Včelařská konference

V jihlavské prodejně Včelařských potřeb jsou použité konve na med v prodeji.
viz: www.vcelarskepotreby.eu

Já krmím včely malými dávkami tak jak popisujete tento způsob krmení u dříve
používaných úlů. Zimuji včelstva ve dvou nástavcích úlové soustavy K 39.
Zhotovil jsem si rámkové krmítko obitím běžného rámku sololitem a
impregnovaným horkým voskem. Do tohoto rámku se vejde 1,5 l roztoku. Zimoval
jsem 35 včelstev včetně oddělků a každý den jsem si připravil osm až deset
1,5 l lahví roztoku. Krmení jsem prováděl cyklicky, takže přibližně každý
čtvrtý den dostalo včelstvo 1,5 l roztoku. To vše probíhalo zhruba 1 měsíc a
zkrmil jsem 300 kg cukru. V druhé polovině září jsem vyndal gabonové pásky a
zároveň zkontroloval stav zásob ve včelstev. Některá včelstva, která se mi
zdála nedostatečně nakrmena, jsem dokrmil. Všechna včetstva mi bez potíží
vyzimovala. Je možné, že podle Vaší teorie lépe využívají skromné snůšky,
které včelám poskytuje letní příroda při pomalém postupném krmení včelstev.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 7:55 AM
Subject: Re: fery


> Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
> plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
> spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
> den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
> počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
> napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
> spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
> polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho
> včelstva
> minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase
> předpokládá
> totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
> kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20
> kilo
> medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo
> zásob
> včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
> oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
> starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
> nástavkovým velkým česnem.
> Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
> obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
> zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
> slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
> krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
> včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
> takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
> polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
> kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
> teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
> Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila
> nebo
> maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
> Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
> těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly
> i
> u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové
> krmítko.
> Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
> nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
> každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
> měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní
> pokusy,
> kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
> krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
> pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké,
> takže
> včely přírodní snůšku nevyužily.
>
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3988
> (20090404) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

A ještě jedna otázečka, překládaly by jste včelky ráno, nebo večer? díky za odpověďi.

Stavební rámky jsem vkládal do včelstev 28.03.2009. Dnes jsem to nevydržel a do jedněch jsem se na jeden podíval. Kolem drátků vystavěná pěkná srdíčka a včelky dál staví. Rámek jsem dal jako sedmý z jedenácti. K plodovému hnízdu jsem dal radši souše pro kladení matky. Teplo je, včelky nosí pyl i nektar, tak se domnívám, že stavební pud se rozjel.

Zdraví Jiří

Koupím hliníkové konve na Med ,Brno a okolí do 50 km.Tel:723476249.

Je to možné, ale nedělal bych to.
Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

On Monday 06 of April 2009 11:30:02 Jozef Kurčina wrote:
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

dd,
jak tu jiz napsal p. Mensik, v dobe kvetu tresni, nebo vlozte stavebni
(prazdny - bez mezisteny) ramek a jakmile zacnou stavet - vkladejte
mezisteny. Pozor na to vyrojeni - pokud napr. vlozite mezisteny do plodiste
tak se stane bud, ze je vcely vystavi a matka zaklade, nebo ze je vystavi a
zanesou sladinou a protirojovy efekt mizi .....

Honza

stavební pud obvykle začíná okolo začátku kvetení třešní, pokud máte nástavky klidně je můšete rozšířit ze spoda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 06.4.2009 11:44:22
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu
>
>
>

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Tak to jsem rád. Šlo mi hlavně o to, jestli jsou s touto výrobnou dobré zkušenosti z hlediska dodržování prevence proti moru (tj. minimálně převaření 117°C alespoň po dobu 60 min). Jsem rád, že jste mě s Pepanem trochu uklidnili. Ono je totiž Olomoucko z hlediska moru poměrně problematické a člověku to dělá vrásky. Na druhou stranu jsem s překvapením zjistil, že Obora (VČELPO) leží od Stražiska jen asi 25km a byla v ochranném pásmu asi tak před rokem. Ono si člověk asi nevybere a musí se holt nevyhnutelně spoléhat na pečlivost a dodržování zásad u zpracovatelů, jistotu asi nemůže mít nikdy (protože na druhou stranu vím, že samovýroba mezistěn není také dobré řešení)... ach jo.
Jen ještě otázku, pokud někdo ví - Stražisko patří taky pod ČSV, jak je tomu u Včelpa, anebo je to podnik na ČSV zcela nezávislý?

