76169

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



BUFFALO (88.102.214.217) --- 15. 9. 2008
ZALOZENI EKOFARMY VE SPANELSKU (24800) (24821) (24846) (24847) (24849) (24850) (24856) (24859) (24889) (24895) (24897) (24901) (24908) (24912) (24913) (24916) (24922) (24924)

HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
Re: RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586) (31587)

Jak již psal Ferda, není to nijak upraveno v žádné normě. Obecně
mám zkušenost, že je jedno jaká je vzdálenost od domu, ale spíše
otázka světových stran, vábidel kolem domu (bazén, tekoucí voda,
nebo jiná lákadla ...). Mám včely hned za domem, příbuzenstvo
je velmi alergické a je minimální problém, ale mmusejí se vyhýbat
letové straně včelína, cesta k druhým příbuzným vede na severní
straně za včelínem a nebyl zatím problém. Při rojení (jen málokdy),
krmení (slídění) apod. musejí být opatrnější, ale jinak není
žádný problém. K sousedům jsou včely vzdáleny cca 10 - 15 m a
mají před sebou porost stromů, takže se musejí hned při vzletu
vznést celkem vysoko. Tolik z mé zkušenosti.
V otevřeném prostoru bez překážek se dá počítat se vzdáleností
od 50 m. Oni totiž brání svá česna řádově do 20 m (zkušenost
při sekání trávy sekačkou ve špatnou dobu), ale hlavně když
je horší snůška a slídění a nebo jsou něčím rozdrážděni
(prací ve včelách apod.).

Snad jsem na nic nezapomněl, ale asi tak. Takže pokud jste sám včelař,
je třeba upozornit při práci či poodráždění včel a pokud je
to soused, nejlépe se společně dohodnout (i když to nemusí být
jednoduché) na společném řešení (posun úlů, výsadba živého
plotu, umělé plotové výplně kvůli zvednutí letové dráhy včel
apod.)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: v?el?n a obydl?
Datum: 15.9.2008 - 9:23:39

> Já mám na mysli normální chování a ne, že se
> půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad
> Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se
> pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a
> včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví
> musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla
> ji sanitka
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> > Datum: 15.9.2008 09:09:10
> > ----------------------------------------
> >
> > Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš
> > včelu beztrestně odehnat z květu.
> > > Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání
> > své obydlí do určité vzdálenosti,
> > > obvykle pár desítek metrů, africké i více, než
> > 200m.
> > >
> > Pepa
> >
> >
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > > Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re:v?el?n a obydl?
> >
> > Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá
> > temím "Aby neotěžovaly
> > > okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého
> > z nás a pro prostředí v jakém
> > > se právě pohybujete
> > Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená
> > na 1ha 10 000 létavek v v
> > > roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při
> > procházce vám to ani nepřijde a
> > > uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere
> > amok, nebezpečí napadení včelou
> > > je asi tak stejné
> >
> > PEPAN
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > > Předmět: v?el?n a obydl?
> > > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > > ----------------------------------------
> > > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 15. 9. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1897

ZUc. Mile prijato na vedomi ze na Morave zalozen krajinsky spolek-Pohoran-ktery se prihlasil za clena naseho ustredi.(z moravy prijaty 4 krajinske spolky)

Spolek Pohoran verejna schuze v Jaromericich.Predseda spolku Dolezal zahajil schuzi vrelym uvitanim,vylozil,ze ucelem spolku jest rozsirovani a zvelebovani vcelarstvi a cim chce sveho ucelu dosahnouti.Vybidnul ctene shromazdeni,by hojnym pristupovanim za cleny spolku hledely cinnost spolku vzpruziti a tak spolku pomahali.Rozbredla se debata by Zemsky brnensky spolek ustanovil se jako v cechach za spolek ustredni,aby mohly ostatni spolky krajinske se tvoriti a k tomuto pristupovati.Dotkl se pochybneho uceni tak zvanych mladovcelaru,jimz stoji v cele farar Gerstrung a vyvratil padnymi důvody mylne nahledy noveho uceni,jenz na mnoze podstaty nema a mezi ceskymi vcelari nenajde zajiste zadne pudy.
Ku konci schuze dal predseda setrnymi slovy najevo,ze z tak cetne navstivene schuze dalo se ocekavati 40-50 novych clenu a ze 16 nikterak cetnemu shromazdeni neodpovida.Apeloval na pritomne rolniky,k vuli nimz schuze a prednaska poradana- bylo vsak marne.Takovym jednanim bude nucen zariditi schuze clenske a nikoliv verejne.

Brnensky spolek,predseda Korcian zdeluje dopis spolku Pohoran.Poukazuje ke dvema velkym prekazkam: dvojjazycnost a hmotne postaveni spolku.Sekretar rakouskeho ustredniho spolku odhalil umysl tohoto:aby spolek brnensky ovladli nemci a spolkovy dům stal se majetkem spolku rakouskeho.

Pohoran Budisov pritomno 45 vcelaru. Predseda vita pritomne a oduvodnuje schuzi poradanou jednak tim,aby se vcelarstvi zvelebilo,jednak,by se novych clenu spolku ziskalo-ziskano 7 novych clenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586)

Já mám na mysli normální chování a ne, že se půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla ji sanitka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> Datum: 15.9.2008 09:09:10
> ----------------------------------------
>
> Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu.
> Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti,
> obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.
>
> Pepa
>
>
> -----Původní zpráva-----
> Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:v?el?n a obydl?
>
> Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly
> okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém
> se právě pohybujete
> Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v
> roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a
> uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou
> je asi tak stejné
>
> PEPAN
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > Předmět: v?el?n a obydl?
> > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > ----------------------------------------
> > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 9. 2008
RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585)


Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu. Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
Odesláno: po 15.9.2008 8:22
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:v?el?n a obydl?

