Archiv Včelařské konference

Zdravím!
Mám včelařskou maringotku u cesty, která je spojující cestou mezi mým a sousedovým pozemkem. Pět včelstev z dvaceti vyletuje směrem do cesty, lidé mohou projít maximálně 5m od česen úlů. Řešil jsem to jednoduše: před úly jsem zhotovil ze slabých dřevěných trámků kostru a na ni napínáčky připevnil krycí pletivo na bazény - je zhruba stejně husté a vypadá podobně jako takové ty síťované pytle na brambory. Je tmavě zelené a laciné. Myslím, že se také používá jako stínící síťovina proti slunci (těch je několik hustot). Dá se bez problémů sehnat v zahradnictvích. Důležité je, aby skrz oka včely neproletěly. Včely tak mají před vletovými otvory cca 1 metr zábranu a jsou tak nuceny vylétat a vletovat horem (pletivo mám vysoké cca 2 metry), lidi na cestě doslova nadletí. (Kdesi jsem četl, ale je to bez záruky, že včela vyletuje z úlu zhruba pod úhlem 30° a rychlostí kolem 30km/h, cože je dost...) Funguje to výborně. Ale jak je psáno v ostatních odpovědích, podmínkou je chovat mírné a nebodavé včely, respekt před těmi "včelími" dny a hlavně alespoň minimální ochota souseda-včelaře tento problém řešit. Vím o lidech, kteří včely v sousedství bez problémů snášejí, ale jakmile dostanou žihadlo, už by neradši psali na úřady stížnosti, že jim bylo ublíženo. Stejně tak jsou včelaři slušní a včelaři-hovada, kteří své okolí nijak nerespektují a není s nimi řeč. Pak jse opravdu na místě zásah úřadů.
Doporučuju se o včely a včelaření začít zajímat víc, je to neskutečně fascinující věc!!

Hezký den!
Lukáš

Zdravím.
Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth, ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po polovině včelstva.
Nejsem si zcela jist s následujícím :
1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a druhá v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt úly na společné místo.
2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
Díky za trpělivost.

V podstatě mám jen dvě poznámky.
1/Mřížku nad staré rámky bych nedal. Matka musí horní nástavek nejdříve zaklást. Tedy musí tam mít přístup. Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.
2/Mezistěny - rámečky tam dej všechny, maximálně místo jednoho rámku rámkové krmítko.
Předpokládám, že do toho půjdeš až budeš mít novou matku, tedy v době, kdy už bude dost teplo a včely budou silné i po rozdělení.
Předpokládám, že budeš dávat nahoru víc jak jeden nástavek. Postupně jak budou stavět a obsedat nový/é nástavky.

Zalétávání. Já bych dal nové úly na původní místo vedle sebe, starý úl se oklepe od včel a dá pryč. Není vyloučeno, že matka se nějak dostane mimo rámky a bude na stěně. Sklepni to na nějakou desku a sesyp do jednoho z úlů.
Když to po čtyrech a více dnech prohlédneš v jednom úlu by měla být vajíčka - tam je matka. Pokud ani v jednom, musíš koupit dvě matky, nebo nechat vše na včelách. Nic nebude ztraceno. Pokud včelstvo zůstane bez matky, není ohroženo, vychová si novou. Než ta začne klást, vyběhne většina plodu a ty můžeš převést včely radikálnějším způsobem - smetencem.

K přidávání matek atd si něco málo nastuduj, nebo založ nové vlákno. :-)

Karel

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev
Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
včelaření s vyrovnanými včelstvy je v mnohém výhodnější než včelaření se včelstvy různého stavu.
Vyrovnávat lze více způsoby:
a/vyrovnávání oddělky
Tento způsob se provádí na podzim nebo v předjaří, zpravidla za účelem získání silnějších včelstev do snůšky. Spojení se provede přes novinový papír s dírkami ( možno v předjaří i naostro ). Vyrovnávat včelstva takto lze ( slabším připojíme více včel a silnějším néně ),ale je to nepraktické ( přesypávání porosených včel mezi oddělky ).
b/vyrovnání přelétákem
Tento způsob spočívá v záměně polohy silnějšího a slabšího včelstva při plné letové aktivitě za účelem zalétnutí létavek ze silnějšího včelstva do slabšího.U této metody je problém zjistit, kolik včel přelétne ( potřebné množství nebo více či méně? ), nehledě na to, že touto metodou vytváříme ve včelstvech chaos.
c/ vyrovnání plodem
Tato metoda spočívá ve vyrovnání plodových ploch mezi včelstvy a následnému vyrovnání sil včelstev ( po vylíhnutí plodu ). Neměli bychom do slabšího včelstva přidávat příliš otevřeného plodu, nebot účelem vyrovnání není zaměstnat krmičky prácí o plod, jehož je tím pádem více než s čím včelstvo počítalo a na co se připravilo, ale účelem vyrovnání sil je oslabení silnějších včelstev a posílení slabších včelstev.
Přidaný zavíčkovaný plod se nejdéle zhruba do 12 dní všechen vylíhne a včely se o něj nemusí během vývoje nějak zvláště starat ( kromě zahřívání ). Přidáváme plod až k plodovému tělesu...udržujeme celistvost plodového tělesa a podporujeme tím přijmutí nového plodu. Takhle můžeme s poměrně velkou přesností vědět, kolik toho do včelstva dáváme ( 1 dm2 plástu dělničiny po jedné straně má cca 400 buněk )a co můžeme od něj očekávat.
Otázka přidání plodu se včelami:
V této době ( předjaří - 1/2 jara ) s tím nejsou zpravidla problémy...stačí nechat plodové plásty na cca 15 minut vyvěšené v otevřeném rojáku ( nejlépe v teplém prostředí...není to nutné, plod vydrží ( i kukly ) delší dobu ( v rámci hodin ) v chladu...cca 15°C ( viz Ing. D. Titěra )). Během této doby ( cca 15 minut ) opustí plod létavky, jež by mohly být agresivní vůči cizím včel z posilovaného včelstva.
Později ( po rozkvětu řepky ) bych doporučil pro jistotu včely ( mladušky...létavky necháme odletět ) na plodových plástech důkladně porosit čistou vodou a včely ( posilovaného úlu ) na plástech, jež jsou na krajích přidávaných plástů, porosit také...omezujeme tím vznik agresivity ( mokré včely neútočí !).
Hlavně dávat pozor na matku, abychom ji náhodou nepřendali tam, kam nechceme.
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Pak se tam mřížka musí dát. Matka by kladla pořád i na starých rámkách a nešlo by je vyřadit.
Tonda

>Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.

Já bych raději nesměšoval dohromady výměnu matky a rozdělení a předělání
včelstva na langstroth. Pokud ano, tak nejjistější přidání matky je tehdy,
když včely mají matečníky, ale už nemají plod, na kterém by postavily
náhradní matečníky. Takže když se jim ty matečníky vyřežou, během půl hodiny
si uvědomí, že už matečníky nemají a nemají ani plod, na kterém by mohly
narazit nové. Potom přijmou každou matku. ale musí se jim vyřezat všechny
matečníky. Pokud jen jeden zůstane, tak matku přijmout nemusí. Ale já matky
moc neměním, preferuji výchovu matek přímo ve včelstvu a když, tak z
přidaného plodu.
Rozdělit včely přesně na polovinu nepůjde. Varianta rozdělit na poloviny a
převézt na jiné stanoviště mně připadá taková kostrbatá. Předpokládám, že
ta redukce je na každý rámek zvlášť, že to je třeba langstrotí horní laťka,
na kterou je starý rámek pověšený a že v nastavku nad dnem mohou být vedle
sebe původní i langstrotí rámky. Potom bych navrhoval rozdělit včelstvo
spíše na tři díly, pokud už je na 20 původních rámcích. Na původním místě v
úlu s původním vzhledem nechat jeden rámek se starou matkou, ideálně světlý
plást, snad možná ještě jeden světlý původní plást bez včel a zbytek bych
doplnil mezistěnami. V tomto úlu bude matka, mlaďušky z toho jednoho plást a
všechny zalétané létavky. V druhých dvou úlech bude po 4 - 6 plodových
plástech krytých z každé strany jedním plástem bez plodu a potom mezistěny.
Jedná se o to, že mezistěny přidané do stávajícího nastavku místo plástu
mnohem rychleji vystaví než když se nad plný nastavek přidá další nastavek s
mezistěnami nebo dokonce jen půlkou mezistěn a zbytek prázdného prostoru.
Později pak bude možné ty vystavené mezistěny, pokud tam není plod
vytáhnout, uskladnit a dát tam další mezistěny nebo pokud tam bude plod,
vložit do horního přidávaného nastavku. Jedná se o to, aby v přidávaném
nastavku nebyly jen mezistěny, ale taky pár už vystavených rámků nebo rovnou
2 - 3 rámky s plodem, nastavek potom včely rychleji obsadí a vystaví. Pokud
budou dva nastavky a staré rámky mohou být jen v nejspodnějším, bude se
stejně muset matka dát do hořejšího nastavku a ten spodní oddělit mřížkou,
aby plod ze starých rámků vyběhl a bylo je možné odstranit.
Pokud je nastavek nebo úl dostatečně silně obsazený a v nastavku je letošní
matka a je snůška, je možné dát do nastavku mezi plodové plásty po 2 - 4
mezistěnách a včely je vystaví v červnu nebo červenci během dvou dnů. Je tak
možné na úkor výnosů z letní snůšky vystavit hodně plástů. Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
Stejně co se týká přidávaní dalšího nastavku, nejdřív se rozjede úl se
starou matkou, protože ta bude klást pořád. Druhý nastavek na ten úl by se
mohl dávat tak ke konci května. U ostatních úlů je přestávka 40 dnů, než se
vychová nová matka a začne klást a nové včely se budou líhnout. takže tam to
bude tak někdy v červnu. Přidaná hotová matka to urychlí.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 11, 2007 8:37 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Zdravím.
> Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
> Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo
> rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové
> langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní
> nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth,
> ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru
> nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám
> další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic
> jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po
> polovině včelstva.
> Nejsem si zcela jist s následujícím :
> 1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a
druhá
> v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt
> úly na společné místo.
> 2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
> 3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
> 4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
> Díky za trpělivost.

Doporučujem prečítať članok http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
S pozdravom Dusko

Velice dobrý nápad!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko
>

Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.

Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely- včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm) a matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k mater. miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť vajíčka do plástových buniek.
Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových včiel a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané. Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........ Anton

Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do tří nových úlů následujícím působem ? :
Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7 mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté přidat druhý nástavek ?
A dva další úly založím dle předchozích rad.
Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá, jako matka ze založeného matečníku.
Díky

A napadá mě další dotaz. Včely, které zůstanou s matkou asi nepřeletí do jiného úlu, ale jak to bude s těmi dalšími částmi včelstva ve zbývajících dvou úlech. Zůstanou v nich, nevrátí se do třetího úlu nazpět k matce ?

