Archiv Včelařské konference

Před 25 léty se tady pro změnu zkoušel systém varování před nálety škůdcú a chorob v zemědělství a po pár letech se od toho upustilo. Údaje se zveřejňovali v rozhlase a výsledkem byla jen větší spotřeba chemikálií. U VMS to nejspíše dopadne stejně. Jelikož každé stanoviště má jiné podmínky tak i na nich musí být odličné stavy nákazy Chce to správně oplikovat techniku léčení a přesně ji napasovat na konkrétní včelnici při dokonalé znalosti vývojových stádií včelstev a varoázy. A komisionální léčba je za těchto podmínek ten největší nesmysl. Léčiva již v polovině července musí být doma protože i každý rok je jiný. Tady pak již záleží na členech jak to svému nákazovému referentu vysvětlí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Texl <ptexl/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 26.12.2008 22:46:32
> ----------------------------------------
> Letos zavedený (resp. propagovaný) VMS není nic nového. Jak píše KJ je to
> věc politická a já bych řekl i věc didaktická. Oficiální složky říkají, že
> se tu monitoruje již 20 let zimní měl a VMS není nic nového. Monitoring u
> vlastních včel nebudu rozebírat-každý je odpovědný za zdravotní stav svých
> včelstev (ale propagoval, doporučoval, vyučoval někdo monitoring u
> vlastních včel?). Ale podělit se s informacemi ostatním včelařům, to už je
> věc názoru a např. i postojem k využití moderní techniky ve spolkové
> činnosti. VMS navíc nám odhalil důležité rytmy v biologii V.d., inicioval
> různé debaty (a konference) jak dál v otázce varroózy atd. Dosud jsme na
> potírání v.d. znali pouze léky z VUD a dotace na úhyny. Kdo monitoroval v
> roce 2007 a reagoval má včely, kdo monitoroval v roce 2008 má zase
> produkty bez reziduí atd. atd. Koho to více zajímá, ať přijede 11.1.2008 do
> Brna – určitě se dozví mnoho zajímavého. Do nového roku vše nejlepší a díky
> za konferenci. Petr Texl
>
>
>

Reaguji na názor kolegy Stonjeka:
Z praxe známe zimní epidemie chřipky. V chřipkovém období máme k dispozici každodenní zprávy, kolik je nemocných na 1000 obyvatel v jednotlivých krajích a kde už nemocnost přesáhla hranici epidemie. Představme si situaci, že by průběh epidemie nezajímal lékaře, státní správu ani média. Skupina občanů se rozhodne zprovoznit na internetu aplikaci, kde dobrovolníci zadají souřadnice bydliště a případný nástup respiračního onemocnění. Je to jistě primitivní, ale v dané situaci nikoliv bez významu. Důležitá je prevence: otužování, dostatek vitamínů, očkování. Ovšem některá rozhodnutí lze dělat až na základě pravděpodobnosti rizika. Např. jít/nejít na koncert nebo poslat/neposlat děti do školy.

Když se vrátím ke včelařině, mohu při zvážení pravděpodobnosti epidemie (reinvaze) přijmout konkrétní opatření: monitorovat všechna včelstva, zkrátit interval odečtu spadu, sledovat invadovanost trubčího plodu, nekočovat za snůškou, aplikovat léčiva. Podobná opatření vždy zvyšují časové a finanční náklady případně snižují výnosy a je smysluplné je aplikovat až při vyšší pravděpodobnosti rizika. A VMS může mimo jiné poskytnout doplňkové informace o nástupu "epidemie" v blýzkém i vzdáleném okolí, i když je u mě zatím klid. Domnívám se, že názory kolegy Stonjeka nejsou zase tak vzdálené. Podle mého názoru VMS spojil "individualisty", kteří chtějí být sami zodpovědní za svá včelstva. Sdílením se individuální informace zhodnocují. Pokud včelař věnuje hodiny vlastnímu monitoringu, bylo by škoda nanajít několik minut k zadání dat do internetové aplikace. Kolega Stonjek popsal případ z praxe, který dokládá, že v projevech varroázy existují velké individuální a místní rozdíly. S tím je třeba počítat a nedělat závěry z malého počtu pozorování.
Bronislav Gruna

Stonjek napsal:
> Tušil jsem, že jsem si nevyzdvižením VMS jako špičkového prostředku v boji s roztočem trochu zavařím. Takže příklad jak VMS funguje v praxi. Je z naší ZO v které všechny podklady o léčení jdou přes mě a tak se nebude jednat o příběh vycucaný z palce a náležitě upravený jak je u některých včelařů zcela běžné. Máme u nás výborného včelaře, učitele včelařství a chovatele matek. Ten v kritickém podletí minulého roku neléčil, protože roztoč mu padal nepatrně. To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu. V jeho těsném sousedství cca 200m vzdušnou čarou, včelařka 60% úhyn další soused 100% a cca 600m přes údolí 100% úhyn a plošné odvčelení, samozřejmě u včelařů, kteří se na svoje včelstva vyflákli. Zmíněný včelař to přežil beze ztrát. Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací pro nejbližší okolí a předpokládejme že v té době budou všichni každý večer na Internetu. Těším se na odpovědi. VMS je jistě zdrojem zajímavých informací, ale až tehdy až když mám jistotu, že u mě je to na 100% a víc už udělat nemůžu. A tím samozřejmě nemyslím bezmyšlenkovité cpaní chemie do úlu. Zdraví R. S.

Naprosto souhlasím s přítelem Grunou.Přítel Stonjek nám nevysvětlil,jak starý praktik dospěl k názoru,že Vd nepadá.
O těch třech v okolí napsal,že se na vše vyflákli.Kdyby jeden z těch tří měl informace od praktika a přesto hlídal spad,přišel by k názoru,že se něco děje a mohl se podle toho zařídit a úhyny minimalizovat.Kdyby to navíc dal na internet a ostatní měli šanci a hlavně zájem se na internet občas podívat,nemuselo k odvčelení vůbec dojít. Pro včelaře,kteří nemají zájem pro včely udělat alespoň trošku něco navíc,tak pro ně nebude VMS ani informace z něj
nic přínosného.Protože ve svém okolí jsme okázaní jeden na druhého,moje včely potkávají i jiné,a tak je i v mém zájmu být informován a informovat ostatní.

Zdravím vás, prosím o radu, jak se chovají včely v zimě. Našel jsem na chalupě v podkroví dosti veliký úl asi od včel, vos nebo sršňů a chtěl bych se ho zbavit, nevím, jestli v něm ještě něco je, mám strach to rozbít.Je možné využít mrazu v chalupě,abych toto hnízdo mohl zlikvidovat? A jak nejlépe? Díkky moc za radu, nevyznám se v tom. Jirka.

Zřejmě jsi ošel vosí nebo sršní hnízdo To je teď prázdné Klidně ho odkliď U vos a sršní zimijí jen samičky zalezlé do nějakých škvír mimo tato hnízda nemusíš se ani bát , že byho na jaře znovu obsadily, přezimující samičky staví vždy nové dílo
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? S?kora <prav/=/jsmoto.cz>
> Předmět: Re: Chov?n? v?el v zim?.
> Datum: 27.12.2008 17:42:04
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, prosím o radu, jak se chovají včely v zimě. Našel jsem na
> chalupě v podkroví dosti veliký úl asi od včel, vos nebo sršňů a chtěl bych
> se ho zbavit, nevím, jestli v něm ještě něco je, mám strach to rozbít.Je
> možné využít mrazu v chalupě,abych toto hnízdo mohl zlikvidovat? A jak
> nejlépe? Díkky moc za radu, nevyznám se v tom. Jirka.
>
>
>

Děkuji panu Ševčíkovi popsal to moc pěkně je vidět,že je učitel včelařství.
Měl bych jednu otazku.Nemam dostatek plemenáčů a matek se chytilo víc než mohu umístit a tak 2 přebytečné třeba i nevylíhlé zaklíckuju.Ony se ale do zítra vylíhnou a co teď? Možná se uvolní místo po oplozené matce?Co teď šoupnout jí tam co to udělá vyjde to nebo bude po ní.
Díky za odpověď.

Tak jsem docela rád, že někteří pochopili, že VMS ve mě žádného nepřítele nemá, pouze se na něj dívám očima praktika, který od včel očekává finanční přínos a ne úhyny a prodělek. Doufám, že uvedený příklad mnohým otevřel oči jak rozdílné výsledky mohou mít včelaři v okruhu 200m. Navíc, kdyby v té době VMS byl a já na výsledky uvedeného špičkového včelaře spoléhal, na jaře bych měl pouze několik včelstev chcípáčků a před chvílí jsem si spočítal kolik by mě tato nedbalost stála financí a ještě teď mě vstávají vlasy hrůzou. Prostě masakr. Teď jsem se podíval na hustotu VMS. V okolí mého bydliště je nejbližší pozorovatel 10 km, další 20 a asi 25 km. Takže za tohoto stavu to pro mě nemá žádný význam. Ale nechci jenom kritizovat, až budu po slunovratu počítat a rozšťourávat trubčí buňky tak tam výsledky pošlu, aby pozorovacích míst bylo víc. Stejně to musím dělat a když to někomu alespoň trochu pomůže... Velký význam VMS spatřuji v propagaci podložek, které se opravdu povedly,jen nejsou nejlevnější a přimlouval bych se za povinné zasíťování všech podložek. Kupodivu můj kritický přístup k VMS zvedl diskuzi, ale kritika čísel dostávaných z Dolu po rozboru směsných vzorků nechalo všechny v klídku. Dost mě to překvapilo! Na závěr bych chtěl požádat Antona, aby napsal jak u nich na Slovensku probíhá boj s VD, jak si obstarávají léčiva, kolik platí za léky, jestli také mají směsné vzorky aj. zajímavé informace spojených s títo tématem. Jsme prakticky sousedé a moc toho o sobě nevíme a jistě nejen mě by to zajímalo. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

>Stačí mít stanoviště včelstev rozmístěna po krajině. Stačí, když se v rámci podnikání v každé obci otevřou sběrny kovů. Stačí, když "kabeláři", tedy zloději kabelů, které kradou na šachtách, na železnici..., mnohdy i pod napětím a za provozu, tyto zbavují izolace ohněm. Těm se v zimním období a za mokra na roztopení ohně velmi hodí suché úly s živými včelami. Stačí, když vám parchanti zporáží taktéž v zimě úly a kovové stojany ukradnou a zpeněží v těch sběrnách. Chodíte snad v zimě ke vzdáleným včelám denně?

To je hrozne, vyplati se tam vcelarit? Predpokladam, ze mate maringotky nekde blizko za mestem kdyz tam chodi na kabely. Chtelo by to nekde hluboko v lese, v kopcich systemem vcelnic, tam se snad toulat nebudou nebo ano? Ja vlastne ani nevim jaka je na mostecku krajina a pylova situace. Ono vcely se kradou i pro kseft, jde jen o to najit odberatele.

Me ted nedavno potesilo, ze cena kovu ve vykupu klesla na par haleru, mam plechova vika to uz se ted vubec nevyplati krast.

ZDRAVÍM PEPÍKU.Já jsem měl v prosklené sekci na dva rámky včely odkud jsem vzal oplozenou matku a měl jsem vylíhnuté zaškolkované další.Pustil jsem tam jednu rovnou očkem dovnitř po jednodenní osiřelosti a druhý den byla pryč.Tak jsem tam asi po dvou dnech pustil další a zase nic.Nikde neměli naraženo a přece jí nevzali.Tak sem tam musel dát stejně zavřenej matečník.Ke konci chovu jsem to zkusil i u oplodňáčku a taky ne.S přidáním neoplozené matky nemám dobrou zkušenost.Třeba bylo málo zásob nebo tak něco co na to mělo vliv nevím.

¨Třeba bylo málo zásob nebo tak něco co na to mělo vliv nevím.
______________________________________________________________

A co třeba otevřený plod? Proč mají být včely dychtivé po nové matce, když si můžou vychovat náhradní matku ,,z vlastní krve,,?

Na přítomnosti, respektive nepřítomnosti otevřeného plodu padá a stojí úspěšnost přidávání a výměn matek. Samozřejmě záleží na celé řadě dalších faktorů, ale obecně lze říci, že na rozdíl od osiřelého včelstva s mladým plodem tzv. beznadějný osiřelec ( včelstvo bez matky, otevřeného plodu a fyziologických trubčic ) přímá prakticky cokoliv, kdykoliv a jakkoliv. Na tomto principu fungují ty nejjistější metody ( např. smetenec ).

Nevím, kdo chodí po kraji, jsou to asi ti, kteří nepracují a dostávají podpory, aby měli čas na zlodějnu. Já jsem je měl již na jedné včelnici pětkrát, naposledy letos při druhé fumigaci jsem zjistil, že nemám el. rozvody / domnívám se, že to nemohlo být ani na pivo/. Poprvé mi sundali celou hliníkovou střechu a ono v květnu týden lilo a lilo či spíše ščilo a.. vše tak dokonale vyčistili, že i podložky pod fum. pásky odnesli ,ale sluneční kolektor neukradli, ten jen utrhl a zlikvidovali s celou střechou. Jak pan Křapka napsal:parchanti, prostě lidský ksindl a jsou asi všude. U dalšího včelaře sházeli úly na zem a odnesli podstavce a schody k včel. vozu.
VMS by měl dělat každý včelař především sám pro sebe - pro vlastní chov jako zásadní chovatelský úkon. Mě velice vadí komisionelní léčení jak ho někde praktikují, již jsem jednou o tom psal a žádná odezva. Každý včelař by měl především dělat léčení /a i VMS/ z vlastního přesvědčení a nečekat, že mu to nějaká komise bude dělat a potom to na ni svádět. Komisi nebo zodpovědné lidi jen na to, aby každý včelař měl k dispozici vše, co potřebuje a aby provedl to, co má / i v zájmu ochrany svých vlastních včelstev/.Od té doby co jsme začali takto pracovat, nemáme v podstatě problémy, zatím co dříve jich bylo vrchovatě.Vždy je lépe dělat něco z vlastního přesvědčení než pro nařízení a z musu.

Do Oplodňáčku či plemenáčů po vyjmutí matky se asi málokdy podaří přidat neoplozenou matku, bývá to zbytečná práce a časová i finanční ztráta.Nutno přidat matečník otevřený nebo zavíčkovaný, ale chráním ho před zlikvidováním /třeba staniolem z čokolády/, celkem se daří /ne vždy/ neoplozená matka v umělém matečníku koupeném či vlastní rukou vyrobeném. Nejlépe je vždy udělat nový malý smeteneček při malém počtu vychovávaných matek, při desítkách či stovkách matek se asi nebejdeme aspoň při trojí obměně, základní podmínka jsou mladušky /předcházející matka musí vše zaklást/.
Koupený matečník je z olastu, čepičku udělám z mezistěny nebo se dá navléci pěkný vyběhlý matečník. Vlastní umělé matečníky stáčím z mezistěny na tužku. konec zaoblím jako jsou matečníky, asi 2x jemně propíchnu.Je třeba pokrmovat.Často se daří téměř 100% výměna, když se nedaří, raději zlikvidovat,tyto včely preferují pouze vlastní.

Pokud je z papíroviny, byly to vosy nebo sršni. Jejich samičky se probouzí
tak na konci dubna, takže pokud je tam příští rok nechceš, je vhodné v
květnu červnu hlídat a hnízda, která jsou v té době velké jako malý míček,
se dá snadno zničit. Případně ještě dříve uzavřít všechny škvíry, kterými by
tam mohly samičky vletět, to se ale obvykle nepovede. Ale na druhé straně
vosy nebo sršni jsou dneska bráni za užitečný hmyz, protože to jsou lovci a
chytají jiný, většinou škodlivý hmyz. A sršni i v noci, protože to jsou i
noční letci. Taky jsou poměrně klidní, neútočí, dokud člověk přímo
neohrožuje je, nebo hnízdo. Takže pokud člověk nemusí denně chodit a
pracovat metr, dva od jejich hnízda nebo pracovat v jejich blízkosti s něčím
hlučným typu cirkulárky, nedělají problémy.
Pokud to hnízdo je z voští, byly nebo možná ještě jsou tam včely,
pravděpodobnost je ale velmi malá. Jestli tam ale živé včely jsou, bude to
každopádně zajímat místní včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 5:54 PM
Subject: Re: Chov?n? v?el v zim?.


Zřejmě jsi ošel vosí nebo sršní hnízdo To je teď prázdné Klidně ho odkliď U
vos a sršní zimijí jen samičky zalezlé do nějakých škvír mimo tato hnízda
nemusíš se ani bát , že byho na jaře znovu obsadily, přezimující samičky
staví vždy nové dílo
Pepan

Tohle nemyslím. Myslím opravdovou plíseň, která často vypadá podobně jako ty
krystalky, ale když se k takovému vosku přičichne, tak není cítit vůni
vosku, ale smrad plísně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 3:00 PM
Subject: Re: skladov?n? mezist?n


Na skladovaných mezistěnách se tvoří jemné krystalky vosky které vypadají
jako plíseň pří višších teplotách pak mizí

pepan

> Nevím, kdo chodí po kraji, jsou to asi ti, kteří nepracují a dostávají
> podpory, aby měli čas na zlodějnu. Já jsem je měl již na jedné včelnici
> pětkrát, naposledy letos při druhé fumigaci jsem zjistil, že nemám el.
> rozvody / domnívám se, že to nemohlo být ani na pivo/. Poprvé mi sundali
> celou hliníkovou střechu a ono v květnu týden lilo a lilo či spíše ščilo
> a.. vše tak dokonale vyčistili, že i podložky pod fum. pásky odnesli ,ale
> sluneční kolektor neukradli, ten jen utrhl a zlikvidovali s celou
střechou.
> Jak pan Křapka napsal:parchanti, prostě lidský ksindl a jsou asi všude. U
> dalšího včelaře sházeli úly na zem a odnesli podstavce a schody k včel.
> vozu.

Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
Právě mezi takovými lidmi se z velkou pravděpodobností velice brzo najde
někdo, kdo se na evidentně nehlídaný objekt podívá zblízka, jestli by se z
toho místa nedalo něco zpeněžit. Když budou včely na místě, kde chodí jen
myslivci, dřevaři, houbaři atd, mezi nimi se tyto typy vyskytují velice
zřídka. Pokud se ale mezi nějakou komunitou roznese, že na stanovištích
včelařů v lesích "leží ladem" kovové podstavce a podobné věci, které se dají
ve sběrnách výhodně zpeněžit, bude to pro včelaření velký průšvih, možná
větší než neléčená varaóza. Je třeba s tím při umisťování včelstev trochu
počítat, stanoviště včel v krajině schovávat, kovové věci používat s
rozmyslem... Z toho důvodu já třebas nově na včelíny zásadně neplánuji
kovovu střechu a když už, tak tenký pozink 0.5 nebo možná 0.8, ale zásadně
s zatepla plošně nalepenou asfaltovou lepenkou, aby pobertové měli s
očištěním takového plechu hodně práce. Hliníkový plech, který je měkký a dá
se jedním pořádným trhnutím servat ze střechy, už vůbec ne. Prostě všechno,
co by mohlo mít po odnesení nějakou hodnotu, nesmí být snadno odnositelné,
musí to dát nějakou práci, aby to vůbec bylo možné odnést. Jinak to všechno
by mělo být podle místních podmínek, někde blízko města s takovou komunitou
se tyto zásady musí dodržovat velice důkladně, někde na liduprázdném místě v
horách ani ne.

R. Polášek

Všichni včelaři pražáci nejsou. Do Poděbrad z Moravy moc včelařů asi
nepřijede. Když už spojení vlakem, tak to musí být místo někde nas hlavních
trasách od Brna a od Ostravy, ideálně by vycházela Česká Třebová, jestli k
tomu můžu něco poznamenat.

R. Polášek
--------
Moraváci to mají snad nejblíž na seminář do Brna. 11.1.2009 :-)

Karel

Zdravím pane Václavku.V případě té prosklené sekce jsem si jistý že tam žádný otevřený plod nebyl a dokonce už skoro ani zavřený a stejně žádnou nevzali a sekci jsem proto zrušil a včely přidal jinam.U toho oplodňáčku jistotu nemám.Trubců tam bylo taky dost tak nevím.

V případě té prosklené sekce jsem si jistý že tam žádný otevřený plod nebyl a dokonce už skoro ani zavřený a stejně žádnou nevzali a sekci jsem proto zrušil a včely přidal jinam.
______________________________________________________________

Teď tomu nerozumím. Psal jste, že jste odebíral oplozenou matku. Proto jsem předpokládal, že se v sekci nacházel mladý plod ( vajíčka, larvičky ). Mohl byste prosím upřesnit tuto situaci?

S pozdravem M. Václavek

Pepíku a další. Přečetl jsem si Veše poznatky k celé problematice přidávání matek atd. Mám dojem, že si nekteří to zbytečně stěžujete. Přidávat neoplozenou matku do včelstva je poměrně složité a vždy s nejistým výsledkem. Tu zatím neoplozenou matku n e l z e kontrolovat do doby než začně klást. S oblíbou ulítně, ale ne česnem, ale při kontrole po vymdání rámku. Její návrat je takřka nejistý. Úspěšně lze přidávat matky vylíhlé v klícce jedině po narkotizování včel. Stejným způsobem lze jíž oplozené matky přidávat do smetenců. Proč si to dělat složité ? Matečník před vylíhnutím stačí napíchnout na jeden rámek se zavíčkováným plodem a příložit k tomu jednu mezistěnu. Vložít to do plemenáče na dva rámky /zbytečně větší množství/. Když nemáme plemenáč, stačí nějaký prázdný nástavek kde tyto dva rámky vložíme. Volný prostor je zcelá zbytečně doplňovat a nebo nějak zmenšovat. Za cca 14 dnů tam nalezneme kladoucí matku, která nám už neulítně a když, tak s největší pravděpodobností se vrátí do stejného plemenáče, nebo tak úpraveného nástavku. Nesmíme tyto chovné úlky stavět do koridoru letavek, ale nějak bokem. Pokud to tak neuděláme, dojde k napadení matek, které se nám budou vrácet ze snubních letů. Mnohokrát jsem od včelařů slyšel "měl jsem tam x počet matek a někdo mi je byl odcizit", ale pravda je zcelá jiná. Plemenáče m u s í m e vždy krmit a to nejlépe medocukrovým těstem.
Samotné přidávání oplozených matek je jednoduché, ale také ne vždy se stoprocentním úspěchem. Záleží na době kdy tuto matku budeme přidávat. Jedina zásada je, že stará jde ven a okamžitě nová ke včelám. Klícka musí být uzavřena a cca za 3 dny když zjistíme, že včely staví na klícce dílo, odstráníme zátku a přes medocukrové těsto jí necháme vyjít ke včelám. Toto včelstvo n e k o n t r l u j e m e alespoň týden. I když už nalezneme kladoucí novou matku, může se najít nějaká včela, která by zaútočila po nové matce. Příjetí matky se pozná jednoduchým způsobem. Včely nehučí, nelezou po vnější straně úlu atd. Těch způsobů přidávaní matek je mnoho a pokud Vám ten vaš výhovuje lépe než popsaný, dělejte to i nadále stejným způsobem.

>Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.

Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.

Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Sýkora Karel:>Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.<
..........
Vážený příteli. Už Vás napadlo, že když si odsouhlasíte ve Vaší ZO to, že veškeré zprostředkované finance přes dotaci D (za opylení, původně na zazimování) vložíte do spolku, který každoročně zaně místo obědů a proplaceného jízdného zakoupí SVÝM ČLENŮM (v přímé úměrnosti včelstva - úl) úlový inventář, je jisté, že včelaři kolem 10 včelstev cca za 10 let budou mít obnoveny všechny úly.

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.
---------------------
$439.95
http://www.mannlakeltd.com/infopage.asp?idPage=5

Karel

Já jsem měl na mysli trvalá stanoviště, kde jsou včely pořád a roky. Ta
pravděpodobnost, že se někdo najde, kdo chce ze stanoviště "těžit" je aspoň
u nás tak jednou za rok, dva roky. Ten měsíc u řepky, tam je mnohem menší
pravděpodobnost, že se někdo takový najde, kromě míst s mimořádně velkou
koncentrací takových lidí nebo by se někdo musel na stanoviště včelstev
speciálně zaměřit. Na řepce bych asi koukal si vybrat místo, kde jsou úly
před pohledem od cesty schovány, pokud to je možné, třeba za nějakým křovím
nebo aspoň ne hned ve vjezdu z cesty na pole, ale aby bylo třeba jít pár
desítek metrů daleko po poli. Je taky dobré tu krádež trochu ztížit, já jsem
uvažoval na takových místech přišroubovat dno úlu k podstavci, případně na
podstavcících, pro dva úly, mít navařená oka a jednotlivé podstavce k sobě
zamknout řetězem. Podstavce na dva úly proto, protože potom se vejdou dozadu
do auta, zatímco úly by se převážely na přívěsném vozíku. Co se týká cesty,
nejhorší jsou podle mně na řepku a krátkodobá stanoviště místní asfaltky
spojnice mezi vesnicemi, kde je klid na to, aby auto s poberty zastavilo a
zdrželo se na pár desítel minut. Případně v létě místní pěšiny, kde chodí
zvěř na diskotéky a vrací se posilněná alkoholem. Zase nějaká dálnice nebo
železnice tak moc nevadí. Pro trvalá stanoviště bych řekl, že vadí i ta
dálnice, poberta z autobusu zahlédne u lesa slibnou budku včelína a když tam
bude i za měsíc, vypraví se to prozkoumat. Ale to jsou, co se týká řepky, z
mého pohledu víceméně jen teorie, já nyní už jen převážím úly na jaře do
lesa a z lesa na podzim zpátky, řepku mi zemědělci na dolet včelstev sejí
tak každý druhý rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:17 AM
Subject: Re: barevní i bílí prostě parchanti.


> >Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
> obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
> nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
>
> Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je
> vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.

Co má společného netýkavka žláznatá s dotacemi pro včelaře v rozpadajících
úlech?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sýkora Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:59 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok
> nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace
> za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu
> skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to
> neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných
> včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Stejnosměrné napájecí napětí 12 až 36 V, regulace teploty spojitá 34°C, přesnost 0,5 °C. Krásné svátky HaF

http://rfprop.com/haf/termobox1.jpg
http://rfprop.com/haf/termobox2.jpg

event.
http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg

Na závěr bych chtěl požádat Antona, aby napsal jak u nich na Slovensku probíhá boj s VD, jak si obstarávají léčiva, kolik platí za léky, jestli také mají směsné vzorky aj. zajímavé informace spojených s títo tématem. Jsme prakticky sousedé a moc toho o sobě nevíme a jistě nejen mě by to zajímalo. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

Na Slovensku platí stále technologický postup boja, ktorý pripravil VUD a kto ho bezo zbytku dodržiava, včelstvá má zdravé. Je to jednoduché: posledný zásah či už pomocou fumigantu alebo aerosolu robíme v poslednej fáze jesene (11.mes.), keď vo včelstvách nie je žiaden plod dosiahnutím prirodzeným spôsobom alebo vedome, včelár M izoluje v malých izolátorov s podmienkou, aby včely ma včely mali prístup k M po dobu 21 dní. Tento posledný dokonale včelstvá očistí od posledných klieštikov, čím dosiahneme nábeh do jarnej sezóny bez Vd. Nárast v sezóne je pomalý, čím zimná generácia je zhľadiska Vd zdravá.
Osvedčený spôsob udržania včelstiev bez enormného nárastu Vd zastavíme vložením 2 pásikov Gabonu PA 92 začiatkom 8. mes., ktorý pôsobí po dobu min. 28 až 34 dní. Na konci tejto fázy je výskyt Vd nulový +- 3-5 Vd. Zmesné vzorky z meliva nerobíme a monitoring v priebehu sezóny na výskyt Vd je lepšie robiť na trúďom plode, je oveľa originálnejšie a jednoduchšie, pretože otvorenie 19 dňového TP, možem urobiť pri každom otvorení úľa.
Posledná fáza boja spočíva v dokonalej fumigácii každého včelstva v polovici 10 mesiaca.
Včelári neradi používajú KM v prípravku Formidol, pretože ten aj tak celkovú situáciu nerieši.
Hubiace prípravky si včelári zabezpečujú cez základnú organizáciu. Dôležité je, aby ich každý včelár mal čas v rukách. Tí čo to dodržujú nemajú problémy s poškodzovaním včlstiev klieštikom, tí ktorí sa spoliehajú na náhodu takisto plačú ako postihnutí u vás.Vo svojom registri majú celý rad výhovoriek, len priamo si priznať, že nepostupovali férove voči svojim včelstvám, si nedokážu priznať.

Mne od roku 1991 neuhynulo ani jedno včelstvo !M som izoloval, v r. 2001 som zmenil v boji taktiku a proti Vd bojujem a úspešne, len tromi fumigáciami bez izolácii M, prvá odľahčujúca 20.8, druhá odľahčujúca 1.10 a poslednú záverečnú okolo 5-10.11. Ako fumigant používam Taktic. Je to jednoduché a pritom enormne lacné. Nemôžem si pomôcť, cez potrebné časové premostenie fumigácií na mojej včelnici som nikdy nezaznamenal reivázie Vd do ošetrovaných včelstiev. Som typický individualista, preto robím to čo si myslím že je najlepšie a nakoniec je to môj majetok.

Tento TP som už niekoľkokrát popísal na tejto stránke, ale ohlas nebol žiadny a čakal by som nejaký dopyt na tieto reálne výsledky. Pritom zakaždým sa rozprúdi bezúčelová špirála otázok a rád, ktorá k ničomu nevedie. Každý včelár si obhajuje až dokrvi svoje pravdy a stačilo by, aby včelár na svojej včelnici si to oskúšal na 2-3 včelstvách

Ako fumigant používam Taktic.
------
Pro ubezpečení - t.j. amitraz/Varidol?

Díky.

Karel

Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
bojím tepelné setrvačnosti.
Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?

Gustav

Požada o dotace a předloří učet o likvidaci ůlu , jak to bylo zlikvidovano , včetně plastu (ůředně).

Je to presne to, čo nám nabalí VUD. Za 100 ml zaplatíte 94,-Sk. Ak si dokážete pripraviť fumigačné papieriky, náklady na 3 fumigácie sú O,70 Sk.

Za 100 ml zaplatíte 94,-Sk
-------
t.j. za 5ml cca 19 Slovenských. Vy tam máte asi přímo dotované léčivo:-) Nebo jsou u nás drahé sklárny. :-))

Karel

Ja som sa asi zle vyjadril, Taktic kupujem v zverolekárni a je s tým problém, pretože lekárnici najradšej predávajú originálne litrové balenie. Včelári si balenie rozdelia, určité skúsenosti mám už viac rokov a a doteraz som nezaznamenal zníženie účinnosti.Oficionálne prípravky objednané cez ZO sú čiastočne uhradené.

Já jsem používal rybářský vlasec nouzově asi před 45 lety. Byl o něco silnější, než drátek, cívka stála nějak kolem 7 Kčs. Včely plodovaly hned napoprvé až k němu, přijímaly jej tedy lépe, než drát. Zatavoval jsem ho kolečkem. Pak jsem si opatřil trafo a kolečko jsem již nevzal do ruky.
Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele A.Turčáni
Odesláno: ne 21.12.2008 18:33
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Rybársky vlasec v praxi

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri
výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho
farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob
zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom
používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri
vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Zkušenosti s líhnutím matek nemám, ale zkušenosti s vytápěním v uzavřeném
prostoru ano.
Levné větráčky z PC vytvářejí obvykle v uzavřeném prostoru intenzívní smrad,
nebude to u matečníků vadit?
Pokojový termostat - jakou má uvedenou hysterezi - hodnota, při které vypíná
vytápění je vždy o něco vyšši než hodnota, na kterou musí teplota ve
vytápěném prostoru klesnout, aby termostat zase zapnul topení. - může to být
u pokojového termostatu až několik stupňů, podle toho, co má spínat. Nevím,
jak moc by těch několik stupnů vadilo matečníkům, rozhodně je ale lepší
hystereze menší. Zase čím je hystereze menší, tím častěji bude topné těleso
spínat a vypínat, což by mohl být problém při spínání bimetalem nebo
relátkem, ale není problém při spínání polovodičem. Taky u žárovek časté
spínání do jejich plného napětí sníží jejich životnost může to být i u
jiných topných těles.
Zdroj tepla, jeho velikost v ustáleném stavu závisí výhradně na tom, jak je
prostor zaizolován. Je optimální, když v ustáleném stavu zhruba polovinu až
2 /3 doby topný zdroj topí a zbytek doby netopí. Pokud je ta doba kratší,
třeba 1 /10 doby topí a zbytek netopí, je tepelný zdroj zbytečně silný.
Tepelný zdroj vždycky topí i nějakou dobu po vypnutí a to ze svého
nashromážděného tepla, takže pokud bude tepelný zdroj příliš silný, teplota
se bude ještě nějakou dobu zvyšovat i po vypnutí, takže tím výhoda přesného
termostatu s nízkou hysterezí bude zmařena. Co se týká konkrétního tepelného
výkonu, zhruba 300 wattovým topným tělesem vytápím na 45 -50 st C 50 litrový
neizolovaný barel, ve kterém roztápím až 3 flašky od okurek s medem a těch
300 watt je na to tak asi ideální. Na líheň matek uvedených rozměrů a
izolace bude tedy 300 watt moc, odhadoval bych tak 50 - 100 watt, možná i
jenom 20 watt. Co se týká topných těles, viděl bych to na 15 - 20 watt
žárovky pospojované tak, aby na nich byla tak třetina napájecího napětí,
kvůli životnosti a kvůli produkci světla, které by mohlo matečníkům vadit.
Případně na výkonové drátové odpory třeba po 10 wattech příslušné hodnoty a
příslušně rovnoměrně rozmístěné, 100 watt v takových odporech bude stát
kolem 100 Kč. Co se týká napětí, viděl bych to na bezpečné napětí 12 volt, v
autě z akumulátoru, doma třeba z nabíječky nebo pc zdroje. 10 wattový
drátový odpor potom může mít hodnotu z řady 22 - 24 - 27 ohmů, kdy odpor 22
ohmů bude při napájení z nabité akumulátorové baterie - má okolo 15 voltů,
mírně přetěžován - bude mít výkon 10.2 watt, nebo silné nabíječky - může mít
ještě vyšší napětí, na 12 voltech asi 6.5 watt, odpor 27 ohmů bude mít na
15 voltech výkon 8.3 watt a na 12 voltech výkon 5.3 watt. Takže viděl bych
to tak na 10 odporů 24 nebo 27 ohmů 10 watt zapájených kvůli vývinu tepla
tak, aby byly půl centimetru, centimetr nad deskou rovnoměrně po celém
spodku líhně.
Co se týká přesnosti nadstavené teploty, je u takových zařízení obvyklé, že
je tam teplota kontrolována ještě běžným teploměrem, buď skleněným nebo dnes
nějakým polovodičovým, aspoň při seřizování a uvádění do chodu, když už ne
pořád.



----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 8:57 PM
Subject: prosím o radu


> Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
> matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
> plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
> miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
> Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
> s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
> s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
> pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
> Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
> dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
> plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
> bojím tepelné setrvačnosti.
> Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
> by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?
>
> Gustav

Na jakých web stránkách je k mání zvratný medomet za 1175 EU? Ten na MANNLAKELTD není zvratný a jestli se nepletu byl by bez dotace! Dík za odpověď. Puppino

Nevím jestli pokojový termostat bude to pravé,teplota by neměla kolísat víc něž 0,1C.Já jsem koupil v GES Plzeň termostat pro napětí 220 V.(prodávají stavebnici cca 200Kč nebo hotové cca 250Kč) Také si ale nejsem jist že bude vyhovovat.Jako čidlo je použit termistor.Při zkoušce reaguje na dotek prstu okamžitě.Bohužel až v práci budu moci udělat nějaké měření.Bednu již mám také připravenou.Je to vlastně plemenáč na 4 rámky vyrobený z truhlářských desek,kde je na obou plochách vodovzdorná překližka a mezi styrodur.Nemá vysoký podmet jen 2 cm.Víko je 5 cm nad rámky na něm podélně dva L profily na navinutí topného kabelu (15 nebo 25 W )Na kraji víka malý ventilátorek a uprostřed víka bude prostrčeno čidlo asi do poloviny rámku.Zatím je vše ve stavu výroby.

I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí, myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Přátelé, rychlý kurz obsluhy této konference.
Napravo od příspěvků je "tlačítko odpovědět na tento příspěvek".
Pokud je budete používat, budou pak funkční i ty další - například zobrazit celé vlákno. Naštěstí jsem si odkaz uložil, jinak bych to byl líný dovyhledávat. :-)

Jentak mimochodem, ty dotace na vybavení - to musí být z ČR, EU, nebo jak? Nějak jsem se ještě nerozhodl je čerpat?
------
Na jakých web stránkách je k mání zvratný medomet za 1175 EU? Ten na MANNLAKELTD není zvratný a jestli se nepletu byl by bez dotace! Dík za odpověď. Puppino
--------
http://www.mezpergeto.hu/6konf_en.html

Karel

Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.
--------
Docela by mě zajímalo, s jakou přesností udržují včely teplotu. Ale jsem líný to koumat?

Ten termobox je skutečně výborný asi jen k převozu mezi stanovišti. Pokud člověk nechce vozit plemenáč nabouchaný včelami.
A v tom případě je od př. Pravdy skvělý tento tip. Za tu cenu něco bastlit? :-))

http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372

Karel

Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. Mohou se tím
spínat jen velmi malé proudy řádově desetiny ampéru a pokud možno neindukční
spotřebiče, jinak se rtuť při spínání a rozpínání pomalu vypařuje a přesnost
Vertexu jde pryč. Takže nějaké relé nebo spínací polovodič je nutný.
Jen si nejsem jistý, jestli přesnost na desetiny stupně je potřebná. To by
jinak vytáhnutí matečníků na 10 minut ven ze včelstva znamenalo jejich úhyn
a tomu tak není. Ono totiž přesnost termostatu na desetiny stupně C je jen
jednou z více podmínek nezbytných k tomu, aby teplota v té líhni byla
skutečně přesná na desetiny stupně a nekolísala. Další z nezbytných podmínek
je správný výkon topného tělesa a případně správné PID charakteristiky
regulačního členu neboli selsky řečeno problémy s tepelnou setrvačností
uvnitř líhně. Jestli není přesnost termostatu na desetiny stupně potřebná
pouze k tomu, aby u nesprávně zvoleného výkonu a přizpůsobení topného tělesa
omezila kolísání teploty uvnitř líhně jenom na pár stupňů C, které ještě
líhnoucí matečníky snesou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 8:32 AM
Subject: Re: prosím o radu


> I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než
> přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty
> zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani
> náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty
> zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí,
> myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak
> bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě
> stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v
> Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná
> nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu
> bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k
úspěchu.
> Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Včelařím na chalupě od 11 let, a osvědčil se mi rybářský vlasec o průměru 0.30 – 0.31.mm. Zatavování jsme zrušily, protože nové dílo při vytáčení se téměř vždy rozpadlo.Vyřešili jsme to tak, že vlasec natáhneme dvojmo a mezistěna je uprostřed.
Napínám ho tahem asi 3kg a natahuji ho háčkem udělaného z měkkého drátu 1mm
Silon je pružný ,tak mezistěnu vsunu dovnitř. Bez zatavování. Značka vlasce a barva je celkem jedno a v každém rybářství vám určitě poradí Vám ohledně vlasce poradí.
A silné vlasce se špatně natahují a blbě se do nich vsouvá mezistěna.
Jan Dohnálek

Ani ne tak přesná teplota a přesný termostat jsou nutné, ale je třeba dosáhnout tu teplotu všude rovnoměrně a pak také dostatečnou rel. vlhkost prostředí.
Viděl bych tam jako vhodný malý ventilátorek třeba z počítače a namočenou houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na to, že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Dobrý den.
Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4 rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč nezcelí.Děkuji za rady.

Dobrý den.
Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4 rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč nezcelí.Děkuji za rady.

> houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na
to,
> že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Proto nesmí být tělísko jedno, ale více malých tělísek rovnoměrně
rozložených . A taky o optimálním výkonu, ne příliš malým, což je logické,
ale taky ne příliš velkým.

R. Polášek

A co skusit místo topného tělíska žárovku co se používá na ohřívání kuřat když se klubou nebo jsou jestě malé.Matky sice nejsou kuřata,ale fungovat v kombinaci s termostatem by to mohlo.
Zdraví pepa

Vnější rozměry : v 58 cm, d 38 cm, hl 36 cm. Materiál : dřevěná deska tl. 2 cm.
Elektronický regulátor spojitý (proporcionální) - plynule nastavuje topný výkon od 0 do max. Snímání teploty lehkým justovaným převodníkem teploty na elektrický signál (malá časová konstanta). Je umístěn v prostoru zadní horní části inkubátoru, kde jsou matečníky. Na boku horní části inkubátoru je ventilátor napájený sníženým napětím, aby docházelo k mírnému promíchávání vzduchu. Topné těleso tvoří velkoplošný zářič (hliníkový chladič tranzistoru umístěný na dně inkubátoru a je vyhříván ztrátovým teplem výkonového tranzistoru. Ztrátový výkon tranzistoru je řízen precizním elektronickým proporcionálním regulátorem na základě porovnávání teploty měřené čidlem s teplotou požadovanou. Funkce inkubátoru je následující : po zapnutí napájecího napětí je topný výkon inkubárotu maximální (nastaven na 60W). Po dosažení požadované teploty dochází ke snižování topného výkonu až do ustáleného stavu. Topný výkon klesá přibližně na 20 W. Vyhřívání vzduchu studeného inkubátoru na požadovanou teplotu trvá asi 20 min. Samozřejmě že příkon se mění v závislosti na okolní teplotě, při ochlazení v noci příkon o něco stoupne, přes den naopak klesne. Termostat prakticky ihned reaguje na otevření dvířek nebo jejich pootevření, kdy okamžitě reaguje zvýšením příkonu. Při zavření dvířek naopak dojde k rychlému ustálení teploty. Inkubátor používám dvě sezóny bez problému s líhnutím matek.
Zdravím HaF

http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg

Sledují stále problematiku líhně - inkubátoru na matky. V ČR je kolem 80 vyšších chovu matek ve kterých se odchováva v průměru kolem 30.000 matek, ale neznám žadného kolegu, který by používal líheň /kromě těch, kteří provádějí inseminaci/. Byl tam dotáz jaká je skuteční teplota ve včelstvu při líhnutí plodu, konkrétně matky. Všeobecně se udává + 35 st. C. Přiznávám se, ža za těch 25 let jsem to nikdy neměřil. Je tam skutečně 35 st. C a nebo 34.8 a nebo 35.2 st. C ??? Jaká je tam skuteční vlhkost ? To včely nějak zvládnou bez teploměru, termostatu, zvlhčování kolem plodu atd. Jak je to skuečně s tou líhní. Dělal jsem to v minulostí. I když jsem tam měl velíce cítlivý termostat, vodu na odpařování, matky se mnohdy líhly bez dokonálých křídel a mnohdy vůbec. Líheň mám někde na půdě a kdo má o ní zájem, dám mu jí. Jsem zcelá přesvědčen, že je to naprosto zbytečná věc při chovu matek. Navíc je ještě otázkou zdá se vám vyplatí chovat cca 10 až 15 matek ? Na matky v chovech jsem dotace a ceny jsou příjatelné pro každého včelaře.
Je poměrně jednoduché matku odchovat, ale při chovu jsou ještě důležité další dva faktory. Matky by jsme měli zásadně odchovávat od inseminováných matek. Cena insm. matky je 800.- Kč /Někdo budete tvrdit, že máte vynikající včely, nic proti tomu/, Další velíce důležity faktor je, jaké matka potká trubce při snůbním letu? I když se matky nechají odchovat v krabici od bot, ale nějaké té chovné zařízení i když minimální, musíte k tomu mít, pak opravdu cca 15 matek nemá smysl chovat na své včeníci.Ježdění na včelnici a také práce něco stojí. Některé příspěvky z pohledu elektroniky jsou velíce odborné, ale něco to také stojí s nejístým výsledkem.

Jsem vyhrabal nějakou zajímavost k tomuto tématu regulace z roku 1952 co mám v knihovně v práci "Plemenný chov ušlechtilých matek s pomocí elektrické líhně" od Václava Jakše a tam je popsán použitý talířkový ehterový regulátor. Rtuťový teploměr je jen jako kontrola. (si lékařský přesný nesetřepávací) Teplota se udržuje mezi 34 až 35 °C. Když stoupne teplota na 34,5°C měl by cvaknout a vypnout. Ten regulátor používal od r. 1946 a vyjadřuje se k němu jako ke spolehlivému prvku líhně. Vlhkost udržoval mechanicky, měl v líhni vlhkoměr (asi vlasový) a nádoby mezi topnými tělesy. Počet nádob podle typu líhně (ležatá, vysoká) a vlhkosti v místnosti kde stojí líheň. Ventilátor propojen na etherový regulátor - zapíná zároveň s top. tělesy a v sérii s odporem pro snížení otáček rotoru. Tepelná setrvačnost byla v líhni pri výpadku el. energie prý v klidu na 4 hodiny. Kontrola probíhala přes sklo.

Viděl jsem takové dvě líhně, jedna byla
........
R.Polášek:>Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. <

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JT <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely mimo z?soby
> Datum: 29.12.2008 10:00:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo
> je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je
> velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4
> rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího
> nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou
> nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez
> zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho
> mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého
> nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč
> nezcelí.Děkuji za rady.
>
>
>

Chci se zeptat čím je nejlepší natřít nové úly ?

Ať dělám co dělám,vyhledavač Gogl odpovídá adresa neznámá.Není někde chyba?

To se taky nezadává do vyhledávače. Toto je přímo adresa, stránky. Tedy kopíruje se do řádky co je ve vyhledávači adresa a běžně to tam začíná právě: http: ...

Takže tam se to zkopíruje a stiskne ENTER.
Stejně tak se tam adresa označí zkopíruje a vloží do textu, třeba sem do příspěvku a pak ostatní postupují obdobně.

V opačném případě se musí vkládat, ale to je nejednoznačné, třeba název výrobku, pokud je nějak specifický.
V tomto případě třeba text z té stránky "8/4 Frame Extractors" google našel, ale s adrsou si neporadil, protože nikde na webu není stránka s takovým "divným" obsahem.

Takže označit následující řádku a vložit do adresového řádku:
http://www.mannlakeltd.com/infopage.asp?idPage=5

V případě, že chyba je někde jinde, omlouvám se za triviální výklad, ale občas taky potřebuji do něčeho uvést. :-))

Karel

Nejlépe ničím.

Podle mě lazurou-lazurovacím lakem a nebo Luxolem.Já s tím mám dobré zkušenosti.Zvenku a pro jistotu zevnitř voskem slabou vrstvičkou.

>Ať dělám co dělám,vyhledavač Gogl odpovídá adresa neznámá.Není někde chyba?
---------------------------------------------------------
Je to rukama. Zkuste zadat "google" nebo google.cz
JK

Pane Ševčík, máte pravdu, co se týká rozšíření líhní mezi chovateli. Živě si pamatuji, jak letos na jaře vystavoval v Nasavrkách na chovech Ing. Titera malou líheň na 12 i 220 V. Jak jsem si ji prohlížel, tak se u mě zastavil jeden z přítomných kolegu a s údivem se ptal, na co by mi něco podobného bylo. Bylo, na spoustu věcí. Jen má tento model jednu zásadní chybu, nevejde se dovnitř horní loučka s matečníky.
Pane Ševčík možná kdyby jste před lety tu líheň trochu líp poladil, dnes byste mluvil jinak. Podle toho co píšete, by to chtělo o maličko přidat teplotu – byly by v pořádku křídla a zmenšit kolísání teploty, třeba by se jich líhlo víc.
Z vlastí zkušenosti vím, že desetiny stupně dělají divy. Tři, čtyři desetinky dolů prodlouží vývoj i o dva dny. A naopak dvě desetinky nahoru už nepřežijí. Ale pokud se vše vychytá, líhne se cca 98% v pořádku. Navíc se před zužitkováním do oploďňáčku nechají prohlédnout před lampičkou, i odhadnout přesněji hodinu vylíhnutí.
Zda se to vyplatí, to je otázka jiná. Můj odhad, na 200 matečníků ročně se to už vyplatí.
Tomáš Jaša
www.vcelarstvi-jasovi.cz

já jsem použil lazuru, konkrétně dixol.

Sleduji diskuzi kolem líhně.Já jsem si vyrobil líheň někdy před 20-ti lety.Mám ji na 32 matečnmíků,které jsou umístěny po 8 ve 4 rámcích.Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia".Topné těleso je provedeno odporovým drátem který je navinut na roštu pod rámky ,takže pokrývá plochu celého dna.Regulátor pracuje s přesností 0,2°C.Nemám v líhni žádný ventilátor pouze pod roštem s topnou spirálou je miska na vodu.Líheň za 20 let co ji používám pracuje bezchybně.Její velikost mi vyhovuje protože chovám matky pouze pro svoji potřebu popřípadě pro známé a když je potřeba tak založím další sérii..Výhodou líhně je,že můžu brakovat matky ještě před vložením do oplodňáčků a mám jistotu,že je v oplodňáčku skutečně matka,kdežto když tam přidám jenom matečník tak tu jistotu nemám.

Fermeží, koupenou ve velkém balení, kdy se dá sehnat znatelně levněji a
hlavně na nové dřevo. Barvou, třeba i odpadní, která ještě jde rozředit,
spíše na dřevo před pár roky natřené fermeží a nyní zešedivělé. Nevím,
jestli to je nejlepší, ale já to takhle používám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 2:09 PM
Subject: natěr úlů


> Chci se zeptat čím je nejlepší natřít nové úly ?

Stanislav Pácl
Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia". Regulátor pracuje s přesností 0,2°.
------
Je to ten návod s termistorem a tišťák do dvojzásuvkové panelové krabice?
Stále mi to straší v dílně, nikdy jsem na to neudělal bednu. :-))

Karel

Příteli T. Jašo. Oba jsme učitelé včelařství a navíc já ještě dlouholetým komerčním chovatelem matek. Oba dobře víme, že chov matek není nic složitého, pouze to chce cvik materiál ze kterého budeme chovat a podmínky pro chov. Nejsem protí líhní matek, ale snažil jsem se prvnímu dotazu odpovědět, že matky lze chovat také bez líhně. Věřte, že vím o čem mluvím. Odhádují, že těch matek jsem bez líhně odchoval cca 10.000 kusů. Matky nelíhnu v žádné líhní ani v klíckách, ale přímo matečníky před vylíhnutím vkládám do plemenáčů kde je jeden rámek 39x24 se včely a s plodem a k tomu dávám jednu mezistěnu a nebo souš.Plemenáč je z prken 15 mm a nemá žádné úteplení. Stanici mám v n.v. 680 metrů. Úspěšnost mám velíce dobrou a pokud je slušné počasí také 100%.Pokud vám někomu líheň výhovuje, nerozmlouvám vám to, líhněte matky i nadále v líhní. Já jsem se snažil vám to výsvětlit, že to jde i bez líhně zcelá jednoduchým způsobem.

Já taky nemám nic proti narážení a dochovu matečníků ve včelstvu. Je mi celkem jasné, jak na to a rozhodně to nikomu rozmlouvat nebudu. Ale když už jsme u popisování metod, tak ta moje. Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám. Po vyjmutí zavíčkovaných matečníků prohlédnu osiřelac a vylámu matečníky, následně přidám dva plásty se starším zavíčkovaným plodem, nechám navonět další misky a ten samý den přelarvuji znova. Tak to jde opakovat každých pět až šest dní, v podstatě do nekonečna. Osiřelec ochotně bere i v snůškových pauzách. Takže veškeré obtěžování včel spočívá pouze v odběru plodových plástů, tím se zároveň řeší rojová nálada a obměna díla.
Nikomu nic nevnucuji, jen zkušenost, z které se možná někdo poučí a vybere třeba jen drobnost pro sebe.

Já tam vidím v tom vylíčení trochu rozpor. Pokud jsou zásoby ze 4 rámků
třetího nastavku do půlky vybrány, musely to udělat na podzim a musel být na
tom místě plod. Potom by zůstaly sedět v tom třetím nastavku. Ale cosi
způsobilo, že přešly na menší část zásob, co byly v prvním nastavku. Druhý
nastavek zřejmě nemá zásoby a funguje jako překážka. Podstatné podle mně
je, pokud ve třetím nastavku jsou rámky, kde jsou zásoby už od spodní
loučky. Pokud se takové rámky položí na včely v zimním chumáči, měly by
dokázat přejít mezeru a spodní loučku a dostat se na ty zásoby. Prázdné
rámky se tedy musejí vybrat a nad včely dát ty se zásobami. Za mrazu, při
teplotě -10, - 15 st C se takové manipulace dají docela dobře provádět. Když
se se včelami zachází bez otřesů - rámky nesmí být přitmelené, dají se včely
rozebrat, přitom vlivem mrazu nevzlétnou. Je možné včelstvo na tak 10 - 20
minut rozebrat, opatrně zpřeházet rámky tak, jak je třeba a potom zase úl
uzavřít. Menší počet včel na rámku se dá, když se trochu vystaví mrazu,
opatrně smést z rámku na ostatní včely v zimním chumáči. Nemělo by to být
za jasné oblohy a za svitu slunce, protože ten by podněcoval včely ke
vzlétnutí. Takže nejlepší doba je asi ráno po rozednění. A protože rámky asi
budou přitmelené, je vhodné to dělat nadvakrát. Jeden den postupně rozebrat
až ke včelám a rámky, se kterými se bude hýbat opatrně uvolnit z propolisu.
Taky se pozná, konkrétně které rámky za které bude třeba vyměnit. A druhý
den to rychle a opatrně provést. Pokud by včely v následujících dnech
nepřešly, zkusil bych přes noc ohřát úl PET flaškami s horkou vodou do
podmetu.
Pak je ale ještě to, jestli to je vůbec potřeba. Protože neplodují, stačí
jím půl,. jedno kilo zásob v pohodě na měsíc. Pokud třeba za 14 dní nastane
nějaké větší oteplení, nejspíš se přesunou za zásobami samy a maniplace bude
zbytečná.
Jinak tady asi málokdo poradí, protože to nikdo nedělal. To nahřátí plástů
se zásobami a vložení mezi by snad mohlo fungovat taky. Já bych to ještě
doplnil přehozením těch plástů v třetím nastavku, plásty plné zásob dát
doprostřed ke včelám. Jak by se včely potom stáhly z hořejšího druhého do
vloženého ohřítého středního třetího, bylo by asi vhodné ten hořejší druhý
prázdný nastavek vyhodit nebo posunout dospodu. Ohřátí by asi nemělo být jen
na pokojovou teplotu 20 st C, ale na teplotu včelstva 35 - 40 st C.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "JT" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 10:00 AM
Subject: Včely mimo zásoby


> Dobrý den.
> Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo
> je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je
> velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4
> rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího
> nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou
> nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez
> zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho
> mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého
> nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč
> nezcelí.Děkuji za rady.

Jen malá poznámka k líhni matek. Nejsem, spíše dříve jsem nebyl příliš zdatný v elektronice, takže již nevím, co tam z té doby je všechno zapojeno - je tomu již bez dvou let čtyřicet, ale stále to pracuje naprosto bez problému a zcela přesně. Vím, že dnes je k dostání téměř v každém městě vše potřebné a naprosto dokonalé.
Chovám matky v líhni i ve včelách. V líhni je to pohodlněnjší , aspoň pro mne, nemusínm otvírat včelstvo, ale jen dvířka líhně.Někdy matečníky nechám ve včelstvu až do zužitkování.
Velikost - aby se tam mohlo zavěsit několik rámků z chovných včelstev . Toto jsem předělal na poličky, kam vkládám kazety podle toho jak se budou matky líhnout. Dříve jsem musel vždy vyndávat rámky a zde bylo možnost utržení matky a nevylíhnutí.Nyní vyndám pouze krabičku s datem.
Topení a teplota - topné těleso tvoří odporový drát stočený, napnutý od stěny ke stěně po celém dnu,, také tam mám několik otvorů na větrání a misku s vodou na odpařování./ měl jsem dříve ještě jednu podobnou tepelnou komoru na doprovodné včely /dříve bylo nařízeno doprovodné včely tepelně ošetřovat - 54°C./ Měl jsem tam topná tělíska keramická, ale ty se neosvědčily pro tepelnou setrvačnost, sice malou, ale škodlivou. Odporový drát se žhaví snad jen na vteřiny, rtuťový teploměr změnu vůbec nezaznamenává. Teplotu v líhni je třeba přesně dodržovat na 35,5°c + - maximálně o 0,5°C. Menší teplota je možná, líhnutí se prodlouží až o dny /,ale co kvalita/, teplota 36°C 100% způsobí uhynutí všeho v líhni.
Uvedu příklad - měl jsem před 20 léty přímo ukázkový "virus černání matečníků".Matky téměř vyvinuté, ale mrtvé. Tři týdny jsem vše desinfikoval, měnil pomůcky i chovná včelstva a vše marné. Podivné však bylo, že ve včelstvech se virus neobjevoval.tam se matky líhly normálně. Při mytí líhně louhem jsem otíral teplměr a on se asi půl cm pohnul. Zapnul jsem líhenˇ, přeměřil teplotu a bylo tam necelých 36 stupNů. Takže poučení: nesprávná teplota v líhni i ve včelstvech zabíjí.Rtuťový teploměr je pouze orientační, spinač a teploměr líhně je zcela přesný, ale neukazuje stupně.

Já jsem používal rybářský vlasec nouzově asi před 45 lety. Byl o něco silnější, než drátek, cívka stála nějak kolem 7 Kčs. Včely plodovaly hned napoprvé až k němu, přijímaly jej tedy lépe, než drát. Zatavoval jsem ho kolečkem. Pak jsem si opatřil trafo a kolečko jsem již nevzal do ruky.
Pepa

Nedovedu si představit používaní vlasce stejným způsobem jako drátu . To je snad ještě horší navlékaní do dírek než u drátu. Pro využití lepších vlastností vlasce by neměl chybět nápad, kterým se drátek nejen nahradí, ale i zjednoduší práce, která by se mohla v budoucnu ještě zjednodušit přípravkem /nahradit automatem/. Začínající včelaři mají nejvíce práce s přípravou rámků.
B.V.

Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám.
______________________________________________________________

Pane Jašo, jak silný osiřelec vytváříte ( kolik plodových rámků, jaké rámkové míry )? Jak početnou sérii matečníků takový osiřelec vychová? Začínáte s chovem rovnou po vytvoření osiřelce? Děkuji za odpověď.
I když chov při matce je také úspěšný, po zvážení pracnosti a problematiky tohoto sytému jsem došel k názoru, že chov v osiřelci je jednodušší a jistější ( hlavně při aplikaci Linhartovy metody nadbytku trubců ). Proto příští rok se hodlám k němu vrátit.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Nevím přesně už co to bylo,ale mám dojem že to byl tenkrát termostat pro akvária a protože jsem v té době ještě "fušoval" do elektroniky a radiotechniky tak jsem upravovil aby byla lepší citlivost.Ale je to už přes 20 let,tak nevím.Na půdě bych možná ještě to staré "amáro" vyhrabal.

Ja pouzivam caj STOMORAN , dostat v lekarni, na 25 litrov roztoku 2 lyzice susenej drogy zabalit do gazy a nechat normalne varit v roztoku. Dostanete lahodnu horku prichut. Vyskusane uz niekolko rokov.
gabi Kominek
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: medovina
< Dátum: 22.12.2008 20:23:21
< ----------------------------------------
< Když jsme u té medoviny, nevíte jak docílit kvalitní mandlové chuti? Kdysi
< dávno na kurzu v Dole říkali, že se musí použít potrav. příchuť, Od dvou
< výrobců jsem jí zkusil a nic moc. Vyrábím zatím pouze přírodní bez
< příchutí, ale potřebuji trochu rozšířit sortiment. Zdraví R. Stonjek
<
<
<

Popis - návod na elektronickú liaheň sa nachádza v časopise Včelár r.1987 str.260. O rok neskôr bola ešte zverejnená elektronická regulácia opäť v časopise Včelár r. 1988, str. 138. Taktiež bol zverejnený celkom slušný návod v časopise Udelej - urob si sám. Číslo neviem, nakoľko mám všetko skopírované. Pokiaľ by mal niekto záujem, môžem to oskenovať a poslať na mejl. Ale trochu to potrvá. V dnešnej dobe by nemal byť ani problém s relatívnou vlhkosťou, nakoľko sú dostupné čidlá. Pred 10-12 rokmi sa cena za takéto čidlo pohybovala okolo 700 korún A dá sa využiť katalógové zapojenie, takže netreba nič vymýšľať. Aká je cena dnes, neviem. Veľa nápadov a námetov sa dá nájsť u slovinských včelárov. Všetko sa dá riešiť jednočipovými procesormi, ale to je problém napísania, odladenia a naprogramovania procesoru.Vojto.
----------

www.inPage.sk ??? Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

http://www.novinky.cz/clanek/157686-video-silvestr-bude-mrazivy-po-letech-bude-skutecne-ledovy-leden.html

Sri... test ... ďakujem.
----------
www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Včera jsem měl ve schránce MV a tam je, že Dol dostal na Slovensku na výstavě medaili za vámi hledaný termostat. Než se pustit do amatérské výroby, není lepší ho koupit hotový a osvědčený? Jinak v MV je pokračování seriálu o rojení, ale protože autor píše stylem Aloise Jiráska na hodnocení je zatím brzy. Michalovi děkuji za recept, možná se pustím do novoroční dávky a tak dám za pár týdnů vědět jak chutná. Jinak já jsem na hořkost používal Vachtu třílistou, prý bezkonkurenční a super, ale mě nenadchla.
Zdraví R. S.

Už jednou jsem tu dal odkaz na lepší výrobek než je dolské Quido a hlavně podstatně levnější. Za tu cenu se to skutečně nevyplatí vyrábět. Zároveň to lze použít i k jiným účelům - k těm je to původně určeno, jako je např. vychlazení nápojů až na 5°C, nebo tam vejde 10 sklenic medu k rozehřátí, apod.. To, že s komerčním výrobkem soutěžíl Dol v Bratislavě mi připadá nehorázné!!!

http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/408236100091041-pod-poklickou/

Šťastný nový rok 2009 a mnoho příjemných prožitků strávených se včelami!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Stonjek:
Včera jsem měl ve schránce MV a tam je, že Dol dostal na Slovensku na výstavě medaili za vámi hledaný termostat.
----
To co nabízí Dol je zřejmě to samé na co tady upozornil př.Pravda, ale za podstatně vyšší cenu. Tedy termobox do auta. Nevejde se do toho rámek.

