Archiv Včelařské konference

Psal to i K. Čermák na konferenci Optimál klub.
Tonda

>Právě že se neví o co jde začaly prosakovat zprávy , že CCD pravděpodobně způsobuje nový druh nosemy nalezený v Polsku a Německu

Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 04.3.2008 12:24:08
> ----------------------------------------
> A včelaři něco opylovávají...?
>
> Nejsem si jistý, ale mám pocit, že opylovači tu byli dřív než včelaři...
>
>
>

K tomuto jen jedno. SVS léčí, ale !! včelař ozdravuje svá včelstva. Tz. že není vyloučeno, že lemplovina v otázkách léčby a ozdravování, se nemusí vztahovat pouze na jednu fyzickou osobu ale také na kolektivní chování.

Tak jsem to pochopil z příspěvku od Vás, ale to, že to platí otom sežrání, není mojí chybou, když vyzimuji naprosto s přehledem a nejlépe za posledních 5 let.

Někdy si říkám, ať jde samotné spolčování k šípku, protože jestli není někdo spolčen a udělá chybu - je to špatně, neudělá chybu a je natom lépe než ostatní ve spolku - je to špatně. Spolek něco podělá a v podstatě vše odkašle v této republice někdo jiný.

Jak říkám a nic ve zlém. Jděte s těmi spolky co spolkly všechnu moudrost někdy k ledu.


.......
A. Podnájecký:>Nevím, v čem jsem lempl. Mohl jsem ještě dát KM, ale asi by to moc nepomohlo. Podle mne se mělo začít na podzim léčit o měsíc dřív a včelstva se zachránila. Nemohl jsem to ale udělat, protože by mě ostatní funkconáři sežrali že nejednám podle předpisu a ani jsem nepředpokládal, že to takhle dopadne. <

Jsem starý knihomol a vím, že nemáš pravdu. Existuje něco jako meziknihovní služba, není sice asi zadarmo, ale má ten význam, že ikdyž nějaký titul nemá jedna knihovna, lze ji přeposlat a přepůjčit.
.....
R. Polášek:>
Povinný výtisk je snad jen pro jednu nějakou knihovnu, co to má povinnost
archivovat. Tam to stejně nikdo nečte.<

Nejvíce mne štve, že se jeden snaží a investuje nemalé své prostředky i intelekt do zdraví včelstev, a druhý který tak také může činit, nepřemýšlí a nakonec dojde o včelstva také.

Sám bych teď bral finanční násobek 1D proto,(jestli je v republice podle neoficiálních zpráv o 50% zazimovaných méně včelstev) abych byl skutečně spravedlivě ohodnocen státním aparátem za opylení formou vyzimovaných včelstev. A kdo to nedokáže, aby si NEZVYKAL a stále investoval do toho svého intelektu nemalé prostředky, když to nedokáže jejich ČSV.(diskuze kolem Vánoc)

Proto je samotná fraška ještě větší fraškou, když vlastně nejde v této republice o chov a zábavu, ale o zájmový byznys s dotacemi pro "nevidím, neslyším, nemluvím".

..............
A.Podhájecký:>Přesně. Když jsem na podzim členům říkal, jaké mám ztráty a jak včelstva před očima mizí, všichni se moc divili. Dnes chodí a ptají se, co mají dělat se zásobama. Úly mají prázdné. I počet včelstev na vzorky psali původní jako pro dotace. Výsledky vzorků proto budou taky hodně zkreslené.<

"Nejde roční předplatné MV jako dar místní knihovně a podobným institucím
odepsat ze základu daně? Vyjádřete se, kdo má k daním blízko.

R. Polášek"

Vážený příteli, obrať se s důvěrou na ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pojednává o tom, koho můžete právoplatně obdarovat, jaká musí být souhrnná minimální výše darů (2% nebo min. 1 000,- Kč), jaká je maximální výše všech darů v součtu - daňově uznatelná. Jako důkazní prostředek pro místně příslušný finanční úřad zde slouží darovací smlouva uzavřená s obdarovaným.
Pepča

No, třeba v Německu a jinde v západních zemích už kolem větších měst drobní
včelaři vymřeli a pro komerční včelaře je tam snůška nerentabilní, takže tam
v podstatě včely nejsou. A nikdo nebije na poplach, že tam je problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2008 1:05 PM
Subject: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?


Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že
přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat
ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje
přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů
podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY
JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA

PEPAN

jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis?

Propolis za tebe vyrobi vcelky, musis ho pak v ule najit a odebrat a pak z neho muzes delat ruzne prospesne veci.

Takze napis co te konkretne zajima

a treba tady mrkni na http://ovcsvpardubice.blog.cz/rubriky/propolis nebo treba
http://www.vcelarenihrou.cz/propolis.php4

T.H.

> jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis?
>
>
>

Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době atd. Díky za radu.

Jiří

Na propolis musíš mít jak vhodné stanoviště, kde se vyskytují dobré snůškové podmínky, tak i také včely, které mají vlohy nosit propolis (je to výraznější než při rozdílech v medu), ... a také nakonec vhodnou technologii získávání propolisu.

Já získávám propolis dvěmi způsoby, protože mám jednotně koncipovaný úly, lze ho hodně ve vysoké kvalitě získat oškrabáním horní nebo bočních louček před odvíčkováním a vymetáním medu.(u nevhodných úlů včela takové plochy zastaví voskem, u mých vhodných úlů je to většinou propolis) Potom používám po vytipování včelstev síta do oken. (jsou to ty tkaný) Ty kupuji ve velkém za cca 35 Kč bm.


Propolis se musí aby byl kvalitní přímo při získávání třídit!

Je o něj trvalý zájem z Polska a také koho znám z konference, je jeden překupník na Slovensku. (M.Osusky mj. se tu dlouho už neozval)


........
jakub (62.240.186.3) --- 4. 3. 2008
Re: včelařské kroužky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392)
jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis?

Jako nejjednodušší se mi jeví následující postup: Původní včelstvo postavit
na nové stanoviště, třeba metr na stranu od původního místa. Na jeho místo
postavit prázdný úl, do nej přeložit z původního včelstva plást s otevřeným
plodem /vajíčky/, plást se zavřeným plodem a plást se zásobami, to vše
včetně včel. Matku je nutné najít a ponechat v původním včelstvu. Po pár
dnech bych zkontroloval, zda v novém úlu narazily včely na otevřeném plodu
náhradní matečníky. Pokud ano, pak je všechno OK a je hotovo.

pf

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2008 3:53 PM
Subject: Tvorba oddělků


> Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě
> přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych
> chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi
> někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných
> včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době
> atd. Díky za radu.
>
> Jiří
>

Baˇdrž se zásady "Čert spolky spískal a je nemiloval" Ale toto diskuzní fórum je vlastně taky spolek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 04.3.2008 13:33:47
> ----------------------------------------
> K tomuto jen jedno. SVS léčí, ale !! včelař ozdravuje svá včelstva. Tz. že
> není vyloučeno, že lemplovina v otázkách léčby a ozdravování, se nemusí
> vztahovat pouze na jednu fyzickou osobu ale také na kolektivní chování.
>
> Tak jsem to pochopil z příspěvku od Vás, ale to, že to platí otom sežrání,
> není mojí chybou, když vyzimuji naprosto s přehledem a nejlépe za
> posledních 5 let.
>
> Někdy si říkám, ať jde samotné spolčování k šípku, protože jestli není
> někdo spolčen a udělá chybu - je to špatně, neudělá chybu a je natom lépe
> než ostatní ve spolku - je to špatně. Spolek něco podělá a v podstatě vše
> odkašle v této republice někdo jiný.
>
> Jak říkám a nic ve zlém. Jděte s těmi spolky co spolkly všechnu moudrost
> někdy k ledu.       
>
>
> ......
> A. Podnájecký:>Nevím, v čem jsem lempl. Mohl jsem ještě dát KM, ale asi by
> to moc nepomohlo. Podle mne se mělo začít na podzim léčit o měsíc dřív a
> včelstva se zachránila. Nemohl jsem to ale udělat, protože by mě ostatní
> funkconáři sežrali že nejednám podle předpisu a ani jsem nepředpokládal, že
> to takhle dopadne. <
>
>
>

ale zemědělci si včelaře objednávají a platí za opylení Nebo se nakupují včelstvíčka jen s mateřským feromonem v papírových úlcích a ty se pak rozmísťují po polích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 04.3.2008 14:06:42
> ----------------------------------------
> No, třeba v Německu a jinde v západních zemích už kolem větších měst drobní
> včelaři vymřeli a pro komerční včelaře je tam snůška nerentabilní, takže tam
> v podstatě včely nejsou. A nikdo nebije na poplach, že tam je problém.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, March 04, 2008 1:05 PM
> Subject: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
>
>
> Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že
> přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat
> ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje
> přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů
> podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY
> JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA
>
> PEPAN
>
>
>
>

ten se nevyrábí je to tmel kterým včely tmelí všechno v úlu jen ho seškrábej vhodným nástrojem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jakub <kucka.kuba/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? krouky
> Datum: 04.3.2008 15:40:12
> ----------------------------------------
> jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis?
>
>
>

Ze včelstev které máš V době kdy budeš nasazovat medníky z plodiště vyjmi jedem rámek s čerstvě nakladenými vajíčky ( ještě stojí v buňce) jeden plát s medem jede prázdný plást který nacákáš plný vody To všechno vložíš do prázdného nástavku a obložíš zprázdnými plásty Múžež k tomu ještě sklepnou včely z dalšího plástu TO JE VŠE mŮŽEŠ PŘIKRMIT CUKERNÝM ROZTOKEM 1 : 1

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba odd?lk?
> Datum: 04.3.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě
> přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych
> chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi
> někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných
> včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době
> atd. Díky za radu.
>
> Jiří
>
>
>

Ještě lepší, vytvoříš přeleták a zároveň zabráníš rojení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Tvorba oddělků
> Datum: 04.3.2008 17:15:57
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší se mi jeví následující postup: Původní včelstvo postavit
> na nové stanoviště, třeba metr na stranu od původního místa. Na jeho místo
> postavit prázdný úl, do nej přeložit z původního včelstva plást s otevřeným
> plodem /vajíčky/, plást se zavřeným plodem a plást se zásobami, to vše
> včetně včel. Matku je nutné najít a ponechat v původním včelstvu. Po pár
> dnech bych zkontroloval, zda v novém úlu narazily včely na otevřeném plodu
> náhradní matečníky. Pokud ano, pak je všechno OK a je hotovo.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, March 04, 2008 3:53 PM
> Subject: Tvorba oddělků
>
>
> > Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě
> > přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych
> > chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi
> > někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných
> > včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době
> > atd. Díky za radu.
> >
> > Jiří
> >
>
>
>
>

Úspěšnost se ve střední evropě trestá.

----- Původní zpráva -----
Od: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 3. března 2008 21:31
Předmět: Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ


> Udivuje mě jak se dnes funkcionáři UV ČSV a redakce časopisu Včelařství
> staví k tak významným subjektům v oblasti včelařství jako je časopis
> Moderní včelař a PSNV.Na jedné straně si stěžují,že dnes členská základna
> stárne,že není nová generace a na druhé straně přehlíží možnost,která může
> v této situaci významně pomoci.Když jsem já před 25 lety začínal včelařit
> tak jsem odebíral Včelařství,slovenského Včelára,Včelařské překlady.K tomu
> jsem měl publikaci od ing,Veselého "Včelařství" a ještě slovenskou knížku
> Včelařství/autory si již nepamatuji/.Ve všem jsem vybral vždy něco
> zajímavého a hlavně mohl jsem porovnávat.A to jsem měl ještě velkou oporu
v
> mém otci který mě ke včelařině přitáhl.Dnes už se mi taky blíží 60-ka a
> nemyslím si,že jsem spolkl Šalamounovo h....,abych nehledal informace
jenom
> ve Včelařství.Velice mě dnešní situace připomíná období kdy př.Boháč začal
> propagovat u nás nástavkové včelaření.Vzpomeňme si na tehdejší reakce a
> porovnejme to kde jsme dnes.Proto si myslím,že by měli naši páni nahoře
jak
> ve svazu tak v redakci spíše propagovat to co je unás doma a ne v různých
> pro nás exotických zemích.To si myslím,že by pro nové vřelaře bylo
> přínosnější.
>

No, třeba v Německu a jinde v západních zemích už kolem větších měst drobní /propolis je vůbec nezajímá /
> včelaři vymřeli a pro komerční včelaře je tam snůška nerentabilní, takže tam zůstali asi jenom ti větší,neníliž pravda. Takže tam v podstatě včely nejsou. A nikdo nebije na poplach, že tam je problém se včelaři.
>/// ten problém nás taky čeká a záleží na nás,jak se s tím popereme ///..Pisatel zapoměl uvést na to recept.
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis? Jo,ta čeština opravdu,opravdu pláče………………………srandičky si příště dělej z někoho jiného………
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Propolis za tebe vyrobi vcelky, musis ho pak v ule najit a odebrat a pak z neho muzes delat ruzne prospesne veci. Je to k neuvěření,no řekněte,chybí jen návod jak jej najít.
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na propolis musíš mít jak vhodné stanoviště, kde se vyskytují dobré snůškové podmínky, tak i také včely, které mají vlohy nosit propolis atd.atd.Jak vidno,skočí na to i vzdělaní včelaři,kteří tvrdí,že včely musí mít na to vlohy, no je to prostě k neuvěření...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
ten se nevyrábí, je to tmel kterým včely tmelí všechno v úlu jen ho seškrábej vhodným nástrojem – pisatel opoměl udat jakým nástrojem,jen tak dál,daleko takto asi dojdeme, když nás jinde tlačí bota a ne propolis.Také třeba rozlišovat ty,co si z nás utahují a dělají to vědomě a mají potom z toho srandu.Zkušený včelař by to měl rozpoznat
a vůbec nereagovat na tyto pubertální výstřelky. Ti naši mladí zase takoví hlupáci nejsou,jak si my myslíme ,jsou chytřejší nežli my a z nás si jenom utahují.Hlavně zdraví.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nátěr plodu - okres Tábor
> Datum: 03.3.2008 11:32:54
> ----------------------------------------
> Já včelařím 3roky, předtím jsem včelařil jako mladý do roku 88 takže mám
> přestávku 16 roků, ale stále jsem se o včelaření zajímal prostřednictvím svého
> bratrance, který včelařil ve velkém. Začal jsem opět na 2 včelstvech, loni
> rozšířil na 6 včelstev,používám Langstroth , nástavek 158 výška rámku se
> zasíťovanými dny vysokými 11cm. Zůčastnil jsem se kurzu u p.Nerada na Táborsku,
> kde jsem načerpal nějaké teoretické zkušenosti. Ve vesnici, kde včelařím jsem
> přišel první na to, že máme brouka, ale nabylo možné sehnat léčivo. Po podzimní
> fumigaci bylo asi už pozdě. Po zaimování 6 včelstev , 3 uhynula a jedno, které
> bylo slabé a bez matky jsem minulý týden za krásného počasí spojil. Tak jsem
> zase na 2 včelstvech. V obci kde včelařím jme už jen 2 včelaři co mají po 2
> včelstvach ostatní 4 jsou bez včel. Situace je špatná asi vcelém okresu Tábor
> neboť v Táborském tisku jsem se dočetl o ztrátách v řádu 68%. Letos si musím
> zajistit Gabon jestli to bude ještě něco platné. Pokusím se znovu rozšířit,
> uvidíme jaké bude jaro.
>
> S pozdravem
> Franta Čihák
>

Dobry den,
jiz delsi dobu uvazuji o porizeni vcel jako konicka, ktery by me pomohl travit odpoledne venku misto u pocitace, ale vice nez zihadel se bojim legislativy.

Chtel bych se zeptat zkusenych vcelaru, jak resite hmotnou a trestni odpovednost, pokud vase vcely nekoho pobodaji, a jak je to s placenim vyjezdu hasicu, pokud uleti roj (jsem zamestnan, takze neni sance, ze bych mohl roj zavcas odchytit).
Existuje proti tomu napriklad nejake pojisteni?
V TV se pravidelne omilaji kauzy, ve kterych jsou stihani a nuceni k placeni odskodneho majitele zabehlych psu, kteri nekoho pokousou, coz me docela desi, protoze chovani vcel bych nemohl jakkoli ovlivnit, narozdil od psa, ktery jde privazat.
Jak pripadne napadeni tretich osob vcelami (na zaduseni staci pri extremni smule jedno zihadlo alergikovi) a placeni likvidace roju, ktere nezachytite, resite vy?

Nejjednodušší způsob rozmnožení včelstev byl již uveden, jde o přeléták. Je to vlastně umělé zrojení.

Na místo původního úlu se odpoledne v době plné letové aktivity umístí nový úl vybavený mezistěnami nebo soušemi, uprostřed s jedním rámkem nejmladšího plodu. Z obou stran se přiloží krycí zásobní rámky s medem a pylem, jež poslouží jako tepelná ochrana plodového plástu a jako zdroj potravy pro rozvoj nově vytvořeného včelstva. Do původního včelstva je vhodné vložit souš naplněnou vodou, protože přijde o létavky, které jsou zalétlé na původní místo a přesunutý úl nenajdou. Mateřské včelstvo by mohlo trpět nedostatkem vody na výchovu plodu, pokud by neobdrželo vodu v souši.

Bezmatečný přeléták si vychová na nejmladším plodu novou matku. Pátý den po zásahu ( den zásahu je počítán jako den nultý ) by se měly zlikvidovat všechny zavíčkované nouzové matečníky na plodovém plástu v přelétáku. Předejde se tím vylíhnutí matky z matečníku založeném na starším plodě. Tyto matky, i když jsou méně kvalitní ( jsou malé, lehké, nejsou tak výkoné v kladení jako normální matky ), jelikož se vylíhnou dříve, zlikvidují kvalitní matky založené na hodinových larviček.

Nevýhoda tohoto způsobu je to, že kmenové včelstvo na měsíc ztratí produkční sílu, což v průběhu produkčního období podobně jako u rojení povede ke ztrátě výnosu.

Výhodnější způsob, ale technicky náročnější je rozmnožení včelstva oddělkem. Při tomto způsobu je nejvhodnější vychovat si matečník nebo si koupit matku.

V období rozkvětu řepky se ze včelstev ( mimo jiné v rámci protirojového zásahu ) odeberou 1-2 rámky se zavíčkovaným plodem a se včelami, samozřejmě bez matky ( 10-20dm2(jedna strana plástu) zavíčkovaného plodu...4 000-8 000 buněk plodu ). Plodové plásty se vloží do nástavku. Opět se obklopí zásobními rámky s medem a pylem. Přidá se souš naplněná vodou. Je dobré přiklepat včely alespoň z jednoho dalšího rámku( pozor na matku, aby se nedostala do oddělku ). Zbytek nástavku se vyplní mezistěnami nebo soušemi. Nakonec se k plodu přidá zavíčkovyný matečník, nebo matka v přidávací klísce uravřené medocukrovým těstem. Oddělek se nechá dva dny zavřený, aby se stmelil.

V klasických oddělcích, protože jsou to v době založení poměrně velmi slabá včelstva, bych rozhodně nenechával vychovat matky nouzovým chovem, jako to lze použít v přelétácích. Matečníky je nejlepší si odchovat při matce v medníku.

Odběr plodových plástů je možné po 4 týdnů zopakovat ( do rozkvětu lípy srdčité, poté by už nedošlo k obnovení síly produkčního včelstva). Plodové plásty se přidají k již vzniklým oddělkům. Výsledkem je vytvoření silných oddělků bez ztráty výnosu.


S pozdravem...M. Václavek

Legislativy se nebojte, ta není tak složitá jako jsou lidé.
Než odpovím na položené dotazy je nutno se předně zabývat prevencí. Ta spočívá ve vhodném umístění včelstev. Žádný zákon přímo neukládá ani nenařizuje, kde mohou být včelstva chována tzn., že je na včelaři, aby si sám zhodnotil, kde bude chovat svá včelstva (v lese, ve městě atd.). Umístit včelstva lze tedy obecně všude za předpokladu, že máte souhlas s umístěním svých včelstev od vlastníka pozemku či jeho nájemce. Již v počátku je však nezbytné si zodpovědět, zda umístěním včelstev a nasměrováním česen nebude docházet k obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (pojem z občanského zákoníku-§ 127), jedná se o tzv. sousedská práva. V praxi se jedná o nejčastější a nejnepříjemnější spory. Další prevence spočívá v chovu mírných včelstev a v jejich správném ošetřování.
Teď k Vašim otázkám. Trestní odpovědnost za to, že Vaše včela někoho bodne nepřipadá do úvahy. Bodnutí hmyzu obecně patří k životním nepříjemnostem. Nemusíte se dokonce bát ani toho pokud by měl např. alergik na včelí bodnutí neadekvátní reakci (šok). Každý alergik se sám musí chránit, tím že bude mít u sebe základní lék proti alergii (toto je již i ustálený názor judikatury), protože bodnutí připadá do úvahy i od jiného hmyzu a kdekoliv. Pokud se Vám vyrojí včely nemusíte se bát ani hasičů. Hasiči vyjedou a včely odstraní jen tehdy, pokud by mohlo dojít k ohrožení obyvatel (např. ve městě na dopravní značce se usadí roj nebo v zahrádce mateřské školky apod.). Tyto zásahy jsou zdarma.
Máte možnost uzavřít pojištění odpovědnosti v občanském životě, které se vztahuje jak na škody způsobené na zdraví, na věci tak i na škodu finanční způsobené občanem tak i při jejich chovu (je nutno prostudovat ve smlouvě definice hospodářské zvíře, protože ač do této skupiny včela patří, některé pojišťovny je tam nezahrnují).
Ve stručnosti snad vše. Toto téma je velmi složité a svým obsahem se hodí na přednášku.

i ty mudrlante

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 88.100.95.205 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: propolys-jeho v?roba a uyt? v praxy...
> Datum: 04.3.2008 19:34:44
> ----------------------------------------
> No, třeba v Německu a jinde v západních zemích už kolem větších měst drobní
> /propolis je vůbec nezajímá /
> > včelaři vymřeli a pro komerční včelaře je tam snůška nerentabilní, takže
> tam zůstali asi jenom ti větší,neníliž pravda. Takže tam v podstatě včely
> nejsou. A nikdo nebije na poplach, že tam je problém se včelaři.
> >/// ten problém nás taky čeká a záleží na nás,jak se s tím popereme
> ///..Pisatel zapoměl uvést na to recept.
> Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> jsem začátečník včelař, nemůže mi někdo poradit jak mam vyrobyt propolis?
> Jo,ta čeština opravdu,opravdu pláče………………………srandičky si příště dělej z
> někoho jiného………
> Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Propolis za tebe vyrobi vcelky, musis ho pak v ule najit a odebrat a pak z
> neho muzes delat ruzne prospesne veci.       Je to k neuvěření,no řekněte,chybí
> jen návod jak jej najít.
> Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Na propolis musíš mít jak vhodné stanoviště, kde se vyskytují dobré
> snůškové podmínky, tak i také včely, které mají vlohy nosit propolis
> atd.atd.Jak vidno,skočí na to i vzdělaní včelaři,kteří tvrdí,že včely musí
> mít na to vlohy, no je to prostě k neuvěření...
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> ten se nevyrábí, je to tmel kterým včely tmelí všechno v úlu jen ho
> seškrábej vhodným nástrojem – pisatel opoměl udat jakým nástrojem,jen tak
> dál,daleko takto asi dojdeme, když nás jinde tlačí bota a ne propolis.Také
> třeba rozlišovat ty,co si z nás utahují a dělají to vědomě a mají potom z
> toho srandu.Zkušený včelař by to měl rozpoznat
> a vůbec nereagovat na tyto pubertální výstřelky. Ti naši mladí zase takoví
> hlupáci nejsou,jak si my myslíme ,jsou chytřejší nežli my a z nás si jenom
> utahují.Hlavně zdraví.
>
>
>

legislativa která tě čeká je povinná je zaevidování včelstev v registru chovatelů dát o sobě vědět nejbližšímu svazu včelařů není podmínkou být členem a Každoročně oznámit do konce února svoje stanoviště na obecní úřady.Včelstva musí být umístěna tak aby česna nesměřovala na cizí pozemky Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou hladinu nad 2 metry léčba proti varoáze je také povinná Pobodání by musel napřed někdo dokázat. Včely dokážou létat za snůškou až 8 km Likvidaci platí ten kdo si ji objedná. Stanoviště včel musí být buď oploceno nebo vyznačeno výstražnou tabulkou na přístupové cestě .Alergik by měl u sebe mít stále pohotovostní balíček s léky a doporučuje se aby je doma měl i chovatel .Ulétlé roje neřešmí ale představuje to ztrátu a proto se rojení musí předcházet


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: D <demo1980/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz zacatecnika
> Datum: 04.3.2008 20:15:26
> ----------------------------------------
> Dobry den,
> jiz delsi dobu uvazuji o porizeni vcel jako konicka, ktery by me pomohl
> travit odpoledne venku misto u pocitace, ale vice nez zihadel se bojim
> legislativy.
>
> Chtel bych se zeptat zkusenych vcelaru, jak resite hmotnou a trestni
> odpovednost, pokud vase vcely nekoho pobodaji, a jak je to s placenim
> vyjezdu hasicu, pokud uleti roj (jsem zamestnan, takze neni sance, ze bych
> mohl roj zavcas odchytit).
> Existuje proti tomu napriklad nejake pojisteni?
> V TV se pravidelne omilaji kauzy, ve kterych jsou stihani a nuceni k
> placeni odskodneho majitele zabehlych psu, kteri nekoho pokousou, coz me
> docela desi, protoze chovani vcel bych nemohl jakkoli ovlivnit, narozdil od
> psa, ktery jde privazat.
> Jak pripadne napadeni tretich osob vcelami (na zaduseni staci pri extremni
> smule jedno zihadlo alergikovi) a placeni likvidace roju, ktere
> nezachytite, resite vy?
>
>
>

Pokud je pravda, že na trubčím plodu je vyšší rozvoj VD (údajně 2.3x), pak bychom měli do plodiště vkládat stavební rámky a ty po zavíčkování vyřezat (je to jedna z alternativních terapií proti VD). Jinak je velkochov trubců v době hromadných úhynů včelstev zločin vykonaný na včelách. Pokud to pravda není, pak si chovejte trubce jak je vám libo.
Zdravím, H.

________________________________
Václavek napsal: Rozhodně není potřeba více včelstev, ale včelstva silnější vedená v nástavkových úlech moderními způsoby. Tyto včelstva jsou daleko produktivněší, tedy i efektivnější opylovači, než zesláblá nemocná včelstva v dvouprostorových úlech.
_________________________________________

Bludy, polopravdy a zase bludy. Není obecné pravidlo, že v nástavkových úlech jsou včelstva produktivnější než jiné metody včelaření (dvouprostorové, včelaření ve včelínech, kočovných vozech, ...).
Ano silnější včelstvo je efektivnější než nemocné. Ale dávat do souvislosti nemoci a dvouprostorové včelaření je blud.

Např. v kočovných vozech se často včelaří dvouprostorově (2 řady včelstev nad sebou) a při vhodném způsobu kočování/včelaření se dosahuje výnosů 2-3 krát vyšších než u běžného nástavkového včelaření.
Včelařím ve včelíně i nástavkově (v rodině takto včelaříme asi 40 let, obojí má své výhody) a nedovolím si tvrdit, že jedno nebo druhé vede k nemocem nebo menší efektivitě.

Ve včelíně mám úly vlastní konstrukce (s krmnou komorou) a ty by jste viděl tu ekektivitu při krmení, dávání vody, kontrole nebo léčení.

Jediná efektivita by mohla být ve výrobě (nákupu) nástavků. Ale všechny prodávané nástavky (úly) v ČR i SR jsou nevyhovující. Nevyhovující povrchové úpravy, nutno dodělávat střechy (plech, lepenka), dodělávat očka, nutno vyrábět podstavce pod úly, dodělávat střešní fólie nebo skla, dodělávat mřížky na česna, ...). Včelaři jsou nuceni si úly dodělávat doma (DODO).

Mě dna nezabrala ani minutu , teda kromě nátěru , protože je vyrábí taťka - zkuste to taky tak :-)

Je rozdíl ve vynuceném chovu trubců na vkládaných trubčích plástech a na stavebních rámcích. Je třeba si uvědomit, že včelstvo vždy trubce chovalo a samo si určovalo jejich množství v závislosti na ostatních vlivech. Tím,že se včelám vkládají mezistěny se nutí ke stavbě dělničiny, takže se do určité míry se zabraňuje dosáhnout včelám určitého optimálního vyváženého stavu dělnic a trubců. Pokud vložíte do plodiště včelstva 3 az 4 "stavební rámky" nikdy nejsou všechny zastavěny trubčinou, naopak včelám umožníte dosáhnout onoho vyváženého stavu. To že ve včelách vznikne určitý rovnovážná stav, jak se zdá jedním z předpokladů pro potlačení vznik rojové nálady a podporuje TV matek. Vyřezávání trubčiny se doporučuje provádět až v období po slunovratu kdy jednak klesají celkové plochy plodu a jednak populace roztočů se začíná blížit svému maximu. Toto maximum roztočů je v období, kdy se začíná tvořit zimní populace včel. Co jsem četl, tak výřezávání plodu k potlačování VD nijak zvlášť významně nepřispívá. Zkušenosti s tím vlastní nemám, trubčí plod nevyřezávám a ani se k tomu nechystám. Předpokládám použití Gabonu koncem července a vložením formidolu pri každém vytáčení. Uvažuji o použití MiteGone nebo odpařovačů pro období července z důvodu douhodobého působení bez nutnosti zasahovat do včelstva, odrazuje mne nutnost manipulace s KM. Obdobně by bylo asi vhodné vložení odpařovačů koncem srpna po vyjmutí Gabunu jako ochrana proti reinvazi VD. Do té doby se ale mohou objevit i nějaké nové poznatky, tak se ještě uvidí. Teď zjišťuji u důvěrníka, zda se bude provádět nátěr plodu nebo zda vložit Formidol.Pře týdnem z 19 včelstev zjištěn jeden úhyn, prázdný úl beze včel a bez zásob a druhé včelstvo, které se mi moc nezdálo jsem spojil s jiným. Oblast Chomutovsko, n.n. kolem 400 m.n.m.
Vše hezké.
Vše hezké.

Dobrý den Pavle.Neměl by jsi nějaké fotky tvojich úlů co tu popisuješ?Rád se něčemu přiučím a vyrobím si sám.Pokud ano pošli je prosím na-pupek73/=/seznam.cz předem dík.Míra

Ono to máš úplně jedno Plný rozvoj včelstva trvá přibližně 4 měsíce od února do slunovratu to máš 120 dní pro rozmnožování varoázy a je jedno jestli to bude na včelách nebo trubcích je to prostě 120 dnů. Avšak uděláš li jarní ošetření zkrátíš ho na polovinu a hlavně nespěchat.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 04.3.2008 23:48:14
> ----------------------------------------
> Pokud je pravda, že na trubčím plodu je vyšší rozvoj VD (údajně 2.3x), pak
> bychom měli do plodiště vkládat stavební rámky a ty po zavíčkování vyřezat
> (je to jedna z alternativních terapií proti VD). Jinak je velkochov trubců
> v době hromadných úhynů včelstev zločin vykonaný na včelách. Pokud to
> pravda není, pak si chovejte trubce jak je vám libo.
> Zdravím, H.
>
>
>

Jak jste prodiskutovali a prostudovali "Informace o změnách veterinárních předpisů k tlumení a prevenci včelího plodu". Mimo jiné se tam píše o povinnosti bakteriologického vyšetření směsných vzorků zimní měli při přesunech včelstev a oddělků mimo území obce /netýká se přemístění včelstev mezi stanovišti téhož chovatele v rámci okresu/. Toto a další opatření bylo přijato na návrh nákozové komise ÚV ČSV.
Toto opatření jenom poškozuje poctivé včelaře, kteří musí zaplatit za vyšetření přes 400,- Kč a ti nepoctiví budou na to stejně kašlat. Takový včelař mů klidně bez postihu převážet včelstva z jednoho konce okresu na druhý /bude tam mít stanoviště/ s morem včelího plodu. Ale vedle sousedovi
včelstva přenechat nejdou.
Takovéto opatření určitě nepřinese obrat ve vývoji tlumení nákazy. Jakmile se začnou dělat pro někoho výjimky, ostatní toho využijí.

Já zas pozoruji v nástavkových úlech 3-4x větší výnosy něž ve dvouprostorových úlech.

Vše je o metodě včelaření, úl medu nepotí. Málokterý včelař umí v nástavkových úlech efektivně včelařit. Je to upně jiný systém, než včelaření ve dvouprostorových úlech. Kdo to pochopí a přizpůsobí se k tomu, nebude si na nástavkové úly stěžovat.

Ty dva metry výšky jsou někde předepsané a povinné ??? Nebo se jedná pouze o doporučení?
Minulou sezonu jsem řešil spor ohledně včel které jsou vedle suosedovic sadu a o nějakých předepsaných metrech výšky jsem nikde nic nenašel.Můžete prosím uvést přesný důvěryhodný oficiální zdroj (Předpis,zákon,nařízení)
Díky Pepíno

Někdo napsal
Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou hladinu nad 2 metry

Můj názor.To nebude nikde napsané. Jedná se o to , aby včely vylétající z úlu - případně se navracející nelétaly sousedovi přímo do obličeje - na hlavu. Pokud za tímto plůtkem nebude žádné lákadlo pro včely , tak se několik metrů za touto překážkou sníží množství včel. Také se sníží rychlost včel a tak dostanou možnost reagovat a člověku se vyhnout. Já použil rákos na plot - stačí cca metrový do horní části a po většinu roku je se sousedem pokoj. Až na cca srpen.

Kozliku princip téhle zábrany a zvednutí letu včelek plně chápu,ale někdo se tu snaží uplatňovat nějaké rozměry pro mě nejistého původu(jedna paní povídala)Můj spor řešil obecní úřad a dopadlo to v můj prospěch.Sousedi jsou nespokojení a vyhrožují mi že to poženou někam výš.Včelky mají dost daleko. Na místě byly i posudkové komise atd.je to vyůstění dloholetých sporů které rozbouřili naši předkové(společná studna a suché léta udělají své)Včelky jsou jen záminka.
Jestli někdo o nějakých oficiálních konkrétních rozměrech ví tak prosím o zdroj informací.
Vše dobré přeje Pepíno

Lepší než zvedat let včel je mít pro včely dost prostoru. Ve směru výletu
včel, obvykle na jih +- cca 45 stupnů by měl být vlastní pozemek ještě
nejméně 15 metrů od česen, všude jinde aspoň 4 - 6 metrů od úlů. Pro počet
včelstev do takových 4 - 6 - 8 by tyto vzdálenosti měly zamezit nějakému
obtěžování sousedů. Jenže pokud se soused rozhodne, že mu včely budou vadit,
bude mu záminkou každá včela, která se na jeho pozemku objeví na květu nebo
na kaluži vody. Roj, který opovrhne stromy na vlastní zahradě a usadí se na
jeho zahradě o to víc. Mnohem důležitější než rozměry pozemku jsou tedy
dobré vztahy se sousedy a jejich tolerance.
Pro zmenšení počtu stížností by byla rozumná asi tato opatření. Za prvé úly
před sousedy spíše schovat za keře a mladé stromky nebo třeba za stěnu s
popínavými fazolemi než mít úly na nějaké holé zahradě s trávníkem, jednak
se tím ve směru česen zvedne ten let včel a co oči nevidí, to rozum souseda
tak nebolí, za druhé zařídit včelám na vlastní zahradě trvalé napajedlo,
nejlépe na osluněném místě mimo výlet včel mělké jezírko a bahniště s
příslušnými rostlinami, kde přímé slunce ohřívá vodu, sice včely budou létat
i jinde, ale méně, dneska by mohl nastat problém, když sousedi budou mít na
zahradě bazén pro koupání a za třetí je velice vhodné pravidelně kupovat
klidné plemenné matky na chov, matky - kříženci odchované z vlastních včel
jsou pravidelně už v druhé třetí generaci o dost útočnější než ty chovné. V
případě sporu je významně uplatnitelný hlavně argument 3 a 2.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 05, 2008 11:03 AM
Subject: Dotaz zacatecnika


> Ty dva metry výšky jsou někde předepsané a povinné ??? Nebo se jedná pouze
> o doporučení?
> Minulou sezonu jsem řešil spor ohledně včel které jsou vedle suosedovic
> sadu a o nějakých předepsaných metrech výšky jsem nikde nic nenašel.Můžete
> prosím uvést přesný důvěryhodný oficiální zdroj (Předpis,zákon,nařízení)
> Díky Pepíno
>
> Někdo napsal
> Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou
> hladinu nad 2 metry

Jak říkám , není to nikde a to co jsem napsal je můj názor . Pokud se někdo bude chtít hádat ,pak se hádat bude . Až se včely odstěhují, bude třeba tvrdit , že jste ho připravili o úrodu jablek. Začátečník má tu výhodu, že může zkusit se vyvarovat chyb, které již řešil někdo jiný. Já jsem také musil omezit včelstva ve vsi , protože soused si kdysi zvykl, vypouštět močůvku na naši zahradu . Když jsme mu to konečně s bratrancem zatrhli, přišel s tím, že ho obtěžují včely . Letáky přitom byly k sousedovu plotu zády a ještě tam začínal růst živý plot. Včely jsem posunul o 3 metry dál od jejich plotu. Letáky ale obrátil z východu na jih - čímž se zvedl výnos. Plot pokryl tou rákosovou rohoží. Přesto si soused stěžoval, že počátkem dubna dostal na zahradě žihadlo. Argumentoval přitom fotkou své po cukrovce zničené nohy. Z národního výboru tam hnedka zašli a na jeho zahradě našli 2 včelky. V dubnu vás úmyslně včely nenapadnou - a to ani ty moje tenkrát. Někdo mu to asi tenkrát rozmluvil a já přidal z vytáčení pár sklenic medu pro děti. Několik let je již klid. Jenže já tenkrát neměl kam je přesunout . Jestli má začátečník kam, tak ať dobře vybírá .

Pokud je pravda, že na trubčím plodu je vyšší rozvoj VD (údajně 2.3x), pak bychom měli do plodiště vkládat stavební rámky a ty po zavíčkování vyřezat (je to jedna z alternativních terapií proti VD)

____________________________________________________________

Údaje o této problematice se značně rozcházejí. Někteří tvrdí, že se na trubčím plodu roztoči vícekrát rozmnoží, že si samičky roztoče přednostně vybírají trubčí plod a podobně, jiní třeba s tím nesouhlasí.

Účelem metody nadbytku trubců není pravidelné vyřezávání trubčiny ( v intervalu dvou týdnů ). Časově by se to nemuselo vyplatit ( vynaložená práce ke snížení počtu roztočů ).

Jednorázové vyřezání trubčiny koncem produkčního období bude určitě efektivnější ( roztoči jsou soustředěny na ubývajícím trubčím plodu ), než jednotlivá rozebírání včelstva v průběhu produkčního období za účelem opakovaného vyřezávání.

Vyřezávání trubčiny určitě nebude mít takový efekt, jaký by měla mít originální metoda nadbytku trubců. I vylíhlý trubci jsou velkými odběrateli krmných kašiček a tím eliminátory přebytků kašiček vedoucí ke vzniku anatomických trubčic - rojových včel.
Navíc trubci zřejmě zahřívají plod, a tak dovolují více včelám, které by jinak plod musely zahřívat sami, aby se staly létavkami, což kompenzuje omezený počet dělnic na úkor počtu trubců.


S pozdravem...M. Václavek

No, dvouprostorové úly se nazývají dvouprostorové proto, že se u nich
uvažuje se dvěma pevnými prostorami pro plodiště a medník, ne proto, že jsou
dvě řady úlů nad sebou, ony mohou být i tři řady, do jednoho včelínu se
potom může nacpat i ke stovce včelstev. není tedy problém takový včelín
draze přesunovat traktorem, náklady se v takovém počtu včelstev ztratí.
Platí potom pravidlo, že úl medu nepotí, to znamená, že výnosy v zadovácích
i v nastavkových úlech mohou být stejné. Problém je ve velikosti prostoru,
běžný zadovák, pokud se v něm má dosáhnout stejného výnosu jako v
nastavkových úlech, musí se mu věnovat v produkčním období co 14 dnů až co
týden čas něco mezi půl hodinou až hodinou obsluhy. nastavkový je možné
obsluhovat stejně anebo je možné dávat na obsluhu jen těch 5 minut na úl za
týden nebo 14 dní za předpokladu využití zvětšení prostoru přidáním
nastavku.
Podstatné je, že dnešní zadováky na 22 - 26 rámků 39x24 jsou už malé, velké
množství energie při ošetřování se spotřebuje na odvrácení rojení. Kdyby se
měly zadováky přiblížit nastavkovým úlům, potřebovaly by zvětšit nejméně o
polovinu, ze dvou řad po 11 - 13 rámcích 39x24 na aspoň tři řady po 11 - 15
rámcích 39x24, takové úly by ještě šly vecpat ve dvou řadách nad sebou do
včelína.
Ale stejně, až utichne dnešní rozruch nad rozmachem varaózy a úhyny,
pravděpodobně vznikne oficiální potřeba sledovat spad roztočů nejen v zimě
a zamezit návratu spadlých roztočů na včely, a to je v klasickém dnu
nastavkového úlu opatřeném sítem brnkačka, ale v klasickém zadováku velký
problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 05, 2008 12:15 AM
Subject: Re: Proč potřebujeme více včelařů...?


> ________________________________
> Václavek napsal: Rozhodně není potřeba více včelstev, ale včelstva
silnější
> vedená v nástavkových úlech moderními způsoby. Tyto včelstva jsou daleko
> produktivněší, tedy i efektivnější opylovači, než zesláblá nemocná
včelstva
> v dvouprostorových úlech.
> _________________________________________
>
> Bludy, polopravdy a zase bludy. Není obecné pravidlo, že v nástavkových
> úlech jsou včelstva produktivnější než jiné metody včelaření
> (dvouprostorové, včelaření ve včelínech, kočovných vozech, ...).
> Ano silnější včelstvo je efektivnější než nemocné. Ale dávat do
souvislosti
> nemoci a dvouprostorové včelaření je blud.
>
> Např. v kočovných vozech se často včelaří dvouprostorově (2 řady včelstev
> nad sebou) a při vhodném způsobu kočování/včelaření se dosahuje výnosů 2-3
> krát vyšších než u běžného nástavkového včelaření.
> Včelařím ve včelíně i nástavkově (v rodině takto včelaříme asi 40 let,
> obojí má své výhody) a nedovolím si tvrdit, že jedno nebo druhé vede k
> nemocem nebo menší efektivitě.
>
> Ve včelíně mám úly vlastní konstrukce (s krmnou komorou) a ty by jste
viděl
> tu ekektivitu při krmení, dávání vody, kontrole nebo léčení.
>
> Jediná efektivita by mohla být ve výrobě (nákupu) nástavků. Ale všechny
> prodávané nástavky (úly) v ČR i SR jsou nevyhovující. Nevyhovující
> povrchové úpravy, nutno dodělávat střechy (plech, lepenka), dodělávat
očka,
> nutno vyrábět podstavce pod úly, dodělávat střešní fólie nebo skla,
> dodělávat mřížky na česna, ...). Včelaři jsou nuceni si úly dodělávat doma
> (DODO).

napsal Kozlík
Někdo mu to asi tenkrát rozmluvil a já přidal z vytáčení pár sklenic medu pro děti. Několik let je již klid. Jenže já tenkrát neměl kam je přesunout .

Tak to máte štěstí.Když jsem já nabízel sousedce pro děti med na usmířenou,tak mi řádně vynadala že jí a jejim dětem chci skazit zuby.Že jí říkal zubař že děti nesmí med.(Chtěl bych vědět kde ten její zubař studoval).Prostě když je nědo něčím posedlý tak je to neštěstí pro celé okolí.
Včelky bych velmi rád přesunul jinam,ale všechny pozemky sousedí se sousedovými a na těch vzdálenějších je velmi větrno.Konzultoval jsem to i s místnímy včelaři a ti mi taky doporučují nechat tam kde jsou.
Jinak Tohle vlákno dotaz začátečníka jsem nezaložil jen jsem zareagoval na anonymní příspěvek který radí skvěle jak začít.Jen ty dva metry zní jako by to bylo nějáké oficiální nařízeni.
Kozlíku s vaším názorem plně souhlasím (asi jsem to špatně formuloval)Taky uvažuju jak sousedy "odstínit",jenže oni jako vždy příjdou s něčím dalším(Jednou chtěli zrušit atobusovou linku a teť jsou rádi že se vozí)
Dobré sosedské vztahy všem přeje Pepíno

zazimoval jsem osmery a nemam ani jedny to by člověk brečel nad tím co se děje. Jediné co mi po nich zbylo jsou zaplodované rámky se zásobamy. copak s tim mam dělat? letos včeli neplánuju až na příští rok tak by bylo nejlepší to asi zlikvydovat. můžu to vyříznout a vyvařit na vosk? i s tim plodem? nebo poradte prosím jinak děkuji

Páni, posielam Vám zdroj poučenia o novom škodcovi včiel. Je na škodu veci, že touto faktológiou sa nik u nás nezaoberá, aj napriek tomu, že od zverejnenia sa nik týmto nazoberá a odvtedy je už 17 mesiacou. Poliaci sú oveľa flexibilnejší, my zatiaľ len plačeme a špinu hádžeme možno na tých nepravých. Anton


Nosema ceranae v Európe
Poslané v Monday, 04 September 2006 (22:43:12) CEST podľa Anton Turčáni

Včelie choroby

O novej chorobe včiel v Európe informuje Poľský časopis Pszczelarstvo. Dovolil som si ho preložiť, aby slovenský včelár nebol posledný, ktorý sa to dozvie a zároveň bol informovaný o ďalšej chorobe prikočovanej z južnej Ázii.


Pred niekoľkými rokmi som taktiež z poľských zdrojov prvý informoval na stránkach Včelára o omyle biológov, lebo po dôkladnom výskume života Varoa jacobson na včele európskej, že sa jedná o Varroa destruktor a odvtedy sa tento názov používa aj u nás. Nezistil som, žeby náš Ústav včelárstva oficiálne toto pomenovanie oficiálne zaviedol nového parazita do názvoslovného lexikónu.

Madride informovali o náleze Nosema ceranae na španielskych včelniciach. Výskyt zamorenia nozematózou v miestnych podmienkach vzrastala systematicky z 10% v r.2000, cez 20 do 30% až na výšku88% v r.2004. Masové straty včelstiev v r. 2005 v Španielsku je spojené s výskytom A.ceranae. Podobným symptómom zdokumentovaným na včelniciach bol výskyt včiel, charakteristickým podobným v prípade napadnutia včiel Varroa destruktor.


Spóry Nosema apis Zander pod svetelným mikroskopom zväčšenie 400 xSituácia v Nemecku
V množstve množiacich sa správ o zániku včelstiev v Nemecku v chemicko-veterinárnom laboratória na Univerzite v Freiburgu v spolupráci so španielskym vedeckým inštitútom urobilo na prelome 2005-06 výskum na vyjasnenie pôsobenia Nosema ceranae, či tento fakt je v spojení výskytu aj na nemeckých včelniciach. Za pomoci biologicko - molekulárnej metódy PCR potvrdilo obecnú platnosť Nosema ceranae na ôsmich preverovaných včelniciach. Na dvoch včelniciach boli včelstvá stredne až silne napadnuté Nosema apis. Na všetkých skúmaných včelniciach v skorej jari, neskorého leta až jesene, uhynuli práve všetky až všetky včelstvá. Nie vždy boli zdokumentované prípady výskytu o aký typ nozémy ide a ako silno boli napadnuté postihnuté včelstvá.


Nejasnosti
Vyhodnotenie dvoch rôznych výsledkov u prvoka Nosema apis a ceranae, je možné pri použití molekulárnej metódy. Pretože rutinné mikroskopické výskumy nie sú v stave rozlíšiť Nosemu apis od Nosemy ceranae, objavili sa nezodpovedané nasledujúce pochybnosti a otázky.


1. Odkiaľ pochádza N.ceranae. Jeho pomenovanie by napovedalo, že jeho pôvodné korene sú v Ázii, ale pretože jeho nález je aj v Európe, nie je vylúčené, že to môže byť aj inde.
2. Ak Nosema ceranae bola časovo iba nedávno zavlečená do Európy, stala sa svojou agresivitou príčinou úhynu včelstiev, ako to tvrdia španielski včelári.
3. Alebo Nosema ceranae je v Európe prítomná úž dávnejšie, ale nevedeli sme ju rozlíšiť od Nosema apis?, alebo je pravda, že ju až teraz dokážeme rozlíšiť (nové metódy)?
4. Ďalšou otvorenou otázkou zostáva, či môže napadnuté včelstvo Varroa destruktor a zároveň Nosema ceranae skôr skolabovať a tým prejaviť i väčšiu náchylnosť na iné choroby?

Pokusy o nové dôkazy
Od roku 2002 boli preskúmané vzorky z asi 500 včelníc nemeckých, talianskych (Tyrolsko), rakúskych a švajčiarskych, na ktorých bolo podchytené značné straty včelstiev. V úľoch, v ktorých sa ešte nachádzali zbytky včelstiev, bola potvrdená nozéma. V čase nasledujúcej zimy 2002/03 stupeň napadnutia stúpol až o 38%. Výskumy v bežnom roku potvrdili rastúcu tendenciu, potvrdzujú to správy zo Španielsky, že nozematóza má podiel na vzraste úhynov včelstiev. Jednoznačne od 2-3-och rokov sú zaznamenané zmeny v priebehu nozematózy. V porovnaní s klasickým priebehom Nosema apis, teraz sa straty vyskytujú v priebehu celého roku a včely hynú v celkom krátkom čase. V porovnaní s typickým prejavom napadnutého včelstva premnoženým Varroa destructor, v spojení s Nosema apis včelári nachádzajú na dne úľov uhynuté včely, čo pri klasickom priebehu varroázy nebývalo. Znepokojúci je i fakt, že včely v posledných rokoch robia intenzívne prelety v zime už pri +4°C. Či je toho príčinou aj výskyt Nosema ceranae nie je ešte možné potvrdiť.

Môj komentár: možno tento strohý opis nového nepriateľa včiel vysvetlí niektoré nevysvetliteľné príčiny úhynu včelstiev aj na našich včelniciach, prinesie čas. Zároveň ďakujem môjmu dobrému poľskému priateľovi Stanislawowi Zbiegovi z Limanowej, za poskytnutie článku.

Z článku: Nosema ceranae v Európe (Edita Tanska), Pszczelarstvo

Preložil: Anton Turčáni, odbor. učiteľ včelárstva, Závada

Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA

My včelári si trochu viac fandíme, ako je to zdravé. Sme namyslený. Ten "ostatní hmyz", zahajuje po zime svoju užitočnú prácu skôr, ako to dokážu naše včely. A práve pred včelou majú výhodu, lebo tento otužilý hmyz opyľuje kvety aj vtedy, keď naše včely to nedokážu, t.j. keď sú teploty nízke a pre včelu medonosnú nevhodné na výlet z úľov.

Robil som raz takú amatérsku bilanciu návštevnosti všetkých opeľovačov na višni amarelky a napriek môjmu tendenčnému fandeniu včele medonosnej to pre ňu nedopadlo dobre. Na opeľovacej činnosti tohoto vybraného druhu ovocného stromu, som zaznamenaL: čmele (viac druhov, včely samotárky (možno až 10 druhov), osy ktoré sa živia nektárom, taktiež niekoľko druhov, muchy pestrice, motýle, chrobáci-brouci a ešte niekoľko iných opeľovačov.

Percentuálne my vyšlo, že v čase návštevy kvetov (slnko, strom v plnom kvete, v záhradnom komplexe, dedina dobre zavčelnená atď. bolo v opeľovacej činnosti od 15 do 20% včiel! Tak ako je to"

Pravda môže byť aj iná.

Anton

je to doporučení.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotaz zacatecnika
> Datum: 05.3.2008 11:03:48
> ----------------------------------------
> Ty dva metry výšky jsou někde předepsané a povinné ??? Nebo se jedná pouze
> o doporučení?
> Minulou sezonu jsem řešil spor ohledně včel které jsou vedle suosedovic
> sadu a o nějakých předepsaných metrech výšky jsem nikde nic nenašel.Můžete
> prosím uvést přesný důvěryhodný oficiální zdroj (Předpis,zákon,nařízení)
> Díky Pepíno
>
> Někdo napsal
> Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou
> hladinu nad 2 metry
>
>
>

Pokud jsi členem ČSV tak si můžeš najmout svazového právníka Ten je vtom nejzběhlejší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz zacatecnika
> Datum: 05.3.2008 11:38:59
> ----------------------------------------
> Kozliku princip téhle zábrany a zvednutí letu včelek plně chápu,ale někdo
> se tu snaží uplatňovat nějaké rozměry pro mě nejistého původu(jedna paní
> povídala)Můj spor řešil obecní úřad a dopadlo to v můj prospěch.Sousedi
> jsou nespokojení a vyhrožují mi že to poženou někam výš.Včelky mají dost
> daleko. Na místě byly i posudkové komise atd.je to vyůstění dloholetých
> sporů které rozbouřili naši předkové(společná studna a suché léta udělají
> své)Včelky jsou jen záminka.
> Jestli někdo o nějakých oficiálních konkrétních rozměrech ví tak prosím o
> zdroj informací.
> Vše dobré přeje Pepíno
>
>
>

Jako velmi dobré se osvědčuje pěkně sousedy obdarovat kilíčkem medu. Ono těžko někomu nadávat, kdo mě obdarovává
Mazání medu kolem huby, je ten nejlepší způsob řešení těchto sporů
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Dotaz zacatecnika
> Datum: 05.3.2008 12:00:34
> ----------------------------------------
> Lepší než zvedat let včel je mít pro včely dost prostoru. Ve směru výletu
> včel, obvykle na jih +- cca 45 stupnů by měl být vlastní pozemek ještě
> nejméně 15 metrů od česen, všude jinde aspoň 4 - 6 metrů od úlů. Pro počet
> včelstev do takových 4 - 6 - 8 by tyto vzdálenosti měly zamezit nějakému
> obtěžování sousedů. Jenže pokud se soused rozhodne, že mu včely budou vadit,
> bude mu záminkou každá včela, která se na jeho pozemku objeví na květu nebo
> na kaluži vody. Roj, který opovrhne stromy na vlastní zahradě a usadí se na
> jeho zahradě o to víc. Mnohem důležitější než rozměry pozemku jsou tedy
> dobré vztahy se sousedy a jejich tolerance.
> Pro zmenšení počtu stížností by byla rozumná asi tato opatření. Za prvé úly
> před sousedy spíše schovat za keře a mladé stromky nebo třeba za stěnu s
> popínavými fazolemi než mít úly na nějaké holé zahradě s trávníkem, jednak
> se tím ve směru česen zvedne ten let včel a co oči nevidí, to rozum souseda
> tak nebolí, za druhé zařídit včelám na vlastní zahradě trvalé napajedlo,
> nejlépe na osluněném místě mimo výlet včel mělké jezírko a bahniště s
> příslušnými rostlinami, kde přímé slunce ohřívá vodu, sice včely budou létat
> i jinde, ale méně, dneska by mohl nastat problém, když sousedi budou mít na
> zahradě bazén pro koupání a za třetí je velice vhodné pravidelně kupovat
> klidné plemenné matky na chov, matky - kříženci odchované z vlastních včel
> jsou pravidelně už v druhé třetí generaci o dost útočnější než ty chovné. V
> případě sporu je významně uplatnitelný hlavně argument 3 a 2.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 05, 2008 11:03 AM
> Subject: Dotaz zacatecnika
>
>
> > Ty dva metry výšky jsou někde předepsané a povinné ??? Nebo se jedná pouze
> > o doporučení?
> > Minulou sezonu jsem řešil spor ohledně včel které jsou vedle suosedovic
> > sadu a o nějakých předepsaných metrech výšky jsem nikde nic nenašel.Můžete
> > prosím uvést přesný důvěryhodný oficiální zdroj (Předpis,zákon,nařízení)
> > Díky Pepíno
> >
> > Někdo napsal
> > Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou
> > hladinu nad 2 metry
>
>
>
>

Určitě

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jakub <kucka.kuba/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 05.3.2008 15:29:50
> ----------------------------------------
> zazimoval jsem osmery a nemam ani jedny to by člověk brečel nad tím co se
> děje. Jediné co mi po nich zbylo jsou zaplodované rámky se zásobamy. copak
> s tim mam dělat? letos včeli neplánuju až na příští rok tak by bylo
> nejlepší to asi zlikvydovat. můžu to vyříznout a vyvařit na vosk? i s tim
> plodem? nebo poradte prosím jinak děkuji
>
>
>

Problematika "Chovu včel a sousedských vztahů" je podrobně a srozumitelně
vysvětlena na stranách 10. až 18. v kapesní příručce "Právo ve včelařství"
od Mgr. Jarmily Machové z roku 2001. Vydalo ji nakladatelství Orac a zdarma
byla zaslána každé ZO ČSV.

> Někdo napsal
> Pokud ano tak musí mít před sebou překážku která zvedne jejich letovou
> hladinu nad 2 metry

JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU MÁM NA ZAHRADĚ PRD

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 05.3.2008 15:54:38
> ----------------------------------------
> Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že
> přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat
> ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje
> přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů
> podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY
> JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA
>
> My včelári si trochu viac fandíme, ako je to zdravé. Sme namyslený. Ten
> "ostatní hmyz", zahajuje po zime svoju užitočnú prácu skôr, ako to dokážu
> naše včely. A práve pred včelou majú výhodu, lebo tento otužilý hmyz
> opyľuje kvety aj vtedy, keď naše včely to nedokážu, t.j. keď sú teploty
> nízke a pre včelu medonosnú nevhodné na výlet z úľov.
>
> Robil som raz takú amatérsku bilanciu návštevnosti všetkých opeľovačov na
> višni amarelky a napriek môjmu tendenčnému fandeniu včele medonosnej to pre
> ňu nedopadlo dobre. Na opeľovacej činnosti tohoto vybraného druhu ovocného
> stromu, som zaznamenaL: čmele (viac druhov, včely samotárky (možno až 10
> druhov), osy ktoré sa živia nektárom, taktiež niekoľko druhov, muchy
> pestrice, motýle, chrobáci-brouci a ešte niekoľko iných opeľovačov.
>
> Percentuálne my vyšlo, že v čase návštevy kvetov (slnko, strom v plnom
> kvete, v záhradnom komplexe, dedina dobre zavčelnená atď. bolo v opeľovacej
> činnosti od 15 do 20% včiel! Tak ako je to"
>
> Pravda môže byť aj iná.
>
> Anton
>
>
>

> JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU
> MÁM NA ZAHRADĚ PRD
>
> PEPAN
>
>


A neni na slivovicku :-))

jo je to zajimave tema :-)

Mejte se
T.H.

To je to pak v pr... (_I_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 05.3.2008 16:30:17
> ----------------------------------------
> > JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY
> ODKVETOU
> > MÁM NA ZAHRADĚ PRD
> >
> > PEPAN
> >
> >
>
>
> A neni na slivovicku :-))
>
> jo je to zajimave tema :-)
>
> Mejte se
> T.H.
>
>
>

Jinak co se týká hmotné zodpovědnosti, na to je takzvané pojištění
zodpovědnosti občana, které bývá velice často přifařeno k pojištění
nemovitosti, ale dá se zakoupit i samostatně a na trestní zodpovědnost by se
dalo použít pojištění takzvané právní ochrany, ze kterého se v případě
soudních sporů platí advokátní služby. Ale muselo by se to konkrétně projít,
jestli a jak moc se to vztahuje na věci způsobené chovem včel. Jinak jakési
pojištění je v rámci členství v ČSV, ale tam, co jsem se díval, je odškodné
neboli pojistná částka v případě úrazu a smrti na úrovni obvyklé před 15 -
20 lety, tudíž dnes absolutně nedostatečné, dnešní běžné odškodné je o řád
až dva řády vyšší.

R. Polášek

Pravda môže byť aj iná.

Anton
---------
To je samozřejmé, ale musíš si být vědom, že v duchu našich nejlepších národních tradic můžeš i s pravdou skončit na hranici.
Hořící hranici, nikoli česko-slovenské hranici. Takový vliv ČSV ještě nemá aby tě vykázala ze Shengenského prostoru. :-)

Bez včel se to asi nijak zhodnotit nedá. Plod nejspíš začne plesnivět nebo
už zplesnivěl, ten by se měl odstranit, a třeba někde na půdě rozložit, aby
to uschlo, později se to dá vyvařit. Zásoby by mohly vydržet i na další
rok, pokud v plástech není pyl, budou uloženy v suchu a chladu a rámky budou
daleko od sebe, tak 6 rámků místo 10 v nastavku. Jinak já bych zkusil, pokud
nejsou natvrdo zkrystalované, je opatrně nahřát v nastavku žárovkou nebo
něčím takovým a vytočit, krystaly potom oškrábat z rámku nějakou škrabkou
nebo naostřenou lžící, rozpustit, přefiltrovat a podle chuti použít buď na
medovinu nebo do kvasu na pálení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jakub" <kucka.kuba/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 05, 2008 3:29 PM


> zazimoval jsem osmery a nemam ani jedny to by člověk brečel nad tím co se
> děje. Jediné co mi po nich zbylo jsou zaplodované rámky se zásobamy. copak
> s tim mam dělat? letos včeli neplánuju až na příští rok tak by bylo
> nejlepší to asi zlikvydovat. můžu to vyříznout a vyvařit na vosk? i s tim
> plodem? nebo poradte prosím jinak děkuji

JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU MÁM NA ZAHRADĚ PRD

Pepan vysvetli my, prečo už druhú jar boli stromy samý kvet, obsypané včelami, tešili sme sa na úrodu a tektiež sme mali PRD. To by svedčilo o tom, že na scéne tvorby plodov bolo aj nieč iné, o čom my nevieme? Anton

akat,kvetovy 350g 3,15 E;tmavy"lesni" 500g 3,38 E

v rotterdamu kvetou plany mirabelany[?] a merunky {10 C]

Nic nesuš a pokud je tam plod tak to dej okamžitě vyvařit. Jestli to bylo v úlu kde uhynuly včelky , tak bych zásoby nešetřil také a vyvařil bych to určitě. Probral bych i ostatní plásty , a pokud uvážíš, že začínat budeš asi zase s oddělky , tak je lepší je nechat si pěkné, suché, nově vystavené plásty - tak max. 2-3 na budoucí včelstvo a zbytek ať si postaví - co je navíc tak taky do vařáku. To všechno platí pouze pokud v okolí není mor . Protože v zimě bude problém se zjištěním skutečné příčiny úhynu - pokud nebyla provedena objektivní diagnostika z měli a to asi nebyla , tak bych si rozmyslel, co všechno mohu postrádat a co se dá desinfikovat a použít v dalších letech. Ad viry mi bylo řečeno, že nebezpečná je živá tkáň , takže z toho plynulo , že jestli uhynuli na varoázu zostřenou viry , mělo by se dát po desinfekci plamenem dát použít všechno zařízení . Na to zda by se daly použít i zásoby však nechce dát nikdo jasnou odpověď. "Věda" jde totiž stále "kupředu" a co bylo ještě včera nemožné se stane "zítra" úplně běžné.

V Michli -Praha 10 kvete před pensionem sakura a nám na kopci zlatý déšť.

Ceny v české Hypernově v akci:

med v plastu 350g sleva z cca80 na cca70,-Kč.
Směs Eu a neEU. Tedy kilovka přes 200Kč. Dobrý.

Pěkný slogan: Náš med je vytáčený za studena a nedochází při tom ke ztrátě .......
A je pravdivý. :-)

Jinak po nedávném legračním pokusu v Kauflandu o nákup cukru (po dohadování 10kg na osobu. To ovšem nevěděli, že tam jsem s rodinnou a dobrých 60kg šlo přes protesty domů :-) a v Globusu 30Kg na osobu (prý to bylo v letáku, u palety žádný nápis ani pán od zboží nic nevěděl, až paní pokladní byla informována) jsem konečně nakoupil bez omezení v Hypernově. 300kg, měl jsem už plné auto a víc neuvezlo.

Takže Hypernova je víc jak třicetkrát lepší jak Kaufland a desetkrát jak Globus. :-)

V Globusu byl med 900g světlý za cca 70, tmavý dost dražší.

Takže pokud někdo shání laciný med, radši ať jde ke včelařům. Nakoupí tam laciněji.

Karel

Můžete mi někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných včelstev vytvořit oddělky ? Jirí

Táto metóda je najjednoduchšia!

Ako vybudovať nové včelstvá:

- pre rozširovanie včelstiev je najsprávnejší čas, keď včelstvá prichádzajú do vrcholovej sily. t.j po prvej výdatnej repkovej znáške a môže pokračovať až do konca júna. Včestvá ak sa podaria a dokážu do zimy zaplniť úľ , nezabudnúť na boj proti V.D.

- aj keď ešte nevieme ako bude prebiehať jarný rozvoj, musíme myslieť aj na rojenie, pre včelára je to najlepší spôsob, ako získať nové včelstvá.

- včelár začiatočník ak nemá dostatočné vedomosti v chove včiel, narobí hodne chýb, môže to odstrániť čítaním vhodnej literatúry. Aj na tejto stránke je dostatok vhodných rád, aby to zvládol aj začiatočník.

V čase mojich začiatkoch včelári používali ten najjednoduchší spôsob rozmnožovania, ktorý sa používa aj dnes, je to spôsob delenia včelstiev tzv. odložencami a samozrejme rojmi. Veď čo je jednoduchšie, ako naplniť úľ Ms, úľ uzatvoriť a na nábeh vysypať z koša alebo rojnice včely a podať mu niekoľko litrov roztoku 1:1, množstvo je podmienené vždy podľa prínosu nektáru z prírody.

Odložence:

Aby sa včelár vyhol rôznym problémom pri ich tvorbe (npr. vyrabovania) tzv. odložencov - oddelkov, postupujeme uvážlive a opatrne. Nové včelstvá majú byť primerane silné v čse ich tvorbe, oreto ich začnime tvoriť čím skôr (od polovice mája), pretože aj odložence s menším počtom plodových plástov npr. 2-3, dokážu postupne zosilnieť tak, že v budúcom roku budú prinášať úžitok.

- určitou zárukou životaschopnosti nového včelstva je opodnená matka, ktorá začne ihneď plodovať, včelstvo sa skôr zkonsoliduje a môže úspešne napredovať. Je výhodné na túto dobu mať oplodnené matky. Keďže si myslím, že to by bola na vás veľa, zvolíme ten najjednoduchší spôsob tvorby odloženca.

- na stanovište umiestnime vhodné stojany pre budúce včelstvá, do úľov k jednej bočnej strane vložíme vystavaný plást, potom medzistenu (Ms), 2 ač 3 plodové plásty, 1 Ms a 1 súš a uteplivku, ale i nemusí byť (ja ju nedávam). Ak začiatok bude kladý, postupne pridávame aj Ms, vždy pamätajte na cukrový roztok v pomere 1:1.

- plodové (dobre ak sú aj so zásobami) plásty vyberte z vhodného včelstva, je dobré ak aspoň na jednom sa liahnu mladé včely, lebo lietavky sa vrátia na pôvodné miesto, z mladušiek sa rýchlovývojom sa stanú lietavky. Na jeden z týchto plodových plástov preložte matku (mala by byť 1 ročná) a vložte plásty do pripraveného úľa a ten uzatvorte. Cukrový roztok podajte novému včelstvu ale až o tri dni,aby nevznikla rabovka. Cukrový roztok novému včelstvu podajte až keď je včelstvo kompaktné. Ja vodu do súšou nedávam, ale kto chce, môže!

- v materskom včelstve plodové plásty zrazíme ku sebe, po oboch stránách vložíme medzisteny a zameriame sa na výchovu novej matky (ak máme oplodnenú matku tak včelstvo o 7-9 dní pridáme novú oplodnenú M, predtým odstránime všetky MB z náhradného chovu). Včelstvo po odobratí M začne robiť náhradný chov (NCH), aby si zachovalo svoju existenciu. O 13-14 dní sa M vyliahne a za ďalších 8-10 dní začne klásť vajíčka.
Pri NCH je isté riziko s oplodnením M, ale v tomto čase to dopadne dobre. Vždy to záleží aj od znáškových pomerov, ak je prínos nektáru, tak včelstvo môže byť aj napriek odobratiu plodu, úspešné v znáške.

Ešte vysvetlím prečo je podľa mňa výhodné robiť odloženec s matkou priamo z včelstva, z ktorého berieme plod. plásty. Keďže odloženec robíme na včelnici, nezabránime odletu včiel do svojho pôvodného úľa (je to prirodzené) a nové včelstvo ostane bez dospelých včiel a k tomu aj bez matky, môže byť zásah úspešný, vždy to tak nemusí byť, preto je výhodnejšie keď je v ňom M. V materskom včelstve práve vďaka lietavkám, sa včelstvo rýchle prispôsobí danému stavu a novú M ľahšie získa.
Anton

Sousedi jsou bez nároku. Klidně at to daji soudu. Máte právníka, který Vás bude obhajovat zaplaceného ČSV. Je to Mgr. Machová, která se vyzná v těchto problémech. Hájila desítky takovýchto sporů. Zavolejte ji a ona Vám fundovaně poradí co a jak. Telefon na ČSV je 224934082,tam Vás přepojí a p. Machová dobře poradí. V tomto si ostatní právníci neví rady, ona jo. Toto ze strany sousedů vůči Vám je neřešitelný problém, proto obec byla na Vaší straně.

Sousedi jsou bez nároku. Klidně at to daji soudu. Máte právníka, který Vás bude obhajovat zaplaceného ČSV.
------
Protože to byl původně dotaz někoho, kdo chce teprve začít včelařit, tak doporučuji napřed vstoupit do ČSV a teprve pak se soudit.

Nejsem již tak znalý, ale nové členy přijímá většinou výroční schůze a ty bývají v březnu. V tom případě vstupte s předstihem i bez včel. Nebudete asi jediný člen bez včel, tak lépe zapadnete :-)

Ale včely mimo intravilián mají taky své kouzlo.

Karel

Za prvé. Pokud máte výnosy nad 120 kg na včelstvo (u mne i sousedů je minimum 40 kg a vy máte 3-4x více), tak to jste frajer.

Za druhé. Tady si nikdo nestěžoval. Jen jsem konstatoval, že nástavky prodávané u nás jsou slušně řečeno na amatérské úrovni a včelaři si je musí dodělávat.

Za třetí. Se sousedem máme 40 včelstev a z toho 23 nástavkových (4 typy, 2 rámkové míry). Víme tedy své. Žádnou metotu nevyvyšujeme do nebes ani nezatracujeme jako vy. Každé včelaření (nástavkové, včelíny, pojízdné) má své klady i zápory.

V Kauflandu je to v pohodě. Pokud nemají omezení v letáku mají smůlu. Já koupil 130kg najednou. Po nesmělém konstatování že dávají je 10,-Kg jsem podal leták a zeptal se, kde to mají napsané a bylo po diskusi. Jinak je to klamání spotřebitele.

Potíž je v tom, že VD se množí rychleji a více než včely. Populační křivka rozvoje včel a VD není stejná. Zatímco včely mají vrchol rozvoje v době slunovratu, VD až první týden v září. Ze začátku je rozvoj VD pomalejší než rozvoj včel. Později s nástupem chovu trubců je rozvoj VD mnohem větší, než u včel. Z toho vyplývá, že VD svým rozvojem (spolu s viry a dalšími nemocemi) naše včely zcela převálcuje. Včely se mu samy nedovedou bránit. Je to cizí vetřelec a ony nejsou na to přizpůsobené. Musí pomoci včelař a to přísným dodržováním předepsaných a doporučených léčení. Pokud chce mít včelař včely, pak v případě že oficielní metody nestačí, měl by sáhnout na další účinné alternativní metody léčené a to správným prostředkem a v pravý čas. Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i táto konference.
Zdravím, H.

Optimální doba je plný rozkvět řepky, nebo ovocných stromů nebo smetánky -
pampelišky někdy v první polovině května. Je to kompromis mezi chladnými
nocemi a dny, kdy včely na rámku musí udržet teplotu 35 st C, aby plod
nezachladl a mezi tím, aby pro dobu, kdy už nová matka klade vajíčka a včely
v oddělku odchovávají plod a oddělek se snaží rozvíjet, se využilo období s
vysokou nabídkou nektaru a pylu v květnu a části června, později nabídka
nektaru a pylu v prostředí klesá, zatímco počet včel v produkčních
včelstvech roste a mohou se tím stát pro oddělek konkurentem. Setřepat na
rámek včely ještě z dalšího rámku je velice vhodné, staré včely se vrátí do
původního úlu a mlaďušky by na udržování teploty nemusely stačit. Taky
mateří kašičky na krmení larev v matečníkách by včely mohly mít méně a tím
by matka byla méně kvalitní. V červnu se musí dávat do oddělku nejméně 2 - 3
rámky s plodem, v červenci 6 - 8 rámků. Nebezpečí je vylupování oddělků
okolními včelstvy, proto na rozdíl od produkčních včelstev je vhodné
používat očka, které ještě případně přitěsnit na malinké česínko. Kritická
období jsou dvě, první je v době, kdy se začínají líhnout první včely nové
matky, protože těch je ještě málo a původní včely jsou již opotřebované a
ubývají. Potom jsou kritická období v dobách bez snůšky a v srpnu před
krmením na zimu, pokud v té době nebude mít oddělek dost včel na vlastní
obranu, bude okolními včelstvy vyloupen a zničen. Naopak zhruba do konce
května - poloviny června se zlodějky neobjevují, tehdy může být oddělek i
hodně slabý a česno hodně velké a vylupování se nekoná.
Rámek jen s vajíčky nestačí, protože na takovém rámku se nachází málo
včel mlaďušek, v oddělku by mohl být takový rámek opuštěn a vajíčka zničeny.
Měly by tam být ideálně i mladé larvičky, které svou vůní včely přitahují.
Není ale problém, když tam bude i kus zavíčkovaného plodu, musí tam být jen
nějaká větší plocha plocha nejmladších larviček.
Teoreticky stačí, když se ten rámek s plodem vloží s zásobami a vodou a
zbytek úlu zarovná plásty nebo jen mezistěnami. Potom se na ten úl může
zapomenout až do doby, kdy bude třeba dát cukr na krmení na zimu. Prakticky
je vhodné oddělek sledovat. Po 7 - 10 dnech po vytvoření oddělku se v něm
zničí nejstarší matečníky, ty jsou založeny na starých dělničích larvičkách,
proto by z nich matky byly nekvalitní, ale taková matka by se vylíhla jako
první a ostaní matečníky by zničila. Pokud jsou všechny matečníky už
zavíčkované, musí se stáří odhadnout podle okousání matečníků a podle
okolního plodu. Potom se kontroluje po dalších 14 - 21 dnech. Informativně
se najde matečník, ze kterého se vylíhla matka, je v něm pravidelný kruhový
otvor ostatní matečníky budou vykousané z boku. Potom se hledá matka a
nakladený plod, matka by už měla být oplozená a klást. Pokud se nenajdou,
přidává se odjinud rámek s vajíčky a mladým plodem na plodovou zkoušku, když
se z úlu matka ztratila, včely na plástu narazí další matečníky. Pak je na
zamyšlení, jestli matečníky zrušit, plást vrátit zpátky a včely z oddělku
vytřepat a oddělek zrušit nebo naopak přidat další včely, rámky s plodem a
dát oddělku druhou šanci. Když je v oddělku zhruba první dm2 zavíčkovaného
plodu, je vhodná doba na první hodnocení kvality matky, zavíčkovaný plod
musí být celistvý a bez trubčích buněk. Pokud takový není, s největší
pravděpodobností nebude včelstvo nejlepší případně bude matka ještě tentýž
rok vyměněna tichou výměnou. V tuto dobu se taky nové matky dobře značí,
oddělek má málo včel, takže se matka dobře hledá a matka je kvůli kladení
obvykle zavalitá a málo pohyblivá. I když někdy ještě dokáže uletět, takže
pozor. Dále se jen hlídá, jak se oddělek rozrůstá a když plod a zásoby jsou
téměř na všech rámcích, podsazuje se druhý nastavek, aby do zimy šlo už
plnohodnostné včelstvo. Pokud jsou v oddělku místo prázdných rámků
mezistěny, v létě se občas přehodí dovnitř plodového hnízda, včely je
rychleji vystaví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2008 6:03 PM
Subject: Re:Tvorba odd?lk?


Ze včelstev které máš V době kdy budeš nasazovat medníky z plodiště vyjmi
jedem rámek s čerstvě nakladenými vajíčky ( ještě stojí v buňce) jeden plát
s medem jede prázdný plást který nacákáš plný vody To všechno vložíš do
prázdného nástavku a obložíš zprázdnými plásty Múžež k tomu ještě sklepnou
včely z dalšího plástu TO JE VŠE mŮŽEŠ PŘIKRMIT CUKERNÝM ROZTOKEM 1 : 1

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba odd?lk?
> Datum: 04.3.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě
> přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych
> chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi
> někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných
> včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době
> atd. Díky za radu.
>
> Jiří
>
>
>

Pozozrně si prohlédněte Obě populační křivky a je tom jasně vidět kdy se ojevujě prudký poles včes u včel a vzestup u varoy a to je ten přesný čas vložení Gabonů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 06.3.2008 05:06:54
> ----------------------------------------
> Potíž je v tom, že VD se množí rychleji a více než včely. Populační křivka
> rozvoje včel a VD není stejná. Zatímco včely mají vrchol rozvoje v době
> slunovratu, VD až první týden v září. Ze začátku je rozvoj VD pomalejší než
> rozvoj včel. Později s nástupem chovu trubců je rozvoj VD mnohem větší, než
> u včel. Z toho vyplývá, že VD svým rozvojem (spolu s viry a dalšími
> nemocemi) naše včely zcela převálcuje. Včely se mu samy nedovedou bránit.
> Je to cizí vetřelec a ony nejsou na to přizpůsobené. Musí pomoci včelař a
> to přísným dodržováním předepsaných a doporučených léčení. Pokud chce mít
> včelař včely, pak v případě že oficielní metody nestačí, měl by sáhnout na
> další účinné alternativní metody léčené a to správným prostředkem a v pravý
> čas. Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to
> jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i
> táto konference.
> Zdravím, H.
>
>
>

Poslední akce v Plusu byla bez omezení( cca před 14 dny), takže jsem trochu přetížil auto a mám doma celou paletu (720 kg á 14,90).
Jen jsem u pokladny zaplatil a paletu mi vyvezly na rampu (ale 2 dny před akcí, jsem si to domluvil s vedoucí a prostě objednala o moji paletu více a koukal jsem že ho měli dostatek, neboť ho za tuto cenu celý týden).

Já ve Vídni viděl med od 8 do 10€, avšak oběd v bufetu ve středu města stál i s pivem 13€

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena v holandskem supermarketu
> Datum: 06.3.2008 10:54:50
> ----------------------------------------
> Poslední akce v Plusu byla bez omezení( cca před 14 dny), takže jsem trochu
> přetížil auto a mám doma celou paletu (720 kg á 14,90).
> Jen jsem u pokladny zaplatil a paletu mi vyvezly na rampu (ale 2 dny před
> akcí, jsem si to domluvil s vedoucí a prostě objednala o moji paletu více a
> koukal jsem že ho měli dostatek, neboť ho za tuto cenu celý týden).
>
>
>

vorja: >Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i táto konference.<
......

Je zcela jisté, že až tak velký zájem natom lidé z různých s.r.o., kteří jsou výrobci léčiv nemají. Např. počítal jsem jak bych byl natom s amitrazem a už při koupi 1l nemusím vůbec shánět dotace, protože zkrátka je to tak levné! ZO by měly zpozornět, protože je to určité odlehčení jejich administrativní práce, z které nakonec má zisk někdo jiný.


Ale aby to nebylo jen takové pravdivé a holé. Našel jsem zajímavý hodnotící zdroj s mnoha dalšími (i ceny) ohledně léčiv a alternativ (rostliný olej a tp. oleje) a dal jsem to i na svůj web. Stojí zato vědět jak si jinde ve světě stojí. (je to v angličtině)





Původní odkaz: http://www.biosecurity.govt.nz/pests-diseases/animals/varroa/paper/varroa-treatment-options.htm

... a abych to pořád nemusel hledat, tak jsem to přidal do archívu a zveřejnil na:

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=852:celkove-zhodnoceni-lecebnych-prostredku-a-postupu-v-boji-proti-varoaze-na-novem-zelande&catid=61:odborne-publikace&Itemid=56

Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor jedno včelstvo )

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

DO DESÍTI PROCENT JE TO NORMÁLNÍ STAV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Bo?ek <pbosek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varo?za
> Datum: 06.3.2008 18:10:12
> ----------------------------------------
> Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
> na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor
> jedno včelstvo )
>
>
>

Tyto podmínky se zdají být poněkud podivné.
Prodejce oddělků musí mít vyšetřená včelstva na mor plodu.To je jistě správné,ale většina drobných včelařů nedá 450 Kč za tento rozbor aby potom prodal 2 nebo 3 oddělky a to za pětistovku.
Prodejce matek musí mít veterinární atest.Aby ho dostal musí nechat udělat rozbory na nosemozu,akarinosu,varroazu a mor včelího plodu.
Nezdá se vám,že ten první může klidně prodávat oddělky s Varroou a nosematické.O matkách ani nemluvě.
Tak se mi zdá ,že častou překážkou Českého včelařství jsme mi sami, tím co vymýšlíme za ptákoviny.
Ještě k těm ptákovinám,na západ od nás jsme navštívili jednoho eko včelaře na jeho ekofarmě.Ukázal nám jak vše dělá a pak došlo na otázky.Jedna ze základních otázek byla,co okolní zemědělci?Ti nepoužívají hnojiv a chemických prostředků? Včelař nechápal otázku!Když během několika minut byla opakována snad 5 x řekl.Já nevím předpokládám,že je to drahé a tak se snaží dávat jen nějnutnější dávky.Jako odpověď to nestačilo a přišla opět stejná otázka.Včelař zase nechápal,ale odpověděl trochu podrážděně.Německá firma ,která můj med vykupuje mi dala podmínky ty já dodržuji! Firma si to kontroluje 2 až 3 x v průběhu roku.
Postřehli jste ten rozdíl? Oni dostanou podmínky a ty prostě dodržují a hotovo.
My dostat podmínky tak hned špekulujem jak je obejít a ti nahoře chtějí těm vyč.....ům to co nejvíce znepříjemnit a vyjde s toho typická Česká ptákovina,která už skoro nejde splnit a tak potom mudrují i ti poctivější.
Na konci vás napadne výrok Lenina.? Ne to jsem popletl, kdo to řekl za vším hledej ženu.? Ne to jsem zase popletl.Za vším hledej peníze,dotace a zisky různých ..... a pro samotného včelaře? Nula od nuly pojde.

Uveřejňování rodných čísel je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tento článek je třeba smazat!!!

Tak jak se tesime na dotace? Prý to bude až 2000,- Kč.

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo začíná právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska oficiálně není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se léčilo proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit, u Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani medu měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA 92 jen v době po snůšce.

Taky mě to napadlo, že ty rodná čísla je třeba smazat. Odkud vůbec ten seznam biovčelařů je?

Taky mě to napadlo, že ty rodná čísla je třeba smazat. Odkud vůbec ten seznam biovčelařů je?
----------
Nic není tak jednoduchého, jak se interpretuje.

To mám smazat účetnictví s DPH, které deset let musím archivovat? DIČ fyzických osob je rodné číslo.
A to se má vymazat obchodní rejstřík? A tam ke všemu jsou vidět obraty i zisky firem, tedy společníků. S rodným číslem a i adresou bydliště.

Jak mám poznat Josefa Nováka Biovčelaře od Josefa Nováka?
Když mají živnosťák, tak podle IČa, když ne tak jen podle rodného čísla.

Nemůžu zveřejnit RČ třeba zaměstnanců, tady je dokonce v rozporu se zákonem zveřejňování mailových adres. Tedy v inzerci je porušením zákona - napídky pošleta na mail vonasek.josef/=/firma.cz , správně má být v inzerátu poptavky/=/firma.cz.

Ale pokud někdo požádá o zápis do nějakého veřejného seznamu (třeba Obchodní rejstřík, seznam agentů :-) atd.)
tak s tím musí počítat. Nikdo nikoho nenutí žádat o BIO dekret atd.

Například chybějící rodné číslo z uvedeném seznamu získá každý v seznamu daňových subjektů - pokud to josu plátci DPH, a to v některých případech jsou.

Karel

Dobrý den,
zcela určitě nejsem jediný, kdo přišel o včely. Vyzkoušel jsem skoro všechny velkovčelaře, ale s negativním výsledkem a proto využívám možnosti této konference, kterou sleduji již dlouhá léta:

Prosím, kdo by byl ochoten prodat 2-3 vyzimované oddělky?

Nejlépe na plzeňsku. Rozumnou cenu budu respektovat.

Děkuji

T. Kohoutek

Já ten zákon o ochraně údajů přesně neznám. Jenom vím, že dneska, když je potřeba někomu dávat rodné číslo a další citlivé údaje, musí mi dát potvrzení o tom, že tyto údaje bude podle toho zákona chránit a tuším musí být i nějak evidován. Rodné číslo totiž slouží jako klíčový údaj ve všech státem spravovaných databázích, ke kterým mají přístup desítky tisíc úředníků. Kdo v tom umí chodit, stačí mu tedy to rodné číslo a zjistí o tom člověku všechno, zdravotní stav, majetek, daně až po policejní záznamy. V lepším případě to potom použije na cílené nabídky na míru léků, zdravotních pomůcek, půjček atd, v horším na přípravu nějakého podvodu. Dokud nebyl zákon na ochranu osobních údajů, zjednodušovali si to i tvůrci soukromých databází a volili jako klíč taky to rodné číslo, tím se rodné číslo dostalo do spousty různých databází, kde by jinak nemuselo být.

Jinak je pravda, že rodné číslo se dá získat z veřejných rejstříků firem a podnikatelů, ale já jsem taky narazil na to, že některé firmy tam tyhle věci už nemají. Je tam adresa, číslo mobilu na jednatele a to je všechno.

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/192-vandalov-zniili-u-sezimova-st-20-velstev.html

Letos na jaře vám žádný komerční včelař oddělky neprodá, leda by pro vás byla rozumná cena několik tisíc. Máte malou šanci výhodně sehnat maximálně pozůstalost.Z přezimovaného oddělku se dá nadělat několik nových a poptávka letos bude velká. Oddělky na prodej ve velkém dělám již 6 let a letos asi nebudu schopen uspokojit poptávku, podobně jako v roce 2003. Kdo neobjedná včas, bude v létě marně shánět. Pokud budou dotace na obnovu stavů, půjde cena oddělků hodně přes 1000 Kč. U mě je možné sehnat oddělky nejdříve v polovině května. Pokud budete mít zájem o ceník a další informace, pište na b.gruna/zavináč/seznam.cz (inzeruji též ve Včelařských novinách a v Moderním včelaři)
Bronislav Gruna
----------------------------------
zcela určitě nejsem jediný, kdo přišel o včely. Vyzkoušel jsem skoro všechny velkovčelaře, ale s negativním výsledkem a proto využívám možnosti této konference, kterou sleduji již dlouhá léta:

Prosím, kdo by byl ochoten prodat 2-3 vyzimované oddělky?

Nejlépe na plzeňsku. Rozumnou cenu budu respektovat.

Děkuji

T. Kohoutek

Příspěvek s uvedenými rodnými čísly jsem raději smazal. Domnívám se, že takový údaj by se měl poskytovat jen se souhlasem dotčené osoby (resp. měla by jej poskytovat jen ona dotčená osoba).

Včelaře s oběma stejnými jmény je možno odlišit označením obce, ve které působí.

Omlouvám se, jestli to někdo pociťuje jako cenzurní zásah. Myslím, že problematika osobních údajů je dosti citlivá a ožehavá oblast, a údaje jsou snadno zneužitelné.


J.P.B. (správce)

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém, takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Tak prodej 6 oddelků po 600 kč a máš to i se ziskem a každý kupec bude
rád za jistotu, že si nezavleče mor... Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Sent: Thursday, March 06, 2008 6:38 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Podm?nky prodeje matek a odd?lk?

Tyto podmínky se zdají být poněkud podivné.
Prodejce oddělků musí mít vyšetřená včelstva na mor plodu.To je jistě
správné,ale většina drobných včelařů nedá 450 Kč za tento rozbor aby
potom
prodal 2 nebo 3 oddělky a to za pětistovku.
Prodejce matek musí mít veterinární atest.Aby ho dostal musí nechat
udělat
rozbory na nosemozu,akarinosu,varroazu a mor včelího plodu.
Nezdá se vám,že ten první může klidně prodávat oddělky s Varroou a
nosematické.O matkách ani nemluvě.
Tak se mi zdá ,že častou překážkou Českého včelařství jsme mi sami, tím
co
vymýšlíme za ptákoviny.
Ještě k těm ptákovinám,na západ od nás jsme navštívili jednoho eko
včelaře
na jeho ekofarmě.Ukázal nám jak vše dělá a pak došlo na otázky.Jedna ze
základních otázek byla,co okolní zemědělci?Ti nepoužívají hnojiv a
chemických prostředků? Včelař nechápal otázku!Když během několika minut
byla opakována snad 5 x řekl.Já nevím předpokládám,že je to drahé a tak
se
snaží dávat jen nějnutnější dávky.Jako odpověď to nestačilo a přišla
opět
stejná otázka.Včelař zase nechápal,ale odpověděl trochu
podrážděně.Německá
firma ,která můj med vykupuje mi dala podmínky ty já dodržuji! Firma si
to
kontroluje 2 až 3 x v průběhu roku.
Postřehli jste ten rozdíl? Oni dostanou podmínky a ty prostě dodržují a
hotovo.
My dostat podmínky tak hned špekulujem jak je obejít a ti nahoře chtějí
těm
vyč.....ům to co nejvíce znepříjemnit a vyjde s toho typická Česká
ptákovina,která už skoro nejde splnit a tak potom mudrují i ti
poctivější.
Na konci vás napadne výrok Lenina.? Ne to jsem popletl, kdo to řekl za
vším
hledej ženu.? Ne to jsem zase popletl.Za vším hledej peníze,dotace a
zisky
různých ..... a pro samotného včelaře? Nula od nuly pojde.

Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce, popř. nějekou mar. k prodeji.

Ten seznam je z oficiálních stránek min. zemědělství. A myslím že je vše v pořádku a není se čeho obávat. Nejsou tam jen včelaři. Přikládám odkaz. http://www.mze.cz/Index.aspx?deploy=539&typ=2&ch=73&ids=539&val=539
Olouvám se všem které jsem k smrti vyděsil uveřejněním tohoto seznamu. Měl jsem zřejmě hned uvést i zdroj.

Včelařím ve výšce asi 330 m n. m. V červenci je přece snůška z lip
malokvětých, která u některých lip ojediněle trvá až do začátku srpna. Lípy
jako stromy mají kořeny hluboko, takže sucho kromě absolutně
katastrofálního, kdy usychá tráva a mladé stromky, nepůsobí. Citlivost na
sucho potom záleží na krajině, kde za socialismu dali každý pramen, bahniště
a potok do rour, aby bylo více místa na pole a louky, je sucho problém. Kde
je členitá krajina a tyto vodoteče jsou otevřené, doplňují odparem vlhkost
do vzduchu, dokáží žít rostliny, hlavně na lukách a krajích lesa a cest,
celé měsíce z rosy. Na stanovišti mám nasazenou netýkavku žláznatou, což je
rostlina evidentně vyžadující množství vody. Stanoviště je dva tři metry
vysoko nad hladinou vody v potoku, pokud tam je voda a je vzdáleno od potoka
takových 10 metrů na kraji lesa kolem potoka, nezaznamenal jsem, že by tam
nějaká netýkavka v posledních 5 letech, kdy byla nejméně 3 roky sucha,
zaschla. I když je hodně sucho, časně ráno po chladnější noci tam bývají
rostliny úplně mokré od rosy jako postříkané vodou.
S tou snůškou v srpnu se to má tak. Když budu hladový po medu a na to
stanoviště naperu 10 - 20 včelstev, tak všechny z nich naplno snáší med z
řepky v květnu, pokud ji tam na okolní pole zemědělci nasejí a potom z
jiných rostlin celý květen a část června. pak je to slabší a lipová snůška v
červenco je potom spíš podněcovací pro udržení včelstev v plné síle do srpna
a než na vytáčení nějakého velkého množství medu kromě obzvlášť dobrých let.
A v srpnu by tyto včely bez krmení cukrem hladověly. Když tam dám 3 - 5
včelstev, tak naplno snášejí v květnu, červnu, lípy a medovici v červenci a
nějaká snůška se najde i v srpnu, i když je sucho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:19 PM
Subject: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete


Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Zákon o ochraně osobních údajů je skutečně paskvil. Zákonodárci nevyhradili
použití rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru jen pro vyhrazené
databáze s citlivými údaji a nezamezili zveřejňování rodných čísel jako
součástí různých dokumentů na internetu.
V místním honebním společenstvu kvůli zákonu museli rodná čísla vymazat a
nahradit daty narození.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů


> Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
> lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
> identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
> číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
> povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
> neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
> natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní
systém,
> takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
> administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Včelaření v maringotce už nejméně 10 let jen dobíhá. Podstatně se zdražil
převoz, traktor je drahý a zvětšil se používaný objem úlu pro včely, aby se
neztrácelo množství času a energie na potlačování rojení, takže dřív běžně
používaný zadovák nevyhovuje. Nastavkových úlů se tam zase vejde příliš
málo, aby se kvůli nákladům na převozy, o pořizovací ceně maringotky
nemluvě, rentovaly. Proti nastavkovým úlům umístěným venku a převážených na
obyčejném přívěsu za auto nemají maringotky ekonomikou provozu vůbec šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan" <placatejknedlik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:45 PM
Subject: Včelaření v maringotce


> Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce,
> popř. nějekou mar. k prodeji.

Zdravím Dušane.Ještě před zimou mi jeden pán nabízel maringotku.Je to kousek od Boru u Tachova.Pokud máte zájem pošlu vám číslo na toho člověka.Míra

Polský obchodní řetězec Žabka, který od loňska vlastní skupina Penta, se zabydluje v Česku.

Já sena to dívám ještě jinak Rozvoj včelstva trvá + - 4 měsíce celou tu dobu stoupá i varoaza Udělám li nátěr plodu varoa začíná od začátku a do koce letních generací jí zbývají cca 3 měsíce Avšak vložím li do včelstva na začátku května formidol jsem v polovině tohoto rozvoje a do nasazení gabonů na rozvoj varoi zbývajíl jen něco málo přes 2 měsíce Zdá se mi , že v případě jarního léčení je práce kvapná málo platná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete
> Datum: 07.3.2008 20:19:31
> ----------------------------------------
> Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
> něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
> - úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
> se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
> zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
> toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
> podstatě tří organizací..
> Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
> červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
> pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
> krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
> nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
> snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
> zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
> infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
> použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
> už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
> tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
> 50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
> Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
> kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
> ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
> nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
> dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
> Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
> mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
> Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
> nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
> Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
> žádnou snůšku!!!
> Radek
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Pol?ek
> Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete
>
> Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
> začíná
> právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
> oficiálně
> není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
> léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
> kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
> srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
> léčilo
> proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
> u
> Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
> medu
> měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
> 92
> jen v době po snůšce.
>
>
>
>

Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci ve voze jsem se pravdu netěšil
Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek bylo pořád málo
4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na několik minut)
5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při neodstranění nelibě vonící.
6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 dní hnízdo sršňů.
Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke značnému snížení produktivity práce.

Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
slabý oddělek - co s ním
Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří
-----------------------------------------------------------

Milý Jirko,asi to nebude k ničemu,ale dá se věřit tomu,že i když jsi takto nešťastně začal a taky tak skončíš,že na včelařinu nezanevřeš a začneš znovu,ale již trochu jinak.
Osvěta je nutností,netřeba věřit každému,kdo Ti asi radil.
Také ve včelařině se nedá vše uspěchat...

Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.

_____________________________________________________________

Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která podporuje plodování, v zimně nežádoucí.

U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ), než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva, které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.

Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak včelstvo bude sílit.

Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku. Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce. Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.

Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli. Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.


S pozdravem...M. Václavek

Slovenská televize - druhý program (STV-2) bude vysílat v úterý 11.3.2008 od
20 hodin francouzský dokumentární seriál PARAZITI 2/8 - "Mutované včely".
Opakování bude ve středu 12.3.2008 od 10,40 hodin také na STV-2.

No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal
jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema
jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo
nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný
včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat
téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické,
že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání,
že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo
trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60
včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční
výdělek
Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích
39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo
umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo
maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku
třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem
byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se
platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích
více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost
radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích.
Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla
snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť
polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů.
Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár
minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu
pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů
na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat.
Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro
práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní
úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže
by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní
řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu
takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by
včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a
víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla
venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty
dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína.
Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech
oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na
paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější
řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném
oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci
klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval
pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným,
případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být
více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by
šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu
osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků
na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek
mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést
více včelínů.
Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku.
Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve
včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes
metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé
bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je
to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze
židličky jen párkrát.
Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit
nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch,
kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je
sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a
klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na
podlaze hladké krytiny.
Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou,
aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil
kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely.
Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku.
Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod
a nemuselo by se chodit ven vůbec.
Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen (
skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo
životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o
včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku
tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u
pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř
létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na
stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z
hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti
včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do
odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným
malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v
kouři.
Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem
úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou
podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem
nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat.
Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává
více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni,
myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani
nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i
parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka
nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se
útočištěm myší.
Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti
několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami
nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat.
dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů
daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat.
Už raději končím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Včelaření v maringotce


> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze
> negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz
> zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost
> srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl.
> Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci
> ve voze jsem se pravdu netěšil
> Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
> 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty
> 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
> 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek
> bylo pořád málo
> 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy
> mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na
> několik minut)
> 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel
> pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při
> neodstranění nelibě vonící.
> 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
> 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14
> dní hnízdo sršňů.
> Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
> Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa
> která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke
> značnému snížení produktivity práce.

Odložit nastavek, dno vyplnit uteplivkami, senem, klidně i pomačkanými
novinami nebo jiným starým papírem, zakrýt igelitem, aby ho včely
nerozkousaly a potom na něho vrátit nastavek. Krajní jeden, dva rámky
vyhodit, místo nich vložit další uteplivky zase zabalené v igelitu, aby je
včely nerozkousaly. Na nastavek nasadit další prázdný nastavek, na rámky se
včelami dát igelit nebo i muší síto a na to zase tak 10 cm uteplivek. V
rámcích ponechaných v oddělku musí být dost zásob i prázdných buněk, 1 /3 až
1 /2 buněk by měly být zásoby, zbytek prázdné buňky. Víc uteplit oddělek už
dost dobře nejde. P
ozor na tenký mikrotenový igelit, ten rozkoušou, musí to být ten silnější.
Až obsadí i krajní rámky v oddělku, vyndají se z oddělku uteplivky a vrátí
se tam bývající rámky. Až začnou obsazovat i ty, odstraní se uteplení dna.
Uteplení strůpku se odstraní nakonec,až bude v květnu teplo.
Je tam jeden háček, podle některých pramenů se nastartuje květnové rojení už
když je v oddělku jenom pár ale plně obsazených rámků, to by mohlo být už za
měsíc po takovém uteplení, takže takhle uteplovaný i slabý oddělek se musí
více sledovat než silný oddělek s dostatkem prostoru bez uteplení. Pokud ale
ten oddělek pochází z dobré matky, je slabý z jiného důvodu, a přijde se v
květnu na to, že tam jsou rojové matečníky, je v současném nedostatku
včelstev docela dobré řešení ty rámky s matečníky rozstrkat a vytvořit z
tohoto oddělku několik dalších oddělků, takové rojové matečníky, hlavně
pokud jsou už zavíčkované, jsou pro rozmnožování včelstev mnohem lepší než v
podstatě nouzové matečníky zakládané v běžných oddělcích. Jen je třeba další
roky sledovat, jestli takové včelstvo není příliš náchylné na rojení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:36 AM
Subject: zasíované dno a jetě očko...


> Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
> slabý oddělek - co s ním
> Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl
> bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v
> současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám
> je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny
> jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám
je
> zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
>
> Díky za radu.
> Jiří

A co tak dat na silnejsie vcelstvo mat. mriezku a na to slabsie vcelstvo tak na jeden mesiac. Ja to pouzivam, ak nie je podozrenie na chorobu u slabsieho vcelstva. A budete prekvapeny ako rychlo sa slabsie vcelstvo spameta. Po mesiaci spodne silnejsie vcelstvo dame vedla. Cast lietaviek zostane v slabsom vcelstve a cast v silnejsom. Este lepsie keby slabsie vcelstvo malo ocko a tade lietalo.
Miro

Eeee tak zase tomuhle kapku rozumim, rč je zakazano používat z toho důvodu,
že nejen , že se dá z něj vyčíst datum narození pohlaví, ale i místo
narození a tak (první dve čisla za lomítkem), ale hlavne jak jste napsal je
to jediný a nejduležitější identifikátor a je zakazan hlavne kvuli pr a
jiným marketingovým firmám, protože Vás R4 jednoznačne identifikuje a to by
jste se divil, co všechno o vas časem zjistili (adresa, stav, zázemí,
zaměstnani, co mate za spotřebiče v domacnosti atd). Proto Vaše R4 má
sloužit jen pro jednani s úřady a soukromé subjekty pouze s Vaším písemným
souhlasem. Koneckonců Rč vzniklo na min sociálních věcí v 50 letech, aby Vas
dokazali identifikovat je to vlastne číslo socialni pojistky.

Ono totiž v jadru pudla je obchod s Našimi osobními údaji jeden s
nejvynosnějších na světe.

Zákon ani není paskvil, ale ma tu smůlu, že defakto není pořádn uřad který
by ho učinně prosazoval. Nebo jste snad slyšeli mimo nejkřiklavější připady
(udaje z perzonalek v popelnici) , že by někde zasáhly??? Ja ne...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém,
takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Na lámání si hlavy máš ještě čas posuď to až budeš mít nasazovat medníky V tu dobu by včelstvo mělo obsedat alespoň 5 uliček a máš na to ještě dva měsíce Je zkontroluj zásoby a jeli tam matka a jestli klade V tu dobu tam můšeš použít brigádu a nebo zaměnit úl ze silnějšími To dno raděj zavři nic tím nepokazíš

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slab? odd?lek - co s n?m
> Datum: 08.3.2008 14:05:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou
> v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo.
> Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14
> dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ?
> Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
> _____________________________________________________________
>
> Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto
> byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného
> zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka
> v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních
> oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která
> podporuje plodování, v zimně nežádoucí.
>
> U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v
> neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj
> může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší
> včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a
> proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ),
> než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr
> počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako
> včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu
> znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která
> nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit
> plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva,
> které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.
>
> Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn )
> velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří
> kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by
> jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se
> praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí
> rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy,
> podtrhneme včelstva v rozvoji.
>
> Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip
> je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku
> včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén
> v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít
> sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento
> uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu
> předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak
> včelstvo bude sílit.
>
> Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny
> plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku.
> Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce.
> Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s
> přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo
> stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod,
> tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva
> rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v
> Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy.
> Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již
> připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při
> čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad
> plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.
>
> Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je
> potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe
> stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou
> včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli.
> Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>

Na druhou stranu to nahrávává různým podvodníkům a pod., což je zase pro podniky určitý problém (dlužníci a pod.)Úřad na OOÚ funguje a je docela otravnej, ale není o něm v médich moc slyšet.

Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby za přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak to vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu. S rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení výrobní pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

V Hradeckém kraji máme novou vyhlášku na zlikvidování varoázy. Nebo včel či včelařů.
Sčítáme jablka s hruškami (vzorky ze stanovišť o dvou včelstvech a stanovišť s 30 a více včelstvy) a tam kde je počet vzorků s nulou menší jak čtvrtinový, tak tam to natřem celé dočista, dočista, dočista.

Je to zřejmě nějaká nahonem hurá akce bez logického (natož matematického) smyslu. Pokud někdo chtěl uplatnit takovéto hledisko, mohl o dva měsíce dříve stanovit metodiku k odběru vzrorků. Například, že vzorek se odebírá maximálně z 15 včelstev, nejlépe z 10. (To aby se pokryly extrémy, že by někdo s 11 včelstvy musel dělat dva vzorky).

A jak jinde?

Taky budeme natírat stanoviště s nulou?

A jak vysvětlíme, že již vloni někde natíraly celé ZO a stejně jsou bez včel. Asi natíraly málo :-)

Karel

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek


Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Papir nese informaci a lidi ji interpretuji.

Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
ze kde je
a) neobycejne velky uhyn
nebo
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist

tam se ma natirat plod.

Pozitivni nalez v meli chapu ja i muj zdravotni duvernik
jako nalez 3 a vice roztocu na vcelstvo pri prumeru na stanoviste.
O nule roztocu na ctvrtine stanovist se zde nehovori.

Narizeni tedy beru jako zprumerovani vysledku vysetreni meli
pres vice sousedicich stanovist (sousedici = okres).

Interpretuji tak, ze pokud je v okrese 3/4 vcelaru, kteri natiraji,
pak natiram taky. At mam stanoviste pozitivni, ci negativni.

Tohle zprumerovani vysledku napric okresem mi prijde celkem rozumne,
obzvlast ve svetle toho, co mi referoval zdravotnik:
"Predstavte si, nekteri odevzdaj ve vzorku i mrtve vcele, a
jsou i taci, co odevzdaj jen kridla..."

Toz tak.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> tam kde je počet vzorků s nulou menší jak
> čtvrtinový, tak tam to natřem celé dočista, dočista, dočista.

Sorry - errata:
b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad tri ctvrtiny stanovist...

Martin

> Papir z Krajske veterinarni spravy nese informaci,
> ze kde je
> a) neobycejne velky uhyn
> nebo
> b) pozitivnich nalezu v meli v okrese nad jednu ctvrtinu stanovist
>

Jiří, Zdenek a Miro mají pravdu. Udělej to tak, jak píše Miro. Tuto metodu využívám též na posílení oddělkú.
Již 5 let používám celé dna zasíťované a otevřené očko v nástavku, kde je chumáč. Ještě ani jedno včelstvo nepadlo (500 m/m). Co říká Zdenek je úplná pravda. Víc se dozvíš a pravdivě v mnohem serioznější konferenci Optimal klubu. Bohužel, už i tam se objevují ortodoxní přechytralí rýpalové.
Pepan II.

Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek

Komorování se mně nezdá vhodné pro velmi slabé oddělky, zvláště pokud mají
dost zásob. Měla by to být pro ty včely dodatečná zátěž, kterou slabé
včelstvíčko nemusí vydržet. Ale přiznám se, že s komorováním zkušenosti
nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:44 PM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní
> komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby
za
> přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak
to
> vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu.
S
> rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho
> styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových
> úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení
výrobní
> pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Když tak přemýšlím o populačních křivkách včel a VD, napadají mě různé otázky. Bylo tady již napsáno, kdy máme použít Gabóny. Ne všichni ho ale mohou takto použít vzhledem ke svým podmínkám (viz. článek přítele Poláška). Důležitým milníkem populační křivky včel je slunovrat. V této době je u produkčních včel maximum plodu a následně pak maximum včel. Začíná se zakládat plod dlouhověkých včel a ten musí být ochráněn proti VD. Zároveň kvalitní plod mohou vychovat jen zdravé, nezdecimované včely od VD. Oficiální léčené prostředky v té době nemůžeme použít (prostě nejsou), dostaneme je později. Doporučené prostředky jako je KM můžeme použít také jen omezeně, jen v určité době.

Zajímala mně také celková účinnost léčení při použití kombinace různých metod a prostředků i doby léčení. Výpočtem mi vyšly zajímavé výsledky zůstatku roztočů (v procentech) na konci období (slunovratu) u léčených včel, oproti včelstvům neléčeným:

1.       včelstva bez ošetření tedy – 100%
2.       ošetření pouze Formidolem v květnu – 20%
3.       jen jarní nátěr plodu – 7,4 %
4.       jarní nátěr zavíčkovaného plodu + Formidol v květnu – 1,4%
5.       termické ošetření v květnu – 0,3%

Teď už vím, jak a čím budu letos léčit. Doufám že mi to vyjde. Vám přeji totéž.
Zdravím, H.

Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.

Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno zvýšeným výnosem z oddělku.

Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího úspěchu.

Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí. Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální. Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky - otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel není nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ). Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi, které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště čerstvě přinesené sladiny.


S pozdravem...M. Václavek

Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.