24.2.09 Funkcionar ktery vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Vsichni mate moznost byti dobrymi funkcionari a pohnout celym svaze.Uz vidim jak se vsichni hlasite.A vubec,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani tech planych filosofii-Filcka.

Predseda svazu Ludek Sojka:Po pomerne dlouhem rozhovoru jsem ho vyzval k tomu,aby ustrednimu vyboru dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.Pokud se tak stane a budou pisemne znamy duvody Dobiskova nahleho rozhodnuti,O rezignaci bede jednat breznove zasedani UV.

Pro naseho predsedu svazu,je to nahle osobni rozhodnuti a duvodem si toho nevsimat. Kolik ostatnich clenu je vsak presvedceno,ze je to naopak jeho bezmocnost a bezradnost jak pohnout z nefunkcnosti a neucinnosti komisi UKRK a nevsimavosti nad -Zpravami-o nedostatcich praci tajemnika a jeho sekretariatu u predsedy svazu L.Sojky.

Ano my vsichni mame moznost byt dobrymi funkcionari,ale ti nejvyssi nemuseji,mohou provadet intriky a hybat celym svazem.Predseda svou neucasti vlastního postoje k rezignaci presedy Z.Dobiska zastupuje zajmy tajemnika a je proti zajmum vetsiny clenu CSV.

franta

řekl bych ,že mají top kvalitu....

Otázka loupeží včelstev je otázkou inteligence a vědomostí chovatele včelstev. Pokud něco podporuje loupež, je otázkou jak včelař pečuje o unikající úlovou vůni v dobách slídění a když není snůška. Navíc jestli se blbě a nevhodně krmí a ponechává navíc před krmením (po medobraní) k vylízání plásty a víčka na stanovištích .... tak nevím kdo je vylízaný.

Začíná mne iritovat nářek a pochybuji o inteligenci dlouholetých odborníků - chovatelů s takovými báchorkami.

........
>Jiří (195.39.6.30) --- 5. 4. 2009
Re: (35029)
Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.<

promiň já si neuvědomil , že neodpovídám na původní příspěvek ale reaguji na reakci

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fery <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pro Lamaka
> Datum: 06.4.2009 06:44:52
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 4. 2009
> Re:fery (35037)
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lamako
> > Předmět: fery
> > Datum: 05.4.2009 22:57:51
> > ----------------------------------------
> > fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
> >
> > Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> > snad není možný,co je to tu za hovada
> >
> >
> > fery
> > soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> > stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> > To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> > když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> > ke mně loupit,asi nabraly málo.
> >
> >Pro lamako:
> _Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad
> tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka
>
>
>

Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.


R. Polášek

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:fery (35037)

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>Pro lamako:
_Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka

Na Stražisku se vosk sterilizuje v autoklávech teplotou 117 °C + kyselinou sírovou není třeba se obávat. To mnohem nebezpečnější je domácí výroba mezistěn z vosku od zdánlivě zdravých včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mezist?ny
> Datum: 06.4.2009 00:04:04
> ----------------------------------------
> V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze
> Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008
> zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec
> Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto
> mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se
> bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž
> odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde
> seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze
> s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních
> opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?
>
>
>

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/voln?.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>
>

V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008 zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?

Dříve při včelaření v zadovácích bylo jednou z hlavních činností v podletí
zužování česen, aby včely nebyly vyloupeny. Jak převládly nástavky, začaly
se v nich používat mnohem větší česna a spousta včelařů je nechávala
otevřená i v podletí. Jak jsou všechny včelstva v dosahu silná nebo stejně
silná, tak to vícemně nevadí. Ale i tak si myslím, že ty česna jsou tak
velké, že takové úly trpí chronickou skrytou loupeží. Znamená to, že
včelstva z okolních stanovišť jsou na stanoviště cizích včelstev zalétána,
takže když není snůška, automaticky zamíří za sladinou tam. Zvlášť kritické
je, když na stanovišti jsou nějací slaboši nebo třeba slabý oddělek nebo
oplodňáček, který se musí furt přikrmovat, protože zlodějky skrytou loupeží
z něho furt berou zásoby. No a v podletí stačí potom slabý podnět a skrytá
relativně neškodná loupež přejde v likvidační otevřenou loupež. A malé úlky
oplodňáčků nemají na rozdíl od velkých včelstev žádné včelí rezervy, jak
zlodějky povraždí včely v česnu, nejsou žádné další včely.
Co se týká krmení, připadá mi, že nenakrmený úl loupí zhruba stejně jako
nakrmený úl, pokud jsou v něm ještě nějaké volné buňky. Pokud ten nenakrmený
úl má aspoň těch 5 kilo zásob a včely plodují. Pokud nemají žádné zásoby a
už neplodují, tak jsou apatické a neloupí, naopak jim bývá ten zbytek, co
donesou uloupen. Nejvíc asi loupí včely, kterým včelař v podletí vybere med
a nedoplní jim zásoby, ale asi jen krátkou dobu pár dnů. Naopak neloupí
včely, které jsou právě krmeny nebo které týden, 14 dnů po krmení ještě
zpracovávají zásoby.
Oddělek nebo oplodňáček v podletí bych klidně nechal na česnu s průchodem
třebas jenom pro jednu včelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 05, 2009 8:22 PM
Subject: Re:


> Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze
> sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro
> sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v
> háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež,
> kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých
> normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně
> pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco
> donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou
> se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu
> ostatním.
>
> Jiří

fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada


fery
soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí stačit tak při normální zimě o ně přijde.
To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
ke mně loupit,asi nabraly málo.

Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod.
------
Naštěstí nemám sousedy včelaře, takže nemohu sloužit vlastními zkušenostmi.
Ale tohle jsem už mnohokrát slyšel a nemám na to bez vlastních zkušeností názor.
Takže jaké jsou názory zdejší učené společnosti na to, že i dobře připravený oddělek můžou shánčivé včely vyloupit.

Karel

váhy se o dva kg posunuly, na 48 kg
-------
Díky za info. Možná nejenom mě by zajímal způsob zazimování - asi víceprostorové, poloha a jen tak ze zvyku uteplené - neuteplené?

Děkuji, do dneška jsem se domníval, že jen já jsem panikář, kdterý počítá s variantou, že když přijde pozdě jaro, tak silné včely spotřebují i 20kilo. Hlavně po vánocích. :-)

Karel

Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.

Jiří

http://photos1.meetupstatic.com/photos/member/9/1/f/8/highres_3157368.jpeg

překládat lze bezpečně od 12°C

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?eloen? v?el do nov?ho ?lu.
> Datum: 05.4.2009 11:56:24
> ----------------------------------------
> Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>

jAKMILE VYSCHNE VČELY BUDOU PRYČ.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: EZR <miroslav.ezr/=/seznam.cz>
> Předmět: dotaz
> Datum: 05.4.2009 18:01:17
> ----------------------------------------
> Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
> Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
> Děkuji
>
>
>

Stačí aby prámky byly složeny ve stejmém pořadí a je li jich na více nástavků pak musí hnizdo být nahoře

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přeloení včel do nového úlu.
> Datum: 05.4.2009 12:25:08
> ----------------------------------------
> Podle mně je, pokud se rosničkáři nespletli a nepřijde 14 dní březnového
> počasí s nízkými teplotami i přes den. Kvůli nočním teplotám bude třeba moc
> nerozšťourat plodové hnízdo a nový úl uteplit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 05, 2009 11:56 AM
> Subject: Přeloení včel do nového úlu.
>
>
> > Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> > mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>
>

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada

Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
Děkuji

A ty žluťoučké pylové rousky na nožičkách včel přistávajících na česnu, jen radost pohledět. Další dobrá zpráva, sousedovi padly hladem všechna včelstva, šetří na cukru a med prodával za 60,- Kč - konkurence je pryč - když se daří tak se daří.

Mam dva úly na váze a chtěl bych se podělit o tyto informace od 30.09.08---60-----63
6.11.08---56-----59
30.11.08---54,6---57
14.12.08---54,4---56,7
21.01.09---52.5---53
22.03.09---48,5---48,5
1.04.09---46-----46
Dnes je 5 Dubna,neděle 10hodin,váhy se o dva kg posunuly, na 48 kg

Podle mně je, pokud se rosničkáři nespletli a nepřijde 14 dní březnového
počasí s nízkými teplotami i přes den. Kvůli nočním teplotám bude třeba moc
nerozšťourat plodové hnízdo a nový úl uteplit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 05, 2009 11:56 AM
Subject: Přeloení včel do nového úlu.


> Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> mám ještě chvíli vyčkat.

Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo mám ještě chvíli vyčkat.

Pavel:>Ješte bych chtěl dodat že jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci byl spad asi 400 roztočů,<
......
Ten počet po spadu hovoří o dobrém zdravotním stavu včelstva a invazích z okolí. Koupil jste dobře. Plod nebyl na nějakých místech loňského roku z důvodu sucha. Také při pozdních lesních snůškách (s převahou medovice) pozoruji menší plodování. Zřejmě kvůli absenci pylu nebo zkrátka plodový šmytec.

V tuto dobu jsou téměř všechny zásoby včelstva zkrystalované, nemusí to být
cementový med. A v tuto dobu, pokud je včelstvo v rozumném stavu, ani
cementový med nijak nevadí, pokud není tak cementový, že včely obsah buněk
nedokáží vytáhnout ven a vyčistit je, tam by musel pomoct včelař.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 04, 2009 8:26 AM
Subject: varroáza


> dobré ráno.Děkuji všem za rady. Je docela možné že mladušky byly poškozeny
> chladem,asi týden před tím bylo na podložce vyhozeno asi 20 larev,nebo
snad
> i zavíječ byly tam i 2 velké housenky zaviječe.Ješte bych chtěl dodat že
> jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci
> byl spad asi 400 roztočů,ale včelstvo bylo už skoro bez plodu.Včera jsem
ho
> prohlížel,je docela silné,už má 6 rámků plodu,ale taky hodně zásob které
> tak z poloviny tvoří cementový med,původní majitel je choval u lesa kde
> bylo hodně modřínů.Jinak jsem Už žádné delší poškozené včely
> nepozoroval.Hezký den všem.

dobré ráno.Děkuji všem za rady. Je docela možné že mladušky byly poškozeny chladem,asi týden před tím bylo na podložce vyhozeno asi 20 larev,nebo snad i zavíječ byly tam i 2 velké housenky zaviječe.Ješte bych chtěl dodat že jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci byl spad asi 400 roztočů,ale včelstvo bylo už skoro bez plodu.Včera jsem ho prohlížel,je docela silné,už má 6 rámků plodu,ale taky hodně zásob které tak z poloviny tvoří cementový med,původní majitel je choval u lesa kde bylo hodně modřínů.Jinak jsem Už žádné delší poškozené včely nepozoroval.Hezký den všem.

Bylo by to dobré, kdyby ty včeličky měly křídla deformovaná chladem. S větší ptavděpodobností to může být i virové onemocnění deformovaných křídel(jako by se nevyvíjela). Zdá se mi, že se na včelách začínaji objevovat i virové paralýzy. Pokud to někdo pozorujete podejte zprávu.To nás bude více sužovat než varroa. Protože toto většina včelařů nezná.Felix Pečenka

Hlavně na jaře neodvíčkuj plod vidličkou ve snaze naléz tam těch několik samiček jak ti někdo radí!
Honza

Ten "někdo" to už robil a zachránil včelstvo pred skazou práve rýchlym rozhodnutím klieštika zničiť ešte predtým, ako on zničí včelstvo. Otvorenie niekoľkých buniek je vždy rozumnejšie (to včelstvo nepoškodí), či to tak nie je, ako nechať včelstvo z ruinovať, p.Jindra.
Mladé včely s poškodenými krídlami, by ešte mohli byť pri napadnutí plástov víjačkou voštinovou, ale teraz to vylučujem.

na druhem programu čt

Zachovej klid.
Může to být cokoli, pozoruj, čti a ptej se.

