Archiv Včelařské konference

V minulosti jsem zkoušel levné elektrické sponkovačky, ale byly s nimi problémy. Teď mám levnou pneumatickou /cca. 1000,-/ a je bez chyby. probije kde co a sponky se v ní nezasekávají.

Do rámků 39x24 dáváme dvě sponky vedle sebe /32 mm/, do rámků 44,8x15,9 jen jednu. Langstroth není drátkovaný. Otec si občas stěžuje, že mu rámky 39x29 povolují, já problémy nemám.

Hřebíky do sponkovačky se mi neosvědčily. Hlavička projde, je s tím více práce a sponky jsou i levnější.

mp

Jednodušší jsou tak 80 mm dlouhé a 3,5 - 4 mm silné vruty do dřeva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 11, 2008 9:18 AM
Subject: cinkovaný spoj


> Dobrý den všem.Chtěl bych se zeptat jestli nevíte o nějakém odkazu kde se
> dá odkoukat výroba a použití různých přípravků na cinkovaný spoj.Koukal
sem
> se na postup co má na svých stránkách pan Jindra.To pouzdro pro kolísavý
> kotouč stojí skoro 3000 v Pilaně.Nemám nikoho kde by mi ho vyrobil a tak
> nevím jak na to.Není někde něco jednoduššího?Poraďte prosím.Děkuji Míra

Kdesi v dokumentaci k vyvíječi je uvedený minimální výkon elektromotoru
kompresoru 750 wattů. Používané motorové kompresory pro vyvíječ jsou taky
bez vzdušníku, ale tam se regulují otáčky, u elektrokompresoru ne, takže
vzdušník asi bude potřeba. Možná by stačila delší silnější přívodní hadice.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 11, 2008 8:41 AM
Subject: Kompresor


> Prosím o radu :
> loni jsem si s pomocí dotace koupil aerosolovač VAT - 1a.
> Letos ho chci zprovoznit a koukám po kompresorech.
> 220V bych k úlům dotáhl, ale přemýšlím o co nejlépe přenosném kompresoru.
> Padl mi do oka přenosný kompresor Revolution Air z Baumaxu (1.990,-). Jde
o
> bezolejový, 1,1 kW, 8 bar, 200l/min, bez vzdušníku. V návodu k VAT je
udána
> potřeba "rovnoměrný minimální výkon 50l/min při přetlaku 3,5-10 atm".
> Vyhovoval by výše uvedený kompresor (když nemá vzdušník)?
> Mají též model Carry - stejné parametry + 6l vzdušník, ale cena již
> 3.290,-.
> Děkuji za odpověď.

Míra P.:>Není někde něco jednoduššího?<
.......
Nic jednoduššího na výrobu cinkovaného spoje jsem neviděl. Jsou i hřebeny, ale znovu je tam potřeba vybavení.

Za 3 tisíce je to dobrá cena. Např. jen cena za přípravek pro nasazení na vrták pro přípravu díry na frézování dír pro kuželové hlavičky šroubů je to o cca 350 Kč.

Jestli máte rád své končentiny a život, nesnažte se o ně nehodou přijít. Jsou věci, na kterých se ve včelařství nesmí lakotit.

Jestli je to na nastavky z drevenych desek tak to lepim natupo a sroubuji vruty 60-80mm dlouhymi a zatim v pohode


A jestli jde o horni a dolni ram pro utepleny sololitovy nebo palubkovy nastavek, tak to spojuji tak, ze nastavim vysku pily na polovinu vysky latky ramu a vyrezu pricne na voziku polovinu vysky a na druhe latce opacnou polovinu a to tak ze to jde do sebe - je to jednodussi nez cinkovy spoj, ale nevim jak se tomuto spoji rika. Doufam, ze se to da pochopit, nejak nevim jak to popsat - obrazek by byl lepsi :-))
Spoj pak slepim a probiju hrebicky ram je hotov

T.H.

Dobry den, pouzivam jiz treti rok kompresor Gude Silverstone, k dostani v internetovych obchodech v cene okolo 3000 Kc. Ma vyhodu ze je lehky a utahne ho mala elektrocentrala 800 W, ktera je k dostani v kazdem Bauhausu v cene okolo 2500 Kc. Cela kombinace tak vyjde jeste levneji nez FUK s dotaci a jeden clovek oboji v pohode
unese.
Nektere odkazy:
http://www.hobbyexpert.cz/kompresory/silverstone
http://www.akunaradi.cz/zbozi/3681/Profesionalni-montazni-kompresor-GUDE-Silverstone.htm
http://www.eva.cz/zbozi/dilna-kompresory/29318/kompresor-g%C3%BCde-silverstone-bezolejovy/?SID=10hjo19k3ojho71sukmm5oc0i4

Horní a spodní rám natupo sbíjím obycejnými hrebíky, listy jsou asi o
milimetr, dva kratsí nez by mely být. Do mezery nacpu epoxid a rámy nechám
polozené na rovné plose, dokud nevytvrdne.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 11, 2008 10:09 AM
Subject: Re: cinkovan? spoj


>

> A jestli jde o horni a dolni ram pro utepleny sololitovy nebo palubkovy
nastavek, tak to spojuji tak, ze nastavim vysku pily na polovinu vysky latky
ramu a vyrezu pricne na voziku polovinu vysky a na druhe latce opacnou
polovinu a to tak ze to jde do sebe - je to jednodussi nez cinkovy spoj, ale
nevim jak se tomuto spoji rika. Doufam, ze se to da pochopit, nejak nevim
jak to popsat - obrazek by byl lepsi :-))
> Spoj pak slepim a probiju hrebicky ram je hotov
>
> T.H.

Cest je několik. Nejjednodušší je připravit si polotovary a u profíků si to např. na řetězové cinkovačce nechat udělat. Možnost kývavého kotouče není špatná, chce to ale hodně silnou pilu a vymazlené posuny, další možnost je použít silnou truhléřskou kudlu do frézy, ale nová śtojí možná ještě více než zmiňované 3000 kč. Já používám silný kotouč 10 mm s plátkovými zuby za cca 350 Kč. Blízko nás je firma která je vozí z Německa repasuje je a nabrousí. Také to není žádný zázrak, Dusí se a přehřívá se dost silně. Takže podle mě to doma jde dost špatně a zub po zubu musí se hodně přesně. Nejlepší se mi zdá kývavý kotouč. Vím o jedné cinkovačce v kopřivách asi by šla zprovoznit, ale proč? Cinkování jde dobře nahradit jinými spoji a pri použití super lepidel je to v podstatě komplikace. Ale když držím nástavek od Nerada a vidím tu preciznost a krásu tak si říkám, jak to ten chlap dělá¨? Takhle to doma na koleně udělat prostě nejde. Zdraví R. Stonjek

Děkuji všem a pane Heřman tomu spoji co popisujete se říká-přeplátování.Vím co myslíte ale čep a rozpor jsou podle mého soudu pevnější.Ještě k tomu přípravku pro kolísání-nabízeli mi pouze pro průměr hřídele 30mm.To je na velkou cirkuli.Já mám hřídelku tuším 20mm.Budu muset asi zajít do nějaký truhlárny abych to vyděl a zkusil si to.Mám taky horní frézku a k tomu šablonu na polokrytou rybynu a centimetrový prstový ozub,ale tam se dá dělat max.25mm silný dřevo.Rám třeba pro ty nástavky ze styroduru v tom neudělám.Míra

NepleŤte si cinkování a čepování, mezi tím je dost rozdíl. Teď při vývoji nového méně pracného úlu jsem se snažil ošulit i čepování. Na pokosové pile jsem nařezal lišty s konci na 45 st. a slepil ve spec stahovacím přípravku, vždy dva rámy najednou. Musí to být co nejpřesnější: Lepidlo Epoxy 1200, protože pevnější kromě Umacolu B na našem trhu není. No a na závěr po ztuhnutí 4 šrouby akušou do předvrtaných dírek. Provedl jsem lámací zkoušku a drží to líp než čep slepený Disperkolem. Ovšem lepit Epoxydem znamená nespěchat a dodržovat známé zásady a to je na dost rozsáhlý článek. Zdraví R. Stonjek

Tak sem právě objevil kotouč i s pouzdrem za 1050kč.Tady je odkaz mrkněte se-http://obchod.bohac.cz/nastroje/?pageno=6
Jen sem odeslal dotaz na průměr díry pro hřídel.To by bylo super a bez dalšího vymejšlení.Jestli tam bude i stupnice pro nastavení kmitu tak to beru.Míra

cinkovaný spoj je podle mne zbytečnost pokud chceš být perfekt, tak na ůl stačí spoj na drážku nebo péro Cink nic neřeší pokud použiješ nesprávné dřevo nástavek se skroutí tak jak tak Cink je nábytkářská metoda aby nebyly vidět spoje Já úly spojuji jen na tupo bez klížení hřebíky anebo vruty a ničemu to nevadí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cinkovan? spoj
> Datum: 11.3.2008 09:19:03
> ----------------------------------------
> Dobrý den všem.Chtěl bych se zeptat jestli nevíte o nějakém odkazu kde se
> dá odkoukat výroba a použití různých přípravků na cinkovaný spoj.Koukal sem
> se na postup co má na svých stránkách pan Jindra.To pouzdro pro kolísavý
> kotouč stojí skoro 3000 v Pilaně.Nemám nikoho kde by mi ho vyrobil a tak
> nevím jak na to.Není někde něco jednoduššího?Poraďte prosím.Děkuji Míra
>
>
>

Nemám nikoho kde by mi ho vyrobil a tak nevím jak na to.Není někde něco jednoduššího?Poraďte prosím.Děkuji Míra
------
Záleží na konstrukci cirkulárky. ale podíval bych se po laciných kotoučích s SK plátky. Někdy mě šokuje jejich nízká cena (u menších průměrů). Předzásobil bych se a s nějakou slabou podložkou (třeba z nouze i z kartonu) mezi nimi bych si sastavil frézu.
V bazarech dřevoobráběcích strojů se dají koupit staré kotoučové frézy z rychlořezné oceli. Profíci dnes používají výměnné plátky.
Ale pokud by to šlo, šel bych první cestou, jen se předzásobíš do důchodu kotouči :-))
Karel

Tak sem se radoval předčasně,ta cena byla bez pouzdra.Samotné stojí 2800.Ach jo je to pech.Míra

´Uly výroba L. Nerad adresa :WWW.inerad.wz.cz
Cinkované-.

Zdravíčko Určitě se to tu už někde probíralo tak mě prosím nekamenujte.Jen bych rád kdyby si můj postup přečetli zkušení včelaři a upozornily na případné chyby.
Vloni jsem přemetl včelstva z moravských univerzálů do Optimalu které stihli do podletního krmení jakš takš vystavit a pak byly zakrmeny po 15kg cukru.Některá se teť dobře rozvíjí a nosí pyl atd.Jiná (velmi slabá ani nevyletují).
Dnes jsem na silnější očividně rozvíjející včelstva položil noviny na ně plastovou mateří mřížku a na to položil nástavek (optimal na optimal) s velmi slabím včelstvíčkem.Očko ve vrchním nástavku jsem nechal uzavřeno(někde sem čet).Spodní silnější včelstvo jsem nerozebíral,matku neviděl,ani nehledal,ale asi ploduje.Do slabého včelstvíčka (chcípáček)jsem nakouk matka tam byla vypadala zdravě ale plod tam nebyl-vloni plodovala a je to ta samá protože má značku.Spojuji poprvé tak nevím co se bude dít dál a chtěl bych zachránit všechny včelstva.

Jak včely prokoušou noviny,nezabijou se včelstva,matky navzájem i když je mezi nimi mateří mřížka?