Pokud někdo převáží matečníky po včelnicích, je to určitě skvělé, jinak se to bude muset nějak vymachrovat. Nejlépe asi zaklíckovat :-)

Karel

Pravda:
Už jednou jsem tu dal odkaz na lepší výrobek než je dolské Quido a hlavně podstatně levnější. Za tu cenu se to skutečně nevyplatí vyrábět
----
Po té co mě tady zarazila diskuze o regulaci teploty na desetiny mě zaujalo tvrzení výrobce že to není profi inkubátor. Regulace jen na 1st C a samozřejmě nějaká odchylka.
Takže mám dotaz. Jaké s tím máte zkušenosti.
Děkuji
Karel

dostal jsem propolis který jsem nasypal do vodky.(standartní láhev).po usazení je ho asi 7mm, barva vodky je už písková.protřepávám už asi 3 týdny.lze tinkturu použít? Lze použít na výrobu také ultrazvuk? předem díky jarda

VÚD samozřejmě podporuje při výměně medailí diplomatickou úroveň v evropských meziEUčlenských vztazích včelařských spolků, ale má bohužel z poznatků ze zjištěné úrovně práce vážné nedostatky při registracích účinných látek. I takto ale funguje "dobře" v situaci coby jedinný výrobce a schvalovač svých léčiv a postupů.

Osobně. Nevím jestli má větší přínos pro mé včely medaile za inkubátor nebo, ale toto se mi zdá mnohem zásadnější, aby byly známy oficiální probádané postupy známé všude jinde v evropě, pro pevné zdraví mých včelstev.

Není logické aby Včelařský Ústav byl schopen toho, aby dal veškeré aktuální data Kontrole veterinárních léčiv(www.uskvbl.cz) do Brna a dal podnět k přepisu veterinárního lékopisu, podle kterého se řídí inspektor SVS? Proč VÚD tedy raději dostává medaile a přitom zanedbává jinou potřebnější práci pro zdraví včel v České republice? Má asi čisté svědomí. Jestli vázne proces registrací nových látek a léčiv a postupů v ČR pro včelařství, moc se z Nového roku neraduji.

Podle zhodnocení odpovědi z této kontrolní instituce z Brna totiž na téma používání kyseliny šťavelové a mravenčí ve včelařství, podle odpovědi zodpovědných pracovníků, veterinární lékař - inspektor může takové veterinární indikace dělat dokonce i ve vyhláškách, ale souhrnně hlavním nedostatkem je, že při otázkách včelařství není úlně harmonizovaný s EU veterinární lékopis prakticky postupy, které zjišťuje VÚD pravděpodobně, nepředává dál.

1)
Registrace je u mravenčí kyseliny coby ú. v.látky, ale chybí v tom seznamu k.šťavelová. Přitom výzkum kyseliny šťavelové byl ve VÚD prý dělán. Asi ne, protože výsledky nejdou vidět. Co je natom zvednout telefon ve VÚ a zavolat do Brna a dát podnět povolit kyselinu šťavelovou?

2)
Registrace kyseliny mravenčí coby účinné látky pro vet. léčiva je aktivní, ale opět jako v prvním případě chybí to zakomponování do veterinárních léčebných postupů, resp. veterinárního lékopisu.

Pevné a co nejméně podlomené zdraví našim včelstvům a našim výzkumníkům i v roce nadcházejícím nejen v roce 2009 přeje G.Pazderka

Na konci listopadu jsem tu psal že jsem objevil na podložce ještě mrtvé trubce.Dnes jsem byl čistit podložky a opět jich tam bylo dost tak jsem se podíval pod víko a přes fólii jsem viděl několik trubců mezi včelami které obsedají asi čtyři rámky v horním nástavku.Tak nevím proč se to děje.Matku mají mladou z letoška ale jestli tam je i teď to nevím.U jiných včelstev jsem žádného trubce nenašel.

Zřejmě nebude oplodněná Má ktomu jen pár dní a v případě špatného počasí kdy nemůže vylétnout tak zůstane bez oplodnění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trubci na podloce II.
> Datum: 31.12.2008 15:07:35
> ----------------------------------------
> Na konci listopadu jsem tu psal že jsem objevil na podložce ještě mrtvé
> trubce.Dnes jsem byl čistit podložky a opět jich tam bylo dost tak jsem se
> podíval pod víko a přes fólii jsem viděl několik trubců mezi včelami které
> obsedají asi čtyři rámky v horním nástavku.Tak nevím proč se to děje.Matku
> mají mladou z letoška ale jestli tam je i teď to nevím.U jiných včelstev
> jsem žádného trubce nenašel.
>
>
>

To asi ne Pepane díval jsem se a kladla.

Už jsem to psal minule, nastavená teplota kolísá u tohoto termostatu +/- 0,2°C, což je naprosto dostačující.

Nechcem byť zlý prorok, ale trúdy vo včelstve prežívajú vo včelstve len preto, že včelstvo je stále v stave zachrániť sa. Matka môže byť mladá ak tam je!, ale je neoplodnená a dlho kládla trúdie vajíčka.
Ja osobne by som urobil zásah do včelstva, prezrel opatrne a ak je bez M alebo je M neoplodnená,sila včelstvaila včelstva. spojil by som ho s iným včelstvom. O tom, že včelstvo má problémy, svedčí i jeho sila udávaná majiteľom,

To asi ne Pepane díval jsem se a kladla.

To ešte neznamená, že kladie oplodnenie vajíčka!

Jak mám provést zásah.Mám je zakouřit a pak teprve vyndat rámek a dívat se?Mám obavy aby se bez zakouření do mě nepustili a tím se odsoudili k umrznutí.Jak provést případné spojení.Přes noviny jako v sezoně a nebo odstranit matku jestli je špatná a přidat nástavek se včelami na ostro nad jiné?

Taky mam u jednich na podlozce trubce :-) Schvalne to mam poznamenane, abych se na jare podival co a jak.

Myslim si (bohuzel nemam z minule peclive poznamky) ze loni jsem mel taky trubce na podlozce a ve vsech bylo vse vporadku.

Ma cenu se do nich vrtat kdyz je takova zima? Nepocka to nahodou do jara? Muzem jim vubec pomoc ted v tuto rocni dobu? Stoji to za to riziko? Na to se ptam od jiste doby sebe :-)


Preji Vam vsem stastny Novy Rok

T.H.


> Jak mám provést zásah.Mám je zakouřit a pak teprve vyndat rámek a dívat
> se?Mám obavy aby se bez zakouření do mě nepustili a tím se odsoudili k
> umrznutí.Jak provést případné spojení.Přes noviny jako v sezoně a nebo
> odstranit matku jestli je špatná a přidat nástavek se včelami na ostro nad
> jiné?
>
>
>

Tak tak, aspon ne ze vnitr

Natrou si to samy :-)

Z venku to pak je jedno, tam jde o cas, penize

Mam ted cerstvou zkusenost s epolexem na krmitka, a laksilem na sololitovy nastavky - maj atest na potraviny - smrdi to jak svin, jedovaty to bude pri natirani jeste vic a levny to rozhodne neni ...

Vazne uvazuju o tom ze nebudu nastavky natirat ani zvenku, pripadne voskem. Takhle od stolu uvazuju o parafinu. Tam je problem jak na to, ale to se jak je videt da vyresit a nastavek bude za par minut natreny. Zda se mi ze mi natirani bere hrozne casu..


T.H.

> Nejlépe ničím.
>
>
>

Lze ji použít ,ale zřejmě bude málo koncentrovaná. Obvykle se dává díl propolisu na dva díly lihu nebo vodky či slivovice. Z vlastní zkušenosti doporučuji použít min 50% líh pak se lépe rozpouští.

...odstranit matku jestli je špatná a přidat nástavek se včelami na ostro nad jiné?

Včelár sa včiel nesmie báť! Pripravte si dobrý dym do dymáku-kuřáku, prácu si treba premyslieť. Opatrne otvoriť úľ, včely nebudú útočiť!, rámiky ticho uvoľniť zo sedla úľa, roztiahnuť trochu rámiky a ticho a zároveň rýchlo ho vyňať z pomedzi ostatných rámikov a prekontrolovať ho či náhodou v bunkách nevidíte nejaký zabutnutý trúdí plod a budete mať všetko jasné. Úľ zatvorte a uteplite a s úpravou môžete počkať do jari, včelstvo by malo prežiť, aj keď majú trúdiu matku.

Takýto zákrok som robil pri nulovej teplote, pridal som včelstvo do úľa naostro v decembri-prosinci), kde sa stratila M. Žiadne mŕtvolky, všetko prebehlo OK, bolo to jedno najlepších včelstiev v prínose medu.

Včely majú asi vrodený pud, ani v takomto prípade nestráca rozum ako človek, pri tomto zákroku som použil teplomer, pri otváraní bola v chumáči teplota 24˚C, po uzatvorení úľa teplota sa v chumáči zodvihla na 32˚C a teplota sa rozšírila i do uličiek a včely sa zoskupili bez strát do kompaktného chumáča. Nenašiel žiadne mŕtvolky roztratená po dne úľa. Takže máte dve možnosti, nad včelstvo položiť odloženec-oddielok s matkou alebo to všetko nechať na jar. Anton

>To co nabízí Dol je zřejmě to samé na co tady upozornil př.Pravda, ale za podstatně vyšší cenu. Tedy termobox do auta.
----------------------------------------------------------
Máte pravdu. Letos (2008)na kurzu chovu matek v Dole byla tato líheň předvedena. Bylo řečeno, že pro její výrobu byl použit termobox do auta (čelní dvířka). Byl použit pouze obal a některé komponenty a VÚD dodal přesnější elektronikou, aby termobox bylo možno použít jako líheň matek nebo na přepravu chovného materálu popř. i na další využití.
JK

Inkubátor máme tak nějak probraný,teď už ho jen koupit nebo jinak realizovat.
Dnes jsem narazil na problém úlová váha.Mám asi 10 hydrodinamických vah vyráběných v Bečově nad Teplou.Bohužel hadičky a sáčky s kapalinou prokousala lesní havěď a zbyla mechanika.Není tu někdo znalý této problematiky.Napadá mě tenzometr a nějaká krabička na přenos dat třeba na PC.

Nestačí jen kosmetické úpravy/VMS/, ale vždy to potřebuje zásadní změnu.
Ta je v kontrole.Ale nesmí být závislá jen na nespolehlivém lidském faktoru.
Provádím focení chomáčů ve skleněných úlech a měřím plyny.
Proč v uteplených dřevěných úlech je zaplynováno a ve skleněných čisto?
Proč chomáč bez problémů prochází ze spodního do 3.nástavku?
Proč ve skleněném přežívá zimu chomáč včel bez problémů o velikosti lidské pěsti a stalo se, že nejsilnější včelstvo ve dřevěném nepřežilo?
Jak rychle to malé včelstvo na jaře dožene ostatní? Lze využít efektu skleníků? Urychlí nám podobný způsob rozvoj včel na jaře?
.Jak zjistit kvalitu matky hned a nečekat rok na výsledek?Vše souvisí s ekonomikou ve včelaření a je plno dalších nezodpovězených otázek. Čteme plno dohadů zda uteplené, či neuteplené úly atd. Zákony v přírodě platí i když je všechny neznáme, a pak taky někdy dochází k technické zvrácenosti mysli.Jednoduchost popisovat složitě vypadá vědecky, ale je to právě naopak.Einstein popsal teorii relativity jen na 17. stránkách. Každý máme jiné zkušenosti. Konečně začalo mrznout, abych mohl zdokumentovat další změny.
Za mrazu se pozná hned, že včelstvo v úlech je v pořádku, protože mráz kreslí na skle proudění vzduchu v úle.
Proto jsou pro mne některé skutečnosti sporné, a jen přáním, uvedené v posledním čísle Moderního včelaře, který je odborným časopisem pro včelaře ČR a na Slovensku. Přesto je třeba si vážit poctivé práce a snahy všech, kteří se na něm podílejí. Není časopisu ani člověka od kterého bychom se něco nepřiučili.Proto díky za něj a taky pokud je zájem chyby časem napravit. Hezkou titulní stránkou je pohled na odborníka ing. Oldřicha Haragsima, CSc, a jeho ruce při výkladu .
A proto přeji nejen správnou volbu a ruku ve včelařině, ale taky hlavně vítr jen do zad všem včelkám, všem včelařům a ostatním lidem nejen v roce 2009.
Vojtěch Bernátek.

PS:
Když jsem už fotil, a koho to nezajímá ať se nedívá na fotoalbum na www.vcelarstvi.nazory.cz, aby zase další včelař neřekl, že by mi svoje včely nesvěřil.Upřímnosti si cením.Tak jen 6 obrázků o úlech musí stačit, abych to nezakřikl a neúspěchy se vyvažovaly s úspěchy i Vám.

Včera jsme měl poprvé na hraní termokameru. Tak jsem zkoušel kromě včel fotit i hoření knotu v různých polohách.

Není mi jasné, jak se myslí to ohnutí do Véčka.
V je příčném průřezu, tedy ohnut podél, nebo v bočním a ohnut napříč?
Osobně si myslím, že podél, ale nemám s tím zkušenosti, tak se pro jistotu ptám. Abych nezkoumal něco co nikdo nedělá:-)

Karel

Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého. Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště /. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo současnou organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu přemístění hlásit?

Já zastávám nyní teorii, že trubci jsou vyháněni jen v poměrně krátkém
období na konci snůšky v létě. Později jsou trubci včelami brány jako jiné
včely, takže pokud se dokáží sami nakrmit nebo vyloudit krmení od včel, žijí
tak dlouho, dokud jim organismus dovolí. Je proto určitá pravděpodobnost, že
matka je v pořádku. Pokud je včelstvo pořád dost silné, zásah do něho nijak
nespěchá, i s trubcokladnou matkou nebo i bez matky včelstvo zimuje v
podstatě stejně, akorát bez matky jsou včely více rozrušené, trochu více
jich hyne a trochu více spotřebují zásob. Domnívám se, že nezanedbatelná
část zimních úhynů spadá na vrub ztráty matky přimáčknutím včelařem při
rozebírání v řijnu nebo listopadu, pokud ve včelstvu už není plod, včely se
obvykle už nijak nesnaží o jakýkoliv plod a do zimy jdou prostě bez matky a
během zimy uhynou.
Za mrazů se včely rozebrat rámek po rámku bez větších problémů dají. Je
třeba je jen co nejméně rozrušit. Znamená to jeden den úl opatrně rozebrat a
povolit opatrně od propolisu co nejvíce přitmelených rámků, které se mají
rozebírat a hlavně ty, na kterých sedí zimní chumáč. Toto nejde udělat bez
rozruchů a otřesů, proto pokud by se to dělalo zároveň s rozebíráním včel,
včely by se rozrušily a dost by jich vzlétlo a zmrzlo. Pokud se rámky jenom
odlepí, možná nějaká včela ze zimního chumáče apadne dolů na podložku a
zůstane tam, ale jinak si včelstvo jen trochu zahučí a zase se uklidní.
Odlepené rámky potom zůstanou minimálně po dobu mrazů volné. Takže jeden den
je vhodné odlepit ty rámky a druhý den to včelstvo rozebrat. Rozebírání je
vhodné dělat za mrazu ideálně tak - 10 st C, bezvětří a v době, kdy na úl
nesvítí přímé slunce, při vyšší teplotě a za slunce včely začínají
vzlétávat. Použití kouře je v tuto dobu nesmysl, včely se stejně za mrazu
nemohou přesunout k zásobám a naplnit si volátko, kouř je jenom podnítí k
vzlétnutí. Vlastní rámky s obsednutými včelami se rozebírají tak, že se
rámek opatrně pomalu odsune na 2 - 3 centimetry od ostatních. Včely se při
odsunování rozpojí, rámek je poté možné zdvihnout a přemístit někde do
bedny. Takhle je možné rozebrat celé včelstvo. Včely na rámcích vydrží i za
mrazu -10 - 15 st C na samostatných rámcích minimálně 10 minut, jejich
tělesná teplota pravděpodobně klesne, ale na rámku s udrží a po sestavení
zpátky do chumáče se zase ohřejí. Při tom mrazu -10 - 15 st C se to dá
udělat prakticky tak, že nezlétne téměř žádná včela, takže "rozborka a
sborka" včelstva se dá provést prakticky bez ztrát. Když je tepleji, včel
vzlétne víc a jsou ztraceny. Matka by měla jít najít ve včelstvu docela
pohodlně, protože ji včely po rozebrání chrání vrstvou těl před mrazem, to
jsem ale neprováděl. Otázka je, k čemu takové rozebírání včelstva je. Já
jsem to dělal, když jsem kdysi nějaký rok zkoušel zimní připojování oddělku
do zadováku. Je to jinak docela zajímavá zkušenost, ale dneska bych
rozebíral včelstvo kvůli výměně matky jen kdybych měl jistotu, že je špatná.
Jenže tu bych měl, jen kdybych viděl, že její plod je stoprocentně trubčina
nebo tak nějak a to bych poznat jen na podzim, kdy bych z nějakého důvodu
včelstvo rozebral a viděl bych tam pozdní zavíčkovaný plod. A napravil to
už na podzim, ne teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 31, 2008 5:54 PM
Subject: Re: trubci na podloce II.


> Jak mám provést zásah.Mám je zakouřit a pak teprve vyndat rámek a dívat
> se?Mám obavy aby se bez zakouření do mě nepustili a tím se odsoudili k
> umrznutí.Jak provést případné spojení.Přes noviny jako v sezoně a nebo
> odstranit matku jestli je špatná a přidat nástavek se včelami na ostro nad
> jiné?

Je to jen o tom jestli na jedné straně za cenu od cca průměrné mzdy za 2
hodiny práce zbastlit regulátor teploty a zabudovat ho do nějaké vlastní
skříně nebo na druhé straně za pár tisíc koupit hotový termobox. Přesnost
elektronické regulace je parametr všem jasný, který se na papíru dobře
vyjímá, ale o skutečném kolísání teploty v místě matečníků neříká skoro nic.
Pokud je termobox špatně udělaný, může mít elektronická regulace přesnost na
desetinu stupně C nebo ještě vyšší a přitom klidně může teplota v místě
matčníků lítat + a - 5 kolem nějaké střední nadstavené hodnoty. Pokud hotový
termobox nemá další přídavné funkce jako to chlazení Peltierem nebo nějaké
funkce dosažené pomocí naprogramovaného mikroprocesoru, je to pořád totéž.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 31, 2008 7:09 PM
Subject: Re: Liahen


> >To co nabízí Dol je zřejmě to samé na co tady upozornil př.Pravda, ale za
> podstatně vyšší cenu. Tedy termobox do auta.
> ----------------------------------------------------------
> Máte pravdu. Letos (2008)na kurzu chovu matek v Dole byla tato líheň
> předvedena. Bylo řečeno, že pro její výrobu byl použit termobox do auta
> (čelní dvířka). Byl použit pouze obal a některé komponenty a VÚD dodal
> přesnější elektronikou, aby termobox bylo možno použít jako líheň matek
> nebo na přepravu chovného materálu popř. i na další využití.
> JK

Pro přemístění včelstva do jiného katastru je zapotřebí mít vyšetření jeho
měli na mor včelího plodu.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Standa Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 9:47 AM
Subject: Přemístění včelstev


Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého.
Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
/. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo současnou
organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu
přemístění hlásit?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3728 (20090101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Letos jsem to zkoušel u třiceti včelstev. U poloviny jsem použil klasický způsob a u druhé V. Pásku jsem příčně přehnul a varidol nakapal do místa přehnutí. knot pak jsem zapálil na obou koncích Vycházel jsem z toho aby teplota pro pro odpaření byla místo délky času vyšší
Při první fumigaci se účinek jevil stejný u obou metod od 3 do 200 kusů
Při druhé fumigaci jsem metody pro kontrolu účinnosti přehodil /činek byl od 0 do 3 kusů u všech 30 včelstev stejný.
Kontrola po aerosolu byl u každé celé skupiny nalezen jen jeden brouk

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Knoty do V p?i fumigaci
> Datum: 01.1.2009 09:42:02
> ----------------------------------------
> Včera jsme měl poprvé na hraní termokameru. Tak jsem zkoušel kromě včel
> fotit i hoření knotu v různých polohách.
>
> Není mi jasné, jak se myslí to ohnutí do Véčka.
> V je příčném průřezu, tedy ohnut podél, nebo v bočním a ohnut napříč?
> Osobně si myslím, že podél, ale nemám s tím zkušenosti, tak se pro jistotu
> ptám. Abych nezkoumal něco co nikdo nedělá:-)
>
> Karel
>
>
>

Pro přemístění mimo katastr není potřeba vyšetření, ale vyjádření příslušné SVS
není to jedno a to samé
Pozor na správní obvod a katastr obcí. Také to není stejné a žádný předpis to v našem případě neřeší.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Přemístění včelstev
> Datum: 01.1.2009 10:28:10
> ----------------------------------------
> Pro přemístění včelstva do jiného katastru je zapotřebí mít vyšetření jeho
> měli na mor včelího plodu.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Standa Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 01, 2009 9:47 AM
> Subject: Přemístění včelstev
>
>
> Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého.
> Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
> /. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo současnou
> organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu
> přemístění hlásit?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3728 (20090101)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Vy nejste výzkumníci ,ale pitomci.Pak se nedivme,že těch roztočů se nemůžeme zbavit.Knot se má zapálit zavěšený!!!!

Není mi jasné, jak se myslí to ohnutí do Véčka.

Zložiť po dĺžke osi fumigačného papierika.

Vy nejste výzkumníci ,ale pitomci.Pak se nedivme,že těch roztočů se nemůžeme zbavit.Knot se má zapálit zavěšený!!!!

Nuž priateľ, je som ten pitomec-hlupák, čo to už robí 22 rokov spôsobom zohnutia poapierika po dlžke do V-éčka a čo je hlavné, vždy fumigant kladiem do podmetu na nehorľavú podložku (amitraz sa vždy teplotou odparí, npr. umakart.Včelstvá mi nekolabujú, nehynú, nezi,ujem žobrákov (celkom 74 vč.) a sú v dobrej kondícii.

Posledný úhyn som mal v r. 1988, keď použitý spôsob (zaviečkovaný plod) som ešte nemal dobre preverený. Ešte dodám, že 7 posledných rokov robím boj len pomocou amitrazu, predtým som zapájal do boja aj GABON. Ja som nakoniec za to, aby sa nariadenia dodržiavali, no ja patrím ľuďom, ktorí často experimentujú a hľadajú nové možnosti, ktoré zachovajú život včiel a sú ekonomicky výhodné.

Možno moje včely sú iné ako vaše, možno moje Vd. sú "slabšej" kondícii a od strachu sa nerozmnožujú, ale fakty nepustia!? trochu žartujem, ale so spôsobom, ktorý používam som spokojný a spokojné sú i včely.

Protože řeším stejný problém jako je dotaz, tak jsem otevřel na stránkách ČSV odkaz na Metodické pokyny SVS, kde je to pokud se nemýlím jasně napsané, kdy je zapotřebí rozbor na mor. /je to pokyn pro rok 2009 - metodika kontroly/ Mimo jiné, při přemístění včel /přemístění, ne kočování/ je nařízen rozbor pouze při přemístění mimo kraj. A ještě k nahlášení přesunu. Ve Včelařství 5/2008 se píše : ,, v každém případě je žádoucí veškeré prodeje a přesuny v rámci okresu a kraje nahlásit na KVS, nebo inspektorát,, Ale není napsáno ,že je to povinností. Ale myslím si, že to není až zase takový problém to na příslušnou VS nahlásit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Přemístění včelstev
> Datum: 01.1.2009 10:28:10
> ----------------------------------------
> Pro přemístění včelstva do jiného katastru je zapotřebí mít vyšetření jeho
> měli na mor včelího plodu.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Standa Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 01, 2009 9:47 AM
> Subject: Přemístění včelstev
>
>
> Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého.
> Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
> /. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo současnou
> organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu
> přemístění hlásit?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3728 (20090101)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pravděpodobně půjde o to, jak se na věc dívá příslušná KVS. Její stanovisko
patrně bude ovlivněno vývojem nákazové situace v dané lokalitě. Podle toho
také svou vyhláškou zatíží včelaře více, nebo méně.
Jako povinnost mít vyšetření měli na mor včelího plodu pro převoz včelstev z
jednoho katastru obce do druhého, interpretoval na posledním zasedání OV ČSV
v Trutnově nařízení KVS Královéhradeckého kraje její místní okresní
inspektorát, ústy jeho šéfa MVDr. Merty. V jiných oblastech může být situace
jiná.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 1:32 PM
Subject: Re: Přemístění včelstev


Protože řeším stejný problém jako je dotaz, tak jsem otevřel na stránkách
ČSV odkaz na Metodické pokyny SVS, kde je to pokud se nemýlím jasně napsané,
kdy je zapotřebí rozbor na mor. /je to pokyn pro rok 2009 - metodika
kontroly/ Mimo jiné, při přemístění včel /přemístění, ne kočování/ je
nařízen rozbor pouze při přemístění mimo kraj. A ještě k nahlášení přesunu.
Ve Včelařství 5/2008 se píše : ,, v každém případě je žádoucí veškeré
prodeje a přesuny v rámci okresu a kraje nahlásit na KVS, nebo inspektorát,,
Ale není napsáno ,že je to povinností. Ale myslím si, že to není až zase
takový problém to na příslušnou VS nahlásit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Přemístění včelstev
> Datum: 01.1.2009 10:28:10
> ----------------------------------------
> Pro přemístění včelstva do jiného katastru je zapotřebí mít vyšetření jeho
> měli na mor včelího plodu.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Standa Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 01, 2009 9:47 AM
> Subject: Přemístění včelstev
>
>
> Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého.
> Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
> /. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo
> současnou
> organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu
> přemístění hlásit?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3728
> (20090101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3729 (20090101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ze ZDRAVOTNÍHO HLEDISKA je tomto rozhodující pohled doktora inspektorátu okresní SVSky, který má nastarost včely. Ten vydá třeba i písemné povolení, pokud to bude potřeba kvůli starostlivým lidem. Ze stanoviště na stanoviště se dá přesouvat, pokud je v pořádku situace s nebezpečnými nemocemi a pokud jsou, tak k tomu i výsledky vzorků.

Z REGISTRAČNÍHO HLEDISKA je potřeba vyčíst z katastrální mapy adresu nebo alespoň název územní traťě(to je lokální dělení míst na mapě) a udělat změnu u ČMSCH, který registr hospodářských zvířat spravuje. To bych udělal přes formulář hlášení na kterém napíšu že jde jsou změny v adrese stanoviště.

http://www.cmsch.cz/docs/evid_vcelstev.doc

Je potřeba jestli se jedno stanoviště v rámci jednoho katastrálního územního označení trvale přesouvá, udělat asi nejlépe změnu názvu v kolonce "adresa". Číslo stanoviště by zůstalo. To bych udělal pokud jde skutečně o jedno kú. Mimo by byla pravděpodobně situace, kdy jedno zanikne a druhé se nově kompletně zaregistruje. Z takového výpisu vzít iniciály pro další registraci na obci.(viz níže)

Pokud jde o obecně správní záležitosti, je potřeba nahlásit TRVALÝ PŘESUN včelstev na obci či městu nejlépe s kopií mapky. Jde o zákon o rostlinolékařské péči. (povinnosti kvůli zbytečným otravám včelstev postřiky)








.........
Standa Petr (81.30.230.129) --- 1. 1. 2009
Přemístění včelstev
Můžete mi poradit ohledně přemístění včelstev z jednoho města do druhého. Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště /. Jedná se o místo ve stejném okrese, bez výskytu moru, ale mimo současnou organizaci. Je třeba udělat vyšetření na mor nebo jiné nemoci, nebo někomu přemístění hlásit?

Už to tu víckrát padlo, pokud do včel půjdete a bude -5°C včel z rámků
vzlétne minimálně, pokud budete čekat na "příznivější" teploty, třeba
+5°C, tak včel vzlétne mnohem víc, ale moc se jich zpět do úlu nevrátí.
Rozhodně bych na ně nešel s kuřákem, pokud by se při rozebírání
rozrušily a začly létat, všeho bych nechal, včely zavřel a šel domů.


I když matku uvidíte, že je oplodněná nepoznáte a plod tam být v tuto
dobu nemusí.... Já bych počkal do jara a řešil to až po prvních
proletech - buď jim nic není = OK a nebo mají špatnou matku = matku
odstranit a spojit s jiným včelstvem.


V každém případě máte příležitost udělat velkou včelařskou zkušenost,
pokud jsou u vás minusové teploty vyrazte se do nich podívat, zjistíte
jak se včely v zimě budou chovat, což se vám bude do budoucna určitě
hodit a třeba něco zajímavého najdete, co přítomnost trubců objasní.
Tento zásah ale nepovažuji za nutný a proto pokud by se včely nějak
rozrušily a začly létat, tak bych je složil zpátky, zavřel a šel domů.


petr j.



Míra.P napsal(a):
> Jak mám provést zásah.Mám je zakouřit a pak teprve vyndat rámek a dívat
> se?Mám obavy aby se bez zakouření do mě nepustili a tím se odsoudili k
> umrznutí.Jak provést případné spojení.Přes noviny jako v sezoně a nebo
> odstranit matku jestli je špatná a přidat nástavek se včelami na ostro nad
> jiné?
>
>

No na Slovensku je to oficiálna metodika ošetrenia..... =-O
----------
www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště /.
........

Ještě dodám, že těch 10 km je na jedno katastrální území docela dost a málo pravděpodobné, že jde o jedno a to samé území.

Tdy je mapa kolem rozlišení 1:37000 jsou vidět růžově čáry hranic kú.

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/pda/Mapa.aspx?typ=CR&id=0

Potom je potřeba zjistit pro změnu z číselníku "kód katastrálního území", ten je pro exel např tady:
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-CISE_KUAP

Příteli, Vaše konstatování, že ti, co určité věci dělají trochu jinak, než je přikázáno z vrchu, jsou pitomci, mě trochu udivuje a uráží. Inkvizice a jí podobné organizace si dělaly nárok na rozhodnutí, co je správné a jak se co má dělat, a tím bránily pokroku. Určité zásady použití léčiv ( v tomto případě) se musí dodržovat, ale určité modifikace aplikace mohou vést k zjednodušení použití léčiv a k menšímu vyrušení včelstev, při stejném účinku. Fumigační pásky ve tvaru "V" ve vysokém podmetu rovněž používám a s účinností jsem spokojen. Rovněž několik mých přátel.
Přeji pěkný a medu plný Nový rok.

Jiří

Pepane. Každý přesun musí být se souhlasem veterinární správy. Aby si dostal souhlas m u s í š mít vyšetření na původce moru včelího plodu. Pokud to někde někdo dělá jiným způsobem, porušuje nařízení Státní veterinární správy. Výšetření je jednoduchá záležitost. Stačí poslat vzorek měli a samotné výšetření stojí 450.- Kč

Kde vezměš v létě měl a jak to dělají kočovní včelaři kteří jezdí opylovat kultury ? TAM NENÍ ČAS ČEKAT NA NĚJAKÁ VYŠETŘENÍ

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 01.1.2009 15:55:47
> ----------------------------------------
> Pepane. Každý přesun musí být se souhlasem veterinární správy. Aby si
> dostal souhlas        m u s í š mít vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Pokud to někde někdo dělá jiným způsobem, porušuje nařízení Státní
> veterinární správy. Výšetření je jednoduchá záležitost. Stačí poslat vzorek
> měli a samotné výšetření stojí 450.- Kč
>
>
>

NA 10 KM MŮŽE TĚCH ÚZEMÍ BÝT I 10 kAŽDÁ VESNICE MÁ SVŮJ KATASTR a dokonce některé stojí i na více katastrech nebo domy v jednom katastru spadají pod správu druhého OÚ JE V TOM NEUVĚŘITELNÝ ZMATEK NEB KATASTRY VYCHÁZEJÍ JEŠTĚ Z ÚZEMÍ JEDNOTLIVÝCH PANSTVÍ PŘED ZRUŠENÍM ROBOTY . VÝMĚRY JEDNOTLIVÝCH KATASTRŮ SE OBVYKLE POHYBUJÍ NĚKDE mezi 200 - 1000 hektary Velká města mohou stát i na desítkákách katastrů.
Caps look je hrozná klávesa

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 01.1.2009 14:23:00
> ----------------------------------------
> Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
> /.
> .......
>
> Ještě dodám, že těch 10 km je na jedno katastrální území docela dost a málo
> pravděpodobné, že jde o jedno a to samé území.
>
> Tdy je mapa kolem rozlišení 1:37000 jsou vidět růžově čáry hranic kú.
>
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/pda/Mapa.aspx?typ=CR&id=0
>
> Potom je potřeba zjistit pro změnu z číselníku "kód katastrálního území",
> ten je pro exel např tady:
>
> http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-CISE_KU
> AP
>
>
>

Už to tu víckrát padlo, pokud do včel půjdete a bude -5°C včel z rámků
vzlétne minimálně, pokud budete čekat na "příznivější" teploty, třeba
+5°C, tak včel vzlétne mnohem víc, ale moc se jich zpět do úlu nevrátí.
Rozhodně bych na ně nešel s kuřákem, pokud by se při rozebírání
rozrušily a začly létat, všeho bych nechal, včely zavřel a šel domů.


I když matku uvidíte, že je oplodněná nepoznáte a plod tam být v tuto
dobu nemusí.... Já bych počkal do jara a řešil to až po prvních
proletech - buď jim nic není = OK a nebo mají špatnou matku = matku
odstranit a spojit s jiným včelstvem.
-------

Jednak souhlas s tím, že je zbytečné zmatkovat jen podle přítomnosti trubců. Slabá indicie. A v klidu bych počkal. Rizika při čekání jsou menší než ze spěchu. Zvlášt, pokud úl nemá odnímatelné dno.

Vcera jsem vyndával 2 krajní rámky chomáče abych je vyfotil a byl jsem m.j. překvapen jak seděly.

Karel

Proč tak složitě
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx?navrat=VyberParcelu.aspx
Je to úvodní strana k nahlížení do katastrů a stačí zadat název obce a Budou zobrazeny hranice katastru

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 01.1.2009 14:23:00
> ----------------------------------------
> Z trvalého stanoviště na druhé trvalé stanoviště - 10 km / změna bydliště
> /.
> .......
>
> Ještě dodám, že těch 10 km je na jedno katastrální území docela dost a málo
> pravděpodobné, že jde o jedno a to samé území.
>
> Tdy je mapa kolem rozlišení 1:37000 jsou vidět růžově čáry hranic kú.
>
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/pda/Mapa.aspx?typ=CR&id=0
>
> Potom je potřeba zjistit pro změnu z číselníku "kód katastrálního území",
> ten je pro exel např tady:
>
> http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-CISE_KU
> AP
>
>
>

Jakpak dlouho včelaříš,že si dovoluješ někoho označovat za pitomce .Nebo za někoho lobuješ Ty totalisto

Ach jo .... ! Jak na Nový rok, tak po celý rok ... No to se máme na co
těšit :-) !
Zdraví Petr

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 7:31 PM
Subject: Re: Knoty do V p?i fumigaci


Jakpak dlouho včelaříš,že si dovoluješ někoho označovat za pitomce .Nebo za
někoho lobuješ Ty totalisto


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3730 (20090101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vrátil bych to na věcnou rovinu. Kdyby mi na to výzkumníci dali odpovědi, třeba metodiky pro nástavkové úly, tak nekoumám.
Zatím mám jen návod, který nedodržují ani v Dole.

Nevíte někdo v čem je ten amitráz rozpuštěný?

Byl jsem docela překvapený, když jsem to sledoval. I pouhým okem. Minulých dvacet let jsem to ukázněně strčil mezi plásty a nekoukal a rychle to utěsnil.
Tak jsem si myslel, že ta kapalina se odpaří ještě dřív, než k ní dojde plamen. Ale myslet, znamená h... vědět:-))

Karel

Nemusíš
Viz http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=pokyny

Přeji hodně dobrého v novém roce

JB


----- Original Message -----
From: "Josef " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 3:55 PM
Subject: Re: Přemístění včelstev


> Pepane. Každý přesun musí být se souhlasem veterinární správy. Aby si
> dostal souhlas m u s í š mít vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Pokud to někde někdo dělá jiným způsobem, porušuje nařízení Státní
> veterinární správy. Výšetření je jednoduchá záležitost. Stačí poslat
> vzorek
> měli a samotné výšetření stojí 450.- Kč
>
>

Někde musíš, jinde nemusíš :-)
"...
Předpisy omezující přesuny včelstev v důsledku výskytu bakteriálních nákaz
(mor a hniloba včelího plodu) nejsou opatřeními na varroázu nikterak
dotčeny... "

S pozdravem Petr



----- Original Message -----
From: " Blinka Josef" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 9:52 PM
Subject: Re: Přemístění včelstev


Nemusíš
Viz http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=pokyny

Přeji hodně dobrého v novém roce

JB


----- Original Message -----
From: "Josef " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 01, 2009 3:55 PM
Subject: Re: Přemístění včelstev


> Pepane. Každý přesun musí být se souhlasem veterinární správy. Aby si
> dostal souhlas m u s í š mít vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Pokud to někde někdo dělá jiným způsobem, porušuje nařízení Státní
> veterinární správy. Výšetření je jednoduchá záležitost. Stačí poslat
> vzorek
> měli a samotné výšetření stojí 450.- Kč
>
>



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3730 (20090101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz