Archiv Včelařské konference

Dotaz na pana V. Bernátka:

Používání skleněných den je pro mě novinkou. Jaké výhody přináší tento systém? Zatím mě nic důležitého nenapadá ( snad s vyjímkou jednoduché kontroly činnosti v podmetu ).

Nejsou včely v takovém dně dezorientovány při hledání česna ( včely při výletu z úlu jdou za světlem )???


Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Včera při proletu včel mě jedno včelstvo nevylítavalo. Rozdělal jsem jej a hrozen ztuhlých a již mrtvých včel byl 3 rámečky od česna. Některé byly ještě živé, ponecjal jsem je ještě v úlu. Čím by to mohlo být, zásob mají ještě dost.

Včelaři pozor! I když vyšetření zimní měli nebylo tragické, odebraná měl do 20.10,2008, tak po plošném ošetření ZO to tragedie je. V neděli 24.2. při teplotě okol 19 jsme celá organizace provedli nátěr plodu M-1 a s následnou fumigací. Před jsme vymetli podložky. v pondělí jsme ztuhly co bylo roztočů. Přitom jsme neměli kromě asi 15 včelstev žádný úhyn v celé ZO. Bylo po tomto nátěru napočítáno i 300 ks. Jinak do 30. Zde na Třeboňśku se líhne 2 generace po zimním slunovaratu i když plodu neni mnoho na 2 až 4 rámcích. Letošní rok se jeví jako loňský. Pokud s tím včelaři nebudou nic děla tak bude úhynů více. Je nutné zasíťovat podložky na stanovišti do 20 včelstev aspoň 3 a sledovat spad. Budeme 2x dávat formidol v květnu a červnu a intenzivně ve 12 denních intervalech vyřezávat biopasti ve formě stavebních rámků, tak aby jako v loňském roce jich bylo 5 na včelstvo od rozkvětu třešně ptáčnice do letního slunovratu. Myslím, že toto pomohlo, když se nenechali líhnout trubci. Upozorňuji na přílohu Včelařsství, kterou by si měl přečíst aspoň 2x každý včelař a vzít si z toho ponaučení"Proti varroaze bojujeme po celý rok". Technologie ošetření nemá chybu. Chyba je jen v nás včelařích, že tomu necháváme volný průběh a proto na to draze doplácíme. \Účinnost je v tom, že léčí všichni a v jednotnou dobu. Pokud léčí jednotlivec a ostatní ne, nemá to účinek, to si musíme všichni uvědomit. Zásahy musí být včas dokud se to nechá zvládnou. Včas musí být i dostatek léčiva a v tom je celý problém. O tom až jindy. Tak ještě jednou POZOR NA VARROAZU a nenechat se uspokojit, že jsem měl vzorek jen s jedním až dvěma roztoči.

Začíná se ukazovat to co se dalo předpokládat.Hrozba prudkého nástupu Roztoče VD v letošním roce v této schnilé zimě bude opět masivní.Proto si myslím,že se měl provádět nátěr a následná fumigace celoplošně.Jak jsem se zmínil na této konferenci už v lednu.Možnost vyššího výskytu VD jsem už poznal při kontrolní aerosolové fumigaci,kterou jsem si udělal.Z některých reakcí jsem usoudil,že jsem udělal zbytečnost.Možná udělal.Ale dnešní některé zprávy mě dávají za pravdu.Jen aby dílo zkázi nebylo dovršeno na podzim letos a na jaře přištího roku.Abycho měli vůbec s čím včelařit.Zdraví Čárlí

Proč skleněné dno? /Včely při výletu z úlu jdou za světlem/ světlo včelám nevadí ale musí být ze všech stran, možná škůdcům. Včely mají rády Slunce , tak proč je udržovat pořád ve tmě? První dna jsem vyrobil pro začínající včelaře, aby mohli sledovat rozvoj včel ve svých úlech a dokázat jim, že včely se přirozeně, jako ve stromě, rozvíjí směrem dolů.Když toto pochopili, tak nemají problémy s rojením, protože tento poznatek umí respektovat a nemusí dělat žádné protirojové opatření. Mají přehled kolik uliček je obsazených, vystavěných, sledují rozvoj včelstva, a mají možnost zasáhnout včas aniž by včely rušily častým rozebíráním.. To je úspora taky času.
Jednoduše, levně a rychle se vyrobí.Orámované síto lištou se snadno ze dna vytahuje pro potřebnou desinfekci/skla to umožňují/, protože síto nahrazuje leták a sítem propadne co do úlu nepatří na kontrolní podložku včetně např. přineseného kleštíka včelího, který nemůže přinesený a spadlý lozit po létáku.Sýkorky včely neruší/přes zimu/, potom čistit posmolený,černý léták, listí, atd. Pokud včely posmolí sklo je zle,a hned se to zjistí. Skla se dají snadno vytáhnout, třeba i nabarvit podle barvy matky a měnit.Je to nový. design úlu, vypadá to hezky.Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..Pokud mráz sklo pomaluje, včely žijí a orosené sklo rády využijí. O měření teplot za mrazu v úle jsem tu psal.Při léčení, převozu skla těsní…
B.V.

Ve více nástavkovém úle jsou roztoči z podzimního léčení napadaný v rámkách ve spodních nástavcích.Včely jak čistí při oteplení neustále schazují roztoče na podložky to může včelaře vděsit. Skusit vyjmout a oklepat rámky ze spoda na podložku jestli tam jsou.

Jsou taky ve volných buňkách. Když jsem v neděli vylamoval divočinu z vysokého dna a dával na hromadu, po uklizení tam zůstala hromádka roztočů.
Tonda

>Ve více nástavkovém úle jsou roztoči z podzimního léčení napadaný v rámkách ve spodních nástavcích.Včely jak čistí při oteplení neustále schazují roztoče na podložky to může včelaře vděsit. Skusit vyjmout a oklepat rámky ze spoda na podložku jestli tam jsou.

Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..

_____________________________________________________________

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?


S pozdravem...M. Václavek

Včera mi říkala tchyně, že slyšela ve zprávách, že se budou oficiálně dovážet včely z Polska a Maďarska. Slyšel jste to někdo?

Dovoz včel z Polska, Maďarska ......... to určite ne. Slyšela něco jiného .... .

Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres. Jinak teoretikové o roztoči neví ,že píšem o letošních samičkách, které jsou světlejší a těch je tam. Oni se budou divit. Kdo nenatře bude mít v srpnu prázdné úly. Nejde zde o roztoče, ale sekundárně o onemocnění viry, které roztoč přenáší a to si spousta včelařů neuvědomuje, že v tom je hlavní nebezpečí. Moulka

Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres

------
A kdo by to měl rozhodnout? Za včelaře?

Zprávy z Cechu: http://www.apiscech.cz

Včelaři a dotace
Zemědělci druhé kategorie

Profesionální včelaři s napětím čekali, jak budou akceptovány jejich myšlenky na zlepšení postavení v rámci ostatních zemědělců. Žel, očekávání se nenaplnila. Samostatný program podpor včelaření, který byl přijat novelizovanou vládní vyhláškou 285/2007 Sb. znovu je programem drobnovčelařů a farmám nic nového nepřináší. Očekávali jsme otevření cesty v přístupnu do programu Rozvoje venkova. Bohužel, ani tady nebyl umožněn včelařům plnohodnotný přístup jak vyplývá z čerpání pravidel této dotace. Stanovené podmínky je z většiny projektů vylučují. Nyní musíme najít cestu, jak tuto nepříznivou situaci zvrátit.

Dnes vám v příloze ke stažení předkládáme část řešení výzkumného úkolu :
Podpora zdravého chovu včel a kvalitní produkce s využitím přírodních látek s antimikrobiálním a probiotickým účinkem – studii pro projekt včelařství s více jak 1000 včelstvy.

Více na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29


...............
Má poznámka:
Myslel jsem si, že Cech má více než 1000 včelstev. ;-) No nic, hlavně že jsou peníze na dávno známé studie a poznání.

6.1. zemrel po dlouhe nemoci Rehor Jan Mendl,infulovany prelat a opat rehole Augustianske.
ZUspolek Brno jednano o zbudovani spolkveho domu.Vsem clenum rozeslano bylo toto prohlaseni a vyzvani:...seznavse potrebu spol.domu a shledavse,ze poskytnouti prispevku neb daru,jeden podil obnasi 5 zlatych.Az dosud prihlaseno 430 podilu,cini 2150 zlatych.
Kocujici schuzi v Rajhrade dostvilo se pres 120 clenu a pratel spolku.:Bude Vas zajimat v jakem stavu se zalezitost domu naleza.Jestlize chceme,abychom pred zemsky vybor a vladu s pozadavkem subvenci se zdarem predstoupiti mohli,je treba dokazati ze nase cinnost se s uspechem potkava.Nebudeme li vcelarstvi v Brne vyucovati,nebudemeli podporovati vcelarstvi v jinych zemich(Bosne a Hercegovine),zajiste nebudeme moci zadati za subvenci statni.Kdyz se myslenka zrizeni domu neprovede letos,provede se za 3 za 5 let,potrebujeme jen kousek zahrady a domek pro stolare.

Slansky vcelarsky spolek jednatel Kozak udelil slovo J.Zapotockemu uciteli.Je znam co vytecny recnik,mile prekvapoval svym zpusobem prednasky a padnymi duvody.Navstiven pri obecne skole(jeho) vzorny vcelin ktery dovedne demonstroval..v uli amerikanskem s pouzitim medovych skrinek.

ZUc Mimoradna valna hromada Predmetem bylo slouceni nemeckeho vcelarskeho spolku pro Cechy s ceskym zemskym ustredim.Dosavadni pomery nebyly na prospech ceskeho vcelarstvi a jest zadoucno aby dustojne slouceni v jeden celek se provedlo.Zemedelska rada dala petici k Snemu kralovstvi Ceskemu ze by subvence jen tenkrate uspechem dati se mohla,kdyby jedinemu zemskemu spolku se propujcila.K tomu nese se snaha ziskati vcelare narodnosti nemecke,coz bohuzel nevedlo k cili.Dosavadni Prazska Vcela od roku 1885 slouci se Ceskym Vcelarem.Prijat navrh na slouceni obou spolku a k provedeni zmeny.

Já jsem vloni natíral plod, dal gabony a v září byly úly stejně prázdné. Zajímavé je, že kolega ze sousední vesnice roztoče nemá, ve vzorkách měl jednoho roztoče a včely mu zmizely taky. Myslím, že tento rok se to roztáhne po celé republice.
Tonda

>Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres. Jinak teoretikové o roztoči neví ,že píšem o letošních samičkách, které jsou světlejší a těch je tam. Oni se budou divit. Kdo nenatře bude mít v srpnu prázdné úly. Nejde zde o roztoče, ale sekundárně o onemocnění viry, které roztoč přenáší a to si spousta včelařů neuvědomuje, že v tom je hlavní nebezpečí

Zdravim, mam dotaz ohledne premisteni vcelstev. Vloni napodzim jsem prisel temer o vsechna puvodni vcelstva - varoaza. Naopak mi prezily vcelstva z lonskych oddelku a roju. Nemam je vsak v idealnich ulech a chci je premistit do ulu po uhynulych vcelstvech z duvodu lepsi manipulace a celkove lepsich podminek. Kdy byste mi doporucovali tento zasah udelat? Nyni, nebo pockat na jarni rozvoj???
Diky a zdravim,
Ondrej

Přečetl jsem si Vaše příspěvky a trochu jsem dostal strach zda jsem udělal proti VD všechno. Jsem včelař z Vysočiny - Dalešická přehrada, včelařím v nástavkových úlech. Na podzim jsem zazimoval celkem 22 včelstev, přezimovalo 21 (úhyn byl mojí chybou), léčil jsm gabonem, pak fumigace a aerosol. Bohužel nemáme ještě výsledky vyšetření měly. První spad po fumigaci byl ovšem obrovský, nešlo ani spočítat množství roztočů.
Proto mám strach, aby nedošlo k tomu, co tu někteři prorokují a na podzim nebyly úly prázdné. Všech 21 včelstav je v dobré síle, plodují a prolet byl 24.2.2008 nádherný.
Přeléčit tedy ?????
Radek.

Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude potom už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že budu potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra

Dobra otazka :-))

pro inspiraci a k zamysleni zajimavy clanek - alternativni postup:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev

ja bud budu natirat a nebo dam formidol. Natirat "nemusim" - na jednom stanovisti prumer 2 na vcelstvo (13vcelstev) - 1uhyn - moje chyba ; druhe stan. 4vcelstva s prumerem 1 v.d.

Zatim se klanim k formidolu, pro me jednodussi a podporuje pry cistici pud - bojim se nosematozy.

Moc casu na rozhodovani neni, vcelky makaj, nosi pyl, je citit plodovani

Chci se hodne rychle naucit s kyselinou mravenci :-)

T.H.

> Přeléčit tedy ?????
> Radek.
>
>
>

Obraťte se na VÚ v Dole. Kontakt najdete na www.beedol.cz. Mně loni poslali
M1-AER pro nátěr bez problémů poštou.

pf

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
Subject: nátěr plodu


> Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> potom
> už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> budu
> potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
>

Rozhodnutí o léčení je na základě doporučení předsednictva OV ČSV a veterinárního lékaře KVS, který vyhodnotí nákazovou situaci a stanoví jednotný postup pro jednotlivé ZO nebo okres. Jinak léčivo VÚvč M-1 a Varidol zasílá poštou na základě krátké objednávky, kterou potvrdí veterinární lékař a ta slouží jako recepis. Dobírkou zaplaytíte a lze tuto objednávku připojit přes OV k dotacím .

Zašel jsem za veterinářen (co u nás ve městě léčí kočky a psy) - nebyl to včelař a tak jsem mu přesně nadiktival co má napsat na recept - jeden na Varidol fum, jeden na M-1 var, zaplatil 2x35 Kč, oskenoval je a odeslal s objednávkou do DOlu.
Použil jsem mail z jejich www. stránky - chodí přímo na ing. Veselého. Do týdne došlo léčivo i s fakturou (lze uplatnit následně žádost o dotaci - 70%).

alespoň Formidolem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Pokorn? <pokorny.radek/=/seznam.cz>
> Předmět: VD
> Datum: 26.2.2008 11:54:28
> ----------------------------------------
> Přečetl jsem si Vaše příspěvky a trochu jsem dostal strach zda jsem udělal
> proti VD všechno. Jsem včelař z Vysočiny - Dalešická přehrada, včelařím v
> nástavkových úlech. Na podzim jsem zazimoval celkem 22 včelstev,
> přezimovalo 21 (úhyn byl mojí chybou), léčil jsm gabonem, pak fumigace a
> aerosol. Bohužel nemáme ještě výsledky vyšetření měly. První spad po
> fumigaci byl ovšem obrovský, nešlo ani spočítat množství roztočů.
> Proto mám strach, aby nedošlo k tomu, co tu někteři prorokují a na podzim
> nebyly úly prázdné. Všech 21 včelstav je v dobré síle, plodují a prolet byl
> 24.2.2008 nádherný.
> Přeléčit tedy ?????
> Radek.
>
>
>

Zvovu se tedy ukazuje, že vytvořit skupinu profesních včelařů v rámci ČSV
je v přímém rozporu se záměry a zájmy obou skupin. A tak jedna nebo druhá
skupina musí být zákonitě nespokojena. S ohledem na řadu skutečností to musí
být téměř vždy ta, která je v menšině. Jediné řešení je vytvořit samostatný
subjekt, který může hájit své zájmy bez jakéhokoliv omezení. Do té doby, než
vznikne samostatný suverénní subjekt platí to, co je v předmětu mailu: "Je
to o nicem, jakakoli snaha je v tomto smeru zbytecna".

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "gupa - GustimiliXn Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 9:18 AM
Subject: Je to o nicem, jakakoli snaha je v tomto smeru zbytecna


> Zprávy z Cechu: http://www.apiscech.cz
>
> Včelaři a dotace
> Zemědělci druhé kategorie
>
> Profesionální včelaři s napětím čekali, jak budou akceptovány jejich
> myšlenky na zlepšení postavení v rámci ostatních zemědělců. Žel, očekávání
> se nenaplnila. Samostatný program podpor včelaření, který byl přijat
> novelizovanou vládní vyhláškou 285/2007 Sb. znovu je programem
> drobnovčelařů a farmám nic nového nepřináší. Očekávali jsme otevření cesty
> v přístupnu do programu Rozvoje venkova. Bohužel, ani tady nebyl umožněn
> včelařům plnohodnotný přístup jak vyplývá z čerpání pravidel této dotace.
> Stanovené podmínky je z většiny projektů vylučují. Nyní musíme najít
cestu,
> jak tuto nepříznivou situaci zvrátit.
>

Ano, ta studie je velmi zajímavá. Zkoušejí se například extrakty z křene
jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce moru
včelího plodu. Vzhledem k tomu, že tato vytrvalá zelenina nemá zvláštní
nároky na stanoviště a pěstování, jistě s morem brzo zatočíme.

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "gupa - GustimiliXn Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 9:25 AM
Subject: Budou profesionalove profiky? :-o


>
>
> Dnes vám v příloze ke stažení předkládáme část řešení výzkumného úkolu :
> Podpora zdravého chovu včel a kvalitní produkce s využitím přírodních
látek
> s antimikrobiálním a probiotickým účinkem – studii pro projekt včelařství
s
> více jak 1000 včelstvy.
>
> Více na:
>
> http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29
>
>
> ..............
> Má poznámka:
> Myslel jsem si, že Cech má více než 1000 včelstev. ;-) No nic, hlavně že
> jsou peníze na dávno známé studie a poznání.

A tak jedna nebo druhá
skupina musí být zákonitě nespokojena.
-----
To platí v případě objektivního hodnocení. V případě včelařů, jak to tak poslouchám, jsou obě dvě skupiny přesvědčeny, že je na tom lépe ta druhá.
A třetí se směje. Která to je? :-))





/ za CÉ - Ta co sedí na penězích/

Dnes jsem včely rozebral, nepřežila ani jedna(přežily 3, ale ty jsem utratil).Většina včelích mtvolek byla přichycená na plástech, spadené na dně na podložce a také některé včelky byly schovány v buňkách na plástu. Zázimované byly na 8 rámcích a 5 rámků bylo ještě plných zásob. Nestalo se to také někomu? a další otázka je jak mám zbylé plásty se zásobami zužitkovat, jestli je mám nechat na později a dát je zbylému včelstvu ke spotřebě, nebo je mám vyřezat a roztavit i se zpracovanými zásobami?.

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?
Je tam více variant, možno otevřít na 4 strany otvory podle potřeby. Např. možnost upravit při vykrádaní, nebo v době vedra, snůšky, lze otevřít celou jednu stranu a včely sedají přímo na síto, které můžeme podle potřeby touto stranou celé vytáhnout a oklepat.To je účelem, aby sedaly na síto, i když některá obleze po stěně.To je technické řešení podpory zdravého chovu včel. Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
B.V

A co na tom chapat???

Je to proste jen jine provedeni vysokeho zasitovaneho dna - varroa dna. Za pouziti jineho materialu. O vyhodach lze diskutovat, ale nelze to nikomu vnucovat.

T.H.

Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
> B.V
>
>
>

Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
B.V.

občas se to stává včelstvo zvolí špatné míst k zimování obvykle někde u bočni stěny úlu nahoře. S příchodem chladna se nedokáže přesunout k zásobám a umře hladem, to naznačují včely zalezlé do buněk. Říká se, že se utrhly od zásob Já jsem jedno takové řešil v lednu přehozením nástavků Včelstvo se snadněji pohybuje za zásobami buď po délce plástu nebo směrem nahoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?mrt? v?elek.
> Datum: 26.2.2008 15:22:32
> ----------------------------------------
> Dnes jsem včely rozebral, nepřežila ani jedna(přežily 3, ale ty jsem
> utratil).Většina včelích mtvolek byla přichycená na plástech, spadené na
> dně na podložce a také některé včelky byly schovány v buňkách na plástu.
> Zázimované byly na 8 rámcích a 5 rámků bylo ještě plných zásob. Nestalo se
> to také někomu? a další otázka je jak mám zbylé plásty se zásobami
> zužitkovat, jestli je mám nechat na později a dát je zbylému včelstvu ke
> spotřebě, nebo je mám vyřezat a roztavit i se zpracovanými zásobami?.
>
>
>

Díky Aleši.Vaše rada je ta kterou potřebuji.Míra

Jest-li nutně potřebujete včelstva přeložit ( stejná rámková míra ) již v současnou dobu, tak to klidně můžete provést za silného letu včel. Jinak je určitě lepší počkat s přeložením včelstev až na začátek jara, začátek rozvoje.

S pozdravem...M. Václavek

No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil, ale podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např. počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská bibliografie.

Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.






........
A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce moru včelího plodu.<

Antibiotický vliv některých fytoncidů na Paenibacillus larvae je znám již
dlouhou dobu, o tom není pochyb. Jejich využití v praxi však nepřineslo
žádné výsledky. Vzhledem k tomu, že existují nadějnější cesty, je třeba se
zaměřit právě na tyto.

Antonín Přidal

> Gupa: No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil,
ale
> podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např.
> počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská
> bibliografie.
>
> Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.

.......
> A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
> jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce
> moru včelího plodu.<

Aleš:
...Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
----
Jen dotaz k podobnosti čísel 8 a 3 (84/34). To jsi viděl originál protokolu, nebo nějaký přepis?
Karel

No nevím

Je to tak

Je to tak

neni to tak

Já myslím , že pravdu mají obě strany, jen nevím o čem je řeč. :-)

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Myslim si, ze i kdyby Vase dno bylo petkral vyhodnejsi nez klasicke drevene varroa dno, tak cloveka, ktery ma treba jen 20 vcelstev tezko presvedcite, aby je hodil do stodoly a rychle vyrobil sklenena.
Predpokladam, ze sklenena dna nikde clovek nekoupi a i kdyby, do takove investice by sel malokdo ....
Vim jak casove narocne je vyrobit varroa dno ze dreva, ze skla to musi byt jeste narocnejsi. Tolik k tomu vnucovani.

U skla je zajimava moznost mnohem snadnejsi desinfekce. Jinak ostatni zminovane vyhody se mi zdaji hodne podobne. Do vysokeho zasitovaneho dna je taky zadnimi dvirky videt az do pulky 1. nastavku, lze kontrolovat spad bez ruseni vcel, lehce cistit apod.

T.H.

> Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
> B.V.
>
>
>

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Ale máte pravdu, úľové dno musí byť lacné, jednoduché zhotovenie, musí mať prísup zozadu a musí poskytovať včelárovi bezpečný a rýchly zásah proti V.D. v každom čase .

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Jak říká klasik "Proti gustu žádný dišputát říkával pan Prošek" Ale již ta představa jak nahlížím do úlu jak automechanik je hrozná V zimě když chci vidět kde jsou včely podívám se na podložku, v létě se podívám zadními dvířky a jinak vše vidím podle chování na česně

Asi přehlédl desetinou čárku mě to vyšlo 3,3 Musíte si uvědomit to se přepočítává na včelstvo a nějaká statistická odchylka tam bude. Běžně se počítá s 2,5%. Ale na jarní léčení je to tak akorát

Asi přehlédl desetinou čárku mě to vyšlo 3,3 Musíte si uvědomit to se přepočítává na včelstvo a nějaká statistická odchylka tam bude. Běžně se počítá s 2,5%. Ale na jarní léčení je to tak akorát

kdysi jsem narazil i na článek kde doporučovi umístit úly pod ořechem prý jsou tam včely zdravější

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Budou profesionalove profiky? :-o
> Datum: 26.2.2008 18:38:51
> ----------------------------------------
> No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil, ale
> podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např.
> počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská
> bibliografie.
>
> Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.
>
>
>
>
>
>
> .......
> A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
> jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce
> moru včelího plodu.<
>
>
>

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!
.................

S výše uvedeným bezezbytku souhlasím. Budu se opakovat, ale je obrovský rozdíl včelařit s 5 včelstvy nebo s 50.

Dovolím si volně citovat jednoho dlouholetého včelaře, kterého si velmi vážím : " český včelař pokud nevymyslí nějakou zlepšovací ptákovinu, se snad ani nemůže nazývat včelařem " A tak se vymýšlí, zdokonaluje . . .

Loni jsem si byl prohlédnout včelnici, kde měly být úly Langstroth. Dotyčný včelař je ale na základě svých dlouhodobých poznatků a bádání lehce modifikoval - tamhle pár milimetrů ubral tamhle přidal - zkrátka vytvořil nový typ úlu naprosto nekompatibilní s čímkoliv.


Leoš

Nahrada škody při odcizení zařízení a včel.

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím. Odsuzujeme skleněnná dna? Co však o nich víme? Nebylo by lepší nejprve alespoň jedno dno na zkoušku vyrobit? Já se na to chystám. Nemusím jich zhotovit hned 50 nebo 150. Potom snad budu trochu v obraze, když už se zůčastním diskuse na toto téma. Možná, že nebudu muset do úlových den nahlížet za pomocí zrcátka, protože se mi již poněkud hůře ohýbají kolena. Věřím tomu, že i pro děti to bude jiný pohled na živé včely.
Pepča

Zdravíčko
Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,jiní že jen na předpis(na co se předepisuje sem už nezjistil).Pak barvy laky a drogerie rovněž neúspěšně.Na internetu je prodejce, ale jen s osobním převzetím z opačného konce republiky.Jestli někdo ví ve Zlínském kraji a okolí tak prosím napište.
Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.Včelky lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.
Díky za odpovědi a jestli se to tu už probíralo tak se omlouvám,ale nenalezl jsem to.
Zdraví Pepíno

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Zřejmě dělám něco špatně, ale já zezadu přístup vůbec nepotřebuju. Naopak, jelikož jsem tak všechna dna vyrobil, tak teď zas pracně přístupy zezadu při GO den napevno ucpávám a naopak česnové vložky rozšiřuji na celou šířku dna. /ulehčená manipulace s podložkami/Ke skleněnému dnu se nevyjadřuji, protože jsem nikdy žádné neměl a umím si zdůvodnit, proč ho nechci.
Zdraví R. stonjek

Na stránkách ČSV a SVS je nová informace k postupu proti Varoase. KVS či OVS na žádost včelařů předepíší M-1 a Varidol FUM i v těch oblastech, kde dle tohoto opatření nátěr plodu není nařízen (projeví-li o to včelaři zájem).

Zdravím Pepíno.Já jsem si koupil KM u pana Buriana v Brně a i dva Nassenhaidry.Snad sem to napsal správně.Telefon je-545574965.Platil jsem za litr asi 120kč.Pošlou ti to poštou.Míra

Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,....Pepíno

KM kupujte vo veterinárnych lekárňach. Ja kupujem npr. Taktik (amitraz) taktiež vo veter. lek. a nikdy som nemaL problém s kúpou aj v malých dávkach.A bez v bez predpisu veter. lekára.


Včelky lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.

To je len zdanlivý problém, včely sa naučia preliezať bez straty peľových obnôžok, ale máte pravdu, MMr už včelstvá nepotrebujú

Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.

Včelstvá v čase keď je okolie bez snehu, teplota nad 12˚C aj myši a piskori sa nájdu potravu mimo úľ a navyše včely si dokážu ukontrolovať úľové prostredie, netreba sa obávať piskorov-rejskom, takže MMr s letáčov odstráňte hneď.

Anton

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek

Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom, aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny, dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára k nezaplateniu.

Anton

Dříve v diskuzích měli právě dobré zkušenosti s těmi lékárnámi. Lékárníci
návdavkem k farmaceutickému vzdělání mají i určité chemické vzdělání a pro
nějaké svoje účely, jako je vlastní příprava léků nejspíš nějaké chemikálie
nakupují, takže by měli mít kontakty. Zasílání českou poštou to nejde, v
balících se nesmějí posílat žíraviny a hořlaviny, mohla by to ale vzít
nějaká kurýrní služba. Jacísi prodejci by měli být i v Brně, tam by neměl
být problém dojet ze Zlína třeba vlakem.
V běžných letech, kdy je hodně sněhu, myši přestaly vylézat po napadnutí
první silnější sněhové pokrývky, pak ty mřížky byly spíše ochrana proti
ptákům než myším. Letos nebyl sníh, myši pod ním nevyhynuly, ale včely už
jsou pohyblivé a ochrání se. Každá myš, která teď vleze do úlu s
životaschopným včelstvem, nejspíš vyfasuje žihadlo a rychle zkape.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 12:19 PM
Subject: Prodej KM


> Zdravíčko
> Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji
> nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v
> několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,jiní že jen na
> předpis(na co se předepisuje sem už nezjistil).Pak barvy laky a drogerie
> rovněž neúspěšně.Na internetu je prodejce, ale jen s osobním převzetím z
> opačného konce republiky.Jestli někdo ví ve Zlínském kraji a okolí tak
> prosím napište.
> Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.Včelky
> lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.
> Díky za odpovědi a jestli se to tu už probíralo tak se omlouvám,ale
> nenalezl jsem to.
> Zdraví Pepíno

Anton:
KM kupujte vo veterinárnych lekárňach. Ja kupujem npr. Taktik (amitraz) taktiež vo veter. lek. a nikdy som nemaL problém s kúpou aj v malých dávkach.A bez v bez predpisu veter. lekára.
------
Jaké ceny za jaké balení?
Děkuji
Karel

Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou Postupně je likviduji

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 14:35:10
> ----------------------------------------
> Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek
>
> Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a
> najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom,
> aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
> Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny,
> dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie
> fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne
> vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho
> záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či
> med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju
> vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem
> vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také
> rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára
> k nezaplateniu.
>
> Anton
>
>
>

Presne tak, chodit pred cesna bez kukly je u me nemozne- takovy hrdina nejsem :-)) , rychla kontrola pohledem do dna zezadu lze i bez kukly, do 10cm podmetu lehce vlozite ruku, takze lze podmet pripadne vycistit, lze videt i polohu chomace pres zimu, kolik ulicek apod - to samozrejme je videt i z podlozky. Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd.

T.H.

> Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a
> jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou
> Postupně je likviduji
>
> PEPAN
>
>

Zřejmě se každý bavíme o jiných dnech. Já když vyndám česnovou vložku a zadní klín, dno otočím o 180 stupňů prohodím klíny tak vše pasuje. Nejvíc by se mělo štrachat s podložkami v červenci a srpnu kvůli diagnostice roztoče a to je úplně jedno odkud tam lezete, slíznete si to vždycky. Pozorování kde je v zimě chomáč pohledem zezadu je pouze ukázkou špatně zazimovaného včelstva, protože včely mají mít přebytek volných buněk a ne viset v prostoru. Jistě pohledem odspoda by to mohlo být vidět, ovšem v tom případě by musel mít včelař šířku hlavy 10 cm a očima se dostat u studené stavby co nejblíž k česnu. Dávám přednost dobře zazimovaným včelstvům, které podobné okuky pouze ruší. Záchrana včelstva CMC či jiným krmením, proč volit to nejhloupější nejvzdálenější a nejstudenější místo v úle?? Předpokládám že se jedná o zimu, předjaří. Dávám přednost opět dobře zaz. včelstvům, která podobné nesmysly nepotřebují a i kdyby, předem to jde u mě stejně dobře. Fumigace v podmetu, v Dole z ní nijak nadšeni nejsou, já ji také nepoužívám a zepředu by to šlo také dobře. No a lézt po kolenou a podle visících včel v podmetu usuzovat na přidání nástavku? No kdo má rád roje proč ne. Setřásání včel přes smyk z medných plástů do podmetu funguje dobře, ale od těch dob co jsem ho zrušil odjíždím s mednými plásty ze včelnice kdy chci já a ne když mě včely vyženou. Takže jste mě nepřesvědčili. Zadní dvířka do podmetu považuji pouze za výrobní komplikaci i nadále.
Zdraví R. /Rudolf/ Stonjek

dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/ maximalne 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?

"kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?"

Pokud chcete znát kvalifikovanou odpověď na svoji otázku, obraťte se na soudního znalce obor zemědělství odvětví včelařství. Jejich seznam vede každý Krajský soud. O znalcích se můžete informovat i na stránkách Českého svazu včelařů. Upozorňuji však, že je to za Vaše peníze.
Josef Křapka

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
.................

Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.

Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím. Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .

Leoš

Zdravím Tě Pepíno,
Kyselinu mravenčí,jak to tu už někdo napsal, lze koupit v prodejně včel. potřeb v Brně, Koliště 25. Když jsem se o to, zajímal,prodávali litr za 80,- Kč. Někdo zde zmiňuje 120,- Kč, byl by to dosti velký cenový skok. V lékárnách je taky k dostání, je kvalitnější, ale cca 200,- Kč 1 l. Ptal jsem se i ve veterinární lékárně a o KM ani neslyšeli. Je to asi podle předchozího zájmu. Pokud si zde na konferenci, vpravo nahoře, nad posledním příspěvkem, do okénka "vyhledat", vepíšeš heslo kyselina mravenčí, tak Ti vyhledá veškeré příspěvky na toto téma. Pokud si vzpomínám, je jich tam několik i s výrobci KM.

Měj se. Jiří

Opravdu máte právo žádat o nápravu avšak důkazní břemeno je na Vás. Musíte prokázat že jde o obtěžování nad míru obvyklou Vzdálenost od domu není nikde dána Jen úly nesmějí být u hranice cizího pozemku a výletové otvory úlů nesmí směřovat na sousedův pozemek a pokud tak tomu je musí být před česny překážka která zvedne jejich letovou hladinu nad dva metry Jinak včely pokud vás napadají obvykle to bývá při některých druzích kosmetiky nebo je vyprovokuje vaše chování. Jako bývá vyděšené mávání rukama ve snaze včelu odehnat to obvykle zapříčiňuje útok Může být i příčinou i zabití včely, ta vyloučí poplašný feromon a ve chvilce je na obzoru spousta pomocnic které jdou na pomoc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: alena <alena/=/elcar.sk>
> Předmět: zakony o vcelach
> Datum: 27.2.2008 18:27:21
> ----------------------------------------
> dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas
> sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/ maximalne
> 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia
> pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po
> svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje
> kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?
>
>
>

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 19:11:52
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.
> Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
> ................
>
> Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám
> KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.
>
> Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale
> netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím.
> Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a
> typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .
>
> Leoš
>
>
>

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm
Pepan
--------------
Po té co jsem včelařil na exotické míře oceňuji standartizovanou míru. Nechci dělat reklamu konkrétníku úlu, ale není nad to, když existuje nějaký oficiální výkres.
Zvednu telefon, řeknu výšku (v případě Langstrota), kolik drátků (u vyšší míry) a za čas mi přijdou hotové vydrátkované rámky (a jednou i se zatavenými mezistěnami - to bylo blaho), nebo nástavky.
Určitě je mnoho důvodů přidávat někam nějaký důležitý :-)milimetr, či centimetr, izolaci, ..., ale cena, která se za to zaplatí je pak vysoká.
Takže různé falce a jiné pro včely významné vylepšení mě dnes jen pobaví.
Stejně tak mě baví, když mám čas si dělat sám rámky, nástavky a jiné. Ale kdykoli si můžu pohledem do nějakého ceníku porovnat svoji hodinovku (cenu práce) a nebo v časové tísni potřebné díly objednat.

A pokud někdo začíná, tak ať bere na vědomí, že ne vždy bude mít tolik nadšení a času, nebo bude jeho dodavatel mít volné kapacity. A není nad to, když si můžu vybírat mezi více dodavateli nějakého standardu.

Karel

"Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd."

Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora. Zkuste udělat následující pokus a dáte mi za pravdu.
Uvažujme o 10-ti včelstvech. Při prvé fumigaci 5 budeme fumigovat z vysokého úlového dna a dalších 5 shora nad zimním sezením včelstva. Spočteme roztoče na podložkách. Zjistíme, že při fumigaci z úlového dna je podstatně nižší spad roztočů než při fumigaci shora. Při druhé fumigaci všech 10 včelstev budeme fumigovat shora nad zimujícím chomáčem. Spočteme roztoče a zjistíme, že včelstva, která měla při prvé fumigaci z úlového dna menší spad roztočů má nyní tento spad daleko vyšší než včelstva, která byla při prvé fumigaci ošetřena shora. Vysvětlení tohoto jevu je v samotném použitém úlu a také obranném mechanizmu včelstva. Tak tady, množství tepla vyvinutého spálením fumigačního pásku je tak malé, že nemůže vynést léčivo do horních pater úlu (rozuměj nástavkového úlu). Léčivo se rychle ochladí a padá zpět ke dnu. Včely se sami snaží vše co jim nevoní vytlačit česnem z úlu. Pokud budeme fumigaci aplikovat shora, musí léčivo projít včelstvem. Pokud tedy budeme zatvrzele aplikovat fumigaci úlovým dnem, koledujeme si přinejmenším o nižší účinnost léčiva a následně i o rezistenci roztoče na amitraz. Vyzkoušejte, počítejte a uvidíte.
Pepča

Tak ještě zkusím oběhnout veterináře a jesli ani ti nebudou mít KM,tak zkusím to Brno.
Co se týká mřížek proti myším tak mám stéjný názor a hned zítra je sundávám.Jen jsem potřeboval ujist že to není moc brzo,i když je slabší zima.
Díky vám všem za zájem pomoct a poradit.Víc hlav víc ví (neplatí v politice)
Ještě jednou díky Pepíno

Již v létě jsem do konference psal:

Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
formicum ) do MiteGone, nebo jiných odpařovačů, stočí Vám ji do donesené
skleněné láhve v Motochemě v Plzni na Slovanské třídě ( já v srpnu platil
49Kč za litr ).
Je třeba naředit ( jak popisuje Ivan Černý v předchozích příspěvcích ).

J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepíno
Sent: Wednesday, February 27, 2008 8:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Prodej KM

Tak ještě zkusím oběhnout veterináře a jesli ani ti nebudou mít KM,tak
zkusím to Brno.

U 8 včelstev by vadilo, pokud je druhý pozemek ve směru výletu včel z česna
blíže než asi 10 - 15 metrů a z ostatních stran blíže úlů než takových 3 - 5
metrů. Jsou to ale jen hrubé údaje, musí se to upřesnit na místě. Nálet včel
na květy nebo vodu se za obtěžování nepovažuje, to by se musely odstranit
všechna včelstva nejméně kilometr daleko. Je to vždycky otázka domluvy s
včelařem, jak nějakým zeleným plotem či rohoží na plotu zvednout let včel,
jak bude včelař kupovat klidné chovné matky místo rozchovávaných svých
divočejších, případně jestli udělá u sebe nějaké vodní napajedlo a tím omezí
nálet včel na vodu jinde.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "alena" <alena/=/elcar.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 6:27 PM
Subject: zakony o vcelach


> dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas
> sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/
maximalne
> 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia
> pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po
> svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje
> kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?

Tak nám vaši představitelé připravili překvapení.
Tedy pokud mohou ještě někoho překvapit :-(

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Prekvapeni_Klikanec_Vyjadreni_KVS.pdf

Je dobré, když víte na co platíte příspěvky.

Karel

o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo tolik matek

Já o víkendu překládal jedno včelstvo z posledního budečáku a larvičky tam již byly ale jen dcm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz>
> Předmět: jeste neplodujou?
> Datum: 27.2.2008 22:29:45
> ----------------------------------------
> o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani
> v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici
> a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo
> tolik matek
>
>
>

Pri tom výbere predajcu kyseliny dávať pozor aj na kvalitu, lebo je aj kvality laboratórnej, ale aj bez udania kvality a tej by som sa vyhýbal.

Taky se zde na konferenci mihnul odkaz na fy. www.eurosarm.cz - KM
mají, ale nejmenší balení je 20l kanytr :)

petr j.




Jiří napsal(a):
> Zdravím Tě Pepíno,
> Kyselinu mravenčí,jak to tu už někdo napsal, lze koupit v prodejně včel.
> potřeb v Brně, Koliště 25. Když jsem se o to, zajímal,prodávali litr za
> 80,- Kč. Někdo zde zmiňuje 120,- Kč, byl by to dosti velký cenový skok. V
> lékárnách je taky k dostání, je kvalitnější, ale cca 200,- Kč 1 l. Ptal
> jsem se i ve veterinární lékárně a o KM ani neslyšeli. Je to asi podle
> předchozího zájmu. Pokud si zde na konferenci, vpravo nahoře, nad posledním
> příspěvkem, do okénka "vyhledat", vepíšeš heslo kyselina mravenčí, tak Ti
> vyhledá veškeré příspěvky na toto téma. Pokud si vzpomínám, je jich tam
> několik i s výrobci KM.
>
> Měj se. Jiří
>
>

proč se neinformujete v našem VÚvč v Dole, tam vám prodají veškerá léčiva včetne KM a za rozumnou cenu a se zárukou, přeji dobrý rok. Vašek Ducháč.

Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální.

Zdravíčko sluníčko
Nemám na mysli Formidol ,ale KM v lahvi.Je pravda že jsem se nikoho neptal,ale v ceníku mají jen deštičky Formidolu.Jestli je to jinak a něco jsem přehlédl tak mě prosím opravte.
Díky tolik příspěvků kde se dá sehnat KM jsem nečekal.
Pepíno


Ducháč Václav (85.160.99.222) --- 27. 2. 2008
KM

proč se neinformujete v našem VÚvč v Dole, tam vám prodají veškerá léčiva včetne KM a za rozumnou cenu a se zárukou, přeji dobrý rok. Vašek Ducháč.

Chtěl bych se zeptat p.Stonjeka jaké má dna. Chtěl bych letos dělat nové
dna, ty zadní dvířka jsou dost komplikované při výrobě tak bych to chtěl
konzultovat.

Díky za odpověď

Pavel

__________________________________________________________________

Dovolím si pár poznámek a upřesnění.

....Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče KM z jeho firmy a mluvil o zázraku.....

---- Tady se jen zeptám, že kdyby mluvil krásn+ě česky, změnilo by to něco na účinkcích KM? Ale máte pravdu, co se nám sem ti emigranti s.... :-)

.... Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. ...

------ Asi se pletete, MiteGone je podle všeho napuštěn kyselinou mravenčí a jen se aplikuje jako Formidol. Z úsporných důvodů se dá znovu naplnit.


..... Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med už váš zákazník nedojde.....

----- Nějaké praktické zkušenosti? I Formidol má v tomto své omezení.

.... Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. .....

------ Srovnávací pokusy Formidolu s čímkoli by mě zajímaly. Díky za informace, určitě mě něco uniklo.

..... Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální. .....

-----To že si někdo využívá dotace a kdo je pro co dokáže urvat snad není argument.
Srovnávejme cenu bez dotací a hlavně účinnost.
Tedy opakovaně Formidol a jednou KM nějak jinak.

-------------------------------------

A jeden dotaz. Vím o mnoha případech, kde se na vše dělalo podle návodů, doporučení včetně formidolu a včelaři nemají včely. Kde tedy udělali tu chybu, když je vše tak skvělé?

Aby jsme jí zbytečně neopakovali. Docela bych se rád poučil, ale pořád mi nějak chybějí systematicky sbírané informace, o jejich vyhodnocení nemluvím.


Tak třeba tady zaznělo z více stran, že včely nemají ještě zavíčkovaný plod. Souhlasím, má taky takové informace.
Tak jak můžu mít ve včelstvech ještě nějakého roztoče, jestliže jsem aerosoloval v Prosinci, naposledy na Silvestra, plod tam podle všeho tedy nebyl, kombinoval jsem Varidol A M1 a roztoči stále padali.


Není vám divné, že se stále mluví o tom jak včely moc přes teplou zimu plodují, ale nikdo neviděl nějaké velké plochy zavíčkovaného plodu.
Teoreticky by se nedalo v některých včelstvech co natírat a stačilo by jen počtvrté fumigovat.
Čárlímu se omlouvám, čekal jsem, že včely budou mít víc plodu, když jsme hop tady zdrbali.

Takže se ptám, komu je stále vše jasné co se děja?

Přišli o včely jen naprostí ignoranti a bordeláři co neumí léčit?

Jsou některé spolkové země, kde se snad ani nesmí, nebo nepoužívají chemické léky, používají hlavně KM a včely stále mají. Na podzim jsem měl čest slyšet jednoho včelaře s 50 včelstvy když popisoval jejich metodiku. Má jedinou chybu, je značně pracná. Jsme zvědav jak vyzimoval.


Pokud mi tady bude někdo ze severních horských oblastí vykládat, že on léčí a včely má, tak mu řeknu, že já taky a včely mám v kondici, podle dosavadních pozorování. Ale jsem si zároveň vědom, že to není mou zásluhou, ale tím, že sem TO ještě nedorazilo. Proto bych uvítal nějaké informace o tom co se vlastbně udělalo špatně, že na jih od nás prý je polovina včelstev? Abych tu chybu neopakoval, pokud jde o nějakou chybu, jak se snaží někteří tvrdit. Jakou?
Karel

kyselina mravenčí č. se dá sehnat u firmy Merci s.r. o
http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=1107 je za 75kč/l

Američtí včelaři,farmáři,úzkostlivě čekají zda budou opět jejich včely na jaře trpět.Pravdivá příčina CCD zůstává neodhalena.Skeptici mají mnoho důvodů pochybovat že viníci jsou Australské včely.V Austrálii když se nakazí akutním ochrnutým virem neonemocní.Země kde se včelstva zhroutí,Řecko,Španělsko,Polsko včelstva z Austrálie nedováží.
Severní pobřeží Semona Country hlásí ztráty dvě třetiny.Vědci bojují aby pochopily co je za všemi problémy,na výzkum vyčlenily 250.000 dolarů řekl p.Katty Pien mluvčí ředitele Haagen-DAZS ve Spojených státech.Vědci tvrdí,že by včelí vir mohl vymazat lidstvo.Virus který vymazal miliardy včel,může způsobit katastrofu horší než změna klimatu.Závod s časem,hledá se lék na virus Izraelské akutní mrtvice.Rádio Praha oznámila že jsou 50% ztráty v ČR.
Pište pravdivé ztráty svých i okolních včelařů.

Kyselina mravenčí jako každá chemikálie se prodává v standartně odstupňované
čistotě. Nejméně čistá je takzvaná technická, kde je několik procent
příměsí, potom čistá, kde by mělo být odhadem 1 - 2 % příměsí, chemicky
čistá, p.a. čistá v různých úrovních. Až nakonec bude nějaká superčistá
určená pro nějaké speciální analytické metody, jako je třeba nějaká citlivá
chromatografie s cenou v mnohonásobcích té technické. Přesně si to značení
už nepamatuji, ale tyto věci včetně chemického složení těch příměsí by měly
být v technické dokumentaci výrobce kyseliny. Pro včely bude nejlepší ta
čistá, tachnická má nejspíš příliš moc příměsí, které by mohly dalším pachem
rušit včely a ovlivňovat průběh odpařování kyseliny.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "misi" <michal.se/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 10:43 PM
Subject: Re: Prodej KM


> Pri tom výbere predajcu kyseliny dávať pozor aj na kvalitu, lebo je aj
> kvality laboratórnej, ale aj bez udania kvality a tej by som sa vyhýbal.

Pepo,

pomlouváš Ruzicku, že neumí česky, ale jak tak čtu tvoje výlevy, zdá se, že
i ty s češtinou docela zápolíš. Zameť si před svým prahem......!

Přátelé, nenechte se zmást tímto odpůrcem všeho nového. Takových už na světě
bylo a ještě bude. Vyzkoušejte to a uvidíte sami. Jura



----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 7:43 AM
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


> Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl
> nosíče
> KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař opatřit
> sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml.
> Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento
> med
> už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc
> je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na
> formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude
> minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace,
> náklady
> na tlumení VD minimální.

Radim:
Nejméně čistá je takzvaná technická, kde je několik procent
příměsí, potom čistá, kde by mělo být odhadem 1 - 2 % příměsí, chemicky
čistá, p.a. čistá v různých úrovních. Až nakonec bude nějaká superčistá
určená pro nějaké speciální analytické metody, jako je třeba nějaká citlivá
chromatografie s cenou v mnohonásobcích té technické.
--------------
Ví někdo jaká je ve Formidolu? Zaslechl jsem, že je tam technická?

Karel

Já osobně považuji KM za léčivo s velkou budoucností. Žel aplikace spodem Formidolu je silně přiblblá a tomu odpovídá i účinnost obráceně horem zas neskutečně pracná, nezapomeňte že musí působit přes 12 dní a jedna deska je pouze na čtyři dny. To je nějakého rozebírání úlů!! Ani jmenované odpařovače nejsou žádné zázraky. Jsou v jedné uličce a zájmem včel je dostat páry co nejrychleji ven a ne je s radostí rozhánět po celém úle. Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co nejjednodušeji a s malou pracností. Od Dolu se toho v dohledné době nedočkáme a tak musí nastoupit lidová tvořivost. Také se zůčastním.
Co se týče den, dávám přednost jednoduché až primitivní konstrukci. Staré střešní latě dno z prken spojených na péro. Varao síť nepoužívám, otevřené síto pod úly neuznávám.Od dubna do fumigace česno bez vložky. Naprostá pohoda. Zdraví R. Stonjek

Já to mám taky tak, ale myslím že to síto má nějaký vliv na snížení počtu
roztočů. Co vy na to ?


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Thursday, February 28, 2008 11:57 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Já osobně považuji KM za léčivo s velkou budoucností. Žel aplikace spodem
Formidolu je silně přiblblá a tomu odpovídá i účinnost obráceně horem zas
neskutečně pracná, nezapomeňte že musí působit přes 12 dní a jedna deska je
pouze na čtyři dny. To je nějakého rozebírání úlů!! Ani jmenované odpařovače
nejsou žádné zázraky. Jsou v jedné uličce a zájmem včel je dostat páry co
nejrychleji ven a ne je s radostí rozhánět po celém úle.
Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co
nejjednodušeji a s malou pracností. Od Dolu se toho v dohledné době
nedočkáme a tak musí nastoupit lidová tvořivost. Také se zůčastním.
Co se týče den, dávám přednost jednoduché až primitivní konstrukci.
Staré střešní latě dno z prken spojených na péro. Varao síť nepoužívám,
otevřené síto pod úly neuznávám.Od dubna do fumigace česno bez vložky.
Naprostá pohoda. Zdraví R. Stonjek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2908 (20080228)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2908 (20080228)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Stonjek:
...Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co nejjednodušeji a s malou pracností. ...
---------------------
Jedny z věcí, které se mi "válí na očích" je MV asi 6(možná 5) 2006, kde je o Dr. Liebigovi. Je tam právě vyfocený ten jeho stropní odpařovač. Jediná nevýhoda, potřebuje to nástavek, ale v době krmení mi to nepřijde jako velká nevýhoda.
Druhá věc, na kterou koukám, je na Fascinovaném včelaři ten "kanadský formidol". Asi jednoduchý, nějaká hobra v děravém pytlíku a asi 2dcl KM.
Nic jednodušího se asi už vymyslet nedá.

Karel

uvádím výtah z stručných stupnic čistoty chemikálií , který jsem našel na
stránkách Merci.
pro běžné účely pro včely by měla stačit ta čistá chemikálie, Kromě jiného
se tam dá zakoupit taky kyselina fosforečná pro čištění vosku poškozeného
kontaktem s kovem.
Kvalita chemikálií:
č. - čistý - obsah základní látky je min. 98%, fyzikální vlastnosti (bod
tání, bod varu, hustota, index lomu) se liší jen málo od literárních údajů,
jednotlivé nečistoty jsou přítomny v setinách procent, látka by neměla
obsahovat mechanické nečistoty.

chem. č. - chemicky čistý - obsah základní látky je vyšší než 99,8 % a obsah
jednotlivých nečistot se pohybuje na úrovni 10-3 - 10-5 %.

p. a. - pro analýzu - obsah základní látky se pohybuje obvykle mezi 99,0 -
99,8 %, fyzikální vlastnosti odpovídají literárním údajům, jednotlivé
nečistoty jsou přítomny jen v tisícinách procent, látka nesmí obsah
mechanické nečistoty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 10:09 AM
Subject: kys. mravenčí


> kyselina mravenčí č. se dá sehnat u firmy Merci s.r. o
> http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=1107 je za 75kč/l

Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů spadne na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
Honza

Tento dotaz není sice určen pro mne ,ale často sleduji tuto diskusi.K otázce dna"Já mám nástavkové úly vlastní výroby.Odnímatelná dna vysoká 10 cm.Zadní dvířka tam samozřejmě mám.Jsou výhodou že zezadu do včel kouknu kdykoli i při největší snůšce.Bez problému vložím podložku a v posledních letech používám zasíťování podložky pro svoji kontrolu na spad roztoče.Dvířka jsou výrobně nenáročné.Mám jen prkénko asi 2cm tlousté s falcem dokola.Ten přesně zapadá do zadního otvoru po celé šířce dna.Tak i manipulační výška na dně je dostatečná.Jedinou moje vysoké dno má nevýhodu,že se včely snaží stavět pod rámky do tohoto prostoru.Ale opět to není problém.Dvířky se pod rámky vloží jednoduchá mřížka s tenkých latiček a je to vyřešeno.Přeji mnoho hezkých chvil se včeličkama.Jen poslední poznámku.Mám 15 včelstev včelařím 22 let a za posledních 5 let jsem neměl ve vzorku víc jak 2 roztoče.

Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky
pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo
běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se
nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený
v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez
jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 12:48 PM
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


> Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje
> několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například
> grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů
spadne
> na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou
> včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená
> aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí
> v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý
> roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku
> pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
> Honza

Netřeba komentáře k tomu, co jinde ve světě je dávno plošně užíváno a s
velmi dobrými výsledky. Netřeba komentovat ani něčí schopnosti vyjadřovat se
v češtině. To jsou irelevantní záležitosti. Důležité jsou výsledky, účinky a
jiné skutečnosti, které vytvářejí podstatu a skutečnou hodnotu MiteGone.
Nepochybuji o tom, že se najdou účelné argumenty pro nevhodnost používání
MiteGone v ČR. Domnívám se, že hlavním nedostatkem je nedostačivá "českost"
nebo špíše "čecháčkovost" MiteGone. Dosud jsem se nesetkal s jediným věcným
argumentem proti MG. Ostatní argumenty proti jsou průhledně tendeční a
zastíněné spíše jakousi politikou než odborností. Takže pozor(!) - nedělejte
to - pozóóór!

Antonín Přidal


> ----- Original Message -----
> From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 7:43 AM
> Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!
>
>
> > Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> > čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl
> > nosíče
> > KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař
opatřit
> > sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250
ml.
> > Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> > budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento
> > med
> > už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR.
Navíc
> > je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na
> > formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude
> > minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace,
> > náklady
> > na tlumení VD minimální.
>

Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.
Tonda

>Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora.
>

Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Dosud jsem se nesetkal s jediným věcným argumentem proti MG.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1300 - Release Date: 26.2.2008
19:50

Tonda:
Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.

Je to věcí podložky kterou používáte. Mě se osvědčilo staré gumolino. To je tak těžké, že ho žádný vítr neodfoukne, a pružné takže dobře přilehne ke dnu a síto utěsní.
Honza

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kyselina mraven?? - ned?lejte to !!!
> Datum: 28.2.2008 09:34:40
> ----------------------------------------
> Dovolím si pár poznámek a upřesnění.
>
> ...Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče
> KM z jeho firmy a mluvil o zázraku.....
>
> ---- Tady se jen zeptám, že kdyby mluvil krásn+ě česky, změnilo by to něco
> na účinkcích KM? Ale máte pravdu, co se nám sem ti emigranti s.... :-)
>
> ... Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65
> % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. ...
>
> ------ Asi se pletete, MiteGone je podle všeho napuštěn kyselinou mravenčí
> a jen se aplikuje jako Formidol. Z úsporných důvodů se dá znovu naplnit.
>
>
> .... Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med
> už váš zákazník nedojde.....
>
> ----- Nějaké praktické zkušenosti? I Formidol má v tomto své omezení.
>
> ... Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a
> výsledek likvidace VD stejný. .....
>
> ------ Srovnávací pokusy Formidolu s čímkoli by mě zajímaly. Díky za
> informace, určitě mě něco uniklo.
>
> .... Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do
> včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc
> za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální. .....
>
> -----To že si někdo využívá dotace a kdo je pro co dokáže urvat snad není
> argument.
> Srovnávejme cenu bez dotací a hlavně účinnost.
> Tedy opakovaně Formidol a jednou KM nějak jinak.
>
> -------------------------------------
>
> A jeden dotaz. Vím o mnoha případech, kde se na vše dělalo podle návodů,
> doporučení včetně formidolu a včelaři nemají včely. Kde tedy udělali tu
> chybu, když je vše tak skvělé?
>
> Aby jsme jí zbytečně neopakovali. Docela bych se rád poučil, ale pořád mi
> nějak chybějí systematicky sbírané informace, o jejich vyhodnocení
> nemluvím.
>
>
> Tak třeba tady zaznělo z více stran, že včely nemají ještě zavíčkovaný
> plod. Souhlasím, má taky takové informace.
> Tak jak můžu mít ve včelstvech ještě nějakého roztoče, jestliže jsem
> aerosoloval v Prosinci, naposledy na Silvestra, plod tam podle všeho tedy
> nebyl, kombinoval jsem Varidol A M1 a roztoči stále padali.
>
>
> Není vám divné, že se stále mluví o tom jak včely moc přes teplou zimu
> plodují, ale nikdo neviděl nějaké velké plochy zavíčkovaného plodu.
> Teoreticky by se nedalo v některých včelstvech co natírat a stačilo by jen
> počtvrté fumigovat.
> Čárlímu se omlouvám, čekal jsem, že včely budou mít víc plodu, když jsme
> hop tady zdrbali.
>
> Takže se ptám, komu je stále vše jasné co se děja?
>
> Přišli o včely jen naprostí ignoranti a bordeláři co neumí léčit?
>
> Jsou některé spolkové země, kde se snad ani nesmí, nebo nepoužívají
> chemické léky, používají hlavně KM a včely stále mají. Na podzim jsem měl
> čest slyšet jednoho včelaře s 50 včelstvy když popisoval jejich metodiku.
> Má jedinou chybu, je značně pracná. Jsme zvědav jak vyzimoval.
>
>
> Pokud mi tady bude někdo ze severních horských oblastí vykládat, že on léčí
> a včely má, tak mu řeknu, že já taky a včely mám v kondici, podle
> dosavadních pozorování. Ale jsem si zároveň vědom, že to není mou zásluhou,
> ale tím, že sem TO ještě nedorazilo. Proto bych uvítal nějaké informace o
> tom co se vlastbně udělalo špatně, že na jih od nás prý je polovina
> včelstev? Abych tu chybu neopakoval, pokud jde o nějakou chybu, jak se
> snaží někteří tvrdit. Jakou?
> Karel
>
>
>

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
--------
Koupit se to nedá, nechám si to ofotit, ale pokud jsem slyšel (zřejmě pomluvy) tak z toho co je prý otištěno ve Včelařství toho moc jasného není.

Takže "dpověď by mohla", nebo "odpověď je".
Co myslí ti co mají Včelařství již nastudováno?

Karel

Měl jsem na mysli argumenty, nikoliv neověřené předpoklady, kterých je
vcelku nadbytek. Příčinné souvislosti nemusejí být takové, jaké nás napadnou
okamžitě a zcela náhodně.
Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 2:03 PM
Subject: RE: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

K tomuto bych se rád vyjádřil. Med jako takový již dávno není objektem zájmu ve včelařství jak unás, tak také EU nebo světě. Proč?

(zhodnocení:)
Od dob, kdy se začal ve velkém falšovat med, úroveň padělatelů je stále na vyšší úrovni, než úroveň vybavení a přístupu kontrolních úřadů bdících nad pravostí medu.

Nikoho med jako takový v podstatě nezajímá, protože jinak by ochranná a zákonná opatření byla taková, jak by se slušelo a patřilo. Včelařství je ve velké krizi.

Výrobní cena umělého medu, který se prodává za "med" podle pravidel naší EU, je 20,- max 25,- Kč - Tj. do 1 €.


(hlavní sdělení:)

Jeden důkaz za všechny jak se to v EU myslí s pravostí medu vážně. Na jedné straně tu máme legislativní popis toho, co znamená med a na straně druhé je med také cukrovarnický výrobek, když je zařazen do oficiálních kódů a legislativy. Jde oto, že je to směšné, jestli tu máme v Unii definici "umělý med" a "přírodní med" a všichni se tváří, že jde o jeden a ten samý, nebo určitě to není ten a ten ano, atp., ikdyž tomu tak ve skutečnosti není.


Umělý med je předmětem stejné společné politiky. Viz "Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti Společné zemědělské politiky", jako přírodní.

(např. zdroj o odpoře podnikání na MZE: http://www.brno.cz/download/ohr/eu/podpora_podnikani.pdf )


Umělý med je ve Smlouvě o Evropské unii v části o zemědělství a umělý med je definován zcela jasně a tato definice, i když velmi strohá, je. (myšleno existuje)

Med (myšleno přírodní med) dávno nemůže být hlavním produktem včelařství jako oboru. Hlavním produktem jsou investice, které učinní včelař, aby si mohl zažádat o dotace se spoluúčastí státu. To pochopilo ČSV a majitelé VÚ Dol tak rychle, že nějaká kyselima mravenčí je oproti tomuto zkrátka sranda. O úhynech nemluvě. Ty nikoho nezajímají, protože med jde v podstatě legálně alernativně vyrobit z cukrovarnických zdrojů a i tak beztrestně nazvat.


........
M.Olšák:>Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi. <

Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
nerad přišel. Dík
----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
Subject: nátěr plodu


> Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> potom
> už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> budu
> potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
>
>

Zdravím, nátěr už mám za sebou a radím - čím dřív, tím líp.Zatím není v úlech moc plodu, doporučuju za teplého dne, kdy je část včel z úlů venku provést nátěr a večer po návratu létavek provést klasickou fumigaci jako na podzim (Varidol fum). Pokud se dáte do podmetu vložky, ráno zjistíte podle spadu, jak na tom s roztočem jste.
Miloš

Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč.27 268

Krátko popíšem rozdiel medzi zasiťovaným a volným dnoma jeho vplyvom na vššiu úmrtnosť včelstiev.

Od r. 1985 som mal každý úľ vybavený celoplošnou sieťou (očká 3x3mm) pod plodiskom. Kontrolu prirodzeného odpadu V.D som robil pod sieťou, kde nemohla prejsť žiadna včela. V tých časoch sme ošetrovali včelstvá len fumigantom, v r. 1988/89 som prišiel asi o 65% včelstiev, totálou deštrukciou ešte do zimy, ktorej nezabránila sieť.

Jednoznačnou préčinou bol zlý technologický postup (TP) v boji proti V.D., fumigovalo sa v čase keď vo včelstvách bol ešte zaviečkovaný plod a dovolím si tvrdiť, že i teraz je hlavnou príčinou úhynov práve nesprávny TP, veľa zbytočných zásahov v čase, keď je vo včelstvách nejaký zaviečkovaný plod.

Od roku 1992 až do dnešných čias mi neuhynulo ani jedno včelstvo a to vďaka popužívaniu Gabonov a jednej fumigácie v čase, keď nebol vo včelstvách zaviečkovaný plod, prípadne som uväznením matky na 21 dní utvoril bezplodový stav včelstva.
Od roku 2000 nepoužívam sieťové dná (odnímateľné dná som prerobil na odber peľu) a taktiež sa to neprejavilo na kvalite včelstiev.

Tento stus qvo trvá dodnes a to už 7 rokov, bojujem s klieštikom len fumigantom (Taktik-amitraz) s tromi fumigáciami v mimoriadnych prípadoch aj štvrtý raz (Gabon som vypustil). Je to podstatne menej ako u Vás. Ešte nikdy som nepoužil jarné a letné ošetrenie.

Tak ako u Vás, tak i u nás je na boj doporučený oficiálny TP, ale prečo by som ho mal používať, keď je účinný, veď liečim svoje včely, ja som za ne zodpovedný. Pritom pôsobenie fumigantu na V.D. nikdy nepresiahne 15min., i to svedčí o jeho dobrej účinnosti.

Fumigáciu robím stále zo spodu včelstva a to s tromi kvapkami ak sú dve-tri debničky a vnímavosť V.D je stále rovnako vynikajúci na amitraz. Odr. 1985 je to už 23 rokov, presne tak ako to napísal K.Čermák.

Ešte krátky vstup. tohoto roku som fumigoval 70 včelstiev, z ktorých som 6 vč. na jednom úpodstavci neuzatvoril molitanom. Nechal som to tak, aby som zaznamenal aký bude zber po 24 hod., fumigáciu som urobil ešte raz a úle som uzatvoril na 20 min., po druhej fum. (po 24 hod.) som vjednom vč. našiel 2 odpadnuté V.D..
Po prvej fum. bol odpad primeraný, čo by znamenalo, amitraz aj pri nedokonalom utesnení (čomu včelári najviac pripisujú svoje pochybenie), pôsobí na V.D. DOKONALE!

Prosím včelárov, aby tento spôsob neskúšali, pokiaľ mu neuveria.

Anton

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Ono sa neutrhlo, ono jednocho sa pohybovalo za zásobami vertikálnym smerom - hore a to včase, keď včelstvo (bolo slabšie) ,keď ničné ale i denné teploty boli mínusové a tie im to nedovolili. Vtedy sa slabšie včelstvo nedokáže vodorovne posunúť za zásobami. Možno v mieste zimujúcich včiel boli zásoby slabšie a to všetko dokopy bolo príčinou úhynu.
Nakoniec, nie je pravdou, že táto zima (ako napísal jeden účastník stránky, že táto a vlaňajšia sa podobajú ako vajce vajcu), skutočnosť je iná, táto zima od 1.12 do 31.1, je v priemere chladnejšia o tri stupne a 2 mesiac do dnešného dňa, je chladnejší o 1,8˚C a to v priemere nie málo, skôr je to zima, ako sa patrí. priemerné teploty sa pohybujú tesne okolo nuly. Potvrdzujú to aj kontroly včelstiev na plodovanie matiek, plochy sú značne oproti vlaňajšku menšie. Až od 20.2 sa rozloha plodu zväčšuje a to vďaka prínosu peľu z prírody. Anton

Prepáčte na to hlavné som zabudol. Uvažujme spolu, ak by sa včelstvo bolo dokázalo presunúť k zásobám, mohlo sa zachrániť, boli by tie zásoby nevhodné? Asi ťažko. V tejto sezóne budete chcieť včelstvá rozmnožiť, tak plásty zo zásobami Vám poslúžia na tvorbu odloženca.
Otvorenou otázkou zostáva, dokážete plásty do doby tvorby nových včelstiev ochrániť pred víjačkou voštinovou? Potom nevidím dôvod, aby Ste plásty zlikvidovali, neraz som to robil. Nové včelstvá sa rýchlo postavili na nohy.

Ak tých plástov so zásobami nebude veľa, tak ich v teplých dňoch vložte do mrazničky na pár dní, -18˚C húseničky zabije. Teraz do oteplenia môžu byť v uzavretých priestoroch s prievanom. Ak by rámika na plástoch boli pokalené, zoškrabte výkaly, to vždy nemusí byť nezematóza.
Anton

čím méně zavíčkovaného plodu tím lépe pak také musí následovat Fumigace jedno bez druhého je na jaře k ničemu a zbytečná práce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: nátěr plodu
> Datum: 28.2.2008 16:25:54
> ----------------------------------------
> Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
> vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
> uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
> nerad přišel. Dík
> ----- Original Message -----
> From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
> Subject: nátěr plodu
>
>
> > Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> > mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> > tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> > potom
> > už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> > budu
> > potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> > postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
> >
> >
>
>
>
>

nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
včely daleko nelétají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.


nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

Několik let jsem dělal fumigaci do podmetu. Není pravda, že léčivo neprojde do horního nástavku. Okénky je vidět, kde je kouř unášející léčivo. Léčivo nemohou včely vyvětrat česnem , když je toto ucpané. A argumentace některých přátel , že při fumigaci zdola nepronikne kouř do sevřeného chomáče, zatímco shora ano je samozřejmě scestná úplně . Proč by najednou mělo projít chumáčem? Prostě by se šířilo prázdnými uličkami okolo, nebo by působilo jen na vrchní část chomáče. Zajímavá je myšlenka vysrážení léčiva ve studeném podmetu. Samozřejmě , že se tam vysráží . A také na plástech, stěnách a strůpku. Vzhledem k tomu, že za okénky je vidět, jak kouř postupuje , tedy nahoru , a do stran je jasné, že to co se vysráží na dně je již jen odpad. V loňském roce jsem u vědomí krize léčil v horním nástavku. Včely byly již slabší, takže jsem mohl vyjmout krajní plást. Bohužel situaci to již nezachránilo.

Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.
A celé to ukončíš, někdy později, až bude venku ve stínu nad 15-20 stupňů Formidolem - nejpozději do 15.4.
Vůbec se toho neboj, také jsem to dělal poprvé a vlastně jsem tím zabil dvě mouchy jednou ranou, neboť mám za sebou již i svoji obvyklou velkou jarní prohlídku (takhle podrobně to prohlížím jen na jaře a na podzim - mezi tím jen přidávám nástavky a vytáčím - jo ještě při nasazení prvního medníku jim beru plod a zbylé zimní zásoby pro tvorbu směsných oddělků na chov matek).

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

>Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?
----------
Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je olejový.
Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s ním já i další eaerosulujeme.

Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el. kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější než používám já a kolega.

Karel

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Karel

Chci se zeptat, já mám rámky uskladněny v komínech nástavků. Dole i nahoře mám síto aby mohl proudit vzduch. Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím. Díky za odpověď. Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 29.2.2008 00:08:14
> ----------------------------------------
> Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
> Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
> začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
> Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
> místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
> nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
> poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
> ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
> podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
> předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
> pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
> včely daleko nelétají.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
> Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
>
>
> nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
> potřebují
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> > Datum: 28.2.2008 20:56:09
> > ----------------------------------------
> > Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> > plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> > včelách, nebo co s nimi.
> >
> >
> >
>
>
>
>