Archiv Včelařské konference

Mno indulona je upravene sadlo a mažu si boty do lesa jen sadlem a mastnota
jako takova vodu odpuzuje. Nehlede na to, že pravé kůži je takovy tuk blízký
a díky působení glycerolu se i zvlačnuje.

Obsahuje vubec včeli vosk glycerol?? (nebo glycerin už si ze školi přesne
nazev nepamatuji :-))) )

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 2:50 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali
> zdarma) a môžete pridať i rybací olej
> ....
> Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a
> vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to
> pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační,
> a mají za úkol kamarádit s vodou.
> Karel
>
>
>
>

Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere se
skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.

Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......

Madra
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 8:09 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
> Nemám nic proti zahraničním technologiím.
> Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
> Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
> Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
> Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte
> společně.
> Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené
> nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné
> informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to
> otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
> Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou
> technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení
> životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně
> opakovat.
> Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto
> všechno věděl.
> Zdenek
>
>
>
>
>
>
> asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom,
> kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na
> tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?
>
> anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to
> strcis
> vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
> tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v
> cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela,
> nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to
> docela radi.
> mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to
> porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...
>
> drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
> a poznals rozdil?
> nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste
> dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.
>
> nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na
> vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne.
> leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem
> stoleti :-)
> vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho
> nez zazit na vlastni kuzi...
> ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni
> staci polehavat :-)
> (btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to?
> anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)
>
> ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava,
> dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i
> metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a
> moznosti nedelat to pod strechou baraku.
> je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je
> kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam
> myslet -
> jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi,
> jak se ti to hodi do kramu, coz?
>
> jd
>
>
>
>

Vetšinou i podle dietologu, to hnusny je zdravy . Představte si takovej
řizeček s bramburkem omaštenej maslem.... vyborny, ale dietologove maj z
toho psotnik :-))))
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 8:10 AM
Subject: Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib


> Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
> diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
> pravda zapomněl jsem na Polsko.
> Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
> medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
> mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
> lidé nevěděli jak je zdravý.
> Víťa
>
> On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
>> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou
>> poznámkou
>> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja
>> osobne
>> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
>> tento druh medu.
>

A nevyplati se rovnou dojit do včelařskych potřeb a tam si to trafo za
1000,- koupit???? Nemusi se stim člověk dělat a pro ty min šikovnejší je to
i bezpečnější.

Ja používám zdroj z vyřazenyho LCD nebo notebooku ted nevim. Jedno z nich me
zklamalo, malej vykon. Ale stačí jen ustřihnout kovovy kolik na konci a drat
rozdelit a přidelat 2 bananky.... jen bacha draty nejdou klasicky vedle
sebe, ale stini se navzajem, takže jeden obalije druhy po vzoru koaxialu....
Madra
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 9:55 AM
Subject: Re: Drátky


> No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty
> peníze
> výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
> větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
> dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
> pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
> Subject: Re: Drátky
>
>
>> Dobrý den,
>>
>> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
>> odporem) je přímo závislá na velikosti
>> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
>> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
>> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
>> neprotéká proud trvale.
>>
>> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
>> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>>
>> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
>> Váha do 1 kg.
>
>
>
>
>
>

Eee ten zdroj sem tam kupoval pro kolegu staršiho včelaře za 1050 Kč...... v
Medocentru maj za 800,- :-))) Pořadny pc zdroj stoji taky tak okolo, i když
by podle mne stačil starší 250W, ale hlavne když se koupi novy tak
jakymkoliv zasahem do něj ztracite zaruku.......
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 7:04 PM
Subject: Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin)


> Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem
> zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře,
> viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se
> porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon
> vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v
> Křemencové
> za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

savo je v podstatě chlornan sodný. Vyrábí se zaváděním chlóru do roztoku
hydroxidu sodného Cl2 + Na OH = Na ClO + NaCl. . Snad si to pamatuji
dobře. Hydroxid sodný se přidává zřejmě proto, že samotný chlornan je za
tepla v málo zásaditém prostředí nestabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 10:37 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
> jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere
se
> skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
> podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
> sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.
>
> Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
> je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
> by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
> vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......
>
> Madra

Karel napsal:
>Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik,
>tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy.
...........................
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.

Včera jsme prošel nabídku počítačových zdrojů v Alfacompu v Ostravě. Slabší
než 350 watt se neprodává a ten se dá koupit za necelých 400 nebo i za 1000
Rozdíl je ve značce, doplňcích a podle některých lidí v tom, že levné zdroje
nemusí plně dosáhnout uvedených parametrů - výstupních proudů. 500 watt může
být za 800 i za 1100. Pak tam jsou zdroje pro servery, nejvýkonnější 700
watt, ty mají 4 12voltové větve po 15 - 18 ampér za cca 2500.
Není mi jasné, proč by se měl počítačový zdroj pro použití ve včelařství
nějak upravovat. Přece tam jsou všude konektory. Když se protikusy seženou
ze šrotu nebo koupí třeba nové. V úplně krajním případě stačí kousek
očištěného drátu z mateří mřížky, pasuje prakticky přesně do čtyřvývodových
konektorů na harddisky. Dokonce upravování počítačového zdroje systémem
ucvaknutím chumlu výstupních kablíků hned za krabicí, aby zdroj lépe vypadal
a jejich napojení na jeden silnější kabel je protismyslné, protože se silně
snižuje účinnost ochrany takového zdroje proti zkratu. Počítačový zdroj
totiž ochranu proti zkratu jako takovou nemá. Má jen ochranu proti přetížení
na vstupu. V případě zkratu na konektoru počítačového zdroje dodává zdroj do
zkratu po několik cyklů pracovního kmitočtu ( 50 - 100 kiloherz) pořád plné
napětí výstupu, je tam přece silná regulace výstupního napětí a proud je
potom daný odporem výstupního obvodu. Jeho nezanedbatelnou částí je odpor
poměrně tenkého káblíku vycházejících ze zdroje k zkratovanému konektoru.
Zdroj po pár cyklů takové přetížení vydrží, pak zareaguje regulace přetížení
a zdroj se vypne. Přirozeně taky záleží, jako je v okamžiku zkratu síťové
napětí.

Jinak přirozeně ať si každý na to zatavování i na pohon medomedu vybere jak
mu to vyhovuje. Mně jde o uvedení možností. Jestliže je někdo kutil, má
aspoň základní elektrotechnické znalosti a vyhazuje zrovna nějakou
elektroniku s vhodným trafem, tak proč to nevyužít a neušetřit tisícovku.
Nebo kdo se třeba dostane k modernizaci svého počítače a zbude mu zdroj.
Místo prodeje za dvě stovky proč ho nevyužít?

R. Polášek

Radek Krušina
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.
....
Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů kouká spíš na tabulky.
A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít pořádný titulek.

Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
A ta tabulka dole je zavádějící.
Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak držím hubu.

To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
Karel

Dnešní analytické metody jsou tak citlivé, že když se něco hledá a použije
se dostatečně složitá a drahá metoda, tak se to tam obvykle najde. Proto je
takový článek nesmysl, základní výsledek by měl být, že všechno bylo hluboko
pod stanoveným limitem. Nebo tam měly být kompletní výsledky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 8:31 AM
Subject: Re: eeský med a tiké kovy?


> Radek Krušina
> Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky
> laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných
> vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným
> hygienickou normou.
> ...
> Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady
> není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů
> kouká spíš na tabulky.
> A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
> A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít
> pořádný titulek.
>
> Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla
> coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
> A ta tabulka dole je zavádějící.
> Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak
> držím hubu.
>
> To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn
> metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
> Karel

Na podzim roku 2006 Veterinární správa u mne odebrala vzorky medu na "těžké kovy". Výsledky byly hluboce pod povolenou hranici. Poznamenávám, že včelnici mám v oblastí, že po "kopnutí" do země vše signalizuje nějakou látku.

Vážení přátelé,
po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím. Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní roviny.
Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let. O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval. Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou. Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít …byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let…. Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci, který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru. Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo 200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten, že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten, že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat jako nyní a vše se spálí.
Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Včely při stavbě plástů, při vytahování mezistěn a při víčkování používají "svůj" včelí vosk. Ale neváhají si občas vypomoci propolisem, na okrajích rámků často je sporné, kde končí vosk a začíná propolis.
Parafin je pro včely naprosto cizorodá látka a pokud se k němu dostanou, tak jej odstraní tak, jako je pud žene k odstraňování všech měkkých částí v úle (shilé dřevo, hobra, ubodaný vetřelec, pěnový polystyren...). Přídavek parafinu v mezistěnách způsobí obtížné přijímání až odmítnutí vykousáním, jak se pár mých starších přátel již přesvědčilo.
Parafin vsáknutý do dřeva se do plástů nemůže dostat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda Vancata
Sent: Monday, March 05, 2007 8:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Parafin

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni rozpustitelnej ve vode.

\vov

Pane Přesličko,já Vám moc děkuji za tento příspěvek.Protože se zde "rozhořely vášně",pro mne nepochopitelné.Děkuji Vám za erudovaný příspěvek,promyšlený a odlišující se od některých ,no nedá se to říci jinak "blábolů".Pokud budete mít někdy čas je Vaší svatou poviností, některé cenné zkušenosti včelařské menšině předat.. Zdeněk Dukát

Vanu i s vařičem mám hotovou, takže teď co do ní.
Na
http://obchod1.paramo.cz/Verejnost/KatalogVyrobku.aspx
jsem si vyhlédl Mogul 62/64
protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
http://obchod1.paramo.cz/Data/RizenaDokumentace/bl_cerezin_n.pdf

Ale dám si poradit.
Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.
Děkuji za rady.
Karel

. > jsem si vyhlédl Mogul 62/64
> protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je
> nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
Zjišťuje se teplota, kdy kapka parafínu na kuličce teploměru právě ztuhne.
Nějak tak zhruba.

R. Polášek

Též děkuji za tento příspěvek, který jako jeden z mála v poslední době
hovoří věcně a jasně.
Měl jsem možnost při návštěvě s letním kurzem nástavkových včelařů vidět
Vaše parafínované nástavky a minulý týden i nástavky Tomáše Jaši a mohu
potvrdit, že vyšší teplota, kterou T. Jaša používá je znát na tlouštce
zanechané povrchové vrstvy. Z tohoto důvodu bych asi volit teplotu vyšší.
Co se týká ničení spor moru včelího plodu mi T. Jaša potvrdil, že podle
pokusů se i při nižší teplotě (150-160°C) snižuje množství spor
schopných života významně (pokud si dobře pamatuji o 4 řády).
Používá ten nejlevnější parafín s vyšším obsahem oleje.

Práce s takovým množstvím horkého parafínu bude vyžadovat dobrou,
bezpečnou konstrukci zařízení a dodržování bezpečnostních zásad. Jsem
rád že se tím výzkumák zabývá a těším se až bude možno oficiálně tuto
metodiku použít při pro desinfekci nástavků nakažených morem.

Zdraví
Milan Čáp


Jirka Přeslička napsal(a):

>Vážení přátelé,
>po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím.
>Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen
>reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí
>se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní
>roviny.
>Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let.
>O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké
>školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací
>píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k
>impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval.
>Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak
>postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této
>příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul
>jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský,
>s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal
>informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a
>je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se
>nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový
>zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je
>podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou.
>Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při
>tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol.
>Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít
>…byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let….
>Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci,
>který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo
>potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není
>ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla
>odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání
>SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru.
>Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo
>200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten,
>že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé
>straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými
>slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém
>případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno
>akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V
>případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při
>likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při
>sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice
>jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je
>vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten,
>že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba
>ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího
>plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému
>nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení
>a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně
>horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat
>jako nyní a vše se spálí.
>Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně
>podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu
>zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se
>také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na
>http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní
>téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
>S pozdravem
>Jirka Přeslička
>
>
>
>

Děkuji všem ,kteří se mi snažili pomoci svými zkušenostmi.Určitě jsem si vybral cestu pro mne schůdnou.
Ještě bych byl rád,kdo má zkušenosti se svíčkami z včelího vosku,jak tento vosk obarvit a hlavně jakými barvami,aby mi zaslal radu.Popřípadě i se získáním forem na tyto svíčky,které zatím nemám. Také se mi nelíbí Turkish hacker
ze 4.3.2007,myslím si,že by bylo záhodno tuto stránku providerem odstranit,nemá co dělat se včelařstvím.Děkuji.

Vrstva parafínu na povrchu dřeva bude záležet na tom, jak se dřevo prohřeje.
Pokud bude vadit, měl by jít parafín na povrchu zapracovat do dřeva ofukem
horkým vzduchem po vytažení. Třeba opalovací pistolí.

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.


R. Polášek

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.
......
Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

barvy:
http://www.svicky.net/cz/barvy-aromata-do-svicky/barvy-do-svicky/koncentrovane-barvivo-do-svicek-a-gelu.-sitem.html

formy:
http://www.svicky.net/cz/formy-na-svicky/
vcelarske motivy viz inzeraty ve vcelarstvi i jinde, ale bacha, jejich kvalita (konkretne jeden vyrobce) je dost jinde nez z odkazu vyse :-(
(a z obrazkoveho katalogu to nepoznas - az po zaslani a vyrobeni prvni svicky...)


jd

Jsem velice rád že se včelařství začalo "prezentovat" konečně i na internetu. Význa včelařství pro přírodu všichni dobře známe a proto je povinností každého chovatele včel také to, aby získával pro včelařství mladší generaci včelařů. A internet se k tom dá dobře využít, protože jeden článek vhodně uveřejněný si může během krátké doby přečíst vpodstatě kdokliv. Jsem přesvědčen o tom že je hodně mladých lidí které by včelařství bavilo ale nikdo jim o této možnosti "zábavy" neřekl. Já jsem se ke včelařství dostal náhodou před 3 roky a jsem nesmírně rád že takto můžu vyplnit svůj volný čas. Tímto bych rád vybídl všechny včelaře kteří něco o včelaření vědí, ať se nebojí své vědomosti ( často dlouhodobě získávané ) zveřejňovat i tímto způsobem.

Zdravím z Kolínska, dnes jsem byl léčit včelstva nátěrem plodu. Všechna včelstva ve výborné kondici, plod u některých již na 3 rámcích. Kdo má léčit, ať neváhá, síla včelstev za posledních týdny stoupá a pozdější nátěry plodu již budou spojené s vyřezáváním díla - což mnohé povede k tomu se na léčení vykašlat.
Velice mě překvapily zásoby - místo aby ubývaly, přibývají. U většiny včelstetv je přibližně 1/2 - 2/3 nástavku 39x17 již zaplněn sladinou. Jsem rád, že mě léčení vyhnalo do včel, i včelstva na třech nástavcích brzo začnou pociťovat nedostatek prostoru. Možná bude letošní rok podobný tuším roku 2003, kdy jsem vytočil ze včelstva v průměru 13 kg ještě před rozkvětem řepky.
Miloš

Doporučuje se práškový hasičák.
Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave. Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale nezkoušel jsem.
Zdenek




Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví jasně:Rozsah provedení-
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o biologických formách boje s V.destructor ?
Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.) musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v rámci potírání této parazitální nemoci.
Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3 roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka léčiv, s následným zatížením rezidui.
Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...

Také bych chtěl poděkovat panu Přesličkovi. Za výstižný a bezezbytku pravdivý příspěvek.

Jen dodám několik poznámek k tématu.

Z bezpečnostního i technologického hlediska je třeba rozlišovat teplotu tání, vzplanutí (Při teplotě bodu vzplanutí se utvořená směs zapálí krátkodobým přiblížením otevřeného plamene a oddálením plamene hoření nepokračuje), teplotu varu a teplotu vznícení (zapálení látky není závislé na plameni, elektrické jiskře nebo rozžhaveném drátu, ale směs s kyslíkem je možné zapálit určitým zvýšením teploty).

Co se schvalovacího procesu týká. Nejprve musí být metoda dostatečně odzkoušena, poté publikována a oponována vhodnou autoritou.

V některém z letních čísel časopisu včelařství vyjde rozsáhlý článek na toto téma. Doufám, že se mi ho povede napsat dostatečně podrobně a výstižně.

Všem mnoho úspěchů při impregnaci, ale pozor na úrazy a jiné katastrofy.

Tomáš Jaša

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek
>
>
>
>
> Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí
> přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil
> COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a
> ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem.
> Kromě těsnícího deklu.
>
>
> Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení,
> ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na
> vytahování?
>
> Karel
>
>
>
>

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní a zdá se mi že stále bude asi nejlepší při první příležitosti použít Formidol. Vždyť přece účinkuje i uvniř zavíčkovaných buněk a i při dalších onemocněních. A k tomu trubčímu plodu. Ona to není past na VD, ale pokud ho nestihnete včas vyřezat tak je to jen výkonější množárna. Vůbec není pravdou, že by jej vyhledávali, ale díky delšímu vývoji trubců se jich tam stačí více vyvinout

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: crabro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: jarní lé?ení...
> Datum: 07.3.2007 19:31:02
> ----------------------------------------
> Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice
> komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha
> 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou
> mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví
> jasně:Rozsah provedení-
> Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10
> dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo
> více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen
> víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu,
> rámky plástů ani části úlů.
> V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou
> včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu
> právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní
> brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo
> vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc
> včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o
> biologických formách boje s V.destructor ?
> Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním
> zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev
> vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou
> plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.)
> musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím
> způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
> Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než
> 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v
> situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
> Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení
> vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného
> plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím
> biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu
> naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v
> rámci potírání této parazitální nemoci.
> Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny
> jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede
> u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně
> 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc..
> Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to
> několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po
> posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství
> kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u
> mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím
> chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů.
> Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev
> jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane
> skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3
> roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v
> podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka
> léčiv, s následným zatížením rezidui.
> Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...
>
>
>

Ve fabrice, když se pracovalo s ručními lázněmi, do kterých nebylo radno
sahat rukou, se používaly háky. Dvojitý hák do pravé, jednoduchý do levé,
aby nastavek byl na třech bodech a nepřevracel se... Měly by stačit
svařovací dráty průměr 3 - 4 . Svařovací na plyn mají tak tu optimální
délku. Kde to nešlo hákama, používaly se kleště, co dělali zámečníci na
údržbě. Nic složitého.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
.....
Rozvahu jsem nedělal, ale za dvacet minut nový nástavek nevyrobím. Ale vyparafinuji i s režijními časy.
Nástavek vyrábím o trochu déle, ale i kdyby, tak se mi zdá nesmyslné pálit každých pět let všechny nástavky a dělat nové.
V případě klinických příznaků MVP to asi spálím, ale já to mám na preventivní desinfekci a taky trochu na ochranu dřeva. A odhaduji, že ten parafín bude srovnatelný s barvou, možná levnější, a ponor bude rychlejší, než natírání.
Pokud se budu mýlit, dám vědět. Vanu mám v každém případě i na vytavování voští. Proto jí mám z nerezu, jinak bych jí dělal z černého plechu, nebo bych dal na oheň sud.
Karel

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní
.....
Letos naštěstí nemusím. Ale vloni jsme touhle dobou natíral 8 včelstev. Byl ještě sníh a měl jsem v nich 2, jednou vyjímečně tři rámky, oboustraně zaplodované. Plod, i zavíčkovaný - šíře asi 20cm, výška rámku 23cm. Ale to se neodlišovalo od pozorování v jiných letech.
Podle mého názoru mají včely nějaký program a podle něj plodují, bez ohledu na sílu, izolaci i teploty. A mezi včelstvy jsou výraznější rozdíly než mezi jednotlivými roky.
Takže jsem od jarních prohlídek ustoupil a prvně lezu do včel až v dubnu/květnu.
Proto s napětím sleduji pozorování př. Dvorksého a Čermáka, kdy ověřují Bretschkovo (teď nevím jak se to píše :-) teorie o závislosti plodování na venkovních teplotách. Nerad měním názor:-)
Karel

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
...
Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k rozšíření.
Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.
Karel

Jiří Vávra:
> Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu ... ... ...

http://dolinek.cz/kalkulace.xls

jd

Nechtěl jsem svým příspěvkem o jarním léčení říci, je že nadměrně plodu. Nad 1 dm2 zavíčkovaného plodu nemělo žádné včelstvo. Svou výzvu, aby se s léčením neotálelo, jsem nadhodil spíš dle množství zakladených buněk.
Co mě ale překvapilo - budu se opakovat -, že u včelstev na třech nástavcích 39x17 (loňské slabší oddělky)je takřka celý prostor zanesen sladinou a loňskými zásobami. Jedno včelstvo jsem rozebral a má prázdné jen 3 rámky. Pokud bude snůška pokračovat, budu muset urychleně včelstva rozšířit, jinak se z toho ...porojím.
K námětu vztahu teplot a plodování - ve všech včelstvech okolo 0,5 - 0,7 dm2 zavíčkovaného plodu, otevřený plod různého stáří v počtu do 20 buněk, vajíčka jedno a dvoudenní kolem 0,5 dm2. Je znát snížení plodování v minulých dnech, kdy byly teploty kolem 0.

Píšeš že metodika léčení mluví jasně. No tak to prostě jasně udělej!
Mám v okolí včelaře, který tvrdí, že celé léčení je na houby. Fumigace včelám ubližuje, aerosol je ruší, nátěr plodu je zvěrstvo.
Akorát se mu loni přes zimu "vytratily" včely z 10 úlů. Prý si to nemůže nijak vysvětlit ........

Já se ve svých úvahách řídím stavem okolní vegetace a za signální rostliny používám Rozkvět sněženek To jen vytáhnu rámek z prostřed sediska a zkontroluji zda začali plodovat a stav zásob Případně přehodím nástavek aby všechny plodovaly nahoře
Další kontrola přijde až při rozkvětu Trnky. To je již poznat zda není třeba vyměnit matku .
Při rozkvětu Třešné ptačky (kvete asi týden před třešní) vložím stavební rámky vedle plodu U sylných čeledí je možné je.li v okolí dost Javoru mléče nasadit medník z polorámků. A obvykle před rozkvětem Řepky olejné je již možno vložit Formidol a hned po tom nasadit medník. Samozřejmě včelstva která neobsednou nástavek spojím nebo posílím rezervním odělkem. Rozhodně si myslím , že právě stav vegetace nám nejlépe poradí kdy co na jaře dělat Kalendář nebo teploměr jsou až druhořadou pomůckou. včelstva v žádném případě nerozebírám při teplotách pod 12°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jarn?­ l??¨en?­...
> Datum: 08.3.2007 07:43:09
> ----------------------------------------
> Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě
> bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury,
> že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
> ..
> Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
> Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým
> modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
> Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si
> záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel
> si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
> Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
> Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své
> chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby
> (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k
> rozšíření.
> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji
> všem předem za informace.
> Karel
>
>
>

K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.

Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4 rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované není skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
Ahoj Ivan

Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika.
......
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.

Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 10:32 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá.
> Děkuji všem předem za informace.
>
> Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na
> plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4
> rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované
není
> skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá
> kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
> Ahoj Ivan

Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel
------------------------------------------------------------

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné
zkušenosti.
------------------------------------------------------------
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

>Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
Ivan

Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

Milan Čáp

Tomas napsal(a):

>Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s
>padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN
>nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost
>dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem
>a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se
>prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto
>nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
>Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.
>
>
>
>

U nás lísky odkvetly už před měsícem, pyl z lísky je jasně žlutý. Minulý
týden začala prášit olše. První raná vrba, klon S021 je těsně před
rozkvětem. Že by sladina byla ze sněženek a krokusů? Hořčice na zelené
hnojení u nás dopadla ne moc dobře, něco trochu rozkvetlo v listopadu a
prosinci, ale bylo to zlikvidováno mrazy, zemědělci naseli moc pozdě. Snad
jedině v listnatých lesích, ještě jsem se tam nebyl podívat, takže přesně
nevím, ale přínos by už mohl být z rostlin, co využívají v listnatých lesích
oslunění před růstem listů na stromech. Jako je petrklíč, plicník, devětsil,
fialky, sasanky a další.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 11:37 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> >Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?
>
> Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby
> rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
> Ivan

Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů vrb. Jak to vypadá jinde?

Podle mých záznamů, je letosek fenologicky treti nejranejsi od roku
1996 kdy to sleduju
(http://www.sweb.cz/vitavydra/fenologie.html#Fenologie). Vrba
Erdingerova letos rozkvetla vcera.
Vydra
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz


On 3/8/07, Tomas <crabro/=/wo.cz> wrote:
> Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice
> a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl
> jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly
> mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů
> vrb. Jak to vypadá jinde?
>


--

Mám Langstroth 44,5x18,5 cm a tvrdím to samé. Roztoči se můžou zachytit mezi rámky i když jsou pod sebou, v buňkách, ale ještě i na sítu dna. Měl by být velký rozdíl, jestli zimuji silná včelstva na 3-4 nástavcích a podložku mám pod celým dnem pod sítí a jestli někdo zimuje na 7-10 rámkách v jednom nástavku a podložku pořádně ani nedostane pod celé plodiště, nebo vyškrábe trochu vosku ze dna. Vím, že se to těžko rozliší, ale výsledek rozboru je pak skoro nanic. Co je spad 3 roztoče na 4 nástavky s podložkou pod celým dnem proti 3 roztočům z malé podložky. Ze začátku to bylo asi jediné možné řešení, ale vývinem metody by se měla začít rozlišovat délka rámku a síla včelstva. nedodržováním velikosti podložek se asi nic nenadělá. Když jsem takto argumentoval členovi ÚV ČSV, dal mi za pravdu, ale jenom pokrčil ramenama.
Tonda

>Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

>>Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat.


mp

Tím, že nám z louček nízkých nástavků padají celou zimu roztoči, bych se moc neutěšoval. Jak jsem psal, včera jsem léčil (nátěr a fumigace), dal jsem na dna podložky a dnes je vytáhnul.
1.úl - cca 100 ks roztočů
2,3 úl - cca 15 ks
4,5 úl - do 3 ks
6-10. úl - 0-1
po cca 18 hodinách od léčení.
Na stanovišti byl VD na jedné straně, směrem na střed linie úlů nákaza slábla až zmizela. Napadlo mě, že z krajního úlu (loni nejsilnějšího) se nákaza šířila zalétáváním mladušek při častých proletech.
Rozhodně mám z léčení velmi dobrý pocit.

Naprosto souhlasím mám velmi podobné výsledky.Přeléčení jsem udělal dobrovolně nemám přez průměr 3.

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat
......
Předpokládám, že se jedná o výrobek Parama Mogul R65/70 Ceresin.
Zajímá mě vše, i to jak to kde prodávají, podle cen PARAMA a svíčkařů je tam obdivuhodné cenové rozpětí.
Takže díky za informace.
Ještě jedna otázka, kam to dáváte/vyléváte když končíte. Do kbelíků (plast?), nebo to ztuhne ve vaně a smrští se to?
Vanu bych měl rád prázdnou k vyvařování voští.

Děkuji

Karel

Dobry den
rad bych se zeptal na Vas nazor ohledne jarniho leceni. Jsem v tomto oboru zacatecnik. Vysledky z rozboru meli na VD mi dopadly dobre - jsou v limitu nebo tam dokonce nebylo nic (nevim presne, zatim mam jen telefonicke info, ze je to dost dobre), ale s ohledem na dnesni diskusi a clanky ve vcelarstvi si rikam jestli bych preci jen nemel jeste radsi prelecit?
Bylo mi receno ze muzu klidne do konce brezna provest fumigaci.
Dalsi otazka zni, vite nekdo jak moc "skodi" to ktere leceni (fumigace, gabon, formidol) vcelstvu, treba prave ted na jare? Nerad bych delal vic skody nez uzitku.
Co treba natirani plodu (nevim jak se toto leceni presne jmenuje),ktere se pokud vim dela pouze, kdyz vysledek neni v limitu. Tzn.ze to treba i v necem vcelstvu skodi? Nebo se to v pripade dobreho vysledku nedela proto, aby se vcely zjara nerusily? Jak je to s pouzitim formidolu, gabonu, pripadne dalsiho leceni ted na jare? Kdy a jak se ktere leceni na podzim pouziva tusim, ale nebranim se dalsim informacim.
Diky

Myslím, že Karel má pravdu, že indulona není vhodná, přestože třeba modrá je dost mastná a tudíž by měla odpuzovat vodu. Důvodem je, že údajně roztahuje v kůži póry, místo toho, aby je zmenšovala.

VM

Pepíku, zajímalo by mě, (jestli jsi kontroloval podložku) jaký si měl spad.
Díky.
Miloš

Poradil bych začít od návodů výrobce léčiv, najdete zde docela dost odpovědí na vaše otázky.
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická? Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát. Sláva

My většinou kupujeme FORMIDOL desky.
Většinou na to získáme dotace od okolních obcí..
Na konkrétní vyfakturovatelné akce daj.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 7:24 PM
Subject: Dotaz


Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
Sláva

Technickou ne ma v sobě jedovate přiměsy, Koupit v Laboratorních potřebách
nebo se zeptat v lekarne....
----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 7:24 PM
Subject: Dotaz


Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
Sláva

Kyselina mravenčí asi technická být může, pokud neobsahuje víc nečistot než moc a nejsou to jedy (flor, chlor..) Běžně vyhovovala proti vápenatění i kyselina octová. Smrdí stejně a účinnost jsem si vyzkoušel. Pozor při ředění KM je strašně žravá a nepoužil bych větčí koncentraci než 20%.
Když bylo vápenatění, vystříkal jsem nástavek bez včel sprejem s octem a do 2 měsíců se to postupně vyčistilo. Předtím rok pořád drželo. Na roztoče ale ocet nebyl asi zkoušen.

Lidi vysvětlete mi proč se zabýváte takovými krávovinami! Na používání formidolu jsou dotace, je to bezpečné nemusíte nic ředit, Tak stále nechápu Prč vymýšlet něco jiného a i kdyby to nebylo dotováno tak 35 Kč na úl zase není tolik podmínky pro použití jsou stejné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 08.3.2007 19:31:11
> ----------------------------------------
> Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
> Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
> Sláva
>
>
>

Silnější včelstva=více roztočů.Mrtvá - žádní roztoči.

V naší obci bych vás poslal rychle někam "daleko". Na Formidol byly a jsou 70% dotace přes ČSV.

>My většinou kupujeme FORMIDOL desky.
>Většinou na to získáme dotace od okolních obcí..

jj mate pravdu, uz to studuji
Diky moc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: jarni leceni
> Datum: 08.3.2007 18:53:52
> ----------------------------------------
> Poradil bych začít od návodů výrobce léčiv, najdete zde docela dost
> odpovědí na vaše otázky.
> http://www.beedol.cz/beedolcz.html
>
>
>

Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu? Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
Diky

Samozřejmě teď , už jen protože to dá nejméně práce čím budeš mít úl plnější tím bereš víc rámků do ruky dělej to ale v době kdy včely létají je jich méně doma a nehrozí tak spadnutí matky z rámku jak za chladného počasí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Prendani vcelstva do noveho ulu
> Datum: 09.3.2007 08:42:22
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu?
> Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat
> nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
> Diky
>
>
>

chci koupit mezisteny, nemohou obsahovat spory moru VP? co vy na to?

Z hlediska včelaře je teď nejvýhodnější doba, včel v úlu je málo. Ale:
Nový úl včelám nevoní, musí si ho upravit, stěny potáhnout propolisem,
zalepit jím škvíry atd. To se jim bude teď dělat hodně špatně, je ještě moc
zima. Jak nyní plodují a je chladno, na nových stěnách se může srážet
vlhkost a pokud nejsou potažené propolisem, mohou zplesnivět. Včely sice v
létě plíseň přelepí propolisem, ale už tam bude. Pokud se přiřezávají
plásty, taky se jim teď budou špatně opravovat. Z hlediska včel je tedy
nejlepší doba, kdy se jinak včely rojí.
Kompromis je někde v druhé polovině dubna, pokud se má využít třeba řepková
snůška, tak týden před ní nebo před jinou snůškou tak do cca poloviny
května. Nesmí se měnit před převozem úlů, rámky by nebyly přitmelené a během
převozu by houpáním rušily včely. Později po polovině května jsou již včely
příliš silné a divoké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 8:42 AM
Subject: Prendani vcelstva do noveho ulu


> Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu?
> Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat
> nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
> Diky

jde asi jen o to, jestli pouzit Varidol nebo ne, i kdyz jsou vysledky z laboratore dobre. Jak casto ho aplikovat?

>>>>Předpokládám, že se jedná o výrobek Parama Mogul R65/70 Ceresin.
Zajímá mě vše, i to jak to kde prodávají, podle cen PARAMA a svíčkařů je tam obdivuhodné cenové rozpětí.
Takže díky za informace.
Ještě jedna otázka, kam to dáváte/vyléváte když končíte. Do kbelíků (plast?), nebo to ztuhne ve vaně a smrští se to?
Vanu bych měl rád prázdnou k vyvařování voští.
------------------------------------


Ano, jde o Mogul R65/70, koupil jsem ho v Dolním Benešově u Opavy, ve skladu Parama. Stál tuším 28,-Kč/kg + DPH, byl o něco dražší než 60/65.

Používám úplně jednoduchou "vanu", na koleně zohýbaný pozink plech, bez spojů. Do vany se vejde cca. 25kg parafinu, na ponoření celého nástavku to nestačí, ale mi to nevadí.

Toto množství se prohřeje asi za hodinu (na vařiči Zeus Mega), podmínkou je ale sololitová konstrukce okolo nádoby, jinak jsem toto množství vůbec nebyl schopen prohřát. Teplota ohřátého parafinu je cca 170st. C na okraji nádoby, uprostřed, nad hořákem je to více, bohužel jsem nezměřil kolik. Tuto teplotu beru jako maximální, dřevo po minutě začíná černat. I při této teplotě je se všechen parafin nevsákne do dřeva, malá vrstvička zůstává na povrchu. Vrstva je ale slabší, než jsem viděl na výstavě v Praze.

Docela mě překvapilo, že se nekonalo žádné velké pěnění po vložení sololitu, jak jsem o tom někde četl.

Jedna 10kg PB lahev stačí na cca. 80 nástavků + nějaká víka a dna. Vařím asi 1 minutu každou stranu nástavku, při delší expozici začíná dřevo černat. Původně jsem chtěl použít stávající nízkou vanu jen na vyzkoušení a později koupit vysokou nerez, ale zjistil jsem, že mi vyhovuje, proto u ní zůstanu. Parafin z nádoby nikam nevylévám, v mém případě je to zbytečné. Po vychladnutí se smrští a jde velmi snadno vyklopit.

Zkoušel jsem i barvení parafinu, ale se špatnými výsledky. Parafin se nerovnoměrmě vsakuje a nástavky jsou flekaté.

Parafinování je velice jednoduché a při dodržení bezpečnostních pravidel i bezpečné, překvapilo mě, že nejsou nutné ani rukavice.

Loni jsem takto ošetřil více než 100 nástavků, dna a víka.

mp

Fotky zde -

http://prodejmedu.info/share/parafin/01.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/02.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/03.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/04.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/05.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/06.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/07.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/08.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/09.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/10.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/11.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/12.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/13.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/14.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/15.JPG

Loni jsem takto ošetřil více než 100 nástavků, dna a víka.

mp
......
Díky, perfektní a vyčerpávající odpověď.
Geniálně jednoduchá vana.
Na fotkách mě zaujaly sololitové nástavky.
Jsou včely spokojené? Uvažuji, že bych si dělal sololitové boky. Podle mě by to bylo včelám jedno, mě by to zjednodušilo výrobu i zvedání za lištu na boku.

Karel

Sololitové nástavky, které jsou na fotkách, používá otec. Celkem jsme jich vyrobili cca 200ks, nejstarší mají, pokud si dobře vzpomínám, nejméně 4 roky.

Na vnější straně nástavku je drážka, do ní se vloží polystyren 1cm silný, a to je kompletní nástavek. Při případném dalším parafinovaní lze polystyren vyjmout. Do teď jsme ale tento typ nástavků neošetřovali žádným nátěrem a taky nebyl problém.

Zkoušeli jsme různé konstrukce, slabě i silněji uteplené, ale včelám to bylo jedno. Proto děláme nástavky tak, aby vyhovovaly včelaři.

mp

To barvení asi nebude tak jednoduché. Co takhle nabarvit nadstavek před
parafínováním nějakou práškovou barvou? Třeba malířskou, nebo pigmentem z
syntetické barvy rozředěným v ředidle? Když bude dostatečně jemná a
pórovitá, měla by jít vsáknout do pórů dřeva a zároveň je neuzavřít.

R. Polášek

jak je nad deset stupňů a let včelstev ,nebojte se aplikovat kyselinu mravenčí...nejlepší doba...zvýší to výnos,vyvarujete se nosematóze i zvápenatění plodu......výnos až 2x proti neléčeným,zatím to víceméně vžy platilo....teď kyselina učinkuje v plné síle-plodují nahoře....

info vcela-med/=/centrum.cz

Jak se aplikuje kyselina mravenčí?

Pavel

technickou mravenčí v žádným případě,zkracuje včelám rapidně věk a padaj po ní matky-není p.a. -pure absolute(?)absulutně čistá,na léčení se používá v potravinářské, lékárenské kvalitě.....objednejte si ji u svého lékárníka,podle zákona je volně prodejná....

p.s. formidolu se brouci smějou,učinkuje mizerně skrz trapnou aplikaci a je to neekonomické....

info o léčení HCOOH vcela-med/=/centrum.cz

nejlépe ve formě formidolu. Jeto kyselina mravenčí napuštěná do odpařovacích desek

\pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 09.3.2007 12:23:22
> ----------------------------------------
>
> Jak se aplikuje kyselina mravenčí?
>
> Pavel
>
>
>

případné informace o léčení mravenčí kyselinou(i moje) najdete v archivu konference,případně dotazi zodpovím na níže uvedeným emailu.....

Pokud jsou ze schválené výrobny, neměly by tam být spory moru.

1. Po jakékoli kyselině při nesprávně aplikaci může dojít ke ztrátě matky a to i formidolu
2. VD není brouk ale roztoč
3. Kyselina mrav. účinkuje hlavně na vývojová stádia roztoče.
4. co je na formidolu neekonomické? je dotován

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz
> Datum: 09.3.2007 12:28:31
> ----------------------------------------
> technickou mravenčí v žádným případě,zkracuje včelám rapidně věk a padaj po
> ní matky-není p.a. -pure absolute(?)absulutně čistá,na léčení se používá v
> potravinářské, lékárenské kvalitě.....objednejte si ji u svého
> lékárníka,podle zákona je volně prodejná....
>
> p.s. formidolu se brouci smějou,učinkuje mizerně skrz trapnou aplikaci a
> je to neekonomické....
>
> info o léčení HCOOH vcela-med/=/centrum.cz
>
>
>

no možná u lékárníka je ji nejlepší objednat. Jinak ji prodávají prodejci
chemikálií ale hlavně někteří prodejci uvádějí na internetu i příslušné
normy čistoty těch prodávaných chemikálií. Je dobré se do nich podívat, plno
chemikálií se tam prodává běžně i ve velmi vysoké čistotě pro různé
analytické metody, ta je pro včely zbytečná a taková chemikálie je běžně
několikrát dražší.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 12:28 PM
Subject: Re: Dotaz


> technickou mravenčí v žádným případě,zkracuje včelám rapidně věk a padaj
po
> ní matky-není p.a. -pure absolute(?)absulutně čistá,na léčení se používá v
> potravinářské, lékárenské kvalitě.....objednejte si ji u svého
> lékárníka,podle zákona je volně prodejná....
>
> p.s. formidolu se brouci smějou,učinkuje mizerně skrz trapnou aplikaci a
> je to neekonomické....
>
> info o léčení HCOOH vcela-med/=/centrum.cz

to námáčení do parafínu je stejně dobré jak k ničemu,čekám kdy vás napadne namáčet i včely,prostě móda skrz to ,že jedna organizace hledá práci pro práci a pár maniaků se toho chytlo a nebo naopak....


kdo má přesvědčivé důkazy ,že to k něčěmu je dobrý,třeba jako na ten mor apod(kromě konzervace),ale to mi stačí z venku jednou štětka a syntetika a nástavek mě přežije ,když mu to dovolím.....

prasárna v našich krajích obvyklá:Bylo mi receno ze muzu klidne do konce brezna provest fumigaci.
klidně to pak vem i gabonem ,nech ho tam do vánoc tak aspoň dest let,a na brouky je prej dobrej i BIOLIT,tak to pořádně vystříkej, no a aceton až pokvetou jabloňe je super pokud chceš vytáčet krém na boty..

3. Kyselina mrav. účinkuje hlavně na vývojová stádia roztoče.

toto je nesmysl.....předpokládám,že pepan nikdy kyselinou neléčil


jo kde mají dost rozumu,mají i dotace,ale u nás to není jednoduchý,do teď nevím jak sem léčil ........,mor se mi asi vyhnul(už druhej rok sem pár stovek metrů od ohnisek),to by mi volali i o půlnoci,ale jinak se jim nedá dovolat ani důvěrníkovi,nákazovýmu,nikomu....

> To barvení asi nebude tak jednoduché. Co takhle nabarvit nadstavek
> před parafínováním nějakou práškovou barvou? Třeba malířskou, nebo
> pigmentem z syntetické barvy rozředěným v ředidle? Když bude
> dostatečně jemná a pórovitá, měla by jít vsáknout do pórů dřeva a
> zároveň je neuzavřít.

to nema cenu. namaceni smrkovyho nebo borovicovyho dreva do parafinu
vytahne ze dreva smulu, ktera "zkaramelizuje" - dostane hnedou barvu.
a to dalsi drivi namaceny do parafinu pak dostane hnedou barvu.

\vov

> to námáčení do parafínu je stejně dobré jak k ničemu,

ja takovy mam. delal jsem to pred lety a ty nastavky furt vypadaj jak
pred lety. cili jsem usporil udrzbu - natirat je znova. a za par let
usporim dalsi udrzbu.

\vov

(e-mailem) --- 9. 3. 2007
Re: Dotaz (21417) (21421) (21436)
1. Po jakékoli kyselině při nesprávně aplikaci může dojít ke ztrátě matky a to i formidolu


říká se to, píše se to.....ale ikdyž sem při prvních pokusech s kyselinou otrávil skoro jeden celej úl(v dobách kdy sem byl idiot co dává včelám žíravinu ,mimochodem si to myslí dál(a jeden z mála-nikoho sem neznal,že by tak léčil),tak to matka přežila uprostřed chumlu včel,ale praxe je taková,že vlastně jsem NIKDY u léčení hcooh matku nepřišel....ať už správným způsobem,nebo jinak,

dnes aplikuju kyselinu(85 procent) tak ,že vytáhnutí plodového rámku je pro včely větší rozrušení než přeléčení hcooh

konzervace je jediné co zatím parafín umí,tak sem to i napsal

tak tohle znám taky, dokonce si myslim že nákazovej u nás nikdy nebyl a obci nikdy neslyšel.))

A jak se teda aplikuje?

Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Friday, March 09, 2007 1:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Dotaz

(e-mailem) --- 9. 3. 2007
Re: Dotaz (21417) (21421) (21436)
1. Po jakékoli kyselině při nesprávně aplikaci může dojít ke ztrátě matky a
to i formidolu


říká se to, píše se to.....ale ikdyž sem při prvních pokusech s kyselinou
otrávil skoro jeden celej úl(v dobách kdy sem byl idiot co dává včelám
žíravinu ,mimochodem si to myslí dál(a jeden z mála-nikoho sem neznal,že by
tak léčil),tak to matka přežila uprostřed chumlu včel,ale praxe je
taková,že vlastně jsem NIKDY u léčení hcooh matku nepřišel....ať už
správným způsobem,nebo jinak,

dnes aplikuju kyselinu(85 procent) tak ,že vytáhnutí plodového rámku je pro
včely větší rozrušení než přeléčení hcooh

napište mi na email odpovím všem...........


A jak se teda aplikuje?

Seremed (80.95.109.154) --- 9. 3. 2007
Re: Dotaz (21417) (21421) (21436) (21440) (21443)
tak tohle znám taky, dokonce si myslim že nákazovej u nás nikdy nebyl a obci nikdy neslyšel.))



a to máme mor už dva roky za obcí(v doletu vlastních včel),ten třetí zpátky to k nám skočilo z kopce,takže už tři roky,a kde se pak bere?

to nema cenu. namaceni smrkovyho nebo borovicovyho dreva do parafinu
vytahne ze dreva smulu, ktera "zkaramelizuje" - dostane hnedou barvu.
a to dalsi drivi namaceny do parafinu pak dostane hnedou barvu.
________


Propolis udělá taky své.

________

kdo má přesvědčivé důkazy ,že to k něčěmu je dobrý,třeba jako na ten mor apod(kromě konzervace),ale to mi stačí z venku jednou štětka a syntetika a nástavek mě přežije ,když mu to dovolím.....

________

Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř opalujete.
S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než plamen při kterém se nic neprohřeje.
A o časové náročnosti ani nemluvě.

Tomáš Jaša

napsal jsem blbost mělo být..... má hlavně účinkovat již i na ..........stejně jako formidol KTERÝ POUŽÍVÁM

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz
> Datum: 09.3.2007 12:58:39
> ----------------------------------------
> 3. Kyselina mrav. účinkuje hlavně na vývojová stádia roztoče.
>
> toto je nesmysl.....předpokládám,že pepan nikdy kyselinou neléčil
>
>
> jo kde mají dost rozumu,mají i dotace,ale u nás to není jednoduchý,do teď
> nevím jak sem léčil ........,mor se mi asi vyhnul(už druhej rok sem pár
> stovek metrů od ohnisek),to by mi volali i o půlnoci,ale jinak se jim nedá
> dovolat ani důvěrníkovi,nákazovýmu,nikomu....
>
>
>

napiste mi prosim take, letos jdu do kyseliny mravenci, uz o tom nejaky patek uvazuji...frantuv/=/email.cz

Prosím o odpověď na samojlovic/=/comtrade.cz


__________________________________________________________________

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Seremed
Sent: Friday, March 09, 2007 2:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Dotaz

napiste mi prosim take, letos jdu do kyseliny mravenci, uz o tom nejaky
patek uvazuji...frantuv/=/email.cz

Pepane, myslím, že takovu blbost jsi nenapsal viz info z Dolu...
"Tak se udržuje účinná koncentrace par kyseliny v úlu, která stačí k zasažení vývojových stádií roztoče v plodových buňkách. Je pozorovatelný i spad dospělých roztočů"
Protože nejúčinější koncentace kyseliny na roztoče na hranici poškození včel, používají nižší koncentraci, která dostačuje k hubení vývojových stádií. Nejsou-li stadia, nejsou roztoči. Nejsou-li roztoči.........nejsou roztoči.

opravuji svůj příspěvek:
Protože nejúčinější koncentrace kyseliny na roztoče JE na hranici...

Pokud je ve formě Formidolových desek (napuštěný papír kyselinou mravenčí)
tak se dává do úlu nejlépe k plodu naležato. Souše by se neměly dotýkat a
páry likvidují roztoče. Včely vyhazují i zabité larvy.
proto je lepší to dávat když se neploduje a v teplém počasí. Nějaká min.
teplota je definovaná.
Bývá v igelitovým obalu s pár odparnýma děrama a po 24 hoduinách se obal
strhne a po dalších 24 hodinách se to z úlu vyndá.

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 12:24 PM
Subject: (no subject)



Jak se aplikuje kyselina mravenčí?

Pavel

Ano spad se pohyboval od cca 100 kusů do 12 kusů roztoče.

Přátelé opravdu tady vymýšlíte vymyšlené,formidol je jasná volba a s dotací i dobrá cena.Dám vám příklad z doby asi před 8 lety.Při výkupu medu jsme také prodávali formidol,tehdy dvě desky stály 21 Kč.Jedna včelařka přivezla med do výkupu a dostala okolo 20 tis.kč.Ptala se na formidol,dlouhosáhle jsem jí to ukazoval a vysvětloval jak to funguje.Nekoupila si nic,je to moc drahé!Po půl roce jsem se dověděl,že paní je chemik a destičky si udělá sama.Za dva roky jsem paní potkal a tak jsem byl zvědav co vyvinula.Okamžitě začala nadávat co jsem jí to nabulíkoval,že si zdecimovala včelín.Z 19 včelstev jí zbyly 3 včelstvíčka a 16 jich kompletně otrávila. Tak,že ušetřila cca 400Kč a dva roky neměla téměř žádný med.Jindy měla medu ve výkupních cenách za 25 tis.Kč Co říkáte to stojí za výzkum né.

včely se nesmí dostat do přímého kontaktu s kyselinou,následuje panika a zánik, zpanikařené včely se vrhají proti kyselině jako proti oknu,pokud se nedostanou do kontaktu s kyselinou mravenčí tak se nemůže nic stát...pokud ta dáma nepoužila kyselinu(technickou) s nějakou příměsí což je časté........,

naštěstí mám dost rozumu zkoušet na jednom včelstvu,a ne na celém stanovišti,ale řekl bych ,že s kyselinou už není co zkoušet,je to odzkoušené....

formidol jako aplikace je k ničemu......!

Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř opalujete.
S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než plamen při kterém se nic neprohřeje.
A o časové náročnosti ani nemluvě.........

daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat nový nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani nenamáčel,sám musíš vědět co stojí úl a co parafín.....

Nojo. Někdy méně (kyseliny mravenčí v úlu) je více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 4:17 PM
Subject: Re: (no subject)


> Přátelé opravdu tady vymýšlíte vymyšlené,formidol je jasná volba a s
dotací
> i dobrá cena.Dám vám příklad z doby asi před 8 lety.Při výkupu medu jsme
> také prodávali formidol,tehdy dvě desky stály 21 Kč.Jedna včelařka
přivezla
> med do výkupu a dostala okolo 20 tis.kč.Ptala se na formidol,dlouhosáhle
> jsem jí to ukazoval a vysvětloval jak to funguje.Nekoupila si nic,je to
moc
> drahé!Po půl roce jsem se dověděl,že paní je chemik a destičky si udělá
> sama.Za dva roky jsem paní potkal a tak jsem byl zvědav co
> vyvinula.Okamžitě začala nadávat co jsem jí to nabulíkoval,že si
> zdecimovala včelín.Z 19 včelstev jí zbyly 3 včelstvíčka a 16 jich
kompletně
> otrávila. Tak,že ušetřila cca 400Kč a dva roky neměla téměř žádný
med.Jindy
> měla medu ve výkupních cenách za 25 tis.Kč Co říkáte to stojí za výzkum
né.

Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř opalujete.
S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než plamen při kterém se nic neprohřeje.
A o časové náročnosti ani nemluvě.........

daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat nový nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani nenamáčel,sám musíš vědět co stojí úl a co parafín.....

Podniková prodejna Parama v Kolíně.
Ovčárecká ulice 314/V
Kolín 5
321750217, 606614838

Před měsícem stál 1 kg 32 Kč

Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.

JAsný paní byla inženýrka...... :-)))))
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 4:17 PM
Subject: Re: (no subject)


> Přátelé opravdu tady vymýšlíte vymyšlené,formidol je jasná volba a s
> dotací
> i dobrá cena.Dám vám příklad z doby asi před 8 lety.Při výkupu medu jsme
> také prodávali formidol,tehdy dvě desky stály 21 Kč.Jedna včelařka
> přivezla
> med do výkupu a dostala okolo 20 tis.kč.Ptala se na formidol,dlouhosáhle
> jsem jí to ukazoval a vysvětloval jak to funguje.Nekoupila si nic,je to
> moc
> drahé!Po půl roce jsem se dověděl,že paní je chemik a destičky si udělá
> sama.Za dva roky jsem paní potkal a tak jsem byl zvědav co
> vyvinula.Okamžitě začala nadávat co jsem jí to nabulíkoval,že si
> zdecimovala včelín.Z 19 včelstev jí zbyly 3 včelstvíčka a 16 jich
> kompletně
> otrávila. Tak,že ušetřila cca 400Kč a dva roky neměla téměř žádný
> med.Jindy
> měla medu ve výkupních cenách za 25 tis.Kč Co říkáte to stojí za výzkum
> né.
>
>
>
>

A když pujdeš ze zastavky Ujezd na Petrin, kvetou tam okrasne broskvone
a ne jednotlive

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Tomas
Sent: Thursday, March 08, 2007 12:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: co kvete v Praze

Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné
expozice
a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo.
Viděl
jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly
mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných
druhů
vrb. Jak to vypadá jinde?

V poslední akci (leták) Kauflandu je kilo květ. medu za 47,80 (balení
sklenice po 500g) .. jestli se nepletu, tak to je dosavadní
permarketovej rekord .. neprostudoval jste u něj někdo etiketu?

Nyní asi bude Praha a obecně Čechy kromě výše položených míst až o měsíc
vpředu před sevení Moravou. Bylo pravidlem v lednu a únoru, že když byla
tlaková výše, v Čechách bylo jasno a slunečno a k tomu příslušné teploty.
Severomoravská nížina byla zahalena nízkou oblačností a v lednu bylo v
poledne 4 - 5 st C, pokud nebyl sníh a v únoru 6 - 8 st C.První letošní dny,
kdy bylo slunečno a příslušně teplo k 14, 15 st C byl tento týden úterý a
středa.

R. Polášek

V Plusu u nás je 500g Madarský, květový akátový za 39,90Kč a je dobrý koupil jsem si ho.Mám málo medu?

Spad 12 až 100 roztočů byl po asi 18 hodinách po fumigaci.Dál budu sledovat vývoj spadu po nátěru plodu až do jeho vylíhnutí,to bude určitě zajímavější číslo.Bohužel sousední organizace má přez 50 % stanovišt na přeléčení.V minulosti měli velké úhyny letos dostanou gabon.Spoléhají na něj jako na všelék.Bohužel moje zkušenosti se včelaři při použití gabonu nic moc.Gabon za to ale nemůže.Včelaři ho věší na poslední rámek jako fumigační pásek,nebo ho hodí do česna,narámky.Poradit si nedají a pok jsou nářky typu gabon mě zklamal.Máte podobné zkušenosti?

Bohužel sousední organizace má přez 50 % stanovišt na přeléčení.V minulosti měli velké úhyny letos dostanou gabon.Spoléhají na něj jako na všelék.Bohužel moje zkušenosti se včelaři při použití gabonu nic moc.Gabon za to ale nemůže.Včelaři ho věší na poslední rámek jako fumigační pásek,nebo ho hodí do česna,narámky.Poradit si nedají a pok jsou nářky typu gabon mě zklamal.Máte podobné zkušenosti?
......
Pokud to mají na přeléčení tak to musí být něco. Protože na podložkách včely nechaly u klasických jednoprostorových úlů asi minimum měli a i roztočů.
Takže asi nastane přirozená selekce již během roku u těch co pořádně nepřeléčí. Takže možná ani na Gabon nedojde a včely jim odejdou dřív.
Je otázka, jak by takovým včelařům dlouho vydržely včely, pokud by se tam "tak trochu jako" pod nátlakem neléčilo.
Jestli by nebylo řešením respektovat zákonný stav - včelař je povinen léčit(sám) a pokud neléčí, jeho problém.
A do vyhlášky dávat pouze komisionélní odběr měli ze zapečetěných úlů. A v případě nálezu nad limit placený zásah, zároveň posouzení stavu včelstva a případná nařízená likvidace včelstva i s úlem (a včelařem :-) ).
A myslím, že by to byl i impuls pro aktivní sdružování- pak by lidi měli sami zájem se sdružit a společně léčit. A ne dnešní stav, kdy mají pocit, že se jim tam někdo s léčením má za povinnost vnucovat a oni mají jenom nadávat.


Když jsem byl na chvilku ve funkcích, tak jsem vytahal z jednotlivých let data o VD do tabulky. Podle mě se nemá cenu rozčilovat jen kvůli jednomu roku, ale posuzovat vývoj.
A hledat příčiny problému. Někdy je problém u včelaře, častěji (domnívám se), že spíše v okolí. Co se odevzdává za měl, nikdo nekontroluje, takže ta čísla jsou sama o sobě málo vypovídající.
Ale za celou ZO už asi ano.
U nás byla debata, zda tu tabulku zveřejnit.

Já si myslím, že v rámci ZO by měla být veřejná, a stejně tak přehled za jednotlivé ZO. Ono by to asi lecos signalizovalo. Jestliže jedna organizace má na svém území dobré výsledky a vedle ne, tak tam asi budou jiná "špecifiká" než přírodní podmínky.
A je to jeden z mála ukazatelů, podle kterého by se dala hodnotit funkčnost organizací.
A i když jsem liberál, tak, nebo právě proto, si myslím, že informace kdo má v jakém stavu včely v mém okolí je věc, kterou by jsme měli právo vědět. Minimálně kvůli včasné prevenci.
Karel

Jsi jak umíněný starý kozel který když si vezme něco do hlavy tak ho nic nepřesvědčí ale budiž jen mi vysvětli proč je formidol k ničemu a tvá kyselina mravenčí je vynikající To si odporuje když ve formidolu je to samé Nejspíš však to bude tím , že to pochází z DOLU. Nemám pravdu?
Používám ho již nejméně 5 let a jsem spokojen Ale ono to možná bude tím , že během rohu dodržuji přísně léčbu podle návodu a nevymýšlím blbiny Na objevování a zkoumání máme Dol V jednom mají tady diskutující pravdu Ti co vymýšlejí jak to udělat lépe a jednodušeji jsou natom obvykle nejhůř: Vidím to ve svém obvodě kdo musí přeléčovat a kdo přišel o včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 09.3.2007 20:29:59
> ----------------------------------------
> včely se nesmí dostat do přímého kontaktu s kyselinou,následuje panika a
> zánik, zpanikařené včely se vrhají proti kyselině jako proti oknu,pokud se
> nedostanou do kontaktu s kyselinou mravenčí tak se nemůže nic stát...pokud
> ta dáma nepoužila kyselinu(technickou) s nějakou příměsí což je
> časté........,
>
> naštěstí mám dost rozumu zkoušet na jednom včelstvu,a ne na celém
> stanovišti,ale řekl bych ,že s kyselinou už není co zkoušet,je to
> odzkoušené....
>
> formidol jako aplikace je k ničemu......!
>
>
>

Karle souhlasím se vším co jsi napsal.Přecházím na metodu každý se musí starat sám je to jeho povinnost léčit.Již léta se snažím dostat k informacím ze sousedních ZO,ale moc se mě to nedaří.
Protože mám chov matek tak mě to zajímá,když se doslechnu ,že 3km od mého stanoviště padlo 80 včelstev jsem "z toho vykulenej" a hledám informace.Musím říct,že velmi těžko a dokonce i na OVS.Chláchlivé utěšování se mě dostalo až když jsem zuřil a poukazoval na můj chov matek.Bylo mě řečeno klid to je zanedbaná varoaza,mor to není.Tak jsem si oddechl.Vysvětlit to včelařů se mě nedaří,musím přiznat ani ve vlastní organizaci a dostat někoho na kurz ošetřování nebo podobné tak to se mě také ještě nepovedlo.Odpovědí jsou, to už znám vždyt včelařím 18 let,no a já jen od roku 1965 a stále všechno nevím.Moc rád bych pomohl,ale opravdu nevím jak a tak se asi budu starat o sebe a modlit se aby nepřišel mor také k nám.

Moc rád bych pomohl,ale opravdu nevím jak a tak se asi budu starat o sebe a modlit se aby nepřišel mor také k nám.
......
Narozdíl ode mě jsi členem ČSV, tak se sejdi se svým zástupcem UV, napiš dopisy o problému a co s ním dělat.
Já si myslím že zvěřejňování informací o výsledcích léčení a spadu VD v ZO by nejvíc pomohlo. Spousta lidí by se chytla za nos. A buď by to začala dělat pořádně, nebo vůbec. Oboje je lepší než JEN JAKO.
Takže tady máš podle mě adresáty:
OV, okresní nákazový ref, UV (slezina UV je na konci března), PUV, redakce včelařství, pokud jsou v Křemencové komise nákazové, chovatelské, pro stanovy,...
Zkus to a uvidíš.
Přinejhorším tě vyloučí, nebo vystoupíš sám zbaven iluzí jak já.

Podle mě je určitá korelace(ne absolutní, vždy jsou vyjímky) mezi stářím a přístupností k argumentům (i o správnosti léčebných postupů, atd.

Zkus to, minimálně to uděláš z důvodu sebeúcty sám před sebou.

Ať se daří. Jde (jen) o včely.
Karel

PS
UV by se mělo teď v březnu určitě zabývat vyhodnocením výsledků rozborů. Pokud se tím chtějí zabývat, je nejvyšší čas aby stačili něco připravit. Alepsoň doufám.

Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má objem přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je asi 2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10 000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D       esinfekce horkým
> parafínem
> Datum: 09.3.2007 21:09:24
> ----------------------------------------
> Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho
> jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte
> mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř
> opalujete.
> S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než
> plamen při kterém se nic neprohřeje.
> A o časové náročnosti ani nemluvě.........
>
> daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat nový
> nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za
> barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani nenamáčel,sám
> musíš vědět co stojí úl a co parafín.....
>
> Podniková prodejna Parama v Kolíně.
> Ovčárecká ulice 314/V
> Kolín 5
> 321750217, 606614838
>
> Před měsícem stál 1 kg 32 Kč
>
> Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.
>
>
>

Něco podobného vyvedl múj otec s Befem také rád vymýšlel, ale nikdy to nedopadlo dobře
Ukaždého léku je návod a když vám lékař předepíše čípky tak je nepolykáte nebo si aspirin necpete do prdele tak proč to u včel děláte nechápu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 09.3.2007 21:13:24
> ----------------------------------------
> JAsný paní byla inženýrka...... :-)))))
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 09, 2007 4:17 PM
> Subject: Re: (no subject)
>
>
> > Přátelé opravdu tady vymýšlíte vymyšlené,formidol je jasná volba a s
> > dotací
> > i dobrá cena.Dám vám příklad z doby asi před 8 lety.Při výkupu medu jsme
> > také prodávali formidol,tehdy dvě desky stály 21 Kč.Jedna včelařka
> > přivezla
> > med do výkupu a dostala okolo 20 tis.kč.Ptala se na formidol,dlouhosáhle
> > jsem jí to ukazoval a vysvětloval jak to funguje.Nekoupila si nic,je to
> > moc
> > drahé!Po půl roce jsem se dověděl,že paní je chemik a destičky si udělá
> > sama.Za dva roky jsem paní potkal a tak jsem byl zvědav co
> > vyvinula.Okamžitě začala nadávat co jsem jí to nabulíkoval,že si
> > zdecimovala včelín.Z 19 včelstev jí zbyly 3 včelstvíčka a 16 jich
> > kompletně
> > otrávila. Tak,že ušetřila cca 400Kč a dva roky neměla téměř žádný
> > med.Jindy
> > měla medu ve výkupních cenách za 25 tis.Kč Co říkáte to stojí za výzkum
> > né.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má objem přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je asi 2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10 000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru
Pepan
.........
Já mám zatím spočteny fixní náklady:
Zakázková výroba nerez vany - 4000
Vaříč Zeus komplet 1300
Startovací náplň 120kg *33 4000
Suma do 10 000,-
-----------------
Provozní budou asi jen ten parafin 3kč na nástavek, Proban butan a čas.

Nedovedu si představit, že bych si za ty prachy a čas vyrobil nástavek.
A u rozpadu fixníh nákladů nevidím problém. Zařízení je v podtstatě nezničitelné (skrytě), takže kdo bud mít zájem, tak si ho ode¨mě za nějaký fixní polatek řádu stokorun může půjčit. Propan i parafin se dá zvážit (rozdíl) a je to.

Vanu použiji ještě na vyvařování voští.
Investiční náklady jsou srovnatelné s medometem, kompresorem, atd.
Pokud mi prodlouží životnost každého nástavku jen o dva roky, má to na sebe vyděláno.
Karel

A ješte jsem zapoměl dodat, že pokud je to jen na prafín, tak není ni jednodušího, než rozříznout sud (25Kč za kus se dají použité sehnat).
A pokud je někdo dobrodruh, může ze zbytku udělat topeniště na dřevo pod tu půlku s voskem.
Ala Přesličkova fotka z Afriky v MV.
Karel

> A ješte jsem zapoměl dodat, že pokud je to jen na prafín, tak není ni
> jednodušího, než rozříznout sud (25Kč za kus se dají použité sehnat).
> A pokud je někdo dobrodruh, může ze zbytku udělat topeniště na dřevo
> pod tu půlku s voskem. Ala Přesličkova fotka z Afriky v MV. Karel

Vono to nejni tak jednoduchy

1. vono by se spotrebovalo spousta parafinu. lepsi je si nechar
svarit nadobu z Al plechu "na miru".'

2. je na to potreba viko.
a. tepelny ztraty
b. na viku musi bejt neco co tlaci nastavek pod hladinu parafinu
c. bezpecnost

\vov

Zdravím přátele včel,
Varroa je nepříjemnost, se kterou se naše včelařství stále potácí. Naštěstí se dá úspěšně léčit ( narozdíl do moru ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
p.k. (195.39.10.34) --- 9. 3. 2007
Re: (no subject) (21435) (21460)
včely se nesmí dostat do přímého kontaktu s kyselinou,následuje panika a zánik, zpanikařené včely se vrhají proti kyselině jako proti oknu,pokud se nedostanou do kontaktu s kyselinou mravenčí tak se nemůže nic stát...pokud ta dáma nepoužila kyselinu(technickou) s nějakou příměsí což je časté........,

naštěstí mám dost rozumu zkoušet na jednom včelstvu,a ne na celém stanovišti,ale řekl bych ,že s kyselinou už není co zkoušet,je to odzkoušené....

formidol jako aplikace je k ničemu......!
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Proč si to myslíte? Uveďte argumenty!!!
Není ta Vaše metoda léčení varroázy jistá obdoba aplikace HCOOH dlouhodobými odpařovači???
( tyto metody jsou uvedeny např. v brožuře ,,Včelaříme jednoduše,, od Dr. Leibiga na str. 59 - 61 nebo na www.n-vcelari.cz ...články...,,Čemu včelaři věří a co včely dělají,, asi dvacátý článek od shora ).
Mohl byste konečně zveřejnit Vaši metodiku ošetřování kyselinou mravenčí na konferenci v plném rozsahu nebo se snad bojíte o autorství či máte jiné důvody ji všem nezveřejnit?
Nějaké řeči o něčem, když druzí nevědí co to vlastně přesně je, jsou zbytečné.
Zveřejněte metodiku všem účastníkům konference, at ji mohou zhodnotit!
Děkuji za pochopení.

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Přesnější by bylo, že mor včelího plodu je sice banální, také snadno
léčitelné onemocnění, že se ale léčit nesmí kvůli reziduím antibiotik v
medu - tedy potravině.
S pozdravem a přáním zdravých včeliček
Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 10, 2007 11:33 AM
Subject: Aplikace HCOOH dlouhodobými odpaoovaei


Zdravím přátele včel,
Varroa je nepříjemnost, se kterou se naše včelařství stále potácí. Naštěstí
se dá úspěšně léčit ( narozdíl do moru ).