák si na 1/2 lukrativních pozemků postaví elektrárnu a na 1/2
vysází křídlatku a vrby. Ještě jsi zapomněl přidat, že z medu vyrobí líh,
který bude přidávat do benzinu.
J.T.

> oldřich ubrt
> Subject: křídlatka bohemika, zdroj kapitálu pro venkovské obce a sedláky
>
> Plantáže křídlatky obehnané RRD(rychle rostoucí dřevinou) vrbou pěstované
> na ploše 120.000 ha ostatní půdy v příhraničí je velkou budoucností pro
> sedláky hospodařící v obc ích kde není přiveden zemní fosilní plyn.Jedna
> se
> o 3.000 obcí kde není obecní ůřad a bydlí tam občané kteří bydli cca ve
> 150.000 domácnostech.Tito lidé do současné doby topí kusovým dřívím a 4x
> přikládají za noc a levně topí.Nyní však jsou někteří starší,potřebují
> odložit sekeru a topit tak aby bylo topeno jako plynem.Takže štěpka s vrby
> a křídlatky nám to umožní a sedlák ji na těch 20 let neobdělaných
> ostatních
> plochách s výnosem 25 t/ha suché hmoty usušené mrazem do konce ůnora
> vyrobí
> a prodá za poloviční cenu hnědého uhlí od uhelných baronů.Prostě chráněná
> a
> ne zatracovaná křídlatka bohemika,pěstovaná na ohraničených plantážích RRD
> vrbou nam vyprodukuje teplo a elektřinu pro 150.000 domácností.Najde se
> práce pro mladé řemeslníky a místo aby kapitál z malých obcí odcházel bude
> od ČEZu přicházet a od dotací státu.Včelaři budou mít na podzim kvalitní
> snůšku jako z řepky na jaře.Mnoho štěstí přeje šelma sedlák.

ZU Praha Predporada delegatu pred val.hromadou k sestaveni kanidatni listiny predsednictva.Potvrzeni plnych moci,prinesli povetsine ucitele vcelarstvi.Falesne a jednostrane informovali clenstvo,jen aby co nejvice plnych moci na obranu stareho rezimu sehnali.Ani prime pisemne doklady o provineni nestacily na usvedceni tajemnika.
RESOLUCE spolku Lomnice nad Luznici:Co delel p.tajemnik Smidlik,kdyz jeste v rijnu oznamuje,ze jest v platnosti zakaz dovozu ciziho medu,zatim co se ho dovezlo 40 vagonu.Uvedomil jste si p.Smidliku cim jste se se na ceskych vcelarich prohresil?Jak trapne působi zprava,ze pan takemnik ma na prodejne v Praze honosny napis-Prodejna medu ZU spolku vcelarskeho pro Cechy-kdyz ZU prohlasilo ze prodejen vůbec nema.Proc predsednictvo nevyvodilo z tohoto pripadu dusledky ? Na obranu povstal doc.dr.Schonffeld.Nevidel zadne viny ze vlastni soukromy obchod s medem.Je to vlastne zasluha ze vydelava funkcionar nez nejaky zid.Koncil ze dosavadni tajemnik zvolen byti musi a ze se sve funkce vzdati nesmi.Na jeho objahobu uvedl,ze nekupoval ten americky med sam,ale nechal i jine,tak sel zisk z toho i do jinych kapes.
ZU Praha valna hromada Odevzdano 283listku se 498 hlasy. T techto: 300hlasu pro zmenu a 181 hlasu pro stary vybor. Zvoleni: starostou Vancura,1)nam.Jaks,2)nam.Rytir,tajemnik Holecek, pokladnik Prazak, redaktor Schenffeld. Organisace prodeje medu byla ustavena:Prijaty zasady prof.Pokorneho z Plzne.Eichler navrhl zasady zprostredkovaci.ZU sverili vedeni obchodu uredniku ZU Kovarovi a akcnimu vyboru :Axamit,Vyleta, Holecek,Eichler.

Vystava soudobe kultury v Brne SVAZ valna hromada
Pri volbach zoleni: starostou Vancura, 1)Kyselka, 2)Gasperik, tajemnik Holecek, pokladnik Prazak, redaktor Schonffeld.
Ustavujici schuze-SVAZ ZEMSKYCH CHOVATELSKYCH ORG. PLEMENNEHO CHOVU VCEL vCSR-byla vytvorena jednota mezi 4organisacemi,jednaci rad,predsednictvo,s predsedou L.Fialou.
Po skonceni sjezdu rozdana brozura dr.Schonffelda -Z historie vcelarske stanice v Zidlochovicich- kamz byl odpoledne usporadan zajezd.Zrizeni si vyzadalo plnych 9let.Jest adaptace velkeho panskeho skleniku.Ma 3male laboratore,kancelar,knihovnu,poslucharnu pro 30kursistu,mistnost pro sbirky,dilnu. Dr.Soudek pojednal o pokusech nahrazkach pylovych.Suchy pyl predkladan v cukrovem roztoku 1:1 vcely pyl prijaly.ale kupodivu zlazy se nenalevaly,i s borovym pylem byly vysledky vzdy jen negativni.

Zazimoval jsem jedno slabší včelstvo, které je v současné době asi na čtyřech rámcích. Dostalo novou oplozenou matku, zakrmeno cca 12 kg cukru. Mám jeden volný plemenáč z tvrzeného polystyrenu od pana Sedláčka z Bučovic, na 6 rámků 39 x 24 s nástavkem rovněž na 6 rámků. Určitě by tomuto včelstvu bylo lépe v tomto plemenáči. Zkušenosti s úly z tvrzeného polystyrenu nemám. Poraďte mi, kdy by byla nejvhodnější doba (teplota) k přeložení tohoto včelstva do plemenáče, a jak na to ? Za vaše rady předem děkuji. (Pepane, vím, nechovat slabá včelstva, to je zásada č.1, ale věřím, že mladá matka vše dožene).

Jiří

(Pepane, vím, nechovat slabá včelstva, to je zásada č.1, ale věřím, že mladá matka vše dožene).

Jiří

Ak včelstvo skutočne obsadá 4 uličky a má 12 kg zásob, tak sa netreba o včelstvo obávať a prekladať ho nie je potrebné, Aj polystyrénový úľ má takisto letáč, cez ktorý prúdi z vonkajšieho prostredia taký istý vzduch ako aj do dreveného úľa, teda v zime viacmenej studený až mrazivý, bez ohľadu v akom "obale" žije.

Včelstvo je potrebné prezimovať, mladá matka sa môže zísť na záchranu práve tohho silnejšieho včelstva a ak budú ostatné včelstvá silnejšie, je možné z nich odobrať aspoň jeden plást s plodom a včelami a posilniť ho. jedinou podmienkou na prežitie je dostatok zásob.

Ale ak sa rozhodnete včelstvo preložiť, tak to s citom urobte hociktorý deň, táto denná teplota (má sa do soboty ochladiť) to umožňuje a včelstvu sa nieč nestane, Včely využívajú reflexívne okamžité zvýšenie teploty v uličkách až na 32˚C, čo využijú náhodne rozlezené včely vrátiť sa do chumáču-hroznu, na druhý deň teplota sa znovu ustáli v uličkách kde sa nachádzajú včely na 24˚C

Klidně to tak nech. Kraňka má vemi rychlý nástup v plodování. V praxi se včelstvo za slabé považuje když na začátku kvetení řepky neobsedá 5 uliček.
U nás se říká čím víc do hovna vrtáš tím víc smrdí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?eloen? slab?ho v?elstva
> Datum: 08.12.2009 11:24:05
> ----------------------------------------
> Zazimoval jsem jedno slabší včelstvo, které je v současné době asi na
> čtyřech rámcích. Dostalo novou oplozenou matku, zakrmeno cca 12 kg cukru.
> Mám jeden volný plemenáč z tvrzeného polystyrenu od pana Sedláčka z
> Bučovic, na 6 rámků 39 x 24 s nástavkem rovněž na 6 rámků. Určitě by tomuto
> včelstvu bylo lépe v tomto plemenáči. Zkušenosti s úly z tvrzeného
> polystyrenu nemám. Poraďte mi, kdy by byla nejvhodnější doba (teplota) k
> přeložení tohoto včelstva do plemenáče, a jak na to ? Za vaše rady předem
> děkuji. (Pepane, vím, nechovat slabá včelstva, to je zásada č.1, ale věřím,
> že mladá matka vše dožene).
>
> Jiří
>
>
>

4 plně obsazené rámkové uličky je včelstvo dostatečně silné pro přezimování v nástavku v 10 rámcích. Maximálně potom na jaře se může uvažovat o vyndání nějakého krajního rámku a zaplnění volného protoru nějakou izolační vložkou, menší prostor v časném jaru lépe vytopí a rychleji zaplodují.
Jedna dobře obsazená ulička plus 2 - 3 zbylé obsazené všelijak je slabé včelstvo, co by stálo za to přemístit do menšího plemenáče. Jenže to se mělo zjistit a udělat nejpozději tak během listopadu, kdy byl dostatek času počkat na teplé slunečné poledne. Teď, když je pár stupňů nad nulou se to dá sice provést taky, ale budou ztráty, včely, co vzlétnou, hodně potom sednou někde mimo a chladem zkřehnou. Buď se bude muset počkat na teplé slunečné prosincové poledne nebo naopak na mráz aspoň takových - 5 st C. Při takovém mrazu, pokud rámky jsou předem povolené od propolisu, při opatrné manipulaci včely prakticky nelétají. Je tedy možné rámky se včelami opatrně jeden po druhém přemístit z jednoho úlu do druhého.

Zdravím, přátelé a sděluji zájemcům o příbuzné včel - čmeláky, že v nakladelství Tribun EU ještě mají mou hnížku o chovu čmeláků. Pokud by je chtěl na jaře někdo chovat, je nejvyšší čas věc nastudovat a připravit potřebné zařízení. Internetová adresa: http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/

Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Šťastné a veselé
vánoce klepou na dveře a já se ptám máte nekdo zkušenosti s převozem včelstev v této době?
Asi vás moc nebude možná nikdo ale podle mne by to neměl být problém.
Zavřít česno, česna, otevřít zasítovaný podmet, přenést včely raději do interieru auta jedeme.Je to z Prahy do Zlína,
Klimatizaci dát na12°C, vzít si zimník po cestě několikrát zkontrolovat zda nehučí a není jim horko zima jim při 12°C nebude a budou sedět jako půťky.
Samozřejmě je to pro včely vyrušení, zatížení ale jsou to mladé oddělky.
J. Bűrgel

No já jsem převážel jednou v únoru a to jak na káře tak v kufru auta a dobrý.Když se jede pěkně opatrně a nechají se pak zklidnit ještě zavřené tak by to mělo být v pohodě.Otevřel bych je až se uklidní a vybral bych pro převoz nějaký slunný den.
S tím topením uvnitř je to jasný.

Myslím že důležitější než sluníčko je teplota při nakládání, skládání a to zklidnění po přenosu na místo.
Budou to 4 včelstva o 2 nástavky 42 x15 tak že i kdyby nějaká včela spadla na dno při 15°c by se měla zase dostat do hroznu.
a na drátěném sítě by mělo být vzduchu dostatek.
J. Bűrgel

Pane Polášku už jste někdy přemísťoval rámky se včelami z úlu do úlu v mínus pěti stupních? Případně už jste někdy dělal prohlídku hroznu v mínus pěti, oddělujíc rámek po rámku? S pozdravem, Libor.
----------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Buď se bude muset počkat na teplé slunečné prosincové poledne nebo naopak na mráz aspoň takových - 5 st C. Při takovém mrazu, pokud rámky jsou předem povolené od propolisu, při opatrné manipulaci včely prakticky nelétají. Je tedy možné rámky se včelami opatrně jeden po druhém přemístit z jednoho úlu do druhého.

no v minus pěti to na prohlídku plodu zrovna není, ale jinak se se
včelami manipuluje docela dobře, protože za mrazu včely nevzlétnou z
plástů, ale při plus pěti už jo, ale moc se jich zpět nevrátí, někde
zkřehnou.

Takže třeba přeložení včelstev do novéhu úlu raději udělám za mrazu, než
zbytečně čekat na nedostatečné oteplení.... To že včely nevzlétnou a
nerozlézají se je hodně velká výhoda. Samozřejmě se musí pracovat
přiměřeně rychle a mít vše předem dobře připravené :)

petr j.


Libor napsal(a):
> Pane Polášku už jste někdy přemísťoval rámky se včelami z úlu do úlu v
> mínus pěti stupních? Případně už jste někdy dělal prohlídku hroznu v mínus
> pěti, oddělujíc rámek po rámku? S pozdravem, Libor.
> ----------------------------------------------------------
> R.Polášek napsal:
> Buď se bude muset počkat na teplé slunečné prosincové poledne nebo naopak
> na mráz aspoň takových - 5 st C. Při takovém mrazu, pokud rámky jsou předem
> povolené od propolisu, při opatrné manipulaci včely prakticky nelétají. Je
> tedy možné rámky se včelami opatrně jeden po druhém přemístit z jednoho úlu
> do druhého.
>
>

Nebylo to o vánocích, ale je to odvážné podle toho jak to vezeme.
Když jsem věnoval škole až u Plzně skleněný úl i se včelami, tak mi pan doktor Polášek na krajské veterině ve Zlíně napsal protokol pro převoz na základě vyšetření moru včel. Ve 23 hod. mi přišla SMS, že přijeli v pořádku. To se mi ulevilo, protože vezli tam i dítě.Viz. OBR:
http://leteckaposta.cz/782511196

"Pane Polášku už jste někdy přemísťoval rámky se včelami z úlu do úlu v mínus pěti stupních? Případně už jste někdy dělal prohlídku hroznu v mínus pěti, oddělujíc rámek po rámku? S pozdravem, Libor. "
Ano, dělal, i při - 15 st C.
A už jsem to tady do diskuze několikrát psal.

Budu překládat včelstva před převozem.
Ačkoliv jsem to již v minulosti dělal vůbec se na to netěším.
Kyryl mi rozházel 12 nastavků čtyř včelstev jak krabičky od sirek po zahradě a největším pro problémem bylo nástavky nepomíchat a nedat někam 2 matky a jinam žádnou.2 dny to leželo v trávě, o život přišlo celkem asi 100 včel a na jaře se rozvíjely dobře jako by o tom ani nevěděly
Vím že včely reagují podle toho jaká je vnější a jejich okamžitá teplota. Otevření, sejmutí strůpku, folie vyvolá v závislosti na teplotě nekdy pomalé vylézání včel z uliček ( vykypí)nad rámky a potom se jim v rozrušení nechce zpět. Často nereagují ani na kouř.
Včely která spadnou na dno ulu mohou prochladnout. Je i nebezpečí že tak dopadne i matka.
J. Burgel

Já jsem jednou převážel včely v časném předjaří asi dva kilometry na dvoukoláku. Bylo asi + 5 st C, slunečno a kolem cest neroztálé závěje. I přes otřesy při provozy včely jen trošku hučely, převoz skoro ani nezaznamenaly.
Ale na přívěsu za autem na tak dlouhou trasu by asi klidné nezůstaly a převoz v interiéru auta mně na takovou vzdálenost připadá hodně nebezpečný. Jednak při havárce člověk, který zůstane v autě se včelami zaklíněný, si s velkou pravděpodobností koleduje o smrt ubodáním včelami a jednak mám takový pocit, že převážení včelstev v interiéru může být považováno za porušení pojistných podmínek v povinném ručení i případném komerčním havarijním pojištění. Pojišťovny by tedy mohly vypovědět plnění a svépomocný fond by takovou hodně miliónovou škodu asi taky nekryl.
Já bych radši počkal, až bude těch + 12 venku a včely převezl na přívěsném vozíku. A až nebudou silnice s náledím a kvůli tomu kalamita na D1 a podobně.
Převoz menšího množství oddělků, ve velikosti vhodné pro ruční manipulaci, by na takovou vzdálenost možná bylo výhodné vlakem, jeden dva oddělky jako příruční zavazadlo u sebe nebo větší množsví potom v vagónu pro zásilky. Přepravní podmínky ČSD převoz živých včelstev dovolují. Akorát nemám představu, jak by včelstva zvládla přechody mezi venkovní nízkou teplotou a teplotou ve vagónech nebo čekárnách.

Já myslel na včely a zapoměl jsem na to asi důležitější na převážejíci osobu, osoby.
Člověk většinou nemyslí na to nejhorší a na bouračku myslí až když se nabourá.

Nebál bych se naložit a převézt včely v jakýchkoliv úlech
na nové stanoviště,pokud teplota klesne na + 5°C. Včely se sice trochu rozruší touto manipulací a převozem,ale zase se uklidní a je to v pohodě.Podmínka je,zasíťovat česno,abychom zbytečně nepřišli o ty vyrušené včely,které jsou na povrchu chumáče.Když zjistí,že nemohou ven,vrátí se zpět.Takovýto přesun včelstev v tuto dobu bývá naprosto bezproblémový,nikdo se toho nemusí bát. Horší bylo kdysi přesunout je v jarním období na krátkou vzdálenost.Dělalo se to různými fígly,jako třeba je vozit 1/2 hod.na trakači po hrbolaté cestě a věřte nevěřte,ono to fungovalo.

Jedná se několikahodinový převoz, který, jak se začne, musí se bezpodmínečně dokončit, protože minimálně povolení veteriny k převozu bude platit jen pro konečné umístění u Zlína. Nedá se zaručit, že si včely převozu nevšimnou a zůstanou v kupě v chumáči. Takže během těch několik hodin může postupně velké množství včel zkřehnout někde v chladném rohu úlu. Pokud se včely rozruší tak, že vytopí celý úl, spotřebují na to během těch několika hodin velké množství zásob a zaplní hodně výkalové váčky. A předpověd počasí nezaručuje počasí vhodné k proletu a k vyprášení včel. Může se stát, že zima bude taková, že další prolet bude až na jaře v březnu nebo v dubnu, včelám by potom zatížení výkalových váčků z toho převozu mohlo pěkně vadit.

Poradí někdo dodavatele sklenic "Včela" na med? Měl bych zájem o jednu celou paletu, možná o více palet. (Cena a dovoz rozhoduje). Díky za pomoc.

Jiří

Ja kupuju zde:

http://data.newmp3.cz/index.php?main_page=page_3

T.H.

Poradí někdo dodavatele sklenic "Včela" na med? Měl bych zájem o jednu
> celou paletu, možná o více palet. (Cena a dovoz rozhoduje). Díky za pomoc.
>
> Jiří
>
>
>

Autor Jürgen Tautz, fotografie Helga R. Heilmann, překlad Olga Matyásková, odborná revize překladu ing. Dalibor Titěra, vydalo nakladatelství "brázda". Viz Včelařství 12/09 - objednávka. Včera jsem tuto publikaci zakoupil ve včelařské prodejně v Křemencové za 380,- Kč. Je to ucelené pojednání o biologiii včelstva jako superorganizmu psané lidově a porozumí mu každý. Kniha má bohatou fotografickou výbavu. Již dlouho nevyšla na našem knižním trhu tak dobrá publikace se včelařskou tematikou. Neměla by chybět v knihovně žádného včelaře. Knihu jsem zatím jen prolistoval a přečetl úryvky. Na víc jsem zatím neměl čas. Co říci více? Jsem nadšen a to se již dlouho nestalo.
JK

a název prosím?
HK
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Fenomen?ln? v?ely
> Datum: 09.12.2009 12:18:31
> ----------------------------------------
> Autor Jürgen Tautz, fotografie Helga R. Heilmann, překlad Olga Matyásková,
> odborná revize překladu ing. Dalibor Titěra, vydalo nakladatelství
> "brázda". Viz Včelařství 12/09 - objednávka. Včera jsem tuto publikaci
> zakoupil ve včelařské prodejně v Křemencové za 380,- Kč. Je to ucelené
> pojednání o biologiii včelstva jako superorganizmu psané lidově a porozumí
> mu každý. Kniha má bohatou fotografickou výbavu. Již dlouho nevyšla na
> našem knižním trhu tak dobrá publikace se včelařskou tematikou. Neměla by
> chybět v knihovně žádného včelaře. Knihu jsem zatím jen prolistoval a
> přečetl úryvky. Na víc jsem zatím neměl čas. Co říci více? Jsem nadšen a to
> se již dlouho nestalo.
> JK
>
>
>

Název knihy je v názvu tématu linky.

Jiří

Název: Fenomén včely

V anglicke mutaci The Buzz about Bees

Lonsky Jezisek mi ji nadelil a opravdu je to nejpovedenejsi kniha o vcelach za posledni roky.

Radek K.

Dnes se tomu směji, ale v roce 2002 jsem koupil ve výzkumáku 3 oddělky v papírových převozních boxech. Ráno je naložím na zadní sedadla, zastavím se v práci v podzemních garážích a když se za hodinu vrátím, že pojedu domů, tak je plné auto včel (prokousaly krabici která byla navlhlá). Domů na zahradu 150km. Půjčil jsem si čepici a deku obalil se a otevřel dveře. Co bylo na okně vlétlo na zářivku, jinak se nic nedělo. Pustil jsem klimu na plno. Největší hrůza byla z toho, že mě zastaví policie - po utevření dveří by nestačili utíkat. Bilance této atrakce - já žádné žihadlo, manželka 3 (dostala je až doma poté co jsem otevřel auto). Již nikdy více papírové přepravní boxy....

Neposlouchej jeho bláboly! :-! Předpověď na tento měsíc říká, že v druhé polovině měsíce bude teplo. Je to povahou oportunista. Asi napsal PROTI VŠEM. :-D
Když řekneš že je to bílé okamžitě na tom najde černý čmouh a obráceně. :-P

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?evoz v?elstev o V?noc?ch atd...
> Datum: 09.12.2009 11:53:23
> ----------------------------------------
> Jedná se několikahodinový převoz, který, jak se začne, musí se
> bezpodmínečně dokončit, protože minimálně povolení veteriny k převozu bude
> platit jen pro konečné umístění u Zlína. Nedá se zaručit, že si včely
> převozu nevšimnou a zůstanou v kupě v chumáči. Takže během těch několik
> hodin může postupně velké množství včel zkřehnout někde v chladném rohu
> úlu. Pokud se včely rozruší tak, že vytopí celý úl, spotřebují na to během
> těch několika hodin velké množství zásob a zaplní hodně výkalové váčky. A
> předpověd počasí nezaručuje počasí vhodné k proletu a k vyprášení včel.
> Může se stát, že zima bude taková, že další prolet bude až na jaře v březnu
> nebo v dubnu, včelám by potom zatížení výkalových váčků z toho převozu
> mohlo pěkně vadit.
>
>
>

Pokud se včely rozruší tak, že vytopí celý úl, spotřebují na to během těch několika hodin velké množství zásob a zaplní hodně výkalové váčky. A předpověd počasí nezaručuje počasí vhodné k proletu a k vyprášení včel.

Prepáčte p. Polášek, to čo som si tu prečítal vo vašich posledných komentárov, verte, neverte vstávajú mi vlasy na hlave dupkom. Neviem kde na to chodíte, ale je to v rozpore s obecnou pravdou, raz napíšete, že Ste prekladali včely pri -15˚C (za 15 rokov som nezaznamenal takéto mrazy cez deň, čítam vaše komentáre, ale ani raz som také niečo od Vás nečítal. A takýchto vykonštruovaných príkladoch je tu niekoľko.
Aj v hore uvedenom komentári je takýto lapsus. Zrejme ste to nikdy nerobili (prevoz včiel), je neopodstatnené čo sa môže stať, keď by sa ten prevoz uskutočnil, platí to čo napísal v prvom komentári na túto tému, vyrušené včely prežijú sťahovanie bez ujmu. Včely ako také žili od nepamäti v lese a zažili nejednu veternú smršť a vždy ju prežili. Nie tak dávno, lesní robotníci u nás spílili v zime a mraze strom, až keď bol na zemi zistili, že sú v ňom včely. nechali ich tak. Oznámili to jednému včelárovi, ten klát s včelami odviezol domov a postavil ho na zem, na jar včely vyletovali ako by sa nič nestalo a mám i iné skúsenosti. Samozrejme, že to neznamená, že sa k včelám budeme chovať grobiansky, chcem len poukázať na to, že v zime znesú aj tvrdé zaobchádzanie čolovekom.

"Předpověď na tento měsíc říká, že v druhé polovině měsíce bude teplo."
Předpověď říká pouze, že vánoce budou na blátě. To není automaticky takové teplo, aby byl možný prolet. Klidně může být taková "teplá" zima jako tuším v roce 2007, kdy potom na přemnožení roztočů hynuly včelstva. U nás v té době byla od konce prosince do začátku března buď inverze nebo chladné západní a podobné proudění, v noci teploty do - 5 st C, ve dne okolo 5 nad nulou. Teprve někdy na začátku března stoupla teplota i pod inverzí k 10 st C a inverze začala mizet. V Praze za ten leden a únor bylo už spousta plně slunečných dnů s teplotou 10 - 15 st C ideálních na prolet včelstev, ale tady tehdy ne. A počasí zatím vypadá velmi podobně jako tehdy v roce 2007.

To si Myslíš že se začnou nalívat medem jak ty v hospodě za 2 1/2 hodiny se nestačí ani úl vevnitř pořádně rozehřát Není nutné proto ani příliš včely větrat a dobrá izolace nějakou dekou ještě zabrání rychlému ohřívání. Čím nižší teplota tím menší spotřeba vzduchu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?evoz v?elstev o V?noc?ch atd...
> Datum: 09.12.2009 11:53:23
> ----------------------------------------
> Jedná se několikahodinový převoz, který, jak se začne, musí se
> bezpodmínečně dokončit, protože minimálně povolení veteriny k převozu bude
> platit jen pro konečné umístění u Zlína. Nedá se zaručit, že si včely
> převozu nevšimnou a zůstanou v kupě v chumáči. Takže během těch několik
> hodin může postupně velké množství včel zkřehnout někde v chladném rohu
> úlu. Pokud se včely rozruší tak, že vytopí celý úl, spotřebují na to během
> těch několika hodin velké množství zásob a zaplní hodně výkalové váčky. A
> předpověd počasí nezaručuje počasí vhodné k proletu a k vyprášení včel.
> Může se stát, že zima bude taková, že další prolet bude až na jaře v březnu
> nebo v dubnu, včelám by potom zatížení výkalových váčků z toho převozu
> mohlo pěkně vadit.
>
>
>

"Ste prekladali včely pri -15˚C (za 15 rokov som nezaznamenal takéto mrazy cez deň,"
Severní Morava je otevřená k severu a k severovýchodu. Pokud od řekněme poloviny prosince do poloviny ledna napadne na ostravsku a v Polsku aspoň 20 čísel sněhu coby tepelné izolace od tepla ze země a přijde severní a severovýchodní proudění kdesi ze severovýchodu Evropy, něco jako bylo proudění na konci října, je u nás v té době v noci mráz nad -20 st c a ve dne je těch -10 - 15 st C. Někdy před 4 roky jsem naměřil venku v noci - 28 st C, tady "dole" v předhůří Beskyd v nadmořské výšce jen cca 330 m nad mořem. Mráz přes den -10 - 15 st C není každý rok, ale zas není nijak vzácný.
Tehdy v 90 letech jsem pár roků zkoušel zimní připojování oddělků k produkčním včelstvům a jeden rok to zrovna vyšlo na to severní proudění a ten mráz.

To nikdo přesně neví, jak včely snesou několikahodinové kodrcání při tak nízké teplotě, dokud to někdo nevyzkouší a neponese na vlastní kůži následky, ztrátu nebo výrazné oslabení. Delší řeči kolem toho je tedy jen žvanění. Já jen říkám, že když se to bude převážet teď, je dost velká pravděpodobnost ztrát. Je prostě na takové dlouhé převážení nevhodná doba. Jinak z doby, kdy se včely léčily na varaózu postřikem vodným roztokem léčiva a to na podzim i při teplotě pod nulou, je známo, že včely v případě potřeby dokáží celý prostor úlu vyhřát během pár minut. Záleží, jak moc jim to bude při převozu drncat. Citlivost včelstev v tom směru se mně jeví jako hodně kolísavá, někdy převoz včely sotva rozruší a někdy stejná trasa po prvních stovkách metrů včely vytočí a rozzuří doslova na doraz.

Jiří napsal(a):
> Poradí někdo dodavatele sklenic "Včela" na med? Měl bych zájem o jednu
> celou paletu, možná o více palet. (Cena a dovoz rozhoduje). Díky za pomoc.
>
> Jiří
>
>
Zkuste www.trebonsky-med.cz nebo info/=/trebonsky-med.cz. Při jedné celé
paletě doprava zdarma. J.Sobotka