Pokud máš na dně podložky, vymeť je, očisti plochu před česny. dej si tam nějakou desku aby jsi viděl zda to pokračuje a zbytečně včely neruš.

Ne každé takové poškození způsobuje roztoč.

Až zjistíš, hlavně na podlořce pod česny kolik toho je a jak to vlastně vypadá, dá se o tom spekulovat.
Včely nevyhazuj, nejlépe vyfoť.

Karel

Ahoj Pavle,
nevěš hlavu a doporučuji ti zavolat na varroalinku v Mladé Boleslavi na číslo 776 113 069.
Hlavně na jaře neodvíčkuj plod vidličkou ve snaze naléz tam těch několik samiček jak ti někdo radí!
Honza

No jestli nejmenovaný včelař má snahu něco udělat a okolí je z toho na zvracení, je to jeho věc. Rovněž běhá li někdo na výstavě po betonové rovné pološe jako srnka s rudlem a on žasne, dobře mu tak. Jedna moje včelnice je na opravdu hrbatém terénu a tak s převážením cca 120 kg mám doopravdy zkušenosti a vím, že to není tak snadné. Já se snažím, aby věci za mnou vypadaly a také k tomu mám dobře vybavenou dílnu, dříve jsem tam stavěl motorová ull a rogala. A šikovných včelařů je spousta, tak nevím, proč nad nimi ohrnovat nos. Proto, že na to nemám??? Zdvihací rudl u mě funguje několik let, není to špatné, ale převedu ho na systém velké kolečko, protože zdolávání terénu bude podstatně snadnější. Zdvihání akušou je chytré a až uvidím někde vhodné komponenty, vyrobím a vyzkouším. Zdraví R. S.

Koupím hliníkové konve na med,20 ks.Nejlépe Brno a okolí do 50 km. jsurovec/=/seznam.cz

Koupím Hliníkové konve na med 20 ks.Nejlépe Brno a okolí do 50 km. jsurovec/=/seznam.cz

Podle toho co jsem včera viděl ve včelstvech při první prohlídce tak na česnech snad ani mladušky být nemohou Zřejmě se jedná o zimní mrtvolky které se líhly v srpnu ještě před nasazením gabonu a včely je vynášejí z úlů. Některé jsou lenivé a nechávají mrtvolky ležet na česnech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varro?za
> Datum: 03.4.2009 07:41:30
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj
> výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými
> křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám
> použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.
>
>
>

Typoval bych spíše poškození plodu nízkou teplotou než varaózu, ta by se
musela automaticky objevit v měli na podložce velkým množstvím roztočů.
Vedle živých poškozených včel by se v podmetu nebo před úly měly objevit i
zbytky kukel nebo i celé kukly před vylíhnutím, když plod v buňkách chladem
rovnou uhynul. Mladší uhynulý plod včely konzumují, takže se v měli
neobjeví
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 03, 2009 7:41 AM
Subject: varroáza


> Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj
> výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými
> křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám
> použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.

Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými křídly.

Najskôr si treba ich prítomnosť potvrdiť. Odviečkovacou vidličkou odstrániť viečka nad plodom a zistiť ich prítomnosť.
Ak sa predpoklad potvrdí, treba konať.
Na zaviečkovanom plode treba urobiť náter M 1, ale možno drastický, ale účinný spôsob, Všetok plod odviečkovať a dôkladne a okamžite urobiť fumigáciu Varidolom. Plodu ešte nie veľa a ten je i tak poškodený a včelstvo nezachránite, takto určitá nádej je, ale jeho dobrý jarný rozvoj závisí od množstva včiel v úli.
Sú i ďalšie možnosti, ale Vy potrebuje zachrániť včelstvo, navyše ak to neurobíte, budete ohrozovať svoje a iné včelstvá vo svojom okolí.

> Mne západ nezajímá, mne zajímá má ekonomika chovu a peníze za komponenty
na
> můj medomet jsou dražší než nějaký předražený rudl. Je to i špatné
> porovnání. Medomet je takřka nezbytný, ale bez rudlu se dá produkovat med.
> Dokážu porovnávat a tvořit, ale to jak hodně, znamená i mou životní
úroveň.


Jenže ten rudl se neprodává tady, ale "tam" a tak je cena nadstavena podle
"nich" a ne podle nás. Akorát zbývá otázka, co by se stalo, kdyby se někdo
rozhodl ten rudl dovážet k nám. Pravděpodobně by prodejce tlačil na to, aby
dosáhl na podstatně nižší cenu s ohledem na místní kupní sílu. Je otázka,
jak moc by to mohl udělat, aby západní včelaři nejezdili ty rudlíky
vykupovat k nám.

R. Polášek

Ty kola, která tam jsou použita, jsou podle odhadu ze stavebního kolečka a
tudíž právě tak dostatečně velké, aby se dalo i s nákladem vyjet z každého
normálního rigolu. Rigol velikosti jedné až dvou cihel na ležato je normální
rigol. Se stavebním kolečkem jsem se svého času najezdil dost, takže něco o
tom vím. Na čerstvě poorané pole asi včely nikdo stavět nebude a na nějaké
jiné ploše, ať už obdělávané nebo neobdělávané někde v lese nebo na okraji
lesa větší rigoly nejsou. Spíše bych viděl omezení v případě ranní rosy
nebo vlhčího počasí, na jílovitějších půdách by se na ty kola nalepila
vrstva zeminy, která by vadila dost. Taky by se tam musely použít boty s
kvalitními traktory, aby to neklouzalo, to by znamelo při práci s tím
rudlíkem dost riziko. Při kočování se včelstvy, nakládání a skládání úlů a
jejich zavážení od vozíku na vlastní stanoviště, které se děje obvykle přes
noc, by to mohl být určitý problém
Úzký rozchod, podle mně by ani tak moc nevadilo, kdyby tam to kolo bylo jen
jedno. Jde jen o to se naučit to balancování. Problém je v takovém případě v
tom mít úl pevně přichycený k tomu přepravnímu prostředku, aby při naklopení
nebo při nečekaném vjetí do díry úl neodstartoval z dopravního prostředku
saltem na zem. To u toho rudlíku je. U stavebního kolečka, protože když já
převážím úly od baráku do lesa, nemůžu je ze zahrady na dvorek dolifrovat
jinak než na kolečku, jsem se po smutné zkušenosti naučil úl vždycky
připevnit popruhem ke kolečku. Úl o dvou nástavcích 39x24 plus vysoké dno a
polonástavek nahoře, svisle uložený na stavebním kolečku a převážený není po
určité praxi a pozornosti při převážení žádný problém. Na rudlíku je při
převážení v šikmé poloze, tudíž jeho stabilita je mnohem vyšší. To, že tam
jsou ty kola dvě a ještě odsazená od sebe stabilitu ještě zvyšuje. Přirozeně
za cenu vyššího odporu hlavně v nerovném terénu. Na druhé straně ty kola
jsou pořád blízko u sebe, takže se s nimi dá v přírodě využít každá trochu
širší vyšlapaná pěšina, která je logicky mnohem rovnější než nevyšlapaný
terén. Jde tedy hlavně o to práci s tím rudlíkem si zažít a naučit se to
balancování. Než se to naučí nebo v případě nepozornosti se nějaký vysypaný
úl objeví, nevidím to ale jako větší problém.
Pohon akuvrtačkou je spíše nouzové řešení, protože naviják o dostatečné
výdrži, dostatečně malém výkonu a dostatečně i s baterií malé hmotnosti se
běžně nedělá. Běžně se dá sehnat naviják zhruba od hmotnosti 10 kilo a při
napájení 12 volty se spotřebou několik stovek watt a to je pro ruční rudlík
příliš "velká ráže". Možná je někde v obchodech pro filmové špiony a v ceně
nového luxusnějšího automobilu...Jako každé řešení "samodoma" má menší
spolehlivost a neustále se na něho musí dohlížet, jinak nefunguje
spolehlivě.


R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 02, 2009 4:59 PM
Subject: Re: Re:


Je to krásné nic proti tomu ale svoje mouchy to má i přednosti fotky jsem
studoval velmi důkladně
Nevýhody
Malá kola: stalo se ti někdy se stavebním kolečkem, že jsi vjel do dolíku
asi tak velikosti jedné cihly? Máš li ho naložené není snadné z něj vyjet
Úzký rozchod: v nerovném terénu se to bude hodně naklánět.
Kladkostroj: vyžaduje stále dobře napnuté lano jinak vyskakuje z kladek. Pro
spouštění prázdného zvedáku musí tento být dostatečně těžký.
CENA
Výhody.
Úzký rozchod. na rovném a zpevněném povrchu musí být velmi snadná manipulace
Pohon akuvrtačkou. Skvělý nápad.
Kladkostroj: je velmi jednoduchý a účinný převod

Pepan

Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.

GP:
A k životní úrovni.
Životní úroveň se nezvedá sehnáním nějakých peněz a potom s tím muset vydělat a splácet. Životní úroveň se zvedá např. uvážlivou investicí. A to je spojeno s hodnotou a hodnocením.
------
Dneska jako by tě všechny burzy vyslyšely. DObré zhodnocení. :-))

Karel

R.Polášek:>Mimochodem 60 tisíc je plus minus
jeden západní měsíční plat, jestli se nepletu, tak to zas tak moc není.
Vzhledem k tomu, co ten rudlík umí. Materiál třeba na nerezový medomet taky
stojí jen pár tisíc a každý včelař za něho zaplatí 20 tisíc i víc, jen to
hvízdne, přitom to je zařízení cca 2x jednodušší než rudlík.<
.............
Mne západ nezajímá, mne zajímá má ekonomika chovu a peníze za komponenty na můj medomet jsou dražší než nějaký předražený rudl. Je to i špatné porovnání. Medomet je takřka nezbytný, ale bez rudlu se dá produkovat med. Dokážu porovnávat a tvořit, ale to jak hodně, znamená i mou životní úroveň. Opakuji, na 90% stanovišť je to nepoužitelné.

K bastlení.
Neopovrhuji a nesměji se bastlířům, protože je to nedůstojne a hlavně hloupé. Obzvláště ve včelařství.

A k životní úrovni.
Životní úroveň se nezvedá sehnáním nějakých peněz a potom s tím muset vydělat a splácet. Životní úroveň se zvedá např. uvážlivou investicí. A to je spojeno s hodnotou a hodnocením.

Taky jsem dnes fasoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 02.4.2009 20:14:29
> ----------------------------------------
> Uz jich mam aj 6 v sobe :]
>
> 2009/4/2 Fero <e-mail/=/nezadan>
>
> > Čo to táraš za nězmysly!
> >
>
>
>

Uz jich mam aj 6 v sobe :]

2009/4/2 Fero <e-mail/=/nezadan>

> Čo to táraš za nězmysly!
>

Čo to táraš za nězmysly!

Z fotky se špatně hodnotí. Zkusil jste někdy rudl či kolečko táhnout místo tlačit když vjedete do rygolu. Úzký rozchod je naprosto v pořádku s ohledem na poloměr otáčení. Podívejte se na vysokozdvižný vozík či paleťák. Samozřejmě že je tam spoustu kompromisů, ale řešení je to geniální. Velká kola jsou také nevhodná s ohledem na páku, tady si naopak můžete měnit těžiště a rudl perfektně vyvažovat a nemusíte tu tíhu vléci na sobě. Je to triviální fyzika ne jak tu někdo psal vkus. Ten je v divadle a na výstavách.

a na závěr snad jen
" Největší držgrešle byla Lakomá Barka. Schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony."
Jan Werich - Fimfárum