Včelařská konference

Omlouvám se že to nepatří do včelaření, ale protože se jedná o nesmyl musím reagovat
... s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně.
Pokud chce mít dotyčný více práce a větší náklady ať postupuje dle výše uvedeného návodu. Ten kdo ale s Roundupem už něco zažil, tak výše uvedené považuje za nesmyls vč. mě. Namazat po poražení do 6 hodin po poražení je nejlepší prevence zmlazků, malá část vyraší - tu je třeba zahubit v červnu až trochu povyroste a obalí se listy. Na první pohled se jedná o vyšší pracnost, ale nestojí to nic než trochu do skleničky a štětec. Látka je aplikována cíleně přímo na místo a ne okolo. Stříkat zmlazky bez namazání v blízkosti včelstev není nic moc navíc takovým jedem jako Roundup. Stačí jen trochu jemného fouknutí a je to tam kde to nemá být.

P.S. Tyto "ihned" nátěry provádíme více než 10 let na všech našich hrázích, protože dnes už nejsou lidi na zbytečnou práci.

Asi bych ještě posečkal s prodáváním medvěda, který ještě běhá po lese - a
nevím, jestli ho vůbec chytím, jak bude velký a kolik jich pochytají
sousedi :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Skrblík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:38 PM
Subject: Za kolik budete prodávat letos ?


Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
Za kolik budete prodávat letos ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3852 (20090213)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole - viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ? Za kolik budete prodávat letos ?

To je možné, že pojmy chov a pšstění mohou druzí zaměňovat, ale včelaři by to dělat neměli.

Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd. sám, s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat o jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky, většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

RP:>Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev.<
........
Blbost. Vezmeš si stříkačku s herbicidem, mačetu a motyku aby jsi to zmáknul? Včelaři s vozem to strčí kam se mu to líbí a často nepřemýšlí. Dělat tak abych nevytvářel problém je princip. Včelař co by se bil v prsa jeménem ZO, že tu nemám co dělat není problém, ale majitel lesa, který dělá nebo platí dělníky problém je, jestli mu mé včely znepříjemňují a obtěžují při práci.

Takže nasadit brýle jestli se nevidí. A jestli se strčí včely k lesní školce nebo k mladé lesní výsadbě je snad pánové jedno. Dělat naní včelař nikdy, tak jak se na lesního dělníka patří, nebude. A pochybuji že by si tu práci navíc zaplatil.

Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

No to by nemusel být marný postřeh. Možná by se takových rostlin našlo i víc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 14:34:21
> ----------------------------------------
> Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
> Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
> kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

Co je natom složitého pronajímám si pozemek za určitých podmínek, kde se to již předem dohodne Nejlépe pak písemně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 15:08:00
> ----------------------------------------
> To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
> pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
> mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
> a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
> nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
> dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
> způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
> včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
> přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
> likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
> chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
> usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
> vysazuji keře, aby byly úly schovány.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>

To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
vysazuji keře, aby byly úly schovány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 09:11:57
> ----------------------------------------
> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> > Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> > ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> > ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> > pracuje a včely tam nemají co dělat.
> > ..........
> > RP:>Tak mě napadlo,
> > má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> > jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> > paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>
>

Vysázená paseka není školka Ve školce se rozmnožují stromky na záhonech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 08:55:20
> ----------------------------------------
> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>

JEŠTĚ PŘESNĚJI

Rostliny pěstujeme
Živočichy chováme
U obojího pak můžeme křížit ( šlechtit ) různá plemena nebo odrůdy.
Oboje pak můžeme také pěstit. Případně stříháním (živý plot nebo psíček)
Tyto pojmy se velmi často zaměňují i v tisku a jiných mediích
DOKONCE TO ZAZNAMENÁVÁM I V ODBORNÝCH STATÍCH

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 21:48:44
> ----------------------------------------
> >SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
> PĚSTOVÁNÍ VČEL
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
> ------------------------------------------------------------
> Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
> včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
> Včely se chovají, prosím chovajííííí.
> JK
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

