Archiv Včelařské konference

Cituji:
"K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu...."

S ostatním uvedeným v přízpěvku MV v podstatě souhlasím. Avšak po zkušenostech s počasím v období chovu matek kdy celkem pravidelně v průběhu měsíců květen i červen přichází i několik po sobě následujících chladných dnů nedoporučuji otvřené zasíťované dno tak jak je popsáno. Je třeba mít možnost jeho uzavření - regulace. Zde nehrozí pouze nebezpečí přehřátí v horkých dnech, ale i zachlazení. Tato malá včelstvíčka svůj prostor tak dobře tepelně neovládají. K přepážkám uvnitř nástavku - stačí sololit, nemusí být uteplené. Naopak izolovat doporučuji vnější plášť. Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají podle užívané rámkové míry. Jinak hotové plemenáče jsou k dostání ve včelařských prodejnách. Tyto plemenáče (samovýrobu)používám k naprosté spokojenosti již několik let. Pokud je vyrobíme s odděliteným dnem, velmi dobře se s nimi přidává matka s celým oddělkem. Pochopitelně, pokud se dostaneme do tísně je použití nástavku elegantní náhradou.

Pepča

Naprosto s Pepčou souhlasím. Tyto plemenáče, to je něco jako Mercedes mezi Trabanty. Já jsem je vyrobil podle Kolomého, jak vyšly obrázky před roky ve Včelařství. Po odzkoušení jsem docela slušnou zbírku různých typů chovatelských úlků rozdal nebo spálil. Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. Odchov více matek v nástavku jde dobře, ale nikdy mě nějak nenadchl.Má to také nevýhody. A ta výměna matek spolehlivá téměř na 100%!!! V chovu matek je to to samé jako v českém včelařství. Místo, aby se vymýšlely věci co nejjednodušeji podle včel, zelenou mají věci které jsou pracné a složité. Žel tam patří i Hejtmánkova metoda velkých vajíček, bez ležanu navíc hodně pracná. Kvalitní a těžké matky jdou spolehlivě vychovat i jinak. Stačí to okopírovat od včel. Stačí se dívat do otevřeného úlu a dávat si jednoduché otázky a získávat jednoduché odpovědi. Ale umíme to ještě dneska při své přiblblé namyšlenosti??? Zdraví R. Stonjek

Zdravím Mirku
Dorazil vám email ?- poslal jsem dva a místo znamení použil /=/ Drtivá většina zde na koferenci mě odrazuje od použití oplodňačku spíš se všichni přiklání k plemenáči (ty mám dva)nebo dělenému nástavku.Chovat matky v plemenáči každopádně budu (jen sem se o tom nezmínil). Ale přesto chci na zkoušku pořídit několik (málo 2-3)oplodňáčky.Kousek polystyrenu rámečky česínko lepidlo atd.Počítám že to bude záležitost asi několik málo stovek a trocha času.
Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398)

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Aha, tak jestli Anti závěsy na skládaný rámek je něco jiného než Antesovy závěsy na skládaný rámek, tak to se omlouvám.
Taky jsem kdysi laboroval s různými oddělky a oplodňáčky, zkoušel omámit včely v rojáku nebo případně jsem včely setřepával smykem do flašky od okurek a omámil nedostatkem vzduchu pro plnění do oplodňáčků, vyndával jednotlivé rámky s plodem do oddělků atd. Nakonec jsem všechny ty hračky opustil a matky vyrábím obvykle v tom úlu, kde matka bude "pracovat" v produkčním včelstvu. Na mých pár matek za rok to stačí.

Koukám na poštu neustále a kde nic tu nic.Už se mi to několikrát stalo že emaily dorazily s mnohahodinovým zpožděním.Jak dorazí hned dám vědět.
Pepíno


Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají .....
Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. ...
-----
Při výrobě první série jsem také nasazoval život/prsty, ruce/ a docela mě to odradilo. :-) Zlepšilo se to trochu, když jsme řezal podle pravítka v celé délce stolu.

S tím plátkem se to normálně prořezává, nebo jiná finta?

Tady ma konferenci mi před lety poradili lepení tavnou pistolí. Na plemenáče jsem to ještě nezkoušel, na jiné věci z PS včetně kombinace PS-dřevo ano a je to výborné.
Na letošní sérii a repas jsem předzásoben spec. truhlářskými vrtuty na lamino (MYSLÍM). Předvrtávají se myslím pr5mm a mají hrubý závit a vnitřní šetihran na utahování. Někde jsem je viděl použít ke spojování PS.
Letos chci obnovit tehdy udělaný plemenáčový park, odehnilo dřevo, ze kterého jsem dělal dno a kostru.
S dalšími váhám, nejsem si jist, zda by nebyl lepší rozdělený nástavek, třeba krmítkem ala Zelený. Je to míň krámů do baráků.
Plemenáče mám na 6 rámků. Protože tuto velikost rozdělením nástavku nedosáhnu.
ALe oplodňování je nejlepší ve 4dnech. Protože je šance 50%, tak pokud to někdo nechce točit několikrát se to dá rovnou rozšířit na 4 rámky. Plemenáče používám tehdy, když je v některém nástavku velká úspěšnost, tak jednu matku odeberu i s plásty, posílím trochu (přijde o létavky) a plemenáč dám stranou.

Karel

Otevřené drátěné dno za chladného počasí není u oplodňovacích včelstvíček takový problém, jak by se na první pohled mohl zdát. Ztráta tepla spodem není až tak významná, že by se to nějak znatelně negativně projevilo ( snad s vyjímkou zvýšené spotřeby zásob ). Důležité je dobré uteplení oplodňovacích oddělení shora a ze stran. K tomu účelu poslouží klasické víko s vnitřní polystyrénovou uteplivkou a uteplující přepážky ( z obou stran jednotlivých oddělení vložené! ). Nástavek jinak může být bez uteplení ( klasický tenkostěnný ).

Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení. Průběžné prohlídky oplozovacích nástavků a případné korektury v období snubních proletů matek je ztráta času a zbytečné rušení včel, které může vést i ke ztrátě matky ( zalétne do cizího oddělení ).

Proti plemenáči nic nemám, ale je to dle mého soudu zase do jisté míry jednoúčelová věc. Avšak na rozdíl od oplodňáčků se dají využít i na něco jiného ( např. jako sádka, odkládací bedýnka ). Přesto jsem raději zvolil nástavek, jako víceúčelové zařízení.

S pozdravem...M. Václavek

Kolikrát za rok je vhodné použití formidolu a kdy je nejúčinnější?

Kolikrát je možno užít během roku k léčření formidol a kdy je jeho použití nejefektivnější ?

Víte zajímá mne hodnocení různých fragmentů ve včelařství.

Také jsem mimo téma naskenoval ze skript zajímavý přehled vývoje včelího vajíčka. (dočasný odkaz: http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=848:prehled-casoveho-vyvoje-vceliho-vajicka&catid=55:skeny&Itemid=56 )

V citaci na výšeuvedeném odkaze jsou fáze vývoje vajíčka v hodinách od položení. Velikost jako taková bude důležitá, jestli se vezme v úvahu kvalita vývoje včelího vajíčka a to i podle toho, že se v posledních hodinách uvádí i začátek vývoje pohlavních orgánů - při vývoji u matky tedy důležité.

Jestli by byl někde tedy prokázaný postup, podle kterého se dociluje vyšší hmotnosti, tak by mne to opravdu zajímalo a zaněj komukoli předem děkuji.(pokud možno v češtině, ale není to podmínkou)

Říci, že se strčí matka do izolátoru a ona bude automaticky po nějaké "regeneraci" (co to má pro matku znamenat?) klást "vejce jako Brno" je jako pohled na med, který se musel přeci nějakým způsobem vytočit.

Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností.

Možná by to mohlo znamenat lepší přehled nejen pro mne, ale také obohacení takového tématu zde na Diskuzi .Díky.

..........
Josef Křapka, al. Pepča: >Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek.<

Volání o pomoc........ Nejsem tak domýšlivý, abych si myslel že to byl dotaz určený mým malým zkušenostem v tomto oboru. Také já volám, někoho kdo má více informací a zkušeností, a touto problematikou se vážně zabývá delší dobu. Rozhodně jde o zajímavé téma.

Přítel Pazderka napsal:
"Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností".

Kdybych poradit uměl rád bych poradil. Ale velikost vajíček je patrně velice relativní. U každé matky se může lišit a bude patrně záležet i na věku, zdravotním stavu, ročním období na fiziologických možnostech, genetických vlastnostech té které matky. Je také otázkou, zda matku izolací v produktivním období nepoškodíme (to je také pouze akademická otázka). Mohu pouze říci, jak jsem již dříve podotkl, že po izolaci se mi pouze n ě k t e r á vajíčka zdála větší. Nezjistil jsem prakticky žádný rozdíl mezi matkami odchovanými z těchto vajíček a vajíček matky, která v izolátoru nebyla. Jsem pouze včelař bez potřebného laboratorního vybavení. Nemohu vážit ani měřit. Mám k dispozici pouze subjektivní pocity. Věřím ale tomu, že je-li panenská matka odchována z dobrého genetického materiálu od zdravé matky a dobře ošetřována, dojde-li v optimálním čase k oplodnění kvalitním trubčím spermatem, je reálná možnost, že odchováme kvalitní výkonnou matku. Proto jsem prohlásil, že mne velkost vajíček již netrápí. Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. Myslím, že by to zajímalo nás všechny, drobno i velkochovatele.
Pepča

Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. J.Kŕapka

Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov vyberá tie najväčšie vajíčka, pretože vie, že z týchto vajec za pomoci kohúta bude aj potomstvo zdatnejšie. Síce ani tieto nebudú znášať pštrosie vajcia, ale väčšie môžu byť.

Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů
než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí
Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5
matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl
starší matky ( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lum?r Bo??k
Sent: Tuesday, January 22, 2008 9:39 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spad rozto??

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a
přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně
i
přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Přítel Turčáni napsal:
"Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov..."

No dobre. Toto viem aj ja ...
Máte pravdu. Kuřice na počátku snůšky skutečně snáší menší vejce. Nosnice poté snáší vejce různé hmotnosti. Někdy i dvoužloutková. To ale není náš problém. Za obrazné srovnání slepičího a pštrosího vejce se omlouvám. Nebylo to míněno jako výsměch. Neměl jsem to dělat.
Pepča

Formidol lze používat i opakováně tj. 2x v době kdy jsou ještě medníky a kontaminace nepřekročí povolenou hranici kyseliny mravenčí v medu. Při opakováným nasazení tj. 2x jsou výsledky srovnatelné s Gabony, které nelze používat v době kdy jsou medníky. Toto stanovisko má ing. Veselý a snád žádný včelař se nenajde, který by mu chtěl oponovat v jeho názoru.

V první řadě je si třeba uvědomit, co po stránkách chci. Jestli jen neměnnou
statickou presentaci, která říká "já existuji a jsem tam a tam" nebo jestli
tam budou statické články typu "co se teď v zimě stalo na mém stanovišti"
nebo jestli má být na stránkách i nějaká živá diskuze případně má být
vytvořen okruh autorů nebo jestli chci přes internet třeba prodávat med. Co
se týká umístění stránek v internetu na ty nejjednodušší úplně stačí
doménové jméno a hosting zdarma, na ty střední se za doménové jméno a
hosting zaplatí od 500 do 1500 za rok, internetový obchodu je nejdražší.
Co se týká znalostí , minimum jsou principy statických html souborů, potom
styly, principy vkládaných javaskriptů, principy PHP. Ale taky jsou k
dispozici programy, některé i zadarmo, kde se dají stránky vytvořit prostým
vkládáním objektů, textů a fotek a jejich upravování podobně jako ve Wordu.
Je to velice široké téma a je k tomu hodně knih pro začátečníky i poměrně
dost materiálu na internetu, stačí jen vyhledat hesla HTML, tvorba webů,
javascript, vytváření stránek atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 17, 2008 12:42 PM
Subject: vlastní stránky


> Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních
> stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Míro tak ten email nedorazil.Nechal sem si včera poslat jeden pro kontrolu a schrámka mi funguje normálně.Zkus to na hudyny/=/email.cz To už by neměl být problém. Dííík.
Zdraví Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Přepážku zatím nepoužívám. Chovám matky v celém nástavku a celý ho přidávám na včelstvo. Ale pokud se použije přepážka a v jednom oddělení dojde ke ztrátě matky, jednoduše se přepážka vytáhne a včelstvíčka se spojí.
Oplodňáčky mají opravdu cenu jenom pro chovatele matek. Ještě jich mám několik doma a matky v nich nechovám. Dalo by to i větší práci. Budu je muset prodat.
Tonda

>Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení.

Konečně větší mráz, ale jen 17.2.08 v 7 h. -12°C. Ve včelíně byla teplota v úle 6,3°C, tam by se mráz projevil až po delším období nízkých teplot. Venkovní úly bez uteplení, skleněný podmet ukazoval -4°C a v úle kolem hroznu včel -1°C. Prostor do kterého se budou včely rozšiřovat je ošetřen mrazem...
Proč to sleduji? Mráz dovede škodit, ale i pomáhat. Jen se naučit tu jednoduchost využívat!

Ano, ale je to dvojí manipulace s nástavky, tedy větší pracnost a tím vyšší náklady. Pro toho období by mohlo být lepší použití desek MiteGone nebo odpařovačů na KM. Ale zde je zase nutná manipulace s KM při plnění a také ani jedno není schváleno pro použití v ČR.

Při chovu NN úlech je asi jednodušší a logičtější použít na tvorbu oddělku s vloženým matečníkem celý nástavek. Použití přepážek připadá v úvahu spíše u vyšších rámků.

Myslíte něco jako stébník? Rozdíl je ten, že budete udržovat stabilní teplotu pod bodem mrazu? Třeba v doledovaném pivovarském sklepě, nebo chladicím voze /kontejneru/. Hezká úvaha, ale dnes je vše o efektivně vynaložených nákladech.

Pepíno tak jsek to poslal znova.Můžu to zkusit poslat ještě po částach.Míra

Poslal jsem to seště po částech na čtyři mejli.Míra

i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
Pepan

forminol, gabon, fumigace, aerosol vše podle návodu výsledek 0 - Kroměřížsko

No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček Pepane.
.........
Pepan:
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
i tak
i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<

Míro moc díky za fotky. Dorazili dnes po třetí hodině,ale ja se dostal ke kompu až teť.Jsou tam vidět detaily které mě zajímali.Celkem mě překvapilo lepení (tavení) mezistěnek na horní loučky na placato (asi je to bežné jen já sem to jako vždy nevěděl) nemusím aspoň drážkovat pro proužky mezistěnek.Ještě že tahle konference existuje.
Míro moc díky Pepíno

to me pripomina jednu pisnicku kde se zpiva: Máš-li HO malýho
nezoufej, strč HO do úlu, zabouchej .....




Josef Křapka napsal(a):
> Odposťte mi také,
>
> Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.
>
> Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého
> remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za
> manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.
>
> Pepča
>
>

No tak vidíš.To mě ani netrklo že jsem ty proužky nalepil asi blbě.Já stavěl podle toho co jsem vyděl a ten člověk od kterýho jsem to okopíroval mi řek-no a nahoru nalep proužek mezistěny a je to".Tak sem to asi pochopil špatně.Dělal sem ještě další čtyři oplodňáčky ale ty mají tu krmnou komůrku vzadu,to abych nemusel pracně dělat ten tunýlek.Posílám ti jejich fotku ale jen ze předu.Můžu udělat i detajly a poslat je taky.Druhá fotka je prosklenej nástavek kterej si chci dát na zahradu pro potěchu oka.Ten první oplodňák je ze sololitu s uteplením,ale tydle další jsou jen z prken tloušťky asi22mm.Je to snažší a včelkám to asi vadit nebude.Míra

Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté medy a u spodní loučky je med vždy tekutější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> ----------------------------------------
> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček
> Pepane.
> ........
> Pepan:
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> i tak
> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>
>
>

Paráda přilítli mi obě fota.Ten prosklený nástavek je bezvadný. Já mám nekolik nástavků prosklených jen ze zadu ale ještě jsem je nepoužil.Čekají na letošní sezónu.Několik pantíků si nastříhám podle šablony z plechovek jak radí R. Polášek. S těmi proužky mezistěn naležato je to dobrá dostávačka,myslel jsem že jich včelky chytí a budou mít základ pro plástečky.(třeba jo možná jste oběvil novou jednoduchší metodu)
Zdavím a dííík Pepíno

http://cz.iq-test.eu/?d=7736

Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.

Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní loučky někde 100 - 120 mm od středu.

Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu. Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu znovu.


........
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>Re: i tak (27442) (27444)
>Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní loučky je med vždy tekutější
>
>Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
>> Předmět: Re: i tak
>> Datum: 18.2.2008 17:45:28
>> ----------------------------------------
>> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
>>zůstane u spodních louček
>> Pepane.
>> ........
>> Pepan:
>> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>> i tak
>> i tak jde zvýšit prodiktivitu
>> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>>
>>
>>

Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém

Prepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 11:27:32
> ----------------------------------------
> Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá
> k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.
>
> Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s
> pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní
> loučky někde 100 - 120 mm od středu.
>
> Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska
> bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu.
> Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu
> znovu.
>
>
> .......
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >Re: i tak (27442) (27444)
> >Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní
> loučky je med vždy tekutější
> >
> >Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
> >> Předmět: Re: i tak
> >> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> >> ----------------------------------------
> >> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
> >>zůstane u spodních louček
> >> Pepane.
> >> ........
> >> Pepan:
> >> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >> i tak
> >> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm>
> >>
> >>
>
>
>
>

Já spíše vidím, že hlavně pro malé včelaře se pro řekněme 4 nízké rámky v jednoduchém koši dá vytvořit velice úzký a tím skladný medomet. Když je ještě poháněný elektricky, s naprogramovaným průběhem rychlosti otáčení, a to v nějaké zjednodušené verzi není zas tak velký problém, to se dá udělat klidně i mechanicky. Včelař může sledovat medomet jen očkem a zatím odvíčkovávat, tak produktivita je i tak velká. Ale hlavní jsou podle mně pro malého včelaře dneska malé rozměry příslušenství, které musí skladovat. Stodoly a podobné velkorozměrové skladovací prostory již dnes v běžném hospodářství nejsou a příparavna speciálně pro včely se vyplatí jen většímu včelaři. Malý včelař potřebuje skladovat příslušenství jen někde ve skříni a teprve když třeba vytáčí, tak ho vytáhne někde do kuchyně nebo podobného prostoru.

Můžeš to být doplněno o průměr toho radiálního koše měřeno od horní loučky k protější horní loučce a výšku rámků, které se v tom radiálu vytáčí? Ty časy a přibližné otáčky podle by také nebyly zbytečné zmínit.

.......
Pepan:>Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém <

Tak jak vám to dneska lítalo?U nás 580m.n.m.bylo deset stupňů a včelky lítali a nosili vodu.Pyl jsem tentokrát žádný nevyděl.Zdraví Míra

Unás je 500m a protrhlo se to až večer

Když je radiál provedený z běžného 4 rámk. medometu, vejde se do něj až 18 polorámků. Otáčky tak do 35o, řepka je venku do 5 min, lesní klidně i 12 min. Přijde li melecitoza tak je to průšvih a musí nastoupit tangenciální. Já mám průměr 80 na 22 plástů a nestěžuji si. Známý má průměr cca 1,5 m. a vytáčí 39 x 30 také v pohodě. Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy nevyzkoušel.
Zdraví R. Stonjek

Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A nevytahuj tu něco o pomluvě jo?

Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko dosáhleš lepší.

Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal na tekutější konstelaci? :-))

Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele - středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350 ot/min.


.............

>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>i tak
>i tak jde zvýšit prodiktivitu
>http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
>Pepan
.....
>Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
>R. Stonjek

I když to nevytočíš do sucha přece o nic nejde musíš jim něco nechat a ne být nenaž.......

A toto je ještě lepší
http://www.scienceinafrica.co.za/2005/september/honeyextractor.htm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 21:07:40
> ----------------------------------------
> Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli
> souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A
> nevytahuj tu něco o pomluvě jo?
>
> Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko
> dosáhleš lepší.
>
> Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal
> na tekutější konstelaci? :-))
>
> Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele -
> středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se
> odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350
> ot/min.
>
>
> ............
>
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >i tak
> >i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
> >Pepan
> ....
> >Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
> >R. Stonjek
>
>
>
>
>

Když jsem četl o tom bicyklu, tak jsem si myslel, že tím to budou pohánět, a oni jsou tak "přízemní" , že to honí vrtačkou. Škoda , že jsem tenhle článek nečetl před rokem. Nekupoval bych nerez medomet a místo něj raději sud od hnojiva. Konečně bych byl světový. :-)

http://www.represents.tym.cz 7. nejlepší tým v ČR potřebujeme sponzory na herní servery prosím prosím :( napište nám ICQ => 403600112 děkujem celej tým ;)

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a přítom neláme voští, tak proč ne.

Milý Gustave, co kdyby jsi si nechal udělat CT hlavy? Něco ti tam nefunguje jak má a tomu také odpovídá tvůj příspěvek. Ocituj mi prosím ty pomluvy. Někdo položil pár jednoduchých otázek ohledně rad. medometu a já mu na ně stručně a jednoznačně odpověděl, protože ho doma mám a používám a jsem spokojen a zdaleka nejsem sám. Ťo že tento medemet je občas zkritizován není nic nového a výtky jsou jak z výzkumáku, tak od výrobců aj. Takže nožní svalstvo jde i posilovat jinak než si pořád vyskakovat jak čertík Bertík. Zdraví R. Stonjek

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru.
------
já si mlhavě pamatuji F=m*r*omegaNadruhou omega je uhlová rychlost = 2pí*n n (ot/s)


ale už je to dávno, možná se to změnilo. pořád samá reforma :-))
Karel

Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu? Myslím si,že zanedlouho nám nastanou jiné starosti ohledně včelařství,Tobě velké a tomu
dotyčnému malé , ale on je bude mít také za velké z pohledu svého. Jak to budeme řešit do budoucna,jak se budeme o své včely starat nejlépe v budoucnosti a jak to umíme již od dávna asi nebude stačit.Taky úly které se v našem teritoriu za těch posledních řekněme 100 let vyskytují a dodnes v nich včelaři včelařili to nebude jejich vina.Kdysi platilo rčení,že když je snůška,tak to včely donesou med třeba i do bačkory.Věc je natolik vážná,že kdo to podceńuje a dělá si z toho srandu,píše nesmysly do této konference , měl by si uvědomit,že je třeba něco dělat a nespoléhat se že to někdo vyřeší za nás.
Mnoho včelařů bylo optimisty a smích je pomalu přechází...

No jestli se někomu uleví a jiný se pobaví?

Já se snažil rozvést diskuzi okolo medometu, který je předělán na 440 mm průměru z tangenciálu pro 3 rámky na paralelně radiální pro 6 rámků jako kombinace dvou variant. Vidím takové řešení jako paskvil nehledě nato, že sám (pro Stonjeka) pracuji na mém druhém radiálu na 50 rámků pro sériový provoz.(jeden plním, druhý se točí)

Mám tu i konstrukční řešení pro takový průměr 440 mm jako přesný návrh, který jsem chtěl uveřejnit, ale musím nato CT. :-)




........
>Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu?<

V ZO Ronov jsou výsledky horší než vloni. U mne po jarním léčení, gabonech v podletí, 2 fumigacích a 2 aerosolech (Varidol a M-1 AER) v zimě je průměr 3,5 roztoče na včelstvo a musím léčit na jaře znovu. Stejně bych přeléčil, ale takhle se jich nezbavím. Ztráty mám asi 80 %.
Tonda

>Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5 matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl starší matky
( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

Tento týden (asi zítra) očekávejte krátkodobý výpadek webového rozhraní konference. Bude se totiž fyzicky stěhovat server (na jiné místo v Praze), na němž web konference běží.
Nepropadejte panice. Výpadek by měl trvat jen po dobu přemísťování mašiny, tedy snad nanejvýše hodinu.

Za problém se omlouváme a prosíme o pochopení.

J.P.B.

Je úměrná poloměru. Jste lepší chemik, včelař, ... než fyzik. :o)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 20.2.2008 08:48:03
> ----------------------------------------
> Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou
> poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže
> odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a
> přítom neláme voští, tak proč ne.
>
>
>

situace poletošní zimé

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

priprav si 20 kg cukr moucky / krystal je nevhodny /. Potom rozpusti tie dva
v konferenci dne 3.6.2004 18:41 bylo doporučeno:
kg medu v 2L horucej vody a zalej tym cukor. Za cca 14 dni to pekne prejde a
mozes cesto pouzit.
Je tu mensia spotreba medu ako pri klasickej vyrobe a hlavne sa nenarobis.
Pri klasickej vyrobe sa miesali 3 kg praskoveho cukru / moucka / s 1 kg
medu. Je to dost narocne na fyzicku pracu. Cesto je hotove asi za 1 - 2
hodiny.

-----Original Message-----
From: On Behalf Of M?ra P.
Sent: Wednesday, February 20, 2008 6:29 PM
Subject: Testo

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů
při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
Pepča

Zkuste napajedlo, které se rozlévá do omezené nízké nádoby (2-4cm) s porézními plochými kameny. Kameny asi odpařují vlhkost a taky poskytují bezpečnou přistávací plochu, jako ten hnůj. Ty kameny u mne zabraly ze dne na den. Před tím nula.

...Čím to je, že včelám hygiena,..., nechutná.

Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Já mám v plánu udělat napajedlo ze sudu z kterého bude pomaličku kapat voda na korýtko z prken.Vyděl sem to u někoho na stránkách.Mělo by jim to vyhovovat.Míra

No, taky už je to dlouho, co jsem ty vzorce poslouchal v škole.

Kdysi jsme měli napajedlo, voda kapala na desku s mírným sklonem, v desce byl vyřezán cikcak kanálek o hloubce několik milimetrů. Jde to vyřezat poměrně dobře i ostrým nožem, když se deska ponoří na nějaký den do vody, mokré dřevo je měkké. V současné době by byla možná lepší nějaká frézka nebo úhlová bruska. Dúležitý je výběr kvalitní desky, aby vydržela co nejdéle bez praskání, deska by taky měla být spíše úzká, široká praskne podstaně rychleji.

Přátelé, to vše je velice hezké. Vše toto bude fungovat, pokud v blízkosti nebude nejaké hnojiště. Domnívám se, že hnojiště je za a) teplejší než jakákoli voda v napajedlu a za b) močůvka obsahuje pro včely atraktanty, kterým prostě neodolají. V minulém roce manželka zakoupila a použila do truhlíků na pelargonie zeminu přímo určenou pro pelargonie. V těchto truhlících bylo náhle plno včel a aby se dostali k vodě tak se do této zeminy i zavrtávaly. Moje s láskou vybudované hygienické napajedlo, prkénko s cikcak drážkou a napájené ze sudu s pomalu kapající vodou, krásně osluněné nekompromisně opustily. Tato zemina patrně obsahovala látky, které včely vyhledávají. Zeminu určenou pro jiné rostliny včely ponechávaly bez povšimnutí. Pohrdly také napajedlem zhotoveným ze čtyř čtyřlitrových lahví s prosakovacími víčky. A to jsem jim ty lahve natřel černou tabulovou barvou, aby se slunce mělo kam opírat. Závidím jednomu známému, včelaři na Tanvaldsku(nmv 450 m), který na kozy položil jednoduše smrkovou krajinku, přivázal k ní hadici a napájí toto zařízení pramenitou, studenou vodou. Včely se mohou strhat při návštěvách jeho napajedla. Ale v nejbližším okolí žádný zdroj vody, ani hnojiště není.
Zkoušel jsem, jak zde poradil PavelT, v tenké vrstvě oblázky, šotolinu, dokonce jsem zakoupil v potřebách pro "domácí mazlíčky" i lávové kameny a nic. Ale v rezavém sudu se zbytkem ztvrdlého asfaltu na který děti naházeli částečně písek a kam napršelo troch vody "to jóóó" to jim šmakovalo. Ale letos na ně vyzraju. Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce uzmul kus tmavé bavlněné tkaniny. Napaječka funguje po technické stránce bezvadně. (Ostatně to ty předešlé také.) Tkanina jako knot krásně saje vodu a při doteku je znát, že je vhká. Slunce ji snad ohřeje na dostatečnou teplotu. Včely budu lákat osvědčeným způsobem. Na med. To by v tom byl čert, aby včely ten med nezbaštily. Kde je hygienicky nezávadná voda tak budou vědět. Ale to sousedovo hnojiště, to hnojiště, to hnoji.......
Pepča

Napajedlem se nezabývam to už mám zasebou.Destruktor to je problém k zamyšlení.

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.

S napáječkami je to dle mé zkušenosti přesně tak. Včely obětavě absolvují i
v nepříznivém počasí cestu k močůvce, vytékající z hnojiště cca 500m
vzdáleného, všemožných typů napáječek si všimnou jen ojediněle.
Kamarád z Domažlicka mi před lety sdělil černě humornou historku, jak díky
včelám zjistil, že má cukrovku.
Při práci na zahradě občas chodil vykonat malou potřebu do vlhčího rohu
zahrady ( stále stejného), protože na WC to bylo pro jeho bolavé nohy
daleko. Po nějaké době si všiml, že na to místo se slétají včely a vydatně
ssají z vlhké půdy. Protože taková vlhká místa na zahradě měl ještě dvě a na
ně včely nelétaly, usoudil, že to má spojitost s jeho močením.
Po jedné z běžných návštěv u lékaře odhalili, že má cukrovku.
Bez včel by to možná zjistil mnohem později, až by příznaky byly vážnější.
Na mé odpadní tekutiny zatím nelétají. Neberte to prosím jako návod a
náhražku odborného vyšetření, jen jsem si na to v souvislosti s tématem
vzpomněl. I můj kamarád to rád přidává jako jednu z humorných historek,
dokládající laikům, co všechno to nádherné společenství hmyzu dokáže.

Ale ještě k tomu hnojišti:
Zatím jsem se v literatuře nikde nedočetl, že by hnojiště mohlo být zdrojem
pro šíření včelích nemocí. Včely si z odtékajícího roztoku přefiltrují
rozpuštěné dusíkaté látky, stopové prvky a pod. Jejich pohled na hnojiště
netrpí lidskými předsudky.

Hnojiště je jen hromada rostlinných zbytků plných prvků celé Mendělejevovy
tabulky a intenzivně pracujících mikroorganizmů.

Josef Kala

Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.
--------
Pokud mohu ze zde uveřejněné odpovědi šéfredaktora soudit, tak redakční rada článek doporučila k publikování v MV, ale někdo si všiml, že stejný článek vyšel již ve Včelařství.
To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytišěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel

ale už je to dávno, možná se to změnilo, pořád samá reforma

Taky si to už moc nepamatuji, ale podíval jsem se do učebnice fyziky a tam píšou, že uhlová rychlost omega = 2*PI*n, kde n jsou otáčky. Pro stejnou odstředivou sílu na vnitřním poloměru jako na vnějším platí. F= r1*n1 na druhou =r2*n2 na druhou. Z toho vyplývá, že pokud chceme dosáhnout stejné odstředivé síly na vnitřním poloměru jak na vnějším, musíme zvýšit otáčky n2 = n1* druhá odmocnina (r1/r2). Příklad: pokud máme vnější poloměr 200 mm a vnitřní poloměr 50 mm, pak musíme zvýšit otáčky dvakrát. Lze toho ale docílit, aniž bude medomet vibrovat? Pokud ne, tak musíme prodloužit dobu vytáčení. Kromě druhu medu, bude tato doba záviset i na teplotě plástu a proto hned vytáčet, nebo dát plásty do termokomory. Mám také dva podobné medomety a hned bych se tím více zabýval. Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.
Zdravím. H.

Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a na slunci se dobře ohřívá.

Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne. Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly. :-)

Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde, kde je suchopár, je to jiné.

Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak včely létají jinam.

Lze použít v podstatě jeden princip a tím by byla mezistěna, buď s dvěma měděnými vodiči po stranách mezistěny a s nějakou (uhlíkovou) složkou, která bude po zapojení plodiště ke zdroji el. energie rozvod přes spodní stranu oušek a zavěšením nebo hřebeny zabezpečovat (lineární, nelinenární) zdroj tepla.

Nebo druhá varianta by byla opět o teple ze dna buněk, ale šlo by nějakou odobnou inovaci první varianty. To už zveřejňovat nebudu.

No není to na patent? ;-)
......
Vorja: >Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.<

Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> ----------------------------------------
> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> Pepča
>
>
>

Dnes se také stávají oblíbeným místem pro včely bazény na kopání Voda se v nich ohřívá kvůli čistotě vody se tam dává velké množství chemikálií a nám se to pak klade za vinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 22:59:17
> ----------------------------------------
> Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají
> vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a
> na slunci se dobře ohřívá.
>
> Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý
> hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne.
> Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly.       :-)
>
> Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř
> povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské
> oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde,
> kde je suchopár, je to jiné.
>
> Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk
> popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují
> hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak
> včely létají jinam.
>
>
>

to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
špičku nože do 4l sklenice?

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Napajedlo
>> Datum: 20.2.2008 19:24:28
>> ----------------------------------------
>> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
>> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
>> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
>> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
>> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
>> Pepča
>>
>>
>>
>>
>
>

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytištěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel
Ve Včelařství vyšla jen ukázka, ale nejsou všichni tak dobří, že to podle ní vyrobí. Vy možná ano.Věta v žádostech je jasná. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Ještě se nestalo, že bych odmítnul pomoc, ale všechny žádosti pro kontrolu zde nebudu prezentovat.
B.V.

Máte pravdu. Asi tak na špičku nože do 4-litrové sklenice. Se solí se musí opatrně. Pro včely je jedovatá. Do sklenic se doporučuje hlavně proti tvorbě vodních řas, aby se voda "nekazila". Nezaznamenal jsem ale, že osolením by se zvýšila atraktivita vody pro včely.
Pepča

Já už se napajedlem taky nezabývám. Na zahradě mám na osluněném místě dvě malá zabahněná jezírka s lekníny, včely na vodu chodí tam. Loni byl taky poměrně velký nálet včel na vědro, kde jsem měl rozšmelcovanou papírovinu s uhelným prachem na výrobu briket. Vedle nečistot v té vlhkosti to bylo možná proto, že hmota charakteru bláta byla výrazně černá a na slunci se intenzívně ohřívala.

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle, takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů, ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.

Já napajedla nepoužívám 20 m od včelnice teče potok

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 21.2.2008 02:14:16
> ----------------------------------------
> to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
> špičku nože do 4l sklenice?
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do
> napajedla přidat také čistá voda je chladnější
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> >> Předmět: Napajedlo
> >> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> >> ----------------------------------------
> >> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> >> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> >> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> >> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> >> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> >> Pepča
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Včely vnímají světlo v jiném světelném spektru a proto to nemá na ně žádný vliv skleněné úly se dělají jen za účelem bádání nebo jako demonstraci života včel.
K jejich výrobě stačí jakákoliv základní konstrukce zatepleného úlu a místo izolace vsadit sklo a uzavřít dvířky

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit.
> Datum: 21.2.2008 09:43:35
> ----------------------------------------
> Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné
> okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela
> použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné
> víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být
> masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci
> tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle,
> takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů,
> ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším
> výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně
> izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.
>
>
>

Radim:
na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo ...
-----
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.

Karel

Včely nevidí záření blízko k infru, to znamená červenou část spektra, naopak proti člověku vidí dál k ultrafialovému, to znamená ještě asi jednu další barvu za modrou. Shodně s člověkem vidí zelenou, žlutou a modrou. Sklem prochází přirozeně všechny viditelné barvy spektra, jinak by nebylo pro nás čiré, z hlediska včel jím obvykle neprochází UV světlo stejně jako průhlednými plasty, z hlediska včel je tedy sklo zabarvené, ale světlo jím prochází. Proto může sklo průchodem denního světla život včelstva ovlivnit. Dělaly se pokusy s cílem průhledným okýnkem přinutit včely vyletovat ráno dříve a končit let večer později, výsledky asi nebyly výrazné, protože se to nijak nerozšířilo.

Co se týká praskání skla, dá se podle mně omezit, když nebude v okýnku napevno, třeba kraje skla nebudou těsně na dřevo, ale bude tam vůle. Sklo se uchytí do dřeva třeba klasickými plechovými trojúhelníčky, jak to dělají sklenáři a mezírky potom včely utěsní propolisem, který je dostatečně měkký, aspoň v létě.

Jak tak uvažuji, kdybych dal sklo do svých nízkých jednostěnných nastavků, asi bych s praskáním problémy neměl. Jsou sešroubovány 12 vruty délky 70 a ty drží tvar úplně napevno. Ve svých dvoustěnných nastavcích by asi problém byl, ty jsou sbíjeny hřebíky a docela dost při manipulaci "pracují".

www.elf.cz

mam takovy dotaz ohledne koreni v medovine jestli nechat v prubehu kvaseni nebo ne dekuji za odpoved z pozdravem vasnivy vcelar

Někteří autoři zapomínají, že hlavní požadavek na napajedlo je hygyena tzn. zabránění setkávání se včel a spor Nosemy. Dotkne li se včela zadečkem něčeho studeného, během okamžiku se vykálí a už tu na napajedle máme problém. Ten bude letos zvl. aktuální, protože lze předpokládat že u plno slabších včelstev bude s touto nemocí problém. Kdysi před lety mě jeden velký včelař přesvědčil, že nejlepší napajedlo je žádné. Od těch dob co jsem všechny popisované nesmysly zrušil jsem neviděl zvápenatěnou buňku a o pokáleném rámku si pouze čtu. Na výnosech to nebylo znát, spíš naopak.

Honzo! Zkus si přečíst poslední číslo MV, kde autor popisuje přípravu zákvasu bez vaření a příchutí, kdy uvádí, že koření slouží pouze k tomu, udělat z nepitelných srágor něco lepšího. To je i můj názor. Po všech pokusech a spoustě vylitých ....... zásadně nic nevařím a nic tam nepřidávám. Další zásada i jeho, vyhnout se obloukem Dolským kvasinkám, které svojí vitalitou na nesterilizovaný zákvas nestačí. Vyzkoušej a budeš pořekvapen skvělou chutí. Též za přísp. 70.9 Zdraví R. Stonjek

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265 hlasujte pro Dominička.

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265

Zkoušel už někdo napajedlo uveřejněné ve Včelařství 9/2007
Je to hygienické jednoduché,levné a víceúčelové .Jen místo soli bych použil propolisovou tintúru.Jednu lžíci na čtyři litry.Zdravím

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
B.V.

Zdravím přátelé,
bohatá výměna zkušeností kolem napajedel mě nutí přispět troškou do mlýna. Stranou stanoviště mám starý smaltovaný pekáč ca. 25 x 30 cm z pečící trouby naplněný vrchovatě říčním pískem různé frakce. Voda z hadice je zavedena dovnitř pískové náplně. Vzhledem k délce hadice vtéká do toho "pískoviště" docela prohřátá a "pískoviště" bývá hustě obaleno nosičkami vody. Některé sají na vyvýšeninách, tedy relativně náročnější výkon, některé přímo z míst kde je volná hladina vody. Výtok z toho pekáče je ještě vylepšen knoty ze samozavlažovacích truhlíků Lebiš, které bývají také holkami přímo obaleny. Po čase, když se začne tvořit na povrchu písku zelená řasa, tak se prostě shrne a nasype se nová vrstva čerstvého písku. Včely napajedlo hojně navštěvují, přestože o ca. 40m dále mají rybníček, tzv. kačák, který jistě nabízí nápoj s kvalitními přísadami, jak již zde bylo zmíněno.
Jakub

Ty dna jsou skutečně průhledná úplně. Jsou nějaké výsledky zkoušek o tom,
jestli průhledné sklo nějak znatelně zvyšuje aktivitu včelstva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 21, 2008 9:33 PM
Subject: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit.


> Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?
>
> Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na
> www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky
> vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se
> tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
> B.V.
>

Zdravím přátelé,
nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
měli a jaký živný substrát se používá?
děkuji Slávek.

Já mám právě taková okénka na zadní stěně nástavků a bez nich by to prostě nebylo ono. Nástavky jsou - 2 rámy, mezi nimi polystyren a zvenku palubky, ze vnitř latičky. Sklo stačí i tenké, jen nesmíte nástavek upustit a také při opalování musíte na sklo dát pozor. Na skle je opět namáčklý polystyren s tkalounem pro snazší vyjmutí a dvířka.
V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne , protože jejich včelky jsou za jednoduchým prknem a aby nezmrzly musí pálit i 20 kg cukru.

nebo prostě jenom hřebíčky, jinak malou rozměrovou vůli tu opravdu doporučuji.

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=241

Jinak nakultitvovat mor je obtížné. Jde to, ale musí to být ve spojitosti s jinými na larvární hmotě. Někde bych našel i receptury.


.....
>Zdravím přátelé,
>nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
>měli a jaký živný substrát se používá?
>děkuji Slávek.

V roce 2007 vyšla publikace "Mor včelího plodu, pohroma a obnova" v té se dočtete jakým způsobem to lze zjistit na včelnici, ale toto zjištění je pouze informativní pro Vás. Nedokáže to na včelnici určit se 100% procentní jistotu nikdo. Dále je nutné laboratorní výšetření, které provádí VÚ a je nutné se domluvit co se tam má poslat. Vzorek ze 25 včelstev je v hodnotě asi 520.- Kč včetně DPH.Tento rozbor asi těžko dokážete doma udělat na rozdíl do VD, kde stačí obyčejný stolní olej.
Jinak běžné diagnostika - základní se popisuje mj. v učebnici "Včelařství Veselý a kolektiv" a v mnoha dalších publikacích.

V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne. Kozlík

Už som to raz vysvetľoval, za akých podmienok môže byť vyššia teplota v okolí zimujúceho chum,áča, vo vašom prípade na sklenom okienku vzadu úľa.
Na poznaní o vyhrievaní úľového priestoru mimo zimný chumáč neč nezmeníte, aj napriek vašej čerstvej skúsenosti s teplým sklom v okienku. Tento rozpor medzi tvrdením jednej skupiny včelárov (mladšia generácia) tvrdí, včely v zime úľ nevyhrievajú a druhou skupinou, ktorí tvrdia "včely v zime úľ vyhrievajú, pretože je len jedna pravda "VČELY ÚĽOVÝ PRIESTOR" v zime "NEVYHRIEVAJÚ". Tak prečo je za istých podmienok uteplivka npr.v zime TEPLÁ?

Je len jedno pravdivé vysvetlenie! Výraz "v zime" je zavádzajúci, pretože tenj pravdu nerieši. Vo vhodnej teplej zime zime, trebárs v januári- leden (ako to bolo vlani a tohoto rokui), môžu včely ošetrovať plod. Vyvíjajúci sa plod či v zime, na jar alebo v lete potrebuje TEPLO. V prípade plodu v larválnom štádiu, samotný plod vydáva do priestoru biologické teplo z plodu, ktorého ak je viac a ovplyvňuje, aj úľové prostredie. Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Vidíme to často na letáči, kde sú včely zoradené do útvaru v rade za sebou, hlavou do úľa a silno pohybujú krídlami.

Takže pravda je len jedna, včely uložené do zimného chumáča úľ nevyhrievajú, zubytočne nemrhajú energiou, úľ vyhrievajú len vtedy, keď sa včely starajú o plod a majú prebytok tepla. Teplota hranicu 35,6˚C v úli nikdy neprekročí, včely ju okamžite upravujú, aby neohrozila vývoj plodu.

Anton

Antone, máš pravdu , zase a to i kdybys napsal pravý opak, což se ti nakonec i povedlo. Ano není jejich úmyslem není vyhřát celý prostor úlu , produkují tolik tepla, aby jim nezachladl plod. Teplo vyrábějí spalováním zásob. Na tom se shodneme. Jen závěrečná interpretace se liší. Neizolovaný nástavek je nutí spálit zásob více, protože chumáč neizoluje dokonale. Ale rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že v lednu včely na letáku větrají , aby se jim úl nepřehřál, jak píšete. Proto asi se používají ty neizo-úly. Aby se včelky v lednu neuvařily . :-)

Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Anton

Kolega, túto vetu si prečítajte ešte raz a zistíte, že som písal o jari. Podstatné je, že sa slušne podebatujeme a o tom to je. Aj ja som dlho tápal v neistote a vyrovnal som s ním, až kým som neurobil vlastné pozorovanie a meranie teplôt aj v tých tuhších zimách. Musel som prekonať strach s otvárania úľov, ich vyrušovania, tieto rady som dlho vstrebával do seba z dostupnej literatúry. Anton

Promiň, to se omlouvám , já se bavil o zimě. Na jaře jak se oteplí , tak samozřejmě za okénkem necítíme nic.

No já nevím kolik to je let, nejméně 15, co VUVČ Dol uveřejnil výsledky měření tepelnými čidly a z toho vytvořené průběhy teplot v zimě a v předjaří v úlech. Vyšlo z toho, že pravdu mají í ti, co tvrdí, že včely úl nevyhřívají a taky i ti, co tvrdí, že včely úl vyhřívají, takže zhruba uprostřed. Ono to ani jinak vyjít nemohlo, pokud mají uvnitř úlů platit stejné fyzikální zákony a příslušné vzorečky jako vně úlů a v učebnicích. Já myslím, že diskutovat tady o tom je úplně zbytečné.

sámo, původně to bylo jen o okénku a jak je fajn jím včelky pozorovat. Folie na vršku je také dobrá, ale jen jako nouzovka , protože se vlastně koukám jen do horního nástavku.

Přátelé, zkusme se dohodnout. Podle mého názoru, a patrně se mnou budete spouhlasit, včely úl nemají v úmyslu vyhřívat. Včely vyhřívají pouze své těleso (chomáč). Teplo, které je naměřeno vně chomáče je teplo, které včelám unikne, je vyzářeno do prostoru. Jsou to ztráty, které postihují každý zdroj energie. Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan. Proto dnes po delší zkušenosti nepokládám za správné zimování s plným otevřením podmetu (zasíťovaného dna) se současně otevřeným horním očkem, jak zde někdo již dříve doporučoval. Studený vzduch, který nekontrolovaně obtéká zimující chomáč včel jej nadměrně ochlazuje. (Viz košnice, v letním období měli včely vykousánu v nejvyšším bodě dírku, používali ji též jako druhý leták, ta však před zimou byla zavoskována, jak praví historická literatura).
Pepča

Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan.
Dopsal bych za to ", dále čím je menší počet včel a čím je větší rozdíl mezi teplotou uvnitř zdroje a venkovním prostředím.
Miloš

V neděli jsem léčil nátěrem plodu a fumigací, byť jsem měl nález z měli 0 ks. Z deseti včelstev 2 začátkem zimy uhynula (opustila úl), zbylých 8 je ve dobré kondici. Nosema nezjištěna, po 12. hod. od fumigace spad 2,9 roztoče na úl. Plod od 0,1 dm2 do 1 dm2, trubčí buňky nezakladeny. Ve všech úlech přísun pylu.
Kolín 280 m.n.m

Bohužel, očekávaný výpadek se neočekávaně protáhl.
Server se přestěhoval v pátek k večeru, ale odmlčel se přes celý víkend. Vyskytly se totiž komplikace a kompetentní člověk nebyl k dosažení. Omlouváme se.

Teď už snad bude provoz bez problémů.

JPB

Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30 včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal). Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a varroa také??
Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických podmínkách bohužel stává brzdou.
Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
Tak čemu mám věřit.

Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.

R. Polášek

Dnes jsem překládal včely s posledního budečáku a plod ještě nevíčkovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2008 13:10:12
> ----------------------------------------
> Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem
> nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující
> víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30
> včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal).
> Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované
> oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
> V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev
> nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v
> životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
> Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu
> ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak
> uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a
> varroa také??
> Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických
> podmínkách bohužel stává brzdou.
> Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním
> jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se
> rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
> Tak čemu mám věřit.
>
>
>

já mám kousek tisy a tam byl taky hukot Jedni na mě zvonili , že se mi rojí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: jaro
> Datum: 25.2.2008 13:23:11
> ----------------------------------------
> Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
> z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
> bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
> hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

"Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce....."

U nás na severozápadě:
Včerá 19 stC ve stínu. Nádherný - přímo učebnicový hromadný prolet ze všech úlů. Dnes 13 st. ve stínu. Včely v plné práci, nosí pyl a u napajedla stojí ve frontě jako důchodci na banány. Sousedovi patrně vyschlo hnojiště. Je u nás dost sucho.
Pepča

Lehl jsem si na zem před úly a díval jsem se na cvrkot (včera i dnes), nádhera. Včelky létaly, jako kdyby to byl jejich poslední prolet. Co to s nimi udělá ? Myslím tím, když příjde špatné počasí, budou mít hodně plodu a bude mráz ? (Ne Děda).

V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února. Aleš

Behom dvoch dní som prehliadol 40 včelstiev, peľ včely prinášajú piaty deň. Do 20.2 boli dené teploty u nás nízke, vtedy som nachádzal len úplne malé plochy zaviečkovaného plodu. od 21.2 matky postupne akcelerujú s plodovaním v rytme množstva prineseného peľu.

Prekvapila ma však vysoká spotreba zásob, vo všetkých prípadoch včely spotrebovali zásoby len nad zimným chumáčom až po hornú latku. Je šťastím pre včely ale i pre včelárov, že denné teploty vystúpili nad 12 do 18˚C (nočná dnes do -3,5˚C u nás)), včely sa mohli z miesta zimujúcich včiel aj vodorovne do uličiek k zásobám, v opačnom prípade (nízke teploty) by bolo niekoľko včelstiev skončilo túto zimnú životnú púť pred bránami jari.

Aleš píše o prvej znáške, a to prínosom nektáru zo snežienok, ktorý ojedinele nachádzal v bunkách. No musím Aleša sklamať, to nie je prínos nektáru, ale prenos zásob z okrajových plástov do blízkosti plodu. Včely som nachádzal odoberať zásoby ďalej v medziuličkách, umožňuje im to vyššia vonkajšia teplota a biologické teplo.
Všetky moje včelstvá prezimovali (70), no v prevážnej miere sú skôr slabšie až slabé, no ak vydržia tieto mimoriadne teplé dni, ešte 5-10 dní, tak včelstvá od 13.3 do 28.3 značne zosilnejú. Potom to môže dobre dopadnúť.

Dotaz na pana V. Bernátka:

Používání skleněných den je pro mě novinkou. Jaké výhody přináší tento systém? Zatím mě nic důležitého nenapadá ( snad s vyjímkou jednoduché kontroly činnosti v podmetu ).

Nejsou včely v takovém dně dezorientovány při hledání česna ( včely při výletu z úlu jdou za světlem )???


Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek