Archiv Včelařské konference

jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky)
prokevuje??? zapach či jak jinak????
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 02, 2007 6:06 PM
Subject: Re: Veelí mor


> Já jsem jedno oznámení ,o otevřených úlech s vč. dílem udělal.Bylo to v
> obci Nižbor,tehdy ohnisku moru.Nejdříve panu Lněničkovi na ÚVČSV.Když jsem
> viděl jeho laxnost,vypravil jsem se na min.zemědělství.Myslím,že to byl
> Ing. Pondělíček,možná se ve jménu pletu.Do 3 dnů byly opuštěné úly hasiči
> zlikvidovány. Bylo to rovněž na soukromém pozemku.Je zde povinost každého
> včelaře"jít za věcí",a hlavně se nebát...Z D
>
>
>
>

kde najdu mapku nebo seznam s ohnisky a ochr.pasmem moru VP?

Je otázka, co je levnější. Jestli najít v JAR nebo kdosi psal tuším, že se
to dělá pár desítek let na Novém Zélandu člověka, který bude ochoten tu
metodu ukázat tam u nich a uvést úskalí nebo jen o tom přečíst a doma to
potom zkoušet a na vlastní triko vyzkoušet, co za problémy při tom mohou
nastat. Jinak ale u většiny "nových" metod bývá pravidlem, že už to kdysi
někdo vymyslel a zkoušel, jen to potom nějak zapadlo.

R. Polášek

kamarádka na Zélandu včelaří, tak se ji na podrobnosti zeptám....

Prečo predpokladáte, že na NZ nemajú mor vo včelstvách len preto, že svoje úle namáčajú do horúceho parafínu? Viackrát som stretol v odborných článkoch s vysvetlením, že to robia skôr proti nasiakavosti vody do úľových stien, aby nehnili. 9O rokov včelári bojovali spolu s pomocou vlády s MVP a tento boj nevyhrali, vláda to vzdala a každý včelár je teraz zodpovedný za zdravotný stav svojich včiel.
A ak je pravda, že spóry MVP sa môžu vyskytnúť vo vosku, tak to môže byť aj parafínom.
Ja som sa pred 6-8 rokmi zaoberal prípadmi výskytu moru v
ohraničených enklávach (samozrejme amatérsky), v ktorých sa
mor vyskytol ako vis major, jedna včelnica a dosť. To ma viedlo k tomu, či práve medzisteny by nemohli byť prenášačmi spór MVP ale i iných chorôb. V auguste r.2006 som uverejnil svoje predpoklady na

Http//www.vcely.sk/index.php?name=News§tik=article§sid=141

Netvrdím,že je to tak, len som snažil nejak vysvetliť stav, ktorý nevieme vysvetliť inak. Anton

Moje skúsenosti: MVP som objavil u otca (mal 80 r.), klinický prejav bol potvrdený u 7-mich včelstiev. Veterinárne rozhodnutie bolo :likvidácia ohňom! Likvidáciu robil súdny znalec, ktorý dozeral na spálenie všetkého inventáru (celkom 35 ťažkých úľov). Hovorí sa , že oheň je milosrdný a všetko zahladí, bol to môj najväčší oheň v živote.

Ako som ja vnímal MVP v postihnutých včelstvách? Otec tušil. že je zle a preto ma privolal na kontrolu, (bolo to začiatkom júla). Všetky včelstvá boli zoslabnuté, v medníkoch bez včiel, v plodiskách matka kládla sporadicky vajíčka, plod medzerovitý, sem tam zaviečkovaný, viečka s menším otvorom, niekde celé, larvy rozložené do hustej hnedej masy uloženej v dolnej časti bunky. Rozložená larva sa odstrániť jedine plochým predmetom, ale len so samotnou bunkou, košieľka ju spevňuje. Navyše sa vo včelstvách vyskytovalo vápno Ascoaspheris apis.

Zisťoval som aj aj zápach, ten tam nebol, skôr sa vyskytuje u hniloby plodu.

Ešte jednu zaujímavosť som pozoroval, všetky včelstvá sa značili o tichú výmenu alebo o výmenu matky na záchranu včelstva. Anton

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
to se nikdy neví předem.
S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.

R. Polášek

Vážené dámy a pánové,diskuse o moru je chvályhodná,ale...Výsledky potlačování moru na NZ ,je zřejmě v něčem jiném.V systémovosti a preciznosti těchto opatření.Když čtu o nedostatcích v léčbě varoázy,je mi jasné, že mor nemůžeme snadno překonat.Máme ho totiž v sobě.Příkladem je údajné zcizení úlů pana Kolomého, i v naší ZO byly zcizeny kompletní úly.Zloději byli včelaři. Namáčení nástavků do horkého parafínu nemůže přeci trvale zaručit ochranu před morem! Je to jakési ukázání cesty, a nechci ho zlehčovat.Toto opatření by muselo seriozně učinit mnoho včelařů v co největším okrsku!Zničit všechny volně se pohybující roje atd.A především.Do parafínu namočit některé z nás...Z D disident

Milý příteli, nerad kritizuji, ale tohleto co jsi napsal zvedá ze židle.
Docela chápu, že se ti nelíbí kritika, ale jak to vypadá, je v tomto případě naprosto opodstatněná.
Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do parafinu.
Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené. Nevím jak se u vás dělají rešerše před řešením výzkumného úkolu. Jestli se nemýlím, než se začne, vždy by se mělo něco vědět o posledním stavu techniky.
Ten přítel, co psal, že v Austrálii se provádí máčení nástavků v parafinu už 30 let má naprostou pravdu a kdybys využil té internetové adresy, kterou tam připsal, najdeš několik let starý manuál "jak a proč máčet nástavky v parafinu". Také je tam to, co ty jsi pracně vyzkoumal, jako např. spotřeba 30g na nástavek, časy ohřívání atd., včetně bezpečnostních předpisů.
Mimochodem, také se tam můžeš dočíst, že nejkratší doba namočení je 10 minut při 150 až 160 st. C. Také se dočteš, že pak pronikne parafin do dřeva max. 5mm po letech a 2mm přes léta. Zajímalo by mě k čemu je pak namočení na 2minuty.
Pro lepší penetraci se také přidávají do parafinu další přísady, ale to vy ve vašem VÚ začnete teprve zkoumat.
Pokud zmiňuješ přítele Jindru, domnívám se, že to je přece jen něco úplně jiného a že by ses mu měl spíš omluvit.

Zdenek





Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228)
Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

Na všechny léčebné postupy a to i ve veterině se vztahuje zákon který tyto klinické zkoušky vyžaduje pro naše území a bez nich se nesmí zavést jako oficiální metodika , ale v případě veteriny ti asi nikdo nezakáže ji sám zkusit jako prevenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 03.3.2007 09:04:51
> ----------------------------------------
> Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
> že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
> dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
> metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
> možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
> objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
> to se nikdy neví předem.
> S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
> na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
> s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
> organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
> jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
> použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
> Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
> Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
> proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
> kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
> přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
> ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
> chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Mor v.p. se projevuje v různých fázích různě. Zápach při tom nutně nemusí být, typické táhnutí vlákna z hmoty v buňce se taky nemusí projevit. Včely prý s morem dokáží bojovat až 3 roky, kdy potom v zimě odejdou. Je důležité každé mezerovitosti plodu věnovat pozornost, podívat se do buněk (příškvary). Rozhodující je ale stejně bakteriologický rozbor.

Kolik % včelařů pátrá důsledně po příčinách zimních úhynů? Kolik včelstev se vypořádalo s morem samo, aniž vzniklo ohnisko? Kdo v budečácích kontroluje všechny plásty? Plást u česna viděl naposledy pradědeček, když ho tam vkládal. Kdo pečlivě prohlíží všechny plodové plásty orlím zrakem? Já to nevím.

---------------------------------------------
Madra:
jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky) prokevuje??? zapach či jak jinak????

Četl jsem na beesource.com o vrchních česnech místo standartních na dně úlu. Prý mají jisté výhody právě v umístění - neměly být problémy s myšima, vysokou trávou, přes léto zase velmi dobrá ventilace a v zimě nízká kondenzace.
Co si o tom myslíte?

Byla by možná zajímavá statistika, u těch včelařů co se u nich objevil mor,
jak se chovají k slabým včelstvů a třeba ke včelstvům s mezerovitým plodem
teď na jaře, jak důkladně provádějí jarní prohlídky atd. Myslím si totiž, že
ti, co taková včelstva včetně plástů bez pardonu ruší, kolikrát takto
mimoděk zlikvidují i začínající ohnisko moru, které by se třeba během léta
nebo příštího roku rozvinulo.

R. Polášek

Kde to tam je, mě by to také zajímalo?

R. Polášek

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít.
-----------------------------------------------------------
Ale novozélandania ten mor majú stále, aj napriek tomu, že úle moria parafínom, tak prečo sa s tým dookola zaoberať. Ak vaše úle potrebujú impregáciu tak to robte, ale mor nepotlačíte. Ich najväčší argument na potieranie MVP, je okamžité spálenie celého včelstva )po jeho vysírení) a to bez akéhokoľvek nahlasovania úradom (Sami poznáte kým od nahlásenia úradom, cez odobratia vzorky, vyšetrenia v labáku, kým sa vydá uradné nariadenie a kým sa včelstvá zlikvidujú, prenesie sa choroba na ďalšie svoje alebo na ostatné v blízkosti), každý je tak dokonale oboznámený s prejavmi choroby, že to urobí sám. Potom sa ten kolotoč širenia MVP zastaví, alebo poriadne spomalí. Ja som na Slovensku pre niekoľkými 11 rokmi včelára, ktorý povedal, ak zbadám prejav začínajúceho MVP, tak ho okamžite likvidujem a mám pokoj. No my na to nemáme, hlavne preto, že pri malom počte včiel je ľúto za každým včelstvom, vo veľkom svete včlári chovajú tisíce včelstiev a nemajú z toho mindráky, keď spália aj desať včelstiev naraz. Anton

Pred asi 50 rokmi otec chcel včeláriť tak som sním navštevoval včelára, ktorý v tom čase choval cca 100 včelstiev. Bol bývalý mlynár. Okrem voľne postavených včelstiev na včelnici, ma pri mlyne postavený včelín dva rady nad sebou po 15 úľov, prístupných zozadu, mieru si nepamätám, ale bola to dosť veľká miera, prinesená z Dolnej zemi vo Vojdine. Všetkých 30 úľov malo letáče v hornej časti úľa, pomerne veľké možno 20x150mm. Vtedy som to neskúmal, prečo. Videl som (včelár nám mohol ukázať vnútro úľa od zadu, lebo okrem dvierok mal i sklené okienka, čo sa vtedy staršne páčilo, videl život včiel v úli, bez toho aby ma vystrašili žihadlom.
Od vtedy som si veľa ráz uvedomil, prečo letáč hore. Istotne škodcovia dali včelám pokoj, vzduch cez vysoký letáč vstupoval a vlhký ľahko unikal. Ak zimovali, aké mal výsledky, ako bol s vlhkosťou, to neviem, ale včely mal v nich až do smrti. ˇškoda, že som v dobe, keď som za sebou včelársku prax, nešiel, neofotografoval a spýtal sa na detaily. Niekoľkokrát som napodobnil tento systém umiestnenia letáčov (náhodne), čo som zistil, že včely v dosahu niekoľkých cm od letáča neumiestňovali zásoby a skôr prázdne bunky nahrubo tmelili propolisom.
Moderný včelár oproti prírode umiestňoval radšej letáč do dolnej časti, aby nebolo včelstvu zima, ale hlavne preto, aby včely ľahšie čistili úľ (je to výhodnejšie aj pre včelára). To čo včelár nedocenil bolo ohrozovanie včelstiev škodcami, hlavne myšami a piskormi. Rýchlo na to prišiel tak začal vysoké letáče zakladať drôtené prekážky, ale pozdejšie ako sa kultúra včelárov zvyšovala, tak doporučovali a doporučujú letáče znižovať na max. 7mm. Tým sme včelstvám zabili klinec do rakvy, lebo pri aj keď širokom letáči, jeho malá výška nedovoľuje aplikovať dobre známy fyzikálny zákon a ton hovorí, studený vzduch vstupuje do uzatvoreného priestoru nízko otvorom na dne úľa (npr. dvere) a v najvyššom mieste odchádza z npr. dverami von do priestoru. A práve tak nízky otvor do úľa tento princíp značne potláča a pri čo aj malom teplotnom rozhraní dochádza k zrážanie vodných pár na stenách úľa, uteplivkách a na krajných plástov. Tento systém, letáč v hornej časti zimujúceho včelstva urobiť primeraný letáč, spodný uzatvoriť a včelstvo viac sezón pozorovať, ako letáč 20mm vysokým, včely znášajú v zime a hlavne zaznamenať znášky a porovnávať ich s tradičnými našimi úľmi. Anton

Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý" roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie. pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované, využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP, lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli". Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku

Milý příteli Zdeňku docela by mě zajímalo, jestli jsi taky už zkoušel využívat ohřátý parafin nebo ne.
Kdo tvrdí, že VÚVč „zkoumá máčení v parafínu“? Já jen napsal, že jsme si provedli zkoušku jak rychle hynou spory moru při vyšších teplotách.

Pokud vím tak toto je konference kde se diskutuje k daným tématům. A snad i já si zde můžu napsat své názory, které rozhodně nejsou oficielní prohlášení VÚVč.

A pokud jde o mě, tak zde se na téma parafín ode mně už nic nedovíte.

A co se týká pana Jindry, tak netuším za co bych se mu podle tebe měl omlouvat.

Tomáš Jaša

1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti nie sú choroba.
2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".
3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Ospravedlňujem sa za hrubku ...nemohli...

...včely nemohly...ale to je jedno

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
3. Dezinfekce je nařízena v opatřeních VS (zrytí a posyp neh. vápnem, louhem?), ale přesto se silně doporučuje další včely začít chovat někde jinde. Čím to chcete dokonale dezinfikovat? Vybagrovat a spálit?
4. Vůbec nevím.
Jsou to všechno moje dohady podle toho, co o tom vím.
__________________________________________________
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
Eman
.....
Ad 1. Nebezpečí divokých včel není ani tak v tom, že NENÍ VYLOUČENO, že si přenesly spory z původního včelstva a mor se v nïch rozvíjí, ale že jsou MIMO KONTROLU a MVP v nich může zůstat, i když je to jinde vypálené. MVP se do nich dostane stejně jako do jiných- třeba vyloupí nějaký zamořený včelín (třeba i před spálením).
A nákaza se objeví až po té, co je ohnisko prohlášeno za zdolané. Takže to situaci hodí o pár let zpět.
Ad 2. Nepálí se proto, aby jsme vyhubili všechny spory a bacily MVP, ale proto, aby se zamezilo jejich dalšímu šíření ve včelstvech. Stejně jako se nesterilizuje celá nemocnice i s vrátnicí.
.....
To je právě opomíjené na metodě tlumení MVP na NZ.
Každé jaro se musí kvalifikovaně(!) prohlédnout všechna chovaná včelstva - tedy je omezen počet míst, ze kterých se šíří MVP. A to jsou většinou včelíny a včelnice. Divoká včelstva tvoří pouze rezervoár, ale "epidemie" propuká v chovech teprve když se k tomu vytvoří podmínky. V chovech jsou omezeny přirozené tlumící mechanismy. A musí nastoupit prevence atd. Stejně jako ve velkochovech ostatních domácích zvířat. A i pět včelstev na jednom místě je už tak trochu proti přírodě.

Nic nebrání, aby si včelaři místně nedohodli, že to budou dělat také (jak na NZ - tedy jarní prohlídky všech včelstev někým mírně kvalifikovaným). Plus sledování úhynů a přesunů.
Karel

Souhlasím s Karlem. Podívejte se na malý "komiks" vývoje MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Já mám podobný názor a také jsem tady o něm psal. Účastníci této sešlosti mě to tady vyvraceli sice nesprávnými argumenty , ale neboť neznáme přesně mecanismuš šíření, jen si to ve své pýše namlouváme, musíme brát v úvahu i tyto nepravděpodobné způsoby.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: MPV a "divé" roje
> Datum: 03.3.2007 14:38:38
> ----------------------------------------
> Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
> rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
> roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
> moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
> pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
> vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
> úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
> rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
> využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
> vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
> ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
> dutín.
> Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
> lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
> pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
> synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
> jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
> medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa       im
> nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
> týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
> Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
> V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
> chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
> navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
> postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
> donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
> nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
> plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
> plodom.
> Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
> ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
> zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
> zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
> obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
> kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
> smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton
>
> Ešte jednu poznámku
>
>
>

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milos <Milos.Vcelarik/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor VP
> Datum: 03.3.2007 20:48:52
> ----------------------------------------
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?
>
>
>

ZABRÁNÍŠ TOMU napnutím drátku až do mirnáho prohnutí spodní loučky ta se při zatavování narovná a drátky znovu vypne
Nebo výšením odporu nebo slabším trafem Také lze použít kolečko kdy drátek vtláčíš za studena do mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ko?ensk? <novato/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátky
> Datum: 04.3.2007 09:31:05
> ----------------------------------------
> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém
> zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.
>
>
>

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu
Pepan
.......
Možné je všechno, i chytit pohlavní chorobu od záchodového prkénka.
Ale pro propuknutí MVP se udává množství spor v milionech (i desítkách mil.). Pro zdravé včelstvo. Odpovídá to množství medu z nakaženého včelstva v jednotkách gramů.
Musí se probořit přirozené chování včel - tedy přes hráz krmiček se to musí dostat k larvičkám, ty musí uhynout a včely je nesmí zavčasu odnést z buněk.
Mor není Ebola, nestačí jen kýchnout a je to.
MYslím, že kdyby se při každé nové nákaze udělalo pořádné šetření, tak by se dohledalo, že ....... A tady jsou většinou velmi prozaické důvody - staré úly, převozy, vystavování rámků s melicitozním medem před včelínem, staré ohnisko,které se udržovalo někde trochu skryto bdělým očím včelaře, protože poznat mor zavčasu asi není sranda. Většinu nakažených včelstev našli až na čestně vyjímky prohlížitelé - alespoň podle toho, co jsem slyšel. Takže spoléhat na to, že mám okolí čisté, protože si nikdo ničeho ještě nevšiml (jen mu hyne každoročně 30% včel:-) )je pofidérní. Pokud se mýlím, tak mě opravte.
Karel

Všechny, i ty naše, včely jsou "divé". Ještě nikomu se nepodařilo si včelu ochočit.
----- Original Message -----
From: A.Turcani
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, March 03, 2007 2:38 PM
Subject: MPV a "divé" roje


Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im
nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.394 / Virová báze: 268.18.5/706 - datum vydání: 28.2.2007

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky, které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?>

otrava

otrava

otrava

Zaujíma ma,ako je možné, že po ošetrení stanovišťa s MVP ohňom, keď sa všetko spáli (aj nekazený med) sa tam opätovne po rokoch objaví MVP? Na základe "komiksu" od priateľa Emana, med, ktorý prejde cez medný váčok včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Dobrý den, chci se zeptat jaká lípa je pro včely lepší, jestli malolistá nebo velkolistá, stříbrná asi moc vhodná není. Díky za odpovědi.

Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje mohl nalézt? Díky Aleš

Eman: Nechci tu dlouho prudit a napíšu ti snad na mail moje hypotézy, jak jsi k tomu moru mohl přijít, jen jako detektivní etudu bez důkazů.

Emane, budu rád za tvůj názor, i když nebude podložen důkazy.

Petr

Zdravím přátele včel,
dovolil bych si klást odpor bludům ohledně šíření moru včelího plodu.
3. března a 4. března 2007 se v Nasavrkách konal kurz prohlížitelů včelstev ČSV, kterého jsem se zúčastnil.
Poslechli jsme si zde přednášky odborníků na téma nemoci včel a práva a povinnosti včelaře ohledně zachování zdraví včelstev.
Přednášející...MvDr. Dvořák, Ing. Veselý, Ing. Titěra, a další
V září budeme dělat zkoušky. Po úspěšném zdolání zkoušek dostaneme certifikát na prohlížitele včelstev ČSV.
Troufám si tvrdit, že o problematice šíření nákaz včel vím více než-li průměrný včelař.
Názor, že se mor nemůže šířit přes roje je naprostý nepodložený a nebezpečný blud!!!! Kdybych toto tvrdil před MvDr. Dvořákem , ,, tak by mě poslal do prd...,,.
Včelstvo, které má již klinické příznaky moru ve větší míře, obsahuje biliony spor a v každé včele se mohou vyskytovat miliony spor. Takové včelstvo, dříve než podlehne moru a zemře ( může to trvat různou( rok či mnoho let ) dobu v závislosti na obranyschopnosti včelstva ) může vyprodukovat i více rojů.
Roje z takových včelstev jsou zamořeny a pravděpodobnost, že v nich mor nepropukne znovu je minimální!!!!!!!!!!
Zamořená včelstva se dokonce v posledním roku či dvou let života rojí naopak nadmíru. Plodová plocha je trvale omezena ( bunky zaplněné příškvary ) a včelstvo je trvale v létě v rojové náladě.
Nemocná včelstva někdy ve vrcholných stádií moru mohou dokonce i opustit jimi obývaný prostor. Zastavění prostoru a zaplnění všech buněk ( příškvary, zásoby ), donutí včelstvo odletět, nebot zde již nemůže matka klást.
Takovéto nouzové roje většinou nemají v přírodě šanci na přežití ( včely jsou zesláblé, krátkověké plné spor moru ), avšak pokud tento roj včelař usadí a posílí zdravými včelami, přežije, ale zůstává stále zdrojem moru.
Pozor na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Cizí nebrat, raději utratit!!!!!!!!!!!!
Mimo jiné, rozmnožování včelstev roji je nejnepraktičtější, nejzaostalejší a nejiracionálnější způsob množení včelstev.

Plásty po vyhynulých včelstev na mor obsahují med a stávají se lákadlem pro lupičky.
Pokud-li toto semeniště moru neleznou, přinesou si nákazu do své včelí rodiny.
Včelí loupež je jeden z nejefektivnější způsob, jak se mor šíří.
Přendávání zamořeného díla do zdravých včelstev je též velice účinné.
Dále mor rozšiřuje zamořené krmení včelstev, zamořené zásoby, zalétávání zamořených včel, včelaření v zamořeném úlu či se zamořenými včelařskými pomůckami.
Jakmile se spora dostane do plodu, začne se rozmnožovat.
Čistící pud je významným článkem obranyschopnosti včelstev.
Teoreticky by včelstva, která by byla schopna odstranit veškerý umírající včelí plod dříve než se začne rozkládat a tím se znemožní vyčistění bunky ( rozložená hmota plodu je pevně přilepena k bunce ), by se stala imunní vůči moru.
Silná včelstva s mladým často obměňovaným dílem a netrpící na nevhodné zásahy včelaře, jež podporují rozvoj choroboplodných patogenů, mají zajisté větší pravděpodobnost, že se moru ubrání!
Pokud mi nevěříte, zeptejte se někoho známého a zkušeného z VÚVČ nebo SVS. On vám to vyvrátí nebo ověří. Ptejte se jich. Nevěřte kdejakým vesnickým bludům. Mor není sranda!!!
Přeji všem, at se s touto zákeřnou nemocí nikdy v životě ve svých včelstev nesetkají.

zdravím.......M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Milos: Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".

Copak křídla, ale ty glycidové zásoby, které neshoří. O nich určitě nelze tvrdit, že jejich teplota při pálení převýší 100st.C, takže těch spor v nich zůstane většina. A tyto zamořené zásoby potom zůstanou na spáleništi...

Milos: Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Tak to by mě také zajímalo, zvlášť v souvislosti s tím, co jsem napsal výše.

Petr

V OVP (bohužel neznám číslo - mám jen kopii článku ) jsem našel údaje
polských autorů
Nektarodárnost:
malolistá: 28,2 g/m2
zelená: 26,5
stříbřitá 10,9 (asi toxická)
velkolistá: 10,7

Je to průměr z více stromů za tři roky. Gramy na m2 plochy koruny (což
nevím co je).
Největší nálet včel byl pozorován na lípu velkolistou a malolistou a
pak s odstupem na zelenou a stříbřitou. Význam má také doba kvetení!
Velký rozdíl je nejen mezi druhy ale i mezi sromy. V ústavu v
Skierniewicích vybrali deset nejlepších matečných stromů z asi 600
sledovaných.
--
Víťa
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz

On 3/4/07, Ale <e-mail/=/nezadan.seznam.cz> wrote:
> Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich
> nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje
> mohl nalézt? Díky Aleš
>

turkısh hacker by kımlıksız devlet turkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkı

Jednodenní larvička se nakazí teprve více jak 10 sporami (0.1 mikrometru). Larva starší 53 hodin se už nenakazí. Včely po čištění rozložených buněk roznáší spory na sosáku, na nožičkách, a pokud nestíhají vytahovat nakažené larvy, pak se mor rozjede do nezvládnutelné formy. Ve schopnosti čistit buňky jsou mezi včelami velké rozdíly.

----------------------
> včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP
> nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Eman: vývoj MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.
.....
Tak tohle jsem teda nevěděl -
1/ o té filtrační schopnosti - strávit spory a nepřidávat je do potravy dalším larvičkám.
2/ že nakažlivé jsou až spory. Neví někdo za jak dlouho po infekci sporují. A zda je to opravdu prověřené, že jen spory jsou nakažlivé?

Obojemu bych věřil. Když tady vidím u sebe tu mezerovistost, tak věřím že včely skutečně s něčím bojují. Už dva roky. Doufám, že jim to vydrží.

Jinak k Milošově dotazu. Já bych si tím hlavu lámal teprve tehdy, až bych měl 100% jistotu, že v okolí není žádný zdroj infekce. To je dost nemožné dokázat, a je to více méně vždy pravděpodobné, že okolo něco zbylo. A teprve pak bych zvažoval ty méně pravděpodobné cesty.
Karel

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Seryn Petr
Sent: Sunday, March 04, 2007 3:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Drátky

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám
zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky,
které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde
práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez
drátky,které
> jsou nyní k dostání?>

Velkolistá u nás kvete zhruba od 15 června asi týden, 14 dní. Je to výlučně
strom vysazovaný ve městě a okolo domů, v lese jsem ji ještě neviděl. Snad u
nás ani nemá klíčivá semena Malolistá kvete zhruba od začátku července,
některé stromy ale začínají kvést až o 3 týdny později a kvetou až do
prvního týdnu srpna. Je vysazovaná i ještě roste zřejmě víceméně samovolně v
lesích, hlavně v pobřežních porostech kolem potoků. Má dobře klíčivá semena
a v blízkosti lipových stromů i daleko od nich je obvykle dost malých
semenáčků. Někde ji lesníci považují za plevelný strom a z lesů schválně
vyřezávají. Co se týká výsadby pro včelí pastvu, není myslím třeba sadit
další cizí odrůdy, stačí tyto dvě. Co se týká přínosu pro včely, záleží jaká
plocha je k dispozici. Jeden, dva stromy není na nic jiného než podněcování
a hodí se tehdy, když v krajině v té době není žádná jiná snůška, včely se
nemusí tolik přikrmovat. Podle mého názoru na stanovišti v polích, kde je v
druhé polovině června slabá snůška z mezí a příkopů 1 - 2 kila denně, aspoň
10 - 20 stromů velkokvětých lip ji pomůže vylepšit. V krajině s jehličnany,
kde je nepravidelně v červenci medovicová snůška, pomůže aspoň 10 - 20
malokvětých lip. Půl hektaru lip znamená v době květu pravidelnou snůšku na
místě, kde předtím vůbec žádná snůška nebyla. Trvá ale tak 20 let, než tyto
stromy začnou kvést, je třeba s tím počítat.

R. Polášek

Nerez versus pocín? Já bych neviděl problém v zatavování mezistěn. Autobaterie si poradí s obojím. Co se týká různých traf, ať radí někdo jiný.
Já bych se na to podíval z jiného úhlu. Budete chtít vyřezávat souše nebo máte várnu, kde rozpustíte vosk bez porušení mezistěn? Pokud budete vyřezávat, tak je nerezu škoda a na víc se mnohem hůř přeřezává. Pokud budete vyvářet celé rámky, vyplatí se zainvestovat do nerezu, klidně i do 0,4. Pokud se drátek dostatečně napne, tak po prvním vyváření není potřeba na drátky ani šahat.

Tomáš Jaša

Pocínované drátky jsou z běžné černé oceli a jsou tenčí a proto trochu méně
pevné, nerezové jsou silnější. Cín z pocínovaných drátků rychle mizí, během
5 - 10 let drátky reznou a trhají se a prakticky nejdou podruhé použít.
Nerezové drátky zůstávají pořád a dají se použít mnohokrát. Při zatavování
vyžadují nerezové drátky poněkud vyšší napětí, nerezová ocel má několikrát
větší měrný elektrický odpor než běžná ocel, i když jsou ty nerezové drátky
většího průměru, mají ten elektrický odpor vyšší.

R. Polášek

Já jsem kolikrát pozoroval, že v době, kdy včely nemají nějakou bouřlivou
snůšku, třeba časně na jaře, ale třeba i v létě kolem poledne, kdy zřejmě
nektar ve květech zaschne, jsou létavky lákány předměty s vůní propolisu a
voští. Včela přistane, půlminutku, minutku tam nějaký centimetr nachodí a
potom když zjistí, že tam nejsou žádné zásoby na odnesení, zase odletí.
Nedivil bych se, kdyby občas nějaká létavka takhle přistala třeba i na
voskové smetí vynesené včelami před úly a rozpálené přímým sluncem v létě.
Podle staré literatury včely údajně dokonce umí nabalit do košíčků starý
rozehřátý propolis a odnést ho do úlu, to jsem ale nikdy neviděl. Může se to
dít i na díle zlikvidovaném zavíječi nebo díle zlikvidovaném hmyzožravými
ptáky a savci, protože pořád zůstavají propolisem potažené stěny a nějaké
zbytky vosku, které jsou cítit několik let. Myslím, že toto může být zdrojem
opakované nákazy MVP v dalších letech po likvidaci ohniska. Nemusí to být
ani nějaký starý úl někde v rohu zahrady nebo velká dutina někde v silném
stromě. Stačí dutina velikosti ptačí budky a masivně nakažený roj, který
postaví plást a za měsíc uhyne. Takovou dutinu jsem viděl kdysi v obyčejném
smrku v rozšířené patě kmene povaleného vichřicí, smrk neměl ani tak velký
průměr kmene, jaký obvykle mají kácené smrky a v dutině byl jeden panenský
plást o velikosti asi 5 dm2 a druhý o velikosti asi 1 dm2.

R. Polášek

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.
......
V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......
Karel

Zdravim, prosim o radu, chtela bych si poridit novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu. Vzhledem k tomu, ze mam 4-6 vcelstev, chtela bych nejakou levnejsi variantu, tedy to nakonec asi prece jenom bude jen ten pohon, poradite mi? Muj stavajici medomet je tangencialni 4ramkovy a ma dve zakladni vady, neni nerez a dost se u vytaceni nadrem, proto bych ho rada na tuhle sezonu vylepsila. Myslite, ze by sla jako pohon pouzit rucni vrtacka? Mate nekdo zkusenosti s pouzitim noveho, koupeneho pohonu ke staremu medometu? Diky
Vendula

Pán Václavek, slová, slová, veľa slov, ktoré nemusia byť pravdivé a sú o ničom.

-bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo skutočne napadnuté včelstvo MVP nedosiahne svoj biologický vrchol, t.j. stav keď po jeho dosiahnutí včelstvo začína s prípravou z prechodu utajenej RN, na RN floridnú t.j. viditeľnú. Včelstvo živorí i keď matka podáva vrcholný výkon v kladení vajíčok, pretože čas plodu napadnutých spórani MVP včely vynesú ešte pred rozpadnutím a väčšia časť sa rozloží na glejovitú hmotu po jej zaviečkovaní, včely bunku otvoria, ale nedokážu vyniesť, až kým obsah nevyschne a utvorí sa príškvar. Včelstvo viac menej živorí na zásobách, ktoré mali od zimy a z jarnej znášky, pretože nektár nemá kto donášať.

- k Vašej pripomienke o príprave včelstva na rojenie. Opak je prvdou (pozoroval som to pri prehliadkach včelstvách silno napadnutých MVP), Je pravda, že som na plástach nachádzal materské bunky, ale v žiadnom prípade nie rojové, ale MB na TICHÚ VÝMENU MATKA. V pude sebazáchovy, choré včelstvá, jún,júl, postavia materské kolísky -misky, matky postupne kladú vyjíčka (tap ako pri skutočnej TV), včely ich ošetrujú, ale niektoré ak sú napadnuté MVP uhynú, niektoré sa možno aj vyliahnu, ale sa stratia a tento kolotoč pokračuje. Pokračuje preto, že niekoľko stovák včiel sa vyliahne zdravé a tie včelstvo udržujú pri živote-živorení. V jednom prípade som našiel jedno včelstvo, kde sa matka z TV aj oplodnila a kládla vajíčka, bol zaviečkovaný plod obojstranne tak 1,5dm2. ďalej som ho nepozoroval, lebo podľahlo aj s ďalšími včelstvami ohňu.

Už som to písal aspoň dvakrát, v dedine kde bolo 150 včelstiev (MVP 3 roky), ale ani pred tým ani potom sa v dedine mor neobjavil (dedine bol pod kontrolou veterinárov).
Tak ako? Vie to niekto vysvetliť? Ako sa potom šíri MVP, ako Vis major? Môžeme vylúčiť potom vylúčiť ako vis major aj medzisteny od nezodpovedných výrobcov? Veď všetok vosk s postihnutých včelstiev skončí u výrobcov medzistien, a keďže prehrievanie vosku v autoklávoch pri vysokej teplote a tlaku je náročné, môžu ho vynechať. Dostávame atest od výrobcov zaručujúci Ms bez spór MVP? ASi to opatrenie spálenie pri potvrdení výskytu MVP na včelnici totálnym spálením je tým najistejším a najsprávnejším opatrením.

- V Nemecku je zavedená metóda očisty včelstva od MVP, bez utratenia včelstva! Pripravia si čistý úľ, osadia medzistenami, včely z postihnutého včelstva večerom zmetú cez smyk do rojnice a 24 hodín ich nechajú hladovať. Po ľč hodinách ich v novom úli im postupne podávajú primarané množstvá zásob a včelstvo ako také zachránia. Obsah úľ v ktorom bolo postihnuté včelstvo spália a možno aj úľ. Princíp očisty včiel v novom prostredí spočíva vtom, že včely za 24 hodín strávia zásoby v medovavom vačku a žalúdku a nové zásoby cukrový roztok sú bez spór!
To by znamenalo, že spóry sa nedržia na nohách, tele včely ani na krídlach ako tvrdí jeden autor komentáru.

- toto nech priama výzva takého včelára kde sa MVP objaví za spolupráci s veterinármi, aby sa potvrdilo alebo vyvrátilo toto tvrdenie. Ja viem, že ošetriť takto 20-50 včelstiev nie je maličkosť, ale skúška by stála za to. Anton

Pre Aleša
Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie. Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s kočovnými vozmi tak aj odišli.
Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď med z líp, tak je to med medovicový.
Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila na opustených lúkach a pastvinách. Anton

Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 22:29:19
> ----------------------------------------
> Pre Aleša
> Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> kočovnými vozmi tak aj odišli.
> Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> med z líp, tak je to med medovicový.
> Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> na opustených lúkach a pastvinách. Anton
>
>
>

> -bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo

Pane Turčani, myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že doktor Dvořák za svůj aktivní život zasvěcený zdraví včel viděl víc moru, než my všichni dohromady. Zajeďte se podívat na jeho přednášku do Nasavrk, uvidíte a můžete to s ním diskutovat dlouho do noci, jak tam bývá zvykem (a dejte mi předem prosím vědět, o to bych nechtěl přijít ;-)

Zdravim
Ivan Černý

Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
malolistá.

Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
hlavní červencovou snůškou.

Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
Subject: Re: Medovanie lip


Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

Někdo mně tady v konferenci poradil trafo na 24V. Dal jsem ho do krabičky a výborné.
Tonda

>V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......

Vendulce.
Ukázka nejlevnějšího medometu je na www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu.
.......
Vzhledem k nejisté situaci jsem neinvestoval do nového medometu. Ale koupil jsem ke starému pohon. Ten můj byl "nový" nepoužitý, ale ještě socialistický - vyráběl ho tehdy nějaký státní podnik Mikroelektronika, nebo tak nějak, ale viděl jsem ho ještě prodávat. Jedná se o plochý jackl profil, na něm jsou dva/tři? vypínače a potenciometr k regulaci otáček + svislý motor . V elektronice je několik 555. Jsme s ním velmi spokojen, a pokud nepostavím novou medárnu, zůstanu u něj. Abych nezapoměl, je na 12V, ale trafo dneska není problém. Nebo zaparkovat auto u včelína ( a bacha aby zbylo na nastartování:-)
Myslím, že stejně jak jsem jej sehnal já, by se dal z nějaké pozůstalosti. Stavy včelstev se utěšeně snižují, a ti co to myslí vážně zvyšují stavy a kupují novou techniku.
Karel

Já používám klasické drátky, u míry 39x24 drátkuji 4 svisle (směr drátků trochu připomíná písmeno W, aby mezistěny nesjížděly). Drátky napnu tak, až se spodní loučka o několik mm prohne. Při zatavování (požívám skoro 18V z trafa) se drátky rožhaví, prohnutá spodní loučka jako péro je drží napnuté, rámek s drátky okamžitě přitlačím na mezistěnu a během několika vteřin to je hotové. Neumím si představit něco rychlejšího. Voští vyřezávám i s drátky, drahých nerezových by mi asi bylo líto.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Kořenský
Sent: Sunday, March 04, 2007 9:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Drátky

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Važení přátelé.
Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
Organizační zabezpečení léčení včel
se zvláštním zaměřením na varroázu
a mor včelího plodu

Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
(Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
Všichni jste srdečně zváni.
František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové

Pokud jde jen o trafo na zatavování, vedle napětí musí mít i určitou
"výdrž". Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké. A zase z
nějakého šrotu těžko sehnatelné. Stačí trafo, které podle parametrů při těch
napětích může dávat trvale proud od cca 1 ampéru výš, takové trafo na těch
pár sekund ten proud do těch 6 ampérů dodá bez poškození, je třeba jen mezi
zatavováním rámků dělat přestávky, aby vinutí vychladlo. A lépe se v různém
šrotu - zesilovačích nebo některých starých televizích atd nebo bazarech
hledá. Důležité je při zabudování do nějaké krabice a používání kvalitně
propojit sekundární vinutí s nulákem proti probití síťového napětí přes
izolaci trafa. Totéž zvládne jednoduchá autonabíječka typu trafo- diody,
kromě nejlevnějších šuntů mají kvůli spolehlivosti ty diody předimenzované.

R. Polášek

omlouvám se
malolistá mělo být v závorce, je to synonymum pro srdčitou A NENAPSAL JSEM TAM Lípu stříbrnou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 23:17:38
> ----------------------------------------
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho
> jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá
> Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Medovanie lip
> > Datum: 04.3.2007 22:29:19
> > ----------------------------------------
> > Pre Aleša
> > Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> > dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> > ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> > Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> > kočovnými vozmi tak aj odišli.
> > Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> > schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> > medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> > 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> > med z líp, tak je to med medovicový.
> > Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> > prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> > na opustených lúkach a pastvinách. Anton
> >
> >
> >
>
>
>

LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 05.3.2007 00:26:55
> ----------------------------------------
> Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
> malolistá.
>
> Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
> hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
> byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
> kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
> hlavní červencovou snůškou.
>
> Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
> světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
> ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
> je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
> potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
> střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
> pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
> lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
> že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
> Subject: Re: Medovanie lip
>
>
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
> toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
> velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
>
>
>

Ještě poznámka. PRÁVĚ KŘÍŽENEC těchto lip, Lípa evropaká (Tilia evropae) je nejlepší pro sběr květu Lípa malolistá je (Tilia cordata)
ale v běžné praxi se všech padesát druhů dělí do tří skupin malolistých, velkolistých a stříbrných A jednotlivých skupinách se těžko od sebe rozlišují protože je zde velký počet kříženců

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 05.3.2007 10:48:55
> ----------------------------------------
> LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia ) se od Lípy širolisté, (Tilia platifilus)
> liší pilovitými zoubky na listu
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Medovanie lip
> > Datum: 05.3.2007 00:26:55
> > ----------------------------------------
> > Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
> > malolistá.
> >
> > Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
> > hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
> > byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
> > kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
> > hlavní červencovou snůškou.
> >
> > Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
> > světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
> > ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
> > je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
> > potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
> > střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
> > pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
> > lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
> > že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
> > Subject: Re: Medovanie lip
> >
> >
> > Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
> > toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
> > velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
> >
> > pepan
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Údajně existuje krém na boty s použitím včelího vosku.Jestli někdo má recept prosím o sdělení. Možno i na email 88buresova/=/razdva.cz.
Za odpovědi děkuji.

Zdravím
Bureš J.

S lípami máte ve všem pravdu.Já bych je opustil.Loni jsem vysel pod úly pohanku.Jeden mlynář z Kopřivnice píše"že se pohanka vlnila včelami"Moje pohanka se nevlnila,sem tam včela.O atraktivnosti jiných rostlin,které by v té době mohly kvést vím,ale té době květu P.byla snůžková pauza.Po vypadání semen vykvetla po druhé.Včely opět nic.Četl jsem o snůžce z pohanky,tedy pohankovém medu.Neměl jsem žádnou velkou plochu asi 2 ary,jen tak pro legraci.Protože na podstatně větší ploch u vysévám svazenku. Chtěl bych aby zplaněla.Kolem mne je na polích plevel.Mám skutečně "bodlákovou"snůžku,ale když začnou létat semena tak je to hrůza.Škoda,že se u nás svazenka víc nepěstuje. ZD

puvodni zpravy:

Radek:
...Trosku se musim smat, kdyz se v CR rozdavaji zlate medaile a jine oceneni
za neco, co ve svete funguje pres 5O let a staci to tedy okopirovat, neni
na tom nic moc k vymysleni...
Zdenek:
...Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do
parafinu. Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené...
_______________-


hmmm...

kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli fotky - rad se podivam.

vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat na tom u nas.
ale to asi neni tenhle pripad...
preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a za to je asi ten dik.
(bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).

pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo najdou a zavedou u nas?
budou to zverejnovat?
asi se na to ani nevy*erou!!!
(tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych duvodu si to nechali pro sebe).
a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet sami...

na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne, vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
pak kritizujte.
jestli ovsem nezmenite nazor...
nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas co to je.
(pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).

je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist. pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni odejdou...

mimochodem:
kolik je v tehle konferenci vcelaru?
posledne admin psal neco kolem stoosmdesati - rekneme dve ste?
to je 0,4 % z celkoveho poctu...
a kolik je aktivnich (vic nez 1 prispevek mesicne)?
dvacet?
to je 0,04 %.
to uz se zaokrouhluje na 0 % ...

