Archiv Včelařské konference

Bylo již na toto téma dost odpovědí,některá zasvěcená /Vít,
Stonjek,Karel,Jiří / některá nic moc,podle toho kdo se tímto asi zabývá a kdo je v této oblasti úplný laik.
Co se týká zákona §17 - zákon o lihu,tento hovoří o přestupcích fyzických osob "kteří se dopustí přestupku tím,
že..." Následují písmena a - i , tedy 9 položek.
§17a se již týká deliktů právnických a podnikatelských osob a netřeba je tedy brát pro nás v úvahu.
Resumé: koho tahle problematika zajímá,zadá si do vyhledávače "Zákon o lihu". Z tohoto zákona je možno vyvodit,že fyzická osoba,která si pro svoji spotřebu malé
množství destilátu vyrobí doma ze svých zdrojů a tento destilát následně neprodává,nemusí se obávat nějakých sankcí. Ať Vám chutná.

----- Original Message -----
From: "emilka milka" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 25, 2007 11:11 AM
Subject: Ale 22.3.2007-destil.medoviny-zdravím


> Bylo již na toto téma dost odpovědí,některá zasvěcená /Vít,
> Stonjek,Karel,Jiří / některá nic moc,podle toho kdo se tímto asi zabývá a
> kdo je v této oblasti úplný laik.
> Co se týká zákona §17 - zákon o lihu,tento hovoří o

Doporučil bych přečíst si v uvedeném zákoně o lihu i §3,3a a §4. Pak se
dozvíte kde se smí pálit a z toho vyplyne kde se pálit nesmí. Následné
sankce jsou dost zajímavé. Jirka

Z tohoto zákona je možno vyvodit,že fyzická osoba,která si pro svoji spotřebu malé množství destilátu vyrobí doma ze svých zdrojů a tento destilát následně neprodává,nemusí se obávat nějakých sankcí.
.....
Nehledě na to, že největší sazby dostávají vždy ti, co se nechají chytit. Ostatních se většinou trest netýká. Až na trýznivé výčitky svědomí.
Karel

> Nehledě na to, že největší sazby dostávají vždy ti, co se nechají
> chytit. Ostatních se většinou trest netýká. Až na trýznivé výčitky
> svědomí.

Ta posledni veta je nadhernej priklad krasny literatury. Ja si umim
zive predstavit jak ten co si vydestiloval medovec je pri popijeni
deprimovanej.

:-)))))))

\vov

Každému,koho zajímá tato problematika je třeba doporučit k nahlédnutí zákon č.61 /1997 Sb. Dále je zajímavá adresa:
www.zahrada.cz/forum/naradi-a-pomucky/destilacni- pristroj-07189/ Zde najde každý zájemce jek různá zařízení
tak různé návody,postupy atd.

plnička medu

PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
http://www.abecedazahrady.cz/Uzitek-ze-zahrady/O-urodu-se-nam-letos-postaraji-vcely/sc-14-sr-1-a-432/default.aspx

Odcházíte od tématu !!! Důlžitost obnovy zeleně ať už v naších lesích, nebo kolem cest, je nesporně stejně záslužná činnost jako včelařství ale až do teď jsme se bavili o tom co dělají neustále se opakující články o slivoních v našem časopisu Včelařství !!! Nemám nic od odbočení od tématu a "brouzdání" v tématech které souvisí s naším oborem ale jelikož je těchto témat hodně, tak se bojím abych jednou neotevřel časopis ve kterém bude na každé stránce něco jiného: Téma na první stránce se bude zabývat truhlařinou, další zahradnictvím, botanikou, přírodovědectvím, zoologií, chemií či nátěry... V rubrice pro začátečníky bude "náš" eurodadant a zbytek obsadí inzeráty...
Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak ať napíše dopis do redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ). Nechci vás něčím "vyprovokovat" nebo znehodnotit váš názor ale pokud se nad tím zamyslíte ( k čemuž ovšem potřebujete značnou dávku sebekritiky ), tak musíte uznat že pokud by se měl náš časopis zabývat, byť jen okrajově, každým tématem které má co do činění s naším oborem ( a min. na tolik stránek kolik redakce věnovala slivoním ), tak by nezbyl prostor na nic jiného.
Přeji mnoho zdaru ve včelařství a v pěstování slivoní pane Vítězslave
S pozdravem Foltýn Antonín

pro přítele Baudyše co se tyká sololytu zevnitř nedoporučuji vzhedem k vlhkosti mám to vyskoušené nevydrží ani jednu sezonu palubky jsou něco podobného(ikdyž nevím k čemu by tam byly)Spodní a horní rám dobrý(vzhledem k manipulaci)ale s mého pohledu je to dost pracné.Co se týká síly polystyrenu věřte co se tímto PS včelařením zabívám vyskoušel jsem všechny síly od 4CM až po 8CM dnes už vim že ideální je 5CM silnější je scela zbytečné už to neovlivní tepelné stráty.Je to jako se zateplením rodinného domu nad 5CM už to nemá žádný význam.

Udělejte to a napište, prosím, opravdu nemá cenu o tom diskutovat. Já to udělal a byl jsem ojedinělý - "Slivoně" jsou prý žádané téma. Napsat to tady, nebo do emailu redakci je za jedny peníze.

--------------------
A.Foltyn:
>Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak
>ať napíše dopis do redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ).

Pohoršoval. Rubriku vedl redaktor Zdeněk Kulhánek, který sám včelařil. Brzo mu rubriku zakázali, že do časopisu nepatří. Vybíral si tam moje fotografie a spolupráci ukončil s tímto odůvodněním. Ve Včelařství je to určitě akce př. Řeháčka. Otiskují tam články od určitých vybraných autorů bez ohledu na obsah. Bohužel se pak časopis čím dál méně čte.
Tonda

>Váženy příteli.My si patrně nerozumíme,co je na tom,že v časopise Včelařství je zmínka o slivoních,proč nerodí a pod.Pořád lepší,než zmínka o hubení potkanů.V časopise Zahradkář byla v loňském roce taky zmínka o chovu včel a nikdo se nad tím nepohoršoval.To jenom tady na Včelařské konferenci jsou lidé,kteří za vším hledají nepřítele včelařství.Pěstování ovocných stromů a včel jde ruku v ruce.Nehledejme problémy tam,kde nejsou.Nikomu to neuškodilo.Zdtraví Víťa.

Jesteze se pan Turciani ohradil. Sam jsem tu informaci, ze je to vhodne jen pro roje prehledl.
Takze panove diky moc. Mam zatim trochu problem s nedostatkem vosku takze to urcite vyzkousim :-))

Preji hezky den

T.H.


> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
>

Tady ni nenapravíš pošli to tam; redakce/=/vcelastvi.cz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 25.3.2007 22:48:52
> ----------------------------------------
> Odcházíte od tématu !!! Důlžitost obnovy zeleně ať už v naších lesích, nebo
> kolem cest, je nesporně stejně záslužná činnost jako včelařství ale až do teď
> jsme se bavili o tom co dělají neustále se opakující články o slivoních v našem
> časopisu Včelařství !!! Nemám nic od odbočení od tématu a "brouzdání" v tématech
> které souvisí s naším oborem ale jelikož je těchto témat hodně, tak se bojím
> abych jednou neotevřel časopis ve kterém bude na každé stránce něco jiného: Téma
> na první stránce se bude zabývat truhlařinou, další zahradnictvím, botanikou,
> přírodovědectvím, zoologií, chemií či nátěry... V rubrice pro začátečníky bude
> "náš" eurodadant a zbytek obsadí inzeráty...
> Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak ať napíše dopis do
> redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ). Nechci vás něčím "vyprovokovat"
> nebo znehodnotit váš názor ale pokud se nad tím zamyslíte ( k čemuž ovšem
> potřebujete značnou dávku sebekritiky ), tak musíte uznat že pokud by se měl náš
> časopis zabývat, byť jen okrajově, každým tématem které má co do činění s naším
> oborem ( a min. na tolik stránek kolik redakce věnovala slivoním ), tak by
> nezbyl prostor na nic jiného.
> Přeji mnoho zdaru ve včelařství a v pěstování slivoní pane Vítězslave
> S pozdravem Foltýn Antonín
>
>
>

Je z kolekce vrb vybraných z kříženců různých druhů vrb někdy v 70 letech
jako zdroj včelí patvy. Takže kvete stejně nebo lépe než kvalitní vrby jívy.
Tenhle klon je raný, kvete mezi prvními po roztátí sněhu. Jako jeden z mála
je to vzrůstem strom, jinak vypadá jako vrba, ale daří se mu i na suchších
stanovištích. Na rozdíl od vrby se jeho řízky hůře přijímají. Dobrý článek
se zkušenostmi s těmito vrbami vyšel ve Včelařství někdy v 80 letech, taky
vyšla kniha a dneska by se možná popisy našly i na internetu. Ještě loni ve
Včelařství inzerovali prodej řízků těch vrb.
Na internetu je nějaký přehled tady na konferenci
http://www.vcely.or.cz/files/vrby.doc nebo na
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0061

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub" <bsvoboda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 24, 2007 9:06 PM
Subject: Re: Biomasa


> Dobrý den pane Polášku,
> možná to tady už bylo ale mohl byste prosím pár slovy objasnit přednosti
> klonu S021 z pohledu včelařství, tedy nejen rychlosti růstu. Jak tato vrba
> kvete? Má nějak výrazně víc pylu ?
> Díky, Jakub.