Tak v tomto případě bych na začátku snůšky v jednom nástavku oddělil od veškerého plodu mezidnem (stačí kus sololitu ) matku se včelami která by normálně kladla a včely by pak se zbývajícího plodu matku vychovaly novou Později bych starou zrušil a mezidno odstranil Včelstvo si spolehlivě matku vychová a ne jednu Když je pak zavčas matečníky odělíš do oplodnčků nebo je izoluješ Budeš těh matek mít z jednoho včelstva víc já to pak mám takto spodní je plod 1 - 2 nástavky - mezidnou a pak odčelek s matkou Jakmile se nová matka rozklade starou zruším a spojím Nepřijdu tak o žádnou snůšku. Někdy je to však takové , že ať děláš co děláš stejně nestačí stromy v zahradě.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 19:55:18
> ----------------------------------------
> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H
>
>
>

Na Slovensku musela vzniknout ideální včelsřská oblast v místech polomů
tatranským lesů po orgánu Kyril? nebo jiném, co polámal ty vrcholové lesní
partie. Loni nebo předloni v létě byly záběry v televizi a místa těch polomů
byla intenzívně červená z kvetoucí tuším vrbovky. To musela být snůška!!!!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 9:20 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se
potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a
potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být
na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to
jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek

Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<

Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice - ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se pracuje a včely tam nemají co dělat.
...........
RP:>Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?<

Roky, kdy se automaticky rojí všechny starší matky a hodně mladých, rojení
nelze zvládnout a včelaři musí strkat roje do různých provizorních bedniček
atd, jsou jen jednou za několik let. Ostatní roky není problém běžnými
opatřeními, hlavně dostatkem prostoru minimálně oddálit rojení z května na
červen a v té době už budou letošní nové matky pro výměnu k dispozici.
Nějaké procento včelstev se ale bude rojit vždy i přes jakákoliv opatření a
je třeba s tím počítat. Zavedené provozní metody počítají všechny s
pravidelnou výměnou matky, některé dokonce s automatickou výměnou už
loňských matek za letošní. Chov nové matky přímo ve včelstvu a to z plodu
původní staré matky, aby se držela genetická linie, je dneska metoda velice
málo používaná. Nejpoužívanější je koupit 1 - 2 inseminované nebo jinak
šlechtěné matky, z těchto včelstev vychovat v malých oplodňáčcích nebo
větších oddělcích mladé přirozeně oplozené matky a ty potom v produkčních
včelstvech měnit.
Problém vidím v tom nedostatku zkušeností, trvá několik let, než se člověk
naučí včelaření a po tuto dobu je učením výnos ze včelstev hodně snížen,
chtělo to po tuto dobu mít jen menší množství včelstev. Radím v první řadě
silně investovat do školicích materiálů nebo kurzů, kde se neprobírá jedno
téma vytržené ze souvislosti, ale kompletní celoroční technologie ošetřování
včelstev pasující na úly a prostředí a kompletně ji převzít. Případně,
protože se jedná o velké množství včelstev, takže ztráta v případě chyb by
byla velká, by se na některé klíčové úkony určitě vyplatilo sehnat
odborníka, který by za nějakou úplatu toto poprvé provedl a tím zaučil.
Hlavně mám na mysli odchov matek, případně jejich výměna ve včelstvech.
Jinak, pokud nebudeš měnit matky, nebudeš dělat protirojová opatření, pokud
budou mít včely dostatek prostoru, dostatek mezistěn ke stavění, nanesený
med bude pravidelně vybírán, tak v běžném roce se vyrojí z loňských matek
odhaduji tak 20 %, z předloňských matek tak 60 %, 30 % udělá tichou výměnu a
10 % půjde se starou matkou do dalšího roku, Z předpředloňských matek, které
by ve včelstvu už neměly být, se vyrojí takových 20 %, 60 % provede tichou
výměnu a 20 % se ani nedostane do nějaké větší síly, přes léto budou
skomírat a v podletí nebo v podzimu odejdou. Z celkového počtu vyrojených
včelstev za rok takových 20 % se vyrojí "do mrtě" nebo se při proletu matka
ztratí a včelstvo skončí. Dá se zhruba říct, že při takovém včelaření bude
vždy cca 1 /3 včelstev v plné síle, která přinese plnou snůšku, zbývající
dvě třetiny budou včelstva, které se rojí nebo která se vzpamatovávají z
rojení z loňského roku, takže nepřinesou nic, přitom náklady budou "požírat"
všechny tři třetiny.
U vyrojených včelstev se obvykle ještě získá první snůška z řepky a ovocných
stromů, počítá se s prvním rojem tak ke konci května. Jestliže po prvním
roji včelař rojení zastaví, ztratí se snůška konce května a většiny června,
ale červencová snůška už může být. Jestliže se rojení nezastaví, zůstane v
úlu včelstvo v síle oddělku, které už z letošní snůšky nepřinese nic.
Kolikrát se nedostane do plné síly ani na zimu...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 7:55 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se
včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H

Sledují celé tyto příspěvky. Mám hodně zkušeností řešení těchto případů u soudů případně ve správním řízení u příslušných obecních úřadů. Že není žádný zákon - to není pravda. Není síce přímo o včelách, ale řídí se to obč. zákonníkem a platí to u všech zvířet včetně včel. Chovem včel a jiných zvířat nesmí chovatel bránit vykonávat obvyklou činnost jiných osob, tedy sousedů atd. Má zkušenost je, že nejméně v 90% nejsou na vině včely, ale sousedské vztahy. Pak nepomůžou ani ploty, keře atd. Nezapomente stanoviště včel projednat předem se sousedy a hlavně sklenice medu dokáže zázračným způsobem řešit spory po žihadle

> Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může
> na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s
> kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak
bych
> ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a
pak
> v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které
už
> nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se
> pak mohli nechat ukecat.

Souhlas. V různé míře vysekávání nevhodných stromků a opatření k rozšiřování
těch vhodných stromků a rostlin by se mělo dělat na každém trvalejším lesním
stanovišti, ale bezpodmínečně se souhlasem správce pozemku. Pod VN vidím
jeden problém. Nevadí, když zaměstnanci v zimě budou kolem včelstev nějakou
hodinu hlučet, pokud už včelstva nejsou "načatá" a s přeplněnými výkalovými
váčky, to by je potom mohlo dorazit. Vadilo by asi, kdyby byla včelstva
umístěna u výjezdu z nějaké takové větší plochy, takže by ten hluk kolem
včelstev trval dny. To by se pak asi muselo nějak domluvit...Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?

R. Polášek

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).
-------
Pokud to bude míň jak 10 metrů od vlastního domu, tak to bude slušné.
Dát si ale včely co nejdál od sebe až k sousedovu plotu česny k němu považuji za neslušné.

Vím o čem mluvím, jako malý kluk jsem vyrůstal v domku, kde měl soused postavený včelín tak, že byl právě 5m od plotu česny k plotu. Naše poloviční zahrádka oproti byla z poloviny pro mě zakázané pásmo.
Přesto z nějakého důvodu chovám včely. Asi mě nakazily:-)

Umístění včel, psů, koček a podobně upravuje hlavně zákon slušnosti. Psaný zákon ani vyhlášky o umístění včel - speciálně nejsou. Jen občasnký zákoník atd.

Karel

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku nebo i zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města.
V tomto případě nemáte pravdu viz můj příspěvek níže!!!

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku neboi zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města. Myslím si
že hluk včelám vadit nebude, spíš aby to na ně nespadlo.
Martin


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 2:59 PM
Subject: Kácení stromů


> Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod
> vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má
> proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo
> zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména
> obdobím.

Pokud prasata jedí a psi umírají tak nevím proč by se včely nemohly pěstovat.Dnes je možné vše i hrnce už budou mít uši.

>ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit,<
-----------------------------------------------------------
anebo některé provedou tichou výměnu.
JK

>SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
PĚSTOVÁNÍ VČEL
JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
------------------------------------------------------------
Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
Včely se chovají, prosím chovajííííí.
JK

Honza:
... že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ....
-----
Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné - stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně včelaření.

Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva. Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní neexistuje.
A asi žádná 100% protirojová metoda.

Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.

Já to časem řešil, ale ne 100%:

- dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
- dost trubčiny
- matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za rojením byla evidentně moje chyba.
- když je čas tak tvořit oddělky a včas.
- a pak je třeba spojovat.
- a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď měnit.

I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o rojení a oddělcích tam bylo dost.
Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď přijde rozuzlení a pointa. :-))

Karel

Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

______________________________________________________________

Naprosto souhlasím s tím, že rojení není založeno na náhodě. Domnívám se, že anatomické trubčice jsou konečnou odpovědí na problematiku latentní rojové nálady. Dosažení vrcholu, po němž nevyhnutelně vzniká latentní rojová nálada, je náhodné? Naproti tomu to, jak podmínky ( genetické předpoklady, vlastnosti matky, interiér úlu, klimatické a vegetační vlivy ) konkrétně udají onu hranici vypuknutí zjevné rojové nálady, jasné není. Nicméně určitě to není založené na náhodě. Rozmnožování, jakožto dílčí fáze vývoje organismu, nikdy není řízeno schody okolnostmi. To by byla vážná evoluční chyba.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho, že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych cyklech 50 na 50 % H

Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.

V tomto prípade sú udržiavacie práce pod vysokým napätím, plynovody, diaľkové vodovody sú vyňaté z lesného fondu a riadia sa výškou porastu. Preto odstraňovanie porastov môže byť robené aj v čase vegetácie.

V rámci mého povolání, jsme prováděli kácení silných topolů přesně v tomto období (stejné počasí) v bezprostřední blízkosti asi 30 včelstev u kolegy z organizace. Vliv to nemělo žádný pokud se nestane to co píše Anton. Kácet se může po celý rok žádný předpis to neomezuje ani zákon č. 114/1992 Sb. ve znění p.p., o ochraně přírody a krajiny. Jen se přijímá obecná dohoda, že by to mělo být v mimovegetační době tj. od 1.11. do 31.3. Údržba pod VN se provádí celý rok. Pokud si bude chtít Vaše kolegyně provést vlastní probírku - ručně, tak ať rozhodně nečeká s namazáním koncetrátu Roundapem až za měsíc. To je úplný nesmysl- natřít nejpozději do 6 hodin po kácení.

Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak bych ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a pak v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které už nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se pak mohli nechat ukecat.

Co se týče období tak teď je to v pořádku.Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.Je to stanoveno i přesným datem ale nepamatuji si ho.Včelám by to vadit nemělo pokud se nestane to co píše pan Turčani.

která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.

Ak nespadne spílený strom priamo na včelstvo. nič sa im zato nestane. včely vydržia aj horšie veci, ako "kácení" stromov. Skôr budú z miesta kde sú včely utekať lesní pracovníci, vysoké tóny, ktoré my nepočujeme včely áno a začnú útočiť.

Klidně Je tovré pak na ten plot zavěsit třeba nějakou folii aby se letová dráha zvedla nad výšku člověka a česna se orientují pokud možno od východu až po západ ve směru co nejdelším k sousedovu pozemku. Žádná vzdálenost není daná zákonem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: SEWIORA <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 13:02:43
> ----------------------------------------
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.
>
>
>

Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména obdobím.

Se sousedem upřesnit opatření u piva v hospodě a jeho rodinu každý rok
"imunizovat" darovaným medem.
Záleží, jak je část sousedovy zahrady sousedící se včelami lidmi používaná.
10 metrů by mělo při uplatnění pár opatření a nehnání věci, počtu včelstev
atd do extrémů stačit na to, aby sousedi o včelách téměř celý rok prakticky
nevěděli, kromě událostí typu sednutého roje atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "SEWIORA" <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 1:02 PM
Subject: PĚSTOVÁNÍ VČEL


> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Možné je všechno (skoro), vhodné to už ale být nemusí. Žádný zákon striktně
neupravuje umístění včelstev. Tady to spíš bude o sousedských vztazích a o
dohodě se sousedem.... (Ani vyhlazení všech včelstev v obci nezaručuje
spolehlivou ochranu před žihadlem, a naopak jsem viděl, jak včelař ometá
včely s plástu holou rukou - a bez žihadla:-) ).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "SEWIORA" <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 1:02 PM
Subject: PĚSTOVÁNÍ VČEL


JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3847 (20090212)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Med z první jarní květové snůšky - řepky a ovocných stromů se vybírá v době,
kdy plod staré matky je už vylíhlý a mladá matka ještě nebo právě začala
klást. Z tohoto důvodu je možné vybrat všechny rámky v medníku a téměř
všechny rámky v plodišti, takže první květová snůška je dobrá. Pak přirozeně
následuje propad, protože včely po zbytek května a minimálně první polovinu
června dohánějí oslabení způsobené výměnou matek, ale měly by zachytit potom
ještě snůšku z maliníku kolem poloviny června, v plné síle potom případnou
medovicovou snůšku a potom nakonec snůšku z lip malokvětých okolo poloviny
července i případné snůšky ještě na začátku srpna. Díky tomu, že je v nich
letošní matka potom snadno zvládají i pozdější přípravu na zimu po polovině
srpna nebo až v září. Jak uvádím, je to metoda, která velice spolehlivě
zamezí rojení a navíc se nemusí používat žádná speciální hejblata pro
výchovu matek. Nemusí se taky lozit v létě každý týden, 14 dní do zadováků,
jak se to musí v jiných případech, aby se potlačilo rojení, stačí tam jenom
lozit kvůli vybírání medu a občas přidání mezistěny. Je fakt ale, že tato
metoda byla vybroušená hlavně pro máloprostorové úly, v nástavcích jsem ji
moc nezkoušel, tam mi zatím vychází, že příliš omezuje proti jiným
technologiím medné výnosy. Potom by se tato metoda taky hodila, kdyby se
rozšířilo placení za opylování tak, že by mohlo tvořit podstatnou část
příjmu včelaře, potom by podobná technologie byla možnost, jak do kočovných
včelínů nebo zastřešených opláštěných kočovných palet nacpat včelstva třeba
až ve třech řadách nad sebou stejně jako to bylo možné v případě zadováků a
tím by se potom mohly stát takové kočovné včelíny pro příjem z opylování
rentabilní. Uvedená technologie taky omezuje rozmnožování roztočů, protože
zavádí přestávku v plodování.
U matek vychovaných zvlášť a potom přidaných do včelstev je problém v tom,
že v té doby, kdy ty matky už jsou, bývají včelstva už v rojové náladě a
přidaná matka je tou rojovou náladou stržená a vyrojí se taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 12:30 PM
Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem


> Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka
> nechá
> v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
> hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou
> matku.
> Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
> zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.
>
> Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som
> nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4!
> a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M
> neploduje, bude k ničomu!
> V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo)
> mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich
> sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to
> len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.

Berte to tak, že možné je jen to, co sousedovi nevadí. Mně by například
nevadilo, kdyby jste jich tam měl třeba 50, samozřejmě, pokud bych je tam už
neměl já :-)
J.T.

> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Nedoporučuji i velmi hodná včela má žihadlo a může bodnout.Vzdálenost zvětšit a mezi sousedem a včelstvem vytvoři překážku ,nasít třeba vysoké rostliny osvědčila se kukuřice.

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Plně souhlasím vychovávat matku na jaře jako protirojové opatření je asi tak platné jako montovat na rakev brzdu.
Pokud zpozoruji že se chce včelstvo roji a vím že matka stále ještě ve včelstvu je tak ho zrojím uměle a to tak že si připravím mezistěny pak celé včelstvo(plodiště) vyvěsím na kozlík před úl dám náběh a sklepávám na ně včely z rámků a vkládám zpět do úlu přičemž vylamuji matečníky a rozděluji plodové těleso mezistěnamy pokud mám jeden nástavek plný přidám další, většinou plodiště dělím do dvou nástavků přičemž do vrchního vkládám dva stavební rámky.Včelstvo se vtáhne do ůlu a má tolik práce že na rojení nemá ani pomyšlení.Většinou takovému včelstvu měním matku v pozdním létě oddělkem.Vůbec nejvíc se mi ale osvědčilo udělat včas oddělky.

Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků.

Aj túto metódu propagoval včelár na stránkach Včelařství, ale zlyhala a ešte aké problémy boli s zmetaním včiel.Robil som po dva roky a skopnčil, definitívne, bolo to len strácanie času. Ak rojenia nie len o tom, že ho zmetiem na medzisteny, je to akt- rituál delenia, ktorý roj musí absolvovať.

