Archiv Včelařské konference

Chci se zeptat, já mám rámky uskladněny v komínech nástavků. Dole i nahoře mám síto aby mohl proudit vzduch. Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím. Díky za odpověď. Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 29.2.2008 00:08:14
> ----------------------------------------
> Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
> Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
> začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
> Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
> místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
> nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
> poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
> ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
> podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
> předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
> pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
> včely daleko nelétají.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
> Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
>
>
> nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
> potřebují
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> > Datum: 28.2.2008 20:56:09
> > ----------------------------------------
> > Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> > plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> > včelách, nebo co s nimi.
> >
> >
> >
>
>
>
>

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím.

je to dobrý spôsob ochrany uskladnených plástov. Prečo "jednou za čas" sírite, lebo ak sírenie v čase uskladnenia bolo správne, plásty uchránite aj v uzavrenom priestore (skriňa) až do jarného použitia.
Preto už nesírte.Sírené plásty môžete bezpečne použiť do včelstva. ale aj keby ste ich sírili, 2-3 týždne úplne stačia na to by vyvetrali.
Anton

Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím víc, než je nařízeno.
Tonda

>Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Takže zbývá změnit včelaře,
když vše ostatní je O.K.
a chyba je v nás.

Dovedeno do absurdní dokonalosti:
Pak je taky otázka na členy ČSV, jestli je nutném, aby jejich funkcionáři měli včely a byli dobří a pečliví včelaři. Taktéž učitelé včelaření a přednášející odborníci by měli vyzimovbat beze ztrát. Pokud ne, tak nejsou dobří a pečliví včelaři. To je v logice dosavadních tvrzeních. (Se kterými moc nesouhlasím, ale když je to tedy pravda, proč z ní nevycházet?)

Aby nebyly nové volby:-))

--------------------
Tonda napsal:

Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím víc, než je nařízeno.


>Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

A máte na něm odlučovač oleje ?

A máte na něm odlučovač oleje ?
-----
Pokud je to otázka na mě, tak ne. Zatím toolej nehází, tak zatím nemám.

Karel

Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě, proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální). Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu proniknout.
Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
Pepa

Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: Síření
> Datum: 29.2.2008 11:36:43
> ----------------------------------------
> Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě,
> proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální).
> Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z
> vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní
> ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu
> proniknout.
> Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry
> odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe
> nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
> Pepa
>
>
>

uskladněné plásty kdekoli,třeba ve skříních síříme na podzim dokud teplota nepoklesne na + 9 stupňů.Poté se již larvy zavíječe nevyvíjejí.
Z jara netřeba sířit do začátku května , ale to již se uskladněné plásty dávají do včel a síra je vyprchaná a
tudíž včelám nevadí a vajíčka od podzimu nakladená v plástech a schopná vývoje včely zajisté samy odstraní.
Raději napište do této konference jak Vám včely přezimovaly
a jak dál,když je tolik nářků na úhyny včelstev.Můžeme mít i my obavu z budoucnosti,i když si myslíme,že je to jinde a nás se to netýká.Ale také se to nás týká,třebaže později.

Jako odlučovač oleje nejspíš slouží dlouhá hadice. Dokud je kompresor v
dobrém stavu, zřejmě stačí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:47 AM
Subject: Re: kompresor


> Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu?
> Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo
postačí
> nějaké samo domo zařízení?
> ----------
> Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je
> olejový.
> Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový
> (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s
> ním já i další eaerosulujeme.
>
> Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el.
> kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější
> než používám já a kolega.
>
> Karel

Já se odvažuji tvrdit , že na stránce 74 - 78
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 09:57:42
> ----------------------------------------
> Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím
> víc, než je nařízeno.
> Tonda
>
> >Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal.
> Léčím, padají a padají,...
> Něco je blbě.
> Je v tom Včelařství na to odpověď?
>
>
>

V naší vesnici, kde včelařím (Bechyňsko) z pěti včelařů tři včelaři nemají nic já s kolegou jsme na 30 %.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Síření
> Datum: 29.2.2008 12:23:10
> ----------------------------------------
> Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal
> prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: Síření
> > Datum: 29.2.2008 11:36:43
> > ----------------------------------------
> > Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě,
> > proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo
> ideální).
> > Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z
> > vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní
> > ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto
> komínu
> > proniknout.
> > Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry
> > odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe
> > nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
> > Pepa
> >
> >
> >
>
>
>

tezko radit proc tam matky nejsou, minulý víkend jsem léčil a plod byl na 2-4 plástech, tak řekni někomu od Vás at ti pomuze. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz>
> Předmět: jeste neplodujou?
> Datum: 27.2.2008 22:29:45
> ----------------------------------------
> o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani
> v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici
> a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo
> tolik matek
>
>
>

Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec

U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
spolcích.Zdravím. Sobotka

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.
Luboš Adamec

---------
Měřil jsme to jen jednou "na sucho" a vyšlo mi, že v případě vzdušníku 24l by se snad dala až tři včelstva acetonem udělat. Max tlak byl 8barů.

Na tohle se povídá, že je dobrý být kamarád s hasičema, ty mají možnost natlakovat bomby do dýchacích přístrojů na slušný tlak a tedy i objem. Možná to samé (ale nezjišťoval jsem to) i potápěčské.

Mezitím mě trošku vzrostl počet včelstev mimo el.proud a naše ZO koupila kompresory s dotací. Takže tuto cestu jsem dál nezkoumal, ale situace začíná být vážná, tak budu dál hledat cestu, abych byl nezávislý

Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )

Možná bych se připravil na povodně a motor demontoval na podzim z kompletu čerpadla, a jinak bych si zavlažoval zahrádku:-)

Karel

Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a zavěsit.

V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68% ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 19:05:39
> ----------------------------------------
> U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> spolcích.Zdravím. Sobotka
>
>
>

Pro úvahy o volbě zdroje tlakového vzduchu je třeba vědět několik
podstatných údajů.

Správnou odpověď na takto položenou lze proto získat ( spočítat ) podle
údajů v návodu k vyvíječi VAT 1a na
http://www.beedol.cz/beedolcz.html, kde v rubrice: výroba
klikneš na: vyvíječ aerosolu.
Z údajů uvedených v návodu lze spočítat, jaký objem tlakového vzduchu je
třeba pro ošetření konkrétním vyvíječem jakého počtu včelstev.
Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luboš Adamec
Sent: Friday, February 29, 2008 6:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: kompresor

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec



__________ Informace od NOD32 2908 (20080228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dovolím si nesouhlasit. Účinnost léčiv a případný vznik resistence na ně je
předmětem trvalého výzkumu - mimo jiné i za pomoci nás, včelařů. Kdybyste
měl pravdu, byli by už včelaři na seznamu zaniklých profesí :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Choze" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 5:10 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2912 (20080229)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
Honza

Hlavně na aerosol musí být stejný tlak cca 3,5 atm. Takže výstup z vzdušníku by musel mít redukční ventil a v tomto provedení by to asi moc nefungovalo. Lahve od hasičů jsou super, mají tlak 150 atm. a dá se z jedné ošetřit acetonem až 50 včelstev. Také se dají použít menší bomby od kyslíku a nafoukat je vzduchem jejich kompresorem přes redukci. V tomhle provedení to mám nachystáno, kdyby něco...Myslím, že letošní úhyny nejsou způsobeny nefunkčností léčiv, ale tím, že: 1/ v létě včelstva nebyla ošetřena vůbec
2/ " byla ošetřena špatně a nedostatečně
3/ " " pozdě
Takže jako v r. 2002 naprosté a nepochopitelné selhání včelařů. Zdraví R. Stonjek

KaJi :
.......................
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.
.......................

Zdravím,

Ještě k tématu prosklených nástavkových úlů:

Máme vyzkoušené celkem 3 typy prosklených nástavků - jeden celý skleněný a dva prosklené pouze zezadu (každý rozdílné konstrukce).

Fotografie můžete najít na
http://www.vcelky.cz/expozice-zoo-praha.htm
http://www.vcelky.cz/expozice-td.htm
případně i na konci stránky http://www.vcelky.cz/fotobanka-05.htm (zde lze rozkliknout na větší rozlišení).

Popis konstrukce v MV mi přijde zbytečně složitý, ale proti gustu...

Nejvíc nám vyhovuje prosklení plexisklem jen zezadu. Chce to vymyslet tak, aby šlo odendat při desinfekci nástavku či případné výměně z důvodu poškození. Know-how na výrobu má nejlépe zmáklé Tomáš Jaša.

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

předcházení rezistencí

V léčbě čehokoli aˇjiž zvířat ,rostlin nebo lidí platí jedno přípravky se musí střídat skus na jaře formidol Gabony jsou dva každý s jinou účinnou látkou Pak varidor a k aerosolování M1 Aer v každém je něco jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Choze <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 17:11:06
> ----------------------------------------
> Odpověď tam není.
> Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
> antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
> srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
> včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
> být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
> Ch.
>
>
>

Právě ta doba u víkendových včelařů je tím problémem NA FUMIGACI JE TA DOBA KRÁTKÁ A NE KAŽDÝ DEN Aerosolem to jde téměř kdykoliv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 22:47:15
> ----------------------------------------
> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
> Honza
>
>
>

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

"Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )"

V tomto případě (vlastnictví el. kompresoru) bych te řešil spíše elektrocentrálou. Poměrně slušný výběr mají v OBI, BAUMAXU... V naší ZO to funguje bezproblémů.
Pepča

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

Místo plexi použij sklo. Plexi se poškrábe při čištění, musíš být opatrnější při desinfekci ožehem a nevím jak bude reagovat na aceton z aerosolu - nezmatní?

Tak to budu řešit i já a to již letos. Teda doufám, čekám jen na přelom ledna a února, kdy mi mají z Dolu poslat vyvíječ . Jen zapoměli napsat který rok. :-)

Uvědomte si, že varaóza se ani u nás neléčí, ale pouze potlačuje. Léčení je
stav, kdy se nákaza jednorázově vyřídí úplně, aby potom mohly na tom místě
prosperovat i včelstva vnímavé k té nákaze bez léčení. Potlačování je trvalý
stav, kdy je nutné používat ty léčiva pořád a kdy je nutné pořád preferovat
a vybírat včelstva co nejméně citlivé k nákaze. Spíše by se to mohlo napsat,
že v dlouhodobém výhledu je to přetlačování s varaózou. Jednou výzkumnící
objeví nová léčiva a nové postupy a varaóze ustupuje a včelaři si libují.
Když se nic nového dlouho neobjeví, varaóza zase začíná postupovat. Současná
situace je nejspíš způsobena tím, že k varaóze se poslední rok, dva roky
přidal nový spojenec - virové nákazy. Ty jsou zřejmě silně rozšířeny v
jižním Česku, takže tam včely hynou, i když včelaři léčili správně a spad
roztočů byl stejný jako předchozí roky, ale třeba na Moravě, zvláště tady na
severní, rozšířena tolik nejsou, takže tady včely nepadají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 10:47 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem
jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a
hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou
dobu!
> Honza

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Chci se zeptat jestli je na diskuzi někdo kdo včelaří v okresu Tábor zda neví jestli se bude na jaře natírat. Údajně měla být minulý týden nějaká porada na okresním svazu včelařů. Franta Díky za odpověď.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 20:59:00
> ----------------------------------------
> V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68%
> ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> > Předmět: Re: Zprávy.
> > Datum: 29.2.2008 19:05:39
> > ----------------------------------------
> > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> > spolcích.Zdravím. Sobotka
> >
> >
> >
>
>
>

Reakci s acetonem nemohu potvrdit ani vyvrátit (úl s plexisklem máme krátce). Ale po jednom aerosolování se nic s plexisklem nestalo.

Pokud jde o desinfekci, tak právě plexi mi přijde jednodušší. Lze jej provrtat v rozích a přichytit k nástavku hřebíčky. Při desinfekci jej odstraním, nástavek dám do parafínu a pak zase vrátím...

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Dnes před polednem nám na dvou stanovištích sházel vítr asi
15 vík,včely byly odkryty,tak jsme to včas opravili.Chvála bohu žádný úl / 50 / o 3 nástavkách nebyl svalen a včely to dobře přežily,letos vyzimovaly všechny dobře.Střemcha u nás na jihozápadní Moravě je již silně napučená,snad již žádné velké mrazy nepřijdou a bude vše nejméně o 3 týdny
dříve,tedy řepka a ovocné stromy.Asi se budeme muset tomu počasí také přizpůsobovat, i naše včely s těmi roztoči...

Určitě bude letos vše o měsíc dřív. I to počasí s bouřkou mi silně připomíná spíče 1. duben - apríl než 1. březen. Chvíli sluníčko, pak bouřka, silný déšť a kroupy , pak se to utiší a svítí slunce a zase silný déšť , prostě apríl.

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetí
fumigací

Luboš
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:54 PM
Subject: Re: kompresor


> Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a
> zavěsit.

Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
Zdravím, H.

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetífumigací. Lubo

Môže to byť aj inak. Prečítajte si komentár č. 27 690. Myslím si, že tu pretrváva určitý stereotyp a ten treba prekonať.
Anton

Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
/ varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale i otázka,jestli by to nebylo zneužito.
Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

Omlouvám se,že má otázka se netýká daného tématu.Rád bych, kdyby mi někdo znalý mohl poradit v oblasti podmínek provozu kočovných vozů - jejich evidence a pod.Vím, že tato otázka již byla někde řešena ale nedovedu se zorientovat kde.Mám totiž možnost koupit koč.vůz a nevím,zda musí být někde evidovaný či se musí podrobit techn. prohlídce a pod.Místní naši kočovníci mi na tuto otázku nedovedou odpovědět. V případě přesunu jen platí zákonné pojištění a nic víc, někteří ani toto.Chtěl bych mít v této věci jasno.Děkuji za odpověď.
Pavel K.

Pratele,
dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.

Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',

zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
nejnutnejsi.

Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?

Diky,
Martin

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
12:14

na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
.......
Podíval bych se do ceníku někoho, kdo prodává podobná dna a viděl bych.
Otázka je, co člověka baví víc. Nakupování a vydělávání peněz nebo výroba (a má taky dost času).

Karel

Evidence koč. není, zákon. pojištění také ne. Podrobnosti najdeš na www.vcelarství.cz Poznamenávám, že přesun těchto vozů po silnicích povoluje Odbor dopravy a měl by si předložit stanovisko majitele silnice a také mohou chtít stanovisko policie.

Mne klasické dno vychází zhruba taky tak.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Vcelarská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 12:15 PM
Subject: Ach ta dna - casovy snimek vyroby


> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na
'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji
nejde?
>
> Diky,
> Martin

Chce to trochu klidu. Spreje a běžné rozprašovače dělají kapky o velikosti
20 - 100 - 200 mikronů, proto taky ty kapky ulpí na stříkaném předmětu nebo
i jinde. Aerosol potřebuje kapky o velikosti 1 - 3 mikronů, kapky takové
velikosti nikde neulpívají, ale správně elektricky nabity zůstávají ve
vzduchu v úlu a i mezi včelami minuty.
K tomu přidáváni peněz místním důvěrníkům podle mně nakonec stejně dojde,
pokud se má současný systém, kdy léčení provádějí důvěrníci, dlouhodobě
zachovat. Důvěrníci musí dostat za léčení stejné odpovídající peníze, jako
by je dostal léčitel profesionál.

R. Polášek
.
----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 10:48 AM
Subject: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?


> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
> Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
> musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
> / varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my
> včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
> kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale
i
> otázka,jestli by to nebylo zneužito.
> Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to
> odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
> svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
> Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
> mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

A co takhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

A co tkhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
Asi v polovině těch odkazů je tam i o kočovných včelínech. Bohužel zlatá doba kočovných vozů je 15 let pryč. Tehdy stačilo se domluvit s traktoristou na čtvrtou hodinu ráno, včelín se převezl, traktorista potom roztrhal papír k přepravě a dostal stovku a bylo převezeno. Dneska se to všechno musí oběhat, penízky za traktor jen letí a pokud se stane nějaká havárie zaviněná tím kočovným vozem, včelař platí všechno.

Před krátkým časem jsem se díval na střídače. Střídač, který umí z 24 voltů vyrobit 220 voltů při výkonu 1000 wattů se prodává za cca 3500, střídač 1500 wattů je o nějakou tisícovku více. Hmotnost je 3,5 - 5 kg. Ze dvou běžných startovacích baterií 12 voltů zapojených v sérii, aby se dostalo těch 24 voltů, pokud jsou baterie v dobrém stavu, by střídač dával výkon 1000 wattů po dobu jedné hodiny, v praxi by bylo jistých minimálně půl hodiny práce elektrického kompresoru. To už nějaká ošetřená včelstva dá

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.

Nový stojí cca 2500, já ho koupil na internetu za 900.-Kč.
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:31 PM
Subject: Re: kompresor


a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které
> > stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se
> > zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi
> > jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak
> > 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak
> > lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Mé dna trvají asi 45 min včetně impregnace. Mám výrobu nanormovanou, mám to tak, že během pár dní začínám dokončovat sérii právě touto výrobou. A dna a víka jsou zkrátka brnkačka. Za 40 dnů musí být hotovo cca 100 den a 100 vík. Vše ostatní je hotovo. Uvidí se, ale letošní rok mi na ztráty při vyzimování vychází nejlíp za posleních 5 let. Takže úlová záloha ve skladu nebude ani stačit.

poznámka: nemám síťovaná dna, takže je to o nějaký úkon lehčí a hlavně levnější. Na hraní se síty nemám čas! Zběžnou diagnostiku lze provést jinak.

........
M.Olšák:> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují jinak a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným, než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru ještě existují a čekají na vynálezce.

Vše ostatní - kompresorové nebo zvukové nebulizéry v podobě jaké obvykle jsou - určení pro inhalaci, jsou na nižším stupínku. Mají nadbytečné prvky, které stěžují samotnou realizaci léčby včelstev.

Aj by mne zajímalo kdo jmenovitě udělal návrh řešení prvního VATu.


.......
Pepan:>a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem<

musi se to trosku z automatizovat, nedelat postune jedno dno za druhym,
ale od kazdeho dilu udelat najednou potrebny pocet kusu, takto si
nadelat vsechen material a nakonec to najednou smontovat a najednou
natrit... tim z automatizovanim by mohl jit cas na polovinu, jestli
jste to tedy takto nedelal :)

petr j.


Martin Olsak napsal(a):
> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?
>
> Diky,
> Martin
>
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
> 12:14
>
>
>

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

To je zajímavé. Jestli bych měl nějak zhodnotit skleněné dna, tak v žádném případě bych je ve velkém nezačal bez ověření zavádět do chovu. Jestli ale samotný popis výhod sděluje cituji:

"Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, ..."

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného.


.......
Pepča:>Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.<

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

Jestli se nepletu, tak v Dolském vyvíječi to funguje tak, že tam vznikají
kapičky o žádané velikosti 1 - 3 mikrony a taky kapičky podstatně větší. Ty
potřebné aerosolové kapičky 1 - 3 mikrony mohou být jen velmi malý zlomek z
množství všech kapek, akorát že ty velké se odloučí už v přístroji a stečou
zpátky do sklenice s roztokem léčiva. Pokud má něco Dolský vyvíječ
nahradit, docela možná to bude fungovat na podobném principu, budou tam
vznikat i velké kapky, ale ty se budou přes nějaký odlučovač vracet. Tady je
zřejmě i důvod, proč Dolský vyvíjec potřebuje pro funkci tak velký příkon,
minimálně 750 wattový elektromotor kompresoru, takže příkon jdoucí do
vlastního vyvíječe ve formě stlačeného vzduchu bude pár stovek wattů, 500 ?
atd. Úplně by stačilo, kdyby se potřebný příkon srazil na 300 - 500 wattů.
To už se dá vytáhnout z jedné autobaterie 12 voltů a relativně levným a
lehkým střídačem převést na 220 voltů.
Mimochodem před snad dvěma roky se tady diskutovala možnost použít jako
zdroj aerosolu ultrazvukové odpařovače, ale nikdo nikde nenašel, jestli jsou
schopny kapky potřebné malé velikosti vyrobit. Nepokročil v tom někdo dál ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 6:24 PM
Subject: Re: kompresor


> Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují
jinak
> a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným,
> než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti
> upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru
> ještě existují a čekají na vynálezce.

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného

Žádné. Každé sklo se vytáhne a umyje v SAVU.To se dá včelstvo ještě zachránit.To není v dnešní situaci zanedbatelné.Rychlá diagnostika a celkem levná...
B.V.

Co se týká plnění tlakových lahví u hasičů, nesmějí to dělat. U nás mi to plní potápěči, 20 Kč za lahev 10l - i mi je zadarmo půjčili.
Dějí se to věci...

Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.

Uváděné výhody skleněných den:

,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,

Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy, septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.

,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,

Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?

,, Toto dno dobře provětrává ,,
,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,

Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.

,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,

Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva směrem dolů ?

Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.


S pozdravem...M. Václavek

Zkoušel jste někdo Bičíkovu-Linhartovu metodu? Co jsem tak sondoval, více lidí podobně včelaří už více let a na rojení si neztěžují. Stále mi nejde do hlavy údajné zvýšení medného výnosu. Co si o tom myslíte Vy?
Když to vloni začalo, zprvu mi to připomínalo apríl, ale opravdu je to myšleno vážně.

S pozdravem...M. Václavek

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=129987&238p=ODPOLEDNITN&238d=21.02.2008&238o=

"Stále mi nejde do hlavy údajné zvýšení medného výnosu".

To je pouze nepřesná interpretace. Včely ve skutečnosti více medu nepřinesou. Omezí se ale ztráty, které vznikají rojením. To, že včelař tedy vytočí med z více nevyrojených včelstev, to je ten vyšší výnos. Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit. Smekám včelařský kolobouk před tím, jak autoři tuto metodu zpracovali a zpřístupnili široké včelařské veřejnosti.
Pepča

Casopis -Vcelarstvi-je charakterisovan takto:s přihlednutin ke skutecnosti,ze je jedine periodikum obsahove orientovane na dany obor,ma pri sireni informaci k odborne i siroke laicke verejnosti nezastupitelne misto.Za tuto dezinformaci plati danovi poplatnici z rozpoctu Ceske republiky 25 mil.Kč na verejne prospesnou cinnost CSV.Za tyto nepravdive informace se stydim.Statni sprava odbor vcelarstvi Min.zemedelstvi se nam vyhyba.Ve -Zprave- o vcelarstvi neni zadna zminka o aktivitach PSNV ani casopisu M.V. Ani pres urgence se nepodarilo odstranit narizeni vlady v diskrimanaci pri cerpani evropske dotace na seminare poradane PSNV.

Chyba je ve statni sprave ? Legislativni rade vlady ?
Chyba je ze narikame na nespravnem miste a ze nevyzadujem dostatecnou cinnost od UKRK !

26.2. A.Pridal: Je to o nicem, jakakoliv snaha je v tomto smeru zbytecna*
znovu se ukazuje,ze vytvorit skupinu profesnich vcelaru v ramci CSV je v primem rozporu se zamery a zajmy obou skupin. tak jedna nebo druha,musi byt zakonite nespokojena.S ohledem na radu skutecnosti to musi byt,temer vzdy ta ktera je v mensine.Jedine reseni je vytvorit samostatny subjekt,ktery muze hajit sve zajmy bez jakehokoliv omezeni.Do te doby nez vznikne...plati to co je v predmetu mailu*

Ocekavejme ze meznikem k jasnosti hospodareni a*v CSV bude breznove zasedani UV a UKRK

Včely ve skutečnosti více medu nepřinesou. Omezí se ale ztráty, které vznikají rojením. To, že včelař tedy vytočí med z více nevyrojených včelstev, to je ten vyšší výnos.

_______________________________________________________________

No to jsem si taky myslel. Zajímavé by bylo srovnání medného výnosu včelstev s ,, normálním ,, zastoupením trubců, u kterých se neprojevila rojová nálada, a včelstev s nadbytkem trubců ošetřovaných stejným způsobem ve stejných podmínkách a se stejnou zimní sílou. Každopádně je omezování trubčiny nepřirozené.

S pozdravem...M. Václavek

Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit

______________________________________________________________

Můžete se nám prosím pochlubit, jaké jste dosáhl výsledky ( rojivost, zvýšení výnosu ). Nejen mě by to zajímalo.

Osobně běžně jsem dával do každého nástavku doprostřed jeden stavební rámek. Předcházím rojení pravidelným odběrem plodových rámků ( ve 4 týdenním intervalu od rozkvětu řepky do rozkvětu lípy srdčité...zpravidla 3 odběry po 2 plodových plástech ), abych oddálil vrchol síly do pozdního léta a tím udržel včelstva v rozvoji a předešel vzniku rojové nálady, která se při brzkém dosažení vrcholu u silných včelstev nezřídka kdy objevuje. Samozřejmě je součástí každé úspěšné protirojové metody umožnění včelstvu neomezenému vývoji spojené s předcházením omezení kladení matky vhodným rozšiřováním a udržováním nadbytku prostoru nejen pro plod ale i pro zásoby ( 8-9 nízkých nástavků na produkční včelstvo ).
Okouzlila mě metoda nadbytku trubců, protože by mi tím odpadly dva odběry plodu během roku, jež jsou pro mě nadbytečné, nevyužitelné na tvorbu oddělků.
Ale ještě nejsem plně rozhodnutý ji vyzkoušet, protože ji stále plně nevěřím. Nerad bych se připravil o medný výnos.


S pozdravem...M. Václavek

Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji.

At se to komu libi nebo ne - i mezi neziskovymi organizacemi existuje konkurence. A nejen vcelarskymi.

Je naprosto logicke, ze ve skautske klubovne nenajdete pozvanky na tabor pionyru a naopak. Proc by tedy v prodejne drzene CSV mela byt propagace na PSNV...?

Ten "narek" ukazuje bud na nepochopeni tohoto zakladniho mechanismu anebo je naopak medialni snahou o zviditelněni PSNV. Pevne doufam, ze "b" je spravne.
Jen aby to neposlalo MV do baziny "zpolitizovanych" clanku jako za byvale redakce...

Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano,včely samy si určují počet trubců,pokud jim včelař do plodiště/dvou / vloží třeba 2 stavební rámky,tyto vystaví na nich trubčinu a matka je zaklade.Pokud tak neučiní,včely
stejně přestaví dělničí buňky na trubčí na několika plástech a matka je zaklade.Čili resultát : včely se chovají tak,jak jsou po staletí zvyklé a i kdyby člověk chtěl je přizpůsobit k obrazu svému,nepodaří se mu to.
Z toho plyne toto ponaučení : když včelař vloží 1 - 2 stavební rámky do spodního a horního plodiště,včely zde vystaví trubčí dílo,matka je zaklade.Včelař může ty vystavené a zakladené rámky s trubčinou ve vhodném čase vyjmout a nahradit je novými stavebními rámkami.To je možno během roku opakovat řekněme 4 x .Pokud tak neučiní,
musí ty zkažené rámky trubčinou po sezoně vyřezat a vytavit
když se to tak vezme,vyjde to na stejno,protože včelař musí tak jako tak tavit černé a nevyhovující plásty.Ale to jsou někdy i světlé plásty,kterých je škoda.Takže pokud vložíte do plodišť rámky stavební,uchráníte si pěkně vystavené plásty dělničí.Nejsem toho názoru,že trubci jsou darmožrouti,jsou ve včelstvu velmi potřební a včelař může ovlivnit jejich líhnutí a na jakém místě se to koná...

Ten,kdo odměnuje Mašínovi,je asi sám vrah a zasloužil by kriminál.Já bych mu rád dělal bachaře.Díky Kormorán.

Ten,kdo odměnuje Mašínovi,je asi sám vrah a zasloužil by kriminál.Já bych mu rád dělal bachaře.Díky Kormorán.

Nepleťte sem politiku. Už tak je tu někdy dusno. Toto je včelařská diskuze, nikoliv diskuze o politických záležitostí.

Ano. Jsou i tací včelaři, kteří stavební rámky nepoužívají. Ti mají problémy s tím, že jim včely kazí dílo prostavováním trubčinou. Každé včelstvo si chce v produkčním období odchovávat trubce, vždyť jsou přenašeči genů.

To že světlo vadí rostočům je blbost , vždyť ve své domovině žijí na včelách které staví plásty na větvích stromů a podobně. Jsou přímo vystavení slunci ;-))

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 03.3.2008 11:33:41
> ----------------------------------------
> Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu
> představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.
>
> Uváděné výhody skleněných den:
>
> ,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,
>
> Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem
> Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v
> nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými
> nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy,
> septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě
> varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.
>
> ,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,
>
> Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?
>
> ,, Toto dno dobře provětrává ,,
> ,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání
> úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,
>
> Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.
>
> ,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,
>
> Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění
> dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek
> s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva
> směrem dolů ?
>
> Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na
> to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře
> by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z
> pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
-------
Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně, nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si firem, politických stran, sdružení atd.
Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A tady to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.

Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací nástavkových včelařů ze záliby.
Karel

O metodě LBV toho zatím moc nevím, protože vyšla ve Včelařství v květnu a to na vyzkoušení v mých Dadantech bylo pozdě. Dívám li se novým pohledem na svoje poznámky z posledních let, zdá se, že by mohla fungovat. Reakce na ní jsou silně rozpačité. Ing Titěra tvrdí, že odporuje všemu, co je napsáno v učebnicích genetiky a varuje před nezvladatelným navýšením roztočů. Př. Řeháček ji teoreticky odsoudil ihned a zbytečně se ztrapňuje odvoláváním se na mimojadernou dědičnost na kterou narazil u jednoho včelstva apod. Ani Anton ji nepřijal za svoji a má k ní výhrady. A tak bych mohl pokračovat. Já mluvil asi ze 4 včelaři, kteří ji použili a považují ji za super, včetně potvrzují TV matek a 100% nerojivost a více medu. Já ji letos nasadím u všech včelstev a tak na podzim už budu chytřejší. Navíc si rozdělím včelstva na několik skupin a budu zkoušet několik způsobů aplikace, které by u Dadantů přicházely do úvahy. Ono totiž vysvětlení nerojivosti nemusí být způsobeno nárůstem trubců, ale také silným výpadkem dělnic, z kterých se snadno stávají anatomické trubčice. Počítejte se mnou. V době před rojením je nesazeno u nástavkového úlu 5 - 6 stavebních rámků. Místo trubců by se z většiny buněk vylíhly včely a to dvě generace, to je 10 - 12 plástů tzn 36 plástů obsednutých včelami a to je nějakých včel!! A tak to budu zkoušet "po svém" protože co kdybych včely zachoval a trubci se odchovali jinde např nad plodištěm, co by tomu říkaly výnosy a pod?? Prostě nezbývá než zkoušet zkoušet a zkoušet. Navíc vyřezání trubčiny po slunovratu by se mohlo stát základním kamenem v boji proti varróze.Každopádně až půjdu někdy po Vinohradech půjčím si v UVTI Dawkinsnovu teorii sobeckého genu a možná i Slézání hory nepravděpodobnosti a pokusím se zjistit o čem to je a doufám, že na to moje inteligenco bude stačit. Zdraví R. S.

S tímto výrokem nesouhlasím, tato společnost NV dělá dobrou práci,časopis je též konkurence a kdo chce tak si jej může dobrovolně koupit je to jenom na něm. Znám tady hodně včelařů, kteří dělají dobrou práci - přednášky, výroba úlů moderní metody včelaření. Franta








> ------------ Původní zpráva ------------
> Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
> -------
> Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně,
> nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si
> firem, politických stran, sdružení atd.
> Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A tady
> to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.
>
> Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací
> nástavkových včelařů ze záliby.
> Karel
>
>
>

Já si myslím,že nejsem konkurentem ČSV a ani PSNV CZ jsem i členem ČSV předsedou ZO a nákazovým referentem.Byl jsem také na dvou posledních sjezdech.Na tom posledním jsem prohlásil,že to byl můj poslední. /už nikdy něco podobného nechci zažít/Pro vedení svazu je PSNV opravdu konkurentem.To sice moc nechápu,asi jsem natvrdlej.Mluvit o časopise MV ,to je pro vedení a další jak mávat před býkem červemým hadrem.Mohu tady říct,že hodně včelařů MV čte a jejich ohlasy mě příjemně překvapují. V některých ZO ho májí něco jako ve škole povinnou četbu.To samozřejmě trochu přeháním,ale jen málo.
Jak tady zaznělo,je to v ČSV o ničem a samostatná organizace dříve či později bude nutností.Možná přátelé ze Slovenska přijdou se zkušenostmi ze SR.
Ještě doplněk k zamyšlení,nákazová situace a jak říkám nastalé bezvětří.Východisko natírat plod jako záchrana Českého včelařství?
Co takhle dotace? Panečku to je téma!

Lidé jsou už takoví. Stále čekají někde na nepřítele. Když není nepřítel,
tak mu říkají alespoň konkurent a když nepřijde vůbec nikdo, tak si
nepřítele alespoň vymyslí.

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 5:27 PM
Subject: Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ


S tímto výrokem nesouhlasím, tato společnost NV dělá dobrou práci,časopis je
též konkurence a kdo chce tak si jej může dobrovolně koupit je to jenom na
něm. Znám tady hodně včelařů, kteří dělají dobrou práci - přednášky, výroba
úlů moderní metody včelaření. Franta








> ------------ Původní zpráva ------------
> Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
> -------
> Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně,
> nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si
> firem, politických stran, sdružení atd.
> Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A
tady
> to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.
>
> Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací
> nástavkových včelařů ze záliby.
> Karel
>
>
>

Zdravím příznivce levného cukru,

zrovna jsem si všimnul na letácích, že od 5.3. do 11.3.2008 bude v
prodejnách Hypernova a Hyper-Albert cukr krystal za 14,90 Kč/kg.
Myslím, že je to celkem solidní cena. Pojedu nakoupit něco do zásoby:-)

Ještě jsem chtěl upozornit, že prodejna Hyper-Albert není obyčejný Albert,
tam akce zřejmě není.

Franta

Myslím že úspěch tohoto postupu eliminace rojových nálad ( pokud-li opravdu je ) tak je založen na prostém faktu odčerpání nadbytku krmných kašiček v období vrcholu síly, nadbytečné krmné stravy, jež spotřebuje trubčí plod a vylíhlý trubci, nadbytečných kašiček, které by jinak konzumovali krmičky a tím pádem by se z nich stávali rojové včely - anatomické trubčice. Odůvodňování účinnosti přes genetiku je podle mě relativní ( opírá se o kontroverzní teorii sobeckého genu, se kterou ne každý genetiky souhlasí ) a kontraproduktivní.... pochybuji, že tímto způsobem průměrný včelař pochopí princip této metody.

S pozdravem...M. Václavek

Vidím to podobně jako M. Václavek. Protirojové účinky neomezené stavby trubců se dají vysvětlit mnohem jednodušeji - udržením rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou krmné kašičky. Neomezenou stavbu trubčiny provozuji již třetí sezónu. Funguje to, ovšem ne absolutně. Hlavně se nesmí v květnu "ucpat" úlový prostor pylem a nektarem. Naprosto však nesouhlasím s názorem autorů metody, že šlechtit na menší sklon k rojení nemá význam. Všechno je relativní.

Udivuje mě jak se dnes funkcionáři UV ČSV a redakce časopisu Včelařství staví k tak významným subjektům v oblasti včelařství jako je časopis Moderní včelař a PSNV.Na jedné straně si stěžují,že dnes členská základna stárne,že není nová generace a na druhé straně přehlíží možnost,která může v této situaci významně pomoci.Když jsem já před 25 lety začínal včelařit tak jsem odebíral Včelařství,slovenského Včelára,Včelařské překlady.K tomu jsem měl publikaci od ing,Veselého "Včelařství" a ještě slovenskou knížku Včelařství/autory si již nepamatuji/.Ve všem jsem vybral vždy něco zajímavého a hlavně mohl jsem porovnávat.A to jsem měl ještě velkou oporu v mém otci který mě ke včelařině přitáhl.Dnes už se mi taky blíží 60-ka a nemyslím si,že jsem spolkl Šalamounovo h....,abych nehledal informace jenom ve Včelařství.Velice mě dnešní situace připomíná období kdy př.Boháč začal propagovat u nás nástavkové včelaření.Vzpomeňme si na tehdejší reakce a porovnejme to kde jsme dnes.Proto si myslím,že by měli naši páni nahoře jak ve svazu tak v redakci spíše propagovat to co je unás doma a ne v různých pro nás exotických zemích.To si myslím,že by pro nové vřelaře bylo přínosnější.

Souhlasím s ing.Přidalem.Na posledním sjezdu měl být sraz také rozvracečů svazu a snad ,proto byla povolána i ochranka, která všechny delegáty při vstupu do hotelu kontrolovala.Světe div se žádný rozvraceč tam nepřišel,asi to bylo tím počasím./sněžilo/Byla to škoda,domělý nepřítel nedorazil./žádné vzrůšo/Od té doby se dívám všude kam přijdu po nepřátelých ale zatím jsem žádného nepřítele neviděl.
Čeho jsem si,ale všiml je postoj některých známých lidí a odborníků jak zešměšňují časopis MV a snahu všech poctivých lidí okolo tohoto časopisu.
Tito lidé mají dost důvodů pro své jednání.Říkám a co takhle dotace to je přece téma.

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let.

B.V.

"Můžete se nám prosím pochlubit, jaké jste dosáhl výsledky ( rojivost, zvýšení výnosu ). Nejen mě by to zajímalo".

Proč se chlubit? Jsem snad chytřejší než ostatní včelaři? Možná, že díky jedné pro mne v životě nepříjemné události jsem počal zcela náhodně, tuto metodu "ověřovat" poněkud dříve.

V roce 1983 jsem měl 15 včelstev v nástavkových úlech 2 nástavky 42x27,5 na nízkých úlových (výška 1 cm) dnech a cca 45 včelstev na úlových dnech s výškou 12 cm. V polovině května jsem byl hospitalizován a po 6-týdnech jsem s hrůzou přišel ke včelám. Včely na nízkých dnech byly vyrojeny téměř všechny. Včely na vysokých dnech pouze dvoje. Vysoká dna však byla zcela zastavěna trubčinou. V následujícím roce jsem vybavil včelstva na nízkých dnech stavebními rámky a bylo po rojení. Z 65-ti produkčních včelstev se vyrojila poze 3. Od té doby vkládám do každého plodištního nástavku po dvou stavebních rámcích. Pokusil jsem se to i publikovat ve Včelařství ale, v devadesátých letech pro to nebylo sluchu. Je ale pravdou, že 100%-ní účinnosti (nerojivosti) jsem nedosáhl. Ani jsem se o to nesnažil. Když to na včely musí tak tedy musí. V roce 2005 byl u nás rojový rok. V červnu se konala v ZO přednáška na kterou se omluvilo přes polovinu členů s odůvodněním, že honí roje. V ten rok se mi vyrojilo z 12-ti včelstev pouze jedno. V roce 2006 a 2007 jsem neměl roj žádný. Jak bude letos to teprve uvidíme. V období letního slunovratu zavíčkované trubčí plásty vyjmu. Mám rád co nejvíce roztočů ve vařáku. Je tedy čím se chlubit? Vždyť to byla pouhá náhoda. A že by mohlo dojít k situaci, že včely budou chovat převážně trubce? K tomu nedojde. Včely mají na rozdíl od některých včelařů smysl pro přiměřenost. Tak se také stane, že na stavebním rámku budeme mít částečně trubčinu a částečně dělničinu. Co k tomu dodat? Myslím, že vše k tomu již bylo řečeno i na stránkách této konference. Stačí se začíst.
Pepča

No už někdy před 25 lety se jednoznačně doporučovalo nechávat včely
přiměřeně stavět trubčinu a dávat do nich trubčí rámky. Nebo snad ještě
dříve, nepamatuji si, že bych včelám nedával dostatečný prostor na stavění
trubčiny a dostatek trubčích plástů.. Zřejmě se na to časem pozapomnělo a
tak holt se to muselo vymyslit znova.

R. Polášek

Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
uživatelům elektřiny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno

> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
je
> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
> hliníku nebo ze dřeva).
> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
> horizontu 50 let.
>
> B.V.

Neřekl bych pozapomnělo , ale bylo přerušeno příchodem varroázy jedna s prvních teorií právě byla , že se tohoto škůdce zbavíme vyřezáním trubčiny V tu dobu se právě dost hovořilo o důležitosti trubců ale příchod nového onemocnění to zvrátil spět Je stejně zajímavé jak právě názory na trubce stále v očích včelařů se přechylují od + k - a zpět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 04.3.2008 03:35:34
> ----------------------------------------
> No už někdy před 25 lety se jednoznačně doporučovalo nechávat včely
> přiměřeně stavět trubčinu a dávat do nich trubčí rámky. Nebo snad ještě
> dříve, nepamatuji si, že bych včelám nedával dostatečný prostor na stavění
> trubčiny a dostatek trubčích plástů.. Zřejmě se na to časem pozapomnělo a
> tak holt se to muselo vymyslit znova.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Včera večer jsme měli výročku a tak pozdě v noci po několika pivech a vodkách jsem z podobně postiženými kamarády teorii sobeckého genu nahradil svojí kyblíkovou "věděckou metodou". Tím, že dáme včelstvům plno stavebních rámků, zamezíme v rozvojové fázi vylíhnutí asi středního kyblíku včel a nahradíme ho o něco větším kyblíkem trubců. No a ulétlý roj to je také obdobný kyblík. Jen mi není jasné jak absence kyblíku dělnic může přinést větší užitek. No otevřu si láhvinku medovce a až něco vymyslím dám vědět. Jinak na výročce jsme měli Mgr. Sojku a byl super, nějak mě ty zločiny které mu házíte na hlavu k němu nepasují. Zřejmě za uhynulá včelstva budou nějaké náhrady a tak české včelařství bude jediným oborem na světě, kde se neschopnost a lemplovina opět bude dotovat. Myslím, že daleko prospěšnější by bylo ty peníze utratit daleko smysluplněji. Zdraví R. Stonjek

St.Pácl:
....Na jedné straně si stěžují,že dnes členská základna stárne,že není nová generace a na druhé straně přehlíží možnost,která může v této situaci významně pomoci.....
------
Vzhledem k rodinné vytížennosti jsme se před lety nabídl, že pomohu alespoň se získáváním nových čtenářů MV.
Nechci to nějak zevšeobecňovat, ale mezi "staršími a zkušenými" kteří ještě nejsou čtenáři moc nových neulovím. Ale objevil jsem velmi zajímavý okruh lidí, kde je o MV (minimálně na úrovni čtení, ne nakupování časopisu) překvapivě velký zájem. Laická veřejnost!
Mám několik paré loňského ročníku, kde je hlavním tahákem seriál O včelích produktech od MUDr Brožka a půjčuji je mezi zákazníky a další, jedno paré jsem dal do městské knihovny atd.

Takže všem co si stěžují, že není zájem o včelaření mohu říci, že to není pravdou. Jen se pro to málo a poměrně neefektivně dělá. Pár lidí mám načatých, jen jim dovézt na zahradu první včely:-)

A pokud někomu vadí, že ten zájem není, a chtěl by s tím něco udělat, tak může obětovat ty dvě, tři kila medu co stojí roční předplatné MV a věnovat je Místní knihovně, Klubu důchodců, LDNce či podobně. A pokud potřebuje prodávat med, tak se může domluvit, že mu tam výtisky polepí samolepkou o tom, že sponzorem je včelař ten a ten (a taky mimochodem prodává dobrý med). /To by byla ochranná značka DOBRÝ MED co:-) natož pak DOBRÝ ČESKÝ MED /

Karel


PS:
A když jsme u toho naříkajícího předsedy, tak to byl docela dobrý projekt, co byl zamítnutý v JČ. Získávání nových včelařů.
Myslím, že v úvodníku MV P.Texl pospal stav. Někteří naříkají, někteří konají. Myslím že P.Texl patří jednoznačně do druhé skupiny. Kdopak to teď naříká o dotace?

ČSV spotřebuje na dotacích a vybere pro chod svého horního parátu (nemyslím ZO a OV) skoro 100 milionů korun.
PSNV CZ dostala vloni cca 100 tisíc, za které bylo většinou pořízeno vybavení. Takže až někdo bude porovnávat, tak může porovnat i efektivnost.

Co vím, platívalo, že při výtisku nějakých odborných časopisů (nevím přesně jak to bylo formulováno) existovaly tzv. povinné výtisky zdarma pro knihovny. Znamená to, že tomu už tak v současnosti není? Třeba u Včelařství to pochopím, že je to vnitrosvazový tisk, který samozřejmě také může kolovat v knihovnách když ho někdo podaruje, ale MV?


..........
KaJi:>A pokud někomu vadí, že ten zájem není, a chtěl by s tím něco udělat, tak může obětovat ty dvě, tři kila medu co stojí roční předplatné MV a věnovat je Místní knihovně, Klubu důchodců, LDNce či podobně.<

A kdo to prosímtě vyjednává takovou lemplovinovou podporu? Že by superman?

Jinak aby to nebyl jen Tvůj super pocit z předsedy ČSV. Máš nějaký záznam toho, co řekl na Vaší schůzi? Mnohdy na takových společných včelařských superakcích totiž panuje mlhistá supereufórie, která má prchavý účinek. Rád bych nezávisle také zhodnotil co předseda říká na schůzích a jakým je vlastně přínosem.

.........

Stonjek:>Jinak na výročce jsme měli Mgr. Sojku a byl super, nějak mě ty zločiny které mu házíte na hlavu k němu nepasují. Zřejmě za uhynulá včelstva budou nějaké náhrady a tak české včelařství bude jediným oborem na světě, kde se neschopnost a lemplovina opět bude dotovat. <

Co vím, platívalo, že při výtisku nějakých odborných časopisů (nevím přesně jak to bylo formulováno) existovaly tzv. povinné výtisky zdarma pro knihovny. Znamená to, že tomu už tak v současnosti není?
-----
Povinný výtisk stále platí, ale je jich asi 15.
Klementinum, Krajské, a pak Parlamentní knihovny.

Městských a místních knihoven je asi stokrát víc a lidi z venkova a malých měst do universitních knihoven moc nechodí.
Karel

jojo, bez dotací a tím docela hodně výhodné výkupní ceně "zelené"
elektriky by do fotovoltaických článků v našich zeměpisných podmínkách
asi nikdo nešel....
ale z příspěvku V.B. sem měl spíše pocit že nehovoří o finanční
návratnosti, ale o energetické, tj. těch cca 400-600kWh co jsou potřeba
na výrobu jednoho m2 panelu, vyprodukuje tento panel za 4-6let.... je
to tak?

petr j.



Radim Polášek napsal(a):
> Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
> elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
> návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
> než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
> uživatelům elektřiny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
> Subject: Re: Sklen?n? dno
>
>
>> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
>>
> je
>
>> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
>> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
>> hliníku nebo ze dřeva).
>> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
>> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
>> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
>> horizontu 50 let.
>>
>> B.V.
>>
>
>
>

Je známo, že fotoaltaické články aby byly vyrobeny, spotřebuje se na jejich výrobu, polovina energie jejich celoživotního výkonu který poskytne eventuálně síti. Tz. že kdyby se energie získávala pouze ze slunce fotoaltaikou, každý třetí panel se vyrobí proto, aby fungovaly dva předchozí.

Přepočítávat nebo počítat finanční návratnost, když se bavíme o zatížení životního prostředí je chybou, protože hodnota peněz nesouvisí s životním prostředí a je velmi relativní v případě energií. Nanejvýš v situaci a v prostředí předražených energií v Evropě.

Doufám, že to p. Vojtěchu pochopíte co jsem tím chtěl říci kde jste se zmýlil a nechal se ovlivnit známým Unijním fantazírováním a v chybách v politice o prospěšnosti alternativních paliv.

.........
B.V.:>
Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let. <

Takže nápad je zrozen. Jen nejen hlavně v nejvíce zavčelených oblastech mít pár kontaktů do knihoven a přebytky MV tam po předchozí domluvě (úhradě) když by byl zájem, zaslat. A nato stačí i jeden inzerát v MV, kde se najdou dárci na náklady spojené s takovým zasíláním. Knihovny totiž někde mají a někde nemají v rozpočtu měst a obcí prostředky. Význam je v takovém případě, kdy mají podle (těch domluv s knihovnama) zájem o výtisk, protože ví, že se čtenáři ptají na MV, ale nemají prostředky.

Doufám, že je to pochopitelný co tím mělo být řečeno. Jestli se to časem zhodnotí, je jasný, kdo poskytuje informace v oboru široké veřejnosti.
................
Co vím, platívalo, že při výtisku nějakých odborných časopisů (nevím přesně jak to bylo formulováno) existovaly tzv. povinné výtisky zdarma pro knihovny. Znamená to, že tomu už tak v současnosti není?
-----
Povinný výtisk stále platí, ale je jich asi 15.
Klementinum, Krajské, a pak Parlamentní knihovny.

Městských a místních knihoven je asi stokrát víc a lidi z venkova a malých měst do universitních knihoven moc nechodí.
Karel

Takže nápad je zrozen.
.....
Nápadů je. Ale lidi nejsou :-)
Ale je třeba vědět co se od nápadů dá očekávat.
Od MV v knihovně, ale i od těch co půjčuji mezilidi očekágvám především, že lidi se více dozví o medu a dalších produktech, nějaký recept, a něco o včelách.
Byl jsem docela překvapen, jak "laici" četli přehled o úhynech včelstev v MV2007/6 a docela se o tom se zájmeme bavili. I o dalších věcech kolem včel.
To je takových 80% efektu, ten zbytek, to je propagace a popularizace včelaření a jen zlomek z toho noví včelaři.
Ale každý začátečník potřebuje "svého" včelaře.

I když já se ke včelám dostal díky neznámému nadšenci co pracoval s tátou a zbláznil do včel další. I tátu. Ten o včelách doma nadšeně vykládal a plánoval včelín. To mu ale jeden zkušený včelař rozmluvil. Tak se ke včelaření dostal na stará kolena až u mě. :-)

Karel

Přesně jak napsal Pepík: "Pro vedení svazu je PSNV opravdu konkurentem."

Je to tak a je to tak normální (t.j. běžné i v jiných spolcích). Lidem mimo vedení, potažmo i členům, to ale nebrání účastnit se i v jiných organizacích či na jejich akcích. To je také běžné i jinde. Ale management organizace se musí primárně starat o to, aby ta jejich nejen přežívala, ale se i rozvíjela. PR, fundraising, členové, ... A právě to vedení ČSV dělá, i když svým vlastním a specifickým způsobem. Ale do toho je konkurenční organizaci úplný "prd" - může maximálně těžit z případných chyb...
Řeči o společném nepříteli jsou jaksi mimo a poukazují na nepochopení celé situace...

Konkurent totiž není nepřítel. Dá se vnímat i pozitivně - nutí mě něco vylepšovat, nezamrznout na zašlé slávě. Je jen na mně budu-li se k němu stavět konfrontačně. V ČR to takovou tradici nemá, o to více je škoda, že př. Texl to tak staví... V minulosti totéž dělal i př. Protivínský a MV se v té době stal z odborného periodika politickým magazínem...

Není mi to zcela jasné, mohl byste mi to prosím někdo vysvětlit?

Konkurent totiž není nepřítel.
-----
V tom případě, proč pracovat pro konkurenci?
Sice to není vlastizrada, jako práce pro nepřítele, ale taky to musí mít nějaký důvod. Prachy, přesvědčení,...

Kdysi, když jsem byl členem ČSV a PSNV tak jsem to chápal, jako že je to oboje o včelách.
Ale nějak jsem cítil, že v ČSV je to MY, nebo ONI. Já jsem si vybral. (Včelaření a politika je mi už ukradená, pokud nevadí včelám).
Ale nevím, proč tvůrci teorií o konkurenci atd nevidí, že vlastně vyhánějí členy.
Mažňák nebo Losna? To už zase bude sjezd?
Karel

Občas je dobré si s nějakým včelařem pokecat. A s novými lidmi přicházejí nové názory.
To je můj důvod.

Jiní určitě potřebují nové včelaře, protože někdo musí platit příspěvky, kupovat včelařské vybavení atd. Někdo taky musí dělat důvěrníky.:-)

A někomu vadí, protože konkurují.


Osobně si myslím, že jsme převčelenou zemí.
Karel

Protože na zemi jsou nutní opylovači

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 04.3.2008 10:41:19
> ----------------------------------------
> Není mi to zcela jasné, mohl byste mi to prosím někdo vysvětlit?
>
>
>

R. Polášek a ještě jiní...

Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let.

Ale příteli,proč touto problematikou zatěžujete tuto konferenci,kde Vy i já za těch 50 let budeme ? Někdo v hrobě a někdo rozprášen na loučce...

Skleněná dna , sluneční elektrárny i s výpočtem Mwh,nadprodukce trubců,kteří by měli zajistit nerojivost včelstev,Mašínové,kteří jsou nepřáteli komančů,mnohdy i dětí,vnuků. K těm je třeba podotknout,že pokud se dají na včelaření,jsou tak dobrými včelaři,jako i ti ostatní,akorát že jsou to lidé jiného ražení a oni za to nemohou,každý z nás se v nějaké rodině narodil a hlavně rodina měla na formování svých dětí ten největší vliv,poté
až nakonec škola a styk s dalšími lidmi.

Tak by bylo žádoucí pro tuto konferenci zachovat tu ideu,kvůli čemu vznikla,radit včelařům pouze k chovu včel,co s tím souvisí a ostatní přátele kteří jsou na vyšší úrovni aby zanechali těch svých naučných výlevů a
aby je přednášeli svým žákům ve školách kde vyučují...


Hlavně Vy mladí včelaři koukejte udržet stavy našich včelstev alespoň na té úrovni kde nyní jsou a buďte opatrní při přijímání rádoby rad nejvzdělanějších našich
přispěvovatelů této konference.Nezaškodí podívat se i dále.

Věřím tomu, že letos to asi odhalí daleko víc lemplů, protože to byl jenom začátek, který se projevil víc jen v některých oblastech. Hlavně jestli tomu budeme věřit a nic v tom neuděláme. Léčil jsem vždy minimálně o jedno léčení navíc alespoň proti nařízení VS. Jarní léčení, gabony, 2x fumigace a 2x aerosol. Nevím, v čem jsem lempl. Mohl jsem ještě dát KM, ale asi by to moc nepomohlo. Podle mne se mělo začít na podzim léčit o měsíc dřív a včelstva se zachránila. Nemohl jsem to ale udělat, protože by mě ostatní funkconáři sežrali že nejednám podle předpisu a ani jsem nepředpokládal, že to takhle dopadne.
Psal jsem tady, že kolega dával KM nasáklou v hobrách. Že o tom přemýšlím. Na VČS oznámil, že má taky velký úbytek včelstev a co mu zbylo musí na jaře přeléčit. Měl taky víc jak tři roztoče na včelstvo. Jiný kolega, který měl taky velký úbytek včel je bez roztočů. Ze zbylých šesti včelstev měl ve vzorkách jen jednoho roztoče. Je sice starší, ale velmi poctivý při léčení i odběru vzorků. Oba jsou ode mne vzdáleni do 3 km. Ty úbytky jsou u nás u více včelařů a já bych řekl, že právě u těch poctivých. Dělám předsedu ZO a jezdím léčit aerosolem ZO a vím, v jakém stavu to včelaři mají. Ztráty nehlásí takoví, kteří u včel ještě ani nebyli. V jiných rokách jsem měl roztočů víc a včelstva přežila. Zatím nikdo pořádně neví o co jde, tak bych s těma lemplama počkal. Lemplové jsou možná ti, co na ztráty přišli až teď na jaře, protože včely padaly už na podzim.

Tonda

>Zřejmě za uhynulá včelstva budou nějaké náhrady a tak české včelařství bude jediným oborem na světě, kde se neschopnost a lemplovina opět bude dotovat. Myslím, že daleko prospěšnější by bylo ty peníze utratit daleko smysluplněji.

Povinný výtisk je snad jen pro jednu nějakou knihovnu, co to má povinnost
archivovat. Tam to stejně nikdo nečte.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2008 9:10 AM
Subject: Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ


> Co vím, platívalo, že při výtisku nějakých odborných časopisů (nevím
přesně
> jak to bylo formulováno) existovaly tzv. povinné výtisky zdarma pro
> knihovny. Znamená to, že tomu už tak v současnosti není? Třeba u
Včelařství
> to pochopím, že je to vnitrosvazový tisk, který samozřejmě také může
> kolovat v knihovnách když ho někdo podaruje, ale MV?
>
>
> .........
> KaJi:>A pokud někomu vadí, že ten zájem není, a chtěl by s tím něco
udělat,
> tak může obětovat ty dvě, tři kila medu co stojí roční předplatné MV a
> věnovat je Místní knihovně, Klubu důchodců, LDNce či podobně.<

Nejde roční předplatné MV jako dar místní knihovně a podobným institucím
odepsat ze základu daně? Vyjádřete se, kdo má k daním blízko.

R. Polášek

Právě že se neví o co jde začaly prosakovat zprávy , že CCD pravděpodobně způsobuje nový druh nosemy nalezený v Polsku a Německu
Křičet něco o lemplech hovoří jen o neústě k druhým, ti lajdáci určitě ještě ani neví co jim vyzimovalo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 04.3.2008 11:33:55
> ----------------------------------------
> Věřím tomu, že letos to asi odhalí daleko víc lemplů, protože to byl jenom
> začátek, který se projevil víc jen v některých oblastech. Hlavně jestli
> tomu budeme věřit a nic v tom neuděláme. Léčil jsem vždy minimálně o jedno
> léčení navíc alespoň proti nařízení VS. Jarní léčení, gabony, 2x fumigace a
> 2x aerosol. Nevím, v čem jsem lempl. Mohl jsem ještě dát KM, ale asi by to
> moc nepomohlo. Podle mne se mělo začít na podzim léčit o měsíc dřív a
> včelstva se zachránila. Nemohl jsem to ale udělat, protože by mě ostatní
> funkconáři sežrali že nejednám podle předpisu a ani jsem nepředpokládal, že
> to takhle dopadne.
> Psal jsem tady, že kolega dával KM nasáklou v hobrách. Že o tom přemýšlím.
> Na VČS oznámil, že má taky velký úbytek včelstev a co mu zbylo musí na jaře
> přeléčit. Měl taky víc jak tři roztoče na včelstvo. Jiný kolega, který měl
> taky velký úbytek včel je bez roztočů. Ze zbylých šesti včelstev měl ve
> vzorkách jen jednoho roztoče. Je sice starší, ale velmi poctivý při léčení
> i odběru vzorků. Oba jsou ode mne vzdáleni do 3 km. Ty úbytky jsou u nás u
> více včelařů a já bych řekl, že právě u těch poctivých. Dělám předsedu ZO a
> jezdím       léčit aerosolem ZO a vím, v jakém stavu to včelaři mají. Ztráty
> nehlásí takoví, kteří u včel ještě ani nebyli. V jiných rokách jsem měl
> roztočů víc a včelstva přežila. Zatím nikdo pořádně neví o co jde, tak bych
> s těma lemplama počkal. Lemplové jsou možná ti, co na ztráty přišli až teď
> na jaře, protože včely padaly už na podzim.
>
> Tonda
>
> >Zřejmě za uhynulá včelstva budou nějaké náhrady a tak české včelařství
> bude jediným oborem na světě, kde se neschopnost a lemplovina opět bude
> dotovat. Myslím, že daleko prospěšnější by bylo ty peníze utratit daleko
> smysluplněji.
>
>
>

Přesně. Když jsem na podzim členům říkal, jaké mám ztráty a jak včelstva před očima mizí, všichni se moc divili. Dnes chodí a ptají se, co mají dělat se zásobama. Úly mají prázdné. I počet včelstev na vzorky psali původní jako pro dotace. Výsledky vzorků proto budou taky hodně zkreslené.
Tonda

>Právě že se neví o co jde začaly prosakovat zprávy , že CCD pravděpodobně způsobuje nový druh nosemy nalezený v Polsku a Německu
Křičet něco o lemplech hovoří jen o neústě k druhým, ti lajdáci určitě ještě ani neví co jim vyzimovalo

Pepan

A včelaři něco opylovávají...?

Nejsem si jistý, ale mám pocit, že opylovači tu byli dřív než včelaři...

Potřebujeme nové členy. Průměrný věk člena ČSV stoupá, jejich počet klesá.

Rozhodně není potřeba více včelstev, ale včelstva silnější vedená v nástavkových úlech moderními způsoby. Tyto včelstva jsou daleko produktivněší, tedy i efektivnější opylovači, než zesláblá nemocná včelstva v dvouprostorových úlech.

Déle by bylo žádoucí rovnoměrné rozmístění včelstev po krajině v závislosti na snůškových zdrojích.


S pozdravem...M. Václavek

Pepan:
Právě že se neví o co jde začaly prosakovat zprávy , že CCD pravděpodobně způsobuje nový druh nosemy nalezený v Polsku a Německu
-----
A je na to odpověď v tom Včelařství? :-))

Asi to bude souhrn faktorů, docela věřím že vliv má i výživa. Tady o tom psal m.j. myslím ALeš (i když se mu pak pan "starosta o úroveň konference" posmíval) a v MV o tom píše Igor Dimbus.

A jak preventivně bojovat s nosemou cerenae (či jak se jmenuje) toho asi moc popsáno nebylo.

Karel

Psal to i K. Čermák na konferenci Optimál klub.
Tonda

>Právě že se neví o co jde začaly prosakovat zprávy , že CCD pravděpodobně způsobuje nový druh nosemy nalezený v Polsku a Německu