Vážený příteli Foltýne.Vyjádřil jsem svůj názor,starám se zhruba o 40 jabloní,5 hrušní a 20 slivoní.Zejména zkapalněná úroda z posledně jmenovaných slivoní mě naplňuje příjemným pocitem z dobře vykonané práce.Jinak včelaření opravdu úzce souvisí s truhlařinou,kovovýrobou,natěračstvím a mnoha jinými řemesly.Pokud ovšem nedávate přednost nákupu hotových výrobků pro včelaření.Ale máte pravdu.Časopis Včelařství by měl být zaměřen jen na chov a šlechtění včelstev.Vše ostatní si můžeme vyhledat na webu,každému jak je libo podle svých potřeb.Hezký den.Víťa.

Dobrý den,
nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

> pro přítele Baudyše co se tyká sololytu zevnitř nedoporučuji vzhedem k
> vlhkosti mám to vyskoušené nevydrží ani jednu sezonu

Tak nějak jsem to předpokládal.


> palubky jsou něco podobného(ikdyž nevím k čemu by tam byly)

Palubky tam vydrží (dávají se však většinou jen do úlu s pouhými 2cm
polystyrenu, mají tam význam i pro pevnost nástavku).

> Spodní a
> horní rám dobrý(vzhledem k manipulaci)ale s mého pohledu je to dost
> pracné.Co se týká síly polystyrenu věřte co se tímto PS včelařením
> zabívám vyskoušel jsem všechny síly od 4CM až po 8CM dnes už vim že
> ideální je 5CM silnější je scela zbytečné už to neovlivní tepelné
> stráty.Je to jako se zateplením rodinného domu nad 5CM už to nemá
> žádný význam.

Myslím, že u úlů je to přece jen něco trochu jiného než u rodinného
domku. U 5cm izolace se ještě sráží voda na stěnách. U 8 cm by už měl
být tento jev citelně omezen (u této síly by i při nočním ochlazení
měl být vnitřní prostor úlu tepelně už naprosto oddělen od vnějšího
prostředí)

Skutečností je, že aby se 8 cm izolace vyplatila, musí být konstrukce
úlu promyšlená a změněna metodika chovu. Samozřejmě jsou vyloučena
očka v nástavcích.

Co se konstrukce úlu s 8 cm PS izolací týče:

Např. nemůže být na jaře vysoký podmet a široké česno. Ideální lomené
úzké česno, které včely i na jaře zevnitř (z nízkého podmetu) dokonale
ovládají (a regulují přístup chladného vzduchu). Musí být dobře
izolovaný a zároveň průvzdušný strop (nejlépe krabicový s 10 cm volně
sypaných polystyrenových kuliček). (Průvzdušný strop je u takto silně
izolovaného úlu naprostou nutností, protože voda se na stěnách téměř
nesráží a tudíž je tam vysoká vlhkost vzduchu - vodní páry se
dostávají z úlu právě skrze strop.)

Co se metodiky chovu týče:

v zimě a předjaří včelstvo v jediném (vysokém) nástavku. Silně žádoucí
je v předjaří (i za mrazů) každodenně obsluhované napájení uvnitř úlu
(nejlépe v podmetu či na česně). První rozšiřování - ne o celý
nástavek, ale např. o třetinu či polovinu nástavku (podle situace)
(volný zbytek nástavku je vyplněn "buchtou" - (tj. např.
polystyrenovým kvádrem ošetřeným proti vykusování), aby jej včely
nemusely vyhřívat.

Výhoda - zimuje se jen tak silné včelstvo, které naplní jeden
nástavek. Zimní zásoby např. 12 kg (včetně nevytočených zásob z minulé
snůšky). Většinu zásob totiž včelstvo spotřebuje v předjaří a na jaře
k vytápění úlu při zahájení plodování - a právě tady ušetří důkladná
izolace spoustu zásob. Včelstvo se na jaře explozivně rozvíjí, takže v
době jarní snůšky má nejméně stejnou sílu jako včelí obři zazimovaní v
neuteplených nástavcích na 20-30 kg zásob. A navíc díky tepelné
izolaci může uteplené včelstvo uvolnit více létavek pro snůšku (v
neutepleném úlu musí zahřívat plod větší množství včel) - to má svůj
význam, hlavně když je chladný duben-květen.

Systém s 8cm PS izolace - to je intenzivní způsob chovu včel. Tj. je s
tím spousta práce. Ideální, když jsou včelstva u domu, kde včelař
bydlí, a kde nemůže mít větší množství úlů, takže potřebuje z každého
úlu - včelstva vytěžit maximum medu, a nevadí mu cena kterou za to
musí zaplatit - tj. vysoká pracnost při obsluze, náročná konstrukce
úlů.

Sám si musí každý zvážit, jestli mu tento způsob včelochovu něco
přináší.

Pro včelaře, který nemá včely u svého domu a má větší pozemek, je
zřejmě vhodnější extenzivní chov včel - tj. neuteplený tenkostěnný úl.
Snadná obsluha (jen občasný zásah), snadná konstrukce úlů. To vše je
výhodnější pro toho, kdo chce (a může) chovat větší počet včelstev. Za
extenzivní způsob včelochovu zaplatí včelař vyšší spotřebou cukru na
krmení a (v závislosti na klimatických poměrech a datu snůšky) nižším
výnosem medu z průměrného včelstva (i když u letní snůšky asi žádné
rozdíly ve výnosu mezi uteplenými a neuteplenými včelstvy nebudou).

Jistým kompromisem spojujícím některé výhody (i některé nevýhody) obou
úlových systémů jsou zřejmě středně uteplené úly.


J. P. Baudiš

Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
Děkuji F.A.

Mám z Globusu protahovačku za cca 8000,-Kč už téměř 3 roky a jsem s ní zatím spokojený. Není na velkou práci a také jsem zatím nemusel ostřit nože, takže ani nevím jak se k nim dostanu. Na včelařinu nepotřebuji mnoho hoblování ani protahování. Většinu ploch nechávám od pily. Používám plátkované kotouče, které dávají uspokojivý povrch. Plochy od kterých chci lepší povrch raději brousím na kotoučové brusce.
Honza

Používal jsem protahovačku z Globusu za 8.000 a byl jsem překvapený, co
vydrží. Po půl roce se sice odebrala na reklamaci, ze které se nevrátila,
ale byl jsem spokojený.

Zvládne hoblovat 254mm široká prkna s max. třískou 0,5mm, užší prkna
samozřejmě s větší třískou.

Porozhlížím se po další a jediné použitelné modely jsou (značky si
nepamatuji)-

- modrá, 1500W, rychlejší posuv, dražší - moje původní, OK
- stříbrná, 1800W, pomalejší posuv, levnější - nezkoušel jsem, ale nevypadá
příliš důvěryhodně

mp

pro přítele Baudiše v PS úlech se voda vysráží vždy poněvač se jedná o naprosto nesavý materiál .Tohoto jevu ale využíváme místo napajedel pro včevy které vysráženou vodu na stropě spětně berou.Aby nedošlo k nadměrné vlhkosti musí mit druhý nádstavek očko které mám otevřené celou zimu.V létě je očko v medníku.Pod polystyrenovým stropem (6CM)musí být průhledný igelit kdykoliv tak po zvednutí střechy i v zimě zjistím jaký je stav vysrážené vody na igelitě.Pokut je očko funkční a probíhá cirkulace vzduchu není třeba do úlu zasahovat.Co se týká palubek uvnitř nádstavku opravdu nevím k čemu slouží(spevnění?)proč čeho?polystyrenový nástavek je sám dostatečně pevný stabylní možno vidět na www.vceluly.wz.cz

Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.

1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná účinná
metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.

2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si z
toho mravenci nic nedělají.

3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.

4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
dešti...

5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo do
mraveniště, ale to bych neudělal.

6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je nezastaví.

7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem se
přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na chuť
mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
:-) Nikdo neví :-)

8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.

9. Nátěr - pomůže, na den.

Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale vůbec
bych se nedivil, kdyby to přeplavali.

mp
---------------------------------------------------------------------

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Mám 20 cm koupenou starší cca 1kW, pří ostrých nožích celkem kvalitní
hoblování i protah, jen tříska musí být menší, tj. delší doba hoblování.
Pokud je řezivo nařezáno na slušné pile, jde hoblování rychle, větší třísku
je nutno dělat opakovaně (to je dle mého největší problém) a to je úmorné.
V rámci možností spokojenost, nevyžaduje stabilní místo v dílně, jednoduše
lze převážet, doporučuji.
Není to ale o celodením hoblování a pro klasickou truhlařinu je šířka těchto
hoblovek asi málo.
K.Ž.



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Monday, March 26, 2007 2:47 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Protahovaeka

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

redakce/=/vcelastvi.cz



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?????¨asopis V?????¨ela?????¸stv?????­ 4/2007
> Datum: 26.3.2007 17:49:00
> ----------------------------------------
> Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
> Děkuji F.A.
>
>
>

Mam protahovaci hoblovacku koupenou v akci za 7000 Kc. da se snadno prenaset, vykon 1800W, sirka x vyska protahu 300 x 100 mm,tloustka trisky do 2 mm. Jedina zavada byla nalepene meritko o 15 mm vyse. Je dobre mit odsavani. Ja to resim hoblovanim venku a nahrazenim zuzeneho krytu hoblovacich nozu, krytem nezuzenym. Trisky vyletuji primo ven a neucpavaji prostor.
Mirek

Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada je pro mě cenná.
1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady míst v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
Děkuji za jakoukoli pomoc,
S pozdravem, Lukáš Musil

Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem podle rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích samiček v lednici.
Lukáš

Příteli Foltýne.Adresa časopisu Včelařství je v tiráži,konkrétně 4 číslo str.85.Asi jej neodebíráté ale přesto vehementně brojíte proti obsahu.Pokud se mýlím,tak se omlouvám.Hezký den.Víťa.

Sololit mám v nastavcích vevnitř asi 10 let, zvenku asi 5 let. vevnitř v
pohodě drží bez problémů, zvenku je to trochu slabší, ale taky to jde. Je
třeba jen respektovat vlastnosti toho materiálu. Už se tady o tom v diskuzi
před nějakým rokem psalo.

R. Polášek

No, kdybych se rozhodl mít tak 20 - 30 nastavkových úlů se včelstvy, tak
možná bych si asi tu protahovačku za těch cca 8 tisíc pořídil. A možná bych
se část ceny snažil dostat zpět prodejem nastavků. Zatím mi stačí na výrobu
nastavků moje stávajícíc nářadí.

I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

R. Polášek

Pokud sousedi hoblují trávník každý týden sekačkou a stříkají keře a stromy
svinstvy nebo pokud to je těsně vedle nějaké fabriky s exhalacemi, tak tam
nejspíš čmeláci nejsou vůbec, jsou na to moc citliví. Tam, kde čmeláci jsou,
teď zrovna vyletují samičky, stačí umístit do budky trochu vaty nebo jemného
sena a samička si to místo najde sama. Nevím, jestli řeknu něco nového,
budka musí být ve stínu a nesmí se tam dostat mravenci, kteří čmeláky údajně
dokáží zničit. Mně se pravidelně usidlují v včelíně v uteplivkách a podobném
materiálu, taky jsem je viděl v ptačí budce a párkkrát i vysekal v trávě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:52 AM
Subject: chov emeláku


> Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko
> úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem
podle
> rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale
> nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích
> samiček v lednici.
> Lukáš

Dostatečně velký demižon s medovinou si udržuje stálou teplotu, i když
teplota kolem něho kolísá.Řekl bych tak od 30 - 50 litrů. Viděl jsem už i
kvasit demižony, konkrétně s ovocným vínem v létě venku ve stínu pod stromy
a vyšlo to dobře. U malých nádob ta termokomora bude asi vhodná. Optimální
teplotu při kvašení z hlavy neznám, ale pokud je v nádobě dostatečně silné
kvašení, kvasinky vyrábějí dost tepla, aby udrželo nějakou vyšší teplotu.
Třeba pro 50 litrovou nádobu je vhodné kvasinky rozkvasit nejdřív nějaký den
v půl litru, z toho rozkvasit pořádně dalších pár dnů třeba malý 5 litrový
demižon někde v teple a teprve potom připravit 50 litrů kvasu na medovinu
teplého tak 25, 30 st C a ten rozkvašený demižon tam vlít. Nádobu pak třeba
zaizolovat omotanými hadry a sledovat teplotu a případně ji regulovat tím
omotáním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Musil" <lukas_musil/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:25 AM
Subject: medovina


> Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil
> připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada
je
> pro mě cenná.
> 1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu
> termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při
> kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady
míst
> v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu
> přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít
> nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
> 2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít
> hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
> Děkuji za jakoukoli pomoc,
> S pozdravem, Lukáš Musil

Mohl byste mi prosim nekdo naznacit jak pouzivate stropni folii? Ve vsech ulech po dedovi zatim vzdy byly pouze prkenka, na ktere se na zimu dala uteplivka. Predpokladam, ze vyhoda by mela byt voda, ktera se na folii srazi. Pouziva se pouze pres zimu a na jare? Jak upravujete strupek pres leto?
Za vsechny informace o zpusobech pouziti predem dekuji

T.H.

jeste jen malickost k sololitu (pouzivam lakolit - z jedne strany bily) - pouzil jsem ho u dvou ulu jako horni viko (misto prkenek), na ktere prisla uteplivka a pak striska. Po zime nejevi zadne znamky poskozeni vlhkostí - mile me to prekvapilo. Myslite, ze by mohl mit podobne vlastnosti jako folie???

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!

>>I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

-----------------------------------------------

Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je vedlejší.

mp

jj presne tak - protahovacka se pouziva na to, aby byly prkna stejne tlusta, tj. kdyz chci presne rovne prkno tak ho nejdrive musim takzvane orovnat z jedne strany na hoblovce a pak ho teprve na pozadovanou tloustku protahnu. Kdyz jsou prkna relativne rovna a v rozmerech ulu je to skoro pravidlo tak orovnavani na hoblovce neni nutne a lze prkna jen protahnout. V pripade ze byste chteli delat drevene nastavky tak je nejlepsi nejdrive slepit desku (bohate staci slepit prkna "na tupo" k sobe - herkulesem, disperkolem, ale urcite je lepsi pouzit nejake vodovzdorne lepidlo na drevo). Pak slepenou desku teprve protahnout a posleze narezezat na pozadovane rozemery sten ulu. Steny ulu pak budou stejne tluste. Proto je vyhodne, aby protahovacka mela dostatecne siroky protah, aby se dala protahnout cela stena nastavku.
A posuv je obrovska vyhoda, jeste si pamatuju jak otec mel starou protahovacku bez posuvu a byla to drina :-))
V pripade ze se prkna protahu "brani" (smolne drevo) je vhodne mazat protahovaci stul naftou nebo petrolejem, nedoporucuju ale mazat hoblovaci stul - to pak jde o prsty!
Myslim, ze v pripade vyroby nastavku by nemel byt velky problem nechat si predem slepene desky protahnout u truhlare, nemelo by to byt tak drahe.

Vsem kutilum preji hodne uspechu :-)



> Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek
> lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez
> hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je
> vedlejší.
>
> mp
>
>
>

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!
......
Tak to je jasný, proto už nemám problémy s VD. U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.
Proto je taky takové ticho po pěšině, aby to nikdo nepublikoval dřív.
Ale něco na tom je.¨
Karel

Prosim odpovezte mi nekdo vazne, jedna se o prispevek do Dikobrazu nebo je
to projekt (zeleny) ochrancu prirody ??? :) :)
Frantisek

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu.
Nevím co tady řešíte, jde se na to!
.....

> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
.....
Inspiroval mě Liebig svým tvrzením, že včelstva/oddělky považuje za slabá, dokud staví jen dělničinu. Vyzkoušel jsem to jeden rok a fungovalo mi to.
Když jsem 2plásty ze čtyřdna přendaval do nástavku, dával jsme tam pokusně rámky s plnými mezistěnami a protože jsem potřeboval sdělat nestandardní mezistěny, tak i rámky s mezistěnou do půlky. Po pár pokusech si myslím, že by se to dalo provozovat. Oddělky zpočátku na trubčinu nemají pomyšlení.
Karel

Nepamätám presne názov, krabice sme vyhodili, ale bola to dvojzložková česká poliuretánová farba biela. marí sa mi názov BISIL Základná a vrchná s riedidlom a tvrdidlom s určením pre potravinárske účely. V sobotu som bol u priateľa ten má natretý medomet už piaty rok a je to bezvadné. Tie farby sú v neustálom vývoji to čo bolo pred rokom je už vynovené.
Napr. v Opave v obchode s farbami som videl katalóg potravinárskych náterov , dalo sa vybrať.

Michal Seničan


Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
< < Predmet: Eprosin na obnovu medometu.
< < Dátum: 21.3.2007 16:27:15
< < ----------------------------------------
< < Dobrý den.
< < Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo
< < stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.

Přeci ti to Karle nemohou všechno prozradit, aby nezlobili veterináři :-). Ale funguje to, když se to vezme za správný konec, co?!

-------------
>U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.

Myslím, že toto je jeden z mála případů, kdy obecné pravdy jsou velice relativní. V tomto případě má významý vliv použitý typ úlu. U systémú, kde se používá jiná velikost rámku v plodišti a jiná v medníku (Dadant) není problém s použitím proužků mezistěn,částí mezistěn nebo přímo divoké stavby ani v plodišti ani v medníku. Protože plodištní rámky do medníku nepřijdou a plodiště se obvykle nevytáčí, není na závadu snad kromě vzhledu "divohá stavba", tj. dělničí i trubčí dílo na jednom plástu. V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví. Jiné je to úlů, kde dílo zjednodušeně řečeno rotuje. Vše hezké.

VSUSICKY:
V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví.
.....
V NN mám zkušenost, že si matka vyšlápne nahoru aby zakladla kus trubčiny co tam někde je. Většinou neklade okolo dělničinu a pokražuje dál dole kolem hnízda. Zvláště jí láká pokud je tam čerstvě vystavěná trubčina na nějakém porušeném plástu. V podstatě mi to nevadí, protože při medobraní tu trubčinu opět vyříznu - v té době již o trubce nestojím.
V Dadantu neláká trubčina matky nahoru?
Karel

Ano, brzy na jaře v prvním nástavku na středních 2-3 rámcích, ale tam dávám vždy souše, takže nemám problém.

Ještě doplnění. Kladení trubčiny se snažím soustředit do NN, který mám celou sezonu umísnění na dně, tj. pod VN. V něm mám plásty s trubčinou.

Vašek

Pokud bych časopis neodebíral ( nebyl členem ČSV ), tak by mi bylo jedno co v něm je...
Pokud bych nevčelařil ( jak v uteplených tak v neuteplených úlech ) a o danou tématiku se aktivně nezajímal tak bych neměl právo hodnotit eurodadant, úl pana Řeháčka ( kterého jsem při letní škole mladých včelařů navštívil a o jeho sestavě s ním diskutoval )...
A jelikož mám přístup k internetu téměř neomezeně , tak jsem se na zeptal zde na konferenci ( studuji a tudíž nejsem pořád doma abych mohl hledat ve včelařství e-mail do redakce )...
Přeji mnoho úspěchů ve všech činnostech které souvisejí s včelařstvím a ještě jednou upozorňuji na to, že mým cílem není bezúčelná kritika ale jako každý včelař, který se snaží být prospěšný, přispívám svými názory do společné diskuze...
Přeji veselé jaro a rychlý start včelstev do nové sezóny !!!
Foltýn Antonín

Nedá mi to, abych si kamarádsky nerejpnul :-)
...A jelikož máte přístup k internetu téměř neomezeně... a jste dozajista
bystrým studentem, nemělo by pro Vás být obtížné nalézt stránky ČSV
http://www.vcelarstvi.cz/ , kde jsou všechny možné e-mailové kontaktní
adresy, včetně té na redakci časopisu.
S přátelským pozdravem a úsměvem
Petr

----- Original Message -----
From: "Antonin Foltyn" <Tonda001/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 6:49 PM
Subject: Re: A???A??A?¨asopis VA???A??A?¨elaA???A??A?¸stvA???A??A?­
4/2007


...
A jelikož mám přístup k internetu téměř neomezeně , tak jsem se na zeptal
zde na konferenci ( studuji a tudíž nejsem pořád doma abych mohl hledat ve
včelařství e-mail do redakce )...

Poměrně úspěšně používám kuchyňskou sůl, nasypu ji do míst kde se mravenci
pohybují. Takže vyzkoušej.
Martin Hromádko


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 9:42 PM
Subject: RE: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci


>
> Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.
>
> 1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná
> účinná
> metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.
>
> 2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si
> z
> toho mravenci nic nedělají.
>
> 3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.
>
> 4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
> dešti...
>
> 5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo
> do
> mraveniště, ale to bych neudělal.
>
> 6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je
> nezastaví.
>
> 7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem
> se
> přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
> podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na
> chuť
> mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
> diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
> :-) Nikdo neví :-)
>
> 8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.
>
> 9. Nátěr - pomůže, na den.
>
> Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
> různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
> mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
> přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale
> vůbec
> bych se nedivil, kdyby to přeplavali.
>
> mp
> ---------------------------------------------------------------------
>
> Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:
>
> 1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
> postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
> dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
> nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
> kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
> nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.
>
> 2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
> např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
> povrchu).
>
> 3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
> o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
> kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
> která se prodává v prodejnách koberců.
>
> 4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.
>
> 5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
> sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
> rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
> neručím - nezkoušel jsem.
>
> 6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
> vylézají, líh.
>
> 7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
> http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/
>
> Dále:
>
> Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
> snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.
>
> Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
> stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
> a založí tam mraveniště.
>
> Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
> zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.
>
> Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
> blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
> velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.
>
> Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
> na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
> postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
> nesmějí mít kontakt se stěnami.
>
> J. P. Baudiš
>
>
> __________ Informace od NOD32 2145 (20070326) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

A jak to děláte ve včelíně. Jakou máte představu v době kdy mají "letovou sezónu"?

Vašek

Mily priteli,
zajimalo by mne, zda vas zajem je povzbuzen i prave probihajicim
vecernickem o cmelacich? :)

Muj historicky vytisk knihy Vcelarstvi od Vesely a kolektiv se
o cmelacich zminuje s tim, ze: "U nas propracoval metodu chovu
cmelaku Zapletal." plus odkaz na jeho prace z roku 1963 a 1965
psane v ramci Vyzkumneho ustavu vcelarskeho v Dole. Zkusil bych
se zeptat primo tam, treba se tomu jeste nektera kapacita typu
Cermak nebo Titera venuji.

Na zaver jeste citace ze Vcelarstvi: "Do ulku se vpusti samicka
chycena v dobe, kdy hleda misto k zalozeni hnizda. ... V zadnem
pripade se nesmeji chytat samicky na kvetech a zejmena ty, ktere
maji na zadnich nohach rousky pylu. Takove jiz zalozily hnizdo
a v ulku se neusadi." (Jak snadne, Wattsone :)

Hodne stesti,

Martin

> Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky
> mám nedaleko
> úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat.
> Zkoušel jsem podle
> rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s
> medem, ale
> nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním
> čmeláčích
> samiček v lednici.
> Lukáš

--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.446 / Virus Database: 268.18.20/736 - Release Date: 27.3.2007
16:38

Ještě před rokem byl na internetu web tuším z Valašského meziříčí nebo někde
tam o chovu čmeláků. Dnes už jsem ho nenašel. Chovem čmeláků se zřejmě
zabývá pan Vladimír Ptáček http://www.sci.muni.cz/ptacek/VP-pub-cmel.htm .

R. Polášek

Neco o chovu cmelaku je na:
http://www.bombus.cz/index.html

mě se podařilo odchovat čmeláka jen jeden rok a to ho ještě zlikvidoval pačmelák..loni jem zkoušel jinou metodu a ráno sem ho vyklepával tuhého...zajímavé je že se ubytuje třeba pod úlem, v květináči.....

Slyšel jsem už o mnoha různých duševních úchylkách - sadisti, nekrofilové, urinofekální hovada ... atd.
Tohle však vidím poprvé.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of František Rousek
Sent: Tuesday, March 27, 2007 1:39 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze anova od Rakovníka?

Prosim odpovezte mi nekdo vazne, jedna se o prispevek do Dikobrazu nebo je to projekt (zeleny) ochrancu prirody ??? :) :) Frantisek

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu.
Nevím co tady řešíte, jde se na to!
.....

Tak jsem po sedmi měsících konečně dostal vyrozumění o náhradě škody za likvidaci stanoviště.

Víc než nepochopitelně dlouhá doba potřebná k vyřízení žádosti mě překvapilo zkrácení přiznané částky oproti mému výpočtu založeném na ceníku, který mi zaslali z MZe. Toto zkrácení paradoxně zdůvodňují použitím novějšího (a údajně štědřejšího) ceníku ČSV (který mimochodem začal platit až téměř měsíc po podání mé žádosti).

Původní ceník umožňoval (alespoň dle sdělení pracovnice MZe) ohodnotit včelstva buď jako celek nebo jako součet cen včel, plodu, matky a plástů, což třeba v mém případě vycházelo příznivěji, přestože jsem měl více oddělků než kmenových včelstev.

Další zajímavostí je skutečnost, že MZe mi za oddělek přiznává polovinu ceny včelstva, přestože nic takového není v ceníku stanoveno a přestože mi ještě v srpnu pracovnice MZe tvrdila, že pro ocenění oddělků se používá stejná cena jako pro včelstva.

Petr

Obraciam sa sprosbou !
Na výstave v Prahe bol vystavený valcový lis na medzisteny. Prosím o kontakt na výrobcu.
Mišo seničan

je to podobný jako s kůrovcem na Šumavě.. je les-je kůrovec, není les-není kůrovec:))

Děkuji za informaci.
Ale je to možné= trochu přiblížit. Kolik dali za včelstvo, oddělek, za nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?

Díky předem, ať vím co mám deklarovat, že mám. Z principu je asi zbytečné o něčem říkat, že je oddělek. Jakmile to obsedne nástavek, je to včelstvo. Nikdo asi taky nerozlišuje, že některá včelstva jsou jen v plodišti a medníku, jiná ve 4N a více.

Karel

Za včestvo se považuje obsednutí 7 rámků
Platí to i pro dotace D1

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor - náhrada kody
> Datum: 28.3.2007 13:01:00
> ----------------------------------------
> Děkuji za informaci.
> Ale je to možné= trochu přiblížit. Kolik dali za včelstvo, oddělek, za
> nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?
>
> Díky předem, ať vím co mám deklarovat, že mám. Z principu je asi zbytečné o
> něčem říkat, že je oddělek. Jakmile to obsedne nástavek, je to včelstvo.
> Nikdo asi taky nerozlišuje, že některá včelstva jsou jen v plodišti a
> medníku, jiná ve 4N a více.
>
> Karel
>
>
>

Vážení přátelé,
Tak se trochu pochlubím i mezi Vámi. Asi 2 roky zpět jsem dostal k
Vánocům od pana Šimůnka ( fa. Schimansky) 10 druhů kvasinek a živnou
sůl. Udělal jsem dvojitě slepý pokus, který jsem vyhodnotil letos před
Vánoci ( celý článek musím teprve dát do kupy, není čas) vyšlo několik
druhů kvasinek chuťově zajímavých, ale jedny kvasinky mimo chutě
vynikaly požadavkem na příznivou teplotu kvašení a dále rychlostí
čeření. Již po 2 měsících od 1. stočení je medovina vyčeřená!!! Nemá
sice jiskru ale i tu má dnes medovina, kterou právě popíjím a tu jsem
nakládal koncem října!!
Dále Vám zasílám článek , který jsem dříve sesmolil, dnes již tedy
nepouřívám kvasinky VIN 13, ale POWER, jinak to celkem odpovídá dnešní
technologii. Snad pro dopřesnění, teplota kvašení stačí kolem 22st. Což
budete mít i doma od půlky května pomalu do konce září a přes zimu snad
taky. Prvních pár dní je dobré se lépe o teplotu starat, aby nekolísala,
jakmile se medovina rozkvasí a zvláště pokud je jí víc než 50 l je to
bez problémů. A jěště zlepšovák na přípravu 120l roztoku za 20 min.
Ohřejeme cca 30l vody k varu. Do sudu nalejeme něco studené vody,
horkou, pak pouze ztekucený med, zase něco studené vody taky, aby od
vrchu zbylo cca 30cm. Pak vezmem čisté kalové čerpadlo, na které
nasadíme cca 1.5m hadice(druhý konec držíme v levé ruce zpět do sudu) a
pomalu ho potápíme. Toť vše....
Hodně zdaru přeje Radek

Domácí výroba medoviny
Radek Hubač
       Výkupní ceny medu jsou pod hranicí nákladů, proto doufám že
včelaři budou více využívat možnosti realizace medu v podobě medoviny.
Zákon, který by omezoval domácí výrobu medoviny pro vlastní použití
neexistuje, u vína zákon omezuje domácí výrobu na 1000 litrů na rodinu a
rok.
       V následujících řádcích bych Vás chtěl seznámit se základní
technologií a především s možnými problémy. Jedná se o nápoj vyrobený
kvasným procesem v zásadě z medu, vody, kvasinek a živné soli. Podle
chuti je možné použít aromata k ochucení medoviny.
Nejprve je vhodné si připravit zákvas a to podle návodu na použitých
kvasinkách. Po vyzkoušení všech možných kvasinek jsem se rozhodl
používat granulované kvasinky od pana Schimanského (www.schimansky.cz).
U těchto kvasinek není nutné předem připravovat zákvas, ale je to
vhodné, protože máme jistotu, že neznehodnotíme větší množství medu v
případě neúspěchu. Mimo to balení kvasinek mohu použít na daleko větší
množství medoviny, protože kvasinky dávkuji podle množství zákvasu (cca
10% celkového objemu) a ne celkového objemu roztoku. Tyto kvasinky se
roztřepají v malém množství vlažné vody a zamíchají se do roztoku medu
obohaceného o živnou sůl. Živnou sůl používám v každém případě a to
živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v
předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku. Z granulovaných
kvasinek vyrábím zákvas podle návodu. Zhruba za 2-3 dny se kvasinky
namnoží a začnou produkovat oxid uhličitý. To je ten správný okamžik pro
přípravu celého množství roztoku (viz níže).
Základní poměr který bych Vám doporučil je 1kg medu na 2 litry vody, při
použití většího množství medu je proces kvašení zdlouhavější. Připravit
základní roztok můžeme v zásadě za tepla nebo za studena. Dlouhým varem
se vysráží bílkoviny, které v podobě pěny odstraníme. Tyto bílkoviny v
případě problémového kvašení by se mohly začít kazit a tím znehodnotit
medovinu. Osobně ohřeji část potřebné vody, ve které rozpustím celé
množství medu, pokud se vytvoří pěna, tak ji odstraním a dalším dílem
již studené vody naředím roztok na potřebnou koncentraci 1 kg medu na 2
litry vody. Tím urychlím přípravu roztoku. Medovinu tedy nevařím. Po
ochlazení roztoku na cca 30°C zakvasím předem připraveným menším
množstvím medoviny (zákvasem).
Doporučuji používat kvalitní med, který může mít vyšší procento vody,
ale v tom případě je nutné takový med co nejdříve zpracovat.
Nedoporučuji med vyvařený z víček, protože ten obsahuje látky bránící
kvašení, tento med je ale možné použít na doslazení po prvním stočení.
Základní podmínkou úspěšného vykvašení je dostatečná teplota a to nad
20°C, optimum 25°C. Toho v domácích podmínkách dosahuji v létě ve
skleníku. Kvašení probíhá podle poměru medu a teploty cca 6-8 týdnů. Po
této době medovinu stočíme tzv. z výšky, abychom ji provzdušnili a
odstranili oxid uhličitý. Podle chuti můžeme dosladit koncentrovaným
roztokem medu v dávce 2-5kg na 100litrů, podle chuti. Fáze čeření a
zcelování trvá minimálně 3 měsíce podle typu medoviny a teploty sklepa.
Po vyčeření medovinu stáčíme podruhé a to tak, abychom ji co nejméně
zavzdušnili. I po druhém stáčení ponechávám medovinu v plných
demižónech, na rozdíl od medoviny prodávané v obchodní síti, kterou
výrobci "ředí lihem" aby nepracovala (mimo jiné je líh jako surovina
velmi levný). Naše domácí medovina zůstává živou a do láhví ji plním až
po vyzrání, které trvá minimálně 1-2 roky. Do té doby ji ale většinou s
přáteli stačíme spotřebovat.
Medovinu můžeme pít jak studenou, tak teplou podle naší chuti. Teplá
medovina výborně zahřeje, proto ji doporučuji jako prevenci proti
nachlazení.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luk? Musil
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:26 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil
připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada
je
pro mě cenná.
1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu
termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při
kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady
míst
v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když
nebudu
přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít
nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít
hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
Děkuji za jakoukoli pomoc,
S pozdravem, Lukáš Musil

Vážený příteli,je mnoho návodů,jak usadit si do úlku doma čmeláky když se chytí po jaru matka.V 90% však se to nedaří
a zůstává tu pouze jediná jistá metoda,která nikdy nezklame. Najít po jaru již usazené čmeláky,ponejvíce jsou v zemi,v mezích a pod.Mluvím o tom,když již jsou vylíhlé dělnice a lítají pro potravu.Tehdy se to hnízdo opatrně ze země vyndá a přendá do připraveného úlku.Tento úlek se musí nechat 1 - 2 dny na tom místě,kde bylo to čmeláčí hnízdo aby se zalítali a potom večer,nejlépe již za tmy se přesune na místo,kde je chcete mít. Určitě se Vám to podaří...

Mně připadá nejekologičtější udělat úlky, nacpat dovnitř vatu nebo staré
seno nebo suchou trávu a umístit teď na jaře na vhodném místě. A případně až
se tam samička usídlí tak hnízdo přemístit i s úlkem, kde je potřeba a kde
třeba se čmeláci málo vyskytují. Než třeba i v dobrém úmyslu se pokoušet
přenést divoké hnízdo.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel Nováček" <neznals/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 3:23 PM
Subject: Chov emeláku - Luká 27.3.2007.


> Vážený příteli,je mnoho návodů,jak usadit si do úlku doma čmeláky když se
> chytí po jaru matka.V 90% však se to nedaří
> a zůstává tu pouze jediná jistá metoda,která nikdy nezklame. Najít po jaru
> již usazené čmeláky,ponejvíce jsou v zemi,v mezích a pod.Mluvím o tom,když
> již jsou vylíhlé dělnice a lítají pro potravu.Tehdy se to hnízdo opatrně
ze
> země vyndá a přendá do připraveného úlku.Tento úlek se musí nechat 1 - 2
> dny na tom místě,kde bylo to čmeláčí hnízdo aby se zalítali a potom
> večer,nejlépe již za tmy se přesune na místo,kde je chcete mít. Určitě se
> Vám to podaří...

Pozor. Včelstvo je 7 rámků obsednutých ovšem na rámkové míře 39*24. Při jiných rámkvých mírách je nutno přepočítat plochu plástů na plochu jakou má oněch 7*39*24

V chovu čmeláků jsem zkoušel následující způsob.PET lahev jsem přeřízl v
polovině, do spodní části jsem vložil zbytky filce a kousky souše s medem.
Nasunul jsem vrchní část s hrdlem a takto upravené lahve jsem rozmístil v
suchu v okolí včelnice. Pod úly, pod pařez a pod., vždy tak abych obsah
lahve mohl kontrolovat pohledem Dělal jsem to jen z dlouhé chvíle na
včelnici, ne pro záměrný chov čmeláků. Někde se usadila čmeláčice, někde
myši.Jednou se čmeláci usadili i v prázdném nástavku nad včelstvem a
nevadilo jim ani občasné přemisťování nástavku s hnízdem při kontrole a
práce se včelstvem.
Zdraví.J Sobotka

Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Živnou sůl dodává pan Šimůnek ke kvasinkám.
Tonda

>Živnou sůl používám v každém případě a to živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v
předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku.

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl zajisté závidět i mnohý starší včelař.
Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše včelařství to moc potřebuje.
Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše dobré...

gop

Souhlasím,

jen v ojedinělých případech - poodeň, nemoci, škůdce by to mělo být
oprávněné. V případě "nešikonosti včelaře" (neberte to doslova, učíme se
všichni a vždy), bych to viděl spíše na pomoc s obnovou (kolegové) a odborná
školení a hlavně praktické ukázky. Dokud to sám nedělám, tak se to nemohu
naučit. Já jsem se také při své nešikovnosti hodněkrát spálil, ale někdy je
to i o přírodě, která je krásná, ale nevyzpytatelná. Já sám jsem letos
přišel o 2 včelstva (asi byly slabé, co si vzpomínám) a u jednoho budu muset
velice rychle vyměnit matku, protože je to nouzovka a neklade. I přes to
jsem vyzimoval letos dobře a natírám preventivně, ač nemusím. Jen tolik z mé
zkušenosti, ale tu má tady většina z nás.

M. Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: dotace

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po
> letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Predem se omlouvam, ze do toho rypnu, ale nerekl bych, ze to co Radim napsal je spatne, dokonce si myslim, ze ve spouste pripadu to je pravda.
Jako zacatecnik jsem si vubec ted z jara nevsiml, ze bych mel problemy se zasobama, i kdyz jsem mel celou zimu obavy, protoze toto tema bylo hodne medializovane. Nakonec jsem byl prijemne prekvapen kolik zasob maji :-)) No a jak jsem sledoval tuto konferenci, myslim ze se snad neozval nikdo, kdo by mel tyto problemy. Jestli se nepletu bylo to presne naopak. A docela by me zajimalo, zda mel opravdu nekdo takoveto problemy. A zda to bylo teplou zimou nebo tim, ze malo nakrmil. Protoze neni nic jednodussiho nez malo nakrmit a pak chtit dotace.

ps: Omlouvam se predem vsem slusnym Cechum, ale zijeme v Cechach :-))


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Nov??ek <neznals/=/seznam.cz>
> Předmět: Radim
> Datum: 29.3.2007 10:42:27
> ----------------------------------------
> Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná
> svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl
> zajisté závidět i mnohý starší včelař.
> Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše
> včelařství to moc potřebuje.
> Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše
> dobré...
>
>
>

úhyn určitě nebyl způsoben letošní zimou ba naopak včely z letošní zimy vyšly neobvykle dobře. úhyny obvykle bývají způsobeny jen nedbalostí včelaře a a hlavně tím co slyším od mnoha chovatelů " šak ony si poradí samy "

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.3.2007 10:12:54
> ----------------------------------------
> Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
> zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
> státe dávej podpory.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
> Subject: dotace
>
>
> > Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> > extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
>
>
>
>

Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
....
Jistě ten důvod znám, stejně jako ostatní přisátí na státním rozpočtu atd.
Proč? Potřebuji peníze!
Důvody se už najdou, jen když je ta štědrá ruka rozdá. Za kolik je rozdává a kolik to nakonec stojí už mě tak nezajímá.
Když máme nejdražší dálnice, proč ne i včely?
Karel

Jiný kraj, jiný mrav,
Zemědělství v Evropě je založené na dotacích, je to trochu ujeté, ale to
neřešme.
Po pravdě nebyla by zajímavější dotace na vybavení jen v řádu jednotek
desítek tisíc Kč, např. na ten jeden nový nerezový medomet, třeba v
minimální výbavě? Ať již se jmenuje dotace jakkoliv. Nestudoval jsem
přesně, ale většina drobných včelařů si na např. na dotaci zefektivnění
kočovnání nesáhne. Ať svaz bojuje ne ?
Konec konců kvalitě medu by to určitě přispělo ne ? namísto natírání
rezatého plechu. Tím nechci naštvat ty co opravují, jen co na to svaz, pokud
příspěvky čtou.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing.
Marek Medve
Sent: Thursday, March 29, 2007 11:33 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: RE: dotace
Importance: High

Souhlasím,

jen v ojedinělých případech - poodeň, nemoci, škůdce by to mělo být
oprávněné. V případě "nešikonosti včelaře" (neberte to doslova, učíme se
všichni a vždy), bych to viděl spíše na pomoc s obnovou (kolegové) a odborná
školení a hlavně praktické ukázky. Dokud to sám nedělám, tak se to nemohu
naučit. Já jsem se také při své nešikovnosti hodněkrát spálil, ale někdy je
to i o přírodě, která je krásná, ale nevyzpytatelná. Já sám jsem letos
přišel o 2 včelstva (asi byly slabé, co si vzpomínám) a u jednoho budu muset
velice rychle vyměnit matku, protože je to nouzovka a neklade. I přes to
jsem vyzimoval letos dobře a natírám preventivně, ač nemusím. Jen tolik z mé
zkušenosti, ale tu má tady většina z nás.

M. Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: dotace

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po
> letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Calon napsal:

>Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
.................

A on někdo nějaké dotace na úhyny včelstev po letošní zimě chce dát?
Já jsem zatím o ničem neslyšel.
Existuje nějaký zdroj informací o tom?
Myslím, že je to nějaká "kachna".

Radek Krušina

Nesouhlasím. To mi vůbec nepřipomíná naše zemědělce. Naši zemědělci dostávají podpory tak jako v celé Evropě a dostávali jich vždy méně. To pak je nekalá konkurence a nespravedlivé zvýhodnění zahraničních zemědělců. Když zrušit podpory, tak v celé Evropě.
Podpora na obnovu včelstev se (tuším) dávala v roce 2003 a to byly velké úhyny vlivem pozdní medovice. Stát (to jsme my) potřebuje včelstva na opylování. Proto podpora na zvýšení počtu včelstev by byla namístě. Ať platí ten, kdo něco potřebuje.
Letos byla zima dobrá, včely spotřebovaly málo zásob a jsou silné. Protože byla malá spotřeba zásob, bylo méně měli. Bohužel se kvůli nepřerušenému plodování rozmnožili roztoči. Kdo udělal chybičku v léčení, nebo snad ani neudělal, a nyní neprovedl nátěr, bude mít asi problémy s varroázou. Očekávám, že včelstva budou padat nejvíc po sezóně. Komu uhynula už po této mírné zimě, měl by se nad sebou vážně zamyslet a ne žádat o podporu.
Jsem zvědav, jak vyřeší nový veliký problém v USA se záhadným mizením včelstev (viz například http://ovcsvpardubice.blog.cz/0703/zahadna-nemoc-napada-vcely)


> Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
> zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
> státe dávej podpory.
>
> R. Polášek

Naši zemědělci dostávají podpory tak jako v celé Evropě a dostávali jich vždy méně. To pak je nekalá konkurence a nespravedlivé zvýhodnění zahraničních zemědělců.
.....
Doufám, že naši zemědělci když dostávají jen Xprocent dotace jako v Německu budou platit nájem za půdu taky stejných Xprocent jako v Německu. A svým zaměstnancům budou platit taktéž Xprocent jako platí sedláci zaměstnacům v Německu.
Už se na to těším :-)
Karel

NEJSPÍŠ SI NĚKDO VE SVÉ NAIVITĚ MYSLÍ, ŽE MU VŽDY NĚKDO ZAPLATÍ ŠPATNĚ OŠETŘENÉ VČELSTVO

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.3.2007 13:40:01
> ----------------------------------------
> Calon napsal:
>
> >Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
> ................
>
> A on někdo nějaké dotace na úhyny včelstev po letošní zimě chce dát?
> Já jsem zatím o ničem neslyšel.
> Existuje nějaký zdroj informací o tom?
> Myslím, že je to nějaká "kachna".
>
> Radek Krušina
>
>
>

Vse potrebne na chov cmelaku najdes zde a na prilehlych strankach firmy Roland Kreškóci & kolektív, "Koppert s.r.o. Nové Zámky", ktera se chovem cmelaku zabyva ve velkem.



http://ww.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=123

Vse potrebne na chov cmelaku najdes zde a na prilehlych strankach firmy "Koppert s.r.o. Nové Zámky", ktera se chovem cmelaku zabyva ve velkem.
http://ww.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=123

Recepty na medovinu se dají najít na internetu,např.www.medovina.sk apod.,dobrým průvodcem je kniha od L.Dupala "Kniha o medovině".Rozdíl mezi kvasinkami hlubokoprokvášecími a normálními jen ten,že hlubokoprok. vytvoří více alkoholu,pokud mají podmínky.Na termobox se vykašli a sežeň si chladnomilné hlubokoprokv. kvasinky ve vinařských potřebách/www.bsvinapo.cz/.Kvasí výborně při 10 - 13 stupních Celsia,takže ve sklepě.Musíš zkoušet,zkoušet a zkoušet!

Vzpomínám,že nějaká metodika chovu vyšla ve včelařství,ale nevím ročník.Snad 2004,2005?

Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2 nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany) rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.

Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo spis na kolik jsou ramku?


Diky za odpovedi, preji hezky den

T.H.

Viz Včelařství ročník 2002, číslo 2., strana 33. až 35.
a číslo 3. strana 57. až 59.:
Chov čmeláků na venkovních stanovištích.
Autor: Doc.RNDr.Vladimír Ptáček, CSc.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz On Behalf Of pavel
Sent: Thursday, March 29, 2007 5:48 PM
Subject: Re: chov emeláku

<Vzpomínám,že nějaká metodika chovu vyšla ve včelařství,ale nevím
<ročník.Snad 2004,2005?

Úzká spodní loučka (cca 15 mm) má tu výhodu, že včely mezi ní a plástem nenechávají mezeru, ale ochotně dostaví dílo až ke spodní loučce, někdy dokonce prostaví nástavky mezi sebou (to už nemusí být výhoda).

Už několik zim zimuji některá včelstva na dvou nástavcích (39x24) s rámky se širokou spodní loučkou (28 mm), a neměl jsem zatím žádný problém. Problém by možná mohl nastat, pokud by včelstvo plodovalo napodzim ve spodním nástavku, většinu zásob uložilo do horního nástavku, chumáč vytvořilo ve spodním nástavku, za velkým mrazů by vypotřebovalo zásoby ve spodním nástavku a nepřesunulo se do horního (a uhynulo hladem v úle plném zásob).

Pokud včely napodzim plodují v horním nástavku, chomáč utvoří na posledním plodu ve spodní části horního nástavku pod uloženými zásobami, myslím, že by neměl nastat problém.

Takže myslím, že pro zimování ve dvou nástavcích jsou rámky s úzkou spodní loučkou vhodnější, ale na rámcích se širokou spodní loučkou se dá bez problémů ve dvou nástavcích (39x24) zimovat také.

Radek Krušina

KLIDNĚ JE NECHEJ problémem je těchto spodních louček že včely nechávají mezi plástem a loučkou taky mezeru. ALE MŮŽEŠ JI ELIMINOVAT jakmile budeš lepit nové mezistěny tak ji přikládej ke spodní loučce ne jak je tradičním zvykem k horní nebo zalévat do horní drážky Mezeru která na hoře vzniká včely dostaví a plást k rámku připevní Jinak při výrobě nových rámků již dávej spodní loučku užší a zdá se ,že se nejlépe osvědčuje šířka 16 mm a výška 10 mm

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

Tento názor je poněkud v rozporu s článkem p. Čermáka v konferenci OPTIMALU o výšce a šířce spodní loučky, protože včely úzkou loučku klidně obstaví buňkami a prostaví až na horní loučku v nišším nástavku. Takovéto spodní loučky jsem si z neznalosti udělal a mám obrovské problémy s prostavováním nástavkú včelami. Spodní loučka by měla být široká 19-20 mm.

Ještě bych doplnil můj závěr: spodní loučka 19(20)x 10 mm s drážkou a lepit mezistěnu nahoru na doraz a ve spodní loučce v drážce nechat 2 mm vůli z důvodu tepelné roztažnosti meziztěny, včely si do přilepí sami.

V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely, ale je to drobet brzy.

Zdravím
Ivan

1. Pro včely ja samozřejmě vhodnější mít spodní loučku uzší ( lépe se jim přechází mezi nádstavky ). Včelař ale musí při konstrukci rámků myslet na stabilitu. Také záleží na velikosti rámkové míry, pokud by jste včelařil v nízkých nádstavcích, tak široká spodní loučka bude asi znatelný problém ( pomalejší jarní rozvoj - neochta precházení mezi nádstavky ), takže pokud použijete velikost spodní loučky která se používá u rámku Hoffmanova typu, tak nic nezkazíte.

2. Dodržování včelí mezery ve všech částech úlu je neopomenutelná věc ( některé starší úly tuto základní věc opomněly, !! moravský univerzál !! ), nejen že vám včely takovouto mezeru zastaví "můstky" ale v zimě je větší riziko že ji nepřekonají a umřou kvůli nedostatku zásob.

3. Klasické úly 39 x 24 ( tato rámková míra byla získána kompromisem mezi dalšími dvěmi mírami - podle mě není příliš vhodná ale včely se přizpůsobí každému úlu který je dostatečně prostorný a kde je dodržována včelí mezera ) jsou většinou na 11 rámků ( čtvercový pudoris, možnost změny teplé - studené stavby ale používejte raději studenou, tj. kolmo k česnu ), pokud budete chtít přesné rozměry, napište.

4. Další otázkou která vám bude jistě "vrtat" hlavou je uteplení úlů, já mám doma jak uteplené ( 39x24 ), tak neuteplené Langstrothy ( 44,8x29,5 + polonádstavky v medníku ). Uteplení úlu včelám může jen prospět ale jde o to jestli se vám vložená investice vrátí, v zásadě pomáhá uteplení hlavně slabým včelstvům, u silný není rozdíl ve výnosu medu skoro žádný.

Přeji pěkný den, Foltýn

Počet rámků se dělá 9, 10, a taky 11 ten také nejvíc doporučuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

Diky vsem za rychle a vycerpavajici odpovedi!

Potesily me, protoze nove ramky bych uz asi horko tezko stihnul udelat, ale jak jsem o tom vecer premyslel, tak spodni loucku zvladnu seriznout na pile, ne sice po cele delce, ale treba 2cm od kraju, aby ramky nestratily stabilitu - uvidim podle toho jak to pujde.
Moje zkusenost se stabilitou je takova, ze Hoffmanovy jsou skvely ("nerozbitny"), ale jsou hrozne pracny na vyrobu - ale ten ramek je tak vymakany, ze drzi pohormade i bez hrebiku :-))

Nastavky jsem udelal na 11ramku s vnitrnim rozmerem tusim 40,5x40,5cm, takze snad budou dobre :-)

K tematu uteplene neuteplene - taky si to chci sam osahat, ale z hlediska vyroby, tudiz casu, ktereho moc nemam, tak je to pro me jasne!
Vyrobil jsem 6 uteplenych nastavku 39x24 -3cm polystyren, zevnitr sololit zvenku palubaky - a odhadem bych za tuto dobu vyrobil mozna i 30 jednoduchych nastavku. Muzu to porovnat, protoze jsem si vyrabel nastavky 39x24 20mm tluste. A to jsem truhlar-konickar, takze to delam az moc poctive :-)

A ty uteplene uly jsem podstate delal pod informacni tlakem pro svuj klid, abych si vyzkousel, zda to utepleni je opravdu tak dulezite nebo ne :-)) Asi za par let zjistim to, co uz je davno zjistene - asi jako spousta ostatnich :-)
Akorat to na me zatim z dostupnych informaci pusobi, ze je to vlasne neprozkoumana oblast :-)
Takze se ted vlastne par let mohu krasne realizovat a zabijet cas :-))
Ne, myslim, ze nakonec casova narocnost vyroby urcite rozhodne.

Jeste jednou diky, mejte se

T.H.

Podle mých zkušeností to, že včely zůstanou v zimě spodním nastavku bez
zásob, zatímco v horním je plno zásob nezávisí ani tolik na mezeře mezi
rámky nebo na tloušťce spodní loučky horního rámku ( včely musí přece
překonat i širokou horní loučku spodního rámku), ale na tom, jestli jsou v
horním nastavku aspoň v jednom rámku nad včelami zásoby až k spodní loučce.
Včelí chumáč totiž umí i v zimě za mrazu, pokud vycítí v těch horních
rámcích zásoby nebo třeba druhý zimní chumáč druhého včelstva, se kterým se
má spojit, vytvořit i v prázdném prostoru ze včel něco jako můstek, po
kterém přejdou postupně všechny včely nahoru. Pozoroval jsem to, když jsem v
zimě za mrazu spojoval včely v zadováku. Když jsem do plodiště přidal rámky
se včelami, během několika minut, než jsem stihl zavřít úl, utvořily můstek,
který překlenul asi 3 cm vysokou mezeru mezi rámky v plodišti a medníku,
zimní chumáče se propojily a všechny včely z přidaného oddělku přešly nahoru
k původnímu včelstvu. Podobně to podle mně dělají, když přecházejí po
zásobách. Problém je tehdy, když v rámcích horního nastavku je vespod
minimálně několik centimetrů voští bez zásob. Včely v zimě za mrazu
nepoznají, že nad tím prázdným pruhem je hojnost zásob a ten prázdný pruh
voští nepřekonají a uhynou ve spodním nastavku hladem. Zase asi záleží na
teplotě. Čím je nižší teplota, tak tím tenčí pruh prázdného voští dokáží
překonat. Záleží taky na oteplení ve správný čas. Zimní chumáč přežívá při
nedostatku zásob ještě asi 14 dní až měsíc. Pokud je v té době obleva,
včely se mohou přeskupit a přejít přes ten pruh prázdných buněk za zásobami
a včelstvo přežije. Pokud je obleva dříve, včely nemají důvod přecházet,
mají ještě zásoby, naopak mohou založit v plástu plod, který je ještě víc
"přidrží" ve spodním nastavku. Já myslím, že ta mezera mezi rámky spodního a
horního nastavku může být klidně centimetr i víc a spodní i horní loučka
může být klidně tlustá i těch 28 mm. Včelí chumáč v zimě dokáže být
překvapivě plastický. Když nechám přes zimu krmítka, ploché misky o průměru
20 cm i víc, během teplejších období v zimě, kdy je kolem nuly, jsou ty
misky plné živých včel. Během mrazivého období se ty včely stáhnou 10 - 15
centimetrů pod misky do zimního chumáče.
Spíše kdo ošetřuje včelstva takovým způsobem, že nemůže vyloučit usazení
včelstva na zimu ve spodním nastavku, měl by praktikovat někdy v září nebo
říjnu prohlídku, která by taková včelstva odhalila a při které by se
provedla náprava.

Co se týká dole nedostavěných mezistěn a vytváření mezer, u mně se to
objevovalo hodně v starých zadovácích, když včely stavěly mezistěnu vespod
nad nízkým dnem, kde byla spodní loučka spodního rámku tak 1 - 2 cm nade
dnem. Když jsem dával mezistěny vystavět do medníku nebo horních nastavků a
zatavoval je tak, aby mezistěna na spodní loučce seděla bez mezery, včely
vystavily rámky bez mezer.

R. Polášek

K tomu uteplení,

Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař připravuje o všechny výhody.
Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v utepleném a neutepleném úlu !!!
To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu, každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem, když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ). Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.

S pozdravem Foltýn

Díky moc za tip! O čmelácích jsem si pořídil i knížku, takže o nich vím dost, ale tenhle způsob s petlahvemi je jednoduchý a zajímavý (i když by nejedno oko ekologovo zaplakalo..; samozřejmě je to bez problémů, když člověk pak ty vybydlený čmelínky na podzim posbírá a naloží s nimi jak má). Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil na vysoušeném díle, tak jsem zvědavej, jestli se mi v mém hogofogočmelínku ze dřeva uchytila.
Zdraví Lukáš

Vážení přátelé,
připomínám zájemcům, že již tuto neděli se koná jarní přednáškový seminář PSNV-CZ v Ivančicích (okr. Brno-venkov).

VI. Jarní seminář nové techniky ve včelařství

neděle 1. dubna 2007
Ivančice, kino Réna (na náměstí)

Program přednášek:
9:00       Úvod - současný stav včelařství v ČR (Ing. Petr Texl)
10:00 Včela a včelstvo ve snůšce (Ing. Květoslav Čermák)
11:00       Zajímavosti z výzkumu (Ing. Antonín Přidal)
13:00       Dvoumatečné včelaření (Mgr. Bronislav Gruna)
13:30       Impregnace úlu parafinem (Jiří Přeslička)
14:30       Zlepšováky ve včelařství (Ing. Jan Jindra)
15:30 Nový pohled na kyselinu mravenčí v ČR (Ing. Ivan Černý)

Ve vestibulu kina budou vystaveny moderní úlové systémy, nerezové medomety a další pomůcky pro včelařské provozy. Možnost nákupu včelařských potřeb.

Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70 procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
Hezký víkend!
Lukáš

jj mas (-te) pravdu a dik za informace,
jen jsem chtel rict, ze kdybych zacinal od nuly a nemel ani jeden ul byl by to porod vybrat si, ktere koupit -jde i o penize. Je jasny, ze kdo dopredu vi, ze chce do budoucna vetsi chov zajede se podivat k nekomu zkusenymu, komu to funguje, aby vse videl na vlastni oci.
Ale toto preci nemusi delat zacatecnik, ktery chce mit krasneho konicka, neco malo medu pro rodinu a zname a treba do 5 ulu? Ten to preci podle me dela pro radost a ne pro maximalni vynos z ulu. Takze proc ho dopredu zahlcovat informacemi jestli tu a tu ramkovou miru (ul), ve ktere by mozna mohl ten max. vynos dosahnut. Pak takovy clovek pul roku premysli jestli ten nebo ten ul, vysoke, stredni nebo nizke nastavky a to ho klidne odradi. To si myslim, ze je lepsi postavit ho pred jakykoliv ul a ukazat mu jak je to pekna a velmi uzitecna prace :-))
To utepleni se mu mozna muze vyplatit, ale urcite ne proto, aby usetril na cukru - bude je rozmazlovat, a kdyz nahodou proda par kilo tak to ma zpatky :-))

Vim, ze je to slozity obor, ale nadruhou stranu proc novacky zahlcovat dopredu vsemy specifiky, kdyz vcelarit jde "vpodstate ve vsem" , a vcely spoustu chyb "odpousti" a stejne jde o hlavne praxi a ne co by kdyby.

Je to slozite, ale nemuselo by byt :-))

Viz ta moje loucka - uz sem si myslel, ze je to zasadni konstrukni problem a ze to do ulu ani nemuzu dat. Kdybych necetl literaturu a pod. vubec bych nad tim nepremyslel a urcite by to fungovalo (jak mi bylo dnes potvrzeno). Nerikam tim, ze se nemam uci, spis naopak. Ale praxe je praxe a podle me tak vcelari spousta vcelaru. Kdyz jsem dedovi delal prvni ul, o vcelach jsem nic nevedel, ale deda mi dal ramek a rekl udelej plodiste s pristupem zhora a zdola a nahoru mednik. O vceli mezere a ostatnim jsem nemel ani paru a vono to funguje. Jo ten ul ma chyby, ale v praxi proste funguje a ja zacal vcelarit.
A votom to je :-)

to jen pro odlehceni

Preji hezky den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 09:47:22
> ----------------------------------------
> K tomu uteplení,
>
> Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna
> a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař
> připravuje o všechny výhody.
> Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v
> utepleném a neutepleném úlu !!!
> To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu,
> každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je
> pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych
> považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem,
> když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými
> snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude
> něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
> A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství
> ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho
> dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu
> problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených
> úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba
> uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ).
> Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Zdravím!
Já začal včelařit opravdu nedávno (už je to celé dva roky...) a měl jsem hlavu v pejru z toho jaký úl si pořídit. Jeden starý pán (neskutečně rozumný včelař) mi to řekl jednoduše: "Včelařit se dá i v krabici od bot!" A vlastně měl pravdu. Existují samozřejmě nevhodné, méně vhodné, postačující a vynikající podmínky pro včelstvo, záleží na tom, jakou cestu se ten který včelař zvolí. Já začal na klasice 39x24, zatím nechci měnit, ale určitě v budoucnu chci zkusit nízké nástavky.
Jestli je nástavek takový nebo makový, jestli je loučka o nějaký ten milimetr delší nebo tlustší, na tom ani tak nesejde (opakuji, že v rámci biologických potřeb včelstva), životně důležitá je vzdálenost mezi horní loučkou spodního nástavku a dolní loučkou nástavku dolního - jestliže je větší než 8mm (tuším, že je to 8mm, přesný údaj se dá dohledat v literatuře), hrozí riziko, že včely v zimě pomřou hlady, protože chomáč mebude schopen tuto pro včelstvo vlastně nepřirozenou mezeru překonat. Užší spodní loučky mají také tu výhodu, že po naklonění celého nástavku člověk pozná rojovou náladu, matečníky jsou tam krásně vidět, za šířkou standardní loučky jsou pěkně schované.
Na závěr mi to nedá, musím napsat ještě jedno moudro od onoho "mého" včelaře. "Důležitý je nebejt nenažranej a nebejt krkavej. Nebejt nenažranej při vytáčení medu a nevycucat včelky do poslední kapky a nebejt pak krkavej při krmení."
Hezký den!
Lukáš

Jen aby to nebyla jen další poplašná zpráva jako před časm informace o
rozkvětu sakur. Typoval bych to spíše na hořčici setou na podzim na zelené
hnojení, ta letos přezimovala a je možné, že právě teď jde do květu.
Vita

On 3/29/07, Ivan Cerny <e-mail/=/nezadan> wrote:
>
> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan
>

Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
"odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.

R. Polášek

Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
Subject: Fenologie


> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan

Dnes jsem v tesku narazil na cukr za 15.9 Kc a Na hurce ho maj dost, tato akce je tento tyden i v Kauflandu, tam jsem byl v utery na bohdalci ve stredu na hurce a v ctvrtek zas na bohdalci a ani jednou ho nemeli - klamava reklam se tomu mozna rika.
Navic tam clovek zabije spoustu casu, protoze je tam spousta lidi
Nevim teda kolik jestli je nejaky limit ale bral jsem 11kg a nic nerikali

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Tak to sme na tom stejne s tim rozdilem, ze jsi chytrejsi a premyslel si dopredu :-)) Ja nejdriv ulelal ul a ramky.
Neveril bys jak sem se loni divil, ze sem z ramku potreboval dostat medovici :-))
Nastesti je to stary medomed, ktery mel klasickou kliku a deda k nemu poridil motorek. Drzak motorku je trosku zesileny takze se mi tam ramky samozrejme o centak, mozna pul centaku nevesly. Tak jsem rychle nasel kliku a nastesti se mi to tam vlezlo :-))

Takze sem pres zimu vymyslel jak to vyresit, ale jeste to nemam hotovy - jsem stale ve skluzu. Motorek je shora primo nasunut na hridel kose -spoj = trubka s drazkou a hridel se tyckou skrz a to se do sebe zasune. Takze proste motorek nadzvednu a vyrobil jsem takovy mezikus, kterym to spojim. Verim ze to bude chodit. Mozna jeste budu muset upravit kos a nebo holt ramky nebudou mit vytoceny 1cm pruh kde se dotykaji horniho lemu kose.

Je potreba nejdriv myslet hlavou a nebo mit ty zkusenosti :-))

No ale uznejte kteryho zelenace by takovy "detail" napadlnul :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a videl jsem i par fotek.
Ale vic jsem to zatim nezkoumal.

Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na jeden nizky nastavek.

Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho pouzit.

Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?

Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??

Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a pozorovat jak pracuje.

Diky

T.H.

Konečně jsem našel první díl tohoto článku, je na http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=105

Chtěl bych vědět, zda-li máte někdo zkušenosti s používáním parního
vyvíječe páry k získávání vosku. Jedná se o polypropylenovou nádobu na
níž se nasazuje vyvíječ, v obchodech tohle zařízení stojí cca 5000 Kč.

Nebo máte jiné vypracované metody těžby vosku nějakou néně známou, nebo
neobvyklou metodou?

Za info díky.

j.

Dnes byl v Lidlu cukr taky za 15,90 Kč/kg (nevím do kdy tato cena bude platit). Do podzima sice ještě daleko, ale...

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.

Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o délce 45 cm.

Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne - chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit :-))


Hezky vikend


-----
> Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
> U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi
> nádstavky 9 mm.
>
>
>

Muzes napsat kde a podrobnosti - s pohonem, bez atd.???
cena vypada pekne :-)

dik

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 14:44:07
> ----------------------------------------
> Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o
> délce 45 cm.
>
>
>

podivej se na
http://dolinek.cz/proskl-ul-01.jpg
a
http://dolinek.cz/proskl-ul-02.jpg

problem v tom neni skoro zadny (celoprosklene nastavky vyzaduji stin, u castecne prosklenych to neni moc treba - kdyz das sklo k severu).
uly jsou venku celorocne, verejne pristupne, nicim se nezakryvaji (leda v zime, aby lidi netukali)
vcely z toho zblble nesjou - pochopi, ze sklem neprojdou a sziji se s tim. vosam to ale zjevne nedochazi - pokud vlezou do ulu, behaji pak zmatene po skle...

jd




____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:52
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

od: Lukáš:
> Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil ...

___________________________________-

vis o tom, ze cmelaci jsou ohrozeny a zakonem chraneny druh...?
vic by jim mozna prospelo, kdybysme je nechali byt a nesnazili se jim pripravit "hogofogočmelínky"...
predstava cloveka, ze vsechno zorganizuje lip nez priroda umi, je skutecne jen utkvela...

jd

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887