Zůstanou tam obě matky do jara abych je moh rozdělit a mít tak zase dvě silná včelstva? (nechtěl bych o matky přijít,ani je měnit a snažím se zachránit co se dá,protože jsou to kvalitní volně pářené Vigor ze zubří, jen jsem včelstva vloni hodně oslabil výstavbou nového díla a teť se projevují následky přemetání a rychlé změny rámkové míry).

Díky za vaše rady a připomínky jelikož jsem dřív se dvěma matkama nikdy nevčelařil a byl bych nerad kdyby výsledek nedopadl dobře.
Pepíno

Nevím, možná že se pletu, ale tyhle nástavky jsou čepované. Myslím si, že mezi cinkováním a čepováním je docela rozdíl.
zdenek

Uly výroba L. Nerad adresa :WWW.inerad.wz.cz
Cinkované-.

Nad mateří mřížkou musí být vždy otevřené očko, jinak by trubci nemohly prostor nad mateří mřížkou opustit a uhynuli by zde, začaly by zde hnít ( včely je nemohou vynést ) a to by vedlo k velkému zápachu v úlu, což je naprosto nežádoucí!!!

Pokud jste spojil přes novinový papír, nemusíte se bát o život včel... spojení proběhne naprosto bez ztrát. Pokud jsou obě matky v dvoumatečném včelstvu podobně kvalitní a vhodně oddělené mateří mřížkou, teoreticky by dvoumatečné včelstvo mohlo vydržet až do podzimu. Nemyslím, že je nějak výhodné držet dvě matky takovou dobu při sobě. Přijde doba, kdy je pro ulehčení manipulace potřeba věž několika nástavků rozdělit.


S pozdravem...M. Václavek

odpovedat sa neda jednoznacne, dodali ste malo iformacii. Vseobecne papier na jar nie je treba, ake je spodne vcelstvo, nosilo pel, kolko nadstavkov ma, treba pocitat ze teraz potrebuje aspom dva nadstavky(podla poctu vciel- nepoznam), ale koncom mesiaca uz treba dalsi. Ak nechate plodovat obe matky rozvoj ide rychlo aj v hornom vcelstve treba s tym ratat. Ake velke je to horne vcelstvo? Ak je velmi male mozete prist o matku (velmi male znamena hrst - dve vciel, mozno aj viac). Este raz pozor na priestor. Ak horne vcelstvo nie je chore a ma dost vciel spojenie prebehne bez problemov. Ja zas by som nechal ocko otvorene vzduch (ak je zima tak aspom na cas zatvorit- pozor na trubcov musia sa dostat von), vcelstva zostanu akoby samostatne co pri rozdeleni zabezpeci rozdelenie lietaviek. Miro

No je to věc názoru, pravděpodobně se nic nestane.

Ale jsem toho názoru, že když včely nelétají, tak to nic špatného neznamená. Naopak, některá pozdělétající mě pak překvapila, v jaké byla kondici.

Záleží na poloze, ale že slabé včelstvo nemá plod by mě dnes v tuto dobu nechalo v klidu. Za uváděných podmínek - matka přítomná a na podzim kladla.
Jen bych ho dal nad jiné, nad igelit, aby bylo vyhřívané odspodu. V tom případě bych otevřel očko.
Pokud je nahoře stále ještě matka a zde přítomné auditorium postup schválí :-) , vzal bych to zpět a nad mřížku zasunul igelit.

Na spojování je čas, a nikdo neví jaká bude letos snůška. Třeba bude medovice a včelstvo které se teprve v té době dostane na vrchol může mile překvapit.

Karel

80mm skrutka je istotne jednoduchšia, a lacnejšia, ale nie 100%-ná. Cinkovanie je 100%-né, na druhej strane, ak výrobca investuje do dobrého prípravku na výrobu spojov, tak sa mu to vráti, spoj vydrží, až kým debnička nezhnije.

Ja som pred 10 rokmi vyrobil 18 debničiek z topoľového masívu hrubého 25mm a každá ebnička je poznačená činnosťou krútenia dosák pôsobením zimnej vlhkosti. Hlavičky na skrutkách 80mm dlhých postupne počas zimy odlietali akoby boli z polysterénu.
Vyberte si správnu cestu, ak takú máte v dosahu, oplatí sa aj investovať.
Anton

Tyto spojení slabých včelstev provádím již hezkou řádku let Ty novin yjsou na jaře spíš na překážku jak užitku Očka nech otevřená slabší se dává nahoru Již d o slunovratu je dobře je zase rozdělit čím dříve tím lépe. Sestava pak vypadá takto ode dna, 1včelstvo, mřížka , 2 včelstvo, mřížka, medník
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dv? matky spojen?
> Datum: 11.3.2008 14:26:37
> ----------------------------------------
> Zdravíčko Určitě se to tu už někde probíralo tak mě prosím nekamenujte.Jen
> bych rád kdyby si můj postup přečetli zkušení včelaři a upozornily na
> případné chyby.
> Vloni jsem přemetl včelstva z moravských univerzálů do Optimalu které
> stihli do podletního krmení jakš takš vystavit a pak byly zakrmeny po 15kg
> cukru.Některá se teť dobře rozvíjí a nosí pyl atd.Jiná (velmi slabá ani
> nevyletují).
> Dnes jsem na silnější očividně rozvíjející včelstva položil noviny na ně
> plastovou mateří mřížku a na to položil nástavek (optimal na optimal) s
> velmi slabím včelstvíčkem.Očko ve vrchním nástavku jsem nechal
> uzavřeno(někde sem čet).Spodní silnější včelstvo jsem nerozebíral,matku
> neviděl,ani nehledal,ale asi ploduje.Do slabého včelstvíčka (chcípáček)jsem
> nakouk matka tam byla vypadala zdravě ale plod tam nebyl-vloni plodovala a
> je to ta samá protože má značku.Spojuji poprvé tak nevím co se bude dít dál
> a chtěl bych zachránit všechny včelstva.
>
> Jak včely prokoušou noviny,nezabijou se včelstva,matky navzájem i když je
> mezi nimi mateří mřížka?
>
> Zůstanou tam obě matky       do jara abych je moh rozdělit a mít tak zase dvě
> silná včelstva? (nechtěl bych o matky přijít,ani je měnit a snažím se
> zachránit co se dá,protože jsou to kvalitní volně pářené Vigor ze zubří,
> jen jsem včelstva vloni hodně oslabil výstavbou nového díla a teť se
> projevují následky přemetání a rychlé změny rámkové míry).
>
> Díky za vaše rady a připomínky jelikož jsem dřív se dvěma matkama nikdy
> nevčelařil a byl bych nerad kdyby výsledek nedopadl dobře.
> Pepíno
>
>
>

Ale jsem toho názoru, že když včely nelétají, tak to nic špatného neznamená. Naopak, některá pozdělétající mě pak překvapila, v jaké byla kondici.

Záleží na poloze, ale že slabé včelstvo nemá plod by mě dnes v tuto dobu nechalo v klidu. Za uváděných podmínek - matka přítomná a na podzim kladla.
-----------------------------------------------------------
Když včely z úlu v březnu nelétají,jsou k odepsání ať si říkáte co chcete,takovéto včelstvo je bez matky a nebo bez zásob.V tuto dobu musí včelstvo lítat,donášet pyl a vodu,kterou velmi potřebují k výchově plodu.V současné době musí mít včelstvo přinejmenším na 2 - 3 plástech plod.

Jarní prohlídka.
Pro první jarní prohlídku volíme sluneční den a teplota by měla být ve stínu 12 - 15 stupńů kdy včely létají.
Zjišťujeme sílu včelstev,včelstvo které obsedá 7 a více
plástů, je silné. 6 a 5 plástů je střední,méně nežli 5 plástů je slabé.Odhadujeme množství zásob.
Nápadně velké plochy plodu při staré matce znamenají obvykle připravovanou výměnu matky.A zároveń zakladená trubčina a často již naražené matečníky.
Tak co tomu říkáte vy novodobí včelaři,mám i nadále pokračovat v postupu včelařského roku ? Na březen to zajisté stačí,jen ještě douška - dívej se do včel v květu angreštu a neutrpíš žádnou škodu.

Jen chybí dodat první na začátku květu Jívy a v době Angreštu dávat již stavební rámky Na začátku řepky již medníky a včelstva která neobsednou ani 5 uliček spojit jinak z nich nic nebude Právě pro začátečníky je dobré uvádět signální rostliny ty jim řeknou v jakém stavu je příroda

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 88.100.95.205 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela?
> Datum: 11.3.2008 16:50:49
> ----------------------------------------
> Jarní prohlídka.
> Pro první jarní prohlídku volíme sluneční den a teplota by měla být ve
> stínu 12 - 15 stupńů kdy včely létají.
> Zjišťujeme sílu včelstev,včelstvo které obsedá 7 a více
> plástů, je silné. 6 a 5 plástů je střední,méně nežli 5 plástů je
> slabé.Odhadujeme množství zásob.
> Nápadně velké plochy plodu při staré matce znamenají obvykle připravovanou
> výměnu matky.A zároveń zakladená trubčina a často již naražené matečníky.
> Tak co tomu říkáte vy novodobí včelaři,mám i nadále pokračovat v postupu
> včelařského roku ? Na březen to zajisté stačí,jen ještě douška - dívej se
> do včel v květu angreštu a neutrpíš žádnou škodu.
>
>
>

Pane Václavek,Miro,KaJi a další anonymní díky za zájem poradit.Jinak spodní včelky jsou ve dvou nástavcích optimal,ale sedí jen v jednom celém a ty slabší co jsem na ně posadil jsou fakt slabí chcípáčci asi tak dvě hrstě,ale byla by škoda je necht padnout jelikož mají kvalitní matku.Jsou slabé protože jsem je vloni nechal vystavit dílo z mezistěn a pak ještě intenzivně zakrmil na zimu aby měli hodně zásob a to je zřejmě vysílilo.Už jsou na nových rámkových mírách a doufám že žádné přechody nebudu muset v budoucnu řešit.Jinak očko hned zítra otvírám.Ty noviny tam mám nechat když už tam jsou (vlhkem určitě změknou a včeky nebudou mít problém je rozebrat a přechod nebude tak "ostrý").Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat jen mateří mřížku?
Díky Pepíno

(e-mailem) --- 11. 3. 2008
Re:pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela? (27991)
Jen chybí dodat první na začátku květu Jívy a v době Angreštu dávat již stavební rámky Na začátku řepky již medníky a včelstva která neobsednou ani 5 uliček spojit jinak z nich nic nebude Právě pro začátečníky je dobré uvádět signální rostliny ty jim řeknou v jakém stavu je příroda

Díky za podporu,jíva ani angrešt ještě nekvete ale v brzké době bude.Ještě bych chtěl připojit,kdo má slabá včelstva a má jich i více,okamžitě spojit s těmi silnějšími a moc se jim to vyplatí.Spojování v dnešním čase je bezproblémové
a včely je přijmou okamžitě,protože jsou si vědomy toho,že je posílí. Takže udělat zběžnou prohlídku,zezadu,až se ukáže první plást s plodem,zavřít úl a jít od něj.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dv? matky spojen?
> Datum: 11.3.2008 17:14:12
> ----------------------------------------
> Pane Václavek,Miro,KaJi a další anonymní díky za zájem poradit.Jinak spodní
> včelky jsou ve dvou nástavcích optimal,ale sedí jen v jednom celém a ty
> slabší co jsem na ně posadil jsou fakt slabí chcípáčci asi tak dvě
> hrstě,ale byla by škoda je necht padnout jelikož mají kvalitní matku.Jsou
> slabé protože jsem je vloni nechal vystavit dílo z mezistěn a pak ještě
> intenzivně zakrmil na zimu aby měli hodně zásob a to je zřejmě vysílilo.Už
> jsou na nových rámkových mírách a doufám že žádné přechody nebudu muset v
> budoucnu řešit.Jinak očko hned zítra otvírám.Ty noviny tam mám nechat když
> už tam jsou (vlhkem určitě změknou a včeky nebudou mít problém je rozebrat
> a přechod nebude tak "ostrý").Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat
> jen mateří mřížku?
> Díky Pepíno
>
>
>

Noviny není třeba vytahovat, včely je během teplého dne rozkoušou.

S pozdravem...M. Václavek

Záleží na poloze, ale že slabé včelstvo nemá plod by mě dnes v tuto dobu nechalo v klidu. Za uváděných podmínek - matka přítomná a na podzim kladla.
-----------------------------------------------------------
Když včely z úlu v březnu nelétají,jsou k odepsání ať si říkáte co chcete,takovéto včelstvo je bez matky a nebo bez zásob.
................

Záleží na poloze. Tak jsem to napsal a dovoluji si upozornit, že tady u nás ještě nekvetou ani lísky, denní teploty nejsou většinou nad 10st.C.
Kam by mi étaly? Jen na vodu.

Ono radit, když nevím co kvete je dost obtížné, ale mě v počátcích mátly rady typu "v dubnu rozšiřujeme" "v květnu včely staví" a podobně, než jsem přišel na to, že k většině těchto rad musím přidávat cca měsíc, nebo je nečíst vůbec.

Jinak tázající uvedl, že matka je přítomná a zásoby že jsou.


Karel Jiruš

Děkuji za informaci.

Luboš

Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat jen mateří mřížku?
--------
Nech je tam, nic se tím nezkazí. Třeba získáš zkušenost navíc. Matka na hoře se může vlivem zvýšené teploty rozklást. A není ani vyloučeno, že když tam bude mřížka, že budou dost dlouho klást souběžně. Protože se nejedná zřejmě o loňské matky, tak je taky otázka, která matka ti tam zůstane.
Sleduj a koukej, získávej zkušenosti, oni si to stejně včely za rok udělají úplně jinak než letos.
Předvídat chování včel, to je stejné jako předpovídat počasí.
KArel

Ten problém s cenou kolísavého pouzdra jsem před časem taky řešil...

Koupil jsem nejobyčejnější pilu 250mm.
Z překižky 5mm jsem vyřezal dvě podložky průměr cca 100mm.
Tyto jsem obrousil smirkovým kotoučem do úkosu.
Do pily pak jde jedna podložka, pak pilový kotouč, pak druhá podložka. Rozkmit cca 20mm. Viz. stejná funkce jako u kolísavého pouzdra.
Na posuv desky do záběru jsem měl vyrobený posuvný dřevěný rám. Logiku a funkci rámu jsem našel někde na internetu.
http://www.beesource.com/plans/boxjoint/index1.htm
Dělal jsem optimaly ze smrku 25mm. Zuby cca do 20mm šířky.

ALE
Na pile mám hřídel cca 12mm ... nevím jestli se při tom neohnula...??? dost to vibruje .. ne nadarmo se kolísavé pouzdro vyrábí na pořádnou 30mm hřídel...
Drážka co se tímto způsobem vyrobí NENÍ pravoúhlá!!! zuby kotouče provádějí při kolísání taky pohyb po kružnici? (nebo co je to za křivku...) takže dno drážky je DOKULATA. Takže jsou tam pak díry v rozích nástavku!!!
Je to dost náročné na přesnost a pozornost při práci.
Nedělá to dobře pile ani ložiskům.

Poslední nástavky, co jsem dělal, už mám spojené (asi se to jmenuje) pero-drážka, vruty 80mm a disperzní lepidlo.

Pokud bys šel touhle cestou zkus ještě kouknout na net a hledat dado blade nebo dadoblade. je to taky zajímavé řešení.... určitě méně znásilňuje mechaniku pily...
Zdar
Petr

Nadmořská výška 620m,stanoviště les, leden ,únor i když je -20 a pak se oteplí na 5-8 nad nulou(3-5 dní) a včely vylétají.Za celou dobu včelaření,se nemohu dopátrat,co v tuto dobu může kvést,že přináší pyl.Vždyť je jako v r.05 všechno pod sněhem.Nedělám si srandu.

Typoval bych to na pyl z lísek.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud chcete vyrobit větší množství nástavků a netrváte na tom, že spoje musí být cinkované nebo čepované a chcete opravdu pevné spojení které je navíc i výrobně velmi jednoduché i pro průměrného kutila, podívejte se do publikace (překlad z němčiny) "Včelaříme jednoduše". Je to pevné, dobře se to drží a při práci to neklouže z ruky.
Pepča

Stale jsem ještě začátečník (6 let), ale zde jsou moje zkušenosti z loňska (Český ráj 330m/m - třetím rokem přezimuji cca 30 včelstev).
Loni jsem zkoušel dvoumatečné včelaření takto - 15.4. jsem vytvořil 6 dvoumatečných včelstev - dole středně silné (dva nástavky)- mřížka - noviny - slabé včelstvo (1 nástavek) - mřížka - postupně následovaly medníky.
Dle záznamů to dopadlo takto:
- po 14 dnech 2 včelstva již bez horní matky
- po dalších 14 dnech další 2 včelstva již jen 1 matku
- 4.6. - při medobraní bylo 2matečné již jen 1 včelstvo z 6(ukončil odebráním mřížky)
Výnosy v žádném případě nepřesáhly nadprůměrná 1 matečná včelstva - ale bylo to jistě lepší než kdybych nespojoval. Zajimavé, že o život ve všech případech přišla horní matka - plodové těleso bylo vždy v dolních nástavcích.
Letos to opět udělám - mám k dnešku 4 úhyny a polovičku včelstev značně slabých (pojišťoval jsem nátěrem plodu).
Ještě dovětek: všude se píše - slabé posaď na silné - spojení 2 slabochů nic nepčinese - moje zkušenost je - pokud jde o slabé přezimované oddělky s mladou matkou, tak to neplatí (v krátké době je úl plný včel.

Používám více drážkovacích kotoučů (
http://www.pilana.cz/cz/drazkovaci-pilove-kotouce-s-britovymi-destickami-sk
) na hřídeli pily vedle sebe. Kombinací šířek 4, 5 a 6 mm (průměr 180)
lze vytvořit škálu různých tlouštěk frézování. Bohužel na mojí pile mám
možnost upnout pouze slabé tloušťky, takže dělám ozub se zuby širokými
max. cca 9-10 mm (o to je zase pevnější). Kdysi jsem si nechal vyrobit
podložky mezi tyto kotouče, abych je mohl skládat v ještě větší škále
šířek, avšak díky jejich nepřesnosti (vyrobeny jsou z plechu) a omezené
šířce upnutí je nepoužívám. Kotouče lze skládat přímo na sebe tak, že
zuby kotoučů se částečně překrývají. Zuby jednoho kotouče jsou pak na
průměru vzájemně posunuty do mezer mezi zuby druhého kotouče (vůle mezi
zuby je cca 1,5 - 2mm). Takto se získá i rovnoměrnější náběh zubů do
materiálu. Při nákupu je ale třeba dbát na to, aby průměr všech kotoučů
byl stejný (mohou se lišit o desetiny až milimetry).

Jinak co se týká spojení na ozub, nemohu si jej vynachválit. Jeden rok
jsem udělal nástavky spojené vruty, a již bych to více nechtěl. Slepený
ozub, pojištěný navíc dřevěnými kolíky v rohách se nehne. Až se dokopu
napsat článek o výrobě takto čepovaných nástavků, pošlu jej do
včelařských novin. Popíšu tam jednoduché zařezávání dosedacích ploch
nástavků, díky kterému naprosto přesně dosedají celou plochou - další
broušení není nutné.

Milan Čáp

Míra P. napsal(a):
> Tak sem se radoval předčasně,ta cena byla bez pouzdra.Samotné stojí
> 2800.Ach jo je to pech.Míra
>
>
>

a chcete opravdu pevné spojení které je navíc i výrobně velmi jednoduché i pro průměrného kutila, podívejte se do publikace (překlad z němčiny) "Včelaříme jednoduše". Je to pevné, dobře se to drží a při práci to neklouže z ruky.
Pepča
.........
Naprostý souhlas. Je nádherné, kdyyž máte koupený nástavek od profesionála v provedení hodném nábytku do obýváku.

Ale původní nástavky byly z beden. Tam se nemá co kroutit. A materiál máte zadarmo, nebo za hubičku.
Pokud topíte dřevem a koupíte někde odpad, tak to jen na pár let než to spálíte, půjčíte včelám na navoskování a vysušení.

Letos mám prvně sponkovačku takže odstraním to nejpracnější - zatloukání hřebíků.
Doufám že se dostanu na 4 kompletnáí nástavky za hodinu a 15 korun za jeden. Kvalitní lepidlo, spony a vruty nejsou zadarmo:-)

Takže zpět ke kořenům.

Karel

Datum odeslání:        Mon, 25 Feb 2008 12:05:43 +0100
Od:        "J. P. Baudis" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Re: Zpráva správce
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Bohužel, očekávaný výpadek se neočekávaně protáhl.
Server se přestěhoval v pátek k večeru, ale odmlčel se přes celý
víkend. Vyskytly se totiž komplikace a kompetentní člověk nebyl k
dosažení. Omlouváme se.

Teď už snad bude provoz bez problémů.

JPB


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Vazeny priteli,
odhlasuji se (po nekolikate) z konference.

Dekuji
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

ZUc Vybor nove zvoleny pokusil se o to aby aspon velikonocni prodej medu v Praze zavedl.Jednatel Kafka vsemozne se pricinil.Prodano 1575 kg, vyplatilo se za nej 1178 zl...byl podnetem na prodej staly.

ZUsMorava Vybor v te dobe nahle zvedel ze na Vidence lze koupiti pozemky.Velectene clenstvo projevilo souhlas svuj cetnymi pripisy,upisovanim a splacenim podilu.Reditelstvo se spravni radou,berouce souhlas clenstva plnomocenstvi. Koupili na Vidence za linii mesta domek c.121,dvorek zahrada 3merice pudy za 7000 zl.Dum lezi pri mistni draze,vedle pomologicke zahrady a prizpusobi se ucelum spolkovym za uhrny obnos asi 3000 zl.Spravni rada usnesla se pouziti peneziteho obnosu-Zivanskeho nadace- k zarizeni mistnosti.Schvalila devinkulovani cenych papiru(avsak)c.k.mistodrzitelstvi se vyslovilo proti.Od vysokeho snemu 1200zl.sporitelny 300 zl. ministerstva 200 zl.Velicenstvo nejvyssi 200 zl.knize Lichtenstein 400 zl.Bruno z Baueru 200 zl. Mitrovsky 100 zl.Nutna prestavba docilena za 3600 zl. se stavitelem Biberlem.

Vystava vcelarska v Chrudimi
Peci neumornou horliveho jednatele Markolouse...Uly p.Markolouse byly dukladne pracovany a opatreny vsim tak,aby v nich mohly vcely radne prezimovati...Z nekolika medometu zasluhoval povsimnuti medomet prof. Markolouse pro svou dukladnost a lehky koleckovy pohyb..S potesenim zaznamenati dluzno,ze i p.prof. Markolous vyroby umelych mezisten se vrele ujal a lacinami mezistenami opatruje cleny spolku.Peknych pristroju na delani mezisten, ulu, rohozek vystavil tez pan prof.Markolous,kteryz nyni rozvinuje ve vcelarstvi cinnost velmi chvalitebnou.

XXX Sjezd nem-rakouskych vcelaru v Lehnici Pruske Slezsko
Slaveno padesatilete vcelareni velmistra Dr.Dzierzona.Cisar nemecky uznavaje zasluhy,udeluje-zlatou-medailii za zasluhy o zemedelstvi,zaroven udelen rad cerveneho orla. Pristupovali vyslanci vcelarstvi podavajice dary venovane a vyslovujice sve blahoprani. Vcelarsky svet takrka zavodil aby velmistru svemu vsemoznym zpusobem vyslovil sve vdecne uznani.

Dobry den, potrebuji kontakt na firmu prodavajici spony do sponkovacky 15 a 35mm dlouhe a 5,8mm siroke.

On Tuesday 26 of February 2008 13:09:26 Ale wrote:

> týdne došlo léčivo i s fakturou (lze uplatnit následně žádost o dotaci -
> 70%).

Dobry den,

jakym zpusobem budete zadat o dotaci ?
mel jsemdotaz na nakazoveho referenta ohledne formidolu, ale nevedel.
Jedna se hlavne o to, ze ZO nema prostredky na nakup (pocita se s Gabonem a
varidolem). Mohu to tedy koupit sam a pak az zadat o proplaceni ?
Jak to delate Vy ?

Dekuji

Honza

Ano. Koupit sám a fakturu přidat k fakturám pro OV za léčivo. Dotaci pak vyplatí s léčivy. Faktura musí být do termínu jako léčiva. Někdy červen.
Tonda

>jakym zpusobem budete zadat o dotaci ?
mel jsemdotaz na nakazoveho referenta ohledne formidolu, ale nevedel.Jedna se hlavne o to, ze ZO nema prostredky na nakup (pocita se s Gabonem a varidolem). Mohu to tedy koupit sam a pak az zadat o proplaceni ?

To může být líska. V této nadmořské výšce třeba ještě dokvétá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of sreň
Sent: Tuesday, March 11, 2008 11:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: les a pyl

Nadmořská výška 620m,stanoviště les, leden ,únor i když je -20 a pak se oteplí na 5-8 nad nulou(3-5 dní) a včely vylétají.Za celou dobu včelaření,se nemohu dopátrat,co v tuto dobu může kvést,že přináší pyl.Vždyť je jako v r.05 všechno pod sněhem.Nedělám si srandu.

Každý včelař si je platí sám při odběru a pak jemu alikvotní část vyplacena zpět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: nátěr plodu
> Datum: 12.3.2008 10:55:13
> ----------------------------------------
> On Tuesday 26 of February 2008 13:09:26 Ale wrote:
>
> > týdne došlo léčivo i s fakturou (lze uplatnit následně žádost o dotaci -
> > 70%).
>
> Dobry den,
>
> jakym zpusobem budete zadat o dotaci ?
> mel jsemdotaz na nakazoveho referenta ohledne formidolu, ale nevedel.
> Jedna se hlavne o to, ze ZO nema prostredky na nakup (pocita se s Gabonem a
> varidolem). Mohu to tedy koupit sam a pak az zadat o proplaceni ?
> Jak to delate Vy ?
>
> Dekuji
>
> Honza
>
>
>
>

Zdravím,
podívejte se na:
http://www.schneider-bohemia.cz/Web/Catalogue/ArtDetails.ASP?MID=1&ArtID=1334&GLN=9
http://www.bea-cs.cz/index.php?typ=BEA&showid=17
http://www.zwt.cz/produkty.php?K=PREBENA&P=1
Honza

oranzovo-cerveny mi prinaely z thují

Loni jsem zkoušel dvoumatečné včelaření takto - 15.4. jsem vytvořil 6 dvoumatečných včelstev - dole středně silné (dva nástavky)- mřížka - noviny - slabé včelstvo (1 nástavek) - mřížka - postupně následovaly medníky.
Dle záznamů to dopadlo takto:
- po 14 dnech 2 včelstva již bez horní matky
- po dalších 14 dnech další 2 včelstva již jen 1 matku
- 4.6. - při medobraní bylo 2matečné již jen 1 včelstvo z 6(ukončil odebráním mřížky)

________________________________________________________

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!


S pozdravem...M. Václavek

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!
S pozdravem...M. Václavek
-------
Z textu Aleše je jasné, že až do medobraní byly oddělené.

Pokud jste to v praxi příteli zkoušel, zjistil by jste, že z neznámých důvodů si včely (pravděpodobně včely, trubci miss v úle asi nevolí) vyberou jednu.
Třeba i ze třech matek.

Když jsme měl dříve čas a míň včelstev, dělal jsem ze zvědavosti pár experimentů.

M.j. bylo zajímavé, že včely si někdy vychovaly (někdy!) při dostatečném prostoru a rozdělení plodového tělesa sami druhou matku.

Místo mřížky stačila někdy dostatečná vzdálenost mezi plod.tělesy.

Zajímavé bylo, že dosažená síla, vyzimovaná síla a výnos nebyly v nějakém jednoznačném vztahu.Proto jsem byl taky v minulém vstupu zdrženlivý ke spojování. Mladá matka v malém oddělku někdy strčila silná včelstva do kapsy. Ale záleželo na počasí a průběhu snůšky.
Experimenty jsem ale dělal na jaře a v létě. Se zimním spojováním zkušenosti nemám a s jarním jen jako řešením krizového stavu. Když včelstvo dožilo jara, má u mě nárok na šanci. Spojovat podle mě stačí měsíc před hlavní snůškou.

Ale to vše je věcí osobních názorů, úlů, stanoviště a snůškových poměrů. A osobní zkušenost se těžko přejímá.

Až vlastníma chybama se získá vlastní zkušenost:-))

Karel

Omlouvám se, špatně jsem si Alešův příspěvek přečetl.

Ano, s dvoumatečnými včelstvy v produkčním období nemám zkušenosti. Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.

Ti, kteří tvrdí, že si jednu matku brzy po spojení včely sami odstraní, i když jde o stejně staré matky nebo o dceru a její matku, mi prosím vysvětlete, proč J. Boháčovy dvoumatečná včelstva vydržely vždy přes celé produkční období?


S pozdravem...M. Václavek

Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.
-----
štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel

Vysvětlení
J. Boháč používal dvě rovnocenné matky/včelstva
Aleš dával dolů silné včelstvo a nahoru slabé
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Aleš spojoval silné a slabé.

Včely mají jednu dobrou vlastnost, poznají zda je matka dobrá či ne a v případě potřeby ji vymění (pokud k tomu mají příležitost). Pokud jsou matky OK a mají dost prostoru, tak si je ponechají obě. Pokud je jedna slabší, tak to včely poznají a zbaví se jí, mřížka nemřížka.

Také si vystačím s jednomatečnými včelstvy.
Matek jsem měl vždy dost a někdy zbyly i na nějaký experiment. Např. odstranil jsem starou M. Z nových M jsem nevěděl, která je lepší (rozkladenější), tak jsem přidal obě. Včelám travalo několik dní, než si jednu vybrali. Několik dní kladly obě.

Pratele,
nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.

Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
bezna?

Diky, Martin

Za prvé hodně záleží, jak jsou souše staré. Čím starší, tím více košilek z
plodu a jiných nečistot. Za druhé vosk se musí ze souší vylisovat nebo
odstředit, teprve potom se získá téměř těch 100 %, pokud se jen roztaví a
nechá za horka odkapat, zhruba ta polovina tam zůstane. V tom směru je ta
výtěžnost běžná. O takových 20 % se to zlepší, když se roztavené voští ještě
párkrát promíchá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin" <martin/=/olsak.net>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 12, 2008 11:21 PM
Subject: Re: vyteznost vosku ze sousi


> Pratele,
> nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
> Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.
>
> Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
> nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
> se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
> mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
> nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
> bezna?
>
> Diky, Martin

štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel
_____________________________________________________________

Samozřejmě i já mám podprůměrná, průměrná a nadprůměrná včelstva. Ale díky tomu, že se mi včelstva nerojí, nejsou tak nevyrovnaná v síle a medný výnos je také poměrně dost podobný. A u velkých výnosů jsou důležité rozdíly až řádově v desítkách kg medu. Kdybych včelařil se svými velmi silnými včelstvy dvoumatečně, měl bych 14-16 nástavkové mrakodrapy ( myšleno pro nízké nástavky ). Takže nemám důvod využívat dvoumatečná včelstva v průběhu produkčního období, jak to dělal již zesnulý pan J. Boháč. Jen se o to zajímám.


S pozdravem...M. Václavek

Ale J. Boháč, pokud vím, používal matku loňskou a dvouletou. Matku též přidával připojením nástavku s oddělek. Na rozdíl od pana Aleše poskytoval oběma matkám stejně prostoru ke kladení.

Stále mi není zřejmé, proč panu Alešovy dvoumatečná včelstva nevydržela a panu Boháčovy zůstala přes celé produkční období?

S pozdravem...M. Václavek

Dvě matky připravuji do úlu proto, abych si zvýšil produktivitu včelaření, a mohl pracovat s minimálním počtem včelstev. Do nosného včelstva si nespojím slabá včelstva. Kdo spojuje slabá, má zase jen slabochy. Matku koupenou i vlastní využiji vždy až další rok, podle výkonu.Kdo má hodně včelstev, ať si chytá koupenou a vyrojenou matku, či bez výsledku, tak se nic nestane. Pokud chci mít výsledek, tak nemůžu úl rozdělit mřížkou. Matky plodují jedna nahoře, druhá dole a střed vytáčím např. 3x po 20 kg, když počasí přeje.
Píšu jen pár vět , abych nebyl osočován, že zase cosi vnucuji. Zbytek ukládám do počítače.Jaká je to výhoda,protože dříve jsem to ukládal do šuplíku.K něčemu to bylo. Studenti toho využívali pro diplomové práce. První stupeň hlouposti je nevědomost. Bojujeme proti ní každý jinak. Je zbytečné osočovat , přece to nemusím číst,ani s tím souhlasit, ale psát je třeba pro ostatní, které téma příroda zajímá. Místa je tu dost.

Pokud chci získat maximum vosku, tak po vytažení např. ze slunečního tavidla, rámek mám po zasunutí mezistěny ihned k použití, ale voštiny nasáklé voskem ještě vylisuji ve vařáku.
B.V.

Nabízím prodej medu těm včelařům,kteří již svůj med vyprodali a nebo o své včely přišli a chtějí si přesto udržet své zákazníky . Med je v sudech po 280kg / 8 konví / je smíšený,tedy ne řepka a cena včetně sudu je 17500.-Kč / čili 62.-Kč/kg , sud 140.-Kč.Okres Třebíč
       Nabídky buď na mail emca5/=/seznam.cz a nebo na mobil 723434316 .

