Archiv Včelařské konference

Na hrubý pytel hrubá záplata! Zlo plodí zlo!
Proto bez dovolení zveřejňuji osobní údaje na ( s prominutím ) hulváta z 90.178.157.91, který se snad ( doufám ) bude svých urážlivých výstupů čiřících neslušností příště vyvarovat.

90.178.157.91 alias PK =
Pavel Krejča
tel. 775 603 413

Příčinou mých problémů není můj relativní blahobyt,(a nakonec proč se s úspěchy nepochlubit a nepodělit o způsob mého včelaření)ale závist a nesnášenlivost mých okolních sousedů,kteří,jak jsem již uvedl,dělají jen samé nepřejícné naschvály,pak se v neděli odeberou do kostela,dají si všichni kulatý oplatek do úst,prý je jim tímto odpuštěno a "jedou"dál ve svých kolejích.

Dá se prosím poznat mor z nezavíčkovaného plodu? díky za odpověď.

>Dá se prosím poznat mor z nezavíčkovaného plodu? díky za odpověď. flakatos<
-----------------------------------------------------------
S určitostí ne. Máte-li podezření, je nutná laboratorní diagnostika.
Zdravím JK

Dobry den, schanim výkup včelího jedu. Funguje to vůbec v ČR?

Dá se prosím poznat mor z nezavíčkovaného plodu? díky za odpověď.

Asi ťažko, larvy síce môžu stratiť svoj prirodzený lesk, ale voľným okom len ťažko. Proces rozkladu napadnutej larvy sa zažne až po jej zaviečkovaní. Viečko na postihnutou larvou sa pomali prepadá, môže presvitať tmavá farba a po niekoľkých dňoch včely viečko otvoria, Vtedy už zbadáte postupne hnednúcu a zapáchajúcu ťahajúcu sa masu na spodnej strane bunky, ktorú včely nedokážu práve pre jej mazľavú konzistenciu odstrániť. Odstrániť sa dá odlúpnutím uschnutého príškvaru, až po určitom dlhšom čase.

mám oddělky na 6ti rámkách velkého plodiště. rozšiřovat můžu pouze mezistěnami, souše ve velkém rámku nemám.
nízkých souší pár mám. můžu nad těch 6 obsedlých rámků dát nízký nástavek plný souší? mělo by to tu výhodu, že bych mohl přikrmovat (krmítko pasuje do malého nástavku).
nebo mám čekat, až vystaví celý plodištní nástavek?
jde jim to holkám bez příkrmu nějak pomalejš...

Podezření nemám, spíš nějakou předtuchu, ale může to být něco jiného. Z úlu je cítit něco jako kyselá vůně, také to může být zkvašený pyl nebo nevím.

Za takového vlhka mohou nasáknout a kvasit třeba staré neobsednuté rámky
nebo vrstva měli na dně....
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 05, 2009 10:21 PM
Subject: Re: diagnostika moru plodu.


> Podezření nemám, spíš nějakou předtuchu, ale může to být něco jiného. Z
úlu
> je cítit něco jako kyselá vůně, také to může být zkvašený pyl nebo nevím.

Díky Antone za poučení, ale nesmíš být tak zahleděn do vlastní neomylnosti a brát se tak hrozně vážně. Dávám li ale do včel medníky, tak je zásadně podstavuji i když mnozí tvrdí, že je to ztráta času bez navýšení výnosů, jiní pravý opak. Já to tak prostě dělám, a už téměř 35 let tak odděluji dost spolehlivě jednodruhové medy, to v mém případě znamená hlavně jarní med od lesního. Nový nástavek vždy vkládám, když je ten předcházející alespoń z části zaplněn. Jelikož používám až 4 medníky je nahoře skutečně nejstarší med. Samozřejmě neberu včechno, ale pouze odtáčím. I já si vysvětluji, že blíží li se vlhkost vzduchu 90% tak včelky nemají šanci med zahustit a tak budeme čekat no a jestli podobných roků bude přibývat, zřejmě k vybavení medárny bude patřit i vysoušeč medu. Zdraví R. Stonjek

On Saturday 04 July 2009 14:53:17 petr wrote:
> Jakou barvu má slunečnicový med?Díky.

zlutooranzovou. To ze nosi slunecnicovy med, poznate, pokud pouzivate ocka, ze
se "uspini" zlutooranzove.


Honza

No já bych jim ho tam dal, krmítko bych možná dal tak, aby bylo za/nad druhou mezistěnou. A krmil.

Karel

Neviem presne čo sa stalo, ale po odkvitnutí repky, bola minimálna dvojtýždňová prestávka, teraz sa často kvitnuie agáta prelína s dokvitaním repky.

Radime, až po tvojom komentáre som si prečítal moje riadkya zistil som, že táto veta nedáva zmysel, pretože mala znieť: Neviem presne čo sa stalo, v minulosti (t.j. pred 30-40 rokmi) po odkvitnutí repky bola minimálne dvojtýždňová prestávka atď.....

Radime, ja nepoúčam, len som vyslovil svoje skúsenosti, jednoducho skvasený med nepoznám. Prajem ďalšie dni bez dažďa, Anton

takže přidat nástavek souší a krmítko dát tak, aby bylo nad místem, kde staví? a co očko, asi radši zavřít, co? nechat jim jem v plodišti a zúžené česno.

Možno Vám moja úvaha pomôže vyriešiť starosti so včelstvom:

V tomto čase je každé rozširovanie medzistenami irelevantné, pretože prirodzený pud rozmnožovania už zanikol. Žiadne podstavovanie, nadstavovanie, zebrovanie, dávanie medzi plod a pod. je míňanie času a zhoršujete podmienky včelám v príprave na zimné obdobie.
Nové včelstvá nepotrebujú nové priestory, stačia im aj tie čo majú, ale všímajte si či majú dosť zásob a ony budú vedieť urobiť to, čo urobiť majú.

Stavebný pud vo včelstve vyvolá len mohutná znáška (včely dobrú ponuku nikdy neodmietnu), ktorej prebytok niekde v úli musia uložiť. Ak nebudú mať dosť miesta, tak vystavajú aj pridané Ms, len preboha nie celé nadstavky.

V odložencoch, ak majú málo plástov a do debničky v ktorej sú sa zmestia MS tak im 1-2 medzi plod vložte, ale otvorte sklad s cukrom a podávajte im cukrový roztok 1:1 a neprestaňte, kým včely MS nedostavajú a M možno potom aj zakladie, Ak to neurobí hneď po vystavaní, preložte tieto nové Ms radšej ku bočnej stene vedľa plodového telesa, aby nebolo zbytočne rozdelené nezaplodovanou medzistenou.

No, řepka startuje dobu květu od teploty půdy současně s prodlužováním dne.
Jakmile někdy v březnu půda rozmrzne, řepka rozjede růst z přízemní růžice
do květu. takže doba květu řepky je určena počasím v předjaří tak měsíc až
dva měsíce před rozkvětem Akát startuje květ podle teploty vzduchu. Jak se
na pár dní oteplí nad odhadem 10 st C, akát startuje rašení listů a zároveň
s tím, jen o trošku později, startuje nárůst květních pupenů. Doba květu
akátu je určena počasím tak měsíc, 14 dní před květem akátu Z toho vyplývá,
že tyto dvě rostliny kvetou nezávisle na sobě. Jestliže se jejich doba květu
k sobě přiblíží, znamená to, že vlastní doba jara se zkracuje, z teploty
kolem nuly a zmrzlé půdy skočí rychle do teplot časného léta. Stejné je to
tady u nás na severní Moravě s javory kleny. Ty startují rozvoj květenství
při teplotě vzduchu o pár stupňů nižší než akáty. Akáty u nás v současné
době rozkvétají právě těch 14 dní po odkvětu řepky. Stejně se mi ale zdá,
že dnešní řepky jsou o nějaký týden ranější než třeba odrůdy používané v 70
letech, že začínají kvést dříve. Nebo možná jsou více prošlechtěné a dokáží
mnohem lépe využít k shromažďování živin období nízkých teplot od podzimu to
jara, takže na jaře prostě jedou mnohem rychleji.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 05, 2009 11:02 PM
Subject: Re: Divný rok


> Neviem presne čo sa stalo, ale po odkvitnutí repky, bola minimálna
> dvojtýždňová prestávka, teraz sa často kvitnuie agáta prelína s dokvitaním
> repky.
>
> Radime, až po tvojom komentáre som si prečítal moje riadkya zistil som, že
> táto veta nedáva zmysel, pretože mala znieť: Neviem presne čo sa stalo, v
> minulosti (t.j. pred 30-40 rokmi) po odkvitnutí repky bola minimálne
> dvojtýždňová prestávka atď.....
>
> Radime, ja nepoúčam, len som vyslovil svoje skúsenosti, jednoducho
skvasený
> med nepoznám. Prajem ďalšie dni bez dažďa, Anton

U nás ještě takový týden až dva bude nějaká snůška z lip a tudíž dostatek
sladiny v přírodě. Jak to ale přestane, včely začnou slídit a přiláká je
každý neobsazený vonící kousek plástu. Jak budou mít na takové plásty v
málopočetném oddělku přístup, je to jen krůček k tomu vybrat z toho oddělku
zásoby tichou nebo potom zjevnou loupeží a oddělek tímto způsobem zničit.
Takže pokud je na místě snůška, není problém, oddělek souší se může normálně
přidat a krmit, matka do poloviny srpna stihne nastavek souší zaplodovat a
vytvořit včelstvo. Pokud snůška není, je nyní rozšiřování po celých
nástavcích velký problém, musí se věnovat co nejvíc pozornosti zamezení
loupeže. Nechat jen jedno česínko, přes zůžené očko, od kterého mají včely
blízko k plodu v oddělku a tudíž si česínko silně hlídají, síto ve dnu
utěsnit, mezery mezi nástavky, kde by mohla unikat vůně, taky
utěsnit....Krmit tak,aby to nelákalo slídilky.... Obecně by se dalo tvrdit
pro oddělky chované v nástavkových úlech, díky slídění a loupežím včel, že
co květen a červen nestihli, červenec a srpen už nedodělá.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 05, 2009 11:18 PM


> takže přidat nástavek souší a krmítko dát tak, aby bylo nad místem, kde
> staví? a co očko, asi radši zavřít, co? nechat jim jem v plodišti a zúžené
> česno.

U nás ještě takový týden až dva bude nějaká snůška z lip a tudíž dostatek
sladiny v přírodě.
-----------------------------------------------------------
Současné vyšší teploty zřejmě zkrátí dobu kvetení lip i vydatnost snůšky. Ovlivní ji i nadmořská výška v dané lokalitě?

takže přidat nástavek souší a krmítko dát tak, aby bylo nad místem, kde staví? a co očko, asi radši zavřít, co? nechat jim jem v plodišti a zúžené česno.
------
Nevím jestli je to dobře, ale takto bych to udělal já.
Jinak u oddělků mám otevřená jen očko/očka. Podle síly, Za očkem musí být plod a je to pro včely nejsnáze ubránitelné. V tomto případě si myslím, že očko v plodišti. Dole bych dal na česno síto a průchod na včelu či dvě. Aby si navykly na očko. Pokud nemá dno nějaký kus síta ve dně.
Tak to mám já, kus síta v manipulačních dnech, pruh asi 10cm na zadní straně dna a v pohodě na nich i zimuji. A česno zavřené,v sezoně jen očko, na zimu otáčím klín, aby byla vpředu malá štěrbina.

Pokud nebude snůška, musí nástavek dobře těsnit . tedy aby tam neprolezly vosy a včely. A snažit se nakrmit co nejvíc dokud je snůška. Pokud bude nahoře NN souší, neměl by to být problém. Pokud by přestala snůška a začalo slídění, mě se osvědčuje do rámkových krmítek suchý cukr. Ale to je jen na pomalý odběr. Záleží na klimatu (i v úle). U mě vezmou
tak asi 1kg za týden.
Karel
Karel

Současné vyšší teploty zřejmě zkrátí dobu kvetení lip i vydatnost snůšky. Ovlivní ji i nadmořská výška v dané lokalitě?
-------
Podkrkonoší, rozkvetla lípa malolistá, včely slyším od rána při kosení v lipách i v lese. Na lípě jsem včera večer už viděl první kapičky medovice.

Je nasáklo, má se i ochladit, tak uvidíme, jak dlouho to vydrží. Pokud ne, tak je to v .....

Karel

Já momentálně používám krmení cukerným roztokem v malých dávkách podávané
večer, během hodiny, dvou hodin krmítko vyberou a cukr v buňkách si už
ubrání.
Pro oddělky používám jinak nepoužívané zadováky, rozšiřování se tam děje po
jednotlivých rámcích podle skutečné rychlosti, jakou oddělky obsazují
přidané rámky nebo mezistěny a česno blízkou u plodu a kompaktnost ve smyslu
prakticky neexistujících úniků vůně včelstva ven jinde než česnem je
automatická.
Zvažuji výrobu nástavků v zadovákové úpravě právě pro odchov oddělků a pro
bezproblémový přechod takového oddělků do klasického nástavkového úlu.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 06, 2009 9:25 AM
Subject: Re:


> takže přidat nástavek souší a krmítko dát tak, aby bylo nad místem, kde
> staví? a co očko, asi radši zavřít, co? nechat jim jem v plodišti a zúžené
> česno.
> ------
> Nevím jestli je to dobře, ale takto bych to udělal já.
> Jinak u oddělků mám otevřená jen očko/očka. Podle síly, Za očkem musí být
> plod a je to pro včely nejsnáze ubránitelné. V tomto případě si myslím, že
> očko v plodišti. Dole bych dal na česno síto a průchod na včelu či dvě.
Aby
> si navykly na očko. Pokud nemá dno nějaký kus síta ve dně.
> Tak to mám já, kus síta v manipulačních dnech, pruh asi 10cm na zadní
> straně dna a v pohodě na nich i zimuji. A česno zavřené,v sezoně jen očko,
> na zimu otáčím klín, aby byla vpředu malá štěrbina.
>
> Pokud nebude snůška, musí nástavek dobře těsnit . tedy aby tam neprolezly
> vosy a včely. A snažit se nakrmit co nejvíc dokud je snůška. Pokud bude
> nahoře NN souší, neměl by to být problém. Pokud by přestala snůška a
začalo
> slídění, mě se osvědčuje do rámkových krmítek suchý cukr. Ale to je jen na
> pomalý odběr. Záleží na klimatu (i v úle). U mě vezmou
> tak asi 1kg za týden.
> Karel
> Karel

Nadmořská výška určitě taky. Lípy malolisté ale pravděpodobně mají různé
klony s různou dobou květu a to bude ovlivňovat dobu kvetení víc. U nás je
většina malolistých lip právě těch nejpozdnějších, rostoucích pořád ještě
divoce v lese i ty, co byly kdysi v minulosti vysazovány v intravilánech
vesnic. ( ve městech u nás byly později hodně vysazovány lípy velkolisté )
Letos tady u nás byly rané klony malolistých lip v nejsilnějším květu tak
před 14 dny, ty pozdní jakožto hlavní lipová snůška u nás naplno kvetly před
pár dny. Ojediněle jsem v lese zaznamenal různé spíše keřovité lípy, které
naplno kvetou týden - 14 dní po květu těch pozdních klonů, to znamená, že
letos naplno rozkvetou tak za týden.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Vorja" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 06, 2009 9:19 AM
Subject: Re:


> U nás ještě takový týden až dva bude nějaká snůška z lip a tudíž dostatek
> sladiny v přírodě.
> -----------------------------------------------------------
> Současné vyšší teploty zřejmě zkrátí dobu kvetení lip i vydatnost snůšky.
> Ovlivní ji i nadmořská výška v dané lokalitě?

Pro zajímavost, na zahradě opatruji varietu lípy malolisté, která
naroubována na obyčejné lípě malolisté kvete jako později kvetoucí klony v
hlavní lipové snůšce ale hlavně kvete už jako stromek nějak od metru výšky.
Dobrý soukromý zdroj lipového květu na čaj.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 06, 2009 9:58 AM
Subject: Re: Re:


> Nadmořská výška určitě taky. Lípy malolisté ale pravděpodobně mají různé
> klony s různou dobou květu a to bude ovlivňovat dobu kvetení víc. U nás
je
> většina malolistých lip právě těch nejpozdnějších, rostoucích pořád ještě
> divoce v lese i ty, co byly kdysi v minulosti vysazovány v intravilánech
> vesnic. ( ve městech u nás byly později hodně vysazovány lípy velkolisté )
> Letos tady u nás byly rané klony malolistých lip v nejsilnějším květu tak
> před 14 dny, ty pozdní jakožto hlavní lipová snůška u nás naplno kvetly
před
> pár dny. Ojediněle jsem v lese zaznamenal různé spíše keřovité lípy, které
> naplno kvetou týden - 14 dní po květu těch pozdních klonů, to znamená, že
> letos naplno rozkvetou tak za týden.
> R. Polášek
>

V souvislosti s tímto dotazem bych taky potřeboval poradit, jestli se někdo s tímto nesetkal.
Při medobraní na začátku června jsem si všiml několika nevyběhnutých plodových buněk v medníku. Po jejich odkrytí jsem zjistil, že je zde uhynulý plod, některý velmi řídké konzistence, jiný v podobě, že jej lze snadno vyjmout z buňky. Protože nyní již není plod v medníku, kontroloval jsem detailně plodiště a několik buněk jsem zde opět našel. Jedná se pouze o malý počet buněk, víčka nejsou nijak propadlá, proděravělá, plod po otevření buňky nijak nezapáchá ani se netáhne vlákno. Matka neklade mezerovitě. Má s tím někdo zkušenosti? Může to být ovlivněno matkou, špatným čistícím pudem včel, které neodstraňují uhynulý plod? Kdyby se jednalo o "sáčkový plod", odezní problém sám, nebo jsou nutné některé zásahy? Snažil jsem se k tomuto získat maximum informací, avšak těch je jak šafránu. Proto se ptám, jestli se s tímto problémem někdo setkal, a nepodělil by se se mnou o zkušenost? Vím, že se zde již něco podobného v minulosti řešilo (v souvislosti s hnilobou plodu), a proto doufám, že se s tímto problémem nepotýkám sám. Děkuji předem za případnou reakci.

Neumím stoprocentě říct, že to mor plodu není. Někdy se stane, že
zavíčkovaný plod přesunutý do medníku včely opustí a on uhyne a když to není
blízko nějakého mladého plodu a v úlu není moc včel, mohou ojedinělé buňky s
uhynulým plodem zůstat v plástu až do medobraní. Co to má být "sáčkový plod"
?
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Martin" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 06, 2009 10:18 AM
Subject: Re: diagnostika moru plodu.


> V souvislosti s tímto dotazem bych taky potřeboval poradit, jestli se
někdo
> s tímto nesetkal.
> Při medobraní na začátku června jsem si všiml několika nevyběhnutých
> plodových buněk v medníku. Po jejich odkrytí jsem zjistil, že je zde
> uhynulý plod, některý velmi řídké konzistence, jiný v podobě, že jej lze
> snadno vyjmout z buňky. Protože nyní již není plod v medníku, kontroloval
> jsem detailně plodiště a několik buněk jsem zde opět našel. Jedná se pouze
> o malý počet buněk, víčka nejsou nijak propadlá, proděravělá, plod po
> otevření buňky nijak nezapáchá ani se netáhne vlákno. Matka neklade
> mezerovitě. Má s tím někdo zkušenosti? Může to být ovlivněno matkou,
> špatným čistícím pudem včel, které neodstraňují uhynulý plod? Kdyby se
> jednalo o "sáčkový plod", odezní problém sám, nebo jsou nutné některé
> zásahy? Snažil jsem se k tomuto získat maximum informací, avšak těch je
jak
> šafránu. Proto se ptám, jestli se s tímto problémem někdo setkal, a
> nepodělil by se se mnou o zkušenost? Vím, že se zde již něco podobného v
> minulosti řešilo (v souvislosti s hnilobou plodu), a proto doufám, že se s
> tímto problémem nepotýkám sám. Děkuji předem za případnou reakci.

Např. tady str. 39:
http://www.blandik.cz/data/vcely.pdf

Pokud by přestala snůška a začalo slídění, mě se osvědčuje do rámkových krmítek suchý cukr. Ale to je jen na pomalý odběr. Záleží na klimatu (i v úle). U mě vezmou tak asi 1kg za týden.
Karel
-----------------------------------------------------------
V určitom období som i ja veril na kŕmenie suchým kryštálovým cukrom. Pretože kyštálový cukor si včely nevšímali, vytvoril som v povalovom kŕmidle podmienky, aby som cukor mohol primerane vlhčiť vodou, prípadne medovou vodou. toto fungovalo len do tých čias, kým kryštaky cukru boli čo i len trochu vlhké. Akonáhle včely vodu odsali i s cukrom, prestal byť pre ne cukor, bezcenným odpadom a preto ho cez letáč hromadne vynášali z úľa ako bezcenný odpad-smeti. Tým som prišiel o hodnoty v vložené do cukru a včelám zásoby nepribúdali a tzv. podnecovanie nesplnili účel.

Na vynášanie suchých kryštalkov som prišiel náhodou,keď som kontroloval obsah kŕmidla, zbadal som ako desiatky včiel sa tlačia na sklo a každá mala v hryzadlách kryštal cukru. Akonáhle som kŕmidlo uzavrel, včely stratili kontakt so svetlo a o chvíľu sa na letáči objavilo desiatky včiel držiac v hryzadlách kryštalku cukru a odlietali s ním do
voľného priestoru.

Včely totiž aj sladký cukor považujú zaodpad, pretože nedokážu svojimi chuťovými receptormi zistiť, či je kryštalka sladká alebo nie. Vždy som potom kontroloval obsah vody v cukre a ak bol cukor suchý, vždy som doliel vodu. Ale aj tak je to nespoľahlivé a neplní to účel, doplnenie zásob.

Lepšie je potom podať suchý cukor a ten premiešať vodou s medom v pomere 1:1, prípadne len medom. Aj tu včely rýchlejšie odoberú med ako cukor a znovu začnú vynášať cukor ako odpad. Je to uzavretý kruh bez východiska.

Ak chce mať včelár nízke náklady na kŕmenie, potom je východiskom pripraviť z kryštálového cukru FONDÁN, ktorý sa pouíva aj v cukrárenskom priemysle, navyše ja doňho pridávam vysoko proteínový vyťažok s trúdich lariev.
U mňa nakoniec vyhral cukrový roztok v pomere 1:1, ale to len vďaka vhodnému dokrmovania včelstiev cez vonkajšie, kŕmidlá, ktoré umožňujú podávať naraz až 5 litrov, bez otvárania včelstiev tam kde to potrebujem (priamo do plodiska) a v hociktorú dobu.

Zvažuji výrobu nástavků v zadovákové úpravě právě pro odchov oddělků a pro bezproblémový přechod takového oddělků do klasického nástavkového úlu.
R. Polášek
-------------------------------------------------------------
Princíp odloženca in situ-na mieste materského včelstva pomocou medzidna s letáčikom. Je to istý a bezproblémový systém tvorby nových odložencov, nikdy som nezažil pri ňom napádanie a rabovanie inými včelstvami. Je dobré, keď má včelár v čase tvorby odložencov pripravené MB, ešte lepšie ak má oplodnenú matku, ale tie skoršie sa vysporiadali aj s NCH. M sa stačila oplodniť a pripraviť dostatok vajíčok na vývoj zim,ných včiel, pretože je rytmus plodovania ako novej M bol vzostupný.

Takto vytvorený odloženec-odělok utvorený Od 15.6 (i skôr) do 15.7 bol v konečnej fáze rovnocenný s materským včelstvom.
Použitie "dospelých" odložencov je podľa potreby, môžeme ho v októbri spojiť s meterským prípadne s včelstvom, ktoré to potrebuje, alebo ho osadiť na miesto samostatne a pripraviť ho na zimu.

No tak něco takového mají na včelařských novinách, ale já tam nechodím, protože mi Google píše, že tyto stránky mohou poškodit váš počítač.

Včera jsem dostal recept na lektvar do krmení proti nosematoze a tak jsem ho zveřejnil na svých stránkách.Kdo máte zájem tak tady http://pupek73.blog.cz/
Kolega co mi ho dal si ho pochvaluje a používá i jako prevenci.

Ty znám, ale tam už dlouho nikdo nepřispívá. Místo Googlu stačí použít třeba Seznam, potom se hláška o poškození PC nezobrazí.

Samozřejmě můžeš a val cukr, co budou brát, nebo půjdou do zimy jako žebráci..
radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 05.7.2009 16:01:39
> ----------------------------------------
> mám oddělky na 6ti rámkách velkého plodiště. rozšiřovat můžu pouze
> mezistěnami, souše ve velkém rámku nemám.
> nízkých souší pár mám. můžu nad těch 6 obsedlých rámků dát nízký nástavek
> plný souší? mělo by to tu výhodu, že bych mohl přikrmovat (krmítko pasuje
> do malého nástavku).
> nebo mám čekat, až vystaví celý plodištní nástavek?
> jde jim to holkám bez příkrmu nějak pomalejš...
>
>
>

Kapsovitost plodu, vreckovitost plodu nebo něke taky se říká hruškovitý plod. Zadečky larev jsou nafouklé, hlavičky zúžené až jako by měli kratičkou stopku, někdy je plod zavíčkovaný, jindy je děravé víčko, ovšem neni propadlé. Později podle vývoje larvy může být tmavá až vodnatá, ovšem nikdy jako u moru včelího plodu se netáhne . Jedná se o virové onemocnění plodu. V poslední době s krizí rozoče varroa se toto onemocnění hodně rozšířilo. Letos je roztoče málo a tak toto onemocnění se vyskyktuje taktéž v menším množství. Samozřejmě zachlazení plodu v medníku může tomuto onemocnění napomáhat. Neni znám lék na všechny virové onemocnění včel na území ČR. Je dobrá prevence chovat silná včelstva s mladými matkami a obměnovat pravidelně včelí dílo.

Hnilobu můžeš vyloučit, zůstává mor. Pokud si pamatuji dobře přednášku ze školení prohližitelů z Nasavrk, Tvůj popis je i popisem moru.
..............


Martin (213.226.245.20) --- 6. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529)

>V souvislosti s tímto dotazem bych taky potřeboval poradit, jestli se někdo s tímto nesetkal.
Při medobraní na začátku června jsem si všiml několika nevyběhnutých plodových buněk v medníku. Po jejich odkrytí jsem zjistil, že je zde uhynulý plod, některý velmi řídké konzistence, jiný v podobě, že jej lze snadno vyjmout z buňky. Protože nyní již není plod v medníku, kontroloval jsem detailně plodiště a několik buněk jsem zde opět našel. Jedná se pouze o malý počet buněk, víčka nejsou nijak propadlá, proděravělá, plod po otevření buňky nijak nezapáchá ani se netáhne vlákno. Matka neklade mezerovitě. Má s tím někdo zkušenosti? Může to být ovlivněno matkou, špatným čistícím pudem včel, které neodstraňují uhynulý plod? Kdyby se jednalo o "sáčkový plod", odezní problém sám, nebo jsou nutné některé zásahy? Snažil jsem se k tomuto získat maximum informací, avšak těch je jak šafránu. Proto se ptám, jestli se s tímto problémem někdo setkal, a nepodělil by se se mnou o zkušenost? Vím, že se zde již něco podobného v minulosti řešilo (v souvislosti s hnilobou plodu), a proto doufám, že se s tímto problémem nepotýkám sám. Děkuji předem za případnou reakci.<

Kdyby se
> jednalo o "sáčkový plod", odezní problém sám, nebo jsou nutné některé
> zásahy? Snažil jsem se k tomuto získat maximum informací, avšak těch je jak
> šafránu. Proto se ptám, jestli se s tímto problémem někdo setkal, a
> nepodělil by se se mnou o zkušenost? Vím, že se zde již něco podobného v
> minulosti řešilo (v souvislosti s hnilobou plodu), a proto doufám, že se s
> tímto problémem nepotýkám sám. Děkuji předem za případnou reakci.

Zdravim, objevil jsem obdobnou zalezitost ve dvou vcelstvech, kazde na jinem stanovisti. Myslim si osobne ze jde o vir pytlickoveho plodu (sackoveho plodu)- rozbor meli na mor byl negativni, poslal jsem do laborky i napadene larvy ale jeste jsem odpoved nedostal. Napadene larvy vypadaly velmi podobne jako na: http://www.vcelky.cz/fotobanka-09.htm

Proto jsem kontaktoval mimo jine i autora stranek a pan Dolinek mi preposlal par odkazu - doufam ze se nebude zlobit ze je zverejnim.

Ke zkusenostem. Vsimnul jsem si toho uz loni v jednom vcelstvu, vymenil jsem matku a vyradil dva nejvice napadene plasty a letos dobry - vzhledem k lonskemu poctu roztocu se to dalo na ne hodit, letos ale urcite nee. O vikendu jsem ve 3-4 vcelstvech prohlizel namatkou trubcinu. Min 50larev 0 roztocu. Bud neumim hledat nebo tam nejsou, na podlozkach jsem minuly tyden za tri dny nasel nejvice 1ks, vetsina 0.

Jinak u postizenych virem se zda ze to odeznelo, i kdyz nektere napadene bunky vcely proste nevycisti. Ted jim vymenim matky. Doufam ze jim nevytece testo jeste nez dorazi :-)) U jednich jsem prubnul formidol ale nejake viditelnejsi cisteni napadenych bunek se moc nekonalo. Zda se mi jakoby vir uderil v jistou dobu, treba i diky chladnemu pocasi co probehlo a pak to ustalo, ty matky i pres toto mohutne kladou. Je-li to spatnym cisticim pudem nevim, kazdopadne jedna matka je bezpecne mlada - prvni sezonu.

Jinak med take ridky, bal jsem se spis opaku po te co tu probehlo na konferenci.

T.H.

Tady mail p. Dolinka:

Když jsem kolem toho hledal co je dostupné na netu, zaujaly mě tyto stránky:

http://www.agnet.org/library/pt/2003041/
asi nejednoznačnější návod

http://www.beekeeping.com/articles/us/saville/brood_disease.htm
výzkum SBV v zápaním Nepálu - některé poznatky

http://www.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2
stručný popis vč. léčby

http://www2.dpi.qld.gov.au/bees/4925.html
opět stručný popis vč. léčby

http://www.masterbeekeeper.org/B_files/disease1.htm
krátký odstavec o onemocnění (uprostřed stránky)

http://www.mdbka.com/Page534.htm
krátký odstavec na konci stránky

http://outernode.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2?SQ_DESIGN_NAME=printer_friendly
popis včetně léčby

======================================================
nejsofistikovanější postup z výše uvedených zdrojů říká:

Check the hive for sac brood once every two weeks. If sac brood is
present, take the following actions.

* If the attack affects than 20% of the comb, remove the comb and burn it,
or melt it in a Solar Wax Extractor.
* If more than 20% of the brood is infected, all adult bees must be
destroyed with a household aerosol pesticide spray. To ensure all bees are
dead, close the hive and spray it again after 24 hours.
* Separate the comb wax from its frame, and burn or melt the wax.
* The hive's frame should be fumigated with formalin. This can be done by
putting the frame in a plastic bag together with a small cotton roll
soaked with 40% formalin. Close the end of the plastic bag and leave it
for 24 hours
* Isolate the hive box and sanitate it before reuse. Either fumigate it
with formalin, or submerge it in 2% Clorox or Dettol solution.
* In a situation where 5-20% of the brood is infected, the colony can be
helped to recover replacing the queen.
This may be either:
* Self recovery, where the colony produces a new queen.
* To old queen is removed from the hive, and a new, healthy and fertilized
queen is introduced, 21
days later.
* Once the new queen is introduced, sugar syrup should be added to speed
up the development of the
bee population.

In a situation where less than 5% of the brood in a hive is infected, two
colonies from two hives can be
combined together. Sugar syrup as an additional food should be given to
help the colony to recover rapidly.
===========================================================

jednodušší řešení navrhuje:

* Re-queening with a young vigorous queen.
* Strengthening any weakened hives by uniting with a disease free nucleus
hive of young bees.
* Move bees to better conditions with a good honey flow.
* Feed bees a sugar solution and quality pollen if supplies are low.
* Pack the bees down into fewer boxes.
* Routine comb replacement.

Kdyby něco bylo ještě dál nejasné, napište.

Zdravím a ať se daří.

Jakub Dolínek

> Hnilobu můžeš vyloučit, zůstává mor. Pokud si pamatuji dobře přednášku ze
> školení prohližitelů z Nasavrk, Tvůj popis je i popisem moru.
> .............
>

Toto mi take reklo spousta odborne zdatnejsich vcelaru. Pouze laboratorni rozbor to dokaze urcit presne.

Cekat na vysledky je docela dlouhe, i kdyz to trva asi 10dni.


Na odlehceni - od laboratore me dostala cena jejich balneho - doporuceneho dopisu za 70kc :-)

njn, asi zacnu prodavat med za 70 misto za 100 a budu ho vice balit abych se dostal na 150 :-))

T.H.

No a co jsi dosud provedl?


.............
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 7. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544)
>* If the attack affects than 20% of the comb, remove the comb and burn it,
or melt it in a Solar Wax Extractor.
* If more than 20% of the brood is infected, all adult bees must be
destroyed with a household aerosol pesticide spray. To ensure all bees are
dead, close the hive and spray it again after 24 hours.
* Separate the comb wax from its frame, and burn or melt the wax.
* The hive's frame should be fumigated with formalin. This can be done by
putting the frame in a plastic bag together with a small cotton roll
soaked with 40% formalin. Close the end of the plastic bag and leave it
for 24 hours
* Isolate the hive box and sanitate it before reuse. Either fumigate it
with formalin, or submerge it in 2% Clorox or Dettol solution.
* In a situation where 5-20% of the brood is infected, the colony can be
helped to recover replacing the queen.
This may be either:
* Self recovery, where the colony produces a new queen.
* To old queen is removed from the hive, and a new, healthy and fertilized
queen is introduced, 21
days later.
* Once the new queen is introduced, sugar syrup should be added to speed
up the development of the
bee population.<

Jsem přesvědčen o tom, že to nejsou sousedí, nebo že Vám někdo něco závidí. Ten problém
je ve Vás samotném a v agresivitě se kterou se nedovedete vypořádat.
Nedivím se sousedům jak se k Vám chovají. Říká se - Na hrubou díru hrubá záplata.
Nechci radit, ale tento případ potřebuje psychologa.
Vy totiž šmahem likvidujete práci křesťansky založených včelařů, kteří nejen s současné době, ale i v minulosti toho tolik pro včelařství udělali.
Mně je jedno jestli je někdo katolík, nebo evangelík atd. ale respektuji především práci včelařů a všech pracovitých lidí.
A od takových lídí, z kterých čiší zášť a nenávist je zapotřebí se důrazně distancovat.


Josef


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Sunday, July 05, 2009 10:23 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


Příčinou mých problémů není můj relativní blahobyt,(a nakonec proč se s
úspěchy nepochlubit a nepodělit o způsob mého včelaření)ale závist a
nesnášenlivost mých okolních sousedů,kteří,jak jsem již uvedl,dělají jen
samé nepřejícné naschvály,pak se v neděli odeberou do kostela,dají si
všichni kulatý oplatek do úst,prý je jim tímto odpuštěno a "jedou"dál ve
svých kolejích.

V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak obviňují právě tu liknavost úředního šimla.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 07.7.2009 08:07:02
> ----------------------------------------
> > Hnilobu můžeš vyloučit, zůstává mor. Pokud si pamatuji dobře přednášku ze
> > školení prohližitelů z Nasavrk, Tvůj popis je i popisem moru.
> > .............
> >
>
> Toto mi take reklo spousta odborne zdatnejsich vcelaru. Pouze laboratorni
> rozbor to dokaze urcit presne.
>
> Cekat na vysledky je docela dlouhe, i kdyz to trva asi 10dni.
>
>
> Na odlehceni - od laboratore me dostala cena jejich balneho - doporuceneho
> dopisu za 70kc :-)
>
> njn, asi zacnu prodavat med za 70 misto za 100 a budu ho vice balit abych se
> dostal na 150 :-))
>
> T.H.
>
>
>

Dotaz: používá někdo Vyviječ areosolu ZAL 07 z prodejny pro včelaře v Kalné? Jaké máte zkušenosti s provozem, účinností léčení a scháněním léků pro tento přístroj? Na dotaz v VUV v Dole jsem dostal odpověď že tento přístroj je ilegální a léčiva do něj neposkytují.
Díky za odpovědi

Na to ti musí odpovědět právě v té prodejně. Tady je vidět, jak ošemetné je chtít být papežčejší jak papež a poslouchat hlasy různých prudilů.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <tobiska/=/cementovezbozi.cz>
> Předmět: vyv?je? areosolu
> Datum: 07.7.2009 10:54:30
> ----------------------------------------
> Dotaz: používá někdo Vyviječ areosolu ZAL 07 z prodejny pro včelaře v
> Kalné? Jaké máte zkušenosti s provozem, účinností léčení a scháněním léků
> pro tento přístroj? Na dotaz v VUV v Dole jsem dostal odpověď že tento
> přístroj je ilegální a léčiva do něj neposkytují.
> Díky za odpovědi
>
>
>

Vyvíječ funguje dobře, velká rychlost a bezpracnost. Prodejna by měla dodat med. olej a varidol by snad neměl být problém, vždyť z Dolu je posílají naprosto běžně, jen se nesmí povědět do čeho se to bude lít, jsou na vyvíječ alergičtí. Dokonce jsem slyšel Dr. Kamlera jak na pražských včelařích mluvil o vhánění spalin z ropných produktů do úlu.Je to skutečně velký odborník a ved. racional. komise je jistě na svém místě, jen by si neměl plést spalování a odpařování a když něco pomlouvá, měl by si alespoň zjistit princip, na jakém to pracuje. Jinak pozor a nepouštět hořék na plné pecky, měděná trubička se pak propálí. Až se tak stane, je lépe ji nahradit anticorem.

Na to ti musí odpovědět právě v té prodejně. Tady je vidět, jak ošemetné je chtít být papežčejší jak papež a poslouchat hlasy různých prudilů.

pepan
----------
No nejhorší byl ten prudil ALVA.

Jak von se jmenoval, pořád prudil, louče mu nebyly dost dobré, svíčky čadily, petrolejky blikaly, plynové osvětlení zase potřebovalo trubky.

Jo. Tomáš Alva Edison. A ten Marconi, ten zas šetřil na drátech.

A někomu se nechce oddělávat strůpek, zavírat česna, kapat na knot, matlat si ruce Varidolem, zapalovat a hodinku posečkat a za hodinku oddělat česno. Prudí, koupí si něco od konkurence, a za hodinu je na jiném stanovišti. A takových šikovných teplých dní je na podzim jen pár a on prudil udělá za den deset stanovišť. Místo aby si stím od září pěkně hrál, jedno, dvě stanoviště za den.

Karel

Máte někdo ověřený zdroj plastových rámků? Zkoušel jsem to v USA - PIERCO a ti mě odkázali na nějakou holandskou neexistující firmu...Chtěl bych to vyzkoušet a asi neumím hledat na webu dodavatele. Dík

> No a co jsi dosud provedl?

Neudelal jsem mnoho, nastudoval jsem si odkazy a literaturu co mam. Ve vcelarstvi se pise ze jde o lehke onemocneni. Takze jsem v lehke panice pohrabal nekolik plodist, odvickoval dost podezrelych bunek a zkousel cichat, tahat nitky. Nesmrdi to, netahne se to, nejrive je to bile s tekutinou, postupem casu asi jak to usycha to tmavne -sedne, vrsek bunky se svrasti a zcerna. Opatrne to jde vyjmout jako pytlicek.

Poslal jsem mel na rozbor moru (odebiral jsem ji uz drive nez jsem na vir narazil kuli novemu stanovisti) a posleze jsem poslal i napadene larvy. A stale si rikal ze je to vir a ne mor - proste pytlicky co jsou vyndat z bunek. Delal jsem vysetreni na mor prvne a nezacinal jsem z nuly a v novem. K tomu se objevili pytlicky takze moc chuti neco delat jsem zrovna nemel, zvlast kdyz jsem zjistil ze rozlisit to od moru muze bezpecne jen laborator.

Loni jsem ty napadene plasty odstranil, tehdy jsem to objevil pozdeji cca v cervenci a v trochu vetsi mire. Vymenil jsem matku a bylo to pryc. Letos se to objevilo v jinem vcelstvu uz koncem kvetna - vzdy par bunek na plastu. Mozna i diky chladnemu pocasi. Plasty jsem letos neodstranoval. Zkusil jsem formidol zda to podpori vycisteni mrtvych larev - neco vycistily neco ne. Ted prijdou na radu matky. Co jsem koukal naposledy tak postizene vcelstva v normalni sile, pekne kladouci.

Spousta vcelaru v okoli slysela o tomto viru az ode me.

Nic jsem nedezinfikoval, na tom musim zapracovat...

T.H.

On Tuesday 07 July 2009 14:07:40 Lubo wrote:
> Máte někdo ověřený zdroj plastových rámků? Zkoušel jsem to v USA - PIERCO a
> ti mě odkázali na nějakou holandskou neexistující firmu...Chtěl bych to
> vyzkoušet a asi neumím hledat na webu dodavatele. Dík

p. Zak z Jablonce ?

Honza

?ůrek Josef Ing . (e-mailem) --- 7. 7. 2009
RE: Chorobný a taky včelař --- podpora Josefa...
------------------------------------------

Ano,jsou mezi námi různí lidé,slušní,tolerantní,nesnášenliví,sprostí,vulgární a agresivní,prostě takoví jak se narodili ve své rodině.
To bylo a bude,s tím nic nenaděláme.Jsou to vesměs lidé záštiplní ke svému okolí,vůči těm,kteří třeba chodí do kostela či na opery a nebo jezdí na dovolenou do zahraničí.
Vždy si nějakou záminku najdou.
Tyto lidi je zapotřebí odhalit,pojmenovat jak se stalo v tomto případě a bude od nich pokoj.Ať se nadále starají o své záležitosti /naházené kameny v trávě a pod. / a hlavně je zapotřebí jim doporučit,aby v dobrém vycházeli se svými sousedy a bude to do budoucna i bez toho kamení.

Toho jsem našel na Agrowebu, ale nikde žádný kontakt, nabídka.....

Číslo na pana Žáka-605 12 00 22

Já nepocopill o co jde ono se jedná o odpařovač ,tedy páry varidoru a ne o varidor ve formě aerosolu. také mne zmátlo ,že hledá dodavatele léčiva když si ho může zajistit přes svaz a s dotací . léčiva se zajišťují i pro nečleny přece.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyv?je? areosolu
> Datum: 07.7.2009 14:02:16
> ----------------------------------------
> Na to ti musí odpovědět právě v té prodejně. Tady je vidět, jak ošemetné je
> chtít být papežčejší jak papež a poslouchat hlasy různých prudilů.
>
> pepan
> ----------
> No nejhorší byl ten prudil ALVA.
>
> Jak von se jmenoval, pořád prudil, louče mu nebyly dost dobré, svíčky
> čadily, petrolejky blikaly, plynové osvětlení zase potřebovalo trubky.
>
> Jo. Tomáš Alva Edison. A ten Marconi, ten zas šetřil na drátech.
>
> A někomu se nechce oddělávat strůpek, zavírat česna, kapat na knot, matlat
> si ruce Varidolem, zapalovat a hodinku posečkat a za hodinku oddělat česno.
> Prudí, koupí si něco od konkurence, a za hodinu je na jiném stanovišti. A
> takových šikovných teplých dní je na podzim jen pár a on prudil udělá za
> den deset stanovišť. Místo aby si stím od září pěkně hrál, jedno, dvě
> stanoviště za den.
>
> Karel
>
>
>

Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji za odpověď

Dobrý den,
poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?
Děkuji R

no očka se vykašli ,jsou stejně dobrý jak k ničemu,ale máš- li čas si hrát na vrátnýho...

neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí grázlů je fakt fajné.....parada

pokud se ta trubička propaluje ,kam asi utíkají oxidy mědi? a s čím jsou schopný se spojit...?

o jaký úl se jedná?

Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši diskusi ktré nikdo nerozřeší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 08:58:00
> ----------------------------------------
> o jaký úl se jedná?
>
>
>

ještě jedna poznámka
Při rozšiřování podstavováním nimi mohou ven trubci a to je snad jediná nesporná přednost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 09:18:11
> ----------------------------------------
> Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je
> mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
> Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je
> to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto
> v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši
> diskusi ktré nikdo nerozřeší.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> > Datum: 08.7.2009 08:58:00
> > ----------------------------------------
> > o jaký úl se jedná?
> >
> >
> >
>
>
>

Ale Krejčo,je to fakt fajné...parada.Uvadiš tvuj letošni vynos na 60 kg v pruměru a to i s tema kamenama,co ti tam sousedi co chodí do kostela hažou.Budiž ti přano. Ale když z teto konference co nejdřiv zmyzis,bude nejlepe a budeme vědět,že jsi už v te cvokarně.Jineho nezasloužiš,protože takovyto sprostak zde již dlouho nebyl a neni o co stat.Telefonovat ti nebudu,nestojiš mi za to.

Mám 3/4 langstroth. Spodní tři nástavky jsou plodiště a očka po celý rok otevřená. Čtvrté až sedmé nástavky jsou medníkové a očka zavřená, aby tam nenosily pyl. Pokud nechám na zimu ještě čtvrtý nástavek, očko je taky otevřené. Vše je bez problémů.
Tonda
>poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?

Zdravim

dotaz na ty co jiz s tim maji zkusenost - premeteni na mezisteny spojene s vymenou matky - teorie jsem precetl uz dost, pekne clanky na toto tema jsou v MV (p.Zeleny, p. Blecha, nedavno tu naznacil p. Kala ze to pouziva)

Muj duvod je elegantni zmena ramkove miry. Zajimave je i ozdraveni vcel, nove dilo, vyuziti potencialu letnich vcel atd.

Premetu je urcite v nejblizsi dobe, vaham ted zda to spojit s vymenou matky - jakou mate zkusenost, jake mohou nastat problemy (treba prazdny ul :-) ). Vim z clanku ze nekteri chovatele to pouzivaji a spojuji i s vymenou matky.

Druha moznost je premest se starou matkou (fyzicky je letosni takze se nebojim ze by to nedohnaly) a pozdeji ji vymenit (je dost ostra cimz se vse dost komlikuje :-)) ).

Diky za reakce zda to spojit s vymenou M ci radsi ji vymenit pozdeji

T.H.

Taky jsem si ho chtěl koupit, tak jsem si zjistil v Dole jejich názor.

Vážení,
spaliny jsou neurčitého složení a tak z hlediska hygienického tento
způsob ošetření nedoporučujeme a není také povolen

Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <racer/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 10:31 PM
Subject: Očka nástavků


> Dobrý den,
> poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně
> včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat
> jejich velikost?
> Děkuji R

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

A.B.

Do loňska jsem s polohou oček laboroval, letos jsem s tím přestal a po celý rok nechávám otevřená očka ve spodních 3 NN ( u oddělků jen 1-2 očka ). Tím nelze nic zkazit. Otevírání horních oček může přinést komplikace ( pokud to považujete za komplikace ) v podobě přecházení plodového tělesa do horních pater spolu s jejich zanášením pylem, ale především(!) vede k opouštění hlavního česna.

Co se týče větrání, nejvíce se mi osvědčilo větrání drátěným dnem v kombinaci se stropním větráním přes větrací vložky ( vlastní provedení ). Zajímavé je, že tento systém podporuje ukládání medu do horních nástavků ( logické: při mém provedení vznikají u stropu úlů ideální podmínky ke zrání a zahušťování sladiny ... teplo a odvod vodních par ). Dnes jdu dokončovat očková krmítka. V současnosti vyvíjím metodu léčení kyselinou mravenčí přes očka. Takže očka jsou pro mě nemalým plusem.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS

Výsledky 2. léčení HCOOH provedeného 4.7. metodou kapesníků:
P1: 71 roztočů/den, P2(o 1/3 slabší než P1)!: 182 roztočů/den
Oddělky: O1+O2: 9 roztočů/den, O3+O4: 0 roztočů/den

Pro zájemce v pátek pošlu fotodokumentaci mého větracího systému a očkových krmítek.
Email: klub.rv/=/seznam.cz

Při přemetení na mezistěny musí aspoň část těch mezistěn mít vůni včelstva.
Obvykle se do včelstva dávají na pár dní vystavěné mezistěny, stačí dvě a ty
se pak vloží mezi ty nové. Mně stačily dvě. Ideální je, když je na těch
mezistěnách mladý plod. Pokud se setřepe jen čistě na nové mezistěny, včely
nové mezistěny s cizí vůní nepřijmou a na hodiny vylezou všechny ven z úlu.
Spousta se jich pak prostě zvedne a vžebrá do okolních úlů. Zbytek včel
potom nestačí mezistěny vystavit a taky ochránit úl před zlodějkami a je
problém. Matka se obvykle nemění, aspoň při současných používaných
metodách.. Při změně rámkové míry musí být možné 2 - 4 vystavěné mezistěny
staré rámkové míry, ideálně i se včelami ze starého úlu nějak provizorně na
pár prvních dnů zavěsit do nového úlu, jinak to nedopadne dobře, cizí vůni
vedle mezistěn má i nový úl.
Jiná věc je setřepání včelstva do rojáku a jeho "zcelení" minimálně přes
noc, maximálně přes 3 noci někde ve sklepě ve tmě, klidu a chladu. Vznikne
tak takzvaný umělý roj, který se chová úplně stejně jako klasický roj. Může
se potom usadit v jakémkoliv novém úlu na zbrusu nové mezistěny a ochotně je
přijme. Pokud se krmí nebo je snůška, mezistěny ochotně vystaví. I když na
stejném stanovišti je lepší umístit úl na stejném místě, některé včely si
mohou původní úl i před třídenní věznění ve sklepě pamatovat a mohouse tam
snažit vracet. Snadno se tam provádí výměna matky, včely se střepou do
rojáku bez matky a tak za půl hodiny, jak začnou brečet, se přidá vyjídací
klícka s matkou. Do rojáku se dávají tak 2 polovystavené mezistěny zajištěné
proti pohybu. Pokud se dají nové mezistěny, musí být pečlivě a šikmo
drátkovány, protože celá hmotnost včel bude na nich a kolmo drátkované
mezistěny by mohly po drátku sjet. Pokud se mění matka a roj se nechá v
rojáku déle než přes noc, je vhodné je nakrmit tak čtvrt půl kilem cukru.
Včely už potom v rojáku začnou stavět, mezistěny vytahovat a ukládat do nich
sladinu.
Tento způsob je jinak podle mně ideální pro přemísťování nakoupených
včelstev od původního majitele, který je má v různých starších atypických
úlech. Roják se včelami je jen pár kilo těžký, nemusí se přitáhnout se
včelami žádné atypické plásty, často tmavé a zatížené různými zárodky
kdovíčeho podobně jako úly a roják se dá bez problémů zabalit na půl hodiny
do igelitu a vyfumigovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomas" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 9:55 AM
Subject: Premeteni na mezisteny s vymenou matky


> Zdravim
>
> dotaz na ty co jiz s tim maji zkusenost - premeteni na mezisteny spojene s
> vymenou matky - teorie jsem precetl uz dost, pekne clanky na toto tema
jsou
> v MV (p.Zeleny, p. Blecha, nedavno tu naznacil p. Kala ze to pouziva)
>
> Muj duvod je elegantni zmena ramkove miry. Zajimave je i ozdraveni vcel,
> nove dilo, vyuziti potencialu letnich vcel atd.
>
> Premetu je urcite v nejblizsi dobe, vaham ted zda to spojit s vymenou
matky
> - jakou mate zkusenost, jake mohou nastat problemy (treba prazdny ul :-)
> ). Vim z clanku ze nekteri chovatele to pouzivaji a spojuji i s vymenou
> matky.
>
> Druha moznost je premest se starou matkou (fyzicky je letosni takze se
> nebojim ze by to nedohnaly) a pozdeji ji vymenit (je dost ostra cimz se
vse
> dost komlikuje :-)) ).
>
> Diky za reakce zda to spojit s vymenou M ci radsi ji vymenit pozdeji
>
> T.H.
>
>

Měl bych asi napsat "Vážený pane", ale nejsem si jist, nestal-li bych se
pokrytcem ...
To ty dotace někomu tak tuze moc závidíte, že ztrácíte soudnost? Ti Vaši
"včelaři, co si najdou cestičky" jsou prostě včelaři, kteří splňují podmínky
pro získání té či oné dotace. Prostředky na ty dotace nedává svaz včelařů a
ani nestanovuje podmínky - jen prostě zúřaduje to, co dává stát, nebo EU a
to přesně podle jejich regulí.
Máte-li dojem, že se dotací někdo zmocňuje neprávem, podvodně, pak je
neúčelné tady neadresně nadávat vlastně všem, vyjma sebe. Pro zabránění
podvodům jsou vhodnější místa k oznámení trestného činu.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
grázlů je fakt fajné.....parada


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Taky jsem si ho chtěl koupit, tak jsem si zjistil v Dole jejich názor.

Vážení,
spaliny jsou neurčitého složení a tak z hlediska hygienického tento
způsob ošetření nedoporučujeme a není také povolen
-----
Spaliny z knotu jsou jakého určitého složení?

Nevím, ale fritovací olej mi smrdí v kuchyni často, občas ukápne omastek na plotýnku vařiče a odpaří se.
Určitě to zdraví neprospívá, ale třikrát ročně a vlastně za život včely?
Asi bych se spíš zajímal o spaliny uhlovodíků, Noxy atd u včelstev postavených ve městech a u frekventovaných silnic.

Karel

>Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji za odpověď.....Dalibor<
...........................................................
Mateří mřížka má spáry mezi dráty 4,25 mm. Plastová mat. mřížka (výrobek tehdejšího NDR) taktéž 4,25 mm. Měřeno šuplerou (pro mladší generaci - posuvným měřítkem). Při výrobě přidávacích klícek pro matky navrtávám otvory o průměru 4 mm. Ještě se mi nestalo, že by matka v těchto klíckách měla společnost. Tedy kulatou dírou o průměru 4 mm neprojdou. Jak je to se čtvercovou dírou 4x4 mm, zvláště pokud za ní bude lákavé žrádýlko, to chce vyzkoušet.
Zdravím JK

V těch velikostech otvorů je vhodné mít rezervu. jednak může nastat nějaký
kiks, jeden otvor může být z nějakého důvodu o nějakou desetinku větší než
ostatní a potom je problém, jednak otvory velikosti blízké hranici se včely
snaží stále procházet, zdržuje je to a mohou v těch otvorech váznout a
uhynout v nich. V česnových plíškách mých starých starých úlů jsou otvory
vrtané vrtákem pr 3 nebo 3,5 mm a to je akorát. Pokud se jedná o děrovaný
plech, je to věc vyzkoušení. Průměr otvorů děrovaného plechu by šel trochu
jakoby zmenšit kvalitnějším lakováním.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 8:55 PM
Subject: přepaka 4x4 mm


> Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s
> těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes
> tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely
> neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji
za
> odpověď

Je to přesně tak, oni mluví úplně z cesty. Navíc slov včelaři se i medicinálního oleje zkusmo napili a neměli údajně ani sr.... . Myslím si, že kdyby si chtěli dát malého panáčka acetonu PA dopadli by daleko hůře./ Když demagogie tak demagogie/ Tento přístroj se používá v celé Evropě zvl. na jihu a jedině kdo ho neustále a hlavně neodborně kritizuje je Dol. Inu zavedená monopolní trafika!!!Ideální by bylo, kdybychom mohli čerpat dotace na všechna zařízení schválená v EU, tzn odpařovače KM apod.Ale to je asi hodně zcestné přání, kšeft je kšeft. Zdraví R. S.

mám Langstry.

R

To je jediné, co se nemá. Často měnit otevírání oček. Nejlépe je nechat po celý rok stejně. To už si ale musíte vybrat sám.
Tonda
>Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.

Jsem přesvědčen o tom, že to nejsou sousedi, nebo že Vám někdo něco závidí.
Ten problém je ve Vás samotném a v agresivtě se kterou se nedovedete vypořádat a tuto agresivitu přenášíte na včelařskou konferenci, která slouží k jinému účelu.
Nedivím se sousedům jak se k Vám chovají. Říká se - na hrubou díru hrubá záplata,
Nechci Vám radit, jste nemocný člověk, který potřebuje co nejdříve vyhledat psychyjatra.
Mně je jedno jestli je někdo evangelík, katolík, husita, bezvěrec apod. respektuji poctivou práci nejen včelařů, ale i ostatních pracovitých lidí.
A od takových negativních lidí, z kterých čiší zášť a nenávist je zapotřebí se důrazně distancovat.


Josef





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
grázlů je fakt fajné.....parada

Není žádný důvod neměnit otevírání oček, pokud se to neděje každý týden a pokud je k tomu důvod

Díky za radu, má smysl si nějak hrát s těmi pozicemi krytky očka? Někde jsem slyšel, že někdy včely tu dírkovanou pozici krytky zalepí? A co ty další pozice (ovál a škvíra) mají nějaký speiální využití v průběhu roku?
Díky
R

Pokud o takovém případu ví a neoznámí ho stává se spoluviníkem

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Chorobný a taky včelař
> Datum: 08.7.2009 11:45:17
> ----------------------------------------
> Měl bych asi napsat "Vážený pane", ale nejsem si jist, nestal-li bych se
> pokrytcem ...
> To ty dotace někomu tak tuze moc závidíte, že ztrácíte soudnost? Ti Vaši
> "včelaři, co si najdou cestičky" jsou prostě včelaři, kteří splňují podmínky
> pro získání té či oné dotace. Prostředky na ty dotace nedává svaz včelařů a
> ani nestanovuje podmínky - jen prostě zúřaduje to, co dává stát, nebo EU a
> to přesně podle jejich regulí.
> Máte-li dojem, že se dotací někdo zmocňuje neprávem, podvodně, pak je
> neúčelné tady neadresně nadávat vlastně všem, vyjma sebe. Pro zabránění
> podvodům jsou vhodnější místa k oznámení trestného činu.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
> Subject: Re: Chorobný a taky včelař
>
>
> neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
> pro mladý,se vzpamatujte,
> nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
> odvádíte od tématu,nebo kde jsme?
>
> vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
> grázlů je fakt fajné.....parada
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.

Doplňuji předchozí zprávu o tyto informace webeditorky Českého rozhlasu
Brno:
1) V sestřihu pořadu rozhovoru s př. Janem Dvořákem je konstatováno, že
pokračování rozhovoru bude vysíláno 10.7.2009. Přítel Dvořák však odmítl
znovu do rozhlasu přijít, proto žádné pokračování nebude.
2) Dodatečně je možné si přes internet poslechnout rozhovor s učitelem
včelařství př. Liborem Hanouskem v pořadu "Jak na tom jsme?" z 17.5.2009 na
adrese:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=4152
(tam vyhledat odkaz na 17.5.2009)
A.B.

-----Original Message-----
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:34 AM
Subject: rozhovor v rozhlasu

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem pracovat bez rukavic.
Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

když se do nich jde každý den, tak se nedivím, že jsou vzteklý:) zvlášť v tomhle deštivým počasí.
je jasný, že začátečník chce a musí do včel častěji, aby se něco naučil, ale stačí jednou, dvakrát týdně a není třeba otvírat všechny, ne?
raději pozorujte chování nerozrušených včel vně úlu, člověk se tak lecos naučí.
že se neotevírají za deště a před deštěm je snad jasné...

Dobrý den. Prosím o informaci (pokud někdo víte bez prohlížení starších
čísel časopisů, čemuž se snažím tímto způsobem sám vyhnout), jak je nyní
svazovou pojistkou ošetřen úraz včelaře; je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku. Vím, že dříve býval pojistnou událostí pouze úraz s následkem
smrti, ale nevím, nedošlo-li k nějakým změnám. Na samotných svazových
stránkách jsem tuto informaci nenalezl.
Děkuji za odpověď....
S pozdravem Petr


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jednak rušení, jednak počasí. Dnes na mě taky nebyly hodné. Před bouřkou, za bouřky a deště atd se do včel nechodí, když není nutno.

Mladušky jsou hodné, a u létavek je lepší když létají. Za deště jsou všechny namačkané v úle, nasr... jak já, když nemůžu vyletět do hospody:-))

Karel

Ja očka používam. Dokonca priemer 32 mm -takú som mal frézku- a podla mňa sú prínosom. V zime otvorené až na úplne horný nádstavok. V lete uzatvorené až na úplne spodný nádstavok. Ale otváram ich nad mriežkou - trúdi, ak použijem fóliu na oddelenie nadstavku - slúži ako letáč napr pri separácii matky pri rojovej nálade pri chove matiek a pod. Ak otvorím očko na medníku slúži na vetranie počas znášky atď.
Miro

Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.

-----Original Message-----
From: lokvenc.petr
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:21 PM
Subject: pojištění
Prosím o informaci je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku.

Děkuji za přesnou odpověď..
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 6:58 PM
Subject: RE: pojištění


Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve třech až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso a je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
Zdravím JK

>R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

Oddělek se usadí a potom se v podstatě rozvíjí sám. Tam není co zkazit a
jakákoliv podrobná prohlídka je v podstatě zbytečná. Oddělek potřebuje jenom
dostatek prostoru , mezistěn a plástů, do kterých by se mohl rozvíjet a
dostatek sladiny, buď ze snůšky nebo z krmení, aby na to měl energii.
Kontrolní prohlídka je vhodná jen jedna, tak týden po dovezení a kontroluje
se, jestli matka nebyla při převozu poškozena nebo ztracena a návazně k
tomu, jestli její plod nakladený na novém místě prostě je a vypadá normálně.
Tak jednou za týden, 14 dní se kontroluje, kolik má oddělek ještě volného
prostoru, nadzvihne se strůpek a podívá na rámky nebo se prostě koukne
zespoda do podmetu, to je otázka jedné minuty a včely si toho pomalu ani
nevšimnou. Jediné úskalí pro slabší a pozdní oddělky jsou potom zlodějky v
bezsnůškovém období, hlavně v podletí. Jinak se sleduje pouze cvrkot na
česnu, jestli se včely chovají normálně.
Jestli potřebuješ i přesto včely kontrolovat, vyber na kontroly jeden, ten
nejslabší a zbývající dva nech na pokoji. Nejslabší proto, že oddělek bude
častými kontrolami oslaben, prohlídka totiž znamená přerušení práce včelstva
až na jeden den a potom bude s velkou pravděpodobností v podletí vyloupen
zlodějkami a zničen.
Co se týká agresivity včel, moje zkušenosti mi zatím ukazují, že zásah do
včelstva, při kterém byly včely rozdivočeny, si pamatují i 14 dní. O to
dříve se při dalším zásahu rozruší a o to jsou více rozdivočené až nakonec i
nejklidnější včely jsou útočné a bodají hned od začátku. Pokud se do
včelstva chodí častěji než cca jednou za týden, je třeba s tím počítat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr M" <exll/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:06 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka. Česno ve dnu úlu spíše potlačuji a jak
to tak vypadá, budu ho využívat málo. Teď, jak skončí snůška, ho budu kvůli
zlodějkám zavírat. Pro "hlavní česno", kterým včely nosí většinu medu, je
podle mně nejlepší místo okolo mateří mřížky, kvůli nošení pylu do medníku
po většinu doby spíše pod mateří mřížkou než nad. Jak jsem se nedávno díval,
česnem ve dnu mi teď včely prakticky ani nelétají, všechny létají rovnou do
nástavků. Jedině když bylo třeba odpařovat donesenou sladinu, seděly houfně
kolem česna ve dnu úlu a foukaly vzduch ven, zřejmě nasávaly horem a
vyfoukávaly spodem. Ostatně letos to vyšlo tak, že nade dnem je nástavek v
podstatě prázdných plástů, matka klade a včely vychovávají plod až v dalším
nástavku pod mřížkou. Létavkám se asi nechce "pěšky" přes prázdné plásty,
raději to berou "zkratkou" horem.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:22 PM
Subject: Re: Očka nástavků


> Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při
> respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s
> mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do
> medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve
> spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební
> rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku
> neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely
> stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají
> kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám
> celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v
> případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve
třech
> až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a
> velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a
> to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso
a
> je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po
> aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a
> též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý
> vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva
> nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
> Zdravím JK
>
> >R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
> Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
> Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro
> únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému
> otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v
> nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a
nechá
> se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely
> ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka.
------------
Líný včelař povaleč včelaří i na 24 a 30 bez mřížky.
Ale je velmi závislý na dobré snůšce.

Na druhou stranu, pokud má včely dobře připravené - tedy přidal nějak matku, nebo jinak zajistzil její obměnu, tak má jedinou starost - odchovat matku a oddělek na přidání a zvládnout rojení. Jinak si včel kromě vytáčení a léčení nemusí všímat.

Jen jim bere přebytky. A doufá, aby byly veliké. :-))
------
A aby je mohl brát a nebyl v tom plod, nechává někdy v tuto dobu jen spodní očka, aby šla matka s plodem za kyslíkem. Někdy se to podaří:-)

Karel

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
---------------------------
S tím Langstrothem to trefil, těch 6cm za to nestálo :-))
LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.

Dnes jsme koukal jak jedny vystavěly nad plodištěm nástavek 45*13,7, většinou bez mezistěny. Překvapilo mě, že asi tak 70% dělničiny. Dole v plodišti 45*30 jsou jen 2 rámky trubčiny. Stavěly to asi 3 týdny, tedy už 14 dní odhaduji staví dělničinu. Přitom je momentálně snůška. A i když je dole vysoké plodiště, nejen trubčina ale i z části dělničina je zakladena.
Co jsem koukal včera jinde, kde mám stavební normálně v nástavkách 24cm, většinou na krajích, tak tam stavěly trubčinu a moc dělničiny jsem neviděl.

Napadá mě, že tady staví v místě, kde by normálně začaly na jaře plodovat. Tedy nad plodovým hnízdem. A tam je moc trubčiny na jaře na škodu.

Jsem zvědav jak jsou na tom jinde s NN. Začínám s nimi a tak je dávám porůznu na různé pozice mezi vysoké nástavky stavět. Tenhle je první co jsem viděl skoro celý postavený.

Je tady ještě někdo kdo to zkouší bez mezistěn? jaký má poměr T a D?


Karel

Ber to tak, že od snesení vajíčka do vyběhnutí včely uplyne 21 dnů. Za jeden
den se toho proto v rozvíjejícím se oddělku příliš nezmění, alespoň ne
tolik, aby jsi jej musel každý den rozebírat po plástech. Chce to
trpělivost. Pokud jsi se již přesvědčil, že je matka v pořádku a že klade,
včely více neruš a dopřej jim dostatek klidu. Kontroluj jen česno a máš-li
shora přístupné úly se strůpkem z průhledné PVC fólie, stačí pouhý pohled
přes fólii. Pokud fólii nebudeš snímat, včelám pouhé sejmutí stříšky nevadí.
Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.
J.T.

> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Je vidět, že nevíte o čem mluvíte. Ale ve vašem případě Vás to omlouvá.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 7:50 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Každý začátečník je zvědavý. Z tohoto důvodu používám na úlech sklo.Mají přehled bez rušení včel. V MV 6/ 2008 v článku „ Jak včelaří sedmák“, má všechny úly bočně opatřené sklem včetně podmetů . Začátečník nejsem, ale přesto můžu jednoduše sledovat stav bez rušení včel v deseti skloúlech. Snadno lze porovnávat rozvoj jednotlivých včelstev, který je v každém úle jiný, a např. vybírat materiál na šlechtění, nebo jak už víčkují med,přímo způsob kladení matky na ploše rámků atd.
B.V.

> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic. Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich - dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

nevím,že nevím,ale hlavně ,že vy to víte...

udavač sice udává rythmus, ale to se nosilo za komunistů,no jo vlastně kdo neokrádá okrádá vlastní rodinu,tak se mějte zloději...

mám i rámky výšky 24 cm, pár let to valím bez mřížek a bez oček,protože proto,a nemám žádnej problém,na teto míře se stejně nevyhnete práci s rámky....

letos na tom stanovišti zimovalo 9 oddělků na deseti r. 24X39,zatím 320 kg a 4 oddělky(spíš mladá včelstva na 2 N-20 r.),polovina matek letošní ročník šla do lípy,2N vystavěných souší na každém ,bez mřížky a oček, a stejně ta míra, to je fakt otřesný,není dobrá ani pro včelaře ani pro včely,ale pro rojaře

takže 35x42 plus 17,5x42

a pro ty co maj fakt pocit ,že to bez mřížky nejde,přidejte snad N mezistěn mezi plod a medník,kde používáte panenský souše

a stejně sem přesvědčenej ,že mřížka je zbytečnost a matky ju normálně oběhnou přes očko když na to přijde a kolikrát přišlo.....

klidně naráz po posledním medobraní jim dej 15 kilo a v srpnu jim naval klidně naráz tolik co budou fakt rychle odebírat na zásoby,jak to začnou už jen tak líně cucat na denní spotřebu tak jim to seber- v toto momentě maj zásob až do třešně ,není třeba řešit ,že ty maj 20 a tam ty 14 vyjde jim to fakt přesně jak kdyby znaly budoucnost,nebudeš mít cukr na jaře a nebude ani nutné dokrmovat,včely moc dobře ví kolik.....krmte jak chcete,ale nejpozděj a z většiny o prázdninách,jak maj dost tak to už jen tak líně cucaj ,jak nemaj tak jsou na to hrr.......

>K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
------------------------------------------------------------
To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat nějakou informaci?
Zdravím JK

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
-----
Zajímavé.
O víkendu jsem sekal kosou a mravenišť tam bylo víc jak úlů. A taky jsem si říkal, která z nových matek odchovává obranářky. A přitom to bylo dost daleko od úlů, když jsem sekal přímo před úly, tak tam to kupodivu šlo bez problémů.
Udělám pár pokusů. Stačí zvednout drn z mraveniště a jít ke včelám.
----
Ale taky je nutno vzít v úvahu že je mizerné počasí a snůška leckde končí. Líp už nebude.

Karel

Oddělek na cca 6 rámcích 39x24, půllitrovou flašku s rozpuštěnými cca 0.4 kg
cukru vyberou do hodiny, dávám tak jednou za 2 - 4 dny podle počasí a odhadu
snůšky. Tu odhaduji vedle znalostí, co v okolí kvete podle letu včel kolem
česen
A krmit za tmy se má, pokud tomu nebrání závažné důvody. Stačí trochu
pozorovat krmení za světla. jak z každého včelstva vyrazí hordy létavek, co
všude možně v okolí hledají tu "kvetoucí řepu" a jak ji nenajdou, zkoumají
nejméně další hodinku vzájemně obranu jednotlivých úlů.
Co se týká vylupování včelami, dá se to v přírodě považovat za mechanismus,
jak zachránit zásoby, které jsou v současné době v držení slabých včelstev
nebo včelstev, které mají třeba nějakou pohromou rozbitou dutinu kmene, kde
sídlí, takže taková včelstva by stejně nepřežila a zásoby, pokud by si je
jiná včelstva neodnesly, by byly zmařeny. Je to víceméně v pořádku, když na
stanovišti, kde je 10 stejně ošetřovaných včelstev, 1 - 2 nejhorší v obraně
proti zlodějkám jim podlehnou, jsou obrána o všechny zásoby a následně,
pokud to bude tichá loupež, uhynou v podstatě na zastavení plodování i jiné
aktivity z absolutního nedostatku zásob. nebo jsou zlodějkami přímo
povražděny zjevnou loupeží. Včelař by stejně tyto nejslabší včelstva
vybrakoval.
Problém je v činnosti včelaře produkujícího velice často dočasně oslabená
včelstva. Třeba pozdě vytvořené oddělky, které nedosáhnou potřebnou sílu,
oddělky nebo včelstvo oslabené častými prohlídkami, včelstvo oslabené třeba
nešťastným zamáčknutím matky, usazený příliš slabý roj, který včelař
přecenil.... Až tyto včelstva zesílí a stanou se plnohodnotnými, přinesou
příští rok spousty medu a zlodějky si ani neškrtnou, jenomže nyní, kdy
snůšky pomalu končí a zlodějky nastupují, jsou tyto jednotky slabé a jejich
obranu zlodějky snadno překonají. A to dá rozum, že když je málo obránců,
tak nejvíc se jim pomůže, když nebudou muset bránit plochu plně otevřeného
česna a několika oček k tomu, případně dokonce celý průřez úlu, ale když se
jejich obrana zůží na na jeden malý vlet třeba nějakého zůženého očka.
Dala by se dokonce i z tohoto důvodu obrátit přednost nástavkového úlu,
který má umožňovat chov velice silných včelstev v jeho nevýhodu a sice že
chov jiných než silných a velice silných včelstev je v nástavkovém úlu
nemožný, na rozdíl od jiných úlů. Včelař, který má důsledně pořád a naplno
otevřené česno ve dnu úlu, všechny nebo většinu oček, má buďto v úlech
velice silná včelstva nebo má prázdné úly.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 7:25 AM
Subject: RE: Problém SZV ?



> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal
s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví
a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite
oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi
nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic.
Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad
udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to
pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste
skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat
pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich -
dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference
tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to
musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co
loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho
nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to
ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni
si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci
matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden
postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho
predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou
:-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach
funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

> To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných
> mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze
> některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to
> agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto
> včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší
> mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat
> nějakou informaci?
> Zdravím JK


Jeste dodam ze dotycny kolega mluvil o stejne vlnove delce ktere maji jak mravenci tak vcely stejnou pro poplach. Nechci do oboru fyziky moc pitvat, doufam ze jsem nepasal uplnou hloupost :-))

T.H.

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny, ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel zutekať z "bojiska".
Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí k útoku.

Já jsem zase někde slyšel a držím se toho, že včely velice dobře vnímají
nízké tóny pod frekvencí 20 hz. Ty vznikají třeba při tom kosení a obecně
chození a dupání po pozemku a šíří se potom přednostně půdou a přes stojan
se dostanou ke včelstvu. Včely jsou na ně citlivé. Už proto, že dříve mohly
signalizovat příchod predátora nebo počátek destrukce jejich sídla.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 2:28 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i
> na vcely - muze byt??? .
>
> Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny,
> ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často
> kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na
> včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely
> absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som
> párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel
> zutekať z "bojiska".
> Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely
> čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí
k
> útoku.

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

Prosím o pomoc.
Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z pivních tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším materiálu?
Díky Míra.

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Hodnocení letošního roku.
> Datum: 09.7.2009 18:00:20
> ----------------------------------------
> Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
> Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
> baštilo,je to ale na své mládí machr.
> Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je
> od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto
> slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím
> svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
> Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
> své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých
> teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu
> nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž
> něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde
> povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a
> důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
> vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro
> nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
> plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez
> užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno
> dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
> Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
> nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku
> ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes
> včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je
> rádi a starejte se o ně.
>
>
>

Naměřil jsem 82,2 x 47,5 mm. Slyšel jsem, že z pivních tácků to jde, ale je
potřeba se trefit do správné značky - některé včely chtějí jen Bernard a
jiné jen Budvar nebo Prazdroj :-)
J.T.

>
> Prosím o pomoc.
> Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi
> někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z
> pivních
> tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším
> materiálu?
> Díky Míra.

taky mame oddelky asi mesic a půl, hned od začatku jsme jim davali vodu s cukrem 1:1 asi měsíc (cca 6kg cukru na jeden oddělek) s jednou zběžnou kontrolou po 14 dnech. Po měsíci jsme koukli dovnitř jak to vypada a pač měly nakladeno a celkem dost zásob tak na 14 dní jsme cukr vysadily.Ještě jsme teda prohodily poslední rámečky s přeposledníma. Dneska jsme koukly dovnitř a už staví i poslední rámečky. A zase dostanou další dávku cukru tak 3kg. A dokonce jsem jedněm uloupli trošku medu pač stavely divočinku a přilepily nám nástavek s křmítkem k rámčkům

Letošní snůška u nás: jak u koho jarní celkem dobrá, kdo neměl včely připravené na předčasně rozkvetlou řepku, snůška velmi špatná- Ale ve srovnání před rozmarném počasí lépe již asi říkat podnebí,řekl bych bývala lepší.Vše letos spláchl déšť Druhá snůška není nebo je mezi 5 až 10 kg.
Bodavost včel při sečení kosou způsobuje zvuk sečení a broušení kosy, tedy určitá výška tónu Zkuste brousit brouskem kosu před některými úly a poznáte, které byste měli asi vyřadit z chovu.Ale nezapoměňte si vzít kuklu a rukavice, budou sledovat vaši ruku s brouskem. Na tomto principu také včelaři kdysi dávno přivolávali včely které se rojily - to aby neuletěly. Jsou známé rytiny rojení včel, tlučení na hnce a kosy.Kdysi jsem si myslel, že to byla nějaká pověra, ale byla to u našich černých bodalek zkušennost.
Psalo se zde také o mravencích, mám s tím potvorstvem také letaletoucí problémy, obzvlášť letos, kdy se jim v zemi k vůli mokru moc nelíbí.Všude olej na nožky a pod nožky dát nejde, stejně všude sypat něco - klouzek, kávovou sedlinu, sodu, malbit a já nevím co ještě sypkého.. také nejde..Moje pomocnice manželka a dcera je začaly hubit tím co je jím blízké v kuchyni - ocet. Lily ho na maraveniště v okurkách , pod práh dveří a na desítkách jiných míst a myslím, že to pomáhá, někde dokonce na 100% Zda je to náhoda nebo pravda , uvidím. Koupil jsem velké okurkové balení a pokusím se ho vpravit i do uteplení stěn úlů.

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan
--------
Kdopak to v té Nově a v jiných rozhovorech tvrdil.
Já myslel, že to mají svazáci jako závazek. Že bude medu dost a nebude dražší. Alespoň tak jsem chápal ta tvrzení co jsem četl a slyšel.

Tak co splnili jste? Medu dost a prodávali jste lacino, když podle závazku neměl zdražovat?

Tohle kdyby slyšel pen Veleba z Agrární komory, tak by ČSV z komory vyloučil. :-)) (slyšel jsem, že tam ČSV znova je, pokud ne, tak se omlouvám) Chudák pan Veleba, od rána slyším v rádiu, jak jsou prvoproducenti biti a potřebují zvýšit ceny, kampaň jak hrom a tady to někdo sabotuje a povídá, že ceny medu se zvyšovat nebudou. Tedy jinými slovy, šéfové nejvétší zájmové organizace producentů medu tvrdí, že ceny medu už jsou do loňska v pořádku.

Takže ceny jsou dobré, teď ještě ten med.
:-)

Karel

medu už jsou do loňska v pořádku
----
tenhle překlep měnil význam

ceny medu už jsou OD loňska v pořádku

Karel

G.P.:Ceslo nic necisti.Myslim ze,filtrace potravy ceslem je dogma-je spise opacna funkce obohacovani a miseni-takovy homogenizator kterym se dela med.Odparovani vody z volatka stenou je moznost vnitrni separace smerem ven.

Mate nekdo moznost tuto vec vice rozvest??? Ja jen vim,ze vcela meri vzdalenost kterou uleti,spotrebou jidla kterou spotrebuje a projde ceslem. Diky.
franta

Dobrý den,

jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu, pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....


Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
¨
Vyzkousel jsem oba zpusoby, rozdily nevidim. Jen mozna pokud mate uly v rade tak je studena skoro se darict blba :-)) kuli praci. Samozrejme mam vetsinu na studenou a uly v rade :-)

Kdy to provest - myslim pred krmenim, aby dostaly moznost si dle teto zmeny ulozit zasoby, po zakrmeni uz se nema se vcelama a s ocky moc sibovat. Loni jsem to nestihl a prendaval jedny az po krmeni a proto jsem je dal tak jak byly plast po plastu - cili na teplou stavbu. A uz tak zustaly dodnes, rozdil zadny.
Pokud se jedna o nastavky tak neni nic jednodussiho, otoci se nastavek o 90 a jde se dom. V pripade ze to ul neumoznuje a musi se to resit po ramcich, tak bych si tuto akci odpustil, tato doba neni nejlepsi pro dlouhe akce ve vcelach.

Navic ted uz se kazda chyba draze plati (ztrata ci primacknuti matky, loupez...)

A jen dodam ze 9ulu z deseti co jsem zdedil bylo nenastavkovych na teplou stavbu a se zimovanim nikdy problem nebyl.

T.H.

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet. Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright - zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou letech pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není dobré se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se mohu zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár let pokoumat. Zdraví R. Stonjek.

> R. Stonjek
> ... Kupodivu také ubylo rekordních výnosů
> ... Chce to ještě pár let pokoumat.

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 11:55 AM
Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv
tuto
> metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících
> dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.
> Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright -
> zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to
> pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody
není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu
významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem
> příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou
letech
> pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už
> s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je
> vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale
> zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje
> včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto
> žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez
> LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat
> pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není
dobré
> se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na
> výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se
mohu
> zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár

> let pokoumat. Zdraví