Archiv Včelařské konference

Chtel bych se optat, zda ma smysl snazit se dodat vcelstvum vodu do ulu nebo treba pobliz cesna, kdyz to ted vypada ze se tyden nedostanou ven? Loni jsem zkousel dat vodu v krmitku primo do ulu, ale vysledek nebyl nic moc. Co presne se doporucuje dat do vody,aby se vcelky na ni nalakaly? Jak dlouho zhruba vcelstvo vydrzi bez vody kdyz je rozplodovane, ale kdyz nemuzou ven diky pocasi??

Diky

A tak nám nadělil sv.Josef bílou nadílku,kterou v našich zeměpisných šířkách jsme po téměř celou zimu postrádali.
Zemědělci pokud nebyli líní a využili letošního překrásného
března,mají zaseto a tento pozdní sníh jako by jim ta pole pohnojil.U včelařů je to poměrně trochu jinak.Ti nedočkaví
kteří nabyli dojmu že se jim již včely do úlu nevejdou a byli poslušni i rádoby novodobých znalců,včely rozšiřovali a jsou z toho teď smutní.Je zapotřebí jim připomenout to,že
včela sice nemůže si svého včelaře vyměnit za jiného,ale je
třeba jim říci,že povětšině si i s tímto včelstva poradí.
Včely se s tímto předčasným rozšířením časem i vyrovnají
avšak mnohdy ke škodě majitele.Staré přísloví praví:dívej
se do úlu v květu angreštu a neutrpíš žádné škody.Je třeba
horkokrevným a začínajícím včelařům toto připomenout,i když
to nebudou chtít akceptovat jako věc ze staré doby,máme přece dobu novou,progresívní a kdo by se ohlížel zpátky?
Nakonec Ti co vytrvají,jednou dají za pravdu i těm starým zkušenostem,které se snažily včelařům radit dobře.Přeji hezký den.

Ne vždycky se včely zachovají,jak nám velí naše zkušenost. Posuďte! Roj,který jsem viděl vyrojit se usadil na asi 130 cm vysoké thůjce.Vždy asi po 20 minutách jsem ho 3* sklepal do rojáčku a musel jsem odjet.Večer byl na thůji znovu a rojáček prázdný.Protože jsem byl nedělně ustrojený,přijel jsem roj sundat až ráno v 7 hod.Sběračkou, jako před 58 lety poprvé.Po ukončení jsem thůjku řádně prokouřil a všiml jsem si,že ve vzduchu je dost včel.Včely se začaly shlukovat,utvořily koláč,ten se začal vlnit a už odlétaly.Mě ale z rojáčku žádné nelétaly.Asi po 100 m nad rybníkem se otočily a úprkem zpátky,ale né na thůjku,ale do otvoru v rojáčku.Jako pominuté se vrhaly dovnitř.Do chvíle, než jsem ve vzduchu uviděl značenou matku jsem si myslel,že jsou bez matky.Matku jsem po sednutí na víko rojáčku chytil a dal do klícky.Po 10 min. na klícce žádné včely nebyly.V roji jsem později našel další mladou matku.Že byly v roji matky dvě mě nepřekvapilo,ale dodnes mi je záhadou,proč se vlastně část roje s matkou z min. roku vrátilo k matce,která pravděpodobně nebyla ani oplodněná.Nějaká záměna dvou rojů je vyloučena.Nezodpovězaná otázka mě bude provázet do konce života.V.B.med

Když příjde,může být nezkrotná. Ráno v 9 hod.se včelstvo vyrojilo.Při sklepávání jsem matku chytil a dal do klícky.Včelstvo jsem prohlédl a byly v něm 2 vylezlé matečníky a jedna ml. matka.Matku v roji jsem zničil a roj šel zpátky.Po 11 hod.se včely vyrojily znova.Opět jsem matku v roji chytil,dal do klícky a včelstvo prohlédl znovu.Doma nezůstala matka žádná.Přidal jsem jim klíckou ml.matku rozkladenou ze sekce a matku v roji opět zničil.Roj se vrátil do původního úlu,ale odpoledne si to ještě dvakrát,tentokrát už bez matky zopakoval,aby se zase poslušně vrátil zpátky.Teprve až praxe nám ukazuje s čím vším se musíme při našem včelaření smířit. V.B.

Doporučuji k přečtení odborný článek na ATM http://www.atmonline.cz/news/2007/brezen/130307b.htm

Z článku si dovoluji vybrat jednu větu: "vyzařovací charakteristiky antén všech radarů mají nežádoucí jev - boční smyčky, do kterých sice vyzařují mnohonásobně nižší výkon, ale nikoliv žádný výkon."

A ke slibu USA, že budou vysílat papsky vykoko nad terén (km), bych dodal "Slibem nezarmoutíš". Jejich zprávy a sliby jsou stejně věrohodné jako jejich informace o zbraních hromadného ničení.
Záření má nepochybný vliv na živé organismy, ale nedojde k vyhubení včel, ale jejich dlouhodobé oslabení a mírnému strádání. Včely do oblasti nejvěšího zážení po čase sami přestanou létat.

jo kolem přímo zuří divočina, nebo spíš divoký kapitalismus :-)

Samozřejmě , i vysoce směrové antény mají postranní "laloky".Navíc v případě "nevhodného" počasí může docházet k nežádoucím odrazům.

Kdybych o radaru nevěděl nic více, než že proti jsou komuniksti a Rusové,
tak bych byl velice opatrný!! Od jedněch ani od druhých nic dobrého nebylo!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 20, 2007 5:57 PM
Subject: Re: Radar


> Doporučuji k přečtení odborný článek na ATM
> http://www.atmonline.cz/news/2007/brezen/130307b.htm
>
> Z článku si dovoluji vybrat jednu větu: "vyzařovací charakteristiky antén
> všech radarů mají nežádoucí jev - boční smyčky, do kterých sice vyzařují
> mnohonásobně nižší výkon, ale nikoliv žádný výkon."
>
> A ke slibu USA, že budou vysílat papsky vykoko nad terén (km), bych dodal
> "Slibem nezarmoutíš". Jejich zprávy a sliby jsou stejně věrohodné jako
> jejich informace o zbraních hromadného ničení.
> Záření má nepochybný vliv na živé organismy, ale nedojde k vyhubení včel,
> ale jejich dlouhodobé oslabení a mírnému strádání. Včely do oblasti
> nejvěšího zážení po čase sami přestanou létat.
>

Medovec mužete ochutnat mob.608941057

Polystyrenové nádstavky. Přestože vím že toto téma je velmi diskutabylní chci ho otevřít.Již 7 let včelařím jen v PS úlech.Začínal jsem asi jako všichni s budečákama a proto můžu porovnat výhody včelaření v polystyrenových úlech.Včelaři odmítají PS úly podle mne:neumí s nimi manipulovat(často si rozpěrákem PS nádstavek sami zničí)dále je to tzv. rozežírání včelami nebo dokonce ptactvo a zvýřata.Výhod je ale samozřejmě mnohem víc na prvním místě je to snůška téměř o40%vyšší dále spotřeba zimních zásob asi o polovinu méně, téměř nulový výskyt nemocí.To vše jen díky stálé teplotě v úle včelám je úplně jedno jestli je venku +30 nebo-30 díky PS odpadá tzv.větrání nebo nadměrné zahřívání(spotřeba zásob)úly mám volně venku u lesa a dá se říct že se tam včelkám díky PS úlům daří ikdyž vým že ve včelíně by jim bylo ještě lépe. Mé úly možno vidět na www.vceluly.wz.cz Napište mi svůj názor at je jaký koliv co vim rád odpovím calon

Moje řeč, už to, že tyto dva subjekty jsou proti tak bych radar tak striktně neodsuzoval. Další věc je, že tento radar nebude fungovat pořád, je to radar na upřesňování třetí fáze letu případných raket a tím pádem by byl aktivován až pokud by něco bylo zaměřeno prvními dvěma stupni obrany. A za třetí, nevím přesně jak daleko od uvažované lokality, ale ve stejné oblati je meteorologický radar (a taky s dost velkým dosahem, takže musí mít odpovídající výkon), který je aktivován každé půl hodiny a zatím jsem neslyšel o tom, že by někomu a nebo něčemu škodil.

Pokud jste začínal v budečácích, tak se nedivím že máte v PS úlech větší výnosy a menší spotřebu zásob... ale jak máte silná včelstva? U slabých včelstev má uteplení značný vliv, u silných není rozdíl mezi utepleným a neutepleným úlem skoro žádný !!! Ale teorie starších včelařů je asi trochu jiná ( uteplovat, zmenšovat, uteplovat, zmenšovat, atd... ) ... jáký máte průměrný výnos ze včelstva? ( chápu že úl není hlavní faktor který má vliv na výnos medu, ale pokud by mi někdo napsal, že má průměrný výnos 10 kg ( sice nikdy nechoval včelstva v neuteplených úlech ) ale přesto jsou podle něho uteplené úly lepší, tak se s ním nemám o čem bavit ).
Zastávám názor že uteplnéní není na škodu ale potom je na každém včelaři jak se rozhodne, jestli se mu vyplatí investovat do utepleného PS úlu, nebo chovat silná včelstva v neuteplených úlech... ( a pokud se zamyslím nad problémy s likvidací PS... )
A ještě jedna poznámka, v každém úlu, ať už utepleném či neutepleném se musí včelařit jinou metodou !!! Pokud dlouholetý včelař je zvyklý na budečáky (omezená včelstva, malý prostor), tak se stejnou metodou u nástavkových neuteplených úlů neuspějě a bude je odsuzovat a odsuzovat...
Racionalizaci zdar !!!
Foltýn

Ano a také náhradní přibližovací radar pro Ruzyň.Je naprosto neškodný, takže jakmile ho zapnou, tak to hnedka poznáme na příjmu TV.Jeho anténa také "není" namířena na obytné domy.Ono kdyby to bylo v pořádku, tak by se to klidně mohlo umístit na nějaký vyšší kopec, třeba na Cukrák, jé já zapoměl, to by ten "neškodný " přístroj vysílal impulsy do zbohatlíků a poslanců.Těch pár vesničanů páni poslanci s klidem oželí.Vždyť zdravotní si zaplatí a následnou zvýšenou péči také.Velmi se mi líbí srovnání neškodnosti uváděného radaru s mikrovlnnou troubou - jak to presentoval ten trouba z ministerstva obrany.Tomu bych poradil, aby si teda do té trouby strčil hlavun a zapnul.Pak může referovat.Nebo snad budou všichni příbramáci nosit místo šatů plechové stínění jako je v mikrovlnce?Nepleťte do toho komunisty - když vám komunista řekne, neskákejte pod vlak, tak vy tam najust skočíte?

Čím ty PS nástavky natíráš proti vykusování včelami? Není to nějaké potravinově závadné svinstvo?

O polystyrenových úlech proběhla zajímavá diskuze na konferenci v roce 2003, jednalo se o poměrně vášnivé téma spojené s ing. Smělým. Pro mě byla velmi poučná. Mám úly klasicky zateplené (palubky, polystyren 2 cm, palubky) i jednostěné 3 cm dřevo. Protože si budu dělat další úly, chci si pro své srovnání vyrobit PS úly síly stěny 8 cm. Já totiž běžně nevyzimuji včelstvo silné 1,5 kg - 2 kg, což je podle literatury silné včelstvo, kde se uteplení neprojevuje ve výnosech.
Další věc je metodika chovu, která je odlišná a také genetika chovaných včel, která je podle ing. Smělého důležitý faktor - sám píše, že než dosáhl vyrovnané úrovně včelstev, brakoval matky, které měly v PS úlech malé výnosy.

U fotografií vašich úlů je vidět, že PS nástavky sedí na sobě bez dřevěných rámů. Jak je od sebe oddělujete, jsou- li přitmeleny?

Teď Radime,Kozlíku,Václavku - ponechte radar radaru o kterém stejně rozhodne vláda a parafin parafinem,koho toto zajímá kvůli nákladům,které to obnáší. Věnujte se raději současnému počasí,které nyní zaskočilo mnohé včelaře.Včely donesly letos naprosté minimum pylu z lísky a jakž takž něco málo poté z jívy a květin na zahrádkách. Jak dlouho vydrží včely s plodem bez vody? Zbytečná obava,horší je to s lidmi,ti vydrží pouhých 14 dní. Zatavovat drátky pomocí počítače,nu koho by to napadlo.A další krásné a úsměvné příspěvky v této konferenci.Nic proti tomu,každý má možnost si vybrat podle svého,lépe je ale zeptat se svého souseda,protože jeho cesta k úspěšnému včelaření se mu tím podstatně zkrátí.Ještě něco k slovenským přátelům.Je škoda,že se odmlčujete,je zapotřebí také chápat českou včelařskou veřejnost, která je zajisté jiného ražení nežli u Vás.Vše berete příliš vážně,na kritickou odezvu raději neodpovíte.Nenechte se odradit,většina české včelařské veřejnosti ve Vás vidí přátele.Ještě vzkaz těm,kteří si libují v obsáhlém skenování minulých příspěvků a na něž potom jen několika větami odpovídají.Je to bohužel úplně zbytečné zabírání místa na této konferenci,poněvadž převážná většina to již před tím četla a také mnozí se dnes moc obsáhlým čtením nezabývají,je to ztráta času.Přece stačí v záhlaví pouze uvést o co kráčí.Jinak konference je v převážné většině slušná,invektiv je pomálu,což je chvályhodné.

mouckovy cukr je v akci:

albert od 21/3 do 27/3 sleva z 25,10 na 17,90
plus sleva od 16/3 do 22/3 z 24,90 na 19,90

krystal v intersparu od 21/3 do 3/4 sleva z 20,90 na 18,90

jd
____________________________________-
____________________________________-

> Kdybych o radaru nevěděl nic více, než že proti jsou komuniksti a Rusové

To je trochu nešťastně použitý antikomunismus....

Mně osobně stačí, že radar na našem území chce postavit a provozovat stát, který v dnešní době oficiálně uzákonil mučení lidí (viz tzv Patriot Act)

No a nechci až zabloudím v Brdech na houbách být označen za nepřátelského bojovníka a močen - určitě by totiž ode mne chtěli vědět to co nevím :)

Ludane když píšeš blbosti tak se to alespoň nauč.


Miloš

Pro cvanbu:
Aktivován bude častěji z důvodu kontoly provozuschopnosti a výcviku posádky.

Výkon radaru je oproti jiným zadarům 100x až 1000x vyšší, navíc je vyzářený výkon úzce směřovám. Tebou uváděný meteorologický radar má minimální výkon do velkého prostoru. Dostat přímý "zásah" silného směrovaného paprsku je o něčem jiném.

Souhlasim s pritelem Kozlikem,
namirme imperialisticky radar do zbohatliku. Ja bych to pustil taky do
burzuju a kulaku. Aspon by se nemohli rozmnozovat.
Zdravim jan loffelmann
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 3:10 AM
Subject: Re: Radar


> Ano a také náhradní přibližovací radar pro Ruzyň.Je naprosto neškodný,
> takže jakmile ho zapnou, tak to hnedka poznáme na příjmu TV.Jeho anténa
> také "není" namířena na obytné domy.Ono kdyby to bylo v pořádku, tak by se
> to klidně mohlo umístit na nějaký vyšší kopec, třeba na Cukrák, jé já
> zapoměl, to by ten "neškodný " přístroj vysílal impulsy do zbohatlíků a
> poslanců.Těch pár vesničanů páni poslanci s klidem oželí.Vždyť zdravotní
> si
> zaplatí a následnou zvýšenou péči také.Velmi se mi líbí srovnání
> neškodnosti uváděného radaru s mikrovlnnou troubou - jak to presentoval
> ten
> trouba z ministerstva obrany.Tomu bych poradil, aby si teda do té trouby
> strčil hlavun a zapnul.Pak může referovat.Nebo snad budou všichni
> příbramáci nosit místo šatů plechové stínění jako je v mikrovlnce?Nepleťte
> do toho komunisty - když vám komunista řekne, neskákejte pod vlak, tak vy
> tam najust skočíte?
>

A také začne hodně pršet.Radar přitahuje hodně mraky.Hlavně na blbce souzi.
Pepa

dekuji vsem za odpovedi a za prispevky ohledne meho dotazu. Snad se mi medovec podari sehnat. Preji hezky den...

Pár fotek a videa ze včelařského plesu v Pardubicích je na
http://ples2007vcpa.borec.cz/

Dobrý den.
Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.

Vážený priateľ !
Neodporúčam použiť eprosín. Máme skúsenosti s dvojzložkovou potravinárskou farbou. Na dva medomety 4 rámikové stačí kilo základne j, vrchnej ,flaška tvrdidla a flaša riedidla. Všetko nás to stálo 580,.sk.
Medomety sme dobre poumývali, vysušili a jemným šmirglom očistili zanesené časti. Taktiež koše sme vydrhli dŕotenou kefou. Dali sme dva krát základý náter , na druhý deň vrchný náter ,všetko štetcom. Už druhý rok používam a je to v pohode. Dikonca aj keď necháte stiesť cez noc med z medometu, nemá žiadne pachute, čo nebolo možné pred tým, lebo med bolo cítiť za železom.
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
< Predmet: Eprosin na obnovu medometu.
< Dátum: 21.3.2007 16:27:15
< ----------------------------------------
< Dobrý den.
< Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo
< stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.
<
<
<

Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.

Zdravím přátele včel,
nemusel Calon poslal stejný článek 7krát za sebou, ale to je jeho věc. Stačilo, kdyby ho poslal dvakrát za sebou a upoutal by.
Uteplený úly & Neuteplený úly....je věčná otázka.
U slabých včelstev uteplení smysl určitě má, nebot nemají tak dokonalé tepelně-regulační schopnosti jako včelstva silná a velmi silná či přesílená ( nad cca 20 000 zimních včel )....malá škála roztažnosti zimního chumáče, velká spotřeba zásob na jednu včelu, velké nároky na vytvoření zimní generace,.......
Vliv uteplení u kategorie silných a více početných včelstev je vysoce diskutabilní. Sám nejsem přikloněn ani na stranu tenkostěnných úlů s celoročně otevřeným drátěným dnem a ani na stranu polystyrénových úlů. Jsem zastáncem ,,zlaté střední cesty,,. Nástavky ( tenkostěnné ) mám obalené polystyrénem a drátěné dno reguluji. V předjaří nechávám cca 2cm pruh drátěného dna na nástavek ( nízký ) a postupně ho rozšiřuji až do maximální plochy v časném létě ( květ akátu ) ... plně rozšířené drátěné dno nechám až do předjaří.
Zda se to vyplatí i při včelaření s velmi-silnými včelstvy a s přesílenými včelstvy ( nad 30 000 zimních včel...vrchol 80 000 včel = 8 nízkých nástavků Optimal středně obsednutých včelami ) to nemám tušení.
Příklad Ing. Smělého je případ, kdy se snaží extenzivní včelař o intenzivní včelaření, což se mu v polystyrénových úlech daří ( získat 5-6krát silnější včelstva ( cca 15 000 včel ), něž která zazimoval, je úctyhodný výkon ).
Pochybuji, jest-li jsou tohoto schopny dosáhnou i včelstva v tenkostěnných úlech.
Ale moderní racionální úly ( Langstroth, Optimal, Farrar ) jsou dělány na chov alespon silných včelstev ( spíše na velmi-silná...to platí hlavně pro Farrar ).
( zvláště nízkonástavkové úly se mají využívat pro intenzivní včelaření.... při pravém intenzivním včelaření se včelaří trošku nezvykle...místo aby včelař včelstva podporoval ve vývoji tak je musí zpomalovat a oslabovat, nebot předčasný vrchol vede k rojové náladě ).
Langstroth vyhovuje silným včelstvům, ale velmi-silným a přesíleným už ne ( hlavně kvůli 10 rámků v nástavku..375 mm ), proto v něm nevčelařím . Jinak je to úl dobrý, je vzorem pro všechny racionální úly, vhodný zvláště pro velkovčelaře a jejich způsob včelaření.

zdravím...........M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!!!!!!!!!!!!!!
Pro zajímavost uvádím , jak já rozděluji včelstva podle síly..
A/Letní síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 80 000 jedinců = přesílená včelstva
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 40 000 jedinců = přesílená včelstva

1 nízký nástavek Optimalu ( plástová plocha 132 dm2 po obou stranách ) = cca 10 000 včel

krupice je zlevněná také v Kauflandu.Teda v neděli ještě byla.

Když už mluvíme o moučkovém cukru, četl někdo o použití moučkového cukru na odstranění roztočů. Důležité je mít co nejmíň plodu. Využívá se čistícího pudu včel. Postup je velmi jednoduchý, včelky se kuřákem zatlačí z rámků dolů a všechny uličky se posypou moučkovým cukrem. K aplikaci se používá sítko a smeták, kterým zbylý cukr smetete do uliček. Pokud někdo zimuje ve více nástavcích je to potřeba udělat u všech. K tomuto úkonu je potřebné zasíťované dno a za 24 hodin je nutné spad odstranit i s roztoči. Podle všeho tato metoda není možná použít samostatně,ale přesto je velmi účinná. Lumír

Stojím plně za vaším názorem, i když nejsem ( a doufám že ani nikdy nebudu ) v oblasti na kterou podobné "mikrovlnky" budou mít vliv...

hypernova vcera cukr krystal 16,90... je sice z polska, ale to vcelkam
nevadi, meli by mit akci i v globusu....
----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "konference vcelarská" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 10:25 AM
Subject: mouckovy cukr


> mouckovy cukr je v akci:
>
> albert od 21/3 do 27/3 sleva z 25,10 na 17,90
> plus sleva od 16/3 do 22/3 z 24,90 na 19,90
>
> krystal v intersparu od 21/3 do 3/4 sleva z 20,90 na 18,90
>
> jd
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>

eee ja vloni zašel do barev a zeptal se na barvu co muže přijit do styku s
potravinami.... tušim Bisil???? nebo tak nejak....
----- Original Message -----
From: "Jarda" <jaromir.1/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 5:00 PM
Subject: Eprosin na obnovu medometu.


> Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.
>
>
>
>

Ano, je to Bisil. Natřel jsem očistěný medomet bílým Bisilem bez základovky a drží výborně už pátý rok (dvě vrstvy). A je určený pro styk s potravinami. Doporučuji.
T. Kohoutek




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Madra
Sent: Wednesday, March 21, 2007 8:22 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Eprosin na obnovu medometu.

eee ja vloni zašel do barev a zeptal se na barvu co muže přijit do styku s
potravinami.... tušim Bisil???? nebo tak nejak....
----- Original Message -----
From: "Jarda" <jaromir.1/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 5:00 PM
Subject: Eprosin na obnovu medometu.


> Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.
>
>
>
>

Dobrý den.

Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani nedrátkovat) - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?

Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní loučky. Používám délku rámku 39cm.

Děkuji předem

T. Kohoutek

Dovoluji si upozornit, že dle mých zkušeností je moučkový cukr nevhodný pro použití doplnění zásob u včel. Obsahuje látku, která má zamezit hrudkování moučkového cukru.Zřejmě toto způsobuje ,že uložené zásoby jsou nekvalitní. Má-li někdo podobné zkušenosti, prosím o zveřejnění.

Na http://www.n-vcelari.cz/ - v Langstrothuv system jsou planky ramku tusim ze se nazivaji Hofmanova typu, je zde drazka 4mm siroka a 7 mm vysoka. Tyto ramky pouzivam (44,8*15,9) a mezistena tam jde zasunout relativne volne, ale obcas mam problem dostat ji do te druhe drazky v loucce naproti (bude to chtit vychytat presnou vysku mezisteny), protoze je nutne ji prohnout a pri teto delce se mi nedari prohnout ji vzdy tak, aby spodni hrana mezisteny byla v rovine. Mozna by to ve Vasem pripade bez dratku chtelo drazku uzsi - 3mm?? - mohlo by to lip drzet, ale chce to vyzkouset zda mezistenu dostanete do druhe drazky ramku.

Stalo se mi, ze kdyz jsem osazoval novy ul rojem tak se par mezisten teplem a vahou vcel zbortilo (mezistena se nahore vyhnula z osy ramku, a drzela pouze na dratkach, asi nebyla dostatecne v horni drazce). Mozna to byl extremni pripad a proste bylo moc vcel pouzena na mezistenach.

Kazdopadne kdyby se Vam povedlo to odzkouset nebo ma-li to uz nekdo vyzkousene a fungovalo by to, bylo by to znacne ulehceni prace :-)
Dik za zajimavy napad, zkusim to

Preji hezky den

T.H.











> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kohoutek Tomáš <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
> Předmět: Úprava horní loučky
> Datum: 22.3.2007 08:47:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
>
> Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani nedrátkovat)
> - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?
>
> Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní loučky.
> Používám délku rámku 39cm.
>
> Děkuji předem
>
> T. Kohoutek
>
>
>
>
>
>
>
>

Eprosin na medomet už je překonaný, protože je to tmel. Buďto se ho nanese příliš silná vrstva a potom snadno praská nebo se musí namíchaný s tužidlem ředit ředidlem nebo acetonem na konzistenci vhodnou k nátěru štětcem a potom je nebezpečí, že epoxid se vytvrdí dříve než se ředidlo vypaří a nátěr je potom hodně pórovitý. Dneska už skoro každý větší výrobce barev má nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami. Bisil má podle technického listu dost malou tvrdost zaschlého nátěru. Je otázka, jestli to je dobře nebo špatně. Menší tvrdost nátěru znamená vyší otěr a opad při úderu a podobně na druhé straně menší tvrdost znamená větší pružnost a tudíž nátěr drží déle na špatně očištěném povrchu. Já bych použil epoxidovou barvu, třeba Epolex S2321 nebo pokud bych našel, tak polyuretanovou barvu certifikovanou pro přímý styk s potravinami.

Do moučkového cukru se údajně přidává proti hrudkování škrob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>
> Předmět: Mou?kový cukr
> Datum: 22.3.2007 09:02:48
> ----------------------------------------
> Dovoluji si upozornit, že dle mých zkušeností je moučkový cukr nevhodný pro
> použití doplnění zásob u včel. Obsahuje látku, která má zamezit hrudkování
> moučkového cukru.Zřejmě toto způsobuje ,že uložené zásoby jsou nekvalitní.
> Má-li někdo podobné zkušenosti, prosím o zveřejnění.
>
>
>

Osobně jsme doma vyzkoušely všemožné způsoby upevňování mezistěn Rámky s drážkou v horní loučce, pak to byly rámky s falcem v horní loučce kde se mezistěna upevňovala laťkou ALE STÁLE NEJLEPŠÍ JE DRÁTKOVAT!! A PROČ?? CHCETE-LI CO NEJLÉPE VYUŽÍT RÁMKOVÉ PLOCHY a to znamená mít rámek dostavěn až k tolní loučce Musíte také mezistěnu k ní přiložit což znamená , že nahoře zůstane mezera mezi loučkou a mezistěnou což včely bez problému dostaví ale dole určitě ne ale pokud tam je mezistěna tek je plást až po spodní loučku která se jeví nejlépe 16 mm široká Z toho jasně vyplývá že se vez drátku neobejdete U nízkých rámků jse také vyzkoušel spodní loučku do boku aby mezistěna na ni dolehla z boku včely pak ale plást přestavovaly až po spodní rámek a tak spojily nástavky v jeden celek

Pepan

> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Úprava horní loučky
> Datum: 22.3.2007 09:15:36
> ----------------------------------------
> Na http://www.n-vcelari.cz/ - v Langstrothuv system jsou planky ramku tusim ze
> se nazivaji Hofmanova typu, je zde drazka 4mm siroka a 7 mm vysoka. Tyto ramky
> pouzivam (44,8*15,9) a mezistena tam jde zasunout relativne volne, ale obcas mam
> problem dostat ji do te druhe drazky v loucce naproti (bude to chtit vychytat
> presnou vysku mezisteny), protoze je nutne ji prohnout a pri teto delce se mi
> nedari prohnout ji vzdy tak, aby spodni hrana mezisteny byla v rovine. Mozna by
> to ve Vasem pripade bez dratku chtelo drazku uzsi - 3mm?? - mohlo by to lip
> drzet, ale chce to vyzkouset zda mezistenu dostanete do druhe drazky ramku.
>
> Stalo se mi, ze kdyz jsem osazoval novy ul rojem tak se par mezisten teplem a
> vahou vcel zbortilo (mezistena se nahore vyhnula z osy ramku, a drzela pouze na
> dratkach, asi nebyla dostatecne v horni drazce). Mozna to byl extremni pripad a
> proste bylo moc vcel pouzena na mezistenach.
>
> Kazdopadne kdyby se Vam povedlo to odzkouset nebo ma-li to uz nekdo vyzkousene a
> fungovalo by to, bylo by to znacne ulehceni prace :-)
> Dik za zajimavy napad, zkusim to
>
> Preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Kohoutek Tomáš <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
> > Předmět: Úprava horní loučky
> > Datum: 22.3.2007 08:47:36
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den.
> >
> > Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani
> nedrátkovat)
> > - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?
> >
> > Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní
> loučky.
> > Používám délku rámku 39cm.
> >
> > Děkuji předem
> >
> > T. Kohoutek
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Eprozinové výrobky jsou nejen tmely ale i bezbarvé a tónované dvojsložkové laky pro venkovní i vnitřní použití. Má takový dojem , že se již ani tyto barvy nevyrábí. Sám jsem tak medomet opravoval ale po pár letech jsem ho stejně vyhodil, začalo se to loupat .Je opravdu moc citlivý na poměr smíchání obou složek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Eprosin na obnovu medometu.
> Datum: 22.3.2007 09:26:16
> ----------------------------------------
> Eprosin na medomet už je překonaný, protože je to tmel. Buďto se ho nanese
> příliš silná vrstva a potom snadno praská nebo se musí namíchaný s tužidlem
> ředit ředidlem nebo acetonem na konzistenci vhodnou k nátěru štětcem a
> potom je nebezpečí, že epoxid se vytvrdí dříve než se ředidlo vypaří a
> nátěr je potom hodně pórovitý. Dneska už skoro každý větší výrobce barev má
> nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami. Bisil má podle technického
> listu dost malou tvrdost zaschlého nátěru. Je otázka, jestli to je dobře
> nebo špatně. Menší tvrdost nátěru znamená vyší otěr a opad při úderu a
> podobně na druhé straně menší tvrdost znamená větší pružnost a tudíž nátěr
> drží déle na špatně očištěném povrchu. Já bych použil epoxidovou barvu,
> třeba Epolex S2321 nebo pokud bych našel, tak polyuretanovou barvu
> certifikovanou pro přímý styk s potravinami.
>
>
>

Když to někdo budete číst a konkrétně můj článek na straně 101 "Jak udržet silná včelstva proti vyrojení" odstavec Včelstvo silné a nebo slabé.V redakci došlo k úpravě tohoto článku na zimní slunovrat, což je nesmysl. Do redakce jsem posílal jiný text tohoto odstavce.

To nejsou eprosinové ale epoxidové výrobky. Eprosin je nebo byla jen řada epoxidových tmelů. Epoxidové barvy se vyrábí pořád, ale nejsou moc rozšířené, jsou poměrně drahé a nejsou jejich výrobci tak propagovány jako ty novější barvy. Jsou vhodné hlavně tam, kde je potřeba vyšší chemická odolnost a tvrdost. Je pravda, že jsou citlivější na očištění a odmaštění povrchu před nátěrem, na druhé straně pokud se ten povrch očistí pořádně a ta epoxidová barva skutečně přilne, blíží se vlastnosti nátěru vlastnostem dílů opatřených práškovou barvou - komaxitováním asi nejvíc ze všech rozpouštědlových barev. To loupání nebylo nejspíš způsobeno špatným poměrem smíchání složek ale nedostatečným očištěním pod nátěrem.

Prosím někoho zkušenějšího o radu:
Právě dokončuji destilační zařízení (dvouplášťová 20l vojenská várnice - přestupník a 5 metrů stočené měděné trubky v zavařovacím hrnci s přívodem a odvodem chladící vody - ohřev 2KW vařičem s 6 stupňovou regelací zabudovaný do várnice), ale ještě jsem to nedělal.
Dotaz - jak a čím vyčistit plochy (trubky), jež příjdou do styku s destilátem?
- v zimě při ohřevu medoviny ke konzumaci jsem si všiml, že tato velmi pění - dělá se něco proti tomu, aby pěna nepřeběhla do přestupníku a chladiče, nebo při naplnění varné nádoby do 1/2 toto nebezpečí nehrozí (plánuji destilaci cca 200 litrů co mi zbylo od loňska)?
Informace jsem zatím čerpal z knihy o destilaci, kde se však vše vztahuje k ovocným rmutům.
Děkuji všem za odpověď.

Loni jsem zkusil nechat vystavět několik nízkých rámků (39x15) zcela bez mezistěny a včely to v pohodě zvládli. Rámek jsem vložil mezi již vystavěné. Myslím, že by bylo možné použít metodu 2-souše ve středu jako jádro a pak střídavě souš a prázný rámek. Letos to hodlám na jednom nástavku odzkoušet.
Pokud by se dával proužek mezistěny, Tak spíše k dolní loučce.

Předpokládám, že to destilační zařízení máte legálně, jinak byste takhle oficiálně toto v diskuzi neventiloval.
Měděné trubky očistí první pálení trochu zoctovatělého kvasu, konkrétně páry kyseliny octové. Nebo rovnou voda tak s půl flaškou octu. Pěnění se dá řešit, nesmí se nalít všechno najednou, ale jen část, mírně zahřát až k začátku destilace a potom dolít opatrně zbytek

PROČ SE S TÍM DĚLAT TAKOVÉ MNOŽSTVÍ TI UDĚLÁ KAŽDÁ PÁLENICE
NĚKTERÉ JEŠTĚ PÁLÍ 200 litrů jak to popisuješ je na několik dní pálení a v pálenici je to tak 4 hodiny běžně jsou kotle od 100 do 300litrů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Destilace medoviny
> Datum: 22.3.2007 12:08:02
> ----------------------------------------
> Prosím někoho zkušenějšího o radu:
> Právě dokončuji destilační zařízení (dvouplášťová 20l vojenská várnice -
> přestupník a 5 metrů stočené měděné trubky v zavařovacím hrnci s přívodem a
> odvodem chladící vody - ohřev 2KW vařičem s 6 stupňovou regelací zabudovaný
> do várnice), ale ještě jsem to nedělal.
> Dotaz - jak a čím vyčistit plochy (trubky), jež příjdou do styku s
> destilátem?
> - v zimě při ohřevu medoviny ke konzumaci jsem si všiml, že tato
> velmi pění - dělá se něco proti tomu, aby pěna nepřeběhla do přestupníku a
> chladiče, nebo při naplnění varné nádoby do 1/2 toto nebezpečí nehrozí
> (plánuji destilaci cca 200 litrů co mi zbylo od loňska)?
> Informace jsem zatím čerpal z knihy o destilaci, kde se však vše vztahuje k
> ovocným rmutům.
> Děkuji všem za odpověď.
>
>
>

SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2 a tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes rámky zvýíší se tak výtěžnost vosku a využije stavební potenciál roje

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Úprava horní lou?ky
> Datum: 22.3.2007 13:12:28
> ----------------------------------------
> Loni jsem zkusil nechat vystavět několik nízkých rámků (39x15) zcela bez
> mezistěny a včely to v pohodě zvládli. Rámek jsem vložil mezi již
> vystavěné. Myslím, že by bylo možné použít metodu 2-souše ve středu jako
> jádro a pak střídavě souš a prázný rámek. Letos to hodlám na jednom
> nástavku odzkoušet.
> Pokud by se dával proužek mezistěny, Tak spíše k dolní loučce.
>
>
>

kotel má mít parní dóm který právě zabraňuje pěně dostat se do chladiče a ucpa ho pak hrozí výbuch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Destilace medoviny
> Datum: 22.3.2007 13:13:49
> ----------------------------------------
> Předpokládám, že to destilační zařízení máte legálně, jinak byste takhle
> oficiálně toto v diskuzi neventiloval.
> Měděné trubky očistí první pálení trochu zoctovatělého kvasu, konkrétně
> páry kyseliny octové. Nebo rovnou voda tak s půl flaškou octu. Pěnění se dá
> řešit, nesmí se nalít všechno najednou, ale jen část, mírně zahřát až k
> začátku destilace a potom dolít opatrně zbytek
>
>
>

Nemohl byste to prosim pane Mensik rozepsat trosku podrobneji, nejsem si jisty, ze jsem to pochopil spravne.
Diky moc

> ----------------------------------------
> SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2 a
> tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes rámky

No abych řekl pravdu, tak jsem to také nepochopil. Pokud si pamatuji, tak byl původní dotaz o vložení proužku mezistěny do drážky u nedrátkovaného nízkého rámku a týkal se velikosti drážky a zda vložit proužek k horní či dolní loučce.

Já jsem loni neměl moc času a nechtěl jsem se pachtit s drátkováním na rámcích 45x16 do Langstrotha. Objednal jsem si mezistěny akorát do drážkování. Drážkování jsem si dělal sám na pile s vidiovými zuby (drážka asi 3mm)Mezistěnu jsem vložil do obou drážek a na horní ločce jsem je zalil voskem. Plásty jsem i vloni jako panenské i vytočil a bylo to vše bez problému. Avšak při drážkování slabé horní loučky by mohl být problém s borcením. Jinak chci letos taky využít Pepanův systém 1/3 nových mezistěn. V ekologickém včelaření se také používá zkosená horní loučka do trojúhlníku, tak aby včelky věděly kde začít. A je nutné tyto nové rámky dávat mezi vystavěné plásty.

Lumír

Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.

čely mají tendenci stavět dílo zešikma vůči česnu je to jejich přirozený pud teplá a studená stavba v úlech je dána potřebou včelaře a proto je třeba včelí stavbu nasměrovat stačí si všimnout jak bývá postavená divoká stavba v podmetu Kdyby jste dal do úlu jen prázdné rámky tak by jste musel pravděpodobně jednotlivé rámky trhat od sebe Proto se také začali používat mezistěny nechat stavět včely bez mezistěn má ještě jednu výhodu poučení o přirozeném chování včelstva Zvláště zjistíte spoustu zajímavostí o stavbě a orientaci navzdory všem poučkám v literatuře někdy budete mít problém třeba rozeznat plást se stavbou dělníčí a trubčí, ve velikosti buněk bude jen nepatrný rozdíl Zrovna tak lze použít i rámky které se vám zbortily při vytáčení postaví je znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Úprava horní lou?ky
> Datum: 22.3.2007 13:31:17
> ----------------------------------------
> Nemohl byste to prosim pane Mensik rozepsat trosku podrobneji, nejsem si jisty,
> ze jsem to pochopil spravne.
> Diky moc
>
> > ----------------------------------------
> > SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2
> a
> > tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes
> rámky
>
>
>
>

já to myslel jinak Na třetiny řežu vodorovně ale lepší se mi jeví po uhlopříčce na dva kusy Dílo vypadá pak lépe

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??prava horn?­ lou?¨ky
> Datum: 22.3.2007 15:24:53
> ----------------------------------------
> Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen
> každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale
> o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.
>
>
>

Připojuji se k předchozímu příspěvku. Proč to dělat složitě v 20l, když v pálenici to lze dělat najednou a v lepší kvalitě?
Na vojně jsem byl už dávno, ale vojenské várnice byly hliníkové s ocelovým (nabarveným) krytem. Z hliníku to bude chytat falešnou chuť a vzhledem k pálení na 14x (várnici nemůžu naplnit celou), bude kvalita prvního pálení nevyrovnaná.
K té úpravě měděných trubek octovou vodou. Pomůže to, ale v každé dobré pálenici jsou chladiče skleněné a k ovlivnění pálenky nedojde.
Samohonka z hliníkové várnice a měděných trubek je vždy samohonka jen na mazání kolen. Kdo má rád dobré pití, tak to ...

Zdravím včelaře!

Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech
uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na
vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými
možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na
nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať
si pořídí oba typy úlů a srovnává.

Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo
podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing.
Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou,
vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových
srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a
v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené
úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim
přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a
jinak v úlech silně uteplených.

A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly
promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý
tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká
část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:

1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí
vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém
období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu
ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek
obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou.
Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně
nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní
straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá
ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.)
Pak úlová izolace opravdu funguje.

2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka
nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně
i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou,
vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu
(pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že
teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).

-------------

Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů.
Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak
ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější.
Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako
nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako
očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým
podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako
vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která
má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku.
Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten
cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.

Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
izolace, kterou je vybaven.

J. P. Baudiš

To je zase paráda.Ono tam těch nesmyslů je více.Švestky,rady začínajícím atd ,atd.Zajímalo by mě kolik včelařů třeba začne včelařit v úle s otáčivým plodištěm.

Pokud porovnám časopis včelařství před 10 lety s posledním číslem, tak umizelo praktických rad ( které by českému včelařství prospěly více než nějaké hodnocení konference které zabírá 6 čísel... ).
Taky nechápu co v časopise o včelařství dělá rubriaka "Co trápí včelaře a ovocnáře", platíme snad časopis kvůli tomu abychom všichni věděli kdy kvetou slivoně?
V minimu znalostí pro začátečníky už nekonečně dlouho řešíme Eurodadant, úl ve které pravděpodobně nikdo nevčelaří, a ani propagace ve včelařství ( v minimu znalostí které by mělo být psáno pro začínající čelaře kteří potřebují rady, které mohou aplikovat také na jiný úlový systém než eurodadant ) mu k rozšíření také nepomůže.
Doufám že české včelařství bude upouštět od složitostí...
Racionalizaci Zdar !
F.A.

Jak jste na tu blbost přišel,že jsou v pálenicích chladiče skleněné?

Také někdy řežu úhlopříčně a pak dávám rámky střídavě nebo mezi vystavěné dílo. Ale já v tomto případě rámky drátkuji.

Ve starších pálenicích je měď, v novějších by měla být nejvíc nerez. Co se týká toho čištění, tak velice snadno jsou rozpustné v kyselinách a možná i v samotném lihu korozní zplodiny mědi, měděnka a oxidy mědi, zatímco kovová měď prakticky vůbec. Trochu podobné je to i s nerezem. Takže první minuty destilace obvykle tu měděnou aparaturu samo vyčistí. U toho hliníku spíše bych se bál, že zoctovatělý kvas ten hliníkový kotel zničí, hliník je na kyseliny velice citlivý, zvláště za varu.

Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky - dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
Jakou silu polystyrenu byste doporucili?
Diky

>
> Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
> spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
> příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
> izolace, kterou je vybaven.
>
> J. P. Baudiš

Dnes brzy rano pri ceste do prace jsem nasel na cesne mrtvolku temer vylihle vcelky s vykousanym zadeckem - ne ze by me to nejak zvlast prekvapilo vzhledem k nynejsimu pocasi. Vcelstvo bylo rozplodovane - pred tydnem jsem nahledl a plod byl na 2-3 ramkach. V literature jsem uz na toto tema take okrajove narazil, ale rad bych se dozvedel vic. Za jakych podminek jsou nuceny vcely zrusit plod, jaka je min teplota pro vychovani plodu a podobne. Mate-li nekdo nejake osobni zkusenosti pripadne odkaz na nejakou literaturu tak Vam predem dekuji


T.H.

Jelikož mimo včelaření taky pěstuji ovocné stromy a takových včelařů je jistě více,tak si myslím,že ta rubrika není až tak špatná.Hezký den.Víťa.

Radim zase zaexceloval,nechápu,co je mu do toho,jestli ta která pálenice je legitivní či ne.Možná od těch jeho invektiv napříště ustoupí,jak bude stárnout.Možná i ne...
A dá se taková pálenice která se koná v kuchyni a která je vymyšleností kamarádů,kteří poté tam chodí ochutnat?
K věci: 5m měděné trubky a stočené do šneku bohatě stačí i na větší zařízení.Záleží ovšem na průměru,na menší kotel stačí menší průměr,na kotel,kde se destiluje kvas z různého ovoce musí být průměr větší.Jak čistit tento šnek od měděnky.Jednoduše se proleje vařící vodou,asi 10 - 15 l
a je to připraveno.Takové bláboly,že v těch pálenicích mají potrubí skleněné,přejděme s úsměvem.Mluví o tom lidé,kteří tam nikdy nebyli a něco možná vyčetli.
Je třeba říci přátelům kteří se tímto chtějí i v budoucnu zabývat,že jedna várka trvá asi 4 hodiny.Je tady i cesta,jak si to ulehčit.Časový spínač,který řekněme 1 minutu míchá,1 min. stojí.To se týká kvasu z ovoce.Takže stačí jednou za 1/2hod. přijít a přiložit,pokud je to na elektřinu,není co řešit,přijdete a máte to hotové.Přeji Vám úspěch,emilka milka.

Vsusicky.
Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a racionálny.
Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu či nedokonalý medomet. Anton

Aleši , pro mně za mně si vypaluj jak chceš a s kým chceš a jak dlouho chceš. Ale původně jsi se na něco zeptal a já jsem odpověděl.

Kdysi jsem taky zkoušel spořit mezistěny a zatavovat jen proužky. Ověřil jsem si to, co už tehdy bylo napsáno v literatuře, že včely v prázdném prostoru staví trubčí buňky tehdy, když v budoucnu počítají s rojením. Dále staví trubčí buňky, protože během jara, léta i trochu podletí je nějaká část plodu vždy trubčí a proto musí být i část buněk trubčí. Když mají v úlu jen dělničí buňky, klidně vykousají i mezistěnu a postaví tam trubčinu. Šetření mezistěnami se mi tedy neosvědčilo, proužky se vyhýbaly ven a málokdy tam byla čistá dělničina, tak maximálně v tom, co postavil roj nebo včely při norském zimování.

Jen doplněk: Pálení doma je trestný čin,
takže není asi nevhodnější na Inetu se identifikovat a uvádět "Mám to doma".

I když v okruhu přátel je to jinak.

Dobrí den
Chtel bich se informovat ohladem včelárství v český republice.
A zvezu včelárství.

Chci se informovat o včelárství

Měděný kotel (nebo jenom vršek kotlíku) je pro pálení dokonce lepší než nerezový a to právě z důvodu, že pálenka která přijde do styku s mědí je lepší.

Pokud jsou měděné trubky hodně špinavé, tak je potřeba něco silnějšího než jen horkou vodu. Já jsem používal ... ted uz si nejsem jisty co to bylo - zkusim se podívat do literatury.

Važení přátelé ještě jednou připomínám.
Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
Organizační zabezpečení léčení včel
se zvláštním zaměřením na varroázu
a mor včelího plodu

Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
(Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
Všichni jste srdečně zváni.
František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové

Mám zkušenosti s různými sílami uteplení - např. s tradičním slabě
utepleným nástavkem: palubky, 2cm PS, palubky. Jedině v tomto případě
konstrukce úlu se slabým uteplením mají palubky smysl.

Z hlediska uteplení jsou určitě i ty 2cm PS lepší než nic. Ale nedá se
počítat s efekty, které přináší silné uteplení.

Palubky uvnitř vlhnou. A sololit jistě také. Navíc - sololit je těžký
a není moc pevný. Já sám bych si jej do úlů nedal.

Palubky zvenku mohou ještě mít také nějaký význam u slabě a středně
uteplených nástavků tam, kde ptáci proklovávají stěny úlů (u silně
uteplených nástavků už nejsou včely skrz stěnu slyšet a tak se ptáci
většinou nemají důvod proklovávat).

Konstrukce: horní a dolní dřevěný rám a mezi nimi polystyren, je
běžná. Pro uteplené nástavky je důležité, aby někde mezi nástavky byl
udělaný falc (nejlépe na vnější straně nástavku, kvůli zatékání vody).
Jinak tam bude foukat a utíkat drahocenné teplo, čímž se částečně
vyruší efekt uteplení

Co se týče síly polystyrenového uteplení - tak to je zřejmě věc
kompromisu. Kdybych dnes dělal úl (a chystám se na to), nešel bych pod
4 cm PS (to snad dá považovat za středně zateplený nástavek). To je
síla, která se dá pokládat za dobrý kompromis mezi "dokonalou"
tepelnou izolací a rozměrem nástavku.

Z hlediska dokonalosti tepelné izolace by asi bylo nejlepší těch 8 cm
PS (ing. Smělý tuto sílu kdysi vypočítal s ohledem na to, aby vnitřní
strana úlu se neochlazovala a nesrážela se na ní voda), jenže nástavky
jsou pak ohromné, a pokud takové nástavky mají ještě palubky zevnitř i
zvenku, pak jsou i dost těžké - to je v praktickém použití jejich
citelná nevýhoda (vím, o čem mluvím, protože jsem takové měl). Ale i
tato nevýhoda se dá řešit - záleží na každém, jaké má možnosti, a čeho
chce dosáhnout. Každopádně však - na silně uteplené nástavky palubky
nepatří.

Úly se 4 cm silným PS (zvláště, když nebudou mít žádné palubky ani
zvenku a ani zevnitř) nebudou nijak citelně větší než dřevěné úly
tenkostěnné.

------------

Doporučoval bych těm, kteří mají čas a možnosti, vyrobit si dva-tři
silně uteplené úly - jen tak - pro experimentování. V takových úlech
se mohou dít opravdu zajímavé věci. Chce to ale odlišnou metodiku pro
chov a vyselektovat si pro tyto úly matky.

------------

Uteplený úl má význam zvláště v případě časných jarních snůšek a také
v případě pozvolné dlouhodobé snůšky v měsících květen - červen. (A to
zvláště při včelaření v méně příznivých klimatických podmínkách.) Pak
dokáže ušetřit cukr a zachránit dost medu.



> Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z
> vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky -
> dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
> Jakou silu polystyrenu byste doporucili?


J. P. Baudiš

Víťo jestli pěstuješ také ovocné stromy tak nešetři a kup si odborný časopis o ovocných stromech.
Já se také přikláním k názoru že těch slivoní a eurodadantů již bylo dost.

Miloš

Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se množej. Z PS dělají BP= bílé piliny. Coulové prkno stačí, jen se musí alespoň na koncích sfalcovat. A pokud nemáš domeček/včelín, přidej 1cm.

takové prkno se bere každým coulem...

Děkuji za radu,já osobně mám odborné literatury dostatek,zkušenosti také,ale je dost čtenářů,kteří vemou za vděk i radou proč nekvetou slivoně.Buďme rádi,že se tvář i obsah časopisu Včelařství pozvolna mění.Čtou jej i začínající včelaři tak buďme tolerantní.Zdraví Víťa.

Víťo pokud ti nestačí moje argumenty týkající se uspořádání časopisu Včelařství přečti si prosím Včelařské noviny články od autora Zdeňka Dukáta

Zbavte se strachu,získáte svobodu.
Svobodný včelařský časopis Moderní včelař

Přeji krásný den

Miloš

Chtěl bych v letošním roce kočovat k řepce,ale nejvýhodnější misto pro můj přívěs je vzdálen od sportovní střelnice cca 150m. Žádám Vás o Váš názor zda je toto umístění možné,má někdo zkušenosti jak na to budou reagovat včely.
Miloš

Včelám to bude jedno, strelnica ako keby tam nebola, jedine ak by na repku nalietavali ponad priestor strelnice (ak by bola na rovine) mohli by lietavky obťažovať návštevníkov. Anton

Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uspora medzistien
> Datum: 23.3.2007 11:28:04
> ----------------------------------------
> Vsusicky.
> Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po
> uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky
> včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po
> uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo
> nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených
> plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto
> nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
> A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete
> tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj
> žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som
> proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a
> racionálny.
> Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým
> kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu
> či nedokonalý medomet. Anton
>
>
>

Musím souhlasit s Vítem, že měď je hlavně pro chuť. Hliník dost negativně chuť ovlivňuje. Z těchto důvodů doporučuji várnici nahradit něčím jiným. Naše parta začne místo hliníkové konve používat 50 l. sud od piva. Kamarád z hospody ho nechá za 600. Chladič samozřejmě z mědi. Vše se musí dobře utěsnit a nejlepčí těsnění je těstem z vody a mouky. Z čištění chladiče bych nedělal problém. Poprvé horkou vodou se sodou a pak pouze vodou a metylem. Ten teče jako první a má výrazné čistící účinky. Je dobré mít na zásobníku teploměr a trochu to hlídat a trochu se zdržet na teplotě detilace metylalkoholu, který je jedovatý a kazí chuť. V medovině a ve všech ovocných pálenkách je ho však dost málo a takové ty historky o oslepnutí apod. patří spíš mezi lidové báchorky. Rovněž ke konci se musí hlídat obsah lihu a teplota, aby nám tam nevlítly vodní páry.Ke konci pálení silně klesá kvalita a musí se to hlídat. Zkušení paliči podle chuti, ostatní zkoušejí zapalovat. Jakmile to nejde je potřeba zkončit. Kdo chce líh podstatně silnější např na rozpouštění propolisu, musí destilovat 2x. Druhé pálení klade podstatně větší požadavek na chladič a tak se vyplatí pár metrů trubek navíc. Myslím, že 5 m. stačí. Co se týká pálenic, stačí si spočítat cenu. Takové půldení posezení u kotle dokonale tmelí partu kamarádů a je celý rok na co vzpomínat. Když jste trochu pečliví, vyrobíte si luxusní pití po kterém se jen zapráší. Vyzkoušejte a poznáte že kecy o samohonkách nevalné chutě pronášejí pouze neschopní...... Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

> Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane
> uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se
> množej. Z PS dělají BP= bílé piliny.

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Původně byla diskuze o nízkých rámcích nebo polorámcích, respektive jak vložit do tohoto typu rámku mezistěnu bez drátkování. Protože používám "Dadant systém" 39x30+39x15, pak včely v medníkových nástavcích na polorámcích zpravidla neplodují a nestaví tedy ani trubčinu. Trochu mně Vaše stanovisko překvapuje, protože na jedné straně říkáte, že se snažíte vycházet z přirozeného života včel a najednou jim vnucujeme v plodišti stavbu dělničiny na mezistěnách. Není přirozenější nechat je stavět na divoko? Možná to opticky nevypadá hezky, ale včely samy vědí nejlépe jaký typ buněk přávě potřebují. A pokud plodištní rámky nevytáčíte tak jako já tak oč vlastně jde? O vzhled? To snad ne. Berte tento přípěvek s trochou nadsázky. Protože já zatím vše drátkuji a většinou dávám celé mezistěny. Jen občas zkusím co to s nima udělá. Vše hezké

To je hezké, ale jám mám ve včelníně krásné velké a v určitém období okřídlené mravence. A v letové sezóně se dostanou všade, olej neolej. Co ti dokážou udělat hobrou nebo polystyrenem. Boj jsem už dávno vzdal. Ostatně patří tak nějak do přírody. Ostatně občas se mi ve včelíně uhnízdí i sršni a také je nechávám žít. Oni mně sice občas pozlobí, ale většinou je to mojí chybou.

Ano, to je možná pravda ale pokud pěstujete ovocné stromy, tak musíte čerpat hlavně z literatura která se na tuto problematiku specializuje a pochybji že by jste si vystačil pouze se včelařstvím...
A taky mi řekněte k čemu by, v časopise který je určen pěstitelům stromů, byla rubrika zabývající se chovem matek? Taky můžu namítnout že i někdo, kdo pěstuje stromy, je včelař...

Dnes běží nerez, jelikož je inertní, dobře se udržuje atd., Pak se ale
přidává filtr (měděný). Měď katalyticky působí na rozklad nežádoucích
"příměsí", které se pak z pálenky odvětrají.
Dnes jsem byl v ofic. palírně se švestkami, vše automaticky řízeno, měřeno,
podpořil jsem stát.
Pečlivka s teploměrem a lihoměrem a dostatkem času to taky usedí.
Problémem není nízká teplota, kdy vaří nebezpečný metyl, ale vysoká teplota
(nebo dlouhá destilace), kdy to jde rychleji, ale už vaří i vyšší
smradlavější alkoholy. Ale to ve snaze vypálit více občas dělají i některé
ofic. palírny.
Ale to již asi znáte. Překvapilo mne jak jsem byl pochválen za kvas, věta z
mizerného kvasu dobrou pálenku nevyrobíš pro běžné pálenice platí stále.

Doporučuje se kvasit ovoce déle ale při nižších teplotách (10-15), dobře jej
rozmělnit (já jej zcela rozmělňuji až po částečném zakvašení míchadlem na
vrtačce), a nádobu o minimální velikosti 50 l mít dobře uzavřenou s minimem
vzduchu.

PS: Po pár úspěšných pokusech jsem si naběhl a udělal "zdravou" medovinu z
vyvařených víček. Ne že by se nedala pít, ale není prostě lahodná a na
vypálení je jí málo.

KZ

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdaraví F.A.

Polystyrenové nádstavky. Přestože vím že toto téma je velmi diskutabilní chci ho otevřít.Již 7 let včelařím jen v PS úlech.Začínal jsem asi jako všichni s budečákama a proto můžu porovnat výhody včelaření v polystyrenových úlech.
.......
A teď zbývá oddělit vliv většího prostoru a větší izolace.
Třeba tím, že odzkouším pár včelstev v míň izolovaných úlech. Možná bych do nich přidal i matku(y) od někoho kdo je šlechtí v neizolovaných nástavk. úlech. A pak bych věděl co má větší vliv na výnos - prostor nebo izolace. A nebo matka :-)
Karel

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdraví F.A.
.............
Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd) si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
Karel

Máš Karle pravdu, ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu) dobré. O "slivoních" mi redaktor tvrdil, že to téma je velmi žádané. Asi spokojení čtenáři píší do redakce a nespokojenci se vybíjejí na konferenci, kterou redaktor nečte. Mě osobně to tolik nevadí, mám tolik materiálu (zahraničního), že nestíhám číst. Jakmile časopis vezmeme jako členskou výhodu a přestaneme ho spojovat s těmi 150 Kč příspěvku, budeme mít lepší pocit.

-----------------------------
> Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd)
> si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky
> zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
> Karel

ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
.......
Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat zpětnou vazbu na obsah.
Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na spolkovou činnost a další obecnosti atd.
Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
Karel

Taky se mě podařilo o takovou medovinu zrobit ale pak sem ji přidal při pálení do jablečného kvasu a byl pak lepší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karel-zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Destilace medoviny
> Datum: 23.3.2007 23:14:00
> ----------------------------------------
> Dnes běží nerez, jelikož je inertní, dobře se udržuje atd., Pak se ale
> přidává filtr (měděný). Měď katalyticky působí na rozklad nežádoucích
> "příměsí", které se pak z pálenky odvětrají.
> Dnes jsem byl v ofic. palírně se švestkami, vše automaticky řízeno, měřeno,
> podpořil jsem stát.
> Pečlivka s teploměrem a lihoměrem a dostatkem času to taky usedí.
> Problémem není nízká teplota, kdy vaří nebezpečný metyl, ale vysoká teplota
> (nebo dlouhá destilace), kdy to jde rychleji, ale už vaří i vyšší
> smradlavější alkoholy. Ale to ve snaze vypálit více občas dělají i některé
> ofic. palírny.
> Ale to již asi znáte. Překvapilo mne jak jsem byl pochválen za kvas, věta z
> mizerného kvasu dobrou pálenku nevyrobíš pro běžné pálenice platí stále.
>
> Doporučuje se kvasit ovoce déle ale při nižších teplotách (10-15), dobře jej
> rozmělnit (já jej zcela rozmělňuji až po částečném zakvašení míchadlem na
> vrtačce), a nádobu o minimální velikosti 50 l mít dobře uzavřenou s minimem
> vzduchu.
>
> PS: Po pár úspěšných pokusech jsem si naběhl a udělal "zdravou" medovinu z
> vyvařených víček. Ne že by se nedala pít, ale není prostě lahodná a na
> vypálení je jí málo.
>
> KZ
>
>
>
>

Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle, takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.

ono těch témat ve včelařském oboru není zase tak moc a když budou opakovat každý rok seriál co právě dělat pro začátečníky nebudou spokojeni ti pokročilý a když to tam nebude budou frflat zase začátečníci. TAK SI VYBER! a vtom Mod. včelaři se to již také opakuje Půlka se věnuje špatné situaci v ČSV a druhá část oboru ale žádné převratné věci tam nejsou protože prostě jich zase tolik není Jen si vem nástavkové včelaření je záležitost 150 let stará A kdyš se tam napíše o rotačním plodišti je zase zle Když to shrnu tak se brblá proto aby se brblalo. Jiný smysl to asi nemá

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:28:38
> ----------------------------------------
> ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční
> organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
> ......
> Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat
> zpětnou vazbu na obsah.
> Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace
> spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní
> vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani
> v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s
> krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na
> spolkovou činnost a další obecnosti atd.
> Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu
> asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
> Karel
>
>
>

Jen tak na okraj a čistě obecně - nechápu, proč někteří včelaři považují
téma o rostlinách (v tomto případě o slivoních) za nevhodné do včelařského
časopisu. Copak to nemá souvislost se včelí pastvou ? Nehledají snad,
doufám, jakoukoliv záminku pro napadání časopisu :-) ?
S pozdravem Petr

ono to s těmi plemeny včely nebylo na území bývalé ČSR tak jednoduché Na východ od řeky Moravy již bvla v karpatské oblasti kraňka a na západ až do němec včela černá A vlastně území Moravy bylo právě přechodem

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:38:33
> ----------------------------------------
> Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně
> překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování
> jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách
> nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za
> opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům
> zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být
> uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v
> zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na
> zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba
> způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes
> zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší
> kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle,
> takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.
>
>
>

No nejméně 150 let se k nám plemena dovážela a mísila. Pamatuji jak kdysi v 70 letech byly včely proměnlivé. Jedno včelstvo bylo šedé, jedno rezavé, jedny nazlátlé, jedno chlupaté a co se týkalo chování včel, tak taky byly obrovské rozdíly. Jedny zimovaly hodně silné a přes zimu hodně zelábly, jedny zimovaly slabé a na jaře byly stejně silné jako na podzim, a to ještě když byly rozdílné zimy, tak jednu zimu jedna včelstva zimovala líp a druhá hůř a druhý rok při jiné zimě to bylo naopak. V létě květy využily jedny včely, o měsíc později medovici druhé včely. Dneska už to je všechno v lati, ať včelař kupuje matky nebo třeba sbírá cizí úlétlé roje, mezi těmi včelami jsou úplné minimální rozdíly.

Jen doplněk-pálení doma není trestný čin, ale správní delikt,rozdíl je v tom,žě nemáte záznam v rejstříku trestů.Pokuta může být citelná.

Chápu to taky tak. Nevčelařím dlouho, beru včelaření jako svůj koníček po práci. Letos budu mít dvacet včelstev což si nemyslím, že je zas tak málo, ale není moc oproti jiným velkým. To co se snažím je, abych neposlouchal místní sousedy včelaře - proč si nepořídíš moravský univerzál ten je nejlepší. Tady musíš přikrmovat, abys měl lepší výnosy, jaktože tam nemáš mřížku, v těch úlech ti to přes zimu pochcípe...,
Pracuji pro firmu, která patří k nejlepším v oboru (zemědělství) a to jen z toho důvodu, že aplikuje nejnovější světové technologie(DNA výzkum atd.). Je však nutné si přiznat, že s živým organizmem je nutné pracovat takovým způsobem, aby vyjádřil svůj genetický potenciál. Ten způsob je jednoduchý - chovat živé organizmy přirozeně. Nejsem však ani zastáncem nějaké extenzivity, mým cílem je vždy najít tu míru mezi extenzivním a intenzivním, který neškodí aní ž.organizmům nadruhé straně přináší maximální zisk.
Napadlo mě při čtení některých odpovědí jestli doopravdy nechceme po včelách to co ony vlastně nechtějí? V normálním včelstvu musí být přece přesně daný podíl trubčích a dělníčích buněk nebo se mýlím? Samo včelstvo si to nereguluje? Stalo se mi že jsem, byl dlouho pryč a nestačil jsem rozšířit - celý podmet byl vystavěný plásty s dělničími buňkami.
V mnoha zemích se produkuje med na plástech, které nikdy neměly mezistěnu z mnoha důvodů (není výroba, jiné úlové systémy, bio včelaření atd.) Tak proč ne my?? Jen další příspěvek do diskuze, Vše dobré Lumír

Váž.p. Baudiš, nepochybujem, že Ste skúsený včelár, ale preto, že včely sa vedia prispôsobiť v každom prostredí, tak i teraz vedia žiť v tom čo im včelár ponúkne. Ani príroda nebola vždy prajná a "nevyrábala" len ideálny príbytok a predsa prežili. Takže je isté, že včely z pohľadu človeka majú dostať to "najlepšie", ale s úľom manipuluje človek a ten taktiež musí úľ pripraviť aj pre seba (jednoduchá výroba, lacný materiál a preto, že včelár do včelstva zasahuje, niekedy menej, niekedy viac, musí mať aj primeranú váhu a pod.), preto tá rôznorodosť technologických postupov. Pokúsim sa na na Vaše dôvody a otázky vysloviť svoje skúsenosti.

- pred 50-timi rokmi pod vplyvom literatúry, všetky úle robil tradičným spôsobom (plodisko, mater.mriežka a medník B9 a B10)), z dreva a vnútornou tepelnou izoláciou (medzi palubovkami, jedenkrát sa mi do úľa preďobal- prekluval ďateľ, ktorá predstavovala tepelnú ochranu 65-75 cm múra p plných
pálených tehál. Až pod vplyvom Corkinsa som prešiel (pred 30 rokmi), na jednoduché tenkostenné úle s oddeliteľnými neizolovanými dnami a spravil som to najlepšie čo som mohol vo svojej včelárskej kariére urobiť!

- "uteplenie je lepšie ako nič", je pravda, že uteplené úle v podstatne včelám neškodia a preto pokiaľ s nimi vládzem manipulovať a sú v dobrom stave, nebudem ich likvidovať, ale je pravda, že super uteplenie je zbytočné, pretože konštruktéri úľov vždy zabúdali na fakt, že do každého úľa utepleného ako i neutepleného vniká cez stále otvorený letáč rovnako teplý či studený vzduch, teda taký aký je vo vonkajšom prostredí a tepelná izolácia potom stráca ten význam, ktorý jej prikladáme.

- "vlhnutie sololitu či smrekolitu a jeho pevnosť" (tvrdovláknité dosky 3mm hrubé). Sololitové debničky už vyrábam 30 rokov 100ks obojstranne obité sololitom (hrúbka stien 26mm, s vloženou 12mm hobrou, strach z neznáma) a 50 debničiek s vnútornou stenou hliníkový plech 0,5mm, len so vzduchovou izoláciou (lambda takejto steny je asi 16 cm). Vlhnutie sololitu a plechu je rovnaké, ako u ostatných materiálov (aj PS!) pri nesprávnej technológie odvodu vodných pár z úľového priestoru!

-"zatekanie vody bez falca", všetky moje úle majú drevený rám, na ňom pribité sololitové steny, je bez FALCA, a lôžko pre vkladanie rámikov na pozdĺžnu stavbe. Ani raz sa mi nestalo, aby som našiel zatečený úľ, pretože včely dokonale zatmelia každú netesnosť a ani drahocenné teplo z úľa neunikne. Teplo včely "riedia" včely okamžite odsávaním cez letáč, akonáhle plod vytvára prebytok biologického tepla (35,6°C). Predstavte si takúto situáciu (prispôsobenie včiel). Túto zimu, som vo februára videl vyletovať včely cez letáč ale ešte viac pod strieškou úľa. Pri kontrole som zistil, že som zle založil utepľovací vrchnák a pri bočnej stene kde bol umiestnený chumáč, bola 44cm dlhá a 1cm široká medzera! Otvoril som úľ v ktorom som našiel silné včelstvo, plod na 2-3 plástoch (aj zavieč. plod), zásoby v norme. Včelstvo netrpelo na nedostatok drahocenného tepla, lebo včely vedia dokonale uzavrieť priestor okolo plodového telesa.

- "vyselektovať" matku pre každý úľový systém"- no neviem či sa to vôbec dá! To sú len zbožné priania včelárov , včely prešla milióny ročným vývinom-známou evolúciou a jej gény sú zakotvené nemenne v jej tele, ku ktorým patrí aj jej prispôsobivosť, takže s tým by sme si nemali robiť problém.

- "uteplený úľ má význam pri jarných znáškach", lebo včelstvo sa rýchlejšie pripraví aj na skoré znášky. Podľa mňa práve opak je prevdou, že z jari sú silnejšie , tým skôr pripravenejšie včelstvá na skorú znášku. Ich rýchly rast je práve podmienené, lepším prienikov jarného tepla cez jednoduché steny úľa, čo "dobre" uteplený úľ nedokáže. Pri svojich 75 včelstiev mám aj 10 tradičných úľov, v ktorých boli jarné prelety opozdené a menšie rozlohy plodu proti tým "horším" úľom, tenkostenným. Ešte jeden príklad s uteplenými úľmi, čo je skôr pozitívny prvok. Vyhodnotil som rojovú náladu a rojenie medzi týmito dvomi skupinami, ktorá vyznela paradoxne lepšie pre uteplené úle pomer bol 18:65%, pričom výnos medu u obidvoch skupín bol rovnaký. Uteplené úle sú v dvojzostave a tenkostenné v trojzostave!?

Možno som vniesol trochu svetla do tejto problematiky a dovolí vám zorientovať sa a porovnať svoje poznanie s mojím. Ešte pre poriadok váhové pomery úľov. tenkostenná debnička so vzduchovou vrstvou má hmotnosť 3,8-4kg, tradičná debnička medník 10-12kg, plodisko s pevným dnom až 15 kg. Zdraví Anton

P.s. Na juhu B.B.kraja, je nevhodné počasie (asi za posledných 7 dní včely 1x vyleteli po dobu 3 hodín, aby si priniesli vodu a peľ pre plod. Aj dnes pri 8°C je oblačno a prší. Zatiaľ však, odkvitla lieska, rakyta dokvitá, podbeľ taktiež a kvitne sporadicky pľúcnik lekársky, v plnom kvete je drieň, odkvitne však bez úžitku!

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.Ale to by byla dlouhá a neplodná diskuse.Venku je hezky,jdu se kouknout na včelky.Víťa.

Váženy příteli.My si patrně nerozumíme,co je na tom,že v časopise Včelařství je zmínka o slivoních,proč nerodí a pod.Pořád lepší,než zmínka o hubení potkanů.V časopise Zahradkář byla v loňském roce taky zmínka o chovu včel a nikdo se nad tím nepohoršoval.To jenom tady na Včelařské konferenci jsou lidé,kteří za vším hledají nepřítele včelařství.Pěstování ovocných stromů a včel jde ruku v ruce.Nehledejme problémy tam,kde nejsou.Nikomu to neuškodilo.Zdtraví Víťa.

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.
.......
Nejen ovocné, snůška je hlavně z "lesních" stromů.
Takže už se těším, až přes pěstování ovocných stromů se dostaneme k zakládání lesních školek a těžbě dřeva.
Pěstování řepy a cukrovarnictví by se nemělo taktéž jako úzce související obor opominout. Co pořád psát o včelách, je to furt to samé. Mravenci a vosy, to by nás mělo zajímat! :-)
Karel

Vážený příteli.Já taky dovedu být ironický.Jestli je tvým cílem vyprovokovat tak to se ti nepodaří.Ne každy včelař má v dosahu svých včel les.Proto hlavní snůška je z řepky a kvetoucích rostlin,mimo jiné i těch ovocných stromů.Zakládání školek aspoň v naší oblasti nehrozí,jestli se díváte kolem sebe,všude se lesy rabují,kácejí stromy na palivo,nové se nevysazují.Existuji určité vyjimky.Většinou se spoléha na nálet,kdy si příroda sama pomůže.Kam myslíte,že to dospěje?Zajímalo by mě,zda je v platnosti vyhláška která stanovuje podmínky do jakého obvodu kmenu se nemusí žádat o povolení ke kácení vzrostlých stromů.V době,kdy energie všeho druhu značně podražily si nikdo s touto vyhláškou nedělá těžkou hlavu.A tak se kolem obytných domů a nejen tam,kácejí stromy hlava nehlava,jestli se jedná o zdravou lípu nebo javor na břehu rybníka to vskutku nikoho nezajíma.Já už mám strach něco vysadit na břehu potoka,který sousedí s mým pozemkem,poněvadž při akci Čistá Bečva vzaly za své mnohé dřeviny mnou vysazené.Jednalo se o jívy ,akáty,lípy.Proto sázím výhradně na svých pozemcích,kde mám jistotu,že moje snaha nevyjde naprázdno.I když ministra Bursíka moc nemusím,musím uznat,že se vzepřel proti kácení stromů kolem silnic.Jenže jak znám mentalitu našeho národa,on se zase ten zákaz nějak obejde.Nechci unavovat zbytečně dlouhými výčty důvodů,proč chránit zeleň a vysazovat nové dřeviny pro naše včelky.Věšinu včelařů trápi ty samé problémy.Víťa

Já taky dovedu být ironický.
.....
Ironický jsem chtěl být pouze k argumentu že něco souvisí se včelařením a jen naznačit jak široký by mohl být záběr časopisu. A to jsem nezmínil celebrity používající kosmetiku s medem a ukázky jejich skvělých zadečků. Jistě by to mnoho včelařů zajímalo taky:-) Ale tudy asi cesta nevede-
Otázka je, jak zjistit reprezentativní názor čtenářů-pro ty se časopis vydává (obvykle). A o tom jsem původně diskutoval.
Karel

Hm, co se týká lesů. tak tam je i kácení i vysazování nových stromků poměrně přísně sledováno. Podobné to je i se stromy a větší plochou keřů i na vlastní zahradě, nad určitý průměr kmene stromu a plochy keřů. S tím kácením je na jedné straně průšvih, likvidují se včelařské dřeviny a keře a když se něco vysazuje znova, dělá se na to projekt a mně připadá, že projektanti jsou vesměs obchodně spojeni s okrasnými školkami a místo původních místních dřevin a keřů tam perou různé cizí okrasné stromy a hlavně keře. Na druhé straně po pravdě řečeno je spousta ploch, které byly kdysi využívány jako pastviny pro drobné zvířectvo, kozy atd nebo jako zdroj vrbových prutů, takže to byly v podstatě kousíčky luk u potoků a v údolích a s nástupem socializace venkova přestalo jejich udržování a zarostly náletovými dřevinami, které se kácejí až teď.

Ale taky produkční lesy, kde za socialismu vyřezali kvalitní stromy a nechali zarůst lípovými, osikovými a podobnými nálety. A dneska se divíme, že dnešní majitelé ty lípy zase likvidují na topení a snaží se vysazovat kvůli výnosu z dřeva smrkové monokultury. Sice se už ozývají hlasy, že smrkové monokultury půjdou kvůli oteplení do kytek, ale zatím se všude sázejí na úkor právě těch smíšených porostů s lipou a javory atd.

Tak mě napadá, letos jsem dal známému včelaři pár řízků včelařské vrby klonu S021, protože si stěžoval, že mu soused taky vysekal z blízkého břehu všechny vrby a jívy. Jestli se mu ujmou, poradím mu, aby souseda ukecal na to, že ten klon S021 poměrně dost intenzívně roste a tudíž mu může co pár let dávat nějakou biomasu na topení, když ho do toho břehu vysadí.

Zadej si do vyhledavače ,pálení slivovice´ nebo podobné heslo a věnuj čas důkladnému prohledání všech stránek, které Ti naskočí.Dojdeš nakonec k tomu, že pro svou spotřebu si určité množství vypálit můžeš - to množství a množství kvasu, který pro právě tenhle účel můžeš mít doma je přesně dáno - a také ,že od r. 1990 nebyl ani jednou tento delikt řešen právě s ohledem na výše uvedené.

Přesněji - řešen možná byl, ale nikdo nebyl stíhán a postižen.

A táké by si měl uvědomit že ovocné stromy mu dají to co potřebuje k rozvoji včelstva aby měl tu hlavní lesní snůšku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 24.3.2007 12:51:35
> ----------------------------------------
> Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.
> ......
> Nejen ovocné, snůška je hlavně z "lesních" stromů.
> Takže už se těším, až přes pěstování ovocných stromů se dostaneme k
> zakládání lesních školek a těžbě dřeva.
> Pěstování řepy a cukrovarnictví by se nemělo taktéž jako úzce související
> obor opominout. Co pořád psát o včelách, je to furt to samé. Mravenci a
> vosy, to by nás mělo zajímat! :-)
> Karel
>
>
>

Ono se sází podle toho co tam rostlo tak jak na poli po jehličnanech listnáče a po listnáčích zase jehličnany Topoly a osiky a olše se sázely v padesátých letech protože rychle rostou a ty jsou teď v mýtném věku Pak zase to byly lípy a olše které byly vyhledávané v průmyslu na výrobu modelů pro slévárny Za tatíčka Masaryka to byly dřeviny všeho druhu protože využívala různá řemesla Dnes se zase sázejí hlavně smrky které má velký odbyt ve stavebnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 24.3.2007 13:57:51
> ----------------------------------------
> Ale taky produkční lesy, kde za socialismu vyřezali kvalitní stromy a
> nechali zarůst lípovými, osikovými a podobnými nálety. A dneska se divíme,
> že dnešní majitelé ty lípy zase likvidují na topení a snaží se vysazovat
> kvůli výnosu z dřeva smrkové monokultury. Sice se už ozývají hlasy, že
> smrkové monokultury půjdou kvůli oteplení do kytek, ale zatím se všude
> sázejí na úkor právě těch smíšených porostů s lipou a javory atd.
>
>
>

Přečti si § 17 novely zákona o lihu.

Zdravím tě Mário. O včelařství v naší republice můžeš informace získat různými způsoby (nakonec jeden způsob si zvolil - zapojení se do včelařské konference). Převážná většina ( kolem devadesáti procent) včelařů je organizována v Českém svazu včelařů (ČSV - www.vcelarství.cz , zde jsou další odkazy související se včelařstvím). Svaz čítá kolem padesáti tisíc členů. Základní organizace (ZO) je nejnižší a nejdůležitější složkou ve svazové struktuře. Zde, na relativně malém regionu, se odehrává (měl by se odehrávat) "spolkový" život včelařů, kteří v tomto regionu žijí nebo mají trvale umístěna svá včelsta. Na celém území republiky je více jak tisíc ZO. Velikost těchto ZO, co do počtu členů, je kolem padesáti včelařů. V případě, že máš zájem o včelaření, nejrychlejší cestou pro tebe asi bude vyhledat v místě tvého bydliště nějakého včelaře a s ním si "popovídat o včeličkách". Od něho získáš kontakty na další přátele včelaře v místě. Sám se pak můžeš rozhodnout, zda se staneš členem ČSV nebo budeš včelařit mimo svaz. Pro toho, kdo chová včely v ČR není povinné členství v ČSV.
Josef

Dobrý den pane Polášku,
možná to tady už bylo ale mohl byste prosím pár slovy objasnit přednosti klonu S021 z pohledu včelařství, tedy nejen rychlosti růstu. Jak tato vrba kvete? Má nějak výrazně víc pylu ?
Díky, Jakub.

A také by si měl uvědomit že ovocné stromy mu dají to co potřebuje k rozvoji včelstva aby měl tu hlavní lesní snůšku
Pepan
... Ne každy včelař má v dosahu svých včel les.Proto hlavní snůška je z řepky a kvetoucích rostlin,mimo jiné i těch ovocných stromů ...
Vítězslav Vrána
.........
A tady je vidět právě ta potřeba objektivního zjištění o co mají včelaři/čtenáři zájem.
Myslím, že nejsem sám, kdo má užitek z jívy, ptačí třešně, javoru, pampelišek, malin, .. , medovice a o med z ovocných stromů nezavadí.
A určitě je zase spousta včelařů, kteří nemají v doletu les.

Právě jsem dočetl dubnové Včelařství. Nevím na co si kdo stěžuje. Docela zajímavé čtení - hlavně ta vnitřní vložka o moru se před spaním čte velmi dobře. :-(
666km2 ze 75km2 před třemi lety a konec ne/dohledán?.
Karel

Bylo již na toto téma dost odpovědí,některá zasvěcená /Vít,
Stonjek,Karel,Jiří / některá nic moc,podle toho kdo se tímto asi zabývá a kdo je v této oblasti úplný laik.
Co se týká zákona §17 - zákon o lihu,tento hovoří o přestupcích fyzických osob "kteří se dopustí přestupku tím,
že..." Následují písmena a - i , tedy 9 položek.
§17a se již týká deliktů právnických a podnikatelských osob a netřeba je tedy brát pro nás v úvahu.
Resumé: koho tahle problematika zajímá,zadá si do vyhledávače "Zákon o lihu". Z tohoto zákona je možno vyvodit,že fyzická osoba,která si pro svoji spotřebu malé
množství destilátu vyrobí doma ze svých zdrojů a tento destilát následně neprodává,nemusí se obávat nějakých sankcí. Ať Vám chutná.