Keď som pochopil skončil so všetkými nezmyselnými zásahmi do prerušenia rojenia. Raz sa mi stalo,že som bol každý deň vo včelstve pripravujúceho sa na rojenie, odobral som im poslednú M a včelstvo sa vyrojilo aj bez M. Viem to preto, že včelstvo sa vrátilo do úľa a bolo bez M!!!, M som im po týždni pridal. Tak potom kde je pravda?
Teraz radšej rojenie keď už (začne) podporím a roje (aj tri na jedno miesto) osadím na staré súše a včelstvo predsa len niečo donesie. Niekedy aj viac ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4! a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M neploduje, bude k ničomu!
V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo) mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.

> A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí
> včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím
> nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.
>
> Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci
> rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k
> roju na vetve ako posledná..


Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

R. Polášek

A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.

Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k roju na vetve ako posledná..

Len krátko: urobil som pokus. Pripravil som na jar 10 mladých matiek, pridal so ich do 10 včelstiev pripravujúcich sa na znášku. Včelstvá mladé M prijali a tešil som sa ako som včelstvá prekabátil. Moja radosť bola predčasná, 7 včelstiev sa vyrojilo, 3 nie. V tých 7 včelstvách v čase pridanie matiek už bola skrytá rojová nálada a rojová nálada i napriek novým mladým M sa veselo rojila. Začatý proces rojovej nálade pokračoval ďalej, čo znamená, že sa biologicky zmenené včely (zdurené vaječníky), sa vo väčšine prípadov už nedá zvrátiť. V troch včelstvách,ktoré sa nerojili, predpokladám, nebola skrytá rojová nálada a o možno by sa vôbec neboli rojili.
Tento návod prerušenej rojovej nálady som vyčítal v odbornom včelárskom časopise. Ani pán Kašpar ešte nemusí mať pravdu. Je to zložité.

>Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ..<
------------------------------------------------------------
To ale platí pouze do té doby, než Vás včely přesvědčí o tom, že to neplatí vždy, ale že tomu může být i jinak ...
Ano, včelstvo je živoucí tvor se svými vrtochy a chová se z našeho pohledu podle "Packalových zákonů" a ne podle písma, literatury a našeho přání. O tom jsem se již mnohokrát přesvědčil. Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků. Snažit se takovému včelstvu za každou cenu v rojení zabránit nebývá vždy úspěšné, je to pracné a je to nejlepší cesta k likvidaci včelstva - bezmatečnosti.
JK

Zdravím, chtěl bych se zeptat na ten tmavší med, odkud jste a co je to za med(vodivost, obsah vody, a chut). Vidím že jste správný obchodník, v době krize se zbavit co nejvíce zásob, protože příští rok nás ty zásoby můžou stlačit až na dno.....

Já už mám veškerý med prodaný a tak bych Vás s prodejem pomohl, ovšem za předpokladu, že med je hodně kvalitní.....

I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady.
..........
No a co je tím promyšleným ošetřování myšleno v té publikaci? Předpokládám, že opravdu jen takto chápat protirojová opatření je mylné. Dobrým řešením jak předcházet sexualitě včelstva je ji uměle zavést do způsobů ošetřování, tj. dělit. Výměna matek je jen dílem při této práci.

Předcházení rojení. I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady. Včelstvo převážně naráží rojové matečníky u spodních louček nízkého nástavku ( jsou dobře vidět po nadzvednutí nízkého nástavku). Je možno zasáhnout několika způsoby. Pokud zjištěné rojové nálady snůšková přestávka dlouhá 10-14 dnů, odchytíme matku a ponecháme nejstarší matečník. Za 7-9 dnů je nutné včelstvo zkontrolovat a zrušit případné náhradní matečníky. Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ošetřování včelstev za použití vysokých a nízkých nástavků. Autor František Kašpar. A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.Děkuji za odpověď. Honza

Přeleták je dobrá věc Pokud se přemístťují celé úly. Jakmile jen začnete přemísťovat jen jejich obsah tak je to nejsnadnější způsob přenosů chorob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 11.2.2009 20:07:28
> ----------------------------------------
> Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se
> vyrojí i ta.
> ______________________________________________________________
>
> Přesně tak, nová matka situaci nezmění. Proč by nešlo provádět přelétáky v
> kočovném voze?
>
> //\/\\//
>
>
>