ČÍM STARŠÍ SOUŠE TÍM MÉNĚ VOSKU Z NÍ ZÍSKÁŠ Je to tím ,že spousta ho zůstane v košilkách . U některých souší nezískáš ani váhu mezistěny zvláště ve slunečním tavidle, Lepší je vařák na vosk a ještě lepší je ve vodě kdy jsou souše pod hladinou vody vosk se sbírá z hladiny a zbytky lisují pak jsou již metody které doma nejdou dělat neb vyžadují nákladné zařízení a poslední je chemická extrakce, ale tento vosk nejde použít na výrobu mezistěn

PEPAN

----------- Původní zpráva ------------
> Od: Martin <martin/=/olsak.net>
> Předmět: Re: vyteznost vosku ze sousi
> Datum: 12.3.2008 23:22:03
> ----------------------------------------
> Pratele,
> nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
> Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.
>
> Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
> nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
> se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
> mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
> nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
> bezna?
>
> Diky, Martin
>
>
>

Proč nevydržela jsem také zatím nepochopil, dělal jsem to teprve 1x. Spojovat silná včelstva však mám obavu - kolega co to zkoušel - také víkendový včelaž - mne varoval, že jeho pokus inspirovaný Boháčem skončil 100% vyrojením.
Mě se to poslední dvojvčelstvo dostalo na 6 vysokých tachováků (2+2 plodiště + 2 medníky) a už byl problém sundat 20 kg nástavek téměř ze 2 metrů. a stejně jsem nabyl dojem, že většinu přínosu proplodovaly, než abych to měl v medníku.
Beru to tak, že mě jedna mřížka navíc nezabije a že třeba 2 matky vydrží o trochu déle než při spojení bez ní (o trochu více plodu zjara).
Asi by to lépe fungovalo kdyby včelstva byla oddělena nástavkem se zbytkem zimních zásob, ale ty já vždy před snůškou vyberu pro tvorbu oddělků (dělám jich každý rok tak 125% matečných). U 70 % každoročné měním matky připojením oddělku začátkem října (zimuji na 3 nástavkách) a zbytek (nejsilnějších) nechávám na jaro.

včelstva která neobsednou ani 5 uliček
> spojit jinak z nich nic nebude
>
> Pepan

Obsednuti je dost relativni, zavisi na teplote - da se to vztahnout na ramky plodu, nebo je to tak mysleno??

Diky

T.H.

Přece je nebudeš počítat nebo vážit.V praxi je to nejlepší vizuální posouzení Nasazování medníků se taky dělá za přibližně stejného počasí takže včelstvo je též přibližně stejně roztažené
Nesmíš uvažovat o teplotách -10 až+20 °C ale jdeš do včel pří teplotách nad 10°C a tam již ten rozdíl je zanedbatelný Dřív uvažovat o spojování včelstev je zbytečné pokud je tam kladoucí matka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela?
> Datum: 13.3.2008 10:22:16
> ----------------------------------------
> včelstva která neobsednou ani 5 uliček
> > spojit jinak z nich nic nebude
> >
> > Pepan
>
> Obsednuti je dost relativni, zavisi na teplote - da se to vztahnout na ramky
> plodu, nebo je to tak mysleno??
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Dobrý den,
mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě barvy úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev. Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Přeji pěkný den!

Já bych řekl že je to jedno.Jasně že tmavá barva hřeje víc.Záleží taky jestli to budete mít venku na louce a nebo pod střechou.Jestli to budou uteplené úly a nebo tenkostěné.Dna jsem natíral odlišnýma barvama kvůli orientaci ale nástavky uteplené mám tmavou barvou.U langhstrotu jsem použil luxol odstín pínie.Je to taková ta žlutavá barva.Tam by to teplo asi nebylo moc dobrý.Míra

Dobrý den,
mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě barvy úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev. Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Přeji pěkný den!

Ja na túto otázku mám svoj vyhranený názor a preto nemusí korešpondovať so zabehanými tradíciami. Je pravda, že o úle sa traba starať, aby bydržali čím dlhšie v používateľnom stave, predsa základným výrobným prostriedokom včelára je úľ a ten nie je zatiaľ lacná vstupná záležitosť. Preto úle chránime proti nepriazni počasia farbou, ktorá značne predlžuje ich životnosť. Ľudia vnímajú včelnicu tradične a včelíny sú vždy osadené s vyfarbenými domčekmi a nielen to, rôznofarebnosť úľov má uľahčovať včelám dokonalú orientáciu, tak to bolo od nepamäti prezentované včelárskou literatúrou a takto to je chápané i teraz.

Preto z môjho hľadiska koloryt hýriaci farebnosťou úľou nikdy včelám nepoškodí, ale ani nijak zvlášť nepomôže, pretože včely sa dokážu dokonale orientovať aj bez striedania farebných úľov, či so značkami vyznačujúcimi letáčmi.

Ak si pomôžem príkladom z prírody, presne tak je to i v prírode, čo môžem dokumentovať jednotvárnosťou farieb prirodzeného lesného biotopu, kde je každý strom viacmenej jednej navýraznej farby a včely napriek tomu svoj príbytok v tej šedej lesnej jednotvárnosti si vždy nájdu.
Môžete argumentovať, že príroda je nie vždy jednotvárna, veď aj kvety sú rôznych pre každé typických farieb, aby ich ich hmyz ľahšie vyhľadal, teda včely farby kvetov rozlišujú, aj keď nie vždy tak ako oko človeka.

Musíme rozlišovať jednu vec, kvety vynikajú farebnosťou relatívne krátku dobu, krajina sa pre včelu neustále mení, preto systém farieb nie je dokonalý pre včelu, preto sa pri včele a ostatného hmyzu vyvinul orientačný zmysel na iných princípoch ako len na farbe. Základom pre včelu so zloženými očami zložených z tisícov malých očiek tzv. faciet, ktorými dokážu zachytiť tzv. fotografickou pamäťou pri orientačných preletoch uložiť si do pamäti stovky údajov na celý jej krátky život. Nevylučujem však z tohoto procesu ani farby, hlavne ich rozhranie, ktoré je pre ne trvale orientačným bodom, tak isto ako osamotený predmet.
Preto pri orientácii včiel je potrebná dokonalá fixácia výrazných terénnych bodov. ktoré včelu vždy navigujú na dokonalý návrat do úľa. Takže nie farba (i keď ju nevylučujem), ale poloha úľu voči slnku npr. letáč ku vedľajším úľom, výška úľa, umiestnenie medzi, na kraji úľov, stromom, kríkom, skalám, potokom a pod.

Preto ak je v rade 100 úľov natriete jednou farbou, včely sa nebúdú mýliť pri hľadaní svojho letáča (keď sa môže i to stať). Ja už dlhé roky natieram všetko do čoho vletujú a vyletujú včely jednou farbou a tak isto i oplodňovacie jednotky, ktoré taktiež nezdobím rôznymi farebnými značkmi a nemám absolútne problém so zalietavaním včiel iných úľov, či strácaním sa matiek pri oplodňovacích letoch.

Samozrejme farbu náteru si musíme vybrať podľa stanovišťa, typu úľa (zateplené steny, jednoduché steny). Pre teplé uzatvorené miesta bez stromov sú nevhodné pre tmavé nátery (obsorbujú veľa slnečného tepla, úle sa prehrievajú) sú nevhodné pre jednoduché steny úľov v lete, opačne sú prijateľné pre uteplené úľové steny počas zimy a začiatkom jari.
Jednoduchšie je požívať neutrálne nátery npr. trávovo zelené, ktoré sa v prírode vyskytuj po dobu vegetácii, dobrá je aj béžovošedá (neutrálna), vhodná do každého prostredia.

Na záver: dá sa povedať, že nátery úľových zostáv môžu byť ako jedno, tak i viacfarebné, včelám to nebude na škodu. Anton

Dobrá matka vydrží 4 roky (z pohledu včelstva, ne z pohledu včelaře, který M obměňuje častěji). Pro včelstvo není věk 2 roky tak zásadní kritérium. Včelstvo hodnotí kvalitu matek jinak a je schopno vyměnit špatnou mladou i špatnou starou matku.

J.Boháč používal dvě kvalitativně srovnatelné matky. Aleš spojoval slabé a silné. V tom je rozdíl a proto to nevyšlo. Špatné matky (jakéhokoliv věku) se včelstvo bude snažit zbavit a pokud to včelstvu ulehčíme (např. jiná druhá matka) o to rychleji bude pryč.

Ve 3/4 případů je slabé včelstvo důsledkem špatné matky. Nemá cenu takovéto matky používat v produkčním včelstvu (jedno či dvoumatečné) nebo je rozchovávat.

Slabé včelstvo bych raději použil jinak - k výchově nových matek, ale plemenný materiál (vajíčko, matečník) vzít z jiného včelstva.

Jinak bych Alešovi doporučil obměnu matek nákupem. A to z toho důvodu, že měl více slabých včelstev. To se může stát, že i vynikající plemenný materiál zdegeneruje. Mít více slabých včelstev je známkou nemoci, degenerace, nevhodných podmínek, ...

Vážení přátelé,
připomínám, že již tuto sobotu proběhne tradiční jarní seminář Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Podrobnosti včetně programu přednášek najdete na http://www.n-vcelari.cz/
Zveme všechny včelaře.
Bronislav Gruna jménem pořadatelů.

Záleží na barvách. Včely maj posunuté spektrum vnímání barev.

----- Original Message -----
From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
Subject: [Spam] barva úlů


> Dobrý den,
> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
> barvy
> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
> Přeji pěkný den!

To je otázka zajímavější než se na první pohled jeví. Kdysi jsem včelařil v
kočovném včelíně, tam byly dvě řady úlů nad sebou a 5 úlů vedle sebe, to
všechno na délce 2 metrů a vzdálenosti horní a spodní řady česen asi 60 cm.
Zavedl jsem tam výchovu nové mladé matky v úlu produkčního včelstva, kde ta
matka potom byla, žádná pomocná hejblata jako oplodňáčky pro chov matek jsem
nepoužíval. Ze začátku měly matky při návratu z oplozovacích výletů velké
problémy s orientací na správné česno, z 10 chovaných matek se ztratilo tak
5 - 8. Pak jsem začal česna úlů, kde se měla právě nová matka líhnout,
natírat respektive obnovovat jejich nátěry ,aby byly kontrastní a barevná.
Takže v době, kdy matky vylétaly na oplozovací výlety, byla česna týden, 14
dní nově natřená, ztráty matek potom klesly na tak dvě z 10. To ale platilo
pro rovnou stěnu kočovného včelína, u nastavkových úlů rozložených na paletě
je orientace včel i matek mnohem snažší i bez odlišného barevného nátěru, je
tam mnohem více orientačních bodů. Podle mně ale není nic proti ničemu, když
se přední strana kolem česna natře tak na ploše 3 - 6 dm2 barvami, které
orientaci včel přece jen trochu zlepšují. Nastavky, víka a ostatní stěny
dna pokud mají být natřeny, tak barvou, která zapadá do prostředí, třeba
nějakou neřvavou zelenou, hnědou, béžovou atd. Tam je spíše podstatné, pokud
jsou úly na nějakém neoploceném místě v lese, aby nějakou zářivou kontrastní
barvou v létě i v zimě už z daleka nepřivolávaly návštěvy nežádoucích
zvědavců. Co se týká tmavosti barvy, úly se nejlépe umisťují pod listnaté
stromy které přes poledne úly stíní, tudíž ohřev úlů sluncem v poledne se
nekoná. Přirozeně na kraji lesa, východním, jižním až západním,takže včely
mají volný výlet do otevřené krajiny. Listnaté stromy v případě trvalého
stanoviště, ohřev sluncem na jaře je naopak přínos.
Co se týká odlišování jednotlivých úlů rozdílnými barvami, včelaři před 50 a
více lety jednoznačně píšou, že včely barvy rozlišují, dnešní včelaři
jednoznačně píšou, že nerozlišují. Přitom mohou mít pravdu všichni. Kdo se
trochu zabývá barvami, tak ví, že úplně nezbytnou součástí pro formulaci
barev je běloba neboli bílý pigment. Příměs běloby v barvě způsobuje, že
barva získá mnohem větší kryvost a barevný odstín daný příslušným barevným
pigmentem o to více vynikne. Pak je tady informace, že včely vidí trochu
jinak než člověk. Člověk vnimá vlnové délky světla, které odráží červená,
žlutá, zelená a modrá barva. Včela vlnové délky světla, které odráží červená
barva, už nevnímá, červenou barvu vidí jako černou, potom vnímá žlutou,
zelenou, modrou a potom ještě další ultrafialovou barvu, kterou zase nevnímá
člověk. Když se vezmou parametry bělob používaných v barvách, tak nyní
výhradně používaná titanová běloba nefunguje jako běloba v ultrafialové
oblasti, neodráží tam světlo. Včela tudíž titanovou bělobu vnímá podobně
jako by člověk vnímal směs zelené, žluté a červené barvy. Proto méně syté
barevné odstíny dnešních barev, kde je hodně běloby, a které člověk vnímá
jako barevně jednoznačně odlišné, včela nerozliší. Závěr z toho plyne, že
pokud mají rozdílné odstíny jednotlivých česen pomáhat i včelám, musí to být
co nejsytější barva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
Subject: barva úlů


> Dobrý den,
> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
barvy
> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
> Přeji pěkný den!

Včely nevnímají červenou barvu jako člověk. Toho lze využít v případě, že je
třeba zkontrolovat smetenec ve sklepě za tmy. Použijte červené světlo.
Co se týče barev na úlech, ty jsou tam hlavně proto, aby úly chvíli odolaly
vlivům povětrnosti. Včelám je to úplně jedno. Včely nezabloudí, když bude úl
jeden jako druhý. Pravda ale je, že černá táhne slunce a bílá se brzo
ušpiní. A k představě úlů na zahradě jaksi odjakživa patří pestré barvy. Je
to ale spíš otázka vkusu.

pf

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 5:03 PM
Subject: Re: [Spam] barva úlů


> Záleží na barvách. Včely maj posunuté spektrum vnímání barev.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
> Subject: [Spam] barva úlů
>
>
>> Dobrý den,
>> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
>> barvy
>> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
>> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
>> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
>> Přeji pěkný den!
>
>

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/uhynuly-stovky-vcelstev20080310.html
Dagmar Kulaviaková

Blanensko - Největší škody mají včelaři na Olešnicku a Kunštátsku. Na vině je roztoč Varrea destructor



...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

-Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Dvoumatečné včelaření je jistě metoda, která se vyskytuje poměrně zřídka kde ( a to o něčem svědčí! ).

Nemyslím pod pojmem ,,dvoumatečné včelaření,, souvčelstevné včelaření, tj. oddělkový systém. Racionální včelař by neměl mít v produkčních včelstev matky starší 2 let, protože takové již nedávají záruku dobrého rozvoje a tím i dostatečného medného výnosu. Pravidelné výměny matek ( pro malovčelaře není problém každý rok vyměnit všechny matky ) prostřednictvím oddělků je velmi efektivní způsob, protože se tím jednak předchází rojové náladě při vlastní tvorbě oddělku a jednak velmi jednoduše mění matka ( a to i v podletí! ) prostým připojením oddělku přes novinový papír ( doporučuji starší matku pro jistotu vyhledat a zamáčknout ). Docílí se tím i posílení včelstva.

Dvoumatečná včelstva mají rychlejší rozvoj, který jednomatečná včelstva nikdy nedoženou. Jedním z důvodů vytváření dvojvčelstev je právě docílení rychlejšího rozvoje. Dvoumatečná včelstva skýtají podstatně větší záruku urychleného růstu síly něž včelstva různými způsoby k rozvoji podněcovaná. Výsledkem je vytvoření dvojnásobných plodových ploch, tím pádem i silnějších včelstev a dostatku materiálu na vytváření oddělků v rámci případného zvyšování početního stavu včelstev. To je první rovina výhod dvoumatečného včelaření. Tento způsob využití dvojvčeltev je paradoxně mezi včelaři daleko méně používán něž pofidérní uplatnění druhé.

Druhý úhel pohledu na dvoumatečné včelaření oživil v ČR Jindřich Boháč, který se stal jeho hlavním propagátorem. Boháč propagoval dvoumatečné včelaření kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... díky chovu ,,nerojivých,, včel v současnosti hojně se vyskytující ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva mají opravdu více jak dvakrát větší ( podle roku a snůšky i 3x, v průměru zhruba 2,5x vyšší ) medný výnos. Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho nejsou krmičky tolik zatížené jako u slabých včelstev přetížených na jaře výchovou plodu, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku. To společně s pomalejším rozvojem, efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněné větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Zvláště kraňská včelstva různé síly se zpravidla prakticky neliší v množství plodu ( +/- 40 000 buněk ) v období populačního vrcholu, ale jen v počtu včel a době dosažení vrcholu ( u silnější včelstev nastává zpravidla dříve ).

Závislost velikosti ( počtu včel ) vrcholové síly na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla.....................vrcholová síla.............koeficient nárůstu
10 000..........................cca 30 000……..........cca 3x..................
20 000..........................cca 52 000..................cca 2,6x...............
30 000..........................cca 69 000……..........cca 2,3x...............
40 000..........................cca 80 000..................cca 2x..................
50 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,6x..............
60 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,3x..............
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede ke snížení koeficientu nárůstu o cca 1/3.


Závislost dlouhověkosti letních včel na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla (včel)...................průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní.............................................
20 000..................................28 dní.............................................
30 000..................................36 dní.............................................
40 000..................................42 dní.............................................
50 000..................................42 dní.............................................
60 000..................................42 dní.............................................

Pozn. Zimní síla větší jak 40 000 včel ( 4 kg, 4 plně obsazené nástavky Optimalu ) je výsledkem spojování včelstev s oddělky. Silná a velmi-silná včelstva v zimě ( zhruba 20 000-40 000 včel ) jsou výsledkem chovu včelstev po celý rok neomezované v síle nevhodnými zásahy jakými jsou zužování, pozdní krmení, nedostatečné zásobení medem a pylem, nevhodné rozšiřování ( čekání na přeplnění úlu a podob. ), připouštění rojení, poskytování nedostatečného prostoru pro neomezený rozvoj. Maximální biologický vrchol pro včelu medonosnou je přibližně 80 000 včel dožívajících se průměrně 6 týdnů.



Dvakrát silnější včelstva dávají více jak dvakrát tolik medu!
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Na ně je při rozvoji třeba nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují v rozvoji. A právě urychleným rozvojem plodových ploch se vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší něž u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva dubnovou snůšku často proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva vyprodukují v dubnu i přes 20 kg medu ( a v květnu při řepce minimálně dvakrát tolik ).

To je důvod, proč nikomu neradím chovat dvoumatečná včelstva kvůli zvýšení výnosu. Kdo chce dosáhnout vyšší efektivity včelaření, musí chovat neomezená silná včelstva s dlouhověkými včelami a ne silná včelstva s krátkověkými včelami, která velkou část medu proplodují. A hlavně je důležité včelařit tak, aby se včelstva jen zřídka kdy dostala do rojové nálady, jinak chov silných včelstev ztrácí význam.


S pozdravem...M. Václavek

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

Radimovy informace jsou opět velmi přínosné ( aspoň pro mne ).

Protože na chalupě si rád užívám rekreačních aspektů včelaření, postavil
jsem si tam před asi deseti roky repliku historického malebného včelína. Až
na to, že jsem poctivě jsem natřel letáky různými barvami v souladu s
doporučovaným ( v klasické včelařské literatuře ) uspořádáním barev, údajně
pro včely kontrastních.

Před cca rokem jsem čistil střechu včelína a postavil proto k němu žebřík.
Na žebřík jsem po odjezdu z chalupy zapomněl a tak tam stál do příštího
víkendu. Příští týden jsem žebřík odstranil a pozoroval včely nosící pyl do
úlů. Přilétající i odlétající včely se ještě nejméně do konce víkendu (nyní
už pomyslnému) žebříku vyhýbaly. A navíc: některé včely sedly na leták,
"nakoukly" do česna, pak po letáku poodběhly v krouživém pohybu od česna,
znovu se přiblížily k česnu a ( pravděpodobně) porovnaly charakteristiku
vůně feromonů a vzlétly. Asi z půlmetrové vzdálenosti si "prohlédly" okolní
česna a po cca 10 vteřinách s jistotou nalétly na jiný vedlejší leták a bez
průtahů a obav vešly dovnitř.

Tímto pozorováním jsem nabyl přesvědčení, že pro včelstva jsou významnějšími
orientačními body výrazné předměty v letové dráze poblíž česna, než lidským
okem posuzovaná odlišnost barev.

Ale pro usnadnění orientace panušek a matek, vracejících se z aktu oplození
připichuji stále ( věren tradici) napínáčkem kousek barevného staniolu od
vánočních figurek. Možná i proto mám úspěšnost oplozených matek i ve včelíně
více než 80%.
Přesto, že mám i zkušenost, že orientace právě oplozených matek je
neuvěřitelně dokonalá.
Jistě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).

Proto si myslím ( a v souladu s hezky vyjádřeným pozorováním Antona
Turčányho), že pro orientaci včelstva jsou podstatnější výrazné orientační
body a tvary předmětů, "vůně"( feromony?). Barevné odlišení vnějších částí
příbytků včel asi bude jen důsledek toho, že lidé se snaží život včel vnímat
stejně, jako by to byli lidé ( oni sami ). Včely za mnoho milionů let si
dokázaly najít cestu k uchování svého druhu. Pokud platí ( věřím, že ano)
Darwinova teorie vývoje druhů, tak včely to přežití zvládly bez barev a
lidského vnímání jejich pohledu na svět. Včely člověka nepotřebují. Člověk
ano. A někdy jim svou "pomocí" nepomůže.
Josef Kala

Většina rojů, které jsem v době svých začátků usadil na mezistěny ulétla.
Ctím proto zkušenost předků a sejmutý roj vězním cca 3 dny ve sklepě
(důležité je temné věznění a chladno cca 6 stupňů). Pokud musím nechat roj
ve sklepě déle ( víkendoví včelaři), je třeba včelám dát krmení ( cukerný
sirup je nejlepší, medocukrové těsto jen na čtyři až pět dnů, protože včely
potřebují vodu ). Pokud je v rojáčku nějaká mezistěna, včela je z části
postaví a matka zaklade. Pak už se zárukou včelstvo neulétne.
Jsou včelaři, kteří přidají roji do sklepa plást s plodem všeho stáří a
vězní jen do příštího rána. Sám to používám spíš vyjímečně.
Josef Kala

Z odpovědí na dotaz paní Jitky je zřejmé, že úly nemusí být natřené nijak stejnoměrně. Lze z nich vytvořit umělecké skvosty a opravdu si to užít. Ideální pro okrasná včelstva na zahrádku.
Hodně inspirace
Ivan

Nezkoušeli jste někdo dělat klát?Já bych to chtěl zkusit ale jaké dřevo,jak udělat ty dveře vzadu a jakej rámek použít?Nemáte někdo odkaz na podrobnou dokumantaci nebo fota?Mám takovou představu hradní věže a padací most by byl jako česno.Pěkně to vyřezat a namalovat.Kolik pater rámků nad sebou?Díky Míra

Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Pane Václavku, na základě známých zkušeností, které citujete, vývoj pokračuje dále a dokonce i nezávisle na nás. Přispěl byste vlastními zkušenostmi při provozování dvojmatečných včelstev? Produktivita je množství práce za určitý čas. Např. snížení stavu včelstev na polovinu při zachování výnosu.Příkladů je plno. Na základě nových poznatků , které zatím popíráte, pokračují mladí včelaři. Zatím neměli žádný roj. Včely rozšiřují jen oddělky. Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

Když jsem začínal (než jsem poznal, že na prostoru se nemá šetřit) jsem měl také 2-5 rojů za rok.
Včelařím na chatě - žádný sklep(i kdyby byl pro pracnost bych stejně nepoužíval) - vždy jsem vzal nástavek s mezistěnami (když jich bylo málo, tak na střídačku s prázdnými rámky - ale zde často stavěly přes rámky pod úhlem 45 stupnů), dno a střechu a roj do něj rovnou roj sklepal nebo vysypal a co chvíli jsem je tam sypal 2x i 3x než jsem je ukecal, aby tam zůstaly.
100% na poprvé funguje - nejprve mezi mezistěny vložit plodový plást odebraný z jakéhokoliv včelstva a pak tam roj sklepnout - v tomto případě dokonce včely donutí matku, aby vlezla do úlu, pokud se ti jí tam nepodaří sklepnout (bez plástu byly vždy za 10 minut zpátky za matkou na stromě).
Pokud byl dotaz myšlen ale tak, že usazený roj se po cca měsící znovu vyrojil, tak jednoznačně na vině je málo prostoru a nedostatečná zaměstnanost včel.
Zapoměňte na pověru - pilný jako včela. Platí jediné - zaměstnat! - stavba a velký prostor pro snůšku (vždy být o 1 nastavek před nimi).
Když se to povede a včely tě nepředběhnou tak to fonguje (poslední 2 roky 30 včelstev bez roje).

Dekuji panu Jindrovi za radu. Velmi mi pomohla.

...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom blaboli.
Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.

Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak pres veskere leceni je to na nic.
Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci vetru desti.

Ak si pomôžem príkladom z prírody, presne tak je to i v prírode

S nazorem pana Turcany mohu jen souhlasit. Natiral bych ruznobarevne pouze uly na zahradu, do lesa ani na louku cirkusacka smeska barev nepatri.

istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.

Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak hrdým sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.

Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a aj jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.

Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M, vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi včely a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež vošli do OJ.
Anton

Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho letu, by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie realita, priamo som to nepozoroval.

Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat, postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit, je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat, děláte velké potíže dalším včelařům.

bajťa (213.195.202.66) --- 13. 3. 2008

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu

Otázka je daná, ale nie je kompletná. Potreboval by som vedieť, kedy roj z osadeného úľa odletel, hneď alebo dlhšej dobe, inak moja odpoveď bude v rovine veštice pani Teodore a to by som nechcel.
Táto otázka sa veľmi často diskutuje a je ako nekonečný príbeh, hlavne u začínajúcich včelárov, kým pochopia mechanizmus osídlenia dutiny rojom.

Ponúkam jedno reálne vysvetlenie odletu roja z osadeného úľa na medzisteny, prípadne na vystavané plásty.

Treba pochopiť ako odlieta roj zo včelstva, do ktorého nazasahuje "múdry včelár".
Začnem od bodu, keď viditeľná RN začína položením prvého vajíčka do MB. Od tohoto momentu matka až do svojho odletu každý deň položí niekoľko vajíčok do pripravených materských misiek až do doby odletu roja t.j. 11 deň (pri normálnom počasí), po odlete roja, vývoj speje ďalej a o 5 dní sa liahne mladá matka. Včelstvo túto mladú M akceptuje a ostatné MB odstráni alebo zvolí druhú možnosť a včelstvo sformuje do do roja "druháka". To každý včelár vie. Roj so starou M (roj prvák), po osadení nikdy z nového miesta neodlieta, problematické sú práve poroje s mladými matkami.

Pokúsim sa vysvetliť prečo odlietajú z miesta ich osadenia, obyčajne obyčajne sa zdôrazňujú medzisteny, akoby tie boli príčinou, pre ktorú roj odlieta.

Včelári a nie nás je málo, pod tlakom "nedovolím včelám vyrojiť sa", robíme neodvôdnené zásahy do rojov. včelstva. Odoberieme matku, odstránime MB a ponecháme jednu, že včelstvu zabránime vyrojeniu. To si však len naivne myslíme, lebo prehliadneme niekoľko buniek s vajíčkom či malou larvičkou. A vývoj beží dalej a znovu nastane deň X, deň odletu, formuje sa nový roj s mladou M, ale i nemusí. To záleží od vnútornej sily včelstva.
Ak sa včelstvo pre rojenie rozhodne, včely "určia" vedúcu osobnosť a všetko sa podriadi tejto vyvolenej M. Vyvolená M po vyliahnutí asi 5 dní pobehuje po plástoch (musí jej zpevniť skelet) a za ten čas matka oznamuje včelám, ale i matkám, ktoré sú väznené v MB známym spevom tí-tí tí. Až po odlete spievajúcej matky vo včelstve obyčajne nastane konsolidácia.

Pri odlete "druháka" z materského včelstva sa môže stať, že sa vyliahnu aj ďalšie M a odletia s rojom. Včelár, ktorý takýto roj osadí na nové miesto a je v ňom spievajúca M, istotne odletí na iné miesto. Včelár po zistení odletu roja, to pripisuje medzistenám, no pravda je iná.
Už som na tomto webe opisoval prípad, keď som vedome osadil do úľa roj so spievajúcou matkou a letáč som zaistil materskou mriežkou proti jej odletu. Matka spievala nepretržite niekoľko dní, odstránil som MMr a včely so spievajúcou M odleteli, znovu som roj vrátil do úľa, väznil, vypustil a znovu včely odleteli. Spev M prestal až vtedy, keď som roj nechal zceliť na kríku a znovu vrátil do toho istého úľa, až potom nastala konsolidácia včelstva.
Odlet osadeného roja nie je z titulu nič nerobenia a z malého z nedostatočného prostredia, odlet je biologickej povahy a to musíme rešpektovať.
Anton

Souhlasím s Vámi.Problém musí být Někde jinde.Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci Je velmi jednoduché od stolu říci je to Varoa a ani nezvednout (_!_) a začít hledat důvody. Osočovat ty co to postihlo není ten správný způsob hledání příčiny! Někteří to přikládají teplým zimám, neptají se však, proč na jih od nás nejsou dávno bez včel? Nejsnadnějším a pohodlným označením se nabízí varoáza. Položme si otázku!! ALE JE TO TAK ???? Mizení včelstev CCD však postupuje od Atlantiku na východ na podzim to již byly Čechy a na jaře je to již Morava

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 07:09:35
> ----------------------------------------
> ..Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory,
> předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z
> pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil
> Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek,
> navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není.
> ..
>
> Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom
> blaboli.
> Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.
>
> Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma
> chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak
> pres veskere leceni je to na nic.
> Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci
> vetru desti.
>
>
>

Vážený příteli právě tento příspěvek ukazuje jakým dogmatem se ti stalo léčení varoázy. Je to sice jistě správné. Právě to ale připomíná, to, že poručíme větru dešti Ale zapomínáme , že to nejde a naše včely budou napadat stále nové a nové choroby: Jakmile se je naučíme léčit jisto jistě přijdou další pohromy. Budem zase na začátku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 08:21:31
> ----------------------------------------
> Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl
> by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může
> stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi
> přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat,
> postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit,
> je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat,
> děláte velké potíže dalším včelařům.
>
>
>

No, já budu vždycky kolem česna mít nějaký orientační nátěr pro včely. Co se
týká návratu matek v kočovných včelínech, soudím, že vysoké ztráty hodně
způsobuje prostý boční vítr. Matka je sice zalétána na česno vlastního úlu,
ale pokud ty česna nejsou odlišená, může ji poryv větru strhnout a ona se
nebrání přistát na česně nebo jen na stěně, která je ovládána včelami
vedlejšího úlu a ty ji přirozeně zabijí. V přírodě totiž není obvyklé, že by
na jednom místě kmene stromu sídlily dvě včelstva, vracející matky si tudíž
uvykly, že není problém, když přistanou kvůli větru na kmeni třeba půl metru
od česna a zbytek "dojdou" pěšky. Vedle toho, že česna nástavkových úlů jsou
podstatně níže a tudíž vítr tam je menší je lepší orientace matek při
návratu z oplozovacího výletu způsobena zřejmě i tím, že na rozdíl od stěny
včelína jsou mezi nastavkovými úly mezery a matka potom chápe vedlejší úl
jako jiný strom a v případě stržení větrem si tam nesedne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 7:41 AM
Subject: Re: barva úlů


> istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
> "korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
> "panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji
> stráž
> střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
> předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.
>
> Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená
> oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak
hrdým
> sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
> Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.
>
> Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej
> jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a
aj
> jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a
> práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.
>
> Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so
> znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa
> priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M,
> vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo
> niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa
> vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi
včely
> a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež
vošli
> do OJ.
> Anton
>
> Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho
letu,
> by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na
> letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M
> na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie
> realita, priamo som to nepozoroval.

Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří společně
s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi a
potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti i
zvýšení životaschopnosti včelstev.

R. Polášek

Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.

pf

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> společně
> s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> a
> potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> i
> zvýšení životaschopnosti včelstev.
>
> R. Polášek
>
>

Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Pepan:>Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci<
.......
Neříkám přímo, že jsou včelaři lajdáci, ale přístup mají často otřesnej. Báchorky o nezaviněných úhynech a kolektivní zmrzačení, včelám život nevrátí.

Mohu se tě zeptat, z čeho usuzuješ, že je někdo úspěšnej? Mohu považovat za zdejší úspěch, že včelař je naváděn, aby prodával med ze dvora a přitom neměl čas třeba se plně věnovat zdravotnímu stavu svých včelstev? Rozumí Tvůj "úspěšnej" včelař tomu, jak má diagnostikovat sílu infekčního tlaku varoázy? Můžeš věřit kolektivu včelařů, když například umne má osobní - individuální názor na určitý problém větší váhu, než nějaký kolektivní povyk a dezorientace... samozřejmě si takové názory musím prověřit, protože i z nějakého sdělení se může vyklubat obyčejný bulvár.

Je to boj s informacemi a takový boj je neustálý proces. Já si velmi vážím každého jednotlivého a nezaujatého názoru, když vím, že je vněm kus pravdy a také kus řešení. Jinak bych to sem ani netahal.

To dělají zejména poroje. Roj by měl zůstat jednu noc v rojáku na chladném místě. To má na další život budoucího včelastva dost výrazný vliv. Pokud vězníme déle (z nějakých nevčelařských důvodů), je nutno roj v rojáku krmit. Musíme pak ale počítat s tím, že začne v rojáku stavět. Pokud není střední až silná snůška, je důležité usazený roj krmit, aby nevypadnul z tempa. Pak si bez problémů vystaví nástavek mezistěn. Slabší roje a poroje je všal lépe usazovat na souše. Uprostřed nástavku necháme jen asi 5 cm díla (něco jako stavební rámek). Roj ho dostaví dělničinou během několika dní.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of baja
Sent: Thursday, March 13, 2008 10:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject:

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu.
Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

To je právě problém víkendových včelařů, zvláště v léčbě fumigací tam je vhodná doba jen pár hodin v týdnu a to obvykle jsou v práci Při aerosolu nejsme tak omezení Fumigace je vhodná tak pro ty co jsou v důchodu a tu hodinku si snadno pohlídají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 10:16:48
> ----------------------------------------
> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> > společně
> > s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> > podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> > a
> > potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> > jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> > i
> > zvýšení životaschopnosti včelstev.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
>
>
>
>

Nevím jak u vás ale mně svaz dotuje až léčiva které jsem odebral a D1 je vlastně odměna za již vykonanou práci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 10:18:02
> ----------------------------------------
> Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze
> částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda
> má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to
> líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod
> ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů
> historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů,
> kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe
> a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak
> dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni
> kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž
> neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si
> o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si
> myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v
> posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte
> velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné
> katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze
> neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
věcí, které teď vůbec vidět nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf

llppkpkpkkpkpoé

Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové včelaře.

Zdravím vás všechny,

vede se zde diskuse o tom kdo nese a nenese odpovědnost. Sám za sebe
mohu říci, že jsem podcenil vývpj VD a nenasadil včas Formidol
do úlů. V tomto okamžiku musím říci, že za úhyn mých včelstev
mohu já a počasí, které vše uspíšilo a hnalo do několikanásobného
zrychlení vývoje přírody (a hlavně i VÚVč Dolem potvrzeného
zrychlení vývoje VD).
A z tohoto důvodu si dovolím tvrdit, že za celkovým stavem (mimo
samozřejmě ještě další vlivy či nemoci) mohou sami včelaři
a obdobná je situace u nás v ZO. A podle některých informací to
bylo obdobné i v jiných ZO.

Marek

Protože již v říjnu bývá někdy sníh nebo trvalé teploty těsně nad nulou. 30 let jsem pracoval jako zahradník tak to důvěrně znám A fumigace je nejúčinější při teplotách kolem 10°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:08:39
> ----------------------------------------
> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové
> včelaře.
>
>
> 0

Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
> tak
> > dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
> chodí
> > na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> > Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> > nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> > čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> > protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
> hlady.
> > Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> > chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
> >
> > pf
>
>
>
>

Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
při poslední fumigaci.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
Datum: 14.3.2008 - 12:08:31

> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel,
> ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají.
> Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není
> příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery
> zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím
> důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž
> nevhodná pro víkendové
> včelaře.

Bohužel zrovna ty příteli patříš do té skupiny včelařů , která si něco tak dlouho opakuje , až tomu i věří. Jasně , že si za to mohou včelaři sami. Léčili v daných termínech a metodikou , která jim byla nařízena , léčivem které od ZO dostali. Jenže termín měl být v létě 2007 dříve ( a na tom již příbalový leták 2008 nic nemění, ), Gabony byly i díky veterinářům pozdě, já uposlechl nařízení v návodu pro Gabony a použité jsem spálil, namísto abych si je nechal pro strýčka příhodu, expedici Gabonů neřídím, takže jsem si nenechal přebytky Gabonů pro svoje včelstva a ostatním ať ... . Včelstva jsou majetkem včelařů , takže když neuděláte vše "jednotně" , nebo uděláte , ale silná včelstva přesto zajdou - vaše škoda. Léčí se jednotně , bez ohledu na počasí a nadmořskou výšku. Důležitý je papír a na Vás milí včelaři všichni s... . Nátěr plodu má být letos "jednotně " pro celý středočeský kraj a až budeš chtít léčit o 1 den dřív , tak se se zlou potážeš. Někdo má přístup a i léčivo, ten jede dřív a ti ostatní musí počkat , až co zbyde - jak léčivo, tak včely i oči pro pláč.Kyselina byla doslova na h... a říkám to proto, že jsem si ji koupil sám - a strašně tím nasral n. referenta. Ten to nezapomene na rozdíl od jiných věcí nikdy zdůraznit.

V podstatě nic, jen že jsem doteď necítil potřebu spad monitorovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 12:15 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je
tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky
třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek

Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> při poslední fumigaci.
>
> Marek

Na celém našem okrese je nařízeno celoplošné léčení, protože je celý okres silně zamořený. Víkendoví včelaři v naší ZO s tím ale nemají problém a to se musí ještě rozdělávat úly a natírat plod.
Nevím, jak jiné okresy, ale my jsme asi okres lajdáků. Už ani nepamatuju, kolik let zpátky dáváme gabony a aerosoly mají všechny ZO v okrese mimo jedné, kam jezdí léčit z jiných ZO. Okres má jeden ještě na půjčování. Ono se to rozumuje, když má člověk jiné poměry. Tento rok třeba ještě ukáže. Pravda je, že roztočů jsem míval i více a včely nepadaly.
Tonda

>Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové včelaře.

Příkladně v zimě 2005-06 se po 30 říjnu dalo fumigovat jen 5 dní kdy teplota dosáhla 10°C a to byly na pořadu ještě 2 fumigace
V ZIMĚ 2006-7 to bylo obdobné jen o 4 dny více. Pak jsme NAŘÍKALI ŽE ZA TO MŮŽE TEPLÁ ZIMA a tady z toho je vidět kde byl problém
Mám doma záznamy teplot ráno, poledne, večer všech zim od roku 2001 a toto byly nejpříhodnější zimy pro fumigaci
Z toho pak vyplývá! JEDINĚ AEROSOL!!!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 13:16:13
> ----------------------------------------
> Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
> pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
> dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
> odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
> dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <mmcc/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> > trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> > při poslední fumigaci.
> >
> > Marek
>
>
>
>

Používám sponkovačku zn. PUMA pneumatickou. Na rámky event. palubky
výborná. Tluče spolehlivě 25mm sponky. Stačí obyč 8bar kompresor.
Cena je cca 3500,-. Vzhledem k tomu, že bych chtěl na další využití
ještě větší sponky, tuhle zánovní PUMU bych prodal ( mám jí asi 1/2 roku
a dělám s ní trochu od vánoc). Pokud budete mít někdo zájem, ozvěte se.
Chtel bych Sneidera- což je nejméně 6500 ale spíš 10 000,-.

S pozdravem Radek


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Martin Olsak
Sent: Monday, March 10, 2008 9:27 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Sponkovacka

>Elektrickou sponkovacku jsem zkousel - nema tu silu
>zatlouct dlouhy sponky.

Elektricka sponkovacka Bosh, cislo nevim, konstrukcne na max 30 mm
sponky,
ale zustavaly 5 mm nezarazeny. Clovek musel tu sponkovacku pridrzet
obema rukama proti razu, aby sponka zajela. (Treti rukou drzet ramek...
:(

Martin

Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

_____________________________________________________

Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
Předem děkuji.

email: klub.rv/=/seznam.cz

S pozdravem...M. Václavek

Pošlite mi prosím fotky na Kominek.Gabriel/=/seznam.cz ponuknem správcovi
slovenskej konferencie
G.K.
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Dvoumatečné včelaření


> Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev.
> Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší
> pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3.
> 08.
> Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou
> adresu.
> B.V.
>
> _____________________________________________________
>
> Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
> Předem děkuji.
>
> email: klub.rv/=/seznam.cz
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2947 (20080314) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

U nás se fumiguje dvakrát v říjnu a jedenkrát aerosolem v prosinci.
Fumigace probíhá tak v druhém, třetím týdnu října. A to za takového počasí,
kdy je přes poledne nad 10 st C a pokud možno včely létají. A to je v tuto
dobu téměř vždy kromě období, kdy vane severní nebo severovýchodní vítr a to
je obvykle jen pár dní v měsíci. Pokud zrovna je takové počasí, počká se 2 -
4 dny. Nikdy, pokud vím, jsme neměli s fumigací problém. Jistě, kdybychom
chtěli mít problémy, posunuli bychom fumigaci o takové dva týdny nebo ještě
více později. Kromě toho u nás se fumigace dá domluvit podstatně pružněji
než aerosol. Léčivo a knoty má u sebe důvěrník, takže já se s ním domluvím,
který den a kterou hodinu přijde a on potom přijde nebo přijede na kole a
léčí se. Když přijde čas na aerosol, to je něco jiného. Důvěrník přijde
večer se slovy"pozítří budu mít na jeden den přístroj, tak čekej" A já čekám
minimálně půlden, protože oni toho musí za ten den plno stihnout a nevědí
přesně, kdy se dostanou ke mně, i když mají auto a když přijedou, jsou ve
stresu, protože to nestíhají nebo třeba mají problémy se startováním
kompresoru. A kdyby náhodou někdo nebyl doma, tak by se muselo složitě
vyřizovat znova ten přístroj a ve vedení by řvali, protože by museli použít
další flašku léčiva atd. Moc tomu nerozumím, proč se to dělá tak divně,
protože v naší ZO mají být tři přístroje, ale takhle to prostě probíhá.
Takže ta fumigace je u nás úplně bezproblémová, i když tady na severní
Moravě má být to počasí v rámci ČR spíše to chladnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 1:47 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Příkladně v zimě 2005-06 se po 30 říjnu dalo fumigovat jen 5 dní kdy teplota
dosáhla 10°C a to byly na pořadu ještě 2 fumigace
V ZIMĚ 2006-7 to bylo obdobné jen o 4 dny více. Pak jsme NAŘÍKALI ŽE ZA TO
MŮŽE TEPLÁ ZIMA a tady z toho je vidět kde byl problém
Mám doma záznamy teplot ráno, poledne, večer všech zim od roku 2001 a toto
byly nejpříhodnější zimy pro fumigaci
Z toho pak vyplývá! JEDINĚ AEROSOL!!!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 13:16:13
> ----------------------------------------
> Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
> pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
> dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
> odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
> dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <mmcc/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> > trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> > při poslední fumigaci.
> >
> > Marek
>
>
>
>

ZO Votice na podzim zazimováno 280 včelstev.Při odevzdávání měli koncem ledna přežívalo 120.Do dnešního dne vím minimálně o další desítce úhynů.Osobně jsem měl 7 včelstev na dvou stanovištích.Na prvním 3 včelstva v okolí další 4 stanoviště kolegů´,Na podzim uhynuly 2 roje evidentně na roztoče.Poslední jsem minulý týden vysířil protože uhynula matka.Seděly na 1 rámku.Snažil jsem se je zachránit ,protože v něm byla loni koupená matka.Přendal jsem je do zatepleného plemenáče.Na druhém stanovišti mám 4 úly.Zde jsou ve výborném stavu. V okolí další dvě stanoviště.Na jaře jsem natíral plod i když jsem měl nulové nálezy v měli,před tím byl gabon.Na podzim 3krát fumigace.

Napiš email, pošlu Ti na něj fotky tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

Tak tady je ten můj mejl-pupek73/=/seznam.cz
Díky moc.Míra

Problém podzimního léčení je zase v celkové účinnosti a omezenosti léčení pomoci oficielních metod a léčebných prostředků. I když Varidol FUM a Varidol AER mají vysokou účinnost u roztočů VD na včelách, nejsou účinné u roztočů na zavíčkovaném plodu. V říjnu je ještě ve většině včelstev plod, zejména u mladých matek. Pokud je první ošetření diagnostické, druhé by mělo být v každém případě provedeno již bez plodu. To by znamenalo matky klíckovat, nebo plod odstranit. Obojí je pracné a obávám se, že to všichni včelaři takto nebudou dělat.
Pokud včelstva v teplejších oblastech, nebo teplejší zimě trvale plodují, pak i zimní ošetření aerosolem je málo účinné a je nutné v každém případě provést jarní ošetření plodu s následnou fumigací. Pokud se neprovede a neprovede se později ošetření Formidolem, pak se VD nebezpečně rozmnoží a spolu s dovezenými viry se pak nedivme, že nám včelstva hromadně hynou.
Jinak řečeno, schází nám účinná, propracována metoda léčení, kterou by bylo možno použít v době, kdy je léčení zapotřebí provést. Za to už včelaři nemohou.
Zdravím, H.

qwertzuiopúůlkjhgfdsayxcvbnm,..,mnbvcxyasdfghjklůpoiuztrew

wqertzuiuoipúlkjhgfhdgsfayxcvbnm,.asdfghjklpoiuztrewasdfghjkl,mnbvcxyyyyyyxcvbnm,.lkjhgfdsaqwertzuioéíáýžřčšě+qasdfghjklůpoiuztrew

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs