Archiv Včelařské konference

Dnes při prohlídce včelstev, jsem zjistil že včelstva mají nedostatek zásob asi tak 3 kg. Tak jsem přemýšlel o tom, že bych je přikrmyl medocukrovým těstem.Dotaz je jestli to je v tuto dobu, když přišlo ochlazení vhodné, jestli nebudou včely lítat pro vodu a tím nedojde ke zbytečným strátám, nebo bych měl počkat na teplejší počasí?Rámky ze zásobama nemám. Děkuji za radu, Krmil jsem 15kg, některé včely mají dost zásob, některé minimum, zžejmě to bude asi teplou zimou.

Údajně je to dobré teď přidávat do těsta.Co to je a kde se to dá koupit.Někde jsem slyšel,že to má VUVč.Prý to neskutečně posiluje včely.

Fumagilin - to je podle mě antibiotikum.
A ta jsou pro včely zakázána.

Karel

Dobrý den.Dneska jsem si udělal řezačku na polystyren a hned jí vyzkoušel.Řezal jsem s ní styrodur a šlo to celkem dobře.Místo odporového drátku jsem použil nerez na rámky a jde to.Normální pocínovaný drátek se mi trhal.Použil jsem bok ze staré skříně a rameno jsem udělal ze stolní lampičky takže se dá měnit i úhel řezu.Připravil jsem si šest rámů na tři nástavky a zítra to nařežu a slepím.5eže to sice pomalu ale je to bezpečnější než na pile.Až ji nebudu potřebovat tak jen povolím šroub na držáku z lampičky a desku zase opřu o zeď.Zítra to vyfotím a kdo by měl zájem tak mu fotky pošlu.Můj mejl je-pupek73/=/seznam.cz-Míra

Není to o pavčalařích ani pačmelácích, ale když jsou ty veselé velikonoce.

Trubec chytne zlatou rybku a ta mu slíbí, že mu splní tři přání. "Hele, rybko na sex nějak umřelo dost včel, vrátila bys život trubcům?"
Rybka na to: "Ano."
"A vrátila bys život i včelám-matkám?"
Rybka na to: "Ano."
"A mohl bych ho mít zatahovacího a zároveň nebýt vosou?"
Rybka na to: "Ano."
Rybka se ještě zeptá včely: "Proč ho chceš mít jako vosy?"
Truvec na to: "Abychom já a moje partnerka neumřeli, oba spolu už chodíme tři roky a tři roky jsme oba nadržení."

Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně ochutnal. U nás jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.
.............

Nejlépe v Polsku. Tamní včelaři za tímto medem kočují i na velké vzdálenosti. Chuť je vcelku zajímavá.

Fumagilin a nitekabin je v ČR již řadu let zakázán.

Krmení je v předjaří problematické. Nejlepší by byli medové rámky ( např. od včelstev, které mají medu dostatek ). Jinak nejlépe uděláte, když podáte včelám medocukrové těsto a zároveň vodu v lahvi prosakovacím způsobem. Dbejte na dobré uteplení stropu úlu! Krmení cukrovým roztokem není předjaří vhodné, protože v případě chladného počasí by včely nestačili roztok včas zpracovat a začal by se kazit, což se medocukrovému těstu nestane.

Do medocukrového těsta rozhodně nepřidávejte bílkovinné doplňky ( pyl, sójovou moučku, kvasnice a podob. )! Medocukrové těsto zpracovávají létavky a ty pyl k výživě nepotřebují. Zvýšený obsah bílkovin ve stravě létavek podporuje vývoj nosemy. Na výrobu medocukrového těsta je sice vhodnější moučkový cukr, ale stačí, když ho vytvoříte z obyčejné krupice…medocukrová kaše. K jednomu dílu medu ( používejte jen med známého původu, který je nezávadný… přes med se může šířit několik včelích nákaz ( mor, virózy, nosema,…) ) přidejte 3-4 díly cukru a důkladně promíchejte. Medocukrové těsto můžete podat v rámkovém či stropním krmítku, nebo se může ve formě medocukrové placky vložit přímo na rámky.

Přeji všem dobré nakročení do produkčního období.
Přeji pěkné Velikonoce.
S pozdravem...M. Václavek

Pokud vím tak např. ples pořádají včelaři z Kynšperka nad Ohří. Myslím že měli už minimálně 30. ročníK

Místo odporového drátku jsem použil nerez na rámky a jde to.

------------------
Vyborný nápad.
Doplňující otázka na délku drátu a napětí-použitý zdroj.

Jednou jsem něco podobného viděl v provedení:

díra ve stole (trochu těžším pracovním), drát šel nahoru, tam byla el. svorka a zároveň uchycení gumicukem ke stropu.

To bych zkusil.
Při minulém laborování se styrodurem a cirkulou jsem nabyl dojmu, že bude lepší dopředu dojednat převoz na chirurgii:-)

Karel

Co jsem zkoušel já, tak tam bylo potřeba napětí tak 3 - 5 voltů. Záleží na
odporu toho drátu a trochu se to dá ovlivnit délkou drátu a zeslabit, pokud
se použijí na přivedení napětí tenčí delší dráty.. Asi by se hodilo napětí 5
voltů z počítačového zdroje. Ideální by byl ovšem proudový zdroj nadstavený
tak, aby drátek měl asi 400 st C, to je teplota, kdy ještě řeže, a drátek se
přiliš nepřehřívá a neztrácí pevnost. Dá se to odhadnout, potmě drátek mírně
rudě žhne, za světla je černý(nebo stříbrný) Co jsem viděl nákresy řezaček
na polystyren, co byly zveřejněné v 80 letech minulého století, řezací
drátek tam byl napínám pérem, aby se dosáhlo rovného řezu.

R. Polášek

Fumagillín bylo maďarské antibiotikum, Nitekabin byl náš výrobek zřejmě taky
antibiotikum, tuším z VUVČ. Nitebabin se používal málo, hodně se používal
Fumagillín, přidával se na podzim do krmení. Už je to dávno, co byl u nás
zakázán, na Slovensku myslím ještě před pár lety se používal a jeho rezidua
byla tehdy příčinou zákazu prodeje některých medů.

R. Polášek

Já bych je v první řadě co nejvíce uteplil. To se teď hodí pro každé
včelstvo, pokud je to neomezí v prostoru. Záleží na stavu květů na
stanovišti, ale nejspíš jak se pořádně oteplí, to hlásí po příštím pátku,
tak začnou nosit a potom ty malé zásoby zas tak moc nebudou vadit. Takže
jenom ty 3 kila bych neviděl zas jako problém. Záleží ale, jak jsou silné.
Jestli jsou extrémně slabé a obsedají 2 - 3 rámky odpovídající 39x24, potom
ty 3 kila je v podstatě i dostatek zásob a hlavní je pořádné uteplení. Tam
bych to viděl jen na podněcování, vetření 1 - 3 kuchyňských lžic tekutého
medu trochu zahuštěného práškovým cukrem do buněk pod plodem a počítat s
tím, že to je v podstatě slabý oddělek a jedná se o jeho přežití. Jiné roky
s dostatkem včelstev by asi bylo nejlepší řešení ho připojit k jinému
včelstvu. Pokud obsedají takových 3 - 6 rámků, tam se jedná o to, aby se i
při tak malých zásobách udrželo plodování následující týden, než se oteplí a
včely začnou nosit sladinu a pyl z venku. Tam bych odvíčkoval tak do 1 dm2
zásob v dosahu včel a přidal nad rámky takových 100 - 300 gramů
medocukrového těsta. Pokud nebude následovat nějaký souvislý týden teplého
počasí, kde by si včely zvýšily ty zásoby aspoň na 6 kilo, bude třeba ještě
nějaký týden to medocukrové těsto dávat. Včely minimálně shora bych co
nejvíce uteplil. Pokud to je silné včelstvo, obsedává 8 - 10 rámků, to je v
podstatě celý nastavek, a jsou tam jen 3 kila zásob, potom tam už delší dobu
byl problém, nedostatek zásob a tudíž nejspíš včely přestaly plodovat a
jejich vývoj se další týdny zastaví, případně dokonce půjde dolů, nové
včely se nebudou líhnout a staré budou odcházet. Tam bych to viděl kvůli
doplnění většího množství zásob spíše na krmení cukerným roztokem. Musí se
ale používat malorozměrová krmítka, která jsou umístěna tak, že jejich obsah
je trvale ohříván teplem od včel. Takové krmítko jsem před několika lety
popsal ve svém článku Pozdní krmení včelstev na internetových Včelařských
novinách , používá se tam miska pod květináč. Krmítko podobného stylu, to
jest, kde se za chladného počasí malé množství cukru ohřívá teplem včel, aby
ho včely mohly odebírat popsal tuším v roce 2006 ve Včelařství někdo z VUVČ
Dol. Je třeba přiměřeně rychle dodat včelám potřebné zásoby, aby začaly zase
plodovat, i za cenu toho, že se staré včely o něco dříve upracují a odejdou,
jinak to v květnu nebude produkční včelstvo, ale sílicí velký oddělek. Včely
jsou sice zpracováváním cukru hodně vyčerpávány, ale to platí tehdy, když
nemají dlouhodobě k dispozici bílkovinné zásoby. Pokud mají pyl k dispozici
a cukru není příliš velké množství, odpovídající běžné snůšce sladiny v této
době, vyčerpávání včel není o nic horší než při předjarní snůšce, cukr i
donesená sladina jsou přece zpracovávány úplně stejně, pokud je mi známo.
Pylu je nyní v přírodě nadbytek, musí se jen počkat na teplé počasí. Jako
krmítko bych použil misku o objemu 0,3 - 0,6 litrů, cukerný roztok spíše
cukr voda 3:2 než 1:1, první dva dny bych dal dvakrát po sobě tak 0,3 litrů
cukerného roztoku a potom tak každý třetí den po 0,3 litrech, dokud se
neoteplí a nezačnou vylétávat a nosit intenzívně pyl. Potom bych dával k
večeru každý třetí den 0,5 až 0,6 litrů cukru. Včely by měly obsah krmítka
vybrat během pár hodin, pokud by dostaly teplý cukr, aby ho nemusely
ohřívat, v 8 hodin večer, měly by ho vybrat tak do půlnoci, pokud by v té
době měly v krmítku ještě hodně roztoku, je to ukazatel toho, že včely musí
nějak více zabrat a dávky by se musely snížit případně krmítko více
uteplit. To by mělo trvat do doby, dokud zásoby z cukru a donesené sladiny
nepřesáhnou 6 - 8 kilo, případně dokud nenastane nějaká silná spolehlivá
snůška ve stylu řepky a série dnů s teplým počasím.
Jestli mají některé včely hodně moc zásob, je to na zvážení jim část odebrat
a vložit do těch bez zásob. Je to taková extenzívní varianta nenáročná na
čas a při které se nemůže nic zkazit. Stejně už nejspíš k přerozdělení
zásob došlo po nakrmení v srpnu a v září tichou loupeží, tak to jen bude
navrácení uloupených zásob.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 22, 2008 3:50 PM
Subject: Podněcování


> Dnes při prohlídce včelstev, jsem zjistil že včelstva mají nedostatek
zásob
> asi tak 3 kg. Tak jsem přemýšlel o tom, že bych je přikrmyl medocukrovým
> těstem.Dotaz je jestli to je v tuto dobu, když přišlo ochlazení vhodné,
> jestli nebudou včely lítat pro vodu a tím nedojde ke zbytečným strátám,
> nebo bych měl počkat na teplejší počasí?Rámky ze zásobama nemám. Děkuji za
> radu, Krmil jsem 15kg, některé včely mají dost zásob, některé minimum,
> zžejmě to bude asi teplou zimou.

Ještě bych měl dodatečnou poznámku z hlediska bezpečnosti. Žhaveným drátkem
by se určitě neměly řezat pěnové hmoty s obsahem chlóru. Kdysi se vedle
pěnového polystyrenu dal získat pěnový PVC, už nevím pod jakým názvem, ten
tím šel řezat taky, pevnostně byl i lepší než tehdejší běžné polystyreny. Na
tom drátku potom při škvaření PVC vznikají velice nebezpečné dioxiny. Nevím,
jestli se dnes dá pěnové PVC sehnat, pokud by byl dneska k dostání třeba
jako nějaká "levná" koupě, měl by se opracovávat výhradně mechanicky. Taky
pěnový polyuretan při takovém řezání bude velice nepříjemně smrdět. Pěnový
polystyren smrdí a je nebezpečný při řezání drátkem jen "přiměřeně".

R. Polášek

Koukněte na www.penize-hned.hy.cz a vydělejte si peníze :)

Tak teď něco pro vás pane Polášek.Myslím si že kdyby hrozila nějaká otrava jedy při řezání tak by se určitě neprodávali ve stavebnictví řezačky na tenhle materiál.
Za druhé-mám rozum a samozřejmě že to dělám v garáži při otevřených vratech abych se nedejchal co nejmíň.Já jsem z toho zas tam moc necítil.
No a co se týče toho napětí-tak mezi vodiči což je asi 25cm pouštím proud 15v a ampery bohužel nevím ale bude to dost neboť předtím se s tím trafem poháněl starter který sloužil jako elektromotor.Pro něj asi musí být víc ampér.
Tohle napětí když pustím do pocínu tak svítí raz dva ale pro ten nerez bych možná ještě šťávu přidal.5eže to pomalu a nečoudí se z toho.Kouřit se začne až po dořezání kdy se víc rozpálí.Dneska jsem nařezal pro dva nástavky a drát je napnutej pořád stejně a drží.Dole mi jako závaží slouží kolo ze šicího stroje to co bylo pro ruku nahoře nad stolem.Zkusil sem to a vypadá to že sem to trefil.Ještě jsem měl v záloze pro napájení trafopájku a možná jí ještě zkusím.Ve stole jsem vyvrtal dirku rpo delší střihací nýt a jím provlíknul drát dolů.Tak snad jsem odpověděl i tobě Karle.
Já jsem taky řezal polystyren na kotoučovce do vík.Několikrát mi to pěkně koplo zpět a kus byl na maděru.Takže zmetek a ještě nebezpečí.Pokud chcete poslat fotky co jsem dneska udělal stačí napsat na -pupek73/=/seznam.cz
Zdraví Míra

Ještě k tomu trafu-na fotce fotce jsem si všimnul že je na něm napsáno-max.20 AMP.Jsou na něm kolíky pro 3,8,15V.Tak jestli tam jde těch 20 AMP.při plným výkonu?Kdo ví je to samoděl po nebožtíkovi sousedovi.Míra

Stačí ve vyhledávači napsat odkaz -řezání eps odporovým drátem-amáte celou stránku odkazů.Nebo www.wagsoft.cz/view.php?cisloclanku=2005031402

To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách 250 m n/m.
Pepča

Řeže se takovým způsobem, že se plast zahřívá na několik stovek stupňů C.
při takové teplotě se každý plast rozkládá a vznikají toxické látky. Otázka
je jaký to je plast a jak velké množství se ho na ten drát dostane.
Co se týká drátu, kdysi jsem zkoušel na řezání polystyrenu obyčejný železný
pocínovaný. Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. Na rozžhavení pocínovaný včelařský drát potřebuje
zhruba 4 - 8 ampér. Dneska jsem ho měřil, metr pocínovaného, bohužel
použitého drátu má odpor asi 1 ohm. Metr nerezového drátu má asi 7 ohmů. Do
rámku 39x24 potřebuji asi 1,60 metru drátu a zatavuji napětím 11 voltů,
takže do studeného pocínovaného drátku v rámku jde asi 6,9 ampér . Na 0,4 -
0,8 metru pocínovaného drátu stačí na rozžhavení těch 5 voltů. Jestliž má
metr nerezového drátu 7 ohmů a metr pocínovaného o zhruba stejném průměru 1
ohm, potom aby se nerezový drátek rozžhavil stejně, potřebuje nerezový
drátek proud asi 1,5 - 3 ampéry a ty tam půjdou při zhruba 3x vyšším
napětí. Pro detailisty nepočítám zvyšování odporu drátu při zvyšování
teploty, u železa to bude dost významné, u nerezového drátku asi potřebné
údaje pro konkrétní slitinu nebudou v tabulkách.

R. Polášek

Tady jsme výš, asi 330 a ještě k tomu na Severní Moravě a 15 kilometrů na
sever od Beskyd a sníh zatím žádný. Troška ho napadla v noci ve čtvrtek, ale
dopoledne zmizel. Sobota neděle bylo vcelku slunce, ale teplota vcelku
nízká, na slunci tak 8 - 10 st C, v noci kolem nuly. Včely létaly ven, ale
moc nenosily. Uvidíme, jak to dopadne přes noc a zítra, meteorologové hrozí
přívalem sněhu, ale dost možná to zase bude déšť s malou příměsí sněhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 23, 2008 8:02 PM
Subject: Globální oteplování


> To globální oteplování nám dává letos ale zabrat. Heeep číííí. U nás je na
> Velikonoce více sněhu než bylo o Vánocích. A to jsme v závratných výškách
> 250 m n/m.
> Pepča

Chut je dobra, vune nekterym pripomina mysinu.
Toz tak...

Martin

> Kolegáčkové, nemáte někdo vřesový med? Rad bych jej konečně
> ochutnal. U nás
> jde o velkou vzácnost, takže nevím kde jej sehnat.

Plesy pořádaji i jinné ZO např. ZO ČSV Zlatá Koruna na okrese Č Krumlov a maji velý úspěch .Těmto včelařúm fandím. Zdraví Felix.

Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
vadné spirály vařiče. P.

Najlepší (dlho vydržal) bol odporový drôt používaný v nákladných autách, natočený na plochej cievke. OD primeranej hrúbky vydržal najdlhšie. Anton

Zadejte,
http://www.robex-dk.cz/index.php?category=9&subcategory=33&limitlow=24&vyb_cat1=&vyb_cat2=&vyb_cat3=

máte tam vše. Bohužel, je to za peníze. Dostupný je ale odporový drát a o ten jde.
Pepča

Jsem rád,že při řezání polystyrenu na cirkuli zažívají i jiní pocity, že jde o život. Dá se tomu ale vyhnout. Základem je rozpěrný klín za kotoučem a přidat širší šraňk. Pak už to jde bez problémů. Zdraví R. Stonjek

Já používám na nástavky a hlavně oplodňáčky,truhlářské zbytky styroduru oboustranně polepené vodovdornou překližkou.Nevím jak se tom říká,ale vím ,že je to hodně drahé.Používá se to na výplně vchodových dveří.Beru jen zbytky od truhláře.Ten se jich rád zbaví a mě poslouží.Kdysi jsem to počítal a jeden nástavek Optimálu vycházel asi na 1 tisíc Kč.

Dnes je hodně rozšířeným podnikáním výroba plastových sáčků a tito živnostníci na svých strojcích tento odporový drát používají nejlepší by bylo porozhlédnout se po svém okolí a oni vám poradí kde ho koupit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?ez?n? styroduru
> Datum: 23.3.2008 22:43:02
> ----------------------------------------
> Nerezový tehdy ještě nebyl, zkoušel jsem odporový vytahaný z
> vadné spirály vařiče. P.
>
> Najlepší (dlho vydržal) bol odporový drôt používaný v nákladných autách,
> natočený na plochej cievke. OD primeranej hrúbky vydržal najdlhšie. Anton
>
>
>

dekuji za odpoved ma medovina kvasi krasne pouzil jsem holandske profesionalni kvasinky.no uvidim co prokvasi je to ma 1 medovina.Studoval jsem vinarkou skolu na melnice obor vinar, ale o medovine jsme se neucily nic.Dekuji takto za nazor a az prokvasi a udelam 1 kost tak napisi co jsem vyrobil.Dekuji honza

Když tak o tom řezání styroduru, nebo polystyrénu přemýšlím, tak teplota řezacího drátku se dá regulovat kromě změny napájecího napětí i změnou vytápěné délky drátku. Když na svislý napnutý drát pod deskou stolu upevníme svorku s jedním přívodem el. proudu, a posouváním této svorky nahoru a dolů budeme měnit teplotu drátku. Nerezový vyhřívaný drátek by mohl být takto kratší oproti pocínovanému 2,6 x. Pokud to vyzkoušíte, dejte mi vědět i s obrázkem řezačky na e- mail – vorja=seznam.cz.
Zdravím, H.

Než jsem upravil cirkulárku, tak jsem se řezání na cirkulárce bál. Teď to jde bez nejmenších problémů. Pořízení řezačky teplem by mě přibyl pouze další krám do dílny, navíc každý rychle zjistí, jak je výhodná plynule regulovatelná teplota drátu a regulace délkou drátu funguje jen mizerně. Navíc, vyrábím li úly, musím řezat přesně do pravého úhlu a po délce velmi přesně a rovně, jinak místo úlu vznikne nějaký šišatý paskvil. Deska Styroduru má rozměry cca 120 x 60 a tak to klade dost velké nároky na velikost stolu vybaveného pravítkem a formátovacím šoupákem takže kdo má pěknou cirkulárku, je zcela zbytečné pořizovat si do dílny další překážející krám se zcela omezeným a krátkodobým využitím. Samozřejmě, kdo chce vyrábět úly ve velkém, tak taková řezačka význam má, ale musí vypadat úplně jinak a úplně s jinou výbavou. Jinak zajímavá regulace je popsána v literatuře s 30 až 40 let kdy je kladen důraz na kyblík se slanou vodou a natvrdo 220 V. Divím se co našich dědečků přežilo, zřejmě měli daleko tužší kořinek než my. Zdraví R. Stonjek

Řezání styroduru mám vyřešeno,desky řežu obdobně jako R.Stonjek tedy na cirkulárce-formátovce u truhláře jde to dobře.Lepím lepidlem na lolystyren a šroubuji.Natírám Eternalem,Balakrylem,nebo Latexem.Zajímá mě,čím natíráte plemenáče popř.nástavky zevnitř a z venku.Zdraví K.Parkan.

Řezání polystyrenu není náročné. Stačí jedna rovná nakloněná plocha a akušroubovák, s kterým se připevňují do plochy vodící lišty.

Je potřeba mít jak plochu tak také lišty hladké kvůli kluzu po nakloněné rovině.

Knapnutí drátu jem použil obyčejnou pásnici asi 25x4 mm z které jsem udělal U a připevnil k ploše zespodu. Nad koncem vyvrtat dírku a napnout drát.

K řezání stačí nerezový drát 0,4 mm určený k výpletu včelích rámků.

Teplota nerezového drátu se reguluje jeho délkou. Nerez má dobrý nárust odporu na délce.

Jako transformátor stačí i trafosvářečka na kov.

Vůbec nikdy bych si nehrál s kyblíkem se slanou vodou, protože to není odděleno bezpečně od sítě. Nemluvím o chráničích FI, které při vyšším potenciálu zemi vyhodí celý barák. To ale často prý neplatí v Čechách, protože ani často neví co FI je.

.........

R.S. - Jinak zajímavá regulace je popsána v literatuře s 30 až 40 let kdy je kladen důraz na kyblík se slanou vodou a natvrdo 220 V. Divím se co našich dědečků přežilo, zřejmě měli daleko tužší kořinek než my.

Další článek o včelách, tentokrát v Respektu.

fokus.respekt.cz/Vcely-na-vymreni.html

V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený včelama. Prsím o radu děkuji

Zřejmě půjde o zachlazení plodu, ale neváhal bych ukázat tento plást Vašemu místnímu zdravotnímu referentovy nebo prohlížiteli včelstev. V případě většího podezření by rozhodně stálo za to plást odeslat pro jistotu do laboratoře na bakteriologické vyšetření, zda se nejedná o nějakou vážnou chorobu.

S pozdravem...M. Václavek

Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal.

Jednoznačne ide o mor včelieho plodu. Nahlásiť regionálnej veterinárnej správe. Podozrivú lokalitu asanovať ohňom. Nemeškať!

Tak jak to popisuješ vypadá to na mor plodu Nahlas to okamžitě veterině nic nepodnikej sám přišel bys o náhrady Je pokud ti mor potvrdí TAK ŽÁDOSTI O NÁHRADY SI RADĚJI PODEJ SÁM je na to poměrně krátká doba

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zachlazen? Plodu-nebo mor v?el?ho plodu
> Datum: 24.3.2008 17:36:54
> ----------------------------------------
> V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo
> to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už
> bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly
> proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se
> hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu,
> zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený
> včelama. Prsím o radu děkuji
>
>
>

S největší pravděpodobností se jedná o mor, který se loupeží dále rozšířil. Ihned volat veterináře, aby zařídil vyšetření. Znepřístupnit úl včelám.

Rady p. Václavka nejsou moc rozumné. Pokud si pošlete plást na vyšetření sám, tak si to taky zaplatíte a celý kolotoč začne s veterinářem znovu. Jenom ztratíte čas.

Děkuji za účast v diskuzi. Diagnostiku přenechám odborníkům díky

Hned zítra nahlásit podezření na mor vedení ZO popř.nejbližšímu prohlížiteli včel.Následně nahlásit OVS,ta zařídí vše potřebné.Odešle podezřelou část plástu s plodem na vyšetření.Do 14 dnů budou výsledky.Nerad bych strašil,ale podle Vašeho zjištění je to MOR.Zavřete/ucpěte/ česno.Zdraví Parkan.

> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?
> Děkuji Zdeněk.
>

zajímalo by mě,co uděláte s morem včelího plodu u divokých včel...,zapálíte les ??

Miroslav Sedláček Bučovice prodává tyto vyvíječe a rovněž je na své včelařské farmě úspěšně používá.http://www.vcelarstvisedlacek.Zdraví Parkan.

ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NAKOUTI <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
> Předmět: mor v?el?ho plodu
> Datum: 24.3.2008 20:54:50
> ----------------------------------------
> zajímalo by mě,co uděláte s morem včelího plodu u divokých včel...,zapálíte
> les ??
>
>
>

Podařilo se mi zkonstruovat styrodurový nástavek bez použití lepidla, a
to tak, že stěny drží dvě nahoře a dvě dole lišty, které jsou spojeny
čtyřkou sroubovou tyčí. Protože mán rámky 39x24 je popis týkající se
této míry, v případě jiné je nutné přepočítání.Vycházím ze styrodurové
desky 5 cm za necelé dvě stovky v Baumaxu, rozměr 125x60 cm. Vnitřní
světlost 40,5 x 48 cm, což je nástavek na třináct rámků. Může se udělat
i na méně, ale pak není využita celá deska. Z desky se udělá jeden a
čtvrt nástavku. Šroubovice prochází deskou těsně pod povrchem vnitřní
strany ( díl 40,5 x 25 cm - 25 cm je výška nástavku), pak projde přední
stěnou a následně latí cca 1x3 cm, která je na povrchu nástavku. Latě
jsou dvě proti sobě v horní a dvě proti sobě v dolní části nástavku.
Tyto celý nástavek svírají (matky s podložkami jsou staženy klíčem) a
drží ho pohromadě bez lepení. Pokud by někdo chtěl, může na spoje Ponal
namazat, ale funguje to i bez lepidla. Při výrobě je nutno před montáží
předem vytvořit drážky, já to dělám na cirkule s vysunutým kotoučem cca
1 cm a vodítkem cca 6 cm- Tak tento díl projedu z jedné i druhé strany a
drátky pro uložení šroubovice jsou hotové. Přední a zadní díl o
velikosti 58 x 25 (48 + 2x5 síla styroduru) propíchnu nabroušeným
svařovacím drátem (udělám pravý úhel z drážkovaného a předního dílu a
drážku projedu drátem skrz přední stěnu, to nahoře i dole, vpravo i
vlevo a pak i zadní díl. Poté se nahrubo sestaví nástavek, přiloží lať a
ta se označí a provrtá, přední i zadní lať, následně i dolní latě a
nakonec se celý nástavek sešroubuje. Je výhodné nechat u předního a
zadního dílu zub, který je na zakoupené desce a tento zub se otočí
směrem dovnitř. Do tohoto zubu se pak vloží hranol s vyřízlým sedlem pro
rámek, nebo jen vlepí slabá liště, na které ucha rámků spočívají. .*S
celám nástavkem se velmi dobře manipuluje, neboť ho lze držet za horní
lišty, je absolutně stabilní.* Nástavky jde sice snadno od sebe oddělit
lehkým poklepnutím, ale pokud by někdo zcela bez vyrušení chtěl nástavky
oddělovat, bylo by možno toto pomocí excentru (oválu), kterým by se
otočilo mezi dolní latí horního nástavku a horní latí nižšího nástavku.
Nástavku na sobě velmi dobře sedí, pokud někdo miluje dokonalost je
dobré si nalepit smirgl např. na dvířka, které jsou širší než je šířka
nástavku , a pak po celé této ploše celým dnem několikrát přejet.
Na drážky není nutná ovšem ani cirkula, tyto lze nakreslit a zářez
udělat ruční pilkou.
Pokud někdo vyrábí tyto nástavky bez cirkulárky, která zaručí
přesný pravý úhel řezu, je dobré si vyrobit jednoduchý příparevek, např.
deska 80x30 cm - dva kusy. Na jeden se podélne v prostředku na stojato
přiěšroubuje druhý, aby oba scvíraly pravý úhel. (vruty jsou skrz desku
spodem a končí ve vrchni stojaté desce. Aby pravý úhel byl stabilní a
přesný, uříznou se dva čtverečky, které se umístí z jedné strany, šrouby
z lícové jsou zapuštěny. Na dno se nalepí šmirglpapír, hrubý, nejlépe
kraj podsgtrčit pod stojící desku. Jednotlivé díly se pak po uříznutí
přejíždějí na tomto přípravku tak, žese mačkají k boční stěně a dole se
obrušují do pravého úhlu.
Nevím, zda toto někoho zaujalo, ale mohu případně sdělit na požádání
podrobnosti.
Výroba nástavků ze styroduru se mi jeví jako výhodná vzhledem k její
nenáročnosti na strojní vybavení, může je prakticky vyrobit každý.
Životnost minimálně třicet let, pokud nedojde k mechanickému poškození.
Nebudou asi vhodné pro toho kdo kočuje, vzhledem k větší citlivosti na
hrubé zacházení, ale pro použití na pevném stanovišti jsou ideální. Dle
mého názoru rozdíl mezi dřevěnými a polystyrenovými nástavky je hlavně
pro úcel použití. Pro velkoprovoz je polystyren nevhodný pro špatnou
odolnost vůči velkoprovozním praktikám. Z hlediska včel není rozdílu.
Dřevěné jsou též zdrojem obživy mnoha výrobců a proto to zatracování
výrobků, které se vyrábí svépomocně. Tepelné podmínky ztrácí význam se
sílou včelstev, ale ruku na srdce, ať se přihlásí ten, kdo po jarníá
prohlídce má sto procent včelstev ve dvou nástavcích a více?

Gustav

Zdravím Árčí.Máš dobrej nápad a zajímá mě.Neměl by jsi nějaké fotky?Pro mě je nejlepší všechno vidět.Pochopím to daleko líp a rychlejš.Bude to asi na principu proskleného nástavku kde se ty šroubovice taky používají jako nosná kostra.Jestli něco máš prosím pošli mi to na.pupek73/=/seznam.cz
Moc díky a pěknej den.Míra

Podařilo se mi zkonstruovat styrodurový nástavek bez použití lepidla, a
to tak, že stěny drží dvě nahoře a dvě dole lišty, které jsou spojeny
čtyřkou sroubovou tyčí........
Gustav

Tento způsob používám už běžně k výrobě ne jen nástavků, ale i spodního dílu, jak v prodeji se oběvily závitové tyče.Viz. www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Zdravím Árčí.Máš dobrej nápad a zajímá mě.Neměl by jsi nějaké fotky?
......
já bych byl taky pro. Možná nás bude víc a možná by to šlo někde vylepit na web a zveřejnit odkaz.

Karel

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Já bych si s tím nešířením nebyl tak jistý. Roj ve stromu uhyne v dubnu nebo
květnu na mor, pak se nějakou dobu nic neděje ale jestli jsou do vzdálenosti
řekněme kilometru nějaká včelstva, může vůně díla přilákat hledačky a
zlodějky v srpnu, kdy je hlad po snůšce největší. Zbylé medné zásoby jsou ze
stromu odneseny a s nimi i mor. Na podzim třeba ujde pozornosti, protože
zimní včely už jsou vylíhnuty, ale na jaře s rozvojem plodování se
projeví.... Další rok už ta vůně je podstatně slabší, ale pořád může nějaké
včely přilákat, hledačky hledají vůni propolisu. Podobně navštěvují staré
otevřené úly....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 24, 2008 9:22 PM
Subject: Re:mor v?el?ho plodu


ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na
kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost

PEPAN

Jenže na takový uhynulý roj také připadá větší počet predátorů kteří hnízdo likvidují (myší, plši. zavíječi, ptáci atd) a tím se zase to procento snižuje. Kdežto na tom stanovišti je to jiné prostředí vytvořené umele člověkem a proto ta nákaza je také mnohem pravděpodobnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:mor v?el?ho plodu
> Datum: 25.3.2008 10:12:27
> ----------------------------------------
> Já bych si s tím nešířením nebyl tak jistý. Roj ve stromu uhyne v dubnu nebo
> květnu na mor, pak se nějakou dobu nic neděje ale jestli jsou do vzdálenosti
> řekněme kilometru nějaká včelstva, může vůně díla přilákat hledačky a
> zlodějky v srpnu, kdy je hlad po snůšce největší. Zbylé medné zásoby jsou ze
> stromu odneseny a s nimi i mor. Na podzim třeba ujde pozornosti, protože
> zimní včely už jsou vylíhnuty, ale na jaře s rozvojem plodování se
> projeví.... Další rok už ta vůně je podstatně slabší, ale pořád může nějaké
> včely přilákat, hledačky hledají vůni propolisu. Podobně navštěvují staré
> otevřené úly....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 24, 2008 9:22 PM
> Subject: Re:mor v?el?ho plodu
>
>
> ftip je v tom , že v tom lese není na pár arech 30 včelstev ale jsou na
> kilometry daleko Tam z velké části prání šíření právě ta vzdálenost
>
> PEPAN
>
>
>
>

Fotografie a videa ze včelařského plesu ZO ČSV Pardubice
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html
loňský:
http://ples2007vcpa.borec.cz/index.html

Pepa

P.S. Já tam nejsem nikde vidět, protože jsem to fotil

Zkusenost mam ted cerstvou. Vyvijec jsem poridil
na podzim.
K plusum radim - rychlost obsluhy, desinfekce ramku parou
K minusum - vyteznost vosku.

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?

Jenže na takový uhynulý roj také připadá větší počet predátorů kteří hnízdo likvidují (myší, plši. zavíječi, ptáci atd) a tím se zase to procento snižuje. Kdežto na tom stanovišti je to jiné prostředí vytvořené umele člověkem a proto ta nákaza je také mnohem pravděpodobnější.
Pepan
---------
Velmi zajímavý článek o moru a o vyhledávání zdrojů nákazy je teď v MV1/2008. M.j. tam je uvedeno, že většina nakažených včelstev byla do 500metrů.

Jinak v lese je to šíření nákazy spíše jedna ku jedné a míň, protože něco připadne na myši, ptáky atd. A nebo to najde právě jedno včelstvo.
Zatímco když létají někam včely za intenzívní snůškou, nebo loupeží, tak se velice rychle přidávají k tomu prvnímu i další ze stanoviště. A i kdyby se nakazilo jen jedno, tak prohazováním rámku (hlavně při posilování zaostávajících) si to včelař roznese sám.

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin
-------------
To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi to jako nějaká napařovačka na tapety atd).
Má někdo lepší zkušenost?
Karel

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.
......
O jedné studijní dutině vím, a tam včely nepřežívají. Vstupní otvor po odlomeném suku je příliš velký a příliš nízko. Někdy včely vystaví divočinu i vně kmene, ale zimu většinou nepřežijí.

Spíše podle mě budou přežívat ve větších výškách a v dutinách trochu jiného typu. Taky jsem to viděl. ale je to z ruky, tak nevím jak se jim tam daří. Jedná se o ovocný strom a má v sobě jen úzké a dlouhé praskliny. Tam podle mě mají trochu šanci.

Karel

Kdysi z dětství si pamatuji včelstvo v dutině mohutné lípy u místního
kostela, myslím, že to tam někdo buď vybral nebo ucpal, z ničeho nic se tam
přestaly objevovat. Nejblížší včelař měl včely na zahradě 50 metrů od lípy.
Asi dvakrát nebo třikrát za cca 30 let jsem v lese v kmenech vyvrácených
stromů narazil na zbytky roje, 1 - 3 postavené panenské plásty se stopami
pylu atd, byly to vždy smrky relativně běžné tloušťky a stáří, dutina tak do
metru a půl vysoko nad zemí v ztluštělé vyhnilé části kmene, nicméně s velmi
malým objemem odpovídajícím maximálně polovině objemu nastavku 39x24. Loni
jsem objevil v lese létat včely z kmene jasanu ve výšce asi 8 metrů, kmen
tam má šířku odhadem 40 cm.. I vůbec vidět, jestli tam ty včely létají, je
tam dost problematické, já jsem to zjistil jen tak, že to v koruně hučelo, i
když žádný ze stromů kolem nekvetl a žádná medovice nekapala. a asi po 10
minutách jsem objevil pod stromem místo o ploše asi 1 metru, kde jedině se
dá prohlédnout skrz větve až k tomu otvoru a vidět ty včely. Loni jsem to
nechal tak, letos se tam občas půjdu kouknout a jestli tam budou, zkusím
sehnat ještě nějakého okolního včelaře a zlikvidujeme je. Sám se tahat s
osmimetrovým žebříkem a lést bez zkušeností na strom kdesi v zarostlém
lese, kde projde někdo dvakrát za den není to pravé ořechové.
Jinak je asi nalezení divoce žijícího včelstva velká náhoda, počet ulétlých
rojů, které přežijí aspoň do podzimku, je podle mně tak jedno na několik
kilometrů čtverečních lesa a člověk může klidně projít metr kolem takového
včelstva a pokud je to třeba ráno, kdy nelétají, nemá šanci je zaznamenat.
Možná, že mnohem více ulétlých rojů bude v městech a vesnicích v různých
stavebních dutinách.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 10:05 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

On Tuesday 25 of March 2008 10:05:12 vsusicky wrote:

> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Jestli rikate les smrkove monokulture, tak tam asi nebodou ty dutiny,
ve kterejch bydlej. Naopak ve smysenem lese je ta pravdepodobnost vyssi.

Honza

ps : ja je zatim videl na hrbitove v lipach, v lese take ne, ale od doby co se
siri klistata s boreliozou tam chodim jen kvuli vcelam.

Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem, že to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to, co se jim "uchce". zdenek

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?

Díky Jiří

Na Velkém Kosíři v přírodní rezervaci Andělova zmola a v rezervaci Studený kout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 25.3.2008 15:55:23
> ----------------------------------------
> Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Cukr je moc dobry a ceny v akci jeste lepsi.

Češi loni za biopotraviny utratili přes miliardu korun


http://www.novinky.cz/clanek/136059-cesi-loni-za-biopotraviny-utratili-pres-miliardu-korun.html

„Trh s biopotravinami v České republice nabízí neopakovatelnou podnikatelskou příležitost. Je jisté, že spotřeba bude v několika následujících letech strmě stoupat. Byla by škoda přenechat většinu trhu zahraničnímu zboží“, uvedl Tom

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Neviděl bych to hned tak černě. Hnilobný rozklad uhynulých larev vlivem špatného ošetřování včelami může být velmi podobný příznakům moru. Liší se snad jenom v příškvarcích...zbytků po odumřelých larev, které u moru pevně lpí ke spodku buňky a v proděravělých víček, dalším typickým znakem moru. Morové buňky jsou mezerovitě roztroušené po plástech. Není pravděpodobné, že by vznikl kroužek cca 50 plodových buněk, které by byl všechny napadeny morem v takové míře, aby se projevili klinické příznaky.

Rozhodně informujte předsednictvo ZO o Vašem nálezu a pro jistotu odevzdejte ZO nebo OVS podezřelý plást, aby jej odeslala do akreditované laboratoře na bakteriologické vyšetření.


S pozdravem...M. Václavek

Benzín se doporučuje, jestli tomu dobře rozumím, proto, že benzinové páry v
uzavřeném prostoru usmrtí včelstvo, ale jinak neškodí. Z toho vyplývá, že
likvidace benzínem potřebuje zůžit nebo uzavřít vletový otvor. V přírodě
třeba vlhkým jílem. Jestli to byla hodně vysoká a úzká dutina a včely seděly
nahoře, tak taky možná benzín stekl dolů a páry zůstaly taky někde v dutině
pod včelami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 3:12 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel
> jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl
> to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které
> vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě
> plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to
> docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr
> dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým
> postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly
> dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na
> konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až
> pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze
> zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem,
že
> to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel
> včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část
> (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole
> zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale
> naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se
> chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let
> života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to,
> co se jim "uchce". zdenek
>
> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Myslel jsem obojí tedy s převahou jehličanů a nakonec i spíše listnaté.
Z reakcí si myslím, že vtětší problém budou spíše stanoviště včelařů než divoce žijící včelstva.

O získávání vosku se už tady diskutovalo před rokem nebo dvěma roky.
Výsledek byl ten, že bez lisování nebo odstřeďování zůstává třetina až
polovina vosku ve voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 2:03 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
> do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
> dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.
>
> Martin
> -------------
> To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že
> je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi
to
> jako nějaká napařovačka na tapety atd).
> Má někdo lepší zkušenost?
> Karel

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Doufám , že ho nebudu muset začít používat .Způsob včelaření má vliv na kvalitu medu, ale taky na zdravotní stav včelstev.Kvalitu medu na trhu nemůžu posoudit, ale taková zpráva je zajímavá. Myslel jsem si, že každý druh medu od včelaře je dobrý.

Byla bych ráda, Vojto, kdybys mi mohl napsat, ,jestli máte ještě na prodej med, pokud jste ho už nevyprodali a nenechali si jen pro sebe. To bych si pak musela počkat, že? A počkala bych si ráda, protože ten med, který jsem si nedávno koupila na trhu, se s tím Vaším poctivým nedá vůbec srovnávat.
B.V.

No teoreticky možná, zvl máme li před sebou tabulku výtěžnosti jednotliuvých způsobů starou přes 50 let. Ale co si to také vyzkoušet. Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/ podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek

Take prosim o fotky klatu na frantisek.rousek zavinac volny.cz. Dekuji.


Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek
------
To mě docela zajímá.
Vyvářka a odstředivka, to je takové velké prádlo a nechce se mi to vytahovat víc jak jednou, dvakrát za rok.
A právě zvažuji nějakou almaru, kam při medobraní atd. naskládám souše a zapnu to, a o nic se nestarám.

Takže mám dotaz :
1)je tam výtěžnost alespoň na mezistěnu?
2) Příkon vyvíječe je relativně malý. Bude na tu bednu stačit?
Já to vidím na dvě boilerová tělesa, cca 3-4kW, nebo plyn a hranatou napodobeninu Radimova odšťavňovacího hrnce ve větším a hranatém tvaru.
Má někdo zkušenosti?

Karel

Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.Ta je vysoká asi 26cm.Takže se mi tam pěkně vejdou rámky 39x24 na stojato.Z bodu vyvrtal díru a nasadil hadičku.Na zakrytí mi postačila stará deska z linky.Pak sem papiňák postavil na kamínka bez kulatého horního tálu aby oheň šel rovnou na hrnec a zatopil.Jde z toho páry až až.Já sem sice netavil vosk jen napařoval propolis na rámkách aby mi šli dobře očistit ale určitě to půjde dobře.Pro mě je zbytečnost kupovat drahej vyvíječ když to můžu udělat takhle.Jak to bude s výtěžností to teprve uvidím.Míra

Nevíte někdo, prosím,jak vyrobit z včelího vosku vosk-přípravek na plovoucí podlahu a na nábytek. Co nejvíce přírodní, přímo recept nebo odkaz na literaturu.
Předem děkuji.

http://www.helpthehoneybees.com/#/honeyBeeCrisis/honeyBeeCrisis/

Nejmodernejsi stranky. Navigace pres menu.

Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.
---------------------
Tak nějak jsme to viděl.

A ještě trochu jednodušeji.
V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.

Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ? ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji a pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.


Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak u hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s drátky se už nějak vyvstekám.

Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:12 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na
> zboží.
> ---------------------
> Tak nějak jsme to viděl.
>
> A ještě trochu jednodušeji.
> V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem
> parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.
>
> Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ?
> ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na
> trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní
> na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji
a
> pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu
> stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k
> voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet
> teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.
>
>
> Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do
> ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak
u
> hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost
> voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do
> velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by
> mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s
> drátky se už nějak vyvstekám.
>
> Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek
----
No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat na mezistěny.

A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám a asi to bude do budoucna nutné k přežití.

Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během roku asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨

Karel

Souhlas.
Dám ještě další tip na zařízení, vhodné pro větší počet včelstev nebo
včelařský spolek. Obyčejná normální automatická pračka s vyvařováním a
odstřeďováním, spíše vyššími otáčkami. Třeba upravená, pračka by byla na
takovém 30 cm vysokém podstavci a místo čerpadla pro vypouštění špinavé vody
by byla prostá zátka, ale nejspíš to není podmínkou. Voští by se dávalo do
takovýc 10 - 15 látkových pytlů "nečistotěsně" uzavřených zipy, které by
celkově zaplnily buben pračky. Těch pytlů musí být více, protože při
odstřeďování se takové větší množství automaticky uvnitř bubnu vyvažuje a
pračka potom neháže. Voští by se prostě vyvařilo vyvařovacím programem, voda
s voskem vypustila do plastových loden a zbytek by se odstředil zase do
lodny. Voští by mohlo být i víc než deklarovaná obvyklá náplň pračky 5 kilo,
protože horkou vodou by se vosk rozpustil a jako pevná látka by zůstaly jen
ty nečistoty. Připadá mi, že tímto způsobem by se dalo na jedno "vyprání"
trvající cca hodinu vyrobit klidně 10 kilo vosku, díky odstředění s velmi
vysokou účinností, bez vymýšlení a zkoušení nějakých novátorských úprav,
protože pračka je na vyvařování a odstřeďování konstruována a při poměrně
dobré kultuře výroby - zachování čistoty, malá intenzita smradíků a
unikající páry atd. Tady o tom systému jsem uvažoval už dlouho, ale
protože jak to vypadá, v dohledné době na 50 nebo 100 chovaných včelstev
nepůjdu, nemám důvod s tím nějak experimentovat a ničit kvůli tomu pračku
doma.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:46 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
> Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno
> nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat
> na mezistěny.
>
> A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc
> než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám
a
> asi to bude do budoucna nutné k přežití.
>
> Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr
> utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že
> za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo
> a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během
roku
> asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨
>
> Karel

ZUc Valna hromada,predseda Kebrle ..informoval..Ustanovila aby se dosavadni spolkova trznice promenila ve Spolecenstvo podilove s rucenim obmezenym.Ustavena komise,ktera vypracuje smlouvu.Ustavujici schuze ,stanovy: a)sjednavati odbyt vyrobkum vcelarskym,med,vosk. b) Sprostredkuje upotrebeni,zuzitkovani,organisuje vyrobu zbozi.c) Opatruje clenum levne nacini a potreby vcelarske. d)vydava spisy k povzneseni a organisuje vyroby a trzby.
6)Spolecenstvo spravuje se samostatne za ucasti vsech clenu prostrednictvim :vyboru,valne hromady.
8) Podil je 5zlatych a opravnuje k dodani v cene 50 zl.
Trznice predana byla v majetku nove utvorenemu spolecenstvu.Prevzat inventar v cene 506 zl. a zasoby 623 zl.Pocatecni rozvaha 1316 zl.a 1218 pasiv v zasobach.Skladnik slozil kauci 200 zl. Vyjednano pod jakymi podminkami by dodavali zbozi, prijiman med dle vzorku zaslanych,stanovena cena a vyrizeny ostatni zalezitosti spolecenstva. Clenu dosud 97 se 159 podily.Skrovne dosud ucastenstvi jest pricinou,ze nedodelalo se cisteho vydelku.

31.Sjezd nem-rakouskych vcelaru v Opave
Predsedal zemsky hejtman hrabe Larys...U pritomnosti zem.hejtmana spolecny obed a vecer slavnostni koncert u 3kohoutu.Pri spolecne tabuli pronesl VV.cisarum Nemeckemu a Rakouskemu,nacez zahrany hymny,odeslany obema mocnarum telegramy s ujistenim loyality panovnickym rodum.Dale proneseny pripitky..i pritomnemu velikanu dru J.Dzierzonovi.

Schuze konati se bude v rozsirenem nasem dome spolkovem.Ku zdaru naseho spolku mse svata v Augustianskem chramu Pane na Starem Brne.Vykonana jednoducha domaci slavnost,vysveceni casti domu kterez budou slouziti potrebe spolkove. Nasledovala slavnostni schuze.Predseda Benedikt Korcian: ..bylo mou prvni snahou,spolek financne usporadati..vsechna mozna vydani na administraci,expedici,daru,upisovani podilu a uzavrena pujcka hypotecni.Za spolkem neni penezitych pohledavek a poziva cestneho uveru...Sporitelna poskytla annuity,jez se sama uhradi a to subvenci jakou sporitelna spolku poskytuje. Velecteni panove! Dum jest venovan osvicenemu pokroku,jehoz nabyvame ctenim,ucenim,zkoumanim a cvikem. Spolecny nas dum at stejnou merou hosti ceske cleny sve i nemecke.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Styrodur
> Datum: 09.3.2008 20:01:54
> ----------------------------------------
> Ze styroduru vyrábím nástavky. Vyrobím rámy - laťky široké 30 mm, vysoké 28
> mm. Do horních bočních latěk vyříznu drážku pro uložení rámků, potom teprve
> rám sestavím. Mezi takto vyrobené rámy v lepím styrodurovou desku síly 30
> mm a výšky a délky podle druhu nástavku. Styrodur řežu jemnou okružní
> pilou, je nutné styrodur tlačit do řezu oběma rukama z jedné strany listu a
> to proto aby řez byl rovný a deska při dořezu nekopala. Takto vyrobené
> nástavky ošetřím z venku fasádní barvou (mám krásně barevné ůly - to podle
> toho kdo jakou barvou zrovna natírá barák, panelák atd., vždy si nechám
> odlít do sedmičky) a zevnitř rozpuštěným voskem. Za 5 let žádná díra od
> včel a žádné poškození od ptáků nebo ode mně.
>
> Mojmíre,prosím můžeš doplnit jaké používáš lepidlo? Děkuji J.M.
>

Ani ja nejsem jenom teoretik.
Vyvijecem pary a plastovym sudem od Sedlacka jsem vyvaril jednu davku,
vyteklo 5,8 dkg na vlozenou sous (12 sousi = 70 dkg). Zbytky jsem
povaril pod sitem, zisk 2 dkg na sous (ze zbytku celkem 25 dkg vosku).
Takovy zisk ze zbytku je v absolutnich i relativnich cislech vyznamny.

Nekde je rozdil mezi mym postupep a postupem pr. Stonjeka,
ale pres e-mail na dalku se to obtizne identifikuje.
Chybu jsem mozna udelal, kdyz jsem sud nezaizoloval staryma dekama
(dle navodu na Sedlackove webu). Rozdil muze taky byt, ze jsem
pracoval se sousemi starymi az velmi starymi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/
> podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal
> pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem
> vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a
> opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo
považuji ve
> výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám.

Tohle je taky inspirativní.

http://home.tiscali.cz:8080/csvdk1/akce04.htm

Velmi dobré téma , jak naložit s plásty,které nám po letošní zimě a hlavně po oddáleném jaru z našich včelstev zbyly.Myslím,že bude mnoho postižených včelařů,kteří byli
ze začátku rádi,že jim včely dobře vyzimovaly,dobře létaly,nosily pyl a byla z nich radost.Jenže přišla doba
kdy se to zaseklo,napadl sníh,teplota šla dolů a co teď
mají včely dělat,když jsou rozplodované a potřebují aspoň
vodu kterou by létavky přinesly a to podotýkám,že včelaři dostatečně alespoň dosti nakrmili a zásob mají dostatek.
Zdravá včelstva vše vydrží,slabší a nosematická ne a zbude
včelaři mnoho rámků pokálených a bez včel.Takže je na místě
poradit těmto postiženým a každá rada je drahá.Podle mne jsou 2 možnosti,spálit v kotli pokálené rámky a nebo kdo je zařízen, udělat medovinu,která je unikátní,dobře chutná
a řekl bych,že je to ta pravá.Kdo se tímto zabývá,asi mi dá za pravdu.V posledním čísle Včelařství Sojka uvádí,že odhad je když se přestřelí asi 200.000 Včelstev,které se jara nedožijí.Myslím že nebude daleko od pravdy a kdo by to měl vědět když ne on. Přeji Vám pěkné jaro...

Pri chove včiel sa neobídeme bez kvalitných medzistien, to si musí uvedomiť každý chovateľ včiel. Obmena starých plástov sa deje po troch rokoch. Niekto to robí postupne a vymení každý rok tri nevyhovujúce, poškodené a staré. Najlepším riešením je každý rok zbaliť vyradené plásty a po dohode s vhodným výrobcom odviesť na okamžitú výmenu v príslušných precentuálnych hodnotách stanovených výrobcom. Auto (po dohode s výrobcom) preto, že včelár je pritom a je lacnejšie ako pošta. Kto má málo vosku, samozrejme využije poštu.

Keďže nič nie je zadarmo, ani získavanie vosku, náklady na zostrojenie slušného zariadenia (para plus odstredivka), čistenie vosku, to všetko si vyžaduje nie lacnú energiu. Pre včelára od 30 včelstiev a viac, to už má ekonomickú výhodu, prináša zisk.
Domáce spracovanie voštín má len vtedy význam, ak hodnota získaného vosku je o 50% viac, ako je váha Ms (medzisteny). Mne to výchádza a preto to robím: 83g Ms+52g= 135g v priemere.

Ja roky používam jednoduchý spôsob rozvárania plástov vo väčej nádobe. Rozrezané voštiny vkladám do sisalového vreca (max. 15 ks), mám dve - jedno plním a druhé rozváram. Mám 60 l. hospdársky parák- je emailový), do ktorého nalejem 5 litrov vody vložím dierované dno (je súčasť hrnca-6 240.-Sk) , mávšak krátke nožičky, ktoré treba predlĺžiť na 8 cm. Vrece s rozvarenými plástami vložím do paráka a asi 60 min. naparujem. Samozrejme je uzatvorený tesniacim vekom.
Po hodine vrece vyberiem, zakvačím nad parák, zorvriem drevenými kliešťami a skrúcaním lisujem. Obsah z paráka sklopením vylejem do sedimentačnej nádoby. Znovu 5 l vody, vložím vrece (nechajte ho otvorené kvôli vnikaniu pary z hora) a znovu to isté.
Tento spôsom používa i Kolomý, ale požíva odstredivku s naparovaním.

Pripravujem si zariadenie pozostávajúce z vyvíjača pary a odstredivky, para je zavedená do odstretivky hadicou. Na odstredivku som použil veľkú odstredivku (asi 50 lit.), ktorá sa používala v spoločných práčovniach. Keďže má otvorené kónusové dno, treba uzavrieť gumou z kolesa traktora, v strede je guma tvarovaná na hrúbku hriadeľa otáčavého bubna.
Anton

Plásty se zásobami se dají využít mnoha způsoby. Pokud ještě nějaké včely
jsou. Nyní jak se trochu oteplí je možné je odvíčkovat a vložit 2 - 4 do
nejspodnějšího nastavku včelstev, loupeže sice nyní probíhají, ale dokud
budou nízké teploty, nebudou probíhat na větší vzdálenosti než 50 - 100
metrů, takže obvykle všechno zůstane na stanovišti a probíhají klidným
způsobem, takže vzájemně povražděné včely nejsou. Výsledek jsou prázdné
rámky a přesunutí zásob do rámků kolem plodu a podnícení zbývajících
včelstev. Pak se dají v květnu a červnu s výhodou použít na oddělky, pokud
snůška skončí už v červenci, na dodání zásob po vybrání medu a na přidání
jako část zimních zásob na další rok. Jedno chované včelstvo s tak dvěma
odchovanými oddělky tak využije zpracované zásoby z až 4 uhynulých včelstev.
Je možné i opatrné skladování plástů se zásobami do dalšího roku, pokud
neobsahují pyl.
Pokud se mají plásty zlikvidovat, viděl bych to na 2 možnosti. Buď se z
plástů místa s cukernými zásobami vyřežou, rozmixují či podobně upraví a
uchovají třeba ve flaškách od okurek do doby přípravy kvasu k pálení. Pak se
vylouží vodou, cukerná voda s vylouženými barvivy se použije do kvasu a vosk
zpracuje. Nebo se voští s cukrem opatrně vydlabe z plástu ostrou lžičkou či
něčím takovým, vylouží vodou a vylouženina použije k přípravě medoviny.
přirozeně hodně pokálené nebo plesnivé rámky je nejlepší vyvařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Prispolnik" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 10:57 AM
Subject: Máme po Velikonocích


> Velmi dobré téma , jak naložit s plásty,které nám po letošní zimě a hlavně
> po oddáleném jaru z našich včelstev zbyly.Myslím,že bude mnoho postižených
> včelařů,kteří byli
> ze začátku rádi,že jim včely dobře vyzimovaly,dobře létaly,nosily pyl a
> byla z nich radost.Jenže přišla doba
> kdy se to zaseklo,napadl sníh,teplota šla dolů a co teď
> mají včely dělat,když jsou rozplodované a potřebují aspoň
> vodu kterou by létavky přinesly a to podotýkám,že včelaři dostatečně
> alespoň dosti nakrmili a zásob mají dostatek.
> Zdravá včelstva vše vydrží,slabší a nosematická ne a zbude
> včelaři mnoho rámků pokálených a bez včel.Takže je na místě
> poradit těmto postiženým a každá rada je drahá.Podle mne jsou 2
> možnosti,spálit v kotli pokálené rámky a nebo kdo je zařízen, udělat
> medovinu,která je unikátní,dobře chutná
> a řekl bych,že je to ta pravá.Kdo se tímto zabývá,asi mi dá za pravdu.V
> posledním čísle Včelařství Sojka uvádí,že odhad je když se přestřelí asi
> 200.000 Včelstev,které se jara nedožijí.Myslím že nebude daleko od pravdy
a
> kdo by to měl vědět když ne on. Přeji Vám pěkné jaro...

V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš. návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda, vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už o vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví R. Stonjek

Už 20.3 jsem se ptal na situlaci ve včelstvech vzhledem k součastnému počasí,To bylo hahaha Pepane.A najednou tu máme stav,že je výhled na ztrátu až 200 000 včelstev.Hlavně,že vyvíjíte páru,ale radu pro elévy včelařiny to ne.V odborném tisku se to bude popisovat s křížkem po funuse.Co nyní se slabšími včelstvy,zúžit,uteplit,vodu nebo to nechat at se to vyvine?

Odstředivka na prádlo má průměr nějak 25 cm, buben pračky má průměr nějak 50
cm. Odstředivka Romovka s 2800 otáčkami vyždímá prádlo zhruba stejně dobře
jako automatická pračka s 400 - 500 otáčkami. Z toho plyne, že automatickou
pračku není třeba nijak složitě upravovat kvůli zvýšení otáček, ale stačí ji
použít tak, jak je. Skutečně je třeba trochu myslet a ne jen kritizovat něco
jen proto, že to zrovna dělám nebo zkouším jinak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 12:40 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě
> od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš.
> návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto
> zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní
> výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka
> vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při
> těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani
> stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil
> na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda,
> vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už
o
> vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví
> R. Stonjek

Slabé nebo středně silné už měly nebo mohly být utepleny dávno. Jak je teď už týden tak zima, tak nedělat nic, maximálně do toho pátku, kdy má být teplo, přidat nad včely trochu medocukrového těsta - cca 50 gramů na podnícení, pokud jsou slabší a pokud je to možné bez většího rozrušení včel. Až bude možné do nich jít, přes víkend, kdy se má oteplit, tak slabá a středně silná ještě uteplit, aby slabá neuhynula a mohla i za takové teploty vychovat nějaký plod a aby středně silná nemusela přestat plodovat. Dostatek zásob se předpokládá. Odstranění uteplení v době, kdy by včely omezovalo v prostoru se taky předpokládá.

Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky. Vyvíječ by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do "Sedláčkova sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně větší prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější čištění po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku. Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K

Zatím se nic zvláštního neděje let jsem se živil zahradnictvím a vlastně se stále pohyboval venku a opravdový nástup jara se pohybuje kolem konce března, + - týden Přírodní cykly se neřídí ani tak teplotou v zimě, ale délkou dne . to platí i pro včely s tím rozdílem , že loňské matky kladou o něco dříve a staré později Kolapsy včelstev mají úplně jiné souvislosti než je počasí. Do dnešních dní se ani vlastně neví proč k nim dochází . Všechny výzkumné stanice jen tápou . Problémem je , že včely zmizí a nejsou k vyšetření mrtvolky Je sice nanejvýš pravděpodobné , že natom stavu má velký podíl varoáza . Musíme s toho ale vycházet, poněvadž zatím nic jiného nemáme. A co ze slabými včelstvy? pokud obsedají 3 uličky a je tam kladoucí matka je to ještě v pořádku Pokud ještě neklade, SPOJIT. Včelaříš li v nástavkových úlech tak kvůli tepelné pohodě úplně stačí aby včelstvo bylo nahoře a teplý strop Pokud máš nějaké starší úly tak zúžit je můžeš ale je dobře aby za sebou Teď měly alespoň´3 rámky zásob Rozšiřuj pak až se za okénkem objeví první včely. Jinak platí Březen za kamna vlezem a duben ještě tam budem ;-)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ji?? <jitrsar/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: M?me po Velikonoc?ch
> Datum: 26.3.2008 13:20:02
> ----------------------------------------
> Už 20.3 jsem se ptal na situlaci ve včelstvech vzhledem k součastnému
> počasí,To bylo hahaha Pepane.A najednou tu máme stav,že je výhled na ztrátu
> až 200 000 včelstev.Hlavně,že vyvíjíte páru,ale radu pro elévy včelařiny to
> ne.V odborném tisku se to bude popisovat s křížkem po funuse.Co nyní se
> slabšími včelstvy,zúžit,uteplit,vodu nebo to nechat at se to vyvine?
>
>
>

Dotaz. Může pomoci včelí jed při zánětu nervu v zápěstí?

> Politura na nábytek.Včelí produkty mýtů zbavené.Dalibor Titěra
>
>
>

Mate nějaké nové informace o včelím moru na ústecku je hodně rozšířen všem kolegům včelařům děkuji za informace.

Vosk při stěnách nádoby ( zejména plechové) chladne rychleji. Proto používám
plastové vědro (hranaté - vosk je skladnější). Vědro s tekutou voskovou
emulzí stavím na desku polystyrenu, přikryji igelitem a přes to přehodím
nejméně jednu starou deku tak, že je vědro zakryté i ze stran.
Čím pomalejší chladnutí vosku, tím je hranice mezi nečistotami ostřejší.
S nádobou s již tuhnoucím voskem se už nesmí pohybovat.
Takto získaný ztuhlý blok vosku zhruba zespodu očistím a znovu roztavím v
destilované ( nebo čerstvé dešťové) vodě a znovu nechám pomalu zchladnout.
Tenká vrstvička nečistot se pak dá oškrábat velmi lehce (používám staré
široké tupé dláto).
Nejdokonaleji jsou nečistoty odděleny od vosku při převaření v naředěné
akumulátorové kyselině sírové. Jenže pak je opětovné převaření v destil.
vodě nutné, aby se odstranily zbytky kyseliny.
Popsal jsem jeden ze způsobů poměrně dokonalého oddělení nečistot od vosku,
ale pro mezistěny si takto hraje s voskem málokdo.
J.Kala




Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K


__________ Informace od NOD32 2968 (20080324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to pak ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Prečo sú včely v lese "zdivočelé"?. Nie sú o nič horšie, ako tie čo chováme doma v úľoch.

Ak si chcete niečo prečítať o vyhľadávaní včiel žijúcich v lese, kliknite si na túto adresu:

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=309&mode=&order=0&thold=0

Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/

Kto si naozaj chce vyrobiť slušnú odstredivku na vosk s vlastným zdrojom pary, skúste si vyhľadať VČELÁR z roku 199O. č. 9, str.210, ktorý Vám ponúkajú rodáci Milan Franěk a Václav Pšenička, s podrobným popisom a nákresom. Kto je "machr od železa" isto ho dokáže spraviť.
Anton

Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná stanoviště? To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní včelaři.
Ať to bzučí

Podíval jsem se na ždímačku ještě z Romovky, průměr koše je asi 23 cm,
příkon motoru 180 watt, dávka 2 kila prádla, otáčky nejsou uvedeny, protože
tam je asi komutátorový motorek, který má ty otáčky silně závislé na
zatížení, takže uvádět nejdou. Pozná se to podle toho, že ždímačka se i
prázdná po zapnutí rozbíhá pomalu a evidentně jí ten pomalý rozběh nijak
nevadí, zatímco u motorku s relativně stálým počtem otáček je práce za
sníženého počtu otáček kritický stav, který by měl trvat co nejkratší dobu,
protože dochází k přetížení motorku. Vizuálně naprázdno tam je minimálně
těch 1400, ale může to být třeba i víc. Každopádně, co si pamatuji, úroveň
odstřeďování prádla této ždímačky je stejná nebo horší než úroveň
odstřeďování v automatické pračce s 400 otáčkami. Ty vyšší otáčky, do
tisíce, jsou dneska trend a souvisí s tím, že se prádlo nevěší, ale suší se
v sušičce v bedně, kde každá troška vody v prádle znamená hodně energie a
času navíc, zároveň když se prádlo protáhne sušičkou, kde se taky v průběhu
sušení otáčí a hýbe se s ním, zmizí pomačkaniny, které hlavně u textilu
náchylného k mačkání jsou při odstřeďování v praččce při 1000 otáček
znatelně větší než při odstřeďování při 400 - 500 otáček a když se takové
prádlo pověsí vysušit na šňůru, zůstanou tam a pak se to dost hůře žehlí.

Co se týká automatických praček, ty právě jsou konstruovány na práci při
teplotě do 100 st C, jinak by nemohly mít vyvařovací programy. Co se týká
subtilnost, tam je rozdíl, automatická pračka je vyvíjena tak 40 let, za tu
dobu na problémy vynaložili chytří konstruktéři desetitisíce hodin a
odstraňovali problémy, které se vyskytly, když statisíce uživatelů prali
stovky hodin. Zatímco zařízení, které složí dohromady včelař, zkouší
maximálně několikrát po dobu určitě ne víc než 10 - 20 hodin, než s tou
konstrukcí jde ven a prohlašuje toto své zařízení za osvědčené a zavedené.
Mně tedy připadá poměrně řekněme nepromyšlené nevyužít na těžbu vosku v
podstatě už hotové a roky vyvíjené zařízení a místo toho stavět nějakou
svoji konstrukci, obvykle taky silně specifickou na zdroje materiálu a
zkušenosti, a tudíž pro spoustu jiných včelařů složitou si ji vyrobit a
pracovat s ní stejně dobře jako ten vynálezce.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 6:50 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to
pak
> ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání
> kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od
> nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu
> vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a
> jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První
> u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré
> obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce
> automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se
> také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší
teplotu./pára,
> tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení
> drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Já vytavím voští v původně odšťavovacím hrnci z něco mezi 10 a 20 rámky
39x24, trvá to 2 - 3 hodiny, do plastové nádoby 16 x 20 cm potom vylívám s
voskem asi 2 litry horké vody, pak nádobu zabalím do hadrů a vosk tuhne až
jeden celý den. Potom vyklopím blok vosku 16x20 x asi 4 - 8 cm velký, pod
studenou vodou rýžákem okartáčuji několik milimetrů nepevných necistot a
nožem potom okrájím další milimetr, dva vosku s nečistotami. Tak se dostanu
na úplně čistý vosk, který prodám nebo vyměním za mezistěny. Žádné
přetavování nebo dodatečné čištění vosku nedělám, protože to považuji za
zbytečné. Kdo musí vosk při obyčejném vyvařování souší dodatečně přetavovat
a čistit, podle mně dělá při zpracování nějakou chybu . Když potřebuji
přetavit
nějaký starý vosk, dám ho do hrnce na zbytky z vytaveného voští, tam se
roztaví, případné nečistoty se zachytí ve zbytcích a vosk proteče dolů. Na
minimalizaci množství nečistot má vliv za prvé to pomalé chladnutí, za druhé
vytváření emulze vosku ve vodě. Roztavený vosk vytváří emulzi s vodou velice
ochotně, stačí ten vosk s vodou nějak více míchat, intenzívně vařit nebo
použít znečištěnou vodu. Ta emulze se potom ani při pomalém chladnutí
neoddělí a ztuhne jako emulze neboli silná vrstva nečistot na rozhraní vosku
a vody. Vosk se dá z toho získat nejlépe tak, že se "nečistoty" nechají
uschnout a potom se zase roztaví. Roztavený vosk s vodou by se proto měl
míchat co nejméně a vařit taky co nejméně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky.
Vyvíječ
> by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ
> zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do
"Sedláčkova
> sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na
> tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně
větší
> prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to
> přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější
čištění
> po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala
> pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk
> vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs
> míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do
> druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
> ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
> hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
> a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
> Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
> Pavel K

Opuštěná stanoviště bych ani tak za problém nepovažoval, protože s největší
pravděpodobností místní základní organizace o stanovišti ví a hlídá si stav,
zvláště pokud má někdo ze stávajících včelařů blízko včely. Za nebezpečnější
považuji, když někdo při moru plodu zatají část vybavení, třeba novější
nastavky a rámky, uloží je na pár let na půdu a potom se je třeba snaží
prodat. Nebo podobně, když někdo před nějakou desítkou let skončil s
včelařením, protože mu nakonec z "neznámých" příčin uhynula včelstva, nyní
to někdo z rodiny najde na půdě a třeba nastavky nebo rámky 39x24 bude
chtít zpeněžit a prodávat je a on v tom bude mor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:45 AM
Subject: Re: mor včelího plodu


> Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná
stanoviště?
> To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní
> včelaři.
> Ať to bzučí

On Wednesday 26 of March 2008 08:38:25 Míra P. wrote:
> Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.

tak jsem si rikal, jakej jsem koumak, a vono to napadlo i nekoho jineho :)
jen jsem misto hadicky od vina (divne smrdela a prej se casem rozpadne)
pouzil teflonovou hadicku - je levna a odolava vysokym teplotam.

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Honza

stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

Nakouti:
stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

------
To se snad nevylučuje. Opuštěné registrované stanoviště. :-)
Stejně tak neopuštěné neregistrované (provozované) stanoviště.

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

Honza
---------------
Perfektní.

Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.

Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou. Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.

Karel

Zdravim vsechny pracuji jako lesnik,takze jsem v lese skoro kazdy den.Nekolikrat za rok najdu vosy a srsne ve stromech nebo v zemi,ale za 15 let jsem "DIVOKE" vcely nasel pouze jen jednou, a to ne v lese,nybrz na kraji obce-nejblizsi les asi 8 km-ve kmenu lipy.

spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel
...........

Jenom bych si dovolil poznamet, že registrace stanoviště a chovatele nesouvisí s dotacemi. Je úplně jedno, jestli někdo chová jednu kozu nebo jednu "včelu". Registraci požaduje zákon - pokuta je do výše 50 000 Kč při nesplnění této povinnosti.

A právě mor plodu a VD ruku v ruce začíná činit pracovníky SVS bdělými. Takže pevně doufám, že právě ti, kteří necítí potřebu regostrovat se , na to v blízké budoucnosti dojedou.

Leoš

Jenže pokud divoké včely nejsou v těch uváděných obrovských počtech na každém stromě( a ono jich opravdu ve skutečnosti asi moc nebude) na co budeme svádět VD a mor ?

Leoš

To záleží jen na tom jak si ve vaší ZO umíte sehnat peníze. Kdo se stará ten má

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NAKOUTI <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
> Předmět: mor v?el?ho plodu (28410)
> Datum: 27.3.2008 21:00:43
> ----------------------------------------
> spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne
> přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli
> složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?
>
>
>

stanoviště vč. mám asi 500m od lesa, není se čím chválit, ale z technických důvodů, každý rok mi uletí asi 5-10 rojů.Kde se usadí?V obci vzdálené 4km asi těžko.

Já myslím, že většina do podzimu uhyne. Kromě míst s velice přírodním
prostředím, to jsou různé chráněné a extenzívně obhospodařované oblasti a
míst kde se v zemědělství nepoužívají chemikálie, tudíž na polích je v
podletí snůška z kvetoucích plevelů je snůška v červenci a srpnu bud velice
malá nebo docela intenzívně využívaná chovanými včelstvy. Běžný roj z konce
května v podstatě celý červen buduje někde v dutině hnízdo a zvětšuje se,
teprve od července je v takové síle a má tolik díla, že může konečně nanosit
těch minimálně 10 kilo na zimu a snad dalších 10 - 20 kilo na výchovu zimní
generace a žití včelstva v době, kdy má plod, to je červenec, srpen a září.
Většinou buď nestihne ani sehnat zásoby na výchovu plodu a končí někdy během
srpna, září, velká většina zbylých rojů končí v zimě buď z nedostatku zásob
nebo zlikvidováním predátory. Stačí sýkorky, které si zvyknou klepáním lákat
v mrazu ven včely.
Konkurence - produkční včelstva včelařů jsou na stanovištích "zachraňována"
od tohoto osudu časným krmením cukrem na zimu, třeba už v červenci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "NAKOUTI" <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 9:32 PM
Subject: mor včelího plodu (28410)


> stanoviště vč. mám asi 500m od lesa, není se čím chválit, ale z
technických
> důvodů, každý rok mi uletí asi 5-10 rojů.Kde se usadí?V obci vzdálené 4km
> asi těžko.

Je pára a pára. Při sterilizaci vosku se nesmí překročit teplota 117 st C.
Běžná ostrá pára v technických rozvodech má tlak do 6 - 10 atmosfér a
teplotu kolem 160 st C. Takže vosk byl nejspíš poškozen vysokou teplotou.
Nápad to je dobrý, ale musela by se na to používat nějaká odpadní sytá pára
odebíraná až na výstupu nějakého parního spotřebiče nebo vycházející z
nějaké sběrné nádoby vracečky parního kondenzátu nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:43 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

> Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji
> pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
> Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to
> páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.
>
> Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k
> parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou.
> Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.
>
> Karel

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jak vysoký jste měli spad mrtvých varroa po nařízeném nátěru plodu a následné fumigaci.
Jelikož v Mor.slezském kraji bylo toto povinné, ač nerad, nakonec jsem to provedl.
Vyšetření zimní měli z 8 včelstev obsahovalo 0 roztočů ( já vím o 1, kterého jsem v měli při odevzávání viděl )..trošku mě přesvědčilo, když jsem na některých včelách při kontrole viděl roztoče přichytnuté ( většinou jsem to viděl až na podzim .
Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom

Jak může být stanoviště opuštěné? Snadno. Včelař umře, úly zůstanou na konci zahrady. Otevřené, kolem je nepořádek. Nikoho z pozůstalých to nezajímá. Někoho přesvědšíte aby kolem uklidil a ĺy zavřel. Někoho dokonce aby úly spálil a s někým nehnete. A na každé takové stanoviště tahat veterinu, tak nedělám nic jinýho. A takových stanovišť je možná víc než si myslíme.

No já sem měl v měli na rozbor taky jednoho kterej tam pak nebyl.Natíral sem ale taky.Spad byl od 0-2-3-8-17 asi takový rozpětí.Mam jich jedenáct a sem rád že sem to udělal.Smysl to má určitě jenom doufám že to taky bude něco platný.Míra

Poraďte mi prosím kdy a jak a do jak upravené půdy mám zasít svazenku.Sít do zorané půdy a nebo do trávníku?Díky Míra

spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?
------------------
Já včelařím spokojeně furt. I přes některé investice poslední doby (vyvíječ, kompresor, hřebíkovačka, sponkovačka ) je to poměrně rentabilní koníček (na rozdíl od jiných, kterým jsem kdy propadl).
A pokud někdo chce vydělávat a pak teprve včelařit, tak myslím že je velmi velká potávka po stavebních i technických profesích. Doporučuji podnikat v nich.

Sehnat dnes někoho, kdo vám udělá splehlivě a dobře střechu, dlažby je téměř nemožné.
A když seženu k nám do firmy někoho nového, můžu si přijít až k deseti tisícům. :-)