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
Re:v?el?n a obydl? (31583)

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m? rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 15. 9. 2008
Re: včelín a obydlí (31583)

Není ničím upraveno. Pouze doporučen výlet na vlastní pozemek, ev. "zvedat" včely živým plotem nebo porostem. Doufám, že nechcete v rámci ovládnutí krajiny vytlačit včely ne jinou planetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

triskova (89.31.40.98) --- 14. 9. 2008
včelín a obydlí

jak daleko od obydli muze stat vcelin ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 14. 9. 2008
Re: technick parafn (31574) (31577) (31578)


> Loni jsem kupoval z Parama,...
> ---
> Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil
Neco kolem triceti korun za kilo, jestli se nepletu. Cenik maji na netu.


Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 9. 2008
Re: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni (31579)

Nedočká se, včely do kuchyně na obědy nechodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "dlouhý" <dlouhyposta/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 14, 2008 9:30 AM
Subject: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni


> Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte
> konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže
počkat,všechno
> bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 14. 9. 2008
Re: technický parafín (31574) (31577) (31578)

KaJi:
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.
---

http://www.parafin-wax.cz/html/cenpar.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 14. 9. 2008
práva a povinnosti pracovníků v kuchyni

Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže počkat,všechno bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 9. 2008
Re: technický parafín (31574) (31577)

Martin Olšák:
Loni jsem kupoval z Parama,...
---
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.

Díky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 13. 9. 2008
RE: technický parafín (31574)

Loni jsem kupoval z Parama, maji mezisklad u Zlina, do Brna
zajizdeji, doprava v cene. Kontakt:
Stanislav Kucera [stanislav.kucera/=/paramo.cz]
PARAMO, a.s.
vedoucí DS Lípa u Zlína
FAX: 577901087
TEL:736507041

> Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej
> kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568)

Pane Linhart máte nějakoupředstavu o modifikaci vašeho systému na jiné úlové systémy. O NN zde již byla řeč, co kombinované úlové systémy nebo přímo Dadant?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 13. 9. 2008
Re: páva a povinnosti pracovníků v kuchyni (31573)

Jedna kuchařka 40 dětí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vcelka (213.192.8.6) --- 13. 9. 2008
technický parafín

Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jana (81.30.241.74) --- 13. 9. 2008
páva a povinnosti pracovníků v kuchyni

Chtěla bych se zeptat,jaká by měla byt kapacita žaků v mateřské škole na jednu kuchařku,jednu vedoucí kuchyně a jednu pomocnou sílu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31571)

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor? (31531) (31562) (31568) (31569)

máš také ¨pravdu normální vývoj včelstva v přírodě je vlastně přibližně tříletý. včelstva s tříletou matkou se dokáží zrojit až do svého vlastního zničení
Jsou ale i včelstva která jsou v úlu již 25 let s tichou výměnou matek málo se rojí, spíše vůbec a lze od nich získat potomsvo jen odběrem matečníků z tiché výměny ( vlastní zkušenost)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 12.9.2008 18:43:52
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe.
> Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící
> včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným
> mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího
> jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu
> volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo
> dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm
> naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař,
> který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se
> ztrátami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568)

Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe. Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař, který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se ztrátami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562)

Vážení včelaři,
vidím sice že v zásadě s nosnou myšlenkou souhlasíte, ale máte některé výhrady. Pokusím se krátce reagovat. Předně nemohu za to, že MVDr. Hovorka neuvádí nic bližšího o výzkumu který dle jeho článku potvrdil, že volně žijící včelstva nemají mor. Já zdroj této myšlenky uvádím (jeho článek)a je na něm, aby uvedl kde k této informaci přišel.Ostatně měl to formou citace učijnit ve svém článku již dávno... Pokud se to ale učí i na veterinárních školách jako fakt, asi to pravda bude a je to na pováženou! To že je třeba za každou cenu obnovit polovinu díla neberte doslova. To se týká úlů dvouprostorových a včelstev volně žijících-tam to funguje, díky malé plástové ploše. U vícenástavkových úlů to včely logicky nedokáží! O to ale vůbec nejde. Zimní hrozen při postupu za zásobami využívá tak polovinu plástů nástavku. K ozdravnému přesunu tedy stačí nějakých 7-8 panenských plástů. Ty další dva mohou být doplněny formou mezistěn po zahájení stavby v jarním období. Tak snadno včely převedeme kompletně na panenské dílo. Je to metoda lepší než Norské zimování, kdy se včely na mezistěny násilím ometají...To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní. Naše metoda je nenásilná a umožní včelstvu v pohodě plodovat a vychovávat mohutnou populaci zimních včel. To, že pak včely ukončí plodování a do květu lísek či olší neplodují je skvělé-nebo to snad není náš cíl? Nezefektivní plodová přestávka aplikaci fumigace? Odpověď je myslím jasná. Co by za to letos mnozí včelaři dali, pokud by měli na jaře včelstva sice slabší, ale živá a zdravá? Také jsme nikdy netvrdili že volně žijící včely nehostí původce chorob, pouze tvrdíme, že tito původci jsou ozdravným přesunem na panenské dílo účinně regulováni a chorobu-např. mor nepůsobí. To je v souladu s článkum MVDr. Hovorky a on si jistě tento údaj nevymyslel. MVDr. Hovorka není běžný veterinář a je považován za včelařského odborníka. Jistě ví co říká a proč. Každopádně je jisté, že volně žijící včelstva mají mechanismy které jim umožňují dlouhodobě vzdorovat nemocem. Zdá se, že včelstva chovaná spíše mnohdy přežívají včelaři navzdory. Nechceme nikoho k ničemu přemlouvat-každý se musí sám rozhodnout jak dál. V této volbě Vám přeji šťastnou ruku-já mám sám pro sebe po 4 letech testování panesnkého zimování jasno. Myslíme si, že tvorbě každé funkční metodiky včelaření musí nutně předcházet pochopení přírodního stavu věcí. Berte tedy náš článek jako inspiraci a učiňte si vlastní pokusy-nic jiného jako autorský kolektiv nežádáme.Snad jen to, abyste nám jako autorům a také svým kolegům sdělili své výsledky.Pěkný den Vám všem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 12. 9. 2008
Re: Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé. (31565)

Souhlasím. U nás je to stejné. Zřejmě je to o přístupu lidí. Jednou ročně objíždím členy i nečleny při léčení aerosolem a všude vřelé uvítání. Pak vidím, kolik má kdo včel, v jakém pořádku a pokud je někde nedostatek, vždy se domluvíme. A nikdo u nás nechová včely, aby fingoval dotace. Příspěvky taky vybíráme na člena, ne na včely, protože je to nesmysl. Oběd ale na výroční schůzi platíme. Každý má možnost přijít.
Tonda

>V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.160) --- 12. 9. 2008
Re: Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé. (31565)

Příteli Tichý,
děkuji za upřímný popis situace u vás v ČSV. V zásadě je to u nás z mého pohledu stejné. To je také důvod, proč setrvávám v organizaci. Jakmile by se situace zhoršila nad snesitelnou mez, vystupuji z ČSV, tak jako jsem v klidu odešel ze ZO, s jejímiž způsoby fungování jsem nesouhlasil a finančně ji odmítl podporovat. Vážím si nečlenů, solidních včelařů, stejně jako členů a nedělám u nich žádné rozdíly na rozdíl od některých funkcionářů ČSV. Na horší včelaře i nečleny je potřeba po dobrém působit. Je jich zanedbatelné procento a tak nám snad ani nestojí za to je nějak "kasírovat" za naše služby - odměnou nám by měl být jejich respekt k práci organizace, a vědomí, že jsme pro ně užiteční při zajišťování léků, dotací a spolupráce se SVS. Nesetkal jsem se zatím s nějakým nepřátelstvím a bráněním v přístupu ke včelám. Vyhlášky a sankce SVS jsou jako visící hrozba, která není vyplněna.

Souhlasím, že naše včelařství není český absurdistán, a je takové, na jaké úrovni jsou lidi. Většinou je to dobré a výjimky jsou všude na světě. Kdo seje vítr, sklízí bouři a akce vyvolává reakci. Lidi ze ZO by ale měli být ti moudřejší co mají do jisté míry pochopení.

Mám k tomu Vašemu popisu jen pár připomínek.
1. Bordelář je dosti vágní termín. Co je pro jednoho solidní pořádek, pro druhého to může být "bordel". Nejsou nikde definovány konkrétní minimální požadavky na vedení chovu.
2. Léčiva a vyšetření měli by se měla asi správně účtovat bez přirážek. Jinak by to byl prodej se ziskem a problém s daněmi (nevím). Služby by se měly oddělit a zahrnout do členského příspěvku pro ZO nebo sponzorského poplatku za služby.

================================

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří...................
............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří.
V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.
Sponzorování byla odpověď na příspěvek KaJI, ale po znovupřečtwní jsem zjistil, že jsem ho špatně pochopil.Domnívám se, že řada rozporů způsobují peníze.Dotace se skutečně všude vyplácí do haléře či dnes do koruny, nepřekrucujte skutečnost.Členské příspěvky a další poplatky se musí zaplatit , a je mi jedno, zda z vydaných peněz nebo jiných, které má v peněžence - peníze jako peníze.Uvedl jsem, jak v naší ZO vybíráme peníze pro ZO / nepíši o členskkém příspěvku do Prahy, svépomocném fondu..200 + 16 Kč/.Včely nejsou členy naší ZO, proto nevybíráme poplatky na včelstvo v žádné výši. Každý včelař, kterému poskytujeme služby zaplatí 40 Kč, to je vše. Ostatní si každý zaplatí podle skutečnosti - např. 25 za měl, 9 za Varidol,13 za pásky,, za včelařský zájezd
podle km,za aerosol podle domluvy s dotyčným pracovníkem, když máme schůzi, neplatíme žádné nechutné guláše ani řízky, ale když si dá pivo nebo něco jiného, platí osobně a hned.Tedy na odměny, poštovné, pronájmy nám opravdu stačí těch 40 Kč a to ode všech ,ať má jedno nebo 300 včelstev.
S panem Ferdem v řadě věcí souhlasím. Ale nejsem s Vámi zajedno, že ve včelařství je český absurdistán.
Další připomínka: jistě to bylo správně myšleno, ale fumigace se nedělá aerosolem.Fumigace i aerosol jsou samostatné způsoby léčení, za určitých podmínek zcela se stejným účinkem.Byl bych rád, kdybychom se méně pomlouvali, méně si záviděli a více včelařili, napravovat nedostatky ano, ale také ukazovat dobré věci a příklady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 9. 2008
Re: medovice (31561)

Sršeň:
Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu....
----
To jsem rád že to čtu. Už jsem myslel, že blázním já.
Napřed jsem si myslel, že jde o loupež, tak jsem vše pozužoval.
Pak jsem si myslel, že ty moje někde loupí a vraždí.
Ale na to, to trvalo moc dlouho.
Přistávaly s těžkými zadečky, s pylem jich bylo velmi málo.

Ale tady to trvá už dva týdny. Možná déle, protože jsem krmil a bylo mi divné, že kolem některých je takový bzukot. Včera jsem byl doma už kolem třetí a úplně mě to vyděsilo když jsem to slyšel. Hukot jak v čevenci.

Škoda, že jsem si neoznačil ty aktivní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2008
Re: medovice (31561)

Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

To ale ešte neznamená (výskyt vošiek), že budú produkovať aj medovicu. A ak, k znáške sú potrebné aj včely. V úľoch samozrejme sú, ale sú to mladé a dlhoveké včely. Škoda by ich bolo do zimy zničiť, prípadne skrátiť životnosť. Nechajme to na prírodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531)

Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky.R.Linhart

Páči sa mi, že pre včelstvá žijúce svojím vlastným životom v dutinách stromov alebo iných dutín nepoužívate termín "divoká včelstvá, slov.divoké včelstvá, ale termín "voľne" žijúce včelstvá. Predsa sú to geneticky tie isté včelstvá, ako "domáce" včelstvá, žijúce vďaka človekovi žijú v úľoch, ktoré im ponúkol.

K vývodom autorom mám niekoľko pripomienok, stačí keď uvediem aspoň dve:

- možno som zle čítal, ale tvrdiť, že obnova diela v prírode zabezpečila včely v prírode proti ich zničeniu včelími chorobami npr. stavbou včelieho diela vždy pod starým dielom, teda smerom dole. Konajú tak pudove, čím chránia prostredie aj stavbou nového diela, čím sa tlak spór MVP znižuje- riedi. Skôr platí, že včelstvo po zaplnení dutiny včelím dielom, po 2-3 rokoch dutinu opúšťa (rojí sa až do sebazničenia) a dielo aj so spórami dokonale zlikviduje víjačka a dutina môže prijať nové včelstvo a potom je nezmyselné tvrdiť, že včelstvá v prírode sú prosté MVP.

-obnovu diela v úľoch som praktizoval už pred 35 rokmi, keˇtúto 100=-nú metódu odporúčali "pokrokoví" včelári doporučovali. Plodisko sa presúvalo 40-50 dní pred hlavnou znáškou "hore" a debnička sa podložila vystrojená debnička
Ms a včely sa mali "pretrhnúť" pri ich stavbe. Nestalo sa tak ani vtedy keď som včely povzbudzoval dávkami cukrového roztoku, preto som s tým skončil a nielen ja. Po týchto skúsenostiach som zmenil taktiku a pri vkladaní Ms preložím M do debničky vystrojenej MS a od plodiska oddelím materskou mriežkou a včely či chcú alebo nechcú Ms vystavajú. Taká je skutočnosť.

- potom kde sa tie typické choroby vlastné včelám vzali? Hádam nechcete veriť tomu, že včely ako také pred érou osádzania včiel do úľov boli bez chorôb?

Je to skôr na smiech, ako to brať pravdivé tvrdenie. Choroby či už žili včely v dutinách, pod skalnými prevismi a či voľne na stromoch, trpeli ako každý tvor chorobami typickými pre jednotlivé skupiny a tieto choroby si preniesli i u do lepšieho prostredia (samozrejme z ľudského hľadiska).
Plne súhlasím s poznámkou G. Pazderku, ktorý poznamenal, že včelie chovy najviac ohrozuje človek, ktorý sústredil na jedno miesto oveľa viac včelstiev (dedina), ako je pre včely zdravé (veľká konkurencia na potravu).

Už pred 20 rokmi som na tento fakt upozorňoval v článkoch o význame prostredia, v ktorom včely žijú. Zdá sa, že v stredoeurópskych pomeroch, kde dediny sú npr. na Slovensku v priemere vzdialené od seba 2,2 km, sa nedá dosiahnuť dostatočnú izolovanosť včelníc, aj z dôvodu, že nie každom mieste sa dá pre každého včelára nájsť.

Pred 17 rokmi som praktizoval technológiu chovu včelstiev v troj až štvor nadstavkovej zostave. V každom včelstve na včelnici (v tých časoch 50-60 kmeňových včelstviev) som rok čo rok (celkom 14 rokov) nechal vo včelstvách vystavať nové plodisko úľa B 10, zároveň každý rok som vytavil 10 ks trojročných plástov. A výsledok? Ku koncu tejto neustálej práce s výmenou plástov, včely začali hynúť na (nosema cerané) na krásnych nových plástoch. Teraz včelám dám v každej sezóne tri Ms a nič sa nedej. Akurát som si zjednodušil namáhavú prácu s prípravou nových a vytápaním trojročných plástov. Teraz je OK. Konečne mám čas aj pozorovanie včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 11. 9. 2008
medovice

Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 11. 9. 2008
poptavka po 4 ks matek

Vazeni pratele,

jeden pritel ze Zo mne pozadal, zdali bych mu nezjistil ,
zda nekdo z prodejcu matek nema jeste 3-4 ks volne sparenych matek na prodej.

Vim, ze to tu nekteri ctou, takze pokud mate, poslete mi prosim tel. kontakt (
na email ) - predam.

Dekuji.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31557) (31558)

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31557)

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.149.115.160) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31555)

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
--------
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Můj názor:
V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci, hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po lese:-)
V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz očistí.

Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A převčelováním určiých míst.

To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.

Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let likvidovat.

Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor? (31531) (31552) (31553)

Ještě je nutné brát v úvahu bariéru vzdálenosti. Př. unás bylo před 20 roky 12 včelařů a asi 60 včelstev dnes je nás 6 apočet včelstev 76 proto je také ryziko přenosu chorob mnhem větší u divokých rojů je mezi jednotlivými včelstvy mnohem větší vzdálenost počítaná nejméně na stovky metrů a v chvech jsou to decimetry

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazde <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 11.9.2008 10:08:18
> ----------------------------------------
> R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
> .........
>
> Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého
> názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých
> "ozvěn" organismu na vnější okolí.
>
> Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval
> u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané
> mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství,
> tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou
> nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují
> (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a
> odnesli si do úlu.
>
> Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj
> takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou
> tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření"
> dutiny. (před zimováním)
>
> Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem,
> může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele
> včelstev?
> Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé
> může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost -
> selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít
> přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který
> přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen
> převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě,
> jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.
>
> To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické
> jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou
> sociologickou schopnost na časové ose při výběru.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazde (80.78.156.8) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
..........

Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých "ozvěn" organismu na vnější okolí.

Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství, tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a odnesli si do úlu.

Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření" dutiny. (před zimováním)

Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem, může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele včelstev?
Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost - selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě, jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.

To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou sociologickou schopnost na časové ose při výběru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531)

Dobrý den Pane Křapka,
věc se má tak, že vlastě pro tlumení nákaz není třeba aby byla vystavěna polovina díla. To proto, že nám jde o jednorázový zimní přesun zimního hroznu na čisté dílo. A v zimním období hrozen obsedá tak polovinu nástavku, další 2-3 panenské plásty může včelař skladovat pro brzké jarní rozšíření a pak pokračovat mezistěnami:8-10 panenských plástů vystaví každé zdravé včelstvo. Polovinu díla tedy snadno obnoví dvouprostoroví včelaři. Divoká včelstva žijí na menších plástových plochách a tak jim obnova poloviny díla problém nečiní-viz obrázky. Pokud jde o mor u volně žijících včel, pak mi jeden veterinář tvrdil, že se poznatek o rezistenci volně žijících včel roky učí na Vysoké veterinární škole v Brně. Oslovil jsem již (zde nejmenovaného) pedagoga, který toto prý učí se žádostí o vyjádření. Ale je dosud (si 3 týdny) ticho....proč asi? Každopádně MVDr. Hovorka na jehož článek odkazuji byl také osloven a necítil potřebu tento svůj výrok zdraví volně žijících včelatev jakkoli dementovat. Nebylo by špatné, požádat ho o vysvětlení. Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!), jde o kategorický výrok který nepřipouští jiné verze vysvětlení. Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazde (80.78.156.8) --- 11. 9. 2008
Re: Dotace, léčení a vše kolem (31546) (31547) (31548)

Pepa:>Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV.<
..........

Co Tě žere Pepo? Má snaha sdělovat zkušenosti okolo komunikace s ČSV? To jsou psané životní zkušenosti. Jestli mají někoumu co říci, tak určitě zájemcům a chovatelům s mnoha včelstvy na mnoha stanovištích. Nic určitě pro Tebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 11. 9. 2008
Re: Dotace, léčení a ve kolem (31546) (31547) (31548) (31549)

Radime to je síce pravda na tom stanoviští někde v lese pokud nebude oplocené, ale dívat se přímo do úlů zda jsou tam včely je už problematické. Na stanoviští může mít postaven x počet úlů, ale včely tam nemusí být. V letě se to pozná dobře, ale teď pozdějí už hůře. Těch volných stanovišť až tak moc není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Dotace, léčení a ve kolem (31546) (31547) (31548)

Když bude skutečně "potřeba" včelaře kontrolovat, to znamená až někdo bude
chtít v tom udělat pořádek, tak příslušné peníze budou uvolněny a za ně se
vždy někdo najde. Neoplocená stanoviště mimo obec dokonce bude možné z
vnějšku zkontrolovat i úplně bez vědomí a účasti včelaře. Stačí, když se
budou uvádět GPS souřadnice stanoviště, ty se dají získat bez problémů z
internetových map a jimi je místo určeno s přesností na desítky metrů. Takže
záměny stanovišť nebo problémy s jejich vyhledáním kdesi v lese už
neexistují. Jeden člověk tak může zkontrolovat za den desítky stanovišť.
Stanoviště na oploceném soukromém pozemku přirozeně bude třeba zkontrolovat
za účasti včelaře nebo majitele pozemku, atd, to bude zdržovat. Taky když
bude politická vůle, prosadí se takové změny data, ke kterému budou dotace
vypláceny, že počet včelstev bude skutečně kontrolovatelný a včelaři bude
možné dokázat, že k příslušnému datu +- třeba 14 dní skutečně měl nebo neměl
příslušný počet včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Dotace, léčení a ve kolem


> Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to
> pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také
> pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a
> tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si
> nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem
> neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si
> pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je
> doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl
> včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně
> nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým
> způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
> Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou
> metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí
> léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do
> praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 11. 9. 2008
Re: Dotace, léčení a vše kolem (31546) (31547)

Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazde (80.78.156.8) --- 11. 9. 2008
Re: Dotace, léčení a vše kolem (31546)

Pane Tichý, můžete to trochu rozvést? Já se s touto otázkou dokáži vyrovnat a rovnou navrhuji nějakou náhradu za snahu s dotacemi. Obtěžuje mne ale, jestli místo normální konverzace okolo tohoto slyším právě ten Váš zmíněný nářek.
Dle toho co mohu zjistit okolo plateb ze včelstev člena ČSV (případy s umístěním na území jiných ZO) je pro každou ZO výhodnější komunikovat s nečlenem ČSV než odjinut z ČSV, od kterého si už ani nemůže vzít jen tak nějaké peníze.

Co jste chtěl tedy tímto říci?
.............
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 10. 9. 2008
Dotace, léčení a vše kolem

Někdy mi bývá z diskusí a nejen včelařských velmi divně.Každý svůj názor prosazuje za jediný správný a zevšeobecňuje .Naše ZO je velká - dokonce má včelstev více než 17 okresů a základních organizací na okrese je 9.Máme problémy především s jednotlivci a do čela je třeba si zvolit takové lidi, s kterými lze komunikovat a jsou tam z přesvědčení o věc a ne pro peníze. O domluvu se musí snažit obě strany.A nyní k některým věcem.
Dotace jsou potřebné a také správné a dalo by se říci za službu veřejnosti - opylování. Přiznat nižší stav je většinou běžné a někteří včelaři opravdu vrací peníze, když jim včelstva od srpna do výplaty uhynula, ačkoliv mají na ně nárok.
Dotace se opravdu vyplácí v plné výši, k tomu slouží listina, kterou podepíše. Členské příspěvky, vyšetření měli, léčivo a léčení a další služby jako poštovné... může zaplatit z jiných peněz a peníze z D1 si může schovat U nás zaplatí každý včelař 40 Kč na poštovné, pro bafuňáře na odměny, pronájem mistností / a to platíme 400Kč na hodinu/.. 20 Kč na měl a léčivo přesně kolik si objednal /30%/.Funkcionáři včetně důvěrníků to dělají poctivě a obětavě.Snaha o zneužívání a podvádění se vždy vyskytne, ale je to v rámci 50tisíc včelařů opravdu nepatrná část, jsou to jednotlivci a nemusí se vést taková diskuze jakoby to dělali všichni.
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...
Komisionelní léčení nespatřujeme v tom, že budemě dělat nádeníka někomu, zač je sám podle vyhlášky či zákona zodpovědný, ale přísně dohlédneme, aby to chovatel udělal tak jak má, aby měl včas léčivo a pod Léčení nenařizujeme, ale snžíme se , aby chovatel vše dělal z vlastního přesvědčení, že dělá dobro pro vlastní včely. Bez nařízování jsme měli úhyny do 10%, tedy v rámci normálu.Na př. Gabon a Formidol jsme vydávali včelařům 6. července a 5. června jsme ho objednávali ve VÚVč a podávali objednávku peněz na 70% dotaci na základě objednávek samotných včelařů/ tak jak říká vládní nařízení k dotacím/.
Mrzí nás, že naši včelaři nemají nárok na dotaci D1d. Ale nějaké rozhodnutí bylo třeba přijmout, bereme na vědomí.
S KVS OI je třeba spolupracovat , ne čekat na nařízení. Je to opět otazka komunikace.Jak to bude vypadat v létě, víme hned po vyšetření zimní měli.
Závěr: vše je v lidech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524) (31526) (31539)

Jsem zděšen, co tu na diskusi čtu v otázce léčení včelstev na varoázu. Letos bylo pro všechny povinné natírání plodu na jaře, alespoň u nás. Tuším, že to bylo povinně po celé republice. Taktéž použití Gabonu bylo preventivně nařízeno povinně. Gabon se vkládá do včel dle dr. Kamlera v době mezi 20.7 až 20.8. Nejlépe ihned po vytočení medu. Letos i loni to mohlo být hned počátkrm července. Nákazový referent nevěděl 2.8., zda se bude u vás používat Gabon. Nechápu !!! Jeho použití nařizuje jednak SVS a jednak místně příslušná KVS a to už někdy v květnu. Letos to bylo povinné, tak nad čím zdravotník přemýšlel ??? Pokud se aplikuje počátkem července, v druhé polovině srpna může dojít k reinvazi a je nutné Gabon aplikovat ještě jednou. Je možné požít ten samý, ale dávat zpět ten samý, který ve včelstvu byl. Aplikace Gabonu 1.9. nahrazuje již první fumigaci a neslouží k ochraně ziních včel. Ty jsou, je-li tam roztoč,již poškozené a jsou z nich včely krátkověké !! Nevím nad čím přemýšlíte. Pokud se vám množí roztoč v půlce července, máte jít za veterinářem, toto mu sdělit a chtít předpis na Gabon. Rád bych viděl veterináře, který vám nedá předpis. A Dol, dle tvrzení léčivo odešle obratem a můžete ho do včel okamžitě dát. Dále nevím proč by mělo 60 lidí volat na SVS. Léčí všichni stejně v ZO i v okrese. Takže je to úkol pro zdravotníka, ale musí mu to někdo říci. ČSV nikomu nebude organizovat léčení. To si dělá každý sám, dle konkrétní situace. Vy chováte včely, Vy se o ně staráte, Vy je léčíte atd. Nedovedu toto pochopit. Každý, kdo má doma prase a nežere mu, hned volá veterináře. Proč to nedělají včelaři ? Vy, když máte přemnožené roztoče máte volat zdravotníka a ten za všechny kontaktuje veterináře. A uvolnit trh s léčivy ??? Pro Bůh jenom to ne. Někteří aktivní jedinci by léčili i prázdné úly z venku, nemluvím o dávkování, dodržování termínů, rezidua v medu, rezidua ve vosku a odtud je jenom krok k rezistentnímu roztoči. A jsme tam, kde jsou Amíci. Když jsém to četl, vaše ZO jste adepti na další hromadný úhyn na jaře příštího roku. Děláte přes kopírák to, co dělali loni jiní, co letos zavčelují. Čtěte návody na léčivo a pozvěte si na přednášku dr. Kamlera nebo ing. Titěru, aby všechny poučili o postupech léčení. Je k tomu i DVD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531)

A víme skutečně jistě že nemají??? Na druhou stranu, obnova včelího díla s periodou dvou roků má zcela jistě pozitivní vliv na zdravotní stav včelstev. Dosavadní a ve starší včelařské literatuře doporučená praxe obnovy díla v jedné třetině p l o d i š t ě je skutečně nedostatečná. Používání starého zčernalého díla (někdy i po předcích) i když jen do medníků je zločinem, který včelař páše na svých včelstvech. Přesto si nedokážu představit, že včelstvo obnoví v průběhu včelařského roku polovinu díla. Alespoň mě se to nikdy nepodařilo. Při extrémě dobrých snůškových podmínkách mi včelstva obnovila dílo ze 40-ti %. Jinak ale běžně každým rokem je 30-ti procentní obnova díla v celém úle (nikoli jen plodišti) reálná i v horších snůškových podmínkách. Je však možné, že v krajině přetékající medem včelstva dokáží 50% díla obnovit.
V každém případě je článek pozoruhodná práce a měl by ji nikoli přečíst, ale prostudovat každý včelař a především se dle navozených poznatků řídit.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524) (31526) (31539)

Příležitost byla před volbami a pokud vím ta I2J byla silou umlčena. Koho jsme si zvolili, toho máme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31517) (31535) (31536) (31540)

No oni mě posílali do patřičných mezí mnoho let. Vždycky když jsem na schůzi
v diskuzi s něčím vystoupil. Lidi, co byli ve výboru už od doby, kdy jsem
před necelými 20 lety z výboru odcházel. Stačilo mi to odkazování na
schůzích, nechtěl jsem ještě poslouchat další narážky a kdovíco stran
dotací. To, že ty dotace jsou za uplynulé období a ne za následující, by
nejspíš bylo úplně jedno. Ovšem je docela možné, že už je po problému, čas
udělal svoje a příslušní lidé už ve výboru nejsou, tak jsem na to trochu
zvědav.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 6:17 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k
1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na
nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za
opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny
již po valnou část sezony dělat

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31517) (31535) (31536) (31537) (31538)

omlouvám se není napsáno po 1.9 ale k 1.9.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 18:03:11
> ----------------------------------------
> NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
> Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno
> vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt
> aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!
>
> pEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> > Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> > Datum: 10.9.2008 16:58:42
> > ----------------------------------------
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >Takže když se stalo, že během doby od
> > nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> > více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> > dotace patřičně snížil.
> > >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> > že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> > .............
> >
> > No právě o to mě šlo.
> > To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
> >
> > Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> > dotace je stav k 1.9.
> > I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> > Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> > alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> > Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> > nevyplývá.
> >
> > Radek Krušina
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31517) (31535) (31536)

MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k 1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny již po valnou část sezony dělat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
> se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
> jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
> nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
> kontrolu stran dotací.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
> Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
> a
> > oni museli vzít
> > kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> > byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> > buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> > 2 - 3.
> > ..............
> >
> > To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> > zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> > nahlásil do žádosti?
> >
> > V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
> 1.9.
> > obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
> >
> > Nebo je někde psáno něco jiného?
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Běhounek (194.228.216.102) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524) (31526)

Děkuji za zastání :-)

Další věc je že naprosto nefunguje spolupráce mezi ČSV se státní vet. správou. než se rozhoupou tak je většinou pozdě.
Nevím proč se strhávají příspěvky na svaz, když se z toho pak nezaplatí těch 5 nejduležitějších lidí v základní organizaci. Kdyby z toho něco měli a né jenom starosti tak by to taky fungovalo jinak. Což je pro mně jako zajmového včelaře důležitější než nejaký bafuňáři na svazu.
Jen tak pro zajímavost náš nákazový referen ještě 2.8. nevěděl jestli se bude léčit gaboném a pak ho najednou měl kolem 15., ale nějak zapoměl obvolat všechny včelaře takže já jsem ho do včel vkládal až 1.9. Je mi jasný že my budete tvrdit že zajímat se má včelař, ale pokud se bude každý zajímat sám tak by se taky mohlo stát že jednomu človeku bude volat 60 lidí najednou a pokud se sním nedomluví tak by mohli všichni volat na OVS že chtějí povolit léčení a pak zase bude těch 60 lidí schánět vetrináře a chtít recept aby si mohli sámi léčivo koupit v Dole. Tak ať tedy rovnou uvolní trch s léky a ať si proti varoáze každý léčí podle sebe a pak je to teprv zodpovědnost na každým včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31517) (31535) (31536) (31537)

NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 16:58:42
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil.
> >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> .............
>
> No právě o to mě šlo.
> To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
>
> Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> dotace je stav k 1.9.
> I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> nevyplývá.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31517) (31535) (31536)

Radim Polášek napsal:

>Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení dotace patřičně snížil.
>Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
..............

No právě o to mě šlo.
To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.

Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání dotace je stav k 1.9.
I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak alespoň částečně obsedají 7 rámků.
Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak nevyplývá.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31517) (31535)

Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
kontrolu stran dotací.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


> Radim Polášek napsal:
>
> To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
a
> oni museli vzít
> kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> 2 - 3.
> ..............
>
> To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> nahlásil do žádosti?
>
> V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
1.9.
> obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
>
> Nebo je někde psáno něco jiného?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31517)

Radim Polášek napsal:

To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak 2 - 3.
...............

To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9. zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi nahlásil do žádosti?

V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k 1.9. obsedají nejméně 7 rámků 39x24.

Nebo je někde psáno něco jiného?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.120) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524) (31529) (31533)

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
-----------------

Zvláště po letošních zkušenostech mám silné důvody o všech dosavadních pravdách/vírách pochybovat. A rovnou říkám, že já žádnou pravdu neznám. Tedy nějaká zobecnitelná fakta. Ale spousta, které dosavadní pravdy zpochybnňují.


Takže:
Je to číslo, které má udávat počet roztočů v zimním vzorku vypovídající o počtu přeživších roztočů? A o nutnosti náseldného léčení. A co ta 1/4 nulových vzorků v okrese = povinný plošný nátěr.
Jestliže jsme stejnými léčivy léčivy léčili o Vánocích a nezabrala, proč nby ty samé látky měly účinkovat o Velikonocích.
Je pravda, že včelstva o Vánocích plodovala (a proto nemělo podzuimní a zimní léčení účinnost), jestliže lidé co nečekali a natírali už v únoru nacházeli teprve velmi malá množství plodu? Kdy je tedy ta plodová mezera?
Jak to, že při vyšším nálezu ve vzorku a nenatírání plodu na jaře nenacházím ve včelstvech roztoče a na jiném stanovišti, kde bych podle nálezu nemusel natírat (podle standardů z minulých let) je roztočů dostatek?

Je k něčemu informace o podílu nulových vzorků z okresu, jestliže nezohledním průměrnou velikost vzorků v okrese? Nebo se jen dobře počítají nuly. Počítat průměry už je komplikované.

Uvítám hlavně fakty podložené informace.


A pomozte mi s jedním hlavolamem. V loni a předlonijsem léčil púodle předpisů (pokud to šlo) a na podzim mě začaly včely hynout. Letos jsem začal o pravdách pochybovat a (a podle toho i jednat) a neuhynulo mi zatím žádné. Pokud je pravda o tom, že je to tak jednoznačné (dobrý včelař léčí tak jak nařizuje SVS a má včely, špatný neléčí podle SVS a nemá je), tak se mám na co těšit. (Doufám že i v příštím roce budou podpory na úhyny:-) )

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524) (31529)

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
Vím, že to je trochu dělání zle, ale nelze se sebou jako funkcionářem
nechat vláčet a nemít jeden metr na všechny.
Další otázkou byla odměna za léčení aerosolem, protože přesně
jak píšete, je to otázka soukromého času a energie. Proto po vzoru
jedné ZO, jsme zavedli odměnu za čas strávený u léčení a odměnu
za včelstvo ošetřené někomu v ZO a zároveň kilometrovné. Platba
za čas je účtována jen v případě prodlevy - nepřipravenosti
včelaře. Je to sice malá náplast, ale alespoň něco za ochotu,
čas a práci.
Snad inspirace i pro ostatní. Je třeba si uvědomit, že za všechno
je třeba dnes platit. U sportů a hlavně dětí se částky pohybují
dost vysoko za daný sport a nikdo nehudruje, že to tolik stojí. U
včelařů je snad vše problém - peníze, PC, internet a nakonec i
vztahy.

Marek Medve


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
Datum: 10.9.2008 - 10:33:04

> Možná někde v předpisech ta komise uvedená je,
> ale v praxi od nepaměti tyto
> věci dělal vždy jediný člověk, buď důvěrník
> nebo člověk, co měl přidělený
> přístroj na aerosol. A dneska už to běžně funguje
> tak, že důvěrník vyzve
> včelaře a ti si přijdou k němu domů pro nakapané
> pásky, pěkně oddělené v
> jednom balíčku pro úly ve dvou nastavcích a v druhém
> pro úly v jednom
> nastavku. Co se týká aerosolu, přijede jeden, někdy
> s pomocníkem, který má
> ten přístroj půjčený tak na jeden den, takže
> napere do "bedniček" léčivo,
> nechá si podepsat formulář a už musí jet k dalšímu.
> Takže fumigaci si dělá
> včelař, který může nahlásit prakticky libovolný
> počet včelstev při fumigaci,
> nikdo ho nekontroluje a aerosol se často dělá v
> takovém spěchu a stresu, že
> klidně mohou přehlédnout v nevlídném počasí
> na začátku prosince, že v
> některých bedničkách je třeba jen pár starých
> rámků a žádné včely.
> Jenže to je logický důsledek toho, že lidi, co
> léčení provádějí, dostávají
> za ně jen jakousi almužnu strženou z dotací na
> včely a ne plnou úhradu
> práce, času a nákladů. Za cenu toho, že léčení
> je pro obyčejné včelaře
> "zadarmo" se tyto náklady srazily na minimum a nyní
> se divíme, že se léčí
> lajdácky. Léčit zadarmo fungovalo dobře v době
> socialistické, kdy si většina
> lidí oddělala svých 8 (nebo 4 hodinypráce + 4 ulejvačky)
> a měla v podstatě
> nucené volno, protože tehdy si většinou nemohli
> oficiálně v práci nadělávat,
> aby si vydělali více. Takže čas po práci neměl
> prakticky cenu a mohl být
> využit pro práci zdarma třeba pro základní organizace.
> Dneska je doba úplně
> jiná, kdekdo dělá v práci více než 8 hodin, aby
> měl více peněz nebo po 8
> hodinách v jedné práci si přivydělává ještě
> další prací. Lidi, co oddělali
> 8 hodin v práci a potom měli volno, které mohli
> třeba trávit dobrovolnou
> prací zadarmo v ZO, většinou vymizeli, protože
> v dnešní době mají legální
> možnost tento čas využít k dalšímu výdělku.
> Takže dneska vesměs léčí lidi,
> co musí kvůli léčení odložit jiné a výdělečné
> aktivity, logicky omezují čas
> vynaložený na léčení na minimum. Navíc je tady
> rozpor v penězích, které ZO
> získává na léčení jako procentuální část
> dotace D1 stržená při vyplácení
> včelařům a nutností léčit všechny včelstva,
> nejenom ty přihlášená k dotacím.
> Já jsem třeba stabilně delší dobu používal technologii,
> kdy jsem oddělky
> vždy připojoval ke včelstvům až okolo vánočních
> svátků v prosinci. Z pohledu
> ZO jsem potom měl na léčení až dvojnásobný počet
> včelstev, než na kolik si
> strhla na léčení z mých dotací a taky potom velké
> "úhyny" včelstev během
> zimy. Dokonce to loni došlo tak daleko, že když
> jsem se nějak nepohodl s
> tehdejším předsedou, vydal důvěrníkovi zákaz
> ošetřit aerosolem moje
> stanoviště v lese. Popravdě řečeno, oni zřejmě
> zmršili organizaci
> aerosolování, protože šachovali s možností použít
> u včelstev u baráků levný
> kompresor na elektřinu tak dlouho, až by kvůli mým
> asi 4 včelstvům v lese
> museli zvlášť dovézt přístroj a zvlášť rozdělat
> jednu lahvičku léčiva. Takže
> jsem se nakonec dohodl s důvěrníkem a v polovině
> prosince jsem aspoň
> fumigoval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 9:17 AM
> Subject: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
>
>
> > Běhounek:
> > ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně
> > a snad každý pozná zda
> > > v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> > > ------
> > Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný
> > včelař. O komisích toho
> > moc
> > nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda.
> > Tu komisi některý zákon,
> > > vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status
> > té komise? Zodpovědnost,
> > > pravomoce, kvalifikace?
> >
> > Karel
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31512) (31514) (31521) (31524)

komisionálně se již neléčí asi tak 10 let


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 09:17:15
> ----------------------------------------
> Běhounek:
> ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda
> v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> ------
> Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc
> nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
> vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
> pravomoce, kvalifikace?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 10. 9. 2008
Proč nemají divoká včelatva mor?

Vážení návštěvníci včelařské konference, dovoluji si Vás pozvat k návštěvě stránky http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ kde můžete získat odpověď na tuto zásadní otázku. Také se můžete seznámit s naší reakcí na námitky oponentů nové teorie rojení, v sekci Reakce na připomínky odborné veřejnosti. Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky. S přáním mnoha včelařských úspěchů RNDr. R.Linhart

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 10. 9. 2008
Re: Reservní matka náhraka mateří látky (31496) (31501) (31513) (31515)

Zkuste si vygooglovat heslo "Queen bank" a "bee". Je toho spoustu a od lidí, kteří s tímto mají mnohem větší zkušenosti než my.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76169 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31530 do č. 31590)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu