Archiv Včelařské konference

> R. Stonjek
> ... Kupodivu také ubylo rekordních výnosů
> ... Chce to ještě pár let pokoumat.

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 11:55 AM
Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv
tuto
> metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících
> dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.
> Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright -
> zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to
> pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody
není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu
významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem
> příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou
letech
> pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už
> s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je
> vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale
> zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje
> včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto
> žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez
> LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat
> pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není
dobré
> se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na
> výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se
mohu
> zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár

> let pokoumat. Zdraví

Rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. Pokud je zároveň tuhá zima s několikaměsíčními
souvislými mrazy, tak včelám nezbývá, než se posunovat za zásobami a tudíž
až dospějí k horní loučce rámku, buď se dají na jednu stranu rámku a zásoby
na druhé straně rámku se pro ně v době mrazů stanou nedostupné nebo se zimní
chumáč rozdělí a každá půlka se vydá na jednu stranu. V prvním případě jak
spotřebují tu polovinu zásob na své straně, uhynou hladem, i když na druhé
straně je zásob dost, jak se rozdělí, tak jedna nebo dvě půlky zimního
chumáče uhynou kvůli malému množství včel v chumáči. Naposledy se to
projevilo v roce 2006, kdy kvůli tomu uhynulo hodně včelstev, včelaři na
jaře před televizními kamerami brečeli na tuhou zimu a ukazovali plásty,
kde v jednom rohu byly uhynulé včely a v opačném rohu plno zásob. A
funkcionáři lobovali a stát vyplácel podpory na včelstva "uhynulá na tuhou
zimu" V běžné zimě se to neděje, kromě hor je měsíc až dva měsíce mrazů a
potom je vždy aspoň týden 14 dní obleva a během té oblevy se včely přesunou
tak, jak potřebují, aby měly zásoby na dosah, takže je to jedno. Ale kdo ví
přesně v srpnu a září, jaká bude následující zima? Může být běžná zima, kde
souvislý několikaměsíční mráz bude jen v horách od 600 metrů nad m. ale může
být třeba taková zima, kde několik měsíců sníh a mráz bude po celé ČR i v
nadmořské výšce 250 metrů ve Stonavě u polských hranic. Odkud byly tehdy ty
záběry toho nešťastného včelaře, co mu nějak z 10 včelstve zůstaly na jaře
nějak jen dvě oslabená.
Potom je rozdíl, když se pořizují nové úly. Na studenou stavbu je víceméně
standartní dávat vedle sebe 10 rámků, to odpovídá vnitřní šířce 38
centimetrů. A vnější u neizolovaného nástavku z běžných coulových trochu
zhoblovaných prken 42 cm. Nástavky na rámky rozměrů 37 39 42 i 44,8 cm
tudíž mají všechny stejnou šířku a liší se jen délkou. Pokud zároveň mají
rovné dosedací plochy, není žádný zvláštní problém je v jednom úlu
kombinovat a tudíž je podstatně usnadněno přecházení na jinou rámkovou míru
nebo se mohou kombinovat i trvale do "dožití " nevhodných nástavků a rámků a
jejich vyřazení až stářím. U čtvercových nástavků kde jsou oba dva rozměry i
počet rámku v nástavku dané délkou rámku je kombinování nástavků s různou
délkou rámku podstatně složitější.
Já jsem tedy zastánce obdélníkových úlů se studenou stavbou, pokud je to
možné. Čtvercové úly, pokud mají teplou stavbu, před krmením nebo v polovině
krmení otáčím na studenou stavbu. Mám oboje + zadováky s teplou stavbou,
tam akorát dbám, aby na zimu včely seděly u stěny úlu, ne uprostřed.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Svoboda" <svobmail/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:49 AM
Subject: změna teplé stavby na studenou


> Dobrý den,
>
> jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i
> s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za
> peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu,
> pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
>
> Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Ještě není všem včelařským dnům konec. Deštivé období sice zdecimovalo
mšice, ale zdecimovalo i predátory mšic. Pokud tedy bude příhodné počasí,
mohou se ještě přeživší mšice na takový týden, 14 dní do začátku srpna
přemnožit a rozjet medovicovou snůšku. Dokud se za těch cca 14 dní zase
nepomnoží ti predátoři.
Jinak u nás lípa medovala nějak 4 - 6 dnů. Kdo měl dobře připravená
včelstva, tak nějaký lípový med mít bude.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 6:00 PM
Subject: Hodnocení letošního roku.


Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha
je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný
toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu
vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i
bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za
nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v
červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely
jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by
mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s
bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže
pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla
bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to
všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají
lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli
vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své
včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce.

______________________________________________________________

Možná ano, možná ne ( to je otázka pro biology, nikoliv včelaře ). Osobně se přikláním k názoru, že princip metody souvisí především s fyziologií včelstev ( potvrzovalo by to teorii fyziologických trubčic, kterou považuji za nejlepší teorii rojové nálady ).

S pozdravem M. Václavek

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.

______________________________________________________________

To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může?

S pozdravem M. Václavek

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí

______________________________________________________________


No právě! Experimentální ověření ( nezávislým institutem ) stále chybí. Jenže kdo by se toho zhostil?

Na jaře v průmeru 26 kg na včelstvo minulý týden stočeno dalších 24 kg na včelstvo a za týden začne slunečnice.
Všude okolo nás leje a tady už tři neděle nezapršelo.
Druhá snůška tmavá a chuťově výrazná nevím z čeho to je.
poděbradsko

Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. R.P.

Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových zostavách len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu. Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.

Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
přesně doprostřed rámku.
Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej steny.
To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.

Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal, logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku, ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných uličkách ako bezmatkové- hučia.
V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely jednoduchá. Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej uličky do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.

Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45˚, približne v jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne postavené.
Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju technológiu.

Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s písaním.

Tedy Václavku,jsi nepolepšitelný,ta tvoje odmlka na této konferenci několik měsíců byla asi zapříčiněna tvojí vážnou zdravotní situací,asi jsi byl hospitalizován a tudíž jsi neměl možnost nadále do konference přispívat.Udělal jsi však životní chybu , v pominutí mysli jsi se s touto konferencí rozloučil a poté jsi na sebe prozradil,že jsi student,asi 18 letý a možná i na tvůj věk zapálený budoucí včelař,který pročetl nějakou včelařskou literaturu a ohromil jsi jí zdejší účastníky.Bylo jich málo,kteří pochopili,že je to z tvé strany pouhá recese.
Teď nám ale tady přibyl další účastník,který je tu sice krátce,zato ale upozornil hned na své nevychování.Člověk záštiplný,který ke včelařům má hodně daleko,protože včelaři jsou lidé dobří a slušní. Takže do maturity máš asi jak píšeš rok,několik z nás přispívajících v domění že budeš maturovat již letos Ti popřálo mnoho zdaru a myslelo to upřímě.Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...

>To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může? S pozdravem M. Václavek<
-----------------------------------------------------------
Za to může síla nezvyku. Včelaři si navykli s vynálezem mezistěny a bylo to dlouhodobým trendem, nutit včely produkovat pouze delničí stavbu. Trubci byli pro ně darmožrouti. Někteří včelaři trubce za darmožrouty považují stále. Jiní včelaři se bojí nechat včely chovat trubce nekontrolovaně, jsou přece atraktantem pro roztoče. Ti ostatní zatím zkouší co to udělá. Potřebují staronové zkušenosti strávit a proto se z opatrnosti zatím nevyjadřují. To není otázka jedné nebo dvou sezón. To je o dlouhodobé zkušenosti. Je nás ale stále více, kteří ponecháváme na včelách samých, kolik trubců si vychovají. Když vytáčíme med, ometeme z medných plástů trubce a točíme. (Chov včel bez mateří mřížky). Ometeme trubce, to berte jako nadsázku, na medných plástech nejsou pouze trubci, jsou tam samozřejmě i včely. Svobodu v rozhodnutí, kolik trubců si včely odchovají ponechávám včelám od roku 1985 na až deseti stavebních rámcích 42 x 17 v úlové sestavě. Mohu potvrdit, že metoda, která byla nazvána včelaři LBV funguje. Nečekejme ale stoprocentní úspěšnost. Včely nám vždy nějaký roj čas od času připraví. Porovnávat výnosy medu, to lze dosti těžko. To záleží na nárůstu zkušeností včelaře, na změnách snůškových pdmínek v krajině a i jiných faktorech např. zdravotní stav včelstev nebo věku a zdravotním stavu včelaře. V letech 1974 - 1980 to bylo dle mých zkušeností přibližně 10 - 15 kg, 1980 - 1985 asi 20 kg 1985 - 1995 30 - 40 kg na včelstvo tak jak narůstaly zkušenosti a jak se mněnily snůškové podmínky ovlivněné odkolektivizováním zemědělské výroby. V současnosti se výnosy pohybují mezi 50 - 70 kg na včelstvo. V roce 2003 byl rekord 107 kg. V rámci objektivity by bylo nutno porovnat metodu v několika skupinách včelařů v různých oblastech ve stejném čase. Tak směle do toho. Nehlaste se všichni.
Zdravím JK

Proč mě urážíte? Ke všemu jsem se přiznal a všem jsem se za to omluvil. V té přetvářce už nepokračuji. Recese to v žádném případě nebyla. Z nikoho jsem si nedělal srandu. Chtěl jsem pouze pomoci při zvyšování úrovně českého včelařství. Kvůli mé malé praxe se z toho stala ,,medvědí služba,,. Proto jsem to nakonec celé odhalil.

Jest-li si myslíte, že jsem ve vlákně - Re: rozhovor v rozhlasu - LBV - pomlouval VÚVč či časopis Včelařství nebo snad ČSV, tak to se šíleně pletete. Pouze jsem chtěl poukázat na určité nedostatky určitých ( nejmenovaných ) představitelů těchto institucí. Často slýchávám a čtu kritiku na jejich stranu. Znepokojuje mě to. Určitě mnoho z toho je fáma, ale na každém šprochu pravdy trochu.

Příteli Dvořákovi věřím na 100%. Neměli bychom se nad tím zamyslet? Proč tomu tak je?

S pozdravem M. Václavek

Je to téměř 6 let, co jsem do této konference napsal, že je to prvně a naposledy. Nyní se ale musím znovu ozvat. Co je na tom špatného, že se př. Václavek znovu rozjíždí? Vždyž na této konferenci jsou již dávno rozjeti někteří, jejichž příspěvky nebo jejich části vzbuzují úsměv, alespoň u mne. To ale neznamená, že to nemůže oslovit někoho jiného, pro koho jsou ty informace, názory právě v danou dobu potřeba. Nikdy bych jim to neupíral, každý máme svojí cestu. Važme si těch, co jdou se svojí kůží na trh. Cílem diskuze přeci nemusí být druhého překřičet, ale bohatě stačí, když o jeho názorech budeme trochu přemýšlet. Tato konference znovu získala svoji prestiž právě tolerancí k druhým. To, že se př. Václavek přiznal před časem k tomu, co mnozí tušili přeci není ostuda, ale právě naopak ! Je vidět, že dospěl a je jedno, zda je mu 16 nebo 60 let. Je z něj chlap. Kdyby to, co on dokázali např. někteří funkcionáři, členové ÚV, politici, byli bychom minimálně o 10 let dál. Př. Václavek rozhodně nemůže říci, že bych se s ním někdy mazlil. To ale neznamená, že jsem jeho nepřítel. Nejsem nepřítel ani vás, př. CHmelíčku. Jen prosím o trochu tolerance k mládí. Nechme mládí, ať se vydovádí. Kdo bude jednou dělat na důchody většiny z nás?
Omlouvám se, že jsem sem tak vpadnul.
Vše dobré přeje Leoš Dvorský

Z toho co jsem vyčetl v zahraničních textech, je jasné, že česlo
skutečně dovede část pylových zrn, spor, kvasinek apod. ze sladiny v
medném váčku oddělit a posunout do žaludku. Česlo tak odfiltruje částice
v rozmezí velikosti od 0,5 do 100 mikrometrů. Bylo to ověřeno v
důkladných pokusech a dokonce nafilmováno, jak to probíhá (mám z toho
jen pár snímků). Neodstraní se tak ale všechny částice, v jednom měření
to bylo mezi 59 a 79 % u dvou rozdílných linií včel.
K. Čermák

KaJi napsal(a):
> Jestli ano či ne, nevím. Jen čtu. To je otázka na Ing.Čermáka z jehož textů
> a přednášek jsem to pochopil. Zda správně a zda a jak to kdo vykoumal a
> prokázal, nevím.
>

Když jsem začínal v zadovácích, tak jsem česna zužoval symetricky na střed
úlu. Včelstva se na zimu často usazovala uprostřed rámků a potom v zimě
hynula, zatímco na druhých polovinách rámků byly zásoby. Nijak zvlášť jsem
nad tím nedumal a prostě jsem začal česna v podletí zužovat asymetricky,
protože to byly zadováky dvojáky, tak směrem do středu dvojáku a včely se
potom na začátek zimy stáhly k střední dělicí stěně úlů, vedle vzduchu od
česna šly za teplem vedlejšího včelstva odděleného jen 2 centimetry dřeva.
Když jsem potom přešel na nástavky s teplou stavbou a zase pozoroval snahu
včel usadit se na zimu doprostřed, dělal jsem opatření, aby to doprostřed
nebylo. Potom na jaře roku 2006, jak včelaři začali naříkat, jak jim včely
houfně uhynuly skrz tuhou zimu, jsem zpozorněl a konkrétně jak v televizi
ukazovali ty rámky z uhynulých včelstev, tak jsem tam viděl přesně totéž co
jsem viděl o 20 let dříve v těch zadovácích, na jedné straně rámku uhynulé
včely, na druhé straně stejného rámku plno zásob. Totéž mi řekl jeden známý
včelař tady z okolí, kterému taky tehdy nějaké včely v nástavcích uhynuly,
taky měl na jedné straně uhynulé včely, na druhé straně rámku zásoby. A když
se o úhynech diskutovalo i tady na konferenci, tak i tady to hodně včelařů
popsalo podobně. I když se diskutovalo tuším ještě i o melecitóze, na podzim
předchozího roku se dost objevila....
To je vše tady k tomu, co k tomu ještě můžu říct.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 6:07 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem
> častěji sednou na zimu
> přesně doprostřed rámku. R.P.
>
> Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú
> včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné
> prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových
zostavách
> len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej
> stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou
> diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu.
> Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné
> rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.
>
> Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a
> nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé
> stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
> přesně doprostřed rámku.
> Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od
> chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
> No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom
> a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy
> začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej
steny.
> To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva
> daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len
> preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.
>
> Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných
> stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal,
> logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť
> chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom
> chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku,
> ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana
> plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže
> presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných
> uličkách ako bezmatkové- hučia.
> V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami
> povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely
jednoduchá.
> Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú
> nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im
> vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo
> nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej
uličky
> do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.
>
> Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s
> voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v
> ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45&#730;, približne v
> jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne
> postavené.
> Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči
> letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné
> parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre
> chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či
> skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek
> "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju
> technológiu.
>
> Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s
> písaním.

Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě, upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné třetině a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Úhyny budou hodně záviset na počasí v zimě a potom na poloze stanoviště.
Konkrétně u nás, kde bydlím, je souvislý sníh a mráz déle než dva měsíce bez
oblevy každou zhruba druhou až čtvrtou zimu. To znamená, že tady tak v
průměru jednou za 2 - 4 roky závisí na tom, jestli včely na začátku zimy
sedí uprostřed rámku nebo na jeho kraji. Někde v Polabí, na jižní Moravě
nebo třeba i na rovinách mezi Ostravou a hranicí s Polskem je to tak bajočko
jednou za 4 - 10 let. Naopak někde v horách tak 600 metrů vysoko je to třeba
každý rok. Takže kdo včelaří v těch horách, tak automaticky krmení a
přípravu na zimu dělá takovým způsobem , aby včely na zásobách neuhynuly.
Čím dále níže směrem k teplejším stanovištím tím dále méně včelařů si tady
toho všimne a dělá něco proti tomu, protože v čím dále více zimách je na tom
místě tak teplo a tolik oblev, že nevhodné usazení včelstva na začátku zimy
nevadí. Až nakonec v těch nejteplejších oblastech je to prakticky jedno
kromě mimořádně chladných a dlouhých zim, jako byla ta 2005 -2006. V
takovém roce potom v nížinách padá procentuálně vysoké množství včelstev,
zatímco v horách jsou úhyny včelstev téměř stejné jako v jiných teplejších
letech.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:45 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící
> čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak
> uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při
> studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako
> pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení
> zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří
> včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě,
> upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné
třetině
> a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do
> uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým
> rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže
> by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.

Už len krátko, nie tak dávno mi uhynulo včelstvo v "studenej" stavbe , s letáčom v strede úľa, uložilo sa k zimovaniu pri letáči, vybralo zásoby smerom hore a horizontálne nedokázalo pokračovať za zásobami a uhynulo. Krajné včely boli "zapichnuté" 1,5 cm od zásob, teda všetko môže byť relatívne. Možno príčinou bolo niečo iné npr. to včelstvo bolo slabé.

Včeláril som s otcom na jednej včelnici, on už 60-tich rokoch dbal na radu (v obidvoch systémoch) a letáč počas zimy mal vždy k jednej strane, ja vždy len v strede (až doteraz). Jemu včelstvo, ako si pamätám nikdy neuhynulo, ale ani mne. Ktorý spôsob je potom lepší?

Zavery vedecke studie: vcelstva napadena nosemou hynula vice pokud byl v dosahu pyl z geneticky modifikovane kukurice MON810

Rozhovor s auotorem vyzkumu, profesorem Kaatzem zde: http://www.gen-ethisches-netzwerk.de/gid/194/kleiner-parasit-grosse-wirkung

Pozor!! geneticky modifikovana studie se pestuje i v CR. Mistni vcelari si s tim casto tezkou hlavu nedelaji.

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.

Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino

K odpovedi neznameho pisatele:
>V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak obviňují právě tu liknavost úředního šimla.


Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor") likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v cesku???

Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.

Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba, ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby podlehajici veterinarnimu hlaseni.

Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor", pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen Evropa!) je dnes uplne jinde.

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 07:36:17
> ----------------------------------------
> K odpovedi neznameho pisatele:
> >V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je
> veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření
> měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním
> podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na
> úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou
> mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak
> obviňují právě tu liknavost úředního šimla.
>
>
> Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor")
> likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich
> evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a
> Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten
> nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v
> Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v
> cesku???
>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.
>
> Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky
> amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka
> hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba,
> ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby
> podlehajici veterinarnimu hlaseni.
>
> Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor",
> pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a
> psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen
> Evropa!) je dnes uplne jinde.
>
>
>

Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je to dobré.

Když se nechá papír třeba z obyčejných novin několik dní ve vodě a potom se
třeba míchadlem na vrtačce rozmixuje do řídké kaše, získá se papírovina, ze
které se dá lisováním získat prakticky libovolné rozměry knotu. Lisování
úplně stačí mezi dvěma deskami stahovanými obyčejnou truhlářskou svorkou.
Vylisované nechat uschnout a potom nařezat na příslušný rozměr.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 8:21 AM
Subject: Re: Nassenheider


> Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je
to
> dobré.

Podle Zprávy o činnosti ČSV k 31.12.2008
(viz Včelařství č. 5/2009, vložka, str. 1.):

V roce 2008 měl ČSV 46 115 členů, z nichž 44 501 chovalo 452 391 včelstev,
(1 524 členů nechovalo žádné včelstvo).
V ČSV bylo organizováno 97,58 % chovatelů s 98,12 % včelstev chovaných v ČR.
A.B.

-----Original Message-----
From: Zdenek
Sent: Saturday, July 11, 2009 3:50 AM
Subject: Zakladni statisticke udaje pro Cesko

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR
registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Zdenek:>Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.<
...........
CMSCH, viz:
http://www.cmsch.cz/cz/

Chmelíček, alias .....
Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...
-------
Příteli Chmelíčku, na rozdíl od tebe se přítel Václavek podepisuje svým jménem a stále stejně. Nevím proč by neměl přspívat, jeho příspěvky většinou čtu.

Se svýmí cenzorskými a posměšnými příspěvky si tě zařazuji k účastníkům jako P.K. a další. Nechcete si vy založit vlastní konferenci podle vlastní libosti a tuto nechat žít svým vlastním životem?

Karel

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan
--------------
V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním včelařům moc dobrou vizitku.

Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková moderní Ebola.

Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se udělá odběr a rozbor měli.

Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co se tam zjistí:-(

Karel

Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych a navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24. Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

KRajské a jiné dotace se nerozdávají z osvícenosti politiků, ale proto že je někdo o něčem přesvědčí. A ten co to z nich vyloudí, tak si tam prosadí to co mu vyhovuje, nebo co si myslí že tam má být.

A je zajímavé, jak je to v některých krajích ušito na různou míru.

Úl Optimal je vynikající, ale bohužel měl smůlu. Vymysleli jej odborníci na včelaření ne na marketing.

Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil. Teyd prodeje nařezaných polotovarů. DOstal by se možná i pod cenu současné stavebnice 2/3 Langstr.

Pokud se dokáže udržet na trhu nástavek za 150, tak je myslím už vymalováno. Ne každý má doma hoblovku a možnost sušit dřevo. Sešroubovat a obrousit, to se dá v paneláku.

Myslím že Optimal pohřbila včelařská veřejnost v době vzniku. A přetrvává to do dnes.

Karel

Vážení přátelé, optimál se zdá být jako nadčasový úl, ale pravda je tak trošku někde jinde, patří do "světového úlového trendu".
Úl je optimál, jak pro včely, tak pro včelaře, což je paráda.
Adamcova míra je tu něco přes sto let a byl to taky určitý vývoj, od trojhránků až po 39x24. Ale doba je jinde...
Buď chci včelařit pro radost s pár úly a tohle neřeším, nebo ve včelařině hledám i zajímavé finanční přilepšení.

Nízkonástavkové včelaření je jediné včelaření, kde máte zaplacenou dobu práce ve včelách. A že zde furt podporujeme 39x24 x 11 rámků v nástavku, tak to ještě pořád znamená, že u nás ve včelařině není konkurence. Protože jen konkurence ukáže, jak jste dobří a jaké máte náklady na vyprodukovanou jednotku.

No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
pracuje.
To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
"hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 11:20 AM
Subject: uly typ OPTIMAL


> Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim
> myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych
a
> navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne
> lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24.
> Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

>Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino<
-----------------------------------------------------------
Stříhám je z použitých desek Formidolu.
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 10:19:15
> ----------------------------------------
> >>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<
>
> Každý n jazyk je světová rarita!
> Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
> Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které
> jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:
>
> pepan
> --------------
> V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním
> včelařům moc dobrou vizitku.
>
> Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název
> evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na
> květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková
> moderní Ebola.
>
> Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá
> docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za
> jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se
> udělá odběr a rozbor měli.
>
> Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co
> se tam zjistí:-(
>
> Karel
>
>
>

> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na
> langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce
> drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat
> rámek?

Výhoda originál rámků Langstroth (drážkované) je natolik zajímavá, že je budeme distribuovat zásilkovým způsobem. Málokdo je schopen dodávat ihned ze skladu. Budeme mít v příštím nebo přespříštím týdnu první várku k distribuci. Pokud do té doby vydržíte, rádi pošleme. Nevýhoda je ta, že je silná horní loučka a větší množství dřeva navyšuje cenu přířezů. Cena (práce) drátkování ale odpadá.

http://matela.wz.cz/nastavky - zde se brzy objeví nabídka.

Zdravím vás a prosím, zda někdo z vás neví, kde se dají sehnat latexové rukavice (ne gumové). Před cca 3 roky jsem je kupoval na netu a již nevím od koho. Stály 210 Kč. a doted je používám a jsou k nezaplacení. Rád bych si koupil další.

Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Přiznám se, že jsem teorii sobeckého genu nečetl, ne že bych nechtěl, ale nikde jsem jí po knihovnách nesehnal. Teď když jsem zjistil, že jeden z mých kolegů v práci studuje dálkově PF v Praze, tak jsem ho poprosil aby mě jí sehnal. Slíbil si jí vypůjčit v univerzitní knihovně, tak uvidím. Každopádně byl překvapen, že o tom něco málo vím. Na uvedené fakultě se o ní studenti učí, tak to asi tak velký propadák nebude!!!Ale běžným včelařům jako jsem i já je tohle všechno úplně jedno to ať si vyřídí vědátoři mezi sebou. Nás zajímá pouze zda LBV funguje, nebo ne. No a těch spokojených je nějak podezřele hodně a "experimentální ověření" v podstatě nikoho nezajímá. Všechno chce svůj čas a met. LBV tak na zrání potřebuje alespoň 3 roky a z toho 2 silně rojivé! Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek

Nevím, nemám k statistikám prodeje úlů přístup.
Ale třebas Kolomý, uvedený na stránkách Optimalklubu jako výrobce má zrovna
nyní v nabídce uly v tomto pořadí: Nástavkový tenkostěnný 39x24 ze smrkového
dřeva, úl Dadant, úl Langstroth (nepochopil jsem rozdíl mezi jeho Dadantem a
Langstrothem, oby mají stejnou rámkovou míru ) , úl palubkový uteplený na
rámky 39x24 v provedení z vejmutovky, totéž ze smrkového dřeva a nakonec
nástavkový tenkostěnný 39x24 z borovice vejmutovky. Optimál nemá v nabídce
žádný.
Ing Buřinský, zase uvedený v Optimalklubu má v nabídce nastavky v tomto
pořadí 39x24, 39x17, 42x27,5, 37x30, 42x17 O nějakém úlu s názvem
Optimal ani slovo.... (jsou to nastavky 42x17, pokud si dobře pamatuji)
Milan Flek má nefunkční webové stránky, podle Optimalklubu má vyrábět
komplet úl . Jak to je ve skutečnosti, zjišťovat nebudu. musel bych mu
poslat mail nebo zavolat.
Kotrla Jaroslav. V Optimalklubu píše , že vyrábí úly Optimal, na svých
webových stránkách vyrábí tyto úly, viz citace "Výroba úlů v mírách
Langstroth, Dadant, DN a Zander byla doplněna o tradiční úl včetně doplňků
na rámkovou míru 39 x 24 pro trh v naší republice. "
O Optimalu tam je pouze poslední odstavec, evidentně o ten jeden odstavec
jen narychlo doplněný text a dále potom není o nějakém úlu Optimal ani
zmínka. Zase je tam zmínka o Optimalklubu a o Vás jako tvůrce úlu a je tam
odkaz na webové stránky Optimalklubu. Aspoň něco.
Takže vypadá to tedy, že Optimal žádného výrobce v klasickém slova smyslu,
jako že když se zákazník rozhodne, koupí ten úl ve včelařské prodejně nebo
že ho večer objedná a ráno může přijet ke skladu a odvézt si ho, nemá.
Výrobci ho znají, protože je jednou z alternativ, mají na něho rozkreslené
rozměry a komponenty a nejspíš i jakousi určitou přípravu výroby, ale
nevyrábějí ho dopředu, protože nemají jistotu, že by se v rozumné době
prodal a nestal se ležákem. Je to prostě úl na přání stejně jako by vyrobili
jakýkoliv atypický úl, který si zákazník objedná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 4:58 PM
Subject: Re: uly typ OPTIMAL


Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli
to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere

KaJi:>Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil.<
...........
Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.

Čermák K.:>Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst.<
...............
Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do úzkých?

Propadák to jistě není, ale jako je to u každé teorie - nedá se slepě
použít na vše. A právě u včely je to omezení, že tam nepasuje, aspoň ne
podle představ autorů.
Experimentální ověření by mělo zajímat v první řadě autory "nové"
teorie, tedy jako klasický srovnávací pokus, tj. proti kontrole. A to
neudělali. Tak by se ukázala účinnost metody chovu trubců proti
rojivosti, tedy jak je vysoká. Odhaduji, že nemůže být za každých
okolností 100 %-ní, jak doložil např. p. Křapka. Správně uvádíte, že je
třeba ji zkoušet v různých letech, tedy i v silně rojivých... A i když
toto bude jasnější, ptám se - potřebujeme k tomu tu nepřehlednou,
nejasnou teorii, i s chybami?
K. Čermák

Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.
-----------------
A v čem je medvědí? V medu? Myslíš že nevhodný je rozměr o 3cm širší než tvoje kvadranty, nebo nízká výška rámků nebo to že není izolovaný?

KArel

Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které nahrazuje rojení medným výnosem. Panové vřelý dík.
Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Vyrábí je p. Nerad, Bálkova Lhota

Luboš
----- Original Message -----
From: "Ale F." <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 5:24 PM
Subject: Přířezy 159 L


> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159
> takové,
> že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti
> drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

Já si pamatuji z 80 let, že oficiální včelařské teorie tehdy naopak
doporučovaly ve včelstvech chov trubců v určitém přirozeném počtu.
Podrobnosti si už nepamatuji. Od té doby dávám do každého včelstva asi 3
trubčí plásty, je to plást 39x24 s jednou vyřezanou třetinou, kde vystaví
trubčinu a odchovávají tam trubce. Společně s roztroušenou trubčinou po
ostatních plástech mám v každém včelstvu od května po začátek krmení na zimu
plochu trubčiny o velikosti 3 stran rámku 39x24 neboli 1,5 rámku 36x24
oboustranné trubčiny. Omezování až úplná eliminace trubců byly teorie někdy
z 50 - 60 let minulého století, kdy se trubci brali jen jako užírači zásob
včelstva.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "bernard" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 12, 2009 11:31 AM
Subject: LBV


> Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního
> Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech
> jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro
> odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři
> doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze
> svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají
> pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které
> nahrazuje rojení medným výnosem. Panové
> vřelý dík.
> Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
> Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Na internetu "visí " dva moje příspěvky k tématu "úly typu Optimal" napsané a odeslané před mým příspěvkem k LBV a ne a ne se na konferenci objevit. To jsem zvědav, jaké budou mít zpoždění, jestli vůbec dorazí.

tak nevím, má cenu nějak obsáhleji do konference psát, když příspěvky se neobjevují podle odeslání, ale s jakýmsi náhodným zpožděním?

Tak jsem se podíval a zjistil jsem, že jsem odpovídal na maily přímo od př
Čermáka přímo jemu mimo konferenci. Jenže já jsem odpovědi psal pro
konferenci a tak nyní posílám obě své sloučené odpovědi.:

Na stránce ceníku má pouze toto:
"1.
Nástavek...............................................................260Kč

2.
Dno.........................................................................
400Kč

3.
Víko........................................................................
260Kč

4.
Krmítko...................................................................40
0Kč

5. Mateří mřížka v rámu...........................................250Kč

6. Strůpková
fólie........................................................40Kč

7. Stavební zábrana....................................................50Kč

8. Rámkový
přířez..........................................................9,50Kč

9. Rámkový přířez - vrtané boky..............................10Kč

10. Rámkový přířez - vydrátkovaný..........................15Kč

11. Zátka do
nástavku.....................................................5Kč"


O tom, že to jsou díly Optimalu, pokud skutečně jsou, to bez dotazu jaksi
poznat není, ani slovo...
Radim Polášek

Jo takhle. Zhruba nějak napopáté, co jsem tu stránku s jeho ceníkem viděl,
jsem si všiml, že tam je skutečně nadpis "Ceník pro Optimal" "umně" a
"umělecky" zakomponován do obrázku, který má zřejmě zvyšovat nějakou
estetickou hodnotu těch stránek. Tak na tohle já nemám čas, lupou nebo tak
podobně zkoumat každý obrázek na stránce, jestli tam není nějaký pro obsah
důležitý nadpis nebo jiná důležitá informace. Já prohlídnu stránku, během
pár sekund přečtu, co tam je černé na bílém nebo v horším případě na jiné
barvě a jdu na další stránku. Přirozeně když jsem ty stránky zkoumal, měl
jsem si toho všimnout, takže skutečně tam Optimal nadepsaný je, moje omluva
na toto.
Tady se dostáváme k tématu, jak udělat webové stránky, aby byly skutečně
funkční a ne přeplácané různými rádoby avangardními výmysly, které
využitelnost stránek jen zhoršují. Ale to by byla diskuze na dlouho a
tématem někde úplně jinde.....
R. Polášek


R. Polášek

Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek
______________________________________________________________

Můj vztah k LBV metodě nadbytku trubců prodělává vývoj. Už od počátku jsem byl přesvědčen, že opravdu funguje, ale byl jsem skeptický vůči její údajné vysoké účinnosti. Vloni a zejména letos jsem ji vyzkoušel a byl jsem mile potěšen. Ještě před začátkem letošní sezóny jsem plánoval místo stavebních rámků použít tzv. trubčí nástavky, avšak to jsem nezrealizoval a realizovat nebudu. Usoudil jsem, že by to ve svém důsledku mohlo přinést nevykompenzovatelné komplikace. Tento postup by byl přímo v rozporu s metodou LBV ( trubčina musí být mezi plásty s dělničím plodem! )

Na LBV metodě mi vadilo především její skoro nulová návaznost na můj systém včelaření, především z hlediska kombi-včelaření ( produkční včelstvo + oddělek... nedostatek materiálu na jeho tvorbu ). Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému:

Metodu LBV ze začátku jara nedodržím... při jívách nebo třešní ( podle síly včelstev ) vložím nanejvýš 2 stavební rámky ( NN-míra ). Začátkem jara ( rozkvět třešní ) začnu s chovem matek, abych měl ještě před nástupem rojového období přichystané matečníky ( matky ) na tvorbu oddělků. Včelstva nechám vyzrát do latentní rojové nálady - znamení: včely stavějí rojové misky ( podle síly včelstva a jeho vývoje tato fáze nastává někdy krátce před, či až za květu řepky = 2-4 týdny od začátku jara ). V tomto stavu provedu odběr: 4 plásty se zavíčkovaným plodem, které nahradím stavebními rámky, čímž včelstva ,,zmladím,, a nastartuji LBV.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů ) a pojištění výstavby a zakladení trubčího díla ( včely v latentní rojové náladě po trubcích přímo prahnou ). Jako úskalí této metody spatřuji problematiku raného chovu matek a riziko prošvihnutí správného termínu odběru s následným vznikem rojové nálady.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Díky za odpovědi.

Pro Lukáše Matelu >>

A jaká bude prosím cena těchto přířezů od Vás? Včera jsem k Vám posílal objednávku na nástavky :-)

díky Aleš Faltín

Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu. Zajisté i u včel se uplatňují, ale
jinými formami, a v menší míře...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do
> úzkých?

K.Čermák:>Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu.<
............
No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?

"Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů )
Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
Dovětek ,,Racionalizaci zdar!!!,, jsem zprvu používal, abych se zviditelnil. Postupem času jsem ho připisoval k mým článkům již spíše jen ze zvyku. Až jednoho dne ( 17.12.2007 ) mi pisatel ,,kozlík,, otevřel oči a uvědomil jsem si, že stálé opakování mého tradičního sloganu je ,,matka trapnosti,, a přestal jsem s tím. To však neznamená, že se od sousloví ,,racionální včelaření,, distancuji, pouze jeho používání omezuji na nejefektivnější minimum.
Opět se ozval Doubek, alias emilkamilka, E. M., Nepovídej, Nevaž si to, Dománek, Michalka, Novotný, Kořenský, Vilímek, kramář, blinkanek, atd., prostě ,,normální,, včelař z 88.100.95.205, který mě ustavičně vyhání z konference již více než rok.
Nu a vidíš,stejně se mu to nepodařilo a tak nás nadále oblažuj těmi svými výplody jak to dlouho vydržíme,co myslíš? To souvčelsví / to není překlep / taky byl od tebe originální kousek,jen tak dál…

Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
______________________________________________________________


Jak to u začátečníků často dopadá, konečné řešení určitého problému přinese další problémy, které je třeba řešit. Těch ,,konečných řešení,, bude ještě spoustu, než se dopracuji k nějaké konzistentní metodice. Bohužel ( bohudík ? ) praxe je praxe.

//\/\\//

Možná tady:
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?

A je to nějak důležité v tuto chvíly?
............
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

>Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?<

Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Díky, Z.S.

Pane Svobodo, inseminovaná matka jsou dnes v korunách tisícové položky na zakoupení a Vy se zde ptáte jak s ní naložit? Co Vám k Vaší otázce poradil prodávající?

..............


Zdeněk Svoboda (86.63.218.139) --- 13. 7. 2009

>Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?<

ZU Brno Novorocni: S radostnymi nadejemi zaciname...jako vitezove na poli valecnem i politickem.Jsme si dobre vedomi ze musime plneji a usilovneji pracovati na zvelebeni sve vlasti, sveho naroda a celeho jeho zrizeni...Sesli jsme se poprve po prohlaseni nasi narodni samostatnosti.Doufame,ze take nase,jako vsech nadeje budou splneny,a ze nebudeme tak macessky oddelovani vcelim cukrem...Za valky veskere veci spolkove musel vyrizovati sam a sam.S akci nouzoveho cukru vcel bylo mnoho prace,presto se to mnohym clenum nelibilo..ze ho bylo malo,ze se jinde vice dostalo..ale aby se odhlasili,tak neucinili...

3.1.1919 Prvni schuzka delegatu zemskych ustredi k utvoreni-SVAZU-.Praha:Kebrle,Schonfeld,Pohl,Smidlik. Brno: Dolezal. Sdruzeni:Kudrnac. Slezsko:Cernin.

22.4. ZU Brno Valna hromada Predseda Dolezal navrhuje,zriditi v Brne zvlastni spolek z primych clenu z cele Moravy,ktery by mel takova prava,do nehoz by vstupovali clenove,jimiz zvlastni priciny neni mozno byti cleny spolku (mistniho)v pobocnem.Volby vykonany aklamaci,primi clenove zruseni.

1.5. ZU Praha Valna hromada 84krajinskych spolku=112 delegatu,primi clenove 9delegatu.V.Svarc zada aby jednatelska zprava byla doplnena-ztrata a zisku.

15.8.Bratisla: Shromazdeni zahajil Vaclav Smidlik vyslany jako expert z Prahy..a dalsi jednaniu za predsedy J.Gasperika:Vyslovuje vdaka ceskym extrementom ktori neunavne pracovali a casto velmi obtizne predsa vsak so zdarom celu organisaciu dokoncili.

Bratri vcelari: Tezka zkouska dolehla na nasi milovanou,mladou republiku.Hordy madarske v poslednim vzepjeti sveho vzteku a zasti a avarske krvelacnjosti vnikly na nase Slovensko.Pomoci potrebuji nasi bratri slovensti a nase vcelarska organisace.

27.10. ZU Brno Valna hromada: Zmena stanov schvalena,vybor se usnesl darovati na zrizeni vcelarske skoly 60.000 Kc

31.10. Vcelarsky spolek Kralovo Pole mel svoji posledni schuzi ponevadz bude spojen s Brnem.Predseda spolku J.Kozlik odevzdal spolkove knihy,nebot se presune do Bilovic nad Svitavou.Podal nektera ze svych zkusenosti za Slovenska.

30.12.ZU Praha jednatelska zprava:Vcelarum slovenskym zasilan casopis zdarma a rovnez pojisteni za ne zaplaceno. Pro podzimni krmeni na 1vcelstvo/7,25 kg cukru. Clenu ve spolcich:17.649, primych clenu:466, vcelstev:134 129, .Cesky vcelar 18455 vytisku,pro slovensko zdarma 2500 vytisku. Redaktorem do kvetnoveho cisla Kebrle(ktery tuto praci delal zadarmo).Od cisla 6.cervnoveho Schonfeld(plat 5.tisic.)

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko obtížněji propíchnou, než kožené
brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

V prvé řadě zkontrolujte, zda-li v oddělku není přítomna jiná matka. Při negativním nálezu ( přítomnost nouzových matečníků potvrzuje její nepřítomnost ) a za předpokladu, že včely z oddělku jsou již zalétané na dané místo, je možná náprava v podobě odběru všech plodových plástů. Tím se včely dostanou do stavu beznadějného osiřelce, kdy jsou přinuceni ujmout se přidávané matky, jelikož nemají k dispozici plod na výchovu matky nové a vlastní ( tu včely vždy preferují, je to jejich krev, proto odmítají ,,cizinky,, ). Plod se vrátí za týden či dva ( mezitím se uchová v nějakém silném včelstvu ).
Druhá alternativa je přidání matky do smetence.

S pozdravem M. Václavek

Nasákavé, velmi měkké a prodyšné... A zároveň latexové? To si poněkud
odporuje.
Pro latexové rukavice bych zkusil prodejny zdravotnických potřeb. Měli by
mít "latexové" bez gumy pro ty zdravotníky, co mají alergii na přírodní
gumu. Jinak by mohla být určitá varianta jednorázové tenké snad
polyetýlenové igelitové rukavice, používají se pro ochranu při třeba čerpání
benzínu, pod klasické gumové či jiné jakékoliv prstové. Svého času jsem
používal obyčejné látkové prstové za pár korun pod prstové kožené rukavice.
Když spodní látkové nasákly potem, vyměnily se a a vypraly. A mohly se jako
vrchní používat i tenčí a jemnější prstové, které by jako samotné včely
propíchly.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 10:32 AM


>
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcela
> rske-rukavice-latex
>
> Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou
> omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
> Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko
> obtížněji propíchnou, než kožené
> brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

Přidání matky do oddělku se mně jeví vzhledem k ceně matky příliš rizikové.
Pro takovou matku je podle mně ideální smetenec a vzhledem k pozdní době
smetenec aspoň kilo a půl včel. Který vystaví rovnou aspoň celý nástavek
mezistěn 39x24 a ihned po usazení na mezistěny je to velikostí defakto
plnohodnotné včelstvo.
Radím matku z oddělku hned vyndat, přidat k ní zase pár mlaďušek,
medocukrové těsto a vodu a uschovat. Nejméně u 4 včelstev otřepat a hodit
nad mřížku celkem 10 - 20 rámků s plodem a druhý den ty včely z těch rámků
setřepat do rojáku a udělat ten smetenec. Matku přidat, zcelit v chladu a
temnu, usadit na mezistěny a krmit, ať ty mezistěny vystaví. Je to
nejpracnější, ale zároveň nejjistější způsob, jak přidávat matku.
Inseminovaná drahá matka si takovou péči zajisté zaslouží.
Pokud už není pozdě a mtka je v pořádku, není třeba přes síto klícky
poškozená včelami.

R. Polášek

Omlouvám se, já se špatně vyjádřil.
Když jsem je kupoval - měly označení "latexové". Ani vzdáleně nepřipomínají zdravotnické a jim podobné pružné a tenké "gumové". Vypadá to jako umělá kůže, ale pružnější a jemnější. Jsou nasákavé a prodyšné. Jsou neskutečně trvanlivé a po zmáčení neztvrdnou, jako kožené. Proto o ně tak stojím.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 13.7.2009 08:15:49
> ----------------------------------------
> Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?
>
>
>

Tak to nejspíš zajít do nějakého velkého obchodu s ochrannými pomůckami, kde
je hodně druhů pracovních rukavic a přímo vyzkoušet a vybrat nejlepší.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 1:02 PM
Subject: Re: rukavice


> Omlouvám se, já se špatně vyjádřil.
> Když jsem je kupoval - měly označení "latexové". Ani vzdáleně
nepřipomínají
> zdravotnické a jim podobné pružné a tenké "gumové". Vypadá to jako umělá
> kůže, ale pružnější a jemnější. Jsou nasákavé a prodyšné. Jsou neskutečně
> trvanlivé a po zmáčení neztvrdnou, jako kožené. Proto o ně tak stojím.

>prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky? Díky, Z.S.<
-----------------------------------------------------------
Co na to říci? Staří praktici, chovatelé matek tvrdí, že nejistěji přidaná matka je matka prodaná. Zde má chovatel 100%-tní úspěšnost. Co s matkou udělá kupující je jeho problém. Existuje mnoho návodů jak přidat do včelstva mladou cizí matku. Mimo notoricky známých a ve včelařské literatuře popsaných způsobů jsou i jiné způsoby se "100%-tní úspěšností". Někdo radí matku počůrat, jiný zase volí způsob posypání matky a včelstva kakaem nebo skořicí atd. Ve skutečnosti přidávání matky má svá nepsaná (napsaná) pravidla, která když se dodrží, tak je naděje, že včely přidávanou matku přijmou. Mne zaujal článek ing. Leoše Dvorského v posledním Moderním Včelaři, č. 3/2009, pod názvem "Množení včelstev a přidávání matek" str. 88 a 89. Je zde publikován zajímavý způsob výměny matek v produkčních včelstvech. Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované matky Vigor od ing. K Čermáka. Vím, byla to ode mne drzost, takto zacházet s cenným materiálem. Tento způsob jsem však volil vzhledem k pokročilé době a mokrému počesí. Tvorba smetence se mi zdála v tomto období a nečase riskantnější. Včerejší kontrola ale potvrdila úspěšnost přijetí. Obě matky jsem viděl na plástech. Byla to náhoda, protože jsem hledal pouze položená vajíčka. Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat koncem tohoto týdne. Píši o tom proto, že jsem dosud o takovém způsobu přidávání (výměny) matek nečetl ani neslyšel. Možná tedy, že to bude přínosná novinka i pro některé návštěvníky této konference. Mě však nezbývá, než abych ing. L Dvorskému poděkoval za poučení.
Zdravím JK

Někdo radí matku počůrat

______________________________________________________________

:-)
To opravdu někdo dělá? Opravdu mě to pobavilo. Zlaté rozmačkávání matky ( a rozhodně mnohem jistější ).

To by bylo na delší vysvětlování, na to teď nemám čas.
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?
>
> "Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede
> uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické
> jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to
> jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Takové rukavice by mě taky zajímali.Pokud se vám je povede opět sehnat a zjistit o nich víc (značka, materiál atd.), budu vděčný když sem dáte nějaké info. Dík!

Pokud je to oddělek s mladými včelami, v klidu, bez jiné matky, je
přítomnost malého počtu včel na klícce příznivým znamením pro úspěšné
přijetí. Nebojte se a nechte matku vyjíst (uvolnit přístup k těstu,
stačí malá zátka těsta).
K. Čermák

Zden?k Svoboda napsal(a):
> Dobrý den,
>
> prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely
> o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?
>
> Díky, Z.S.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.4/2218 - Release Date: 07/04/09 17:55:00
>
>

Odebrat veškerý plod ,nechat jen zásoby.

Jak čtu příspěvky k tomuto
problemu,všechny jsou dobré a prověřené praxí.Já bych k tomu přidal i svůj poznatek.Nejdůležitější je samozřejmě se ujistit,že v oddělku není matka a ani matečník.Potom už stačí mít po ruce trochu mateří kašičky a matičku s ní pomazat. Vláda.

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Na túto otázky mali odpovedať respodenti, tak ako pán K. Čermák, na konkrétnu otázku, konkrétnu odpoveď.
Práve včelám, ktoré sa stotožňujú s pridávanou M sa chovajú na sieťke priateľsky, môžeme bez zábran uvolniť prístup k otvoru, v ktorom je CMC! Včely, ktoré sú na sieťke agresívne- zahryznuté do sieťky, nesmieme úľovým včelám umožniť cez CMC uvolniť cestu k matke, pretože ju zabijú!

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
Asi medovice nebo jak teď bylo vlhko, v trávnících hodně rozkvetl bílý jetel.

Já už dávno nějaké shánění speciálních rukavic neřeším. V Ostravě je
prodejna specializovaná na ochranné pomůcky a tam mají vždy spoustu druhů
levných prstových pracovních rukavic,asi je sami vyrábějí. Od čistě tenkých
látkových za cca 15 Kč přes kožené za 30 Kč z tenoučké štípané kůže
kombinované s látkou až po solidní různé prstové ze silnější kůže za 50 - 80
Kč. Ceny jsou staré asi 2 roky. Vždycky si z nich nějaké vyberu, manžety na
krytí loktů, pokud je rukavice nemají, doma přišiju a je to. Tvrdnutí kůže
není problém, rukavice jsou levné nebo se dají impregnovat, vosk a propolis
se k tomu přímo nabízí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "miso" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 6:54 PM
Subject: Re: rukavice


> Takové rukavice by mě taky zajímali.Pokud se vám je povede opět sehnat a
> zjistit o nich víc (značka, materiál atd.), budu vděčný když sem dáte
> nějaké info. Dík!

Zdravím, mám dotaz.

Má někdo z Vás zkušenost s bleskem, respektive když udeří do stromu a z něj
blesk přeskočí na dřevěnou boudu-včelín? Abych pravdu řekl, byl jsem úplně
zmatený. V prvním okamžiku jsem si řekl asi nějací výrostci se sekerou.
Rozštípnutý trám cca 10x15 cm (ten kterému se říká u krovu pozednice), tudy
asi nastal přeskok ze stromu, vzrostlá planá třešeň vysoká asi 20 m. Na ní
není vidět nic. Včelím je pobitý palubkami cca 15x2 cm. Na té pod tím trámem
je vytržena tříska cca 5x1x70 cm. Naprosto čistý povrch, zdravé dřevo.
Prohlédnuto silnou lupou, zvětšení 10x. Nebylo nalezeno jakékoli poškození
ani opálení.
Uvnitř jsou vytrhány kousky dřeva kam oko pohlédne. Určitě je jich více než
sto. Velikost tak asi od větší jehly po tužku. Napadl mě medvěd, tedy
medvídě. Pak jsem si vzpoměl, jak se psalo v novinách o pumě, kterou na
Plánicku údajně vidělo několik lidí. Pak si říkám, vše se dá vysvětlit.
Nalezl jsem jednu vytrženou třísku, tlustou asi jako prst a dlouhou cca 20
cm na spodní straně střešní latě, přesně pod šroubem který upevňuje vlnitý
eternit. Šel jsem to obhlédnout znovu ven a všiml si spálených kopřiv asi
tak 3 metry kolem stromu.
U jednoho úlu je kovová mateří mřížka a výsuvná kovová síťka jako dno. Před
úlem bylo asi 50 mrtvých včel.
Včely vyletují ze všech obsazených úlů. Byla zima (14 stupňů), tak jsem je
nerozebíral. Asi dostaly zabrat, tak je prohlédnu asi za týden.

Vašek.

V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Na túto otázky mali odpovedať respodenti, tak ako pán K. Čermák, na konkrétnu otázku, konkrétnu odpoveď.
Práve včelám, ktoré sa stotožňujú s pridávanou M sa chovajú na sieťke priateľsky, môžeme bez zábran uvolniť prístup k otvoru, v ktorom je CMC! Včely, ktoré sú na sieťke agresívne- zahryznuté do sieťky, nesmieme úľovým včelám umožniť cez CMC uvolniť cestu k matke, pretože ju zabijú!

______________________________________________________________

Příště by bylo dobré, kdyby tazatel lépe vylíčil situaci. Popis typu ,,včely o ní nejeví zájem,, je dost neurčitý a lze ho pochopit více způsoby. Já jsem si ho vyložil tou horší variantou ( včely se k přidávané matce chovají nepřátelsky ).

S pozdravem M. Václavek

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
Asi medovice nebo jak teď bylo vlhko, v trávnících hodně rozkvetl bílý jetel.

______________________________________________________________


Závidím. U mě ( Smiřice ) snůška už prakticky není. Nasáté včely přilétávají jen ojediněle. Ani stopa po producentech medovice ( stejně by z toho moc nebylo... les je od mích včelstev vzdálen něco přes 3 km. ) V neděli se to mírně zlepšilo ( jetel ), ale přesto z toho mála nějaké přebytky do zásob asi nezůstanou. Ve čtvrtek jdu vytáčet a v pátek krmit.

S přáním úspěšného zakončení produkčního období
M. Václavek

Doporučuji kvalitně zdokumentovat, fotkami nebo videem, bude to dost
zajímavost.
Podle zmínek tady dříve v konferenci budou včely pravděpodobně nějaký týden
po zásahu bleskem silně divoké a práce v nich nepříjemná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 8:49 AM
Subject: Blesk, ne bulvarni, ale ten elektricky


> Zdravím, mám dotaz.
>
> Má někdo z Vás zkušenost s bleskem, respektive když udeří do stromu a z
něj
> blesk přeskočí na dřevěnou boudu-včelín? Abych pravdu řekl, byl jsem úplně
> zmatený. V prvním okamžiku jsem si řekl asi nějací výrostci se sekerou.
> Rozštípnutý trám cca 10x15 cm (ten kterému se říká u krovu pozednice),
tudy
> asi nastal přeskok ze stromu, vzrostlá planá třešeň vysoká asi 20 m. Na ní
> není vidět nic. Včelím je pobitý palubkami cca 15x2 cm. Na té pod tím
trámem
> je vytržena tříska cca 5x1x70 cm. Naprosto čistý povrch, zdravé dřevo.
> Prohlédnuto silnou lupou, zvětšení 10x. Nebylo nalezeno jakékoli poškození
> ani opálení.
> Uvnitř jsou vytrhány kousky dřeva kam oko pohlédne. Určitě je jich více
než
> sto. Velikost tak asi od větší jehly po tužku. Napadl mě medvěd, tedy
> medvídě. Pak jsem si vzpoměl, jak se psalo v novinách o pumě, kterou na
> Plánicku údajně vidělo několik lidí. Pak si říkám, vše se dá vysvětlit.
> Nalezl jsem jednu vytrženou třísku, tlustou asi jako prst a dlouhou cca 20
> cm na spodní straně střešní latě, přesně pod šroubem který upevňuje vlnitý
> eternit. Šel jsem to obhlédnout znovu ven a všiml si spálených kopřiv asi
> tak 3 metry kolem stromu.
> U jednoho úlu je kovová mateří mřížka a výsuvná kovová síťka jako dno.
Před
> úlem bylo asi 50 mrtvých včel.
> Včely vyletují ze všech obsazených úlů. Byla zima (14 stupňů), tak jsem je
> nerozebíral. Asi dostaly zabrat, tak je prohlédnu asi za týden.
>
> Vašek.
>
>

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
MV.
----------------
U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť odcházím hákovat po páté hodině.

Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.

Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší, nebo co a létají když jiné jsou doma.

Karel

Rozdíly jednoznačně jsou, zatím jsem je taky nevyhodnocoval. Nemusí to být
jen ale otužilostí, může to být lepší vyhledávací činností pátraček stejně
jako prostě tím, že některé linie některé snůšky využívají lépe nebo hůře,
např medovicové. Pokud je nějaká průměrná snůška, často mně připadá, že
včely buď na snůšku létají a to všechny včelstva zhruba stejně anebo
nelétají vůbec, jako by o snůšce vůbec nevěděly. Podle jedné mé "teorie" má
vliv časně ráno a pozdě večer i světlo dopadající na česno případně přes
česno dovnitř úlu, ale zase zatím jsem to nijak nezkoumal. Řekl bych, že do
určité míry se včely přizpůsobí tak, že rozhodující bude intenzita světla na
místě zdroje snůšky. Včelstvo vysílající létavky časně ráno a hlavně pozdě
večer skoro za tmy může mít na druhé straně vyšší ztráty létavek.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 9:32 AM
Subject: Re: snůka


> U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané
> všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé
> obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní
> chlad.
> MV.
> ----------------
> U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť
> odcházím hákovat po páté hodině.
>
> Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat
> a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.
>
> Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší,
nebo
> co a létají když jiné jsou doma.
>
> Karel

Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Severní Morava předhůří Beskyd.
Medovicová snůška bude ale hodně bodová, kde nebyly v posledních 14 dnech
prudké lijáky a vítr a kde jsou vhodné stromy, tam bude. Snůška z bílého
jetele bude spíše plošnější, jak bylo tak mokro, lidi přestali sekačkami
hoblovat trávníky a leckde se ten bílý jetel rozrostl.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 11:18 AM
Subject: RE: snůka


Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Zdravim,

take ze severu Moravy ( Opavsko) u nas taky neco je, vcely nosi do tmy a rano v 6 hodin uz zase jedou. Letaji jednim smerem, lesy jsou kolem dokola. Takze tam bude mozna i neco jineho. Budu to muset prozkoumat. Letosni zkusenost, cast vcel jsem odvezl k repce a cast nechal doma, s prislibem, ze nejblizssi repka je 3 km, bude tentokrat med z javoru a ovocnych stromu bez repky. Me prekvapeni bylo pri vytaceni medu, jsem mel doma med stejny, jako od vcel u repky. Takze 3 km pro vcely zadna vzdalenost.

Jak na zavolanou vyskočilo v reklamě:
http://www.jpalicka.cz/cenikcz.asp?sk=1
Něco by šlo určitě vybrat i tam. Akorát by to chtělo přes obrazovku trefit
ty správné.
R. Polášek

Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky, že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do včelstev,které letos neuspokojily.
Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.

nepodařilo se nám najít matku, je možné, že by uletěla, když neměla kam klást?

Díky za kontakt, ty moje rukavice tam nejsou. Nevadí, vyzkouším něco z toho sortimentu.

"Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší, nebo co a létají když jiné jsou doma. "

Ty otužilejší se projevují v předjaří i v zimě, nosí pyl. Rozdíly jsou značné. Je to u mne hned za varroatolerancí nejdůležitější kritérium. Mám ta kritéria zvrácená a úplně jiná. Budte v klidu, naštěstí se prodejem matek nezabývám.
Na úly ale nesmí svítit slunce a úly by měly být shodné konstrukce. Pak může dojít k ovlivnění vlivem různých tepelně-technických vlastností úlu "prohřátí" úlu.

některé jsou mistry v ukrývání
Také může být po tiché výměně a to se mladá neoplodněná matka obtížně hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vanderlinde <iduka/=/tiscali.cz>
> Předmět: hled?n? matky
> Datum: 14.7.2009 19:07:37
> ----------------------------------------
> nepodařilo se nám najít matku, je možné, že by uletěla, když neměla kam
> klást?
>
>
>

Za kolik se na konec vykupoval med?
Pokud někdo dával do výkupu? A měl co.

Karel

Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu. Probíhala
předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
Subject: Končí snůka


> Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na
> krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky,
> že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do
> včelstev,které letos neuspokojily.
> Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.

Hospodarske noviny prinesli vcera zpravu, ze Ceska republika uzavrela konecne diplomaticke styky s knizectvim Liechtenstein.
Liechtensteinum patrily v minulosti rozsahle lesni pozemky, predevsim na Morave (dnes Lesy CR) zabavene jim ceskoslovenskym statem po roce 1945. Ceska vlada se nechala take slyset ze, knize se zrekl naroku na rodinna sidla v Lednici a Valticich, coz muze uklidnit jinak tradicne negativne smyslejici verejnost ve vztahu k cizincum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.
-----------
Měly tam paseky zarostlé maliním, spousta podrostu, náletových vrbiček a jív, velké plochy "nekulturního lesa" tedy přirozeného a nepodřízeného produkci dřeva.

Nevím jestli to co starý hajný označí za pěkný les je pěkné pro včely. Ukázkové lesy, co jsem takto viděl, to byly pěkně vyrovnané řady smrků a nic mezi tím, paseky s mladými stromky pěkně vysekané od malin atd.

Pěkný les pro včely mám za barákem. Pochází z doby Sovětský svaz náš vzor a prý se sázel tak, že na každý metr se dala sazenice myslím lípy, borovice a dubu. A co se ujalo to tam zůstala. Na pohled velmi nepěkný les. Teď v něm kvete lípa malolistá.
Škoda že tahle věc se víc nekopírovala.
Karel

Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu. Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Souhlas
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 15, 2009 2:20 PM
Subject: Re: Končí snůka


Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje
to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle
ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu.
Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas
na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto
příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali
do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Naposledy se točilo okolo 15 srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
R. Polášek
------
Pokud se někde pěstuje svazenka na semeno (většinou podhůří, málo to vydělává) tak se dá taky točit v srpnu.

Letos prvně mám skoro 50ha u jednoho stanoviště. Takže jsem zvědav, oproti jiným rokům sucho není :-), půda tam je dobrá a už se těším, až se tam půjdu podívat. Jsem docela napjatý. Tohle pole zachrání asi snůšku včelařům široko daleko.

Doam vidím na podložce pyl černý jak mletý mák. Napdá mě právě ten mák. Je ještě nějaký jiný černý pyl v tuto dobu?

Karel

Myslím si, že to je důležitá zpráva. Uzavírá předkolo právních úkonů před záměrem prodeje jednoho z posledních majetků státu. Lesy se budou prodávat. Takže jak je nezajímavá tato souvislost s Liechtensteinským majetkem? Přeci se může zprivatizovat. (i se včelaři, které si všeobecně stát hýčká) ;-)


............
Zdenek (79.127.160.5) --- 15. 7. 2009
Pokud to zajima
>Hospodarske noviny prinesli vcera zpravu, ze Ceska republika uzavrela konecne diplomaticke styky s knizectvim Liechtenstein.
Liechtensteinum patrily v minulosti rozsahle lesni pozemky, predevsim na Morave (dnes Lesy CR) zabavene jim ceskoslovenskym statem po roce 1945. Ceska vlada se nechala take slyset ze, knize se zrekl naroku na rodinna sidla v Lednici a Valticich, coz muze uklidnit jinak tradicne negativne smyslejici verejnost ve vztahu k cizincum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.<

Asi nic z toho článku není můj vynález. Vše jsem převzal od starých praktiků. Výměnu matky pomocí staré dnes např. používá známý chovatel Singer a RNDr Dibus ze Slovenska. Vše samozřejmě využívám i já s poměrně vysokým procentem úspěšnosti.

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.

...
> LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
...

Někdo radí matku počůrat :-)To opravdu někdo dělá? Opravdu mě to pobavilo. MV
-----------------------------------------------------------
Údajně ano. Jelikož se však jedná o našeho poměrně dobře známého včelařského odborníka a já mám tuto informaci pouze zprostředkovaně - ne přímo z jeho vlastních úst, nebylo by ode mne etické jej jmenovat. Prý má touto metodou poměrně vysoké procento úspěšnosti. Nejlepší ověření je metota pokusu. Pozor ale na žihadlo do onen úkon provádějícího orgánu. Je to bolestivé a pro nás bez významu. Již nenatékáme :-)).
Přeji mnoho úspěchů. JK

daval sem do včelpa (obora), za kvetovy 58,- za medovicovy 62,-, srážka
za vlhkost je 3,- na kilo....


petr j.

KaJi napsal(a):
> Za kolik se na konec vykupoval med?
> Pokud někdo dával do výkupu? A měl co.
>
> Karel
>
>

>Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.<
------------------------------------------------------------
To záleží na úhlu pohledu. Včely, ty to vědí již dávno. Ale mnozí včelaři ne. Mnozí včelaři ještě dnes považují trubce ve včelstvu za něco nepatřičného. Proto v jejích včelstvech včely pro stavbu trubčiny prostor doslova kradou. Zveřejněná "metoda LBV" vlastně není o včelách a trubcích, ale o včelařích. I když to nebylo záměrem autorů. Zveřejnění metody můžeme přirovnat ke kameni hozenému autory do naší poklidné bažinky, který rozčeřil hladinu. Starým zajetým praktikům to nic neřekne. Ti již mají své názory vytříbené a nikdo je nebude poučovat. Snad ti mladší si uvědomí, že ne vše co se od starých praktiků učí jako dogma je to pravé ořechové. Abych ale starým praktikům nekřivdil. Jako malý kluk jsem díky svému otci poznal dva, kteří včelstvům nechávali trubčinu stavět i když za to sklízeli posměšky od těch, kteří v té době razili nejnovější Sovětské zkušenosti. To je ale stará známá daň za vlastní názor. A tak můžeme jen počkat, až to přijde z Ameriky. Jako třeba "Zebrování". To potom bude díra do světa .... :-))
Zdravím JK

Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru?
Petr

Nechci kazit radost z napadu, ale kalova cerpadla nejsou urcena k cerpani vysoce viskoznich roztoku jako jsou ty cukerne. Budou se proto prehrivat, tim padem i vypinat a pokud k tomu pridame vyslovne upozorneni vyrobce, ze cerpadlo neni urceno k profesionalnimu pouziti, je nasnade, ze muze timto zpusobem rychle odejit.

Ja mam za to, ze vetsina tech kalovych cerpadel je montovana v jedne cinske fabrice, pouze se lisi barvou plastu, nalepkou atd.

Cerpadlo na med by melo bez potizi cerpat i cukerny roztok.

Dekuji.

S CMSCH to neni jednoduche, oni data neposkytuji (pouze sbiraji), odkazuji na ministerstvo zemedelstvi a tam je treba nejprve o informace pozadat.

To staré české kovové kalové čerpadlo - fotku najdete na fascinovaném včelaři jsem viděl používat i na farmách na rozmíchávání mnoha kubíkových nádrží cukru. A v podmínkách v jakých jsme ho viděl pracovat na stavbách atd. si nemyslím že by při rozumném zacházení něco hrozilo.

Z nových čerpadel byl kdysi na včelařskýchnovinách.cz popsán postup s nějakým žlutým plastovým.

K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo. Disponovalo dostatečným výkonem, když mířila tryska ze dna směrem nahoru, tak nad hladinou roztoku byla ještě velká boule a sud mi začal přetékat. :-))

Karel

Potvrzuji, odzkoušené s kvalitním čerpadlem (6.000,- Kč).
A přidáte-li jen trochu teplou vodu, nic neumícháte. Pojistka vyhazuje a jen čekáte až zase na 1-2 minuty sepne.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401

Zdravím,
pokud chce někdo prodat med, mám zájem koupit cca 1000kg. Cenu respektuji a určitě se dohodneme.
Kontakt: 776 189 667
Děkuji,
Jirka

Již ten název nadbytek trubců je zavádějící včelstvo bude mít trubců jen tolik kolik uzná samo za vhodné. Celá tato teorie vychází z představy že trubci jsou darmožrouti a proto celá staletí jejich počet někteří s chovatelů jejich počty silně omezovaly a dnes trpí představou o jejich nadbytečnosti. Skuste dát do nástavku slabšího včelstva deset stavebních rámků a možná nebudete mít ani jeden s trubčinou. A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze považovat konec omezování trubčiny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 15.7.2009 21:48:22
> ----------------------------------------
> Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
> nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
> rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
> trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
> mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
> než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
> předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
> natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
> blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
> J.T.
>
> ...
> > LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
> ...
>
>
>
>

A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V
> životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když
> dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze
> považovat konec omezování trubčiny.

Pravda je ze, nekdy to byva namichane s delnicinou ale nekdy ne. Zdrejme to neco o vcelstvu vypovida - sila apod.

Mam vcelstva co si postavily 4 ramky trubciny 39x24 a zakladly. A mozna by si postavily jeste vice, kdo vi. Je to pak pri proletech paradni hukot. A mel jse taky vcelstvo co vystavelo trubcinu a chovalo minimum trubcu, ramky zustaly prazdne - jakoby na neco cekaly - tam jsem nechapal. Silne vcelstvo. Najare nazebrovane.

Kazdopadne si take myslim ze o nejaky rizeny nadbytek nejde, jen dostanou prilezitost at si delaj co umi. Jak si muzem myslet ze je donutime delat vic trubcu nez oni samy chteji??

T.H.

A zde je promptni prave prisla odpoved ministerstva zemedelstvi:

včelařská statistika je zveřejňována v Situační a výhledové zprávě Včely, kterou najdete na stránkách MZe. Tato zpráva vychází 1x za 2 až 3 roky, poslední je 2007 a v letošním roce bude publikována opět v říjnu. Počty včelařů v roce 2008 – 47 128, počet včelstev k 31.10. 2008 – 461 086
včelařů v roce 2007 – 48 919, počet včelstev k 31.10. 2007 – 520 084

>Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
-----------------------------------------------------------
V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem zhotovil "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr rozpuštěný.
JK

Stuttgart 13.7.2009. Ekologické svazy Bioland, BUND, Demeter a NABU podaly trestní oznámení u státního zastupitelství ve Stuttgartu na neznámého pachatele v souvislosti s nepovolenou výsadbou geneticky modifikované kukuřice. Opírají se přitom o právní analýzu, ze které vyplývá, že i pěstování malého množství ilegální kukuřice naplňuje podstatu trestného činu. Aby se předešlo škodám na přírodním prostředí a lidech, požadují spolky znečištěný kukuřičný porost sklidit a zničit.

Na ploše asi 170 hektarů byly letos na jaře omylem vysazeny geneticky modifikované druhy kukuřic NK 603 a MON 810 firmy Monsanto. Osivo bylo znečištěno jednou ze zmíněných druhů kukuřic v koncentraci 0,03 % až 0,1 %. Kukuřice NK 603 není povolena ani evropskými vyhláškami. Výsadba kukuřice Mon810 je od 17. dubna 2009 v Německu zakázána.

Řada zemědělců a včelařů v okolí postižených ploch a také většina spotřebitelů se obává kontaminace sklizně a ovlivnění okolního prostředí. Protože se rostliny mohou přenosem pylu v období květu kukuřice v červenci a srpnu nekontrolovaně množit, nelze ekologické důsledky odhadnout.

Teprve nedávno připustila evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), že pyl kukuřice MON 810, který vykazuje účinky chemického insekticidu, představuje vážné riziko pro motýly a jiné druhy hmyzu. Kromě toho existuje nebezpečí, že geneticky modifikovaný pyl bude dále šířen medonosnou včelou nebo se dostane do včelího medu. Pokud je včelí med kontaminován geneticky modifikovaným pylem, musí být stažen z prodeje a zlikvidován.

V ČR se každoročně konají pokusy s výsadbou geneticky modifikované kukuřice GA21 firmy Syngenta. Tato kukuřice obsahuje gen, který v rostlině vytváří protein, který kukuřici chrání před účinkem chemického insekticidu od stejné firmy s názvem round up. V praxi to pak vypadá tak, že na poli postříkaném jejich insekticidem round up vše živé uhyne, pouze kukuřice GA21 přežije.

Právě v době květu kukuřice v červenci a srpnu mají včely u nás většinou akutní nedostatek pylu. Není proto výjimkou, že navštěvují i porosty kvetoucí kukuřice. Pokusná místa v Česku, kde se sadba kukuřice GA21 testuje: Popůvky, Pohořelice nad Jihlavou, Ivanovice na Hané, Jarohněvice (zdroj z internetu)

Pokud si pamatuji, poslední 2 - 4 roky se tady o tom dost diskutovalo
vždycky kolem doby krmení včel. Je to o tom, že ty čerpadla obecně při
přípravě hustého roztoku pracují na hranici dovolené hustoty a v případě
teplé vody i teploty čerpané kapaliny. Stačí tedy míchat cukr s trochu
větším množstvím vody a případně za studena nebo ne příliš dlouho atd a už
by mělo stačit to čerpadlo z Baumaxu za necelou tisícovku. Je to ale o
štěstí na kupovaný kus a typ. Někteří výrobci dělají tyto čerpadla na doraz,
spíše na koukání a na dobrý pocit majitele. Počítají s tím, že čerpadlo
jednou, třikrát za rok vyčerpá pár kubíků někde z bazénu a po zbylou dobu
kdesi leží. A při takovém způsobu provozu vydrží 2 - 3 roky. Jiní dělají to
levné plastové čerpadlo tak, že po ty 3 roky může třeba v tom bazénu po celé
léto dělat cirkulaci a vydrží. Rozeznat při nákupu to od sebe nejde. Poznat
podle zvuku nebo něčeho jiného, že to čerpadlo při míchání dostává zabrat a
je čas ho na chvilku vypnout jde taky dost těžko. Možná sledováním proudu,
který čerpadlo odebírá... Čerpadlo prvního výrobce při míchání cukru
přirozeně rychle odejde. Čerpadlo od druhého vydrží. Podle mého názoru a
znalostí techniky se dá zlikvidovat i to kovové čerpadlo za 5 tisíc, když se
třeba použije příliš málo vody a hustota roztoku se potom bude blížit
hustotě medu nebo když se přežene teplota. Pokud to není čerpadlo rovnou
dělané na práci ve vařící vodě...
.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 16, 2009 1:53 PM
Subject: Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou


> >Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém
> čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
> -----------------------------------------------------------
> V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce
> čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané
> kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem
> takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem
zhotovil
> "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z
> boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr
> rozpuštěný.
> JK