Vážení!
Možná můj problém není až tak do vaší momentální diskuse.
Mám ale momentálně problém s hledáním dodavatele přířezů, proto mě
napadlo
jako jedna z posledních šancí požádat vás o pomoc.
Loni mi dodala přířezy firma Dity Kožinové ze Starého Města (v
Jeseníkách).
Chtěl bych opět přířezy od této firmy z různých důvodů. Ovšem telefon,
který
fungoval loni je nedostupný. Mám pouze adresu z dokladů, ale to je pro
jednání dost na dlouhé lokte.
Prosím -může mi někdo pomoci? Má někdo na tuto firmu kontakt? E-mail,
nové
tel.číslo ...
Moc děkuji za pomoc a pilné včelky!
Arnošt Hrdina

Já bych měl poznámky k tomu ventilátorku. Nekvalitní ventilátorek, třeba z
použitý z počítače, dodá do uzavřeného prostoru komory nepříjemný zápach po
ozónu nebo spálené plastické hmotě nebo něčem takovém. Dělají to i některé
nové. Je třeba s tím počítat a nádoby s medem mít zavřené. Pokud se počítá s
ohřevem rámků, bude asi třeba mezi ventilátorky vybírat. Dále samotný
ventilátorek je ze vzduchotechnického hlediska neúplný a má sníženou
účinnost. Pro plný výkon musí být zabudovaný do potrubí. Pokud se před a za
ventilátorek dá kousek trubky o průměru ventilátorku a délce minimálně 0,5 -
1 průměr ventilátorku, jeho výkon se zvýší násobně. Úplně stačí rourka
smotaná z lepenky a stabilně přilepená lepicí páskou. Potom stačí
ventilátorek na 12 voltů napájet sníženým napětím, třeba 5 voltů, má snížené
otáčky a déle vydrží a pravděpodobně tolik nesmrdí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko

Létavky jsou zalétané na místo a vzhled úlu a dále potom na vůni matky.
Pokud na místě zůstane starý úl třeba jen s matkou, všechny létavky se do
něho vrátí a zůstanou tam. Pokud na stejném místě bude jiný nový úl, s
česnem pokud možno ve stejné výšce, budou létavky oblétávat kolem až zachytí
vůni matky a potom vejdou do úlu. Pokud bude nějaký jiný úl se včelstvem
třeba metr vedle, některé zaletí tam. Pokud tam vůbec žádný úl nebude,
létavky budou postupně oblétávat stanoviště v stále se zvětšujících kruzích
a pokud naleznou nějaký úl, pokusí se do něho takzvaně vžebrat. Při výměně
starého úlu za nový mohou pomoct barvy. Pokud bude k česnu úlu přišpendlený
pruh pár dm lepenky natřený mějakou sytou výraznou barvou, létavky se
zorientují podle něho a potom nebude výměna starého úlu za nový takový šok.
Pokud se z včelstva vyberou rámky se včelami a dají do nového jiného úlu 2 -
10 metrů vedle, z rámků první den odletí všechny zalétané včely létavky, cca
+- 1/3 včel, do starého úlu, na rámcích zůstanou jen nezalétané včely. Ale
už druhý den se objevují jednotlivé přilétající včely. Plod na rámcích
potřebuje bílkoviny, ty jsou v rámcích v pylu a v tělesných zásobách včel,
potom sladinu, ta je obvykle v rámcích nad plodem a potom vodu, ta v úlu
nikde není a proto první vyletující včely létají pro vodu. Proto se do
vytvářených oddělků dává jeden rámek s vodou nastříkanou v buňkách. Už za
pár dní se na létavky přeorientuje v novém úlu tolik včel, že vedle vody
začnou nosit i pyl a sladinu, pokud je z čeho.
Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku. Matka vykrmovaná
dodatečně neboli nouzová matka - včely v případě ztráty matky postaví
matečník nad dělničí buňkou s larvičkami a to nad třídenní larvičkou neboli
šestidenním plodem, možná i starším , to teď z hlavy nevím. Larvička je tedy
první tři dny krmena pro budoucí dělnici, ne matku a to je špatně. Taková
matka mívá znatelně horší výkon v kladení i horší mezerovitější plod. Včely
to občas dokonce vyřeší tak, že ještě tentýž rok nechají matku zaklást pár
matečníků pro tichou výměnu a matku v tichosti vymění. To je důvod, pro se v
oddělku, pokud si má sám vychovávat matku, likvidují starší matečníky.
Jediná "výhoda" takových nouzových matek je snad ta, že jak jsou menší, tak
jsou pohyblivější a tudíž mají při oplodňovacíxh výletech menší ztráty.
Co se týká stavění mezistěn, včely k tomu taky potřebují dostatečnou
teplotu, odhadem aspoň 25 - 35 st C. Vosk musí být měkký. Protože jsou do
května denní a hlavně noční teploty takové, jako jsou, musí včely při
stavění mezistěn dost topit a to dokážou jen tehdy, když je na mezistěnu
hodně včel. A s plodem je to ještě horší, tam nesmí jít pod teplotu 35 st C,
jinak se plod poškodí. Pokud se přidávání mezistěn v tuto dobu přežene,
včelstvo nestaví, je v šoku, věnuje všechnu svoji energii na ohřívání plodu,
takže jeho vývoj se na nějakou dobu zastaví. Takže do konce května počkat,
až včely dostaví jeden nastavek. Taky krmítko je v tu dobu zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 9:30 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
> Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
> V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s
> ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do
> tří nových úlů následujícím působem ? :
> Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm
> sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7
> mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok
> cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté
> přidat druhý nástavek ?
> A dva další úly založím dle předchozích rad.
> Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků
> ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá,
> jako matka ze založeného matečníku.
> Díky

Já jsem se v rychlosti hůře vyjádřil. Správně by mělo být, že včelstvo s
letošní matkou se dá nahustit do menšího prostoru a přitom se nerojí,
zatímco včelstvo se starší matkou by už dávno mělo naražené matečníky a
roje. A nahustit proto, protože takové včelstvo sice nemá moc prostoru pro
ukládání snůšky, ale velice rychle staví mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 8:46 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Letošní matka
> proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
> mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
>
> Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských
> buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely-
> včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako
> celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú
> pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm)
a
> matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k
mater.
> miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť
> vajíčka do plástových buniek.
> Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových
včiel
> a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné
> pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané.
> Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský
> profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........
> Anton

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat čím se má mazat převodovka medometu? Existuje nějaká "potravinařská" vazelína nebo se to maže klasickou vazelínou? Jednu starší jsem rozmontoval a ta byla mazána klasickou vazelínou a bojím se, že by se to mohlo kolem hřídele dostat do medu. Chci ji použít, protože má volnoběh. Díky

Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku.

Prepáč Radim, že sa miešam do tvojich vyjadrení, nechcem byť Tvojím oponentom. Obdivujem Tvoj elán odpovedať toľkým pisateľom.

Tento konkrétny problém so začatím ošetrovania vyliahnutej larvičky v materskej bunky hneď po jej vyliahnutí považovaný za tromf všetkých autorov, ktorý opisujú vývin novej matky. Naopak chov budúcej matky včelami tzv. náhradným chovom (NCH) ako najväčšie negatívum práve ten fakt, že včely najskôr (3 dni) larvičku kŕmia obyčajnou kŕmnou kašičkou určenú pre včelu robotnicu a až potom precházajú na kŕmenie materskou kašičkou. A to je veľkým hendikepom pre budúcu mladú matku. A to je práve najväčší omyl, ktorý vždy neplatí!

Skupina vedcov sa tomuto problému venovala a pomocou rádioaktívnej látky zistili, že prvé tri dni včely kŕmili larvičky obidvoch skupín "obyčajnou" kŕmnou kašičkou pre včely a nie tak často spomínanou materskou kašičkou. Potom ten tromf často používaný pisateľmi "na prelarvovanie použite 12 hod. starú larvičku atď... aby budúca matka bola od počiatku kŕmená materskou kašičkou" je nepravdivý. Preto i pri umelom chove matiek, môžeme použiť larvičku od 24 do 36 hodín, kedy sa s materiálom lepšie pracuje a kvalita matky by mala byť rovnocenná tej, čo bola vychovaná v prirodzenom prostredí npr. v rojovom včelstve. Takto to robím roky vo svojom chove a dochované matky sú vždy robustné a kvalitné. Tak ja neviem?
Podľa mňa podstatou dobrej matky, je dobrý pôvod prelarvovaného materiálu a najdôležitejším faktorom je HMOTNOSŤ vajíčka, z ktorého sa vyliahne larvička. (izolácia matky v izolátore na malej plástovej ploche (panenský plást), npr. na jednom dm2 a menej - 200 buniek jednostranne , matka zníži týmto zákrokom za 36 hodín izolácie z 200 na 200 vyjíčok za 24 hod. Na tomto princípe je založený i systéme je založenýi nemecký tzv. Jenterov rámik, kde hrá podstatnú rolu práve obmedzovací postup pri zakladaní bunkových čapíkov a nie to, že včely sa o larvičky starajú od počiatku ako budúce matky. Veď prečo sa prestal robiť chov matiek z vajíčok?

Na druhej strane odcudzovaný chov náhradný spôsobom, nemusí byť tým najhorší, len ho treba správne robiť. Tu hrá významnú rolu použitý materiál, ktorý včelár berie z plného chovu, vajíčka matka kladie v plnej sezóne vo veľkom počteteda, sú o niečo menej hmotné. to by nebolo až také závažné, horší je spôsob ako to včelári robia. Z odobraných plástov vytvoria odložence, ktorých všetky včely (ak boli na pôvodnom stanovišti zalietané), úľ ostane prázdny (je bez matky) a kým sa vytvoria (ak sa vytvoria- sú často vyrabované), o NCH sa stará-nestará pár mladých včiel.
Keď už robiť NCH, tak jednoduchým a istým spôsobom, vybrať chovné včelstvo a ODOBRAŤ MU MATKU. Chod takéhoto včelstva je zabehaný a úspech je oveľa istejší, kvalita matky sa môže vyrovnať aj matkám z Jenterovho rámika. Je zaujímavé, že kvalitné matky sa vyvinú i v malej oplodňovacej jednotke, kde odberieme matku a ponecháme včelstvíčko náhode. Vďaka tomu, že predchádzajúca matka kládla na malej ploche málé množstvá vajíčok a boli hmotnejšie.....

Čo sa týka problému, "včely pri náhradnom chove začnú ošetrovať staršie larvičky (preto ich treba odstrániť? Prečo?) aj na staršom plode, ktorý už bol za zenitom vhodnosti pre novú kvalitnú matku. Ja mám desiatky zaznačených prípadov liahnutia sa mladých matiek po dodobrania plodudúcej matky a ani raz som nezaznamenal, aby čas liahnutia matiek sa vymykal z normy. To znamená, že matky sa liahli na na 13 max. deň (plus 3 dni vajíčko), teda v norme 16 dní, nikdy nie skôr. Práve pri týchto pozorovaniach som zistil, že včely pri NCH sa poisťujú proti prípadnému zlyhaniu prvej MB, postupným zakladaním náhradných MB, nie v jednom čase. Prvé MB bola už zaviečkovaná (na 5 deň, plus 3 dňvé vajíčko čo značí, že do chovu pojali larvičku ihneď) a napodiv bolo vo včelstve ošetrované viacej MB oveľa mladších. Z toho plynie, že nie je pravda, že včely pri NCH pojmú do chovu staršie larvičky npr. aj 6 dňové. Áno, môže sa to stať, keď z nejakých dôvodov včely majú k dispozícii iba staršie larvičky a vtedy sa nám vyliahne tzv. včelomatka, ktorá nevie čo má robiť, či klásť vajíčka a či nosiť peľ.

Je to len niekoľko nesúrodých myšlienok, ktoré môžu vniesť trochu svetla do tejto problematike, z pohľadu nie vedca ale radového včelára, ktorý pozoruje život včelstva. Anton

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
fero (84.245.81.138) --- 11. 4. 2007
Nadstavkové očká
Má vplyv zatváranie a otváranie očiek na nn-úli na pohyb matky v úli? Ako to praktizujete počas roka? Vďaka!
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ano, má. Ale do jaké míry, to záleží na konkrétní situaci.
Podle biologie včelstva se včely snaží ukládat med dále od česna, a tak je plodové těleso spolu se věnci pylu stlačováno k česnu. Je to dáno včelím pudem chránit si zásoby medu ( jež jsou pro včelstvo velmi důležité )před zloději ( např. medvědem, lupičkami,... ).
Tento vliv je patrný při porovnávání studené ( rámky jsou boční loučkou k česnu ) a teplé ( rámky jsou plástovou plochou k česnu ) stavby plástů.
U studené stavby problémy s ukládáním medu nevznikají. Včely vytváří věnce medu, jež jsou u česna menší a v zadu větší. Včelstvo vytváří chumáč u česna a za zásobami se v zimě a v předjaří pohybuje do zadu... využívá veškerou plochu zásob.
( pozn. Tento jev se do jisté míry vyruší při zazimování velmi-silných až přesílených včelstev ( nad cca 30 000 zimních včel ). Při dobrém zakrmení včely horní nástavek ( 4-6 nízký nástavek od spodu...podle síly včelstva ) plně zaplní, spodní z cca 1/3-2/3 a v dalších dvou nástavcích se také nějaké zásoby najdou... včelstvo ( chumáč ) se pohybuje směrem vzhůru ( věží nástavků ) za zásobami. )
U teplé stavby muže vzniknout jev ( zvláště pokud je střed česna na stejné úrovni jako střed plástových ploch ), že včely vytvoří symetrický věnec medu. Tento potenciální problém se stává nebezpečným, pokud zazimujeme včelstvo na 2 či pouze na 1 nástavku. Včely mohou vytvořit chumáč v prostředku, pak se budou pohybovat na jednu stranu a dojde k oddělení chumáče od zásob na druhé straně plástu. Pokud nedojde k většímu oteplení, kdy včely dostanou příležitost si přemístit zásoby nebo přesunout chumáč na zásoby ( to může blokovat vzniklé plodové těleso ), může dojít k úhynu včelstva hlady, i když v úle zásoby jsou ( avšak včely se k nim dostat nemohly ).
Proto nejvhodnější stavbou je studená. Při vysokém dnu a práci se včelstvem z boku nemá teplá stavba žádnou výhodu!
Podobný vliv mají také očka.
Metodik, jak manipulovat s očky během roku je spoustu ( v závislosti na druhu úlu, síle včelstva a způsobu včelaření ). Já zde ve stručnosti popíšu moji.
V podletí nechávám otevřené 3. a 4. očko od shora ( podporuji tím zakladení matky panenského díla v medníku ). Od podzimního zúžení ( zužuji jen v říjnu...odebírám spodní nástavky se starým dílem na vyvařen ) nechávám do zimy otevřená horní dvě očka ( odvod vodních par ). V předjaří ( od rozkvětu lísky ) uzavřu horní očko ( v horním nástavku se sráží voda, kterou včely sbírají pro plod ). Od začátku jara ( rozkvět angreštu ) nechávám otevřená spodní tři očka až do podletí ( podporuji tím kladení matky a ukládání pylu ve spodních nástavcích ).
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování nástavků a za týden medníky...

jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy uz pomalu desi rojenim :-)
to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
njn teorie je fajn ale ta praxe ...

> Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> nástavků a za týden medníky...

Počúva niekto včely cez počítač z dôvodu rojenia?

řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:?epka
> Datum: 13.4.2007 10:24:15
> ----------------------------------------
> jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy
> uz pomalu desi rojenim :-)
> to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
> njn teorie je fajn ale ta praxe ...
>
> > Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> > mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> > nástavků a za týden medníky...
>
>
>

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Ano pokusam sa 2 roky. Vlani len tak pokusne ci to funguje a tento rok poctivo od 3.3.2007. Meranie ma vela zaludnosti. Dvolezite je cim meras, na akom mieste ula meras a v ktoru hodinu meras. Napr. meranie na zadnej stene maximum 200 Hz, meranie na tom istom nadstavku na ocku 300 Hz. Treba sledovat aj priebeh krivky aj ta nieco napovie a nie len frekvenciu. Neviem ako je to pri zateplenom ule, mam len jednoduche steny. Zaver - je na tom nieco pravdy, len treba to odskusat. Je jednoduksie nahrat zvuk, ako liezt do piateho nadstavku naspodu.
Srdecne pozdravujem Miro

Požívam úle LANGSTROTH. Upravil som si nástavky tak, že v každom mám otvor zo zadnej strany asi 3 cm a tam meriam elektretovým mikrofónom, ktorý je uložený v gumovej zátke. Meriam v strede úla, ale môžem zmerať ktorýkoľvek nástavok.Mikrofón mám napojený priamo do počítača a používam program SPEKTRA RTA. Momentálne mám najvyššiu frekvenciu max 180 Hz, ale na 250 Hz je len niečo menej, tak asi o 2dB. To ma zaujíma, že či to tak môže byť.Či treba vyčkať čo to urobí?
Pozdravujem, Peter

Ja nahravam na dig. diktafon Olympus a mam na nom mikrofon na PC teraz neviem zncku. Mam ho v lieviku, ktory prikladam na stenu ula. Zaznamenam aj 40-50 Hz. Frekvencia je rozna. Podla toho ci su len stare vcely, alebo uz mlade. Dokonca mam dojem ( este to musim overit) ze po vyliahnuti trudov sa objavilo v spektre 60 Hz. Mlade vcely bzucia na 100-150 Hz. Mozem merat kazdy nadstavok a podla spektra viem urcit kde matka kladie - krmicky. Meram rano pred vyletom vciel, lebo som zistil ze ked je znaska, ako teraz, tak odvetravanim vlhkosti nektaru vznika na vecer zvuk, ktory potlaca ostatne frekvencie. Tiez mam taky dojem ze frekvencie suvisia s podmienkami merania. Preto asi kazdy si musi odmerat svoje hodnoty a potom v dalsich rokoch sa orientovat podla nich. Ak mi poslete adresu, poslem vam moje merania. Pripadne mi poslite svoje na porovnanie. Budem merat do leta a potom to nejako zhrniem a napisem poznatky.
Miro

Keď budete taký dobrý a pošlete niečo, budem rád.
Ďakujem
petee/=/pobox.sk

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčány, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Zakládám nové vlákno. Míchání témat na jednom vlákně je jednak proti řádu konference a jednak nepřehledné.
Děkuji za pochopení..........M. Václavek

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčáni, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Připomínám, že silnější včelstva mají tendence chovat trubce již od půlky předjaří, proto u nich vkládáme trubčinu ( do prostředku horního nástavku...k plodu ) již kolem období rozkvětu jívy.

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

P.Václavek.
Je isté, že takto som to chápal i ja pri prvom čítaní, ale prax mi to potvrdila. Ja sa pokúsim ten článok nájsť a potom presne napíšem to čo je tam. Som si istý, že práve rádioaktívnu látku a jej podávanie včelám americký vedci robili presne a metodika bola 100%-ná. My to ako včelárska verejnosť a tí múdrejší v nej sme si viac za roky minulé vymysleli a domysleli čo sme nevedeli hodnoverne dokázať. Veď ani pokusy von Frischa o tancoch včiel na určenie miesta potravy nie sú také isté, ako sa o nich píše. V posledných rokoch vedci pripúšťajú, že včelám pri orientácii pomáha aj vôňa, ktorú včely zanecháva vo vzduchu. No aj ja som len obyčajný včelár praktik, možno trochu viac sa venujúci poznaniu o včelách, takže, môžem niečo aj nesprávne interpretovať.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton

Ja mám na chov trúdov vo včelstvách v jarnom období iný názor a to z toho dôvodu, že trúd je základný člen rozmnožovania včelstva. teda včelstvo nechová trúdov z nejakých rozmarov, ale ako potrebu pri jeho delení- rojeniu.
Preto rád mám také včelstvo, ktoré sa absolútne nevenuje chovu trúdov (čo však nie vždy možné, lebo včelie dielo je nedokonalé a roj pri voľnej stavbe buduje i TB) ale prínosu nektáru.Moja zásad je, čím menej TP, tým plnšie medníky s medom. A neverím ani báchorke o tom, že trúdy vo včelstve sú pre samotné včelstvo výhodné preto, že vyhrievajú plod! Veď vtedy, keď sa trúdy a a pobehujú po plástoch s plodom, len využívajú prajnosť kŕmičiek, ktoré ich kŕmia, býva tak teplo, že včelí plod produkuje toľko biologického tepla, že včely musia úľ odvetrávať, aby sa vyvíjajúci plod neprehrial 35,6!
Len krátko, lebo znáška jarná znáška je tu - vrcholí, všetko to kvitne, tepla majú dosť, váhy každý deň stúpne o 1,5 a viac kg. Preto odchádzam na včelnicu (75 vč.), ktorú mám mimo obec tak 500m od bytovky. Anton

Sledování nějakých vědeckých pokusů jsem se nijak zvlášť nevěnoval, ani teď
nemám moc času, ale když jsem z nějakých důvodů zapomněl v vytvořeném
oddělku nebo osiřelém včelstvu zrušit nejstarší matečníky, téměř vždy byla
vylíhlá matka znatelně méně výkonná. Ta půlhodina času na rozebrání
včelstva a likvidaci těch nejstarších matečníků, pokud se matečníky mohou
objevit jen na dvou třech plodových plástech a ne na plástech celého
včelstva se proto bohatě vyplatí. Různá další složitá manipulace, jako je
zajištění co největších vajíček matky, vyřezání buněk s jednodenními
larvičkami a jejich nalepení do svislé polohy a další se mně zdá
momentálně už složitá moc. Možná později. Jinak preferuji výchovu matky ve
vlastním včelstvu, ve kterém bude ta matka produkční, nechce se mi hrát s
různými oplodňováčky a metodami na přidání matky a podobnými věcmi navíc.
Maximálně jednou za čas v případě koupě kvalitní chovné matky.

R. Polášek

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
........
Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
Já je mám agresívní jak v podletí.
Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem bral rámek po rámku do ruky.

Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky přez zimu "vyspaly".
Karel

Já už jsem vypozoroval dříve, že včely jsou nejklidnější tehdy, když počasí
je jaksi průměrné, to znamená sice za pěkného dne, ale vzhledem k roční době
tak akorát. Nyní je vzhledem k roční době moc horko a včely mám opravdu taky
trochu divočejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 14, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného
> konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie
> Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
> .......
> Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
> Já je mám agresívní jak v podletí.
> Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde
> mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika
> přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem
> bral rámek po rámku do ruky.
>
> Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky
> přez zimu "vyspaly".
> Karel

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.

Vážený kolega.
To snáď nemyslíte vážne.:prevažuje zberací pud a pud výchovy robotníčieho plodu.
- zberací pud je u každého včelstva rovnaký, len slabé včelstvo toho prinesie menej, silné viac, ale rovnako chcú prežiť. Je im to vlastné, v prírode nečakajú na gazdu, aby im doplnil chýbajúce zásoby.
- práve prínos sladiny ženie včelstvo do výchovy robotníčieho plodu. A načo by včelstvu boli treba mladé včely, keď nie na delenie-rojenia včelstva? Len tak môžu v prírode prežiť! V prírode všetko slabé hynie!
- jedine čisté dielo t.j. bez trúdich buniek - TB (to je aj vizitka včelára), z jara neošetruje trúdí plod, lebo nemá do čoho. Keď však príde jeho čas, t.j. čas v dobrých podmienkach, využije každú TB a kde môže tak ich vystaví, aj prerobením RB v rohoch plástov a pod. Včely nežijú v nereálnych podmienkach ľudského myslenia ako majiteľ - včelár, ktorý myslí len na zisk, ktorý vyprodukuje včelstvo vo forme medu. Cieľom každého včelieho spoločenstva je len a len dosiahnutia rozdelenia - rojenie a nie naplnenie "komory" metrákmi medu. Príroda neprodukuje do zimy obrie včelstvá, ale len také, ktoré majú šancu prežiť zimu a s takými zásobami, aby im vydržali do novej znášky. Anton

Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2˚C). Začal som pracovať o 9,00 hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj 33˚C, pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky pritlačil.
Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh, tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť. Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Musím rovněž potvrdit,že v letošním roce jsou na mé včelnici včelky až moc "živé", jsou bodavé.V loňském roce ty samé byly mírnější.Co letos vyvádí, je dost nepříjemné, nedovedu si to vysvětlit. Že by to zavinila letošní velmi mírná zima a včely prakticky celou zimu plodovaly? Mimo to přezimovávaly na melecitozním medu (dodány však i cukerné zásoby), s častým proletem. Zimní ztráty včelstev přitom nebyly žádné.

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také. Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie. Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele /minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám. Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu, ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností: agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel /od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí. A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša

Nezapomente, že i když budete mít klidná včelstva a z těchto budete rozchovávat, že po nějaké době - několik let dojde k bastartyzací těchto včel a jako první začnou být včely agresivní. Matky lze ještě celkem s úspěchem rozchovávat z F1, ale dále už ne.
Na včelnici mám pouze matky F1 a také insmeninované a je klid i v současné době.
Za kvalitní materiál lze povážovat pouze insmeminované matky a tak nejvíš matky F1, ale dále už rozhodně ne. Mnozí včelaří se domnívají, že mají ty "nejlepší včely" a že lepšího už nemůže být atd.
Může tam být ještě agresivita včel, které tam byly celou zimu a je to dost pravděpodobné.

Jsem rád, že se o bodavosti teď píše. I když mám cca 1/2 matek dcery od inseminované Dolské a na podzim se s nimi mohlo pracovat v tričku a trenýrkách, teď jsou potvůrky docela bodavé a kukla a rukavice je pro větší rychlost zásahů samozřejmostí. Tak snad se to v dohledné době změní.
Zdraví R. Stonjek

Vážený příteli, ale to se nám včelařům často stává,že je nepoznáváme,ale umíme si s nimi poradit.Za týden již budou v brázdě,jak se říká a pokračujeme tím svým stylem.Jinak velmi souhlasím,že nejlepší jsou matky F1,mnohdy i F2.
Ale to je metoda každého včelaře a každý si to dělá podle svého jak tomu rozumí.Jak jsem tomu porozuměl,v rukavicích se musí pracovat u 1 - 2 včelstev,ostatní 20-30 jsou mírné.
Čili neustále provádět selekci,jinak to nejde.

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)
Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
takhle jsem to doslova nemyslel. Myslel jsem to tak, že silnější včelstva začínají s chovem trubců dříve než-li slabší ( samozřejmě jsou i výjimky...slabší včelstva, jež mají rojové tendence, mohou začít s chovem trubců dříve a ve větším počtu, než-li silnější včelstva bez rojových tendencí ).
Přítomnost trubců ve včelstvu během produkčního období je pro včely přirozená věc a příliš velké omezování trubčiny v úle není dobré a odrazíte to ve výnosu ( směrem dolů )!
Ale to platí jen pro přiměřené zastoupení trubců v úle ( do cca 5% ) a včelstva bez rojových tendencí.
Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...).

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Zrána, když je ještě zima a včely ještě nelétají, jsou vždycky divoké. Jinak
ale kdy už se lidi v polovině dubna koupali v přírodě a kdy už byli v
polovině dubna z toho koupání dva utopení? Každopádně to počasí je teď
neobvyklé a je otázka, co včelám vadí více, jestli mírná zima nebo ty horka
teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 3:47 AM
Subject: Re: Divokost veel lestos


> Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte
> chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2&#730;C). Začal som pracovať o 9,00
> hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany
> tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný
> materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som
> produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti
> hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj
33&#730;C,
> pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal
> som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky
> pritlačil.
> Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej
> čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh,
> tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa
> zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo
> nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na
> včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť.
> Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký
> priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
> Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Pozn.:
Velmi-silná včelstva ( nad 30 000 zimních včel ) jsou reálná, ale velmi vzácná, v přírodě se vyskytují velmi zřídka ( mají velmi-velké nároky na prostor, vyžadují několika metrové dutiny ).
To ale neznamená, že nejsou. Např. Leoš Dvorský zazimuje cca 30 000 - 40 000 včelstva, která mu do rozkvětu akátu přinesou i více jak 70 kg medu na včelstvo ( řepka, ovocné stromy )
A to nevčelaří v nějaké snůškově-výborné lokalitě.
Je to způsobeno tím, že včelaří a umí včelařit s velmi-silnými včelstvy. Ono nejde o to tyto včelstva získat, ale hlavně je udržet při síle. V žádném případě se nesmějí omezovat ( zužování, nedostatek zásob, stará matka, nevhodný úl,..................)

Radiace z mobilních telefonů prý mate včely

Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.

http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_113238_v521n.html

Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo, ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku, Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N. apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA - september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton

www.vcely.sk/zootechnika.
V predchádzajúcom článku som omylom uviedol sk s veľkým S. Anton

Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...

Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska to naprotiveň nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi rovno do hniezda.
Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov, aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky), pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24 dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej bunky.
Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton

Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
724083820
www.matela.wz.cz

Máte pravdu... rojení je pro včely přirozená věc, avšak pro včelaře věc nežádoucí.
Já a mistr, kdepak.... Já mistr nejsem. Jsem spíše šťoural, který ve všem hledá něco lepšího, racionálnějšího. Já se učil a stále učím včelařit chybami, a že těch chyb bylo.
Asi nejbláznivější bylo, když jsem v Tachováku včelařil nejprve jako v ležanu ( to bylo rojů ).Nakonec jsem došel k Optimalu, s ním jsem zatím spokojen.
Ted po moru jsem měl přes zimu hodně času si promyslet co jsem udělal špatně, co změnit, co jsem udělal dobře, co zachovat. Plánuji v květnu druhý start ( doufám, že to bude naposledy co začínám od znova ).
Už se těším až ty moje nové novoty vyzkouším.

Přeji mnoho úspěchů!
zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře ujímají.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> Datum: 15.4.2007 14:30:04
> ----------------------------------------
> Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
>
> Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
>
> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
>
> [odkaz]
> http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> 13238_v521n.html
>
>
>

Dnešní letní den mě inspiroval k odzkoušení slunečního tavidla.
Nemám vařák na vosk, takže jsem byl zvědav na výsledek a byl jsem mile
překvapen. Myslím, že pro hobby včelaře je to výborná věc.

Také jsem chtěl reagovat na problém "včely na zahradě".
Se svolením sousedů jsem letos na jaře umístil svá včelstva na jižní hranici
své zahrady - přímo sousedící s obytnou částí sousedovy zahrady.
Na hranici pozemku má soused vzrostlé túje. (cca dva metry výška) Uly jsou
asi metr před těmi tújemi a včely vylétávají bud nad tůje nebo - většinou -
do strany v úzkém koridoru. Zatím si nikdo nestěžoval :-) ale pravdou je, že
do tohoto úzkého koridoru není radno lézt - během deseti vteřin máte žihadlo
jisté.
Vzhledem k tomu, že na úly svítí ranní slunce a naopak v největším poledním
žáru jsou úly ve stínu tújí, myslím, že pro včely to je celkem vyhovující
místo.
Jsem stále ještě začátečník, tak uvidím, jak se na tomto stanovišti bude
dařit ve srovnání s předchozí sezonou...

Mirek

O vztahu trubců a jejich počtu ve včelstvu a rojení mne nenapadlo nikdy přemýšlet A KDYŽ SE NAD TÍM ZAMYSLÍM MUSÍM DÁT ZA PRAVDU PANU TURČÁNIMU Za rojovou náladu zřejmě nemůže mít vliv množ trubců vliv ALE URČITĚ ZA TO MOHOU, nedostatek prostoru ke kladení A CO JE V ŽIVOTĚ VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ nejdůležitějš, dost potravy. Dnes jsem byl celý den ve včelách a zjistil jsem asi téměř katastrofický stav U nás tady rozkvetla třešeň a řepka zaráz Včelstva jsou již teď narvaná zásobami pylu celé nástavky jsou těsně před líhnutím A PRÁVĚ PROTO BY SE MOHLA TA ROJIVOST SE OBJEVIT. Pokud se rychle nezvětší prostor pro matku Tady na Hané je to přibližně o 3 týdny dříve než jsme zvyklí. To si myslím bude největším problémem pro včelaře kteří jsou zvyklí se řídit kalendářem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ??epka
> Datum: 15.4.2007 17:44:49
> ----------------------------------------
> Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je
> zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých
> rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl,
> předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště
> zásobami...
>
> Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu
> nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
> Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V
> prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja
> a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach
> a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije
> i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska       to naprotiveň
> nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi
> rovno do hniezda.
> Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima
> potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna
> okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou
> príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej
> vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd
> alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí
> predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa
> mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
> Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov,
> aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v
> iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to
> pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete
> vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky),
> pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24
> dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku
> natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené
> vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej
> bunky.
> Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako
> sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím
> mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton
>
>
>

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.
.....
Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si zavolala, když netrefí domů.
Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
Mobily a konkurence, to je svinstvo.
Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci. Ale prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně nenoste mobil v kapse u kalhot.
Karel
PS
Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)

Slinty, slinta,jděte se raději dívat na televizi

Dobrý večer, tak jak tady nestranně pročítám konferenci, jsem moc rád, že nejsem začátečník a jedu si podle svého. Chtít se zde něco přiučit a zeptat se na něco rozumného - tragédie. Tady je asi každý generálem. Takový internetový Blesk či Aha. Škoda!

Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
pokouším dovolat snad 14 dní marně.
Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
precizně a nebyli drazí.

Díky a příjemný večer.
Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "L. Matela" <leopold.matela/=/vemat.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 19:15
Předmět: Re: prirezy - hledam kontakt


> Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
> 724083820
> www.matela.wz.cz
>

No jelikož jsem byl na vojně u RTB, tak je to stejně jedno :o)) ... ale
jinak se mi ten článek zdá lehce ustřelený .... jako kdyby nebylo o čem
psát.
A.
----- Původní zpráva -----
Od: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 20:59
Předmět: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
> ....
> Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si
> zavolala, když netrefí domů.
> Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
> Mobily a konkurence, to je svinstvo.
> Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci.
Ale
> prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně
> nenoste mobil v kapse u kalhot.
> Karel
> PS
> Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)
>

Tak jsem rok včelařem, ale je fakt, že moc rozumu jsem tady nepobral.Některé rady si i protiřečily, ale když si člověk vybere, co se mu zdá dobré, tak se tady lecos pochytit dá. Zimu přežily všechny včelstva i když jsem zimoval ve třech nástavcích 39x24, před měsícem jsem do spodního nástavku nacpal všechny zatvrdlé zásoby. Po včerejší prohlídce jsem byl překvapený, jak to vyčistily. Zpřeházel jsem jim už částečně zavíčkované nové zásoby a doplnil mezistěny. Bodaly o dost míň než při vytáčení. Už jsem se tu ptal, co že se dává nad poslední rámky. Já tam měl folii, kterou úspěšně prokousávají a nad tím filc s novinama, po první prohlídce jsem zíral na plíseň na horních rámcích i na některých plástech. Teď už to bylo v pohodě, ale stejně by mne zajímalo, co tam kdo dává. Mám k úlúm i víka s očkem, ale nejsem si jistý, jestli je tam dávat. Nad rámky vznikne mezera. Zatím se řídím radami uteplovat co nejvíc, ale jak uteplit víko, pod kterým je mezera? Jinak ať si každý jede podle svýho, ale klidně napíše jak. Oni i začátečníci rádi pochytí nějaké rozumy.

Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych vyzkoušel příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto, aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem začne být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného víka.
Karel

Ještě jsem uvažoval nad tou letošní divokostí, připadá mi, že včely mají
momentálně málo snůšky. Doma nám občas včela hledačka teď zabloudí do
baráku. Rostliny předjaří, jako jsou sněženky, petrklíče atd buď odkvetly
nebo jsou vybrané nebo díky moc velkému horku jin zaschnul nektar, rané
ovocné květy - mirabelky už odkvetly, rybíz a angrešty zřejmě taky a hlavní
ovocné stromy třešně, švestky, jablka atd ještě nerozkvetly. zatímco jiné
roky než odkvetlo jedno, začalo kvést druhé. Možná proto jsou taky divočejší
než jiné roky.

R. Polášek

Možná proto, že přířezy byly precizní a zároveň levné, zkrachovali.
Co takhle registr subjektů, ať už firemních nebo řemeslnických na
ministerstvu? Nebo někdy v neděli po obědě, kdy jsou lidi ochotní, najít ve
zlatých stránkách soukromé telefony lidí na stejné ulici a obvolat, jestli
ta firma ještě funguje?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <hrdinaa/=/upcmail.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 11:09 PM
Subject: Re: prirezy - hledam kontakt


> Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
> Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
> pokouším dovolat snad 14 dní marně.
> Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
> precizně a nebyli drazí.
>
> Díky a příjemný večer.
> Arnošt

Mně vykousávají igelit z levných mikrotenových sáčků ze supekmarketů nebo
tenkých igelitových pytlů. Silnější třeba prodávaný v rolích v železářstvích
už ne. Ale i nejsilnější igelit prokoušou larvy molů. Jutový pytel a obecně
hadry možná kromě pevných hrubších umělých tkanin nebo pytlů upletených z
plastu včely taky rozkoušou. Vatelínové uteplivky taky. Nekoušou filcové
uteplivky udělané z nějaké hrubší srsti, ale stejně je přilepí propolisem a
ten potom při manipulaci vytrhává kusy uteplivky. Já používám plastové muší
pletivo do oken kryté v zimě novinami a odteď igelitem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 6:49 AM
Subject: Re: zaeáteeník


> Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus
> silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
> Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s
> prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych
vyzkoušel
> příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
> Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto,
> aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem
začne
> být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného
> víka.
> Karel

Antone napsal jsi to naprosto správně. Už jsem to kdysi napsal, že včelaři se dělí na dvě skupiny. První považuje včely za naprosto dementní hmyz, který by bez pečlivého dohledu včelaře již dávno vyhynul a díky tomu je potřeba včelkám život zdárně zorganizovat naplánovat a já nevím co ještě. Tímto obdobím si musí zřejmě projít každý začátečník a některým to vydrží až do konce. Někdy mám pocit, že tito včelaři by byli nejraději, kdyby před včelnicemi měli velkou nástěnku s tříbarevnými Bretschkovými grafy a pod tím několik citátů z Farrara, aby holky věděly co mají dělat a neměly velké prostoje. Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají. Přeji to i ostatním.
Zdraví R. Stonjek

Na úly už jsem vyzkoušel lecos. Vše od igelitu /Polyetylénu/ nic moc tenké folie jsou tak na sezonu, paroprop. folie od pokrývačů také nic moc. Durafol se mi často přetrhl napříč. V sousední vesnici vyrábějí foliové rukávce, tak jsem si nechal vyrobit rukávec na šířku úlu a tlouštku hodně zesílit. Asi tak jak byly kdysi silné pytle od hnojiv. Překvapila mě jejich ochota a technicky to vůbec nebyl problém. 1 kg - 20 Kč. Takže jsem zvědav na výsledky. Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou? /Armovací síť na poslední vrstvu omítky např při zateplování fasád/ Zdá se mi, že by to také mohlo fungovat a zvýšená těžba dokonale čistého propolisu by byla navíc. Díky za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."
----- Original Message -----
From: A.Turčáni
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku,
Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články
pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo
e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG.
Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58

Skúste šot na STV Správy STV - 15. apríla. 2007 najdete na www.vcely.sk
G.K
----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
> dostupný."
> ----- Original Message -----
> From: A.Turčáni
> To: Včelařský mailing list
> Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
>

Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou?
....
Já ji používám do den (no myslín dna, jak se to skloňuje:-) ), pod tím mám řidší kovovou proti myším atd.
Včely jí trochu ohoblují ale jinak tam už dva roky drží.
Používal jsem ji i s fasádním lepidlem na vnitřní stěny PS úlů, když jsem blbnul s izolací. Tam včelám taky odolává, když si s tím cementem trochu pohráli a odrolily ho na perlinku (přes 5 let).
Karel

> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."

Zkuste použít odkaz, jak je uveden v příspěvku na webovém rozhraní
konference www.vcely.or.cz

V mailech bývají dlouhé odkazy řádkově zlomené a to pak dělá problém.



J. P. Baudiš

Staré Město - jestli myslíte firmu Kolomý, tak zkuste:
554 713 115, 603 518 183, 604 920 129
Dan

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju

taco/=/atlas.cz

Tak mi úspěšně vykradli včelín. Mimo jiné mi zmizelo i víko k pařáku na vosk. Nenašel by se někde nedbytečný z poškozeného pařáku?
Díky. vsusicky

Protože jsme vyhazovali sprchový průhledný závěs, nařezal jsem z něj folie na úly. Jsou tam třetí rok, je skrz ně dobře vidět a zatím ani dírka. Jsou ale citlivější na UV záření, kousky, co koukají na světlo boží, začínají křehnout.

Něco málo z fenologie od Polabí. Všechno nám rozkvetlo najednou. V podstatě během týdne rozkvetla třešeň ptačí, hrušeň, řepka, smetanka, švestka, javor. Oproti minulým letům si nejvíc pospíšila řepka - cca o tři týdny. I když jsem měl obavy o využití snůšky nahuštěné do kratšího časového období, včely se rozvíjejí obrovským tempem, od velikonoc jsem přidával 2 NN (většinou souše). Uvidíme, jestli po odkvetení těchto rostlin nastane delší přestávka, nabo naváží stromy - kaštan, akát, lípa.

Pre Jiřího- uvedená meilová adresa je chybná, pretože som napísal miesto www.vcely.sk, nesprávne veľké "Sk"

Jestli se jedná o starší typ tak ten mám doma-35km od Brna.Tel:724 268 884.

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju Podívej se na fotky. Jestli se Ti něco z toho hodí.Kladivo
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely/

Myslím, že s p.Kolomým neměli mít nic společného. Mají svoje IČ.
Zkusím tam napsat....
Díky za info.
Arnošt Hrdina

----- Původní zpráva -----
Od: "Dan" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. dubna 2007 11:34
Předmět: Re: prirezy - hledam kontakt


> Staré Město - jestli myslíte firmu Kolomý, tak zkuste:
> 554 713 115, 603 518 183, 604 920 129
> Dan
>

Ahoj Oto,
konečně se ozval odborník. Ja zase na podobné téma poučuji naší ministryni. Pro ostatní, ani mobily, mikrovlnky ani americký radar v Brdech nedosáhne měřitelně dál než cca 200m a co se týká nespecifických účinků, ty už se snaží moudré hlavy 100 let odhalit a zatím neumí co se týče elmag. Záření nikdo říct, že když bude člověk takovému záření vystavený 20 let, že má pravděpodobnost nějaké genetické mutace třeba 2x větší než je v přírodě běžné tedy ne jeden z deseti miliard ale z 5ti.
S pozdravem a kamarád měl včera na třešních přínos 3kg!!!

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Otakar Neruda
Sent: Sunday, April 15, 2007 8:08 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře ujímají.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> Datum: 15.4.2007 14:30:04
> ----------------------------------------
> Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
>
> Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
>
> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
>
> [odkaz]
> http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> 13238_v521n.html
>
>
>

Pokud chce někdo volat na číslo,které se už nehlásí,volá na Český Telekom a.s. č.1180,informace o tel.číslech v ČR.Oznámí staré číslo a dostane nové a nebo oznámí adresu a dostane číslo podle adresy.Přeji štěstí. V.B.

Pokud chce někdo zjistit tel.číslo,které se již nehlásí,volá Český Telekom,1180 pro ČR,oznámí číslo staré a dostane nové a nebo oznámí adresu a dostane číslo podle adresy.Hodně štěstí. V.B.

Perlinku rozhodně nepoužívat. Vyzkoušel jsem jí na těžbu propolisu, funguje to spolehlivě,ale materiál z které je perlinka uvolnuje vlákno(asi skelné) a to zůstává v propolisu, navíc jí včely vykusují.

Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
>                             Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.

U kočovného stanoviště není umístění úlů moc rozhodující. Pořád je lepší
hůře umístěné stanoviště se snůškou z řepky než perfektní stanoviště s malou
jarní snůškou. Takhle brzo na jaře je možná o něco lepší obrátit stanoviště
spíše na jihozápad nebo západ než k východu. Ráno, kdy na včely od východu
svítí slunce, je ještě moc zima a včely stejně nevyletují.
Co se týká zabezpečení úlů, jedná se obvykle o místo bez lidí, takže různé
rozumné zabezpečení pachatel bez problémů překoná, má na to čas.
Nejdůležitější je tedy, aby se o úlech obyčejní pobertové nedozvěděli, tedy
nesmí být vidět od frekventovaných cest. Jde o statistiku, když se během 14
dnů o úlech doví 100 - 200 lidí, co projíždějí kolem v autobusech a autech a
pěšky, je mnohem pravděpodobnější, že aspoň jeden z nich bude "mít zájem".
Anebo naopak úly musí být hned u obydleného místa, kde se pobertové neodváží
vyvádět. Pro klid duše potom aby úly v lese neotevřel třeba náhodný houbař
zvědavec bez nářadí nebo aby byly dva tři úly vzájemně sešroubované na
podstavci, aby si případný zloděj třeba jen nepřijel lesními pěšinami s
obyčejným kolečkem, jednoduše nenaložil úl a neodjel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 17, 2007 11:38 AM
Subject: A?epka - začátečník


Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
> Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery
byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a
jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel
rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz.
Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil
za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas
zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl
(bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne
pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli
jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k
tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale
vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit
tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy
muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim
jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten
mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat
aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
(mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic
jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo
naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat?
Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to
nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.

Je třeba v přidávání najít ten správný kompromis. Když jsem kdysi začínal s
nastavky, byl jsem pod vlivem tehdejších příruček a nadšeně jsem na začátku
května přidával druhý nastavek 39x24 plný mezistěn nebo střídavě nacpaný
mezistěnami a plásty. Včely v podstatě proživořily první polovinu května a
teprve potom se rozjely. Tak jsem se začal mírnit. Jedni tady říkají teď
přidávat, druzí teď nepřidávat. Řekl bych, že kdyby se sešli přímo na místě,
viděli stav včelstva a jestli přidávat dole nebo nahoře, tak by se shodli.
Je ale velký rozdíl přidávat vystavené plásty s 1 - 2 mezistěnami a přidávat
nastavek s většinou mezistěnami. Může být taky velký rozdíl v síle včelstva.

R. Polášek

Nazdar,
vždyť víš, elmg. záření pokrývá mnoho řádů vlnových délek či frekvencí či energií a velice, vejice se liší svými vlastnostmi (interakcemi s látkou) a to i biologickými účinky. Fotony či vlny mobilu molekuly nebourají, elektrony nepřehazují, pouze molekuly rozkmitávají, tedy pouze zahřívají tkáň.
Ota

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
> Datum: 16.4.2007 20:42:04
> ----------------------------------------
> Ahoj Oto,
> konečně se ozval odborník. Ja zase na podobné téma poučuji naší ministryni. Pro
> ostatní, ani mobily, mikrovlnky ani americký radar v Brdech nedosáhne měřitelně
> dál než cca 200m a co se týká nespecifických účinků, ty už se snaží moudré hlavy
> 100 let odhalit a zatím neumí co se týče elmag. Záření nikdo říct, že když bude
> člověk takovému záření vystavený 20 let, že má pravděpodobnost nějaké genetické
> mutace třeba 2x větší než je v přírodě běžné tedy ne jeden z deseti miliard ale
> z 5ti.
> S pozdravem a kamarád měl včera na třešních přínos 3kg!!!
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Otakar
> Neruda
> Sent: Sunday, April 15, 2007 8:08 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re:Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
> Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře
> ujímají.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> > Datum: 15.4.2007 14:30:04
> > ----------------------------------------
> > Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
> >
> > Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> > také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> > nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
> >
> > Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> > nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> > vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> > několik nedospělých dělnic.
> >
> > [odkaz]
> > http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> > 13238_v521n.html
> >
> >
> >
>
>
>
>

Tomáš Heřman napsal:

>Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni?
>Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
...........

Já bych nástavek mezistěn mezi dva nástavky 39x24 nedával.
Kdyžtak dát až dolů, ale myslím, že jen na mezistěny se matce moc chtít nebude.
Třeba bych to zkusil dát dolů, doprostřed nějaké souše, nějaký stavební rámek, kde by mohly stavět trubčinu (to by mohlo matku dolů nalákat - někdo používá dolů prázdný nízký nástavek u dadantů, kde trubčina drží matku dole a neláká ji to moc nahoru) nebo pokud nemáš souše, přeložit doprostřed ze dva plásty s plodem a nějaký stavební rámek.

Radek Krušina

pozri : www. vcely.sk / zootechnika zle : www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA


----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
dostupný."
----- Original Message -----
From: A.Turčáni
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku,
Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú
články
pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá
vo
e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG.
Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58



--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.446 / Virus Database: 269.4.0/762 - Release Date: 15. 4. 2007
16:22

A tak máme jaro se vším jak má být,jenom že nám vše kvete najednou oproti létům minulým,jak jsme byli zvyklí.Asi si mnoho včelařů z těch začínajících co včelaří 5 - 8 let nebude vědět rady.Nejsem si jist,že rady které zajisté
poskytnou ti 2 - 3 stálí na této konferenci dobře poradí.
Chybí zde bývalí přispěvatelé jako Gusta a ještě další ,kteří přešli asi ke konkurenci a je to zajisté škoda pro tuto konferenci.Starým dovčelařujícím včelařům
to jistě chybět nebude,stejně budou končit,neb každý koníček je pěkný,ale pokud si na sebe vydělá,je ještě krásnější.Stačí se zadívat na inzerci ať již do časopisu Včelařství či na stránky www.Včelařských novin , Vcelin.webz,cz a do regionálních novin a tam je obrázek dnešní situace ve včelařství.Je třeba pochopit dva druhy včelařů,ti kteří mají pro svoje potěšení řekněme do 10 včelstev a kteří prodají "ze dvora řekněme 100 - 200 kg
medu za poměrně slušnou cenu a to jim bohatě stačí aby vydělali na svůj provoz.
Ta druhá skupina včelařů,většinou staršího data,která má
40 - 50 včelstev a tato včelstva jim v minulosti zajišťovala slušný výdělek,najednou jim v posledních několika létech zajišťuje pouze práci a takřka zdarma.
Takže z velkých včelařů se budou stávat malí včelaři,kteří
si ponechají pro radost 10 - 15 včelstev a zbývající med
poté lehce prodají ze dvora,neb taková je dnes situace.

Tady se používá pravidlo že předčasné rozšíření může škodit ? ano může ALE!!! To platí u úlů ve kterých se postupuje s rozšiřováním odspodu nahoru To jsou hlavně budečáky a úly s pevným dnem U moderních systémů s oddělitelným dnem jsou tyto obavy liché pokud rozšiřujeme spodem a klidně můžeme dát souše jen na okraj a zbytek mezistěny U tohoto systému plodové hnízdo zůstává stále nahoře kde je stabilní teplota a spodní chlad nás nemusí vůbec vzrušovat

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: ??epka - začátečník
> Datum: 17.4.2007 11:38:53
> ----------------------------------------
> Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> > jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> > sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> > podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> > o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> > nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> > té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> > Přeji to i ostatním.
> >                             Zdraví R. Stonjek
> >
>
>
> Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
> obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
> prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl
> hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem
> byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par
> starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc
> pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se,
> bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.
>
> Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
> plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
> rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3
> stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je
> pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak
> moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o
> vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo
> pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic
> (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou
> pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne
> hodnoti?
>
> Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi
> dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela
> vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
>
> Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
> prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
> (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho
> sem ani necekal :-) .
> Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak??
> To abych vedel pro priste :-)
>
> Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco
> vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo
> chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((
>
> Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
> stale vic :-))
>
> Diky preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>

Na to by se hodilo přísloví: ,, Sytý hladovému nevěří!,,

Prodám vyzimované oddělky,zájemci volejte 605 103 310 dodání plástů a beden podmínkou. Střední Čechy Příbramsko.

tu správny odkaz:
Anton Tučáni: Nosema ceranae v Europe
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=208


L.Sebosik



----- Original Message -----
From: "Ludvik Vlcek" <luvlcek/=/marticonet.sk>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:55 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> pozri : www. vcely.sk / zootechnika zle : www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
> Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
>
> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
> dostupný."
> ----- Original Message -----
> From: A.Turčáni
> To: Včelařský mailing list
> Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
> Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
>
> Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
> ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
> ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
> Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
> prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v
> Španielsku,
> Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
> ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
> apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
> mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
> DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
> problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú
> články
> pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
> týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
> september 2OO6.
> Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
> N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
> zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
> Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá
> vo
> e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton
>
>
> --
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG.
> Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.446 / Virus Database: 269.4.0/762 - Release Date: 15. 4. 2007
> 16:22
>
>
>
> __________ NOD32 2195 (20070416) Information __________
>
> This message was checked by NOD32 antivirus system.
> http://www.eset.com
>
>

test

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Pepík
Sent: Tuesday, April 17, 2007 1:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: oddělky


Prodám vyzimované oddělky,zájemci volejte 605 103 310 dodání plástů a beden
podmínkou. Střední Čechy Příbramsko.

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v pristupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej

Pred nekolika lety jsem zazil to same, prisel jsem o vsechna vcelstva. Zkousel jsem vsechno, co nas napadlo a co kdo doporucil, ale bez vysledku. Pred privezenim novych vcelstev jsme mraveniste prestehovali o nejakych 200 metru dal od stanoviste (ale znamena to vykopat do dost velke hloubky). Mraveniste toto stehovani prezilo, a dalsi roky mi uz vcelstva nenapadli.

http://ekonomika.idnes.cz/polaci-chteji-lakat-turisty-na-lesni-med-fdf-/ekonomika.asp?c=A070416_093917_ekonomika_spi To je jen tak pro zajímavost. Jak je budou léčit a hlídat rojení, to by mi zajímalo. K těm mravencům:
Děda měl podstavce pod úly postavené v miskách s vyjetým olejem. Loni mi taky včely "spadly" do klína. Jednu z rad co jsem tu dostal bylo na zimu moc nezužovat. Tudíž jsem zimoval v plodišti a dvou nástavcích. Včely přežily v poho. Takže teď jsem byl ušetřen kdy a jak rozšiřovat. Ve spodním díle jsem vyměnil souše za plné se zatvrdlými zásobami, které už bezvadně vyčistily, teď jsem vyndal po 5 souších a dodal mezistěny. Z krátké zkušenosti jsem je proházel, hlavně ne mezi plod a ne na kraje, tam stavěj neradi. Na medníky se chystám tak za týden. Mám jen pár včelstev, ale každé ploduje jinde, některé odspodu, jiné odshora. Ty první dny jsem byl řádně vynervený, ale když to člověk vezme s rozumem, vždyť je to příroda. Pokud se to neláme násilím, včelky si s tim poradí.

Mravenci - znám velice dobře. Zakázat přístup ekologům a pak jediné řešení vyjetý olej do mraveniště a natřít nohy stojánů. Hol někdy musí být také trochu tvrdý. Mravenci na nás také neberou žádný ohled.

Na stanovišti co jsem měl oddělky a nová včelstva byli taky nějací velcí, řekl bych křížení s termity.:-) Podle toho jak si poradili i se dřevem. Měl jsem z toho obavy, protože jsem měl úly postavené na panelech, co leželi na zemi. Mravenci to vzali jako nabídku podnájmu a nastěhovali se pod dna a vegetili na vnějším plášti úlů i pod víkem. Místo polystyrénu jsem tam dal pod víko mezidno ajinak nic.
Včely si úl ubránili a újmy na včelstev jsem nepozoroval. Na úlech ano, protože vyhoblovali uličky v měkkém (většinou listnáčovém) dřevě.
Podle mě vadí mravenci hlavně izolaci. Mám včely v přírodě, na paletách na zemi. Po léta si nevadíme, jen kvůli nim opouštím veškeré izolace (měkké). Osobně si myslím, že mají spíše pozitivní vliv na zdravotní stav, protože všechno před ůly intenzívně uklízí a mám podezření, že někdy i podložky. Ale jakmile včely obsednou spodní nástavek, dovnitř se neodvažují.
Karel

A tak máme jaro se vším jak má být,jenom že nám vše kvete najednou oproti létům minulým,jak jsme byli zvyklí.Asi si mnoho včelařů z těch začínajících co včelaří 5 - 8 let nebude vědět rady.Nejsem si jist,že rady které zajisté
poskytnou ti 2 - 3 stálí na této konferenci dobře poradí.
Chybí zde bývalí přispěvatelé jako Gusta a ještě další ,kteří přešli asi ke konkurenci a je to zajisté škoda pro tuto konferenci.Starým dovčelařujícím včelařům
to jistě chybět nebude,stejně budou končit,neb každý koníček je pěkný,ale pokud si na sebe vydělá,je ještě krásnější.Stačí se zadívat na inzerci ať již do časopisu Včelařství či na stránky www.Včelařských novin , Vcelin.webz,cz a do regionálních novin a tam je obrázek dnešní situace ve včelařství.Je třeba pochopit dva druhy včelařů,ti kteří mají pro svoje potěšení řekněme do 10 včelstev a kteří prodají "ze dvora řekněme 100 - 200 kg
medu za poměrně slušnou cenu a to jim bohatě stačí aby vydělali na svůj provoz.
Ta druhá skupina včelařů,většinou staršího data,která má
40 - 50 včelstev a tato včelstva jim v minulosti zajišťovala slušný výdělek,najednou jim v posledních několika létech zajišťuje pouze práci a takřka zdarma.
Takže z velkých včelařů se budou stávat malí včelaři,kteří
si ponechají pro radost 10 - 15 včelstev a zbývající med
poté lehce prodají ze dvora,neb taková je dnes situace.
.......
Za Gustu mluvit nehodlám. Ale protože patřím k jedněm z těch co si tuhle konferenci "obsadili" dovolím si na to reagovat.
Pokud se někdo pohrabe v archívu, asi mi potvrdí můj tehdejší dojem, že se konference stala terčem útoků. Nehodlám tvrdit že organizovaných. Najednou se vylíhlo mnoho přispěvatelů kteří měli starost o "úroveň" konference, hodnotili kvalifikaci účastníků atd. Kromě invektiv měli společného ještě mimo jiné to, že na ní nikdy nikomu neporadili, nebo jen vyjímečně.
Osobně jsem chtěl konferenci taky opustit, ale pak jsem dostál svému přesvědčení že pitomcům a pitomosti se mají pozice uvolňovat až po intenzívním a dlouhém boji. (v předem prohrané válce:-) )
Takže konference je taková jaká je. Pokud někdo pasívně přihlíží, věci neovlivní. Stýskání je nanic.
........
Hodnotit včelaře, jejich prodej medu a počet včelstev je zavádějící. Místo počtu včelstev je třeba uvažovat o produkci medu - tedy metrácích a tunách. A ani to nevede k ničemu. Jsou včelaři, co nemají problém prodat tuny v drobném a pak jsou i ti, co mají problém se stočením několika sklenic a jejich zabalením. Je to oschopnostech.
Jsou třeba ZO, co mají splečnou svoji prodejnu a pak i jiné na opačné straně.
.....
Vývoj počtu včelařů je zajímavé sledovat. Podle mě dochází k selekci a přesunům. Když se podívám jak roste skupina velkovčelařů a mění se struktura. Podle mě dochází k tomu, že ti co pořád doufali v návrat centrálně plánovaného hospodářství s garantovaným odbytem a cenami konečně pochopili, že už asi nebude. Myslím že odezněla vlna předsjezdových slibů o intervenčních nákupech, dotacích atd. Stačí si zalistovat starými Včelařstvími a číst titulky o vyjednávání pomoci atd. Teď je tam už jen nějaký nedatovaný (jako obvykle) článek o setkání ČSV s se stínovým ministrem. ČLánek je buď starý, nebo na něj přinesli včelaři stará data /2005/.

Osobně odchod bývalých včelařů (tzv čtyřicátníků - kterým kdysi zajišťovaly včely při malém počtu slušný životní standard a posledních patnáct let jen přežívali bez investit do včel) kterým jen zůstali včely bez náležité péče za pozitivní. Včelaření je buď byznys, nebo koníček(či oboje). Ani jedno se bez náležité péče a zájmu dělat nedá.

Karel

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v príitupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej
Už 25 rokov mám svoju včelnicu (teraz 75 vč.) a po celý čas v jej blízkosti mali mravce - Formica rufa L., veľkosť robotnice 6-9mm, farby hnedolesklej, založené pekne veľké mravenisko. Pre mravce to bolo výhodné- potrava, pre mňa znervózňujúce, lebo ich bolo všade plno. čo bolo dôležité, nikdy som nezbadal, aby vnikali do úľa, snáď vtedy, keď v úli alebo vonku krátkodobo pohodené plásty so zbytkami sladiny. Nikdy mi žiadne včelstvo ani odloženec či chovný úľ, oplodniačik mravce nezničili!
Je pravda, že človek je z toľkých mravcom tmoliacich sa pod nohami nervózny len preto, lebo si myslí, že mu ujedajú z "chleba" - včelieho medu. Aj teraz na novom stanovišti sa vyskytuje veľké mravenisko, ale to asi patrí ku koloritu lesných včelníc. Nemci - včelári si doslova pestujú a ochraňujú a zakladajú nové, aby producenti medovice mali pomocníkov a ochrancov.

Mravec drevokaz - Camponotus ligniperda L, Veľosť robotníčky 6,5-14mm so silnými hryzadalami, je čiernej farby a patrí medzi najväčšie mravce v strednej Európe. Mravce si robia hniezda v čiastočne nahnitom dreve a pod koreňmi stromov. Tento druh mravca nie je ani tak nebezpečný pre naše včely (len mŕtve odnáša do svojho hniezda, aj svojich mŕtvych čerstvých druhov), ako pre spôsob života, lebo si vyhrýza cestičky a centrum, kde ošetruje larvy mravcov, hlavne v polystyrénových výplní stien. To však nemusí byť až tak pre včely nebezpečné (skôr včelár reaguje na ich prítomnosť zlostne), lebo vzduchové prázdne miesta taktiež dobre izolujú. Moje úle zhotovujem práve touto technikou, hranolky obijem z vonku i vnútra 3mm sololitom a 20mm vzduchovou vrstvou, je to vynikajúce. Ten kto prechádza na jednostenné drevené steny úľa, mravec drevný vôbec neohrozí a termity - všekazy našťastie u nás zatiaľ nežijú (aspoň predpokladám, tie však v podstate k mravcom nepatria.
Mravce spolu s včelami sú na jednom rodostrome evolučného vývinu, s ktorého sa včela oddelila pre vyše 100 mil. rokmi.

Ak Vás táto moja rada presvedčila, tak kľudne spite, mravce lesné sa s priestoru včelnice vytratia, lebo prejdú na iný druh potravy, npr. medovica od vošiek na stromoch.
Je ešte jeden druh mravca čierny- Lusius, ktorý si rád zakladá kolóniu na vlhkejších miestach npr. uteplivky vrchnáku, to ale znamená, že svoje včelstvo včelár navštevuje len sporadicky. Anton

Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
Zdraví R. stonjek

Kdy rozšiřovat spodem a kdy vrchem ? Mám Langstrothy 3/4 jelikož začínám a
zvyšuji pčty tak nemám dostatek souší, takže rozšiřuji jenom mezistěnami.

U nástavkových úlů jen spodem, a pokud nemáš souše tak jim vždy okrajové mezistěny přesuň do středu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: řepka začátečník
> Datum: 18.4.2007 10:33:24
> ----------------------------------------
>
> Kdy rozšiřovat spodem a kdy vrchem ? Mám Langstrothy 3/4 jelikož začínám a
> zvyšuji pčty tak nemám dostatek souší, takže rozšiřuji jenom mezistěnami.
>
>
>

Protože jsem přecházel na Lang. ale 24cm, tak jsme řešil stejný problém. Včely s přechodem do nástavku plného mezistěn váhají a raději se tísní v jednom (nebo v několika). Já jsem obsah stávajících přerovnával tak, že jsem plásty nechával uprostřed a ke krajům přidával mezistěny. Později jsem mezistěny brutálně přesunoval mezi plodové plásty. Když člověk nemá dost plástů, měl by dávat mezistěny hlavně k plodu, tam včely nejrychleji staví, matka zakládá i nedostavěné mezistěny.
V knihách se obecně radí dávat nástavky s mezistěnami a krycí plásty. Od toho jsem upustil. Plásty dávám právě doprostřed, kolem nedostavěné mezistěny z loňska (když jsou) a pak mezistěny na kraje. A pak to přerovnám - tedy dva staré plásty jako krycí - nově vystavěné doprostřed. Má to výhodu, že skladuji na 1 včelstvo tak 1/4 nástavku souší přes zimu. Zimuji na 3N, v dolním je nejsvětlejší dílo, někdy i panenské.
Karel

Jelikož jde o chráněný druh tak asi je nejschůdnější změna stanoviště.
Mám známého který se živil výzkumem života mravenců a když se musel hrabat v mraveništi tak si natřel ruce až po loket popelem s cigaret a oni ho nenapadali co to zkusit na stanovišti Rozsypat ho tam kolem úlů. Neměl by být problém ho sehnat ho po hospodách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Ptacek <mujmed/=/seznam.cz>
> Předmět: lesni mravenci
> Datum: 17.4.2007 23:11:09
> ----------------------------------------
> Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v
> pristupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve
> vcelstva jsou uz pryc :-(
> Diky.
> Ondrej
>
>
>

zdravím

připojím se s dotazem taky skoro začátečníka:
a jak rozšiřovat, když bych chtěl točit med pouze z panenských plástů

děkuji mirek

NEMYSLÍM SI , ŽE BY RÁMKOVÁ MÍRA MĚLA NĚJAKÝ VLIV podstata moderního včelařství je v nástavkovém systému a je asi jedno jestli jsou to míry 35-39- 42 -45 a jiné ty tak nanejvýš mohou ovlivnit výšku sestavy silné včelstvo je schopné obsadit určitý prostor a zřejmě je mu jedno jestli je úzký a vysoký nebo široký a nízký což ale není jedno včelaři je jen systém nástavků a zadováků a u nich právě dochází k rozbití teplotního režimu při rozšiřování a právě proto je výhodné je již vyřadit a to platí i pro univerzály s pevným dnem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ???epka - zaÄ???teÄ?n?­k
> Datum: 18.4.2007 08:39:07
> ----------------------------------------
> Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam
> to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do
> plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase
> začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní
> plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými
> zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s
> rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné
> autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
>                              Zdraví R. stonjek
>
>
>

Pak mezistěny nahoru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <HavelM/=/gr.cd.cz>
> Předmět: Re: ?epka za?áte?ník
> Datum: 18.4.2007 11:06:41
> ----------------------------------------
> zdravím
>
> připojím se s dotazem taky skoro začátečníka:
> a jak rozšiřovat, když bych chtěl točit med pouze z panenských plástů
>
> děkuji mirek
>
>
>

výborně - takže rady jako - nástavkový úl se rošiřuje jedině ze spodu
hodím za hlavu
OK :-))
tu odpověď jsem čekal

mirek




Pak mezistěny nahoru

Pepan

>
> připojím se s dotazem taky skoro začátečníka:
> a jak rozšiřovat, když bych chtěl točit med pouze z panenských plástů
>
> děkuji mirek
>
>
>

A nevznika pak problem, ze se jim dolu nechce jit stavet? Tu vyhodu rozsireni spodem si myslim, ze chapu - kdyz budou potrebovat prostor tak pudou dolu. Ale rychleji by meli stavet spise nahore ne? A co pridani nastavku nahoru pres noviny - to by mehlo fungovat jako v pripade rozsireni spodem?

A taky premyslim nad tim podsouvanim nastavku, ve dvou to muze byt mozna snadne ale kdyz je clovek sam tak musi kazdy nastavek dat nastranu a pak je zase dat zpatky - pride mi to dost pracne kdyz je pak vice nastavku (zvlaste u vyssi ramkove miry jsou nastavky pak dost tezke) ??? Ne, ze bych se prace bal :-))


T.H.


> U nástavkových úlů jen spodem, a pokud nemáš souše tak jim vždy okrajové
> mezistěny přesuň do středu
>
> Pepan
>

Co říkají pranostiky o dubnových rojích zná někdo takovou? O květnových se říká, že stojí za fůru sena. Ale mně visí na zahradě dnes. Mám takový dojem že teď rozšiřovat už je pozdě /ly jsou zapráskané starými zásobami a pylem od shora až dolů a obrovská generace před líhnutím Pokud se to asi neudělá hned tak nebudou stačit větve v zahradě pro roje.

Pepan

Tak se pracuje v dadant systému což je taky nástavkový úl s velkým plodištěm a nízkými medníky. Tam to ani jinak nejde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <HavelM/=/gr.cd.cz>
> Předmět: Re: ?epka za?áte?ník
> Datum: 18.4.2007 11:13:51
> ----------------------------------------
> výborně - takže rady jako - nástavkový úl se rošiřuje jedině ze spodu
> hodím za hlavu
> OK :-))
> tu odpověď jsem čekal
>
> mirek
>
>
>
>
> Pak mezistěny nahoru
>
> Pepan
>
> >
> > připojím se s dotazem taky skoro začátečníka:
> > a jak rozšiřovat, když bych chtěl točit med pouze z panenských plástů
> >
> > děkuji mirek
> >
> >
> >
>
>
>

no to je právě nevýhoda tohoto sytému a proto se také nástavky dělají z co nejltenších materiálů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:řepka začátečník
> Datum: 18.4.2007 11:17:51
> ----------------------------------------
> A nevznika pak problem, ze se jim dolu nechce jit stavet? Tu vyhodu rozsireni
> spodem si myslim, ze chapu - kdyz budou potrebovat prostor tak pudou dolu. Ale
> rychleji by meli stavet spise nahore ne? A co pridani nastavku nahoru pres
> noviny - to by mehlo fungovat jako v pripade rozsireni spodem?
>
> A taky premyslim nad tim podsouvanim nastavku, ve dvou to muze byt mozna snadne
> ale kdyz je clovek sam tak musi kazdy nastavek dat nastranu a pak je zase dat
> zpatky - pride mi to dost pracne kdyz je pak vice nastavku (zvlaste u vyssi
> ramkove miry jsou nastavky pak dost tezke) ??? Ne, ze bych se prace bal :-))
>
>
> T.H.
>
>
> > U nástavkových úlů jen spodem, a pokud nemáš souše tak jim vždy okrajové
> > mezistěny přesuň do středu
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Jasně - dík.

jsem hobista - zimoval jsem 9 včelstev, jedny (bohužel u kterých jsem
přidával na podzim koupenou matku) nepřežily.
jsem na 39x24 v nástavcích z 3cm vejmutovky - masív. natřené luxolem
praskají, tak jsem je vzal po obrusu olejovou barvou
a drží.
nevím jestli 10c podmet je vysoký - nebaví mě vyřezávat trubčinu, tak jsem
letos si udělal nízké polystyrénové nástavky 39x15
a s rámky s proužky mezistěn jsem je rozšířil dolu
no a tak mě napadlo zkusit med z panenských plástů z nízkých nástavků
39x15 na 2 nástavcích 39x24 a na podmetu tenn
trubčí

tak jsem zvědav - berte to tak, že je to pro mě opravdu jen hoby

mirek

>>>>> Tak se pracuje v dadant systému což je taky nástavkový úl s velkým
plodištěm a nízkými medníky. Tam to ani jinak nejde

>>>> Pepan

Dobrý den, už deset let včelařím (vše pouze podle knih a časopisů), ale nemám nikoho na radu a dělám asi stále stejné chyby. Mám dva Čechoslováky (rámek 37x30).

DOTAZ: zimovala jsem včelstva v jednom nástavku (jako vždy) a nacpala tam 11rámků, jarní prohlídka v pohodě, teď jsem byla 14dní pryč, přijedu, všude kvete řepka! A tak kouknu do včel a zírám, v obou úlech přeplodováno (jestli to jde, ale plod a vajíčka byl VŠUDE i v krajních rámcích) a móóóc pylu a starých zásob. Nevím, co mám dělat, kam dát mezistěny, které rámky dát nahoru do medníku (ten jsem nasadila a dala tam pár souší a po dvou zavíčkov.plodech - jediné bez vajíček). Je mi líto matky, že nemá kam klást, ale když jsou všude vajíčka, mohu je dát nahoru?
Letos chci poprvé včelařit bez mřížky, protože loni to byla hrůza, matku jsem na 100% nechala dole a za týden byla nahoře nad mřížkou!

> jsem na 39x24 v nástavcích z 3cm vejmutovky - masív. natřené luxolem
> praskají, tak jsem je vzal po obrusu olejovou barvou
> a drží.

Take mi praskaji nastavky a taky je mam natrene luxolem :-)

Muzete mi prosim doporucit tu olejovou barvu, kterou pouzivate? A myslite, ze je nutne je obrousit nebo by slo jen lehce zakytovat praskliny a pak pretrit tou olejovou barvou?

diky

T.H.