Archiv Včelařské konference

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už Langstroth.
Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě, že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto systému???
Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
( ps.
Pro Tondu:
Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
)
Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období začíná.....................................

zdravím.......M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
moc nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
:-))


Hezky vikend

Na www.vcely.kvalitne.cz je ukázka skleněného nástavku, skleněného dna úlu.Používám i skleněná krmítka.Výhodu to má pro zvědavé a nezkušené včelaře, protože mají přehled o včelách bez rušení včel.
Chystám i chov matek ve skl. úlech.
B.V.

Nemá cenu přemýšlet u hmyzu o tom zda jsem po zimě chytil samičku či samečka když u hmyzu převážně přezimují jako dospělci jen samičky které z prvních vajíček vychovají samečky pak i samičky které zase založí po spáření přezimující novou generaci samiček a tak stále dokola

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 10:43:08
> ----------------------------------------
> Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo
> ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70
> procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými
> trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
> Hezký víkend!
> Lukáš
>
>
>

liratura se s chovem čmeláků zabývá s ryze praktického důvodu je to záležitost pro pěstitele semen zeleniny a květin hlavně pro produkci semen třídy F1 pro opilování ve sklenících 4čmeláci totiž tyto rostliny opylí stejně dobře jako včely ale nesnaží se opustit tento uzavřený prostor Včely se na rozdíl od čmeláků tento prostor snaží opustit a vlastně se samy usmrtí o sklo skleníku PRO BĚŽNÉ POMĚŘY V PŘÍRODĚ TO NEMÁ ZASE TAK PODSTATNÝ VLIV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 11:25:52
> ----------------------------------------
> Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
> hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
> třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
> to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
> zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
> pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
> "odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
> novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje a velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody má žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 30.3.2007 11:41:30
> ----------------------------------------
> Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
> poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
> Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
> poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
> kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
> 13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
> se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
> týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
> Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
> zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
> dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
> podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
> teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
> Subject: Fenologie
>
>
> > V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> > rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> > ale je to drobet brzy.
> >
> > Zdravím
> > Ivan
>
>
>
>

/l Langstrot vznikl jen náhodou a osvědčil pro chov včely vlašské která ploduje i v zimě a posouvá se po dlouhém rámku kdežto u nás se chová včela kraňská které nečiní potíže se přesouvat vertikálním směrem napříč úlem Langstrontova zásluha není v jeho rámkové míře ale v oběvu včelí mezery která tento pohyb bezproblémově umožňuje a je-li tato dodržena je naprosto jedno jaká je míra rámku, pokud je vystavěn od horní až po spodní loučku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní smysl

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:19:53
> ----------------------------------------
> Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už
> Langstroth.
> Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří
> a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním
> včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje
> vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva
> a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
> Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně
> 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě,
> že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne
> tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným
> zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto
> systému???
> Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
> ( ps.
> Pro Tondu:
> Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co
> mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
> )
> Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období
> začíná.....................................
>
> zdravím.......M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:37:55
> ----------------------------------------
> To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
> originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
> nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
> během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
> takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
> necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
> díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
> širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
> která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
> kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
> Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
> krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
> nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
> ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
> 2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
> smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
> nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
> zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
> rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
> Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
> křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
> vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
> a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
> včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
> moc nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
> Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?
>
>
> Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
> milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
> Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
> venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
> chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
> jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
> zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
> rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
> A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
> a ostatnim venku deji divi :-))
> Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
> :-))
>
>
> Hezky vikend
>
>
>
>

Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Taky jsem je před asi 20 lety zkoušel. Já jsem použil na horní i spodní
loučku poloviční nebo ještě o něco menší šířku než u normálního rámku
přibil jsem ji na kraj. Drátkoval jsem na hlavičky hřebíků zatlučené v
loučce. Taky se mně neosvědčily hlavně kvůli pevnosti. Tehdy jsem je
plánoval jako rámky do nastavků i zadováků a v zadovácích ta tenká horní a
spodní loučka dělala problém, mezerníky musely být na bočních loučkách,
kvůli tenké horní a spodní loučce nešly boční ločky pevně usadit, pohybovaly
se a mezerníky potom netrefovaly na loučky předchozího rámky a rámky se k
sobě přitlačily. V nastavcích ty rámky visely šikmo, zavěšwní bylo mimo
těžiště a taky se blbě uchopovaly, musel se vždy pomačkat kus voští. Jediná
výhoda byla, že se rychle drátkovaly, drátel se omotal kolem hlaviček
hřebíků rychleji než když se měl protahovat otvory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:14 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné
straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO
OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních
louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní
smysl

PEPAN

Moje kniha o dřevě o tlouš´tce asi 70 listů říká, že coulová prkna venku na
zahradě uschnou za rok. Na každý centimetr tloušťky, teď nevím, jestli
dohromady nebo na každé straně se má přidat další rok. Podle toho kmen 80 cm
v průměru by schnul celý život.... Ovšem autor je umělecký truhlář a řezbář,
asi potřebuje to dřevo mít maximálně stálé.
Taky buď tam nebo někde jinde je napsáno, že staří stolaři, když někomu
dělali třeba odložení na stěnu, tak udělali polotovary a nechali je v té
místnosti půl roku ležet. teprve pak to dodělali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:20 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly
veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

Máte někdo speciální horní loučku,já používám trojůhelníkovou a mohu říct,je to vynikající věc,včely staví na té špičce a dostavují až nahoru.

Než jsem koupil onen nerezový medomet tak jsem projel půlku republiky, je bez pohonu, má umělohmotné převody ( robusní, myslím že vydrží ). Pošlu vám podrobnosti, jen co přijedu domů.
Zdraví F.A.

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.
......
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém (relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože tehdy v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen 10mm. Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam přes zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na minimum cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem na něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se o úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření brání rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Přeji všem včelařům krásné Velikonoce a hlavně krásné jaro...

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...


J. P. B.

správce konference

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

-Významů je určitě více než si myslíme.Momentálně sleduji denně dvě matky nultého ročníku. Jedna pochází rodem z Kývalky a druhá ze Zubří. Která dříve zaplní zbývajících do 10 mezer včelami? Zatím vede z Kývalky. V úle mají dokonce v průměru o 5°C vyšší teplotu.
B.V.

a není ten mirobalán špendlík?

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...
J. P. B.
správce konference
.......
Ani já ne. A silně mě to sklamalo. Prolezl jsem i všechny downloady, co kdyby tam, a tam tak nic.
Tak jsem si alespoň početl o inseminaci matek.
ALe upřímně, zajímavé, ale není to ono.

Karel

na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
Subject: Re: Fenologie


> a není ten mirobalán špendlík?

Taky se mu tak někde říká Je to ale lidový název POD TÍMTO NÁZVEM SE TAKY NĚKDE ROZUMÍ ŠVESTKA ŽLUTÁ A JEDNA VELMI RANÁ ŠVESTKA KTERÁ JE NEOBVYKLE TENKÁ A DLOUHÁ a MIRABOLÁN JE PŘESNÉ JMÉNO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 31.3.2007 22:54:49
> ----------------------------------------
> a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>

Zdravím vás.
Poradíte mi prosím, kde bych za rozumný peníz zakoupil nové a dobře vydezinfikované mezistěny na 2/3 langstroth ?
Děkuji.

ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného

Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy, rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se zaměňuje s mirabelkou

Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až velmi sladkou.

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 08:13:27
> ----------------------------------------
> na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

ano,nevím jak se ten strom co celej rok vypadá jak švestka jmenuje,ale jsou na něm tvarem shodný plody jak na švestce ,akorát jsou žlutý a ranný-mimochodem výborné do slivovice -má cukr srpnového slunka

špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se tomu říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky stejně jak durancie...

pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího vzrůstu

u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej

na Stražisku Tam ti na počkání nařežou přesně to co potřebuješ

Peapn

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kde koupím mezist?ny na 2/3 langstroth
> Datum: 01.4.2007 09:46:01
> ----------------------------------------
> Zdravím vás.
> Poradíte mi prosím, kde bych za rozumný peníz zakoupil nové a dobře
> vydezinfikované mezistěny na 2/3 langstroth ?
> Děkuji.
>
>
>

to co popisuješ bude nejspíš Pavloviška

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 09:56:41
> ----------------------------------------
> ano,nevím jak se ten strom co celej rok vypadá jak švestka jmenuje,ale jsou
> na něm tvarem shodný plody jak na švestce ,akorát jsou žlutý a
> ranný-mimochodem výborné do slivovice -má cukr srpnového slunka
>
> špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se tomu
> říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> stejně jak durancie...
>
> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu
>
> u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
>
>

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října..........

pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího vzrůstu
................


teď mě autor u těchto kuliček znejistěl kdy dozrávají, ale na 80 procent srpen(horňácko).....

mirobelán podnož(žlutá, červená ,fialová).....mirabelka odrůda(žlutá ,dobře od pecky),obojí krajově špendlik

+ žlutá švestka(ranná-na horňácku zraje se žňovkama) s tvarem plodu shodná s modrým plodem

a to jsme do toho nezamotali "ringle" a třeba oskoruše a speciality po sudetských němcích.......

jabka ty se nemotaj jabka jsou jabka......

No a právě ty shodné plody jako na domácí švestce, jenom žluté sháním.

R. Polášek

z vlastní zkušenosti ti paradoxně poradím stražisko, protože tam byl mor všude dokola,tak vosk fakt vyvařej na 100 procent......navíc ti to nařežou....

kdyby jste tu žlutou odrůdu nesehnal , příští rok bych mohl poslat rouby,záleží jen na vaší aktivitě...

pavlovičky slyším poprvé,mám pocit, že se tomu říká jinak,tyto plody mají žlutou spíš nazelenalou dužninu a silně povoskované modrofialové plody,vím jen o jedné lokalitě ,kde tyto stromy rostou....

Kolik korun chtějí za kilo mezistěn ?
Díky

mají telefon pro aktuální informaci.....

Kontaktní údaje:
Stražisko 1
798 44

Telefon: +420 582 376 530

Pokud není příliš napadená šarkou - skvrny na listech a na plodech atd, měl
bych zájem. Pokud mi pošlete na můj mail kontakt, zapíšu si ho a ozval bych
se tak v prosinci a domluvili bychom se.

Radim Polášek)

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 01, 2007 10:21 AM
Subject: Re: Fenologie


> kdyby jste tu žlutou odrůdu nesehnal , příští rok bych mohl poslat
> rouby,záleží jen na vaší aktivitě...
>
> pavlovičky slyším poprvé,mám pocit, že se tomu říká jinak,tyto plody mají
> žlutou spíš nazelenalou dužninu a silně povoskované modrofialové plody,vím
> jen o jedné lokalitě ,kde tyto stromy rostou....

ako sa dá vyrobiť šťepársky vosk za recept dík

Ta modrá kulička je podnož Julianka, registrovaná jako podnožpro peckoviny; Mst Julian a Oskeruše patří mezi Jeřáby

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 01.4.2007 10:12:22
> ----------------------------------------
> Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
> barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října..........
>
> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu
> ...............
>
>
> teď mě autor u těchto kuliček znejistěl kdy dozrávají, ale na 80 procent
> srpen(horňácko).....
>
> mirobelán podnož(žlutá, červená ,fialová).....mirabelka odrůda(žlutá ,dobře
> od pecky),obojí krajově špendlik
>
> + žlutá švestka(ranná-na horňácku zraje se žňovkama) s tvarem plodu shodná
> s modrým plodem
>
> a to jsme do toho nezamotali "ringle" a třeba oskoruše a speciality po
> sudetských němcích.......
>
> jabka ty se nemotaj jabka jsou jabka......
>
>
>

Ty se ve školkách nemnoží ale já vím o několika stromech kde by se daly odebrat rouby ale teď je již pozdě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 10:12:49
> ----------------------------------------
> No a právě ty shodné plody jako na domácí švestce, jenom žluté sháním.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Tam již nejméně 10 let vyvařují v autoklávech a desinfikují kyselinou sírovou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: straisko
> Datum: 01.4.2007 10:15:49
> ----------------------------------------
> z vlastní zkušenosti ti paradoxně poradím stražisko, protože tam byl mor
> všude dokola,tak vosk fakt vyvařej na 100 procent......navíc ti to
> nařežou....
>
>
>

24Kč + vosk

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: straisko
> Datum: 01.4.2007 11:25:21
> ----------------------------------------
> Kolik korun chtějí za kilo mezistěn ?
> Díky
>
>
>

připomeťe se v srpnu,omrknu ty stromy s plody a označkuju si je,myslím že šárkou netrpí.....

to bude asi tím, že nejsi trubec

ja sem ted kupoval 3/4 Langstroth na http://www.vcelarenihrou.cz/, Hradec Kralove, Cena za 1kg je 160Kč, nebo na http://www.vcelarstvisedlacek.cz/ (Bučovice tuším)...tak to zkus

A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?

Diky

T.H.

> ----------------------------------------
> Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
>
> Pepan
>

jistěže

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 02.4.2007 09:07:10
> ----------------------------------------
> A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?
>
> Diky
>
> T.H.
>
> > ----------------------------------------
> > Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> > ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

> špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
tomu
> říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> stejně jak durancie...
Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného, než
popisujete.

> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu

To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.

> u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej

Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa ...

AP

... nikoliv Nanceská, ale Nancyská ... Právě na názvosloví slivoní je vidět,
jak si lidé lidovou moudrost předávají, až z ní vznikne lidová nevědomost.

AP
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 01, 2007 8:55 AM
Subject: Re: Fenologie


ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného

Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi
mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se
dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající
kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od
pecky se sladkou chutí

Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy,
rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou
lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá
žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě
před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se
zaměňuje s mirabelkou

Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s
matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až
velmi sladkou.

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 08:13:27
> ----------------------------------------
> na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

... ne, není. Myrobalán není špendlík a špendlík je mirabelka. Většina lidí
to libovolně zaměňuje.
Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 9:54 PM
Subject: Re: Fenologie


> a není ten mirobalán špendlík?

To není vůbec složité vysvětlit:

a) myrobalán, nikoliv mirabolán, je druh, který nemá chutné ovoce a často
podrůstá ovocné strony jiných slivoní či dokonce peckovin, pro které je
myrobalán, Prunus cerasifera, velmi dobrou podnoží. Rozdíl mezi mirabelkou a
myrobalánem v případě ovoce je oddělitelnost pecky od dužniny, která je u
mirabelek vemi dobrá - někdy se proto mluví o slívách, i když i slíva je
trochu něco jiného ... Barva plodů bývá různá a nesouvisí s pomologickou
klasifikací. I myrobalán má žluté plody!

b) trnka je lidově zaměňována podobně - s pravou švestkou, Prunus domestica,
a trnkou, prunus spinosa, která je planá a její drobné plody jsou chutné až
po prvních mrazech. je to jediná naše původní slivoň.

Pokud si nejste jisti, co za "modré" ovoce máte na mysli, většinou neuděláte
chybu, budete-li mluvit o slivoni. To je obecný název pro všechno takové
ovoce - pravé i pološvestky, špendlíky (mimořádně chutné), mirabelky, slívy,
renklódy aj.

I botanici v tom nemají jednotný názor. Pro nás je důležité hlavně
pomologické třídění, které respektuje kvalitu a tvar plodů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 11:47 PM
Subject: Re: Fenologie


Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje a
velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro
švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody má
žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým
líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec
mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

Zdravím vás.
Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
Díky. Zdenek.

Zdravím přátelé.
Byl tady příspěvek úpravy PS nástavku - nátěr čím a posyp čím. Bohužel
jsem si ho smazal
a v archivu nemohu najít.
Děkuji za informaci

mirek

Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku ulu.

jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to slo jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen zpocatku - byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip :-)) Ale vyzimovaly krasne :-)

K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je dodatecne smest do noveho ulu.

No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se nekdo zkusenejsi jeste ozve :-))

Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari


T.H.

> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>

Také bych se rád dozvěděl i místa, kde se moc vyskytoval i dříve.
Díky.

Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské třídění není jedno a to samo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:00
> ----------------------------------------
> > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> tomu
> > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > stejně jak durancie...
> Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného, než
> popisujete.
>
> > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > vzrůstu
>
> To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
>
> > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
> Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa ...
>
> AP
>
>
>
>

Vděčný exponát na výstavách:
http://hrnek.cz/vcely/2006/dnymedu2006/pages/image15.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vojtěch
Sent: Saturday, March 31, 2007 9:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Proskleny ul?

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

blbost špendlík je lidový název pro několik sobě nepodobných druhů ovoce a Mirabelka je mirabelka a mirabolán je mirabolán . mirabolán se množí semenem a mirabelka roubováním na mirabolán A tady máš vysvětlení toho zmatku koupíš mirabelku roub ti uhyne a z podnože mirabolánu vyroste znova a už si myslíš že máš mirabelku

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:01
> ----------------------------------------
> ... ne, není. Myrobalán není špendlík a špendlík je mirabelka. Většina lidí
> to libovolně zaměňuje.
> Antonín Přidal
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
> To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 9:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

Já to vím ale to jsem přehlédl

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:02
> ----------------------------------------
> ... nikoliv Nanceská, ale Nancyská ... Právě na názvosloví slivoní je vidět,
> jak si lidé lidovou moudrost předávají, až z ní vznikne lidová nevědomost.
>
> AP
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 01, 2007 8:55 AM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného
>
> Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi
> mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se
> dobře odděluje od pecky se sladkou chutí
>
> Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající
> kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od
> pecky se sladkou chutí
>
> Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy,
> rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou
> lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá
> žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě
> před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se
> zaměňuje s mirabelkou
>
> Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s
> matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až
> velmi sladkou.
>
> Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
> barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Fenologie
> > Datum: 01.4.2007 08:13:27
> > ----------------------------------------
> > na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> > žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> > Subject: Re: Fenologie
> >
> >
> > > a není ten mirobalán špendlík?
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit jen mezistěnami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak p?enést v?ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 11:05:02
> ----------------------------------------
> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>
>
>

Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

Nic se neboj to cos měl v budečáku to budeš mít nejméně taky i když je dáš jen a mezistěny Nové mezistěny vždy podstavuj do spod a staré plásty se tak dostanou do medníku a ty pak zrušíš. aby ses vyhnul obavy že ti vyříznuté plásty nebudou držet tak rámek omotej pár závity obyčejného konopného provázku včely plásty přilepí k rámku a provázek obvykle odstraní samy čím dříve to uděláš tím méně práce budeš mít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

Na http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm je ukázka, jak jsem to řešil já. Přecházel jsem s 50 úlů, ale ze shora přístupných. Pokud bych nechtěl řezat rámky, stloukl bych asi bedničku, do ní dal staré rámky a navrch nový nástavek. Po vystavění oddělit mřížkou, aby už kladla v nových.
Tonda

>Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.

Se stejným problémem jsem se potýkal já, když jsem začínal včelařit. Budete muse dílo ze starých rámků vyřezat a "vsadit" jej do rámků nových ( zde jej budete muset upevnit buď gumičkami, neb drátem - aby nevypadlo ). Takto, být vámi, bych "přestěhoval" jen plod, zbytek bych vytočil a volné místo zaplnil mezistěnami. Včely, jelikož není až tak vydatný přínos nektaru, musíte ihned dokrmit - v nejlepším případě medem ale bude stačit i cukr ( rozpuštěný ve vodě v poměru 2:3, voda:cukr ).
Včelsva můžete přepravovat kdy chcete ale poku jej přepravíte ne menší vzdálenost než 2 km, tak se staré včely - létavky, vrátí na původní stanoviště. Stejná situace nastane, kdyby jste jej přepravil přes den, když jsou všechny létavky mimo úl.

S pozdravem, Foltýn

>Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku
>ulu.

>jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to
slo >jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen
zpocatku >- byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip Ale vyzimovaly krasne

>K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi
>byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro
>jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se
>maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a
>krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

>Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele
>vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je
>dodatecne smest do noveho ulu.

>No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu
>slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

>Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se
>nekdo zkusenejsi jeste ozve

>Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari

Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!

S pozdravem Foltýn

Pepan:
> Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit
> jen mezistěnami

dle meho nazoru a zkusenosti, je to jeden z nejslozitejsich a nejpracnejsich zpusobu, ktery ma jen same nevyhody:
- moc prace, moc hrabani se ve vcelach
- vsechno je zapatlane od medu, rozrezanych larev, ...
- musis se nejak zbavit tech odrezku...
- stara matka neochotne prechazi ze starych sousi na mezisteny
- vcelam se do staveni taky moc nechce
- zustava ti stare dilo v ule
- omotavani provazkem ci dratkem je fakt hrozna prace...

prevadeli jsme takhle par ulu, dalsich par norskym zimovanim. to prvni uz v zivote nechci zazit...

doporucil bych bud podle sedlacka v cervenci presypat na mezisteny a zakrmit (norske zimovani) anebo ma dobry zpusob tomas jasa - tak se ho kdyztak poptej (v archivu konference nebo na vuvc strankach najdes mejl).

jd








____________________________________-
____________________________________-

Má smysl kvůli ozdravení nedávat staré rámečky do nových úlů, anebo je to jedno ?
A ještě bych měl další dotaz. Budeme mít dva nové úly a zatím máme jedno starší včelstvo. Je lepší jedno včelstvo rozdělit na dvě části a ty přenést do dvou úlů, anebo přenést celé včelstvo do jednoho úlu a sehnat druhý roj ?
Druhé varianty se bojím kvůli nákaze a roztočům.

Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do příštího roku.

>Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/
>view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel
>byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

>A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele
>se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

>Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na
>mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
>vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota
>A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

>Jeste zavzpominam a ozvu se

>T.H.

To je pěkná rada ale co uděláte s plodem??? Sice snížíte riziko propuknutí nosemy. A zlepšíte zdravotní stav včelstev ale příjdete o tolik včel že budete mít z původně silných včelstev, včelstva slabé ( obvzlášť teď na jaře ), a ani to že budou mít dobrý zdravotní stav jim nepomůže aby příští rok dosáhly takové síly jako by mohly dosáhnout, pokud by se jim plod nechal.

S pozdravem Foltýn

Dne pondělí 02 duben 2007 12:47 Zdenek napsal(a):
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Ahoj,
nepisete odkud jste. Pokud nemate nejakou specialni ramkovou miru, mate na
90 % 39x24. pokud chcete pouzit postup p. Podhajeckeho, je mozne pouzit
nastavky z ulu petiletka. Pokud jste z okresu Praha vychod , mohu zapujcit.


Honza

Jen teoreticky, kdybych se patlacce chtel vyhnout, ale chtel i zuzitkovat plod, myslite, ze to rozdeleni treba nekdy v kvetnu by bylo na ukor noveho vcelstva i kdyz by se za tech cca 20 dni posilily zbytkem? Preci jen by mi bylo trochu lito toho plodu :-))

To stare vcelstvo by bylo jakoby oddelek bez matky. Ma to nejake vyrazne spatne dopady, kdyz je oddelek rekneme tech 25 dni bez matky? Je jasne, ze by se snazil o novou matku. Je pravda, ze tyto matky jsou nevhodne i kdyz by vcelstvo melo mezi plodem v den rozdeleni i vajicka?
Bylo by nutne pri naslednem spojeni je spojovat napriklad pres noviny nebo kdyz je oddelek dele bez matky je spojeni bezproblemove?

Jen par teoretickych otazek, abych se poucil :-) Doufam, ze ne moc hloupych :-)

Diky za pripadne odpovedi

T.H.

> Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice
> patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Dostal jsem před dvěma lety dvě včelstva na 39*24.
Jedno jsem převedl. Do Langstrotha jsem uřízl prkno (délka 375mm) a dvěma vruty z boku ji našrouboval tak, že na jedné straně u očka rámky šly ke stěně a na druhé straně dosedly na tu laťku.
Přendal jsem tam rámky (já měl Langstrotha 1/1, vy buď budete muset mít vysoké dno, nebo dáte dva nástavky na sebe) a na to jsem posadil normální nástavek s mezistěnami. Já jsem měl už nejaké dílo, takže jsem to měl jednodušší, ale myslím, že by měli přejít i do nástavku jen s mezistěnami. Případně bych jim přidal pár litrů roztoku.
Pak se přendá matka nahoru na panenské dílo a na starý nástavek se dá mateří mřížka.

Druhé jsem rovnou rozmnožil. Rámky jsem přivázal na laťky délky Langstrotha, visely trochu do dna, ale to nevadilo.
Mezi 2 rámky jsem dal matečník (já to dělal v tzv čtyřdně /liebig/ ale to je jen technický detail) a pak jsem tam již přidával mezistěny. Pak jsem je dal na kraj a nakonec vyřadil.

Pokud seženete rannou matku, nebo matečník, tak je možné ze dvou až tří rámků plodu v květnu udělat do zimy slušné včelstvo.

Karel

Nevím, jestli finské, ale norské zimování je, když se na začátku srpna
včelám vybaví celý úl mezistěnami. Pokud je snůška a teplo, nebo včely se
krmí, tak včelstvo ty mezistěny vystaví, zimu přežije téměř nezeslabené a
na jaře má kvalitní nově vystavěné rámky nezatížené nějakými nákazami.

Když Zdeněk píše, že letos nemusí mít nějaké medné výnosy, je nejlepší včely
přenést tou metodou umělého roje. Základní návod je ten, že včelstvo se
prostě setřepe i s matkou pomocí smyku do rojáku, nechá 1 - 3 dny scelit v
chladnu a tmě někde ve sklepě, případně se trošku, jen málo pokrmí ( 0,2 -
0,5 kg) ( pokud mají v rojáku plást - vystavěnou mezistěnu, už v rojáku ji
začnou vyspravovat a ukládat nějaký cukr) a potom se usadí na mezistěny do
nových rámků do nového úlu kdekoliv. Včelstvo se chová jako roj, tudíž pokud
je snůška nebo se krmí, tak intenzívně staví. Vadila by jen stará matka 2 -
3 roky stará, nemusela by ty zvýšené nároky přežít, nakladla by nejspíš
první plod a potom by ji včely vyměnily.
Potom by byl trochu problém, co s plodem v rámcích. Až včelstvo bude víc
silné, tak minimálně na 8 - 10 plástech 39x24 plodu, šlo by to řešit tak, že
by se s matkou otřepala jen polovina plodových plástů a většina neplodových
plástů. Zbylé včely z neotřepaných plástů se v případě nouze dokáží postarat
i o plod z otřepaných plástů a zároveň narazí matečníky. Pak už jen stačí po
cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka. Pak je
ideální čas zase to včelstvo setřepat a udělat ten umělý roj. Z jednoho
včelstva pak budou dvě. A navíc v setřepaných rámcích budou zásoby a nebude
plod, takže je bude možné vytočit. Pár vajíček při točení nevadí.
Nebo další varianta je včelstvo prostě osiřit, zamáčknout matku. Včely
narazí na plodových plástech matečníky ty se zase za ten týden proberou a
vyřežou ty nejstarší, pak se počká, až vyběhne všechen plod, eventuálně
matka právě začne klást a zase se setřepou do rojáku. A dál se pokračuje
stejně.
V každém případě se tak dá vyhnout pracnému vyřezáváni nebo upravování rámků
za přítomnosti včel a v novém úlu nebude žádné dílo ze starého úlu.
Ideální doba na toto je podle mně právě během dubna - květu řepky. Během
květu řepky si včely vychovají novou matku, zároveň jako bonus zanesou úl
medem a potom jako umělý roj když budou stavět ty mezistěny, využijí k tomu
bohatou květovou snůšku typickou pro květen a začátek června, ta je pořád
ještě obvyklá na většině stanovišt. Později, v červnu a červenci už bohatá
snůška na mnoha stanovištích není, včely by se musely krmit cukrem, aby
stavěly, případně v zadováku se budou chtít už v květnu rojit samy a místo
jednoho silného včelstva bude víc slabých rojů. A taky hledat v silném
včelstvu někdy v červenci matku je někdy dost obtížné a zdlouhavé.

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 1:19 PM
Subject: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth


Mozna mrknete na clanek Finske zimovani
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take
byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka
je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva
nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na
mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze
premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. -
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid -
takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.

Mně právě připadá patlat se s nějakým přeřezáváním rámků jako nesmysl.
Nejlepší je, pokud jsou staré úly taky nastavky, tak udělat přizpůsobení na
nové nastavky a ty staré nastavky a rámky během roku, dvou let prostě
vyřadit přes medníkové nastavky- rámky s plodem hodit nad mřížku, plod
vyběhne, včely zanesou medem, vytočit, vyhodit, vyvařit. Možná maximálně,
pokud líně staví, zapasovat v klidu v pracovně kus nějaké světlé souše do
nového rámku.
Pokud to tak nejde udělat, tak přes to setřepávání. Tady u nás je
setřepávání včel s díla něco podobného, jako před nějakou dobou byly třeba
zásahy do včelstva - léčení na podzim a v zimě. Přesto včely kdysi vydržely
bez problémů i takové drsné zásahy, jako v prosinci za mrazu rozebrání úlů a
postřik včel půllitrem vody s léčivem. Ale třeba v komerčních chovech včel
třeba v USA je už dávno běžné, že včelstva se prodávají a převážejí tisíce
kilometrů jako smetence neboli umělé roje s matkou. A nový majitel si je
prostě usadí do svého úlu na svou rámkovou míru a nechá je stavět a levnou
sololitovou bedničku s kusem pletiva, ve které mu včely přivezli, zahodí.
Tak proč ty smetence nepoužívat taky tady?

R. Polášek

To se dela podle velikosti (stari) larvicky?
Podle toho kdy se zavickuje matecnik, tj. v urcity den X po vytvoreni oddelku? V ten X-ty den se oddelek prohledne a odstrani se uz zavickovane matecniky a nechaji se jen otevrene? Kolikaty den to je? 8 den by to mela jeste byt larvicka - ale nevim presne kolikaty den se matecnik vickuje (11 den)??

Diky moc


Pak už jen stačí po
> cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
> plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
> jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka.

Já to taky z hlavy nevím přesně. V praxi se taky obvykle přesný de trefit nepovede. Buď se vyřežou ty zavíčkované, ty nezavíčkované nechají, případně u těch nezavíčkovaných se případně vyřežou i ty, ve kterých je o hodně starší a větší larvička než v ostatních. Mělo by zůstat tak 3 - 5 matečníků zhruba stejného stáří, včely si potom vyberou tu nejlepší. Pokud jsou už všechny zavíčkované, ty starší jsou obvykle jakoby víc okousanější případně je kolem nich starší plod.

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5 kg. Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v pořádku. Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba , poraďte. Děkuji Nezbav.

Pokud má včelstvo slabou matku, stává se, že trubci ve včelstvu přezimují.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Monday, April 02, 2007 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Drobny postreh

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-) ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Už před 14 dny jsem viděl v jednom včelstvu zavíčkovaný trubčí plod. Včera v druhém.

Letos asi dubnové roje nebudou výjimkou.

>Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
>O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým
>cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do
>příštího roku.

Podněcování je minulost ale pokud včely nemají zásoby, musíš je dokrmit ( přikrmit ), jinak by uhynuly !!!

Ano, jestli jsem něco nepřehlédl, tak by to mělo jít ( pokud počkáte do května, tak nebudete muset tolik dokrmovat ), ale nový úl musíte postavit na stejné místo, jak byl umístěn starý, aby létavky létaly do budoucího úlu - u "oddělku" kde se dolíhnou včely, by byly k ničemu, tam musíte nechat jen tolik včel (mladušek) které dokáží udržet stálou teplotu plodu.

Včestvo bez matky je jako stát bez vlády, včely nebudou tak aktivní ale k dolíhnutí plodu by to mělo stačit.

Pokud se v tom "oddělku" vylíhne matka tak ji při spojování ( přes novinový papír ), musíte zrušit ( mohla by usmrtit tu druhou - původní, pravděpodobně výkonější ), tomuto můžete také zabránit vylámováním matečníků...

Foltýn

Nezbav napsal:

>Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5 kg.
>Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v pořádku.
>Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba , poraďte. Děkuji Nezbav.
..............

To jsem ještě neviděl. A asi ani neslyšel.
Myslím, že je to velmi neobvyklé.
Jak to vypadá v původním úle?
Mohlo by to osvětlit příčinu.

Radek Krušina

Nejsem schopen určit úl, ze kterého se včely vyrojily. Rojily se asi tak ve 13 hod. Teplota 15 stupňů, jasná obloha.Všechna včelstva dobře přezimovala (desatery)převážně na melecitozním medu,a cukerných zásobách , ve 2 nástavkách 39/24.Prakticky celou zimu plodovaly s možností častého průletu. Nezbav

No přesně jak to píšete jsem to napsal i já, nezamotávám se do toho. Dokonce
jsem i napsal, ze pomologické či botanické třídění je zcela něco odlišného.
Rozhodně jsem chtěl upozornit na to, ŽE NE mirabolán, ale myrobalán.
Případně, že běžně je za špendlík označována mirabelka, ačkoliv špendlík
katalónský (Prunus insititia pomariorum), to už tu někdo psal, je velmi
chutná žlutá slivoň tvarem podobná švestce typická pro Valašsko. Není lepší
marmelády, než z ní. Kvete později a včely ji velmi rády navštěvují.

Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 12:01 PM
Subject: Re: Fenologie


Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české
nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří
základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY
ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří
Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká
najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů
není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy
To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské
třídění není jedno a to samo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:00
> ----------------------------------------
> > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> tomu
> > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > stejně jak durancie...
> Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného,
než
> popisujete.
>
> > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > vzrůstu
>
> To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
>
> > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
> Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa
...
>
> AP
>
>
>
>

dneska bylo o kilo víc na váze.....

Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši. Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat, zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad, že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

Trubci jsou na brněnsku už druhý týden! Nejde o přezimované, nýbrž nové,
vylíhlé v normálně zdravých včelstevech. Dnes jsem počítal průměrnou
březnovou teplotu na několika stanovištích, kde měřím. Je až o 5 °C vyšší,
než nedávno publikovaný 50ti letý průměr. Suma průměrných denních teplot ke
včerejšímu dni odpovídá konci dubna. Není duivu, že je vše napřed. Kvet¨tou
broskvoně. Třešně jsou v poslední fázi butonizace. jen jen se rozvinout.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "tomas " <herman.t/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 3:00 PM
Subject: Drobny postreh


> V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)
>
> To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.
>
> Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto
> dobu trochu prekvapilo :-)
> ale nemam s cim porovnavat.
>
> T.H.

Jednou se mi stalo něco podobného ale v září ,když se dokončovalo krmení v úle bylo prosakovací 8l krmítko a v noci se silně ochladilo a ráno jak posvítilo na úl slunce tak roztok ohřátý vzduch vytlačil do úlu a ony pře jeho přívalem prchly ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Roj dne 2.4.2007
> Datum: 02.4.2007 16:58:49
> ----------------------------------------
> Nezbav napsal:
>
> >Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u
> malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5
> kg.
> >Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem
> neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v
> pořádku.
> >Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba ,
> poraďte. Děkuji Nezbav.
> .............
>
> To jsem ještě neviděl. A asi ani neslyšel.
> Myslím, že je to velmi neobvyklé.
> Jak to vypadá v původním úle?
> Mohlo by to osvětlit příčinu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Já mám doma dvě různě staré pomologie A ten pravopis mě vyprovokoval je prohledat a v té starší je to s i, v novější s y ,a zahradnickém slovníku jsem název myrabolán vůbec nenašel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 19:01:20
> ----------------------------------------
> No přesně jak to píšete jsem to napsal i já, nezamotávám se do toho. Dokonce
> jsem i napsal, ze pomologické či botanické třídění je zcela něco odlišného.
> Rozhodně jsem chtěl upozornit na to, ŽE NE mirabolán, ale myrobalán.
> Případně, že běžně je za špendlík označována mirabelka, ačkoliv špendlík
> katalónský (Prunus insititia pomariorum), to už tu někdo psal, je velmi
> chutná žlutá slivoň tvarem podobná švestce typická pro Valašsko. Není lepší
> marmelády, než z ní. Kvete později a včely ji velmi rády navštěvují.
>
> Přidal
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 02, 2007 12:01 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české
> nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří
> základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY
> ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří
> Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká
> najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů
> není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy
> To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské
> třídění není jedno a to samo
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> > Předmět: Re: Fenologie
> > Datum: 02.4.2007 09:35:00
> > ----------------------------------------
> > > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> > tomu
> > > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > > stejně jak durancie...
> > Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného,
> než
> > popisujete.
> >
> > > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > > vzrůstu
> >
> > To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
> >
> > > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
> >
> > Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa
> ...
> >
> > AP
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

To jsou jen pověry které májí včelaři strach překonat JÁ JSEM PO DOBU TŘÍ LET SÁM PŘECÁZEL Z BUDEČÁKŮ NA NÁSTAVKY a překládal jsem co nejdřív na jaře a budečáky byly dokonce ve včelíně ve tří ředách nad sebou Ty horní řřady jsem musl dokonce přsunou t jen pár metrů dál TO JSEM UDĚLAL NA JEŘE JAK ZAČÍNALY PROLETY a do nástavků překládal co nejdříve na jaře a právě ty přeložené se pak vyvýjely mnohem lépe ja v uteplených budečácích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 19:04:51
> ----------------------------------------
> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

To jsou jen pověry které mají včelaři strach překonat JÁ JSEM PO DOBU TŘÍ LET SÁM PŘEChÁZEL Z BUDEČÁKŮ NA NÁSTAVKY a překládal jsem co nejdřív na jaře. Budečáky byly dokonce ve včelíně ve třech řadách nad sebou Ty horní řady jsem musel dokonce přesunout jen pár metrů dál abych úly dostal do jedné řady TO JSEM UDĚLAL NA JAŘE JAK ZAČÍNALY PROLETY a do nástavků překládal co nejdříve na jaře a právě ty přeložené se pak vyvíjely mnohem lépe jak v těch uteplených budečácích

Při opravě mě to zmizelo do pošty tak to posílám znova

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 19:04:51
> ----------------------------------------
> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.

Jak jste na tom s varoou? Pokud je napadení silné je možné že včely opustí úl. Možná se pletu, ale je to jediné vysvětlení, které mě napadá. Pavel.

vcely mám osadené na geopatogénnej zóne , vcela a mravec
sú z jednej čelade, /každé mravenisko je na geopatogénnej zóne/ a ešte k tomu v lese.
Vaše ostré včely sú oproti mojim ešte v rozcvičke, po "zákroku" mňa odprevádzajú aj 5O m , ale nevymenil by som ich - mám ich rád a odmeňujú sa mi za to královskou
znáškou

Zdravím!
Já mám včely v horách 750m n.m., takže to tu je zpožděnější než v nížinách. Podle svých zápisků můžu říct, že v loňském roce s dlouhou zimou začala stavba na stavebním rámku 20.dubna. Minulý týden jsem dělal ve včelách pořádek po zimě. Jednak bylo hodně díla plesnivého (sněhu málo, ale často pršelo a mrholilo) a jednak jsem si všiml, že na stavebním rámku už teď začaly stavět trubčinu. Ale ne z nového bílého vosku, ale použily na ni vosk ze staršího díla. Přijde mi, že to také není úplně běžné. Počítám, že letos půjde jarní rozvoj pěkně hopem...
Lukáš

V neděli jsem dělal taky rychlou prohlídku. Trubci už tam jsou a trubčina taky. Zásob hodně. Krmím 16 kg. Mám 3/4 langstroth. Tak dobře jako letos mi včely ještě nikdy nepřezimovaly.
Tonda

>V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)
To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.
Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

Co jsem v předchozích příspěvcích nenapsal a s čím souhlasím, jsou ti
zmrzlíci. Pokud chytnou první dny ten usazený umělý roj nebo to včelstvo,
ze kterého byla setřepána matka a víc než polovina včel, budou z nich
slaboši a budou se z toho hrabat tak měsíc. Ten měsíc bude promarněný a je
docela možné, že do srpna, září zesílit nestihnou. Je třeba tedy sledovat
předpověď počasí aspoň na týden dopředu a to překládání dělat tehdy, když
slibuje aspoň na ten týden dopředu teplo. Dlouhodobější předpověď počasí je
už dneska poměrně kvalitní.
V rámci možností je dobré úl zateplit, to znamená hlavně pořádná uteplivka
na strůpku - několik cm silná, klidně třeba nějaká dočasná nouzovka z hadrů
nebo plátěného pytle nacpaného třeba starým senem nebo papírovými proužky ze
skartovačky atd. U dna zakrýt síto a případně natáhnout mezi dno a nastavek
nějaký igelit s průchodem u čelní stěny nebo vrstvu zmačkaných novin cca 1
cm silnou mezi igelity, aby ji nerozhryzaly.
Co se týká snůšky do včelstva s osiřelou matkou, je pravda, že včely bez
matky mají nižší intenzitu přínosu zásob. Ale přesto, pokud je snůška, než
se matka vylíhne a oplodní, stihnou zanést všechny rámky, které v době
zamáčknutí matky obsedají.
Co se týká možnosti jednoho včelstva vystavit 40 rámků, třeba 39x24 za rok,
myslím si, že je to možné. Nesmí se to ale dělat ve stylu zažitém u dnešních
nastavků, to je že se podstaví pod stávající nastavek další nastavek s
mezistěnami a čeká se měsíc, až včely do něho sejdou, postaví ho a zakladou.
Musí se používat manipulace s jednotlivými rámky. Místo pár minut na
podstavení nastavku je třeba tomu věnovat aspoň hodinu. Na konci května už
by mělo být včelstvo v jenom nastavku kompletně vystavených mezistěn a na
několika z nich by měl být plod, i zavíčkovaný. Od zhruba poloviny května už
je dost teplo, takže nějaké uteplení zespoda nemá smysl a shora optimálně
tak 2 centimetry nějaké desky. Takže pokud se v tom jednom nastavku
vystavených mezistěn objeví přebytek včel, to znamená jsou plně obsazeny i
krycí plásty a pod nastavkem se přebytečné včely zavěšují, je v červnu čas
na rozšíření podstavení nastavkem mezistěn. Ale takovým způsobem, že kromě
krycích krajních plástů se z vrchního nastavku vyndají všechny
nezaplodované plásty a vloží se tam střídavě zaplodovaný plást, mezistěna,
zaplodovaný plást. ostatní se vloží do spodního nastavku. Cílem je dosáhnout
vystavení mezistěn a jejich jedno zaplodování, aby vznikly světlé souše.
Potom se do včelstva chodí co 14 dnů, vystavené mezistěny se zavíčkovaným
plodem se dávají do spodního nastavku k vyběhnutí, světlé souše bez plodu se
vytahují, případně se nechávají v podstaveném třetím nastavku. Nevystavené
a nezakladené mezistěny se dávají zase do horního nastavku mezi vystavené
mezistěny s vajíčky a larvičkami. Není možné, aby během června a července
nevystavily takhle dalších 20 - 30 plástů. Musí být ale snůška, pokud není,
musí se mírně krmit. Zásoby ve včelstvu se musí neustále pohybovat mezi 5 -
10 - 15 kily. V srpnu už téměř nestaví, uspořádává se úl pro výchovu
zimních včel a zpracovávání zásob.
Kolik je třeba plástů k plnému využití snůšky, záleží hodně na způsobu
včelaření. Pokud se občas manipuluje s jednotlivými plásty, vytahuje
zaplodované, nechá vyběhnout plod v medníkovém nastavku a vystavit
mezistěnu mezi plodovými plásty, je reálné každý rok obměnit nebo postavit
navíc zlomek plástů - třetinu, čtvrtinu, šestinu bez nějakých ztrát na
výnosech. Znamená to ale mnohem více času na včelstvo. Pokud se do
plodových nastavků nezasahuje, musí se na obměnu plástů použít nějaká
snůška, nejlépe ta, která by jinak produkovala med, který se hůře prodává.
Při takovém včelaření je potom potřeba času na zásah do včelstva jen v
minutách, ale je třeba více plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 7:04 PM
Subject: Re: Jak pA¸enAst vA¨ely na Langstroth


> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový
úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte
jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak
ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

Verim, ze to neni ten pripad, protoze vcel bylo cele plodiste - je to vetsi ul s ramky 35*27, nevim jak se jmenuje, je to starsi nejspis seriove vyrabeny ul - plodiste s vyssim nevyjmutelnym dnem a nastavek jako mednik, zatepleny, zvenku a zevnitr jsou palubky.
Matka je krasne velka trosku do zlatova a plod ma pres 4 ramky mozna i vic - nechtel sem ji do toho moc rejpat takze kdyz jsem ji i s plodem nahodou objevil na druhem ramku mrknul jsem jeste zkusebne na paty a tam bylo take nakladeno.
Zkusil jsem jim dat uplne na druhou stranu plodoveho hnizda mezistenu, protoze se mi zdaly velmi pekne - doufam, ze jsem to neuspechal :-)
Za plod jsem se ji dat neodvazil, protoze stale jeste nevim presne podle ceho se rozhodnout. Vim z lonska, ze pri kvetu tresne se s pridavanim mezisten zacina :-) Tresen sice jeste nekvete, trnky jo, broskve zacina, ale verim, ze pri jejich sile jim na kraji ulu prekazet nebude, zasob maji dostatek a kdyz budou chtit tak ji postavi :-) Snad se moc nepletu ...


> Pokud má včelstvo slabou matku, stává se, že trubci ve včelstvu přezimují.
>
> Pepa
>

Přeji hezký den. Ve spopupráci se správcem tohto fóra je na stránce se soubory vložen nový obrázek s postupem pro převod díla z divoké stavby do rámků. Obrázek pochází ze včelařské publikace v polštině vydané v roce 1936. Postup jsem vyzkoušel a je to v pohodě.

Vše hezké

Vašek

Jako opožděný apríl výborné.Víťa

Karel: ...Kolik dali za včelstvo, oddělek, za nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?...

Zdravím a omlouvám se za pozdní reakci.

MZe oceňuje včelstva a ostatní inventář pravděpodobně dle tohoto ceníku: http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc a to i žádosti podané před datem počátku platnosti tohoto ceníku.

Za oddělek (není mi jasné podle jakého předpisu či ceníku) počítají polovinu ceny včelstva. Vzhledem k tomu, že je to v rozporu jak s ceníkem, tak i s původním tvrzením pracovnice MZe v době, kdy jsem žádost připravoval, jsem se proti rozhodnutí odvolal - dám vědět, jaký bude výsledek.

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. Ze všech položek jsem z takto určené ceny odepsal 5% za každý rok stáří předmětu, nejvýše však 90%. Takto určené ceny mi beze zbytku uznali.

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.

Petr

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.
Petr
......
K jednání se státní správou vždy připraven..-) Jeden nikdy neví, kdy to bude honem potřebovat.
A kolem moru je informační chaos.
Ve Včelařství vyjde něco, co už od Silvestra neplatí a dozvíš se to z Webu toho samého včelařství.cz.
Takže si myslím, že se to možná bude hodit více lidem.
Díky předem.
Karel

Karel: K jednání se státní správou vždy připraven...

:-)

Tady to je: http://vcely.rosomak.cz/mor_rozklad/

Připomínám, že úspěšný jsem byl pouze s druhou částí rozkladu, tu první, která se týkala včel, mi seškrtali.

Petr

Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody, aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S

Dobry den,
chtela bych se zeptat jestli z vas nekdo nevi, kde konkretne se objevil mor na rychnovsku (Rychnov nad Kneznou). Od naseho predsedy jsem se dozvedela, ze tam nekde byl, ale nevedel kde presne. Bydlim pobliz a tak bych rada mela jasno. Diky predem. Kdybyste nahodou vedeli, kde se daji zjistit aktualni vyskyty moru, byla bych rada za link.

Vendula (Ceske Libchavy)
ZO Usti nad Orlici

Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.

Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.

Karel

ja bych si takhle pozde odpoledne unaven v praci typnul, ze hustota=hmotnost/objem
cili objem vody = hmotnost/hustota nebo hmotnost vody = hustota*objem

zalezi co pro vas bude jednodussi na odmereni jinak voda by mela mit hustotu 1000 kg/m3 protoze 1l vody =1dm3 = 1kg

ale radsi me zkontrolujte :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Prosba
> Datum: 03.4.2007 17:42:55
> ----------------------------------------
> Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody,
> aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S
>
>
>

Ted sem narazil na zajimavy odkaz:
http://www.mendelova.cz/pages/didac/f/hustota.html

zkuste to, mohlo by to pomoci

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc
Petr
......
To bylo od tebe velkorysé. Podle toho ceníku by se za nástavek mělo platit jako "nástavek k nást. úlu obdélníkového půdorysu ....... 557 Kč". Místo toho jsi účtoval jen půlku podle nákupního dokladu.
Inu, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.
Karel

Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?

Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 03, 2007 5:31 PM
Subject: Re: mor - rychnovsko


> Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.
>
> Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.
>
> Karel
>
>
>
>

Madra
Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....
.....
Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS. Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou. Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
A taky jsem si díky tomu početl vyhlášku o jarní varoáze.
To je síla.
Karel

Nic proti ničemu, nevím co je královská odměna, ale znám včelaře, který
má už pár desítek let průměr na 200 včelstev přes 50kg a s jeho včelami
se dá dělat (osobní zkušenost)...
Závěr - je zlé, pokud pomílení se snaží svojí aktivitou svést
začátečníky na scestí. Hodné včely a dost medu je možné.... Pokud se
někdo chovu nevěnuje pár let, jde i vynikající chov do kytek, vesmír
jako celek přirozeně směřuje k entropii....
A ty blbosti kolem zón? Pokud mám místo pod třešní, dám včely pod
třešni, pokud pod jabloní pod jabloň, pokud je nechám pracovat (
největším nepřítelem včel je včelař) odmění se mi zdravím i medem...
Na Vašem místě bych se nechal poučit od nějakého opravdového včelaře
-chovajícího matky, včelaření bude 2x veselejší..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
J?n
Sent: Monday, April 02, 2007 10:02 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Ostré veely a chladné poeasí

vcely mám osadené na geopatogénnej zóne , vcela a mravec
sú z jednej čelade, /každé mravenisko je na geopatogénnej zóne/ a ešte k
tomu v lese.
Vaše ostré včely sú oproti mojim ešte v rozcvičke, po "zákroku" mňa
odprevádzajú aj 5O m , ale nevymenil by som ich - mám ich rád a odmeňujú
sa
mi za to královskou
znáškou

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně. Letos není snad třeba ani dávat
vodu, mohou lítat snad každý den a pokud nosí pyl atd, není třeba je
rušit v práci. Pohled k večeru do podmetu řekne víc - nechte mě zatím
být, ještě tak odhaduji 1-2 týdny na první rozšiřování ale spíš
soušemi..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
tomas
Sent: Monday, April 02, 2007 4:01 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Drobny postreh

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto
dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Ahoj Tondo a další z Moravy,
mam takovy pocit, že ta naše republika je moc velka, pro naše kamarády
z východu (říká se Slováci, kteří nedošli do Čech)je i tramvaj šalinou.
Teprv těžké je se s kamarády bavit o produktech z těch pomologických
mouder. Jak říkal dědek Josef ( ze stejnojmenné knihy Jaroslava
Matějky):"Ta je, ta musí být z těch kadlátek od Syslic!". A teprv
mudrujte, jestli to jsou slívy či co.
Vše v dobrém
radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Antonin PRIDAL
Sent: Monday, April 02, 2007 10:35 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Fenologie

To není vůbec složité vysvětlit:

a) myrobalán, nikoliv mirabolán, je druh, který nemá chutné ovoce a
často
podrůstá ovocné strony jiných slivoní či dokonce peckovin, pro které je
myrobalán, Prunus cerasifera, velmi dobrou podnoží. Rozdíl mezi
mirabelkou a
myrobalánem v případě ovoce je oddělitelnost pecky od dužniny, která je
u
mirabelek vemi dobrá - někdy se proto mluví o slívách, i když i slíva je
trochu něco jiného ... Barva plodů bývá různá a nesouvisí s pomologickou
klasifikací. I myrobalán má žluté plody!

b) trnka je lidově zaměňována podobně - s pravou švestkou, Prunus
domestica,
a trnkou, prunus spinosa, která je planá a její drobné plody jsou chutné
až
po prvních mrazech. je to jediná naše původní slivoň.

Pokud si nejste jisti, co za "modré" ovoce máte na mysli, většinou
neuděláte
chybu, budete-li mluvit o slivoni. To je obecný název pro všechno takové
ovoce - pravé i pološvestky, špendlíky (mimořádně chutné), mirabelky,
slívy,
renklódy aj.

I botanici v tom nemají jednotný názor. Pro nás je důležité hlavně
pomologické třídění, které respektuje kvalitu a tvar plodů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 11:47 PM
Subject: Re: Fenologie


Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje
a
velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro
švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody
má
žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým
líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec
mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

Jenom pro všechny, kdo by třeba kvůli fyzickým indispozicím chtěli
vyrábět vysouváky. Takové ty úly, co se u nás vyráběli (
Pardubicko-Holicko) celé patro si vytáhnete do šuplíku zavěšeného vzadu
a pak už jako v nástavku pracujete. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti,
můj kamarád, který už bohužel ve více než 80 letech zemřel je skvěle
fyzicky zvládal.
Tak tedy, tam se včelí mezerou rozumí 10mm kvůli tomu, že když je
vysouváte, aby jste je nemačkali. Důležitý postřeh - více než těch 10 mm
včely zastaví a pak nemáte vysouvák, ale problém....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Saturday, March 31, 2007 8:41 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera
mezi
nádstavky 9 mm.
.....
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen
instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém
(relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože
tehdy
v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to
konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen
10mm.
Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní
loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých
teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam
přes
zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta
faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm
dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na
minimum
cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V
minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru
včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem
na
něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit
ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší
plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé
plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství
skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se
o
úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření
brání
rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně.
R.Hubač
.........
Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal ze třech včelstev víko.
Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2 nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo dost teplo.
Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
Karel
PS
Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak dobře mu tak:-)

Karel napsal:
>Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
>Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS.
>Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou.
>Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
...............

Myslím, že informace na webu ČSV bude ještě potřeba doladit. KDyž se podíváš na Jihomoravský kraj, není tam ani zmínka o nějakém ohnisku a ochranném pásmu v r.2006 ani v r.2007 v okrese Břeclav. Jsou tam jen informace o zaniklých ohniscích v tomto okresu. Myslím, že nikdo tu není takový optimista, že by věřil tomu, že během jedné zimy došlo k ozdravění celého okresu. Podle mě se chybička vloudila.
Taky je otázka aktualizace informací na webu ČSV. Je to určitě dobrý nápad, ale bude to náročné na udržování aktuálního stavu.
A teď je myslím období, kdy se prohlídkami včelstev, ve kterých zimní vyšetření měli odhalilo původce, prokáže nejvíc klinických nálezů, a z toho budou nově stanovená ohniska. Určitě to bude snaha stihnout do doby, než se začne kočovat k jabloním a řepce.
Myslím, že pokud někdo chce znát aktuální nákazovou situaci ve svém okolí, měl by se obrátit na jednatele místní ZO, který by měl být nejlépe informovaný, nebo přímo na místní veterinu.

Radek Krušina

>Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
dobře mu tak:-)<

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Drobny postreh
> Datum: 04.4.2007 07:51:50
> ----------------------------------------
> Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
> Vždyť je jejich stav videt na česně.
> R.Hubač
> ........
> Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných
> včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal
> ze třech včelstev víko.
> Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
> Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2
> nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo
> dost teplo.
> Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
> Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad
> musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
> Karel
> PS
> Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
> dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
> dobře mu tak:-)
>
>
>

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
........
Podle mě mají včely ještě v sobě plný výkalový váček ze zimy. A ten smrdí snad vždycky.
Podle mě ještě nebyly všechny včely venku se vyprášit.
Abych se přiznal, nosemu nepoznám.
Tvrdí se, že výkaly s nosemou jsou řídké, ŽLUTÉ, nitkovité a sladké. A včely kálí v úle.
Včelí výkaly kterými smrdím jsou tmavě hnědé, tužšší, atd.

Párkrát jsem u slabochů zažil nitkovitě pokálené krajní plásty - pokud se takhle projevuje nosema a nijak jinak, tak jí nemám.

Mikroskop mi sice vloni přinesl Ježíšek, ale bohužel k němu nenadělil čas navíc. Ale asi se na to kouknu.

Dělá si někdo pod mikroskopem test nosemy? A jak?
Karel