:-)

to jen pro ukazku, jak moc je konference reprezentativni a proc na ni asi nikdo z vedeni csv ci vuvc nereaguje a neztraci s ni cas...

zdravas kralovna

jd

Pohankový med je na východ od nás považován za lék a je ve veliké
úctě. Jeho chuť je ovšem strašlivá.
Podle mých zkušeností se svazenka sama na stanovišti dlouho neudrží.

Víťa

V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl ve vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10 včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.

Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké.
Pokud takové trafo není někde po ruce (například 24V z průmyslových aplikací) a měly by se do toho dávat prachy, tak doporučuji zvážit nabíječku na autobaterie. Ta se taky hodí. Ale je třeba kouknout, aby nebyla moc "chytrá" - některé očekávají "proti"napětí z baterky, jinak nezapnou.
Já jsem koupil kdysi jednu - velkou plechovou bednu s jedním trafem, můstkem, pojistkama a hlavně tepelnou ochranou. Měla i dvě napětí 12/24V. K autům bych jí stejně potřeboval. Takže navíc je tam jen ten přepínač 24V, ale tím je to trafo bytelněji dimenzováno a ještě jsem ho nezlikvidoval. A dá se sním i vytáčet med.
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

mimochodem:
kolik je v tehle konferenci vcelaru?
posledne admin psal neco kolem stoosmdesati - rekneme dve ste?
to je 0,4 % z celkoveho poctu...
......
Dobrá otázka. Kolik je tady aktuálně registrovaných a kolik unikátních IP návštěv webu/ třeba měsíčně/?

Děkuji
Karel

Tady snad ani nejde o to, jaký kdo má názor jako o to, že nařízení jsou
závazná a přikazují léčit celé stanoviště.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 12:17 PM
Subject: Jarní poeléeení veelstev


>V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem
> plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme
> následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž
> při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní
> tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední
> fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl
> ve
> vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10
> včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v
> zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na
> vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla
> spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.
>
>

Je to možné, já se nějakým podrobným rozlišováním lip nezabývám. Pro mě je
podstatné, že kvetou právě ve dvou vlnách, v polovině června ty sázené a v
červenci ty divoké a že jsem schopen je od sebe rozeznat i mimo dobu květu
podle listu nebo mimo listy jsou trochu odlišné i tvarem větví. Asi i
odborníci v tom mají trochu zmatek, jestli je něco druh nebo nějaký
kříženec.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 10:48 AM
Subject: Re: Medovanie lip


LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia
platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

Možná jsem se trochu nepřesně vyjádřil,je samosebou,že nařízení se mají plnit a né o nich diskutovat.I tak díky za podporu.Víťa.

Pohanka zas není tak moc medonosná. Na pohankový med musí být oseta velká
plocha hned vedle včel.
Pohankový mlýn je ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Kopřivnici nic takového
není, pohanka je podhorská a horská plodina a kolem Kopřivnice je už příliš
rovina.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:29 AM
Subject: Pohanka


> S lípami máte ve všem pravdu.Já bych je opustil.Loni jsem vysel pod úly
> pohanku.Jeden mlynář z Kopřivnice píše"že se pohanka vlnila včelami"Moje
> pohanka se nevlnila,sem tam včela.O atraktivnosti jiných rostlin,které by
v
> té době mohly kvést vím,ale té době květu P.byla snůžková pauza.Po
vypadání
> semen vykvetla po druhé.Včely opět nic.Četl jsem o snůžce z pohanky,tedy
> pohankovém medu.Neměl jsem žádnou velkou plochu asi 2 ary,jen tak pro
> legraci.Protože na podstatně větší ploch u vysévám svazenku. Chtěl bych
> aby zplaněla.Kolem mne je na polích plevel.Mám skutečně
> "bodlákovou"snůžku,ale když začnou létat semena tak je to hrůza.Škoda,že
se
> u nás svazenka víc nepěstuje. ZD

Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
se kartáčem vyleští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:26 AM
Subject: Krém na boty.


> Údajně existuje krém na boty s použitím včelího vosku.Jestli někdo má
> recept prosím o sdělení. Možno i na email 88buresova/=/razdva.cz.
> Za odpovědi děkuji.
>
> Zdravím
> Bureš J.

Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú tento druh medu. Skôr by Ste našli pohánku smerom západným, lebo podľa ojedinelých článkov v OVP by to mala byť pravda. Má svoju typickú charakteristickú ostrú chuť a vôňu, ale obsahuje istú látku?, ktorá je vraj pre človeka prospešná
Poh. med je svetlohnedý až tmavohnedý, kryštalizuje na veľké kryštalky a poskytuje včelám aj peľ. V teplejších krajoch a po včas zobraných poľno. kultúrach npr. zimný jačmeň, repka olejka, cibuľa a pod. (dôležitá je zemná vlhkodsť) sa môže vysiať a priniesť pre včely aj úžitok, nejak tak ako "svazenka".
Náš agilný predseda ZO pred 5-timi rokmi vysial na svojom poli O,5 ha a roľnícke družstvo ako prejav dobrej vôle ďalší 1 ha. Obe plochy boli v dosahu jeho a iných včelníc (od 100m a 1000m). Plochy sme pravidelne kontrolovali, návštevnosť včiel vysoká, no z včely prinášali len typický peľ a nektár sme na váhe nezaznamenali, ale ani v plástoch iných včiel. Bolo to tak na vyrovnanie dennej spotreby zásob jedného včelstva (váha bola stále vyrovnaná), ale to poskytovali iné voľne rastúce plevelné buriny, npr. bodliak, chrpa luční a iné.
Anton

> Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače.
> Jestli utáhnou i nerez nevím.

Záleží na délce drátu, to znamená na velikosti rámku. Já v 39x24 mám asi 1,6
metru drátu, na pocínovaný stačí v pohodě, na nerez tak s přihmouřením obou
očí, ale jde to.
U počítačového zdroje je třeba dávat pozor na zatížení + 5 voltové větve.
Starší zdroje mají regulaci napětí vztaženou jen k té pětivoltové větvi,
pokud se ta nezatíží aspoň 5 ampéry, třeba jedním vláknem reflektorové
automobilové žárovky, na 12 voltech není 12, ale klidně 6 - 8 voltů.

R. Polášek

Ty pláče ,to je směs myšlenek.Samozřejmě účastníků konference je málo.Autoři 9 není jich víc.Pan Přeslička dal k disposici parafinovou technologii.Viz Moderní včelař.Nemůžeme od Národního včelařského výzkumného podniku čekat něco nového?Začátek modernizace je použití moderních technologií při ošetřování včelstev proti varoáze. disident

Menšie kúsky vosku vložte do vhodnej nádoby, prilejte jedlý olej (ten najlacnejší) a dajte rozpúšťať na mierny oheň). Po rozpustení masu odložte nechajte vychladnúť a môžete mazať topánky- boty do lesa. Ak chcete mazadlo zlepšiť pridajte v čase spúšťania aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej. Je to dobrá vytrvalá ochrana pracovnej obuvy a dá sa leštit. (Naši osobní vodiči čistili Indulonou vnútro osobných áut tzv. tapacírung z umelých hmôt.) Anton

Tak to je slovo do pranice teď jsem zvědav kolik z těch " včelařů" , co tady tak vehementně ventilují zaručené způsoby léčení ať už varoázy, nebo MVP včel se ukáže na tomto semináři.
Snad jen ještě poznámka pro organizátory možná by bylo dobré, kdyby se každý účastník (nejen přednášející ale i posluchači ) při zahájení představil . Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: pozvanka na seminar o moru
> Datum: 05.3.2007 09:09:56
> ----------------------------------------
>
>
> Važení přátelé.
> Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
> seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
> Organizační zabezpečení léčení včel
> se zvláštním zaměřením na varroázu
> a mor včelího plodu
>
> Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
> na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
> (Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
> Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
> Všichni jste srdečně zváni.
> František Rousek
> místopředseda OV ČSV Hradec Králové
>
>
>
>
>

S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.
........
Hlavně záleží na vyhlášce - co ukládá důvěrníkovi :-) a co včelařovi.
Vyhláška mluví jasně. Celé stanoviště. A jestli byl včelař takový pečlivka, že si sledoval spad, tak si měl přeléčit některá včelstva i po čtvrtý, když mu padali roztoči i po třetím léčení. Spíš je otázka, kdy léčil po třetí?

-----------------------
Jinak ti co někde natírají by mohli ty, co můžou dopřát včelám klidu, informovat o tom kolik plodu viděli?
A jestli je možné pozorovat nějaké rozdíly - uteplené, neuteplené atd.
Děkuji předem za informace
Karel

Antone i nemocné včely dosáhnou svého "biologického vrcholu" a možná ještě dříve.Když jsem začínal, dostal jsem dvoje včely.Jedny byly docela "dobré", druhé ač pěkně plodovaly byly stále slabé.Příčinou bylo zvápenatění.Tyhle včelky početně cca poloviční byly věčně bez zásob i když jsem je přikrmoval a i přes vylamování matečníků se stále rojily.To pokračovalo i po výměně matky, byť ta byla z matečníku z toho sousedního včelstva.Pak už v létě obsedaly cca 1 nástavek a všichni mi radili, vysyp je.Po nasazení formidolu zvápenatění zmizelo a i to rojení takhle slabého včelstva opadlo.Jo touha přežít je silná motivace.A rojení je vlastně přežití.

Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na farmě v Británii.
Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy pravdu.
Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat, studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací, na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno. Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st. Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš poděkovat za "dobré rady".
Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
Zdenek


Jakub Dolínek napsal:
kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli fotky - rad se podivam.

vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat na tom u nas.
ale to asi neni tenhle pripad...
preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a za to je asi ten dik.
(bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).

pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo najdou a zavedou u nas?
budou to zverejnovat?
asi se na to ani nevy*erou!!!
(tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych duvodu si to nechali pro sebe).
a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet sami...

na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne, vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
pak kritizujte.
jestli ovsem nezmenite nazor...
nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas co to je.
(pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).

je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist. pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni odejdou...

aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej
.....
Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační, a mají za úkol kamarádit s vodou.
Karel

Vzhledem k tomu, že sám jsem lípu velkolistou sázel coby 2 listý semenáč před cca 17 lety mohu říct, že rozhodně a/již 2005 kvetla,b/ roku 2006 sem pod ní objevil první semenáče.Tedy, pokud to nebyly nějací kříženci.

Máte samozřejmě pravdu přeléčují se všechna včelstva.Jde o přeživší roztoče na plodu a těch letos bude jako máku.Moje včely plodovaly bez přerušení a roztoči padají i ted a tak si rád udělám jarní přeléčení i když podle výsledků měli nemusím!

To je tak jednoduché léčení a velice účinné, že nemá smysl se o tom vůbec bavit. Ti kteří máte nějaké výhrady, přečtěte si článek od ing. Veselého Včelařství č. 3. Ošetření jedného včelstva je záležitostí několika málo minut.

U vás už kvetou lípy? U nás teprve začíná zlatý déšt.Mimochodem měli jste někdo příležitost ochtnat lipový med napište jakou měl chut a barvu.

asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd


____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 05.3.2007 14:43:30
> ----------------------------------------
> Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na
> farmě v Británii.
> Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy
> pravdu.
> Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat,
> studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací,
> na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá
> přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist
> ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v
> pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci
> trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co
> ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno.
> Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je
> velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st.
> Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš
> poděkovat za "dobré rady".
> Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás
> všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst
> v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek
> ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
> Zdenek
>
>
> Jakub Dolínek napsal:
> kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem
> provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli
> fotky - rad se podivam.
>
> vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat
> na tom u nas.
> ale to asi neni tenhle pripad...
> preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o
> tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa
> (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a
> za to je asi ten dik.
> (bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).
>
> pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
> co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo
> najdou a zavedou u nas?
> budou to zverejnovat?
> asi se na to ani nevy*erou!!!
> (tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych
> duvodu si to nechali pro sebe).
> a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet
> sami...
>
> na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne,
> vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
> pak kritizujte.
> jestli ovsem nezmenite nazor...
> nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas
> co to je.
> (pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).
>
> je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist.
> pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni
> odejdou...
>
>
>

Pán "kozlik", veci môžeme pozerať každý cez svoju prizmu, ale porovnanie môže krívať. Ja som písal o včelstvách postihnutých MVP (pozoroval som choré včelstvá dva roky),tie včelstvá boli stále akoby na rovnakej hranici. Ascosferóza neobišla ani moju včelnicu (aj posledné roky sa cez sezónu vyskytne - slabá forma v 1-2 včelstvách, ale včelstvo postihnuté vápnom dokáže prekonať hendikep vyšším plodovaním matky, u MVP som to nezbadal, v týchto postihnutých včelstvách množstvo včiel stagnovalo.
Dosť často čítam a nie len na KONF. ale aj odberných včel. knižkách, kde sa hovorí o tzv. hladový rojoch, čo som v živote nezažil a ani tomu neverím, lebo pud ochrany včiel svojho príbytku je taký silný, že ho chránia až dovtedy, kým do poslednej nezhynú. To že niekto nájde vyletený roj sedieť npr. v pôzdnom lete nie je hladový roj, ale roj bez zistinej príčiny.
Ja som pri chove včiel zažil viac rojov či rojíkov , ktoré vyleteli s oplodnenou matkou (stávalo sa to často v mes. júl). Boli to všetko roje z oplodňovacích jednotiek (O.J.) (bol som prítomný, videl som to na vlastné oči) a vlastnými rukami i očami okamžite oplod.jednotku prekontroloval!: Bolo tam všetko čo i keď malé včelstvo a bola to biologická jednotka, teda všetky štádia plodu!, chovná jednotka nebola preplnená včelami, bolo tam dostatok miesta na plodovanie, a dostatok zásob! Príčina bola niekde inde. Nič ich nevyrušovalo, a predsa. Musím sa zahrabať do zápiskov, ako som tento jav vysvetľoval.
Kto má oči vidí, kto má uši počuje a chce vedieť pravdu, musí ju hľadať. A nám inšie neostáva len tú pravdu hľadať, ak nie my, tak potom tí čo prídu po nás. Anton

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

Používám zdroj z 486. Výstup 5V mám zatížený 21W žárovkou pro nastartování pulzního zdroje. Některé zdroje tuto zátěž nevyžadují. Při nechtěném zkratování dojde k automatickému vypnutí. Stačí zdroj na chvilku vypnout a jede dál. Drátky používá nerez 0,4mm a při zatavování postupuji u vodorovného drátkování nízkých rámků tak, že zatavuji 5V po jednom drátku. U vysokých svisle drátkovaných rámků postupuji po dvojicích drátků. Lépe se mi tak hlídá zatavení jednotlivých drátků zejména nyní co používám mezistěny z vlastního vosku, které mám vyrobeny válcováním za studena. Ty mají několik vad, že nejsou dokonale rovné a jsou nestejně silné.
Honza

Jakub Dolínek:
drzels v ruce nastavek naparafinovany od Preslicky a od Jasi?
a poznals rozdil?
......
Jaký je ten rozdíl?
Dík
Karel

Karel :
Jaký je ten rozdíl?
...

preslicka ma (nebo mel - mozna uz to dela jinak) na nastavcich po parafinovani hodne vosku. byla tam viditelna vrstva, relativne silny film. nastavky jsou (zejmena v lete) lepkave, vosk zustava trochu i na rukach, me to moc nevyhovovalo.
jasa ma povrch jen neznatelne voskovy (poznas pohmatem, okem moc ne), ale voda od nej odstrikuje, takze ucel to plni a nezapatlava to.

pocitam, ze preslickovi to jako povrchova impregnace vydrzi dele nez jasovi, ale zase spotrebuje vic parafinu.

rozdil muze byt zpusobeny pouzitym parafinem anebo spis teplotou - pri nizsi to vic ulpiva na povrchu. drevo bych jako faktor vyloucil, videl jsem naparafinovany smrk i vejmutovku a v tom rozdil nebyl.
ale to jsou jen moje domnenky... vic informaci u dotycnych.

jd
____________________________________-
____________________________________-

Jak jsem rychlej, tak jsem to popletl. Opravuji - na zatavování nerezu používám 12V.
Honza

Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
Nemám nic proti zahraničním technologiím.
Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte společně.
Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně opakovat.
Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto všechno věděl.
Zdenek






asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd

Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom, vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom včelieho vosku!

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky
parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne
vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do
vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni
rozpustitelnej ve vode.

\vov

Dobrý den,

co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem ( odporem) je přímo závislá na velikosti
napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
- tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
neprotéká proud trvale.

Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.

Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
Váha do 1 kg.

No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
Petr
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 1:00 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
> vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
> se kartáčem vyleští.
>
> R. Polášek

Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
pravda zapomněl jsem na Polsko.
Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
lidé nevěděli jak je zdravý.
Víťa

On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou
> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne
> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
> tento druh medu.

Musí se to dělat rozumně. Nejlépe venku, hlídat to, aby to nevařilo, v
místnosti případně větrat, aby nevznikla výbušná koncentrace a mít to v
nádobě tak do třetiny objemu, ne víc. Nedělat toho kila, do cca 50 - 100
gramů je bezpečnostní problém i v místnosti minimální.. A mít po ruce
nějakou poklici na udušení ohně, kdyby to přece jen chytlo.
Kdo si přitáhne vařič do truhlárny, kde si přitápí piliňákem, postaví ho
vedle hromady hoblin, naplní kastrol, co se do něho vejde, zapne a jde si
třeba ven zakouřit, koleduje si o malér.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:57 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
> Petr

No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty peníze
výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
Subject: Re: Drátky


> Dobrý den,
>
> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
> odporem) je přímo závislá na velikosti
> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
> neprotéká proud trvale.
>
> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>
> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
> Váha do 1 kg.

Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
počítače?
Z hlediska bezpečnosti, jednoduchosti, spolehlivosti,
a velikosti je uvedené trafo investice na celý život.

Domů přece nekupujete nábytek a vybavení ze smetiště,
to je případ starých zdrojů a nestavíte si automobil na
dřevoplyn z náhradních dílů na kotle, to jsou ty nové.

Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování mezistěn.
Konec konců , až vyschnout za 5 let kondenzátory , můžete jít na vrakáč pro nový zdroj.

Stránky sleduje zřejmě mnoho začínajicích včelařů, kteří
by měli dostat odborné informace.
Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.

Myslím si že tato informace je důležitější než rady typu
"Urob si sám."

Pracuji jako vedoucí servisní technik v zabezpečovací technice, a k problémům kterým nerozumím , se nevyjadřuji.

Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.

Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
počítače?
......
Aby se začínající včelaři zorientovali. Je to trafo je určené i k pohánění medometu?

Karel

Tom: Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování mezistěn.

Počítačový zdroj mnohem spíše splňuje požadavky pro bezpečné použití laikem, než trafo, byť by bylo zatavené. V počítačovém zdroji jsou ochrany proti zkratu, splňuje bezpečnostní předpisy izolace výstupu od sítě a především je připraven k připojení k síti. K nějakému, byť zatavenému, trafu si člověk teprve musí přidělat síťovou šňůru a to už by laik bez příslušné kvalifikace neměl dělat.

Petr

Zatím nevlastním,jen mám ve skříni nějaké motorky na 12 voltů. Zatím dávám
do kupy jiné věci, elektrický pohon medomedu přijde na řadu až potom. Ne
jspíš na ten počítačová zdroj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 1:13 PM
Subject: Re:


> Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a
> mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.
>
> Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
> elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
> počítače?
> .....
> Aby se začínající včelaři zorientovali. Je to trafo je určené i k pohánění
> medometu?
>
> Karel

Předpokládám, že až se bude v létě diskutovat o nízkých výkupních cenách za
med nebo o tom, že při započítání skutečných nákladů je problém prodávat med
za takovou cenu, aby se to vyplatilo, že budete mlčet. Nakoupit úl za 2
tisíce a další kompletní vybavení v prvním obchodě umí každý. Ovšem ve v
čelaření v reálném životě budete soutěžit cenou včelích produktů s těmi, kdo
do včelaření vložili i svůj um a znalosti jiného oboru a tudíž si hodně věcí
udělali sami a mnohem levněji. Je to přirozeně jen otázka zvolené cesty.

Co se týká smetiště, mluvil jsem o transformátorech. Hlavně kdo má k vyh
ození ještě nějakou masívnější socialistickou techniku, tak z ní získá ten
zatavovací zdroj téměř zdarma a pokud se trochu vyzná v elektrotechnice, tak
ho udělá i bezpečný. Přirozeně takové věci se musí udržovat v dobrém tec
hnickém stavu. Otázka přípustnosti je u včelaře podnikatele a tuším v př
ípadě, kdy někoho zaměstnává. Pak ty zařízení musí mít automaticky potřebné
bezpečnostní revize a testy. U počítačových zdrojů jsem mluvil o nových
kupovaných zdrojích. Otázka životnosti tam je stejná jeko otázka životnosti
všech zařízení s elektronikou. Zatímco mechanická zařízení, pokud ve vlhku
nezrezla, fungovala prakticky věčně, všechna zařízení s elektronikou stárnou
i když se nepoužívají .S takovou logikou nemá cenu třeba nakupovat složité a
drahé regulátory otáček pohonu medometu, měniče kmitočtu k pohonu a kdovíco
ještě, protože už za 5 let je pravděpodobnost jejich poruchy dost velká a za
10 let jich bude fungovat jen nějaké procento. Opraví je vůbec někdo v p
řípadě poruchy za 5 let?
Takže je otázka, jestli za necelých tisíc korun kupovat těžkou pikslu -t
rafo, která sice možná vydrží desítky let a třeba ji na nic jiného než
zatavování nepoužiji nebo za polovinu zdroj na 5 -10, možná i 15 let. Proč
někdo neupravuje počítačový zdroj na zatavování, myslím tím úpravu konektorů
vystupujících ven, ne vnitřku a místo toho musí včelaři kupovat dvakrát
dražší trafo?( musím vyzkoušet ten zdroj z 286, co mám ještě doma, jestli
ještě po cca 12 letech funguje). A tím víc je to důležitější, když na to mám
dotaci, tedy ne vlastní peníze, které si vydělám jen já sám, ale peníze,
které vydělali jiní a které stát "přerozdělil".

Co se týká problémů, tak k těm, kterým nerozumím, se taky nevyjadřuji. Tady
jsme na tom stejně.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 12:58 PM
Subject: (no subject)


> Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
> elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
> počítače?
> Z hlediska bezpečnosti, jednoduchosti, spolehlivosti,
> a velikosti je uvedené trafo investice na celý život.
>
> Domů přece nekupujete nábytek a vybavení ze smetiště,
> to je případ starých zdrojů a nestavíte si automobil na
> dřevoplyn z náhradních dílů na kotle, to jsou ty nové.
>
> Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz
> elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování
> mezistěn.
> Konec konců , až vyschnout za 5 let kondenzátory , můžete jít na vrakáč
pro
> nový zdroj.
>
> Stránky sleduje zřejmě mnoho začínajicích včelařů, kteří
> by měli dostat odborné informace.
> Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a
> mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.
>
> Myslím si že tato informace je důležitější než rady typu
> "Urob si sám."
>
> Pracuji jako vedoucí servisní technik v zabezpečovací technice, a k
> problémům kterým nerozumím , se nevyjadřuji.

Objevil jsem, že v Průhonocích prodávají sazenice památných lip z
Jihočeského kraje:
http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF3MNCKD
Co vy na to jihočešští včelaři?
--
Vydra
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz

jéje, díky, to je skvělej typ....

V našich drobnochovateľských pomeroch (chov včiel do 100 včelstiev) vyhráva ekonomicky ten, kto si funkčné pomôcky dokáže vyrobiť sám. A vtom má pán.Radim Polášek plnú prevdu! Len malý príklad: Ja dokážem vo svojej primitívnej dielni vyrobiť úľ PUT B10 vyrobiť (tri nadstavky, oddeliteľné dno , medzidno, materská mriežka, peľové dno so strieškou na úľ do 300,-sk, 100 úľov 30 tis Sk nový úľ v obchode 2200.-Sk 100 úľov 220 tis. Sk. Viem, že na to každý ľudský jedinec nemá. Preto si to musí kúpiť, pokiaľ na to má! Keď takýmito lacnými vstupmi nadobudne kapitál (plus dotácie z EU) a hlavne prax, potom môže rozmýšľať produktívne a efektívne, ale ísť na to bezhlavo, tak sa to skončí tragikomicky, stratí osobnú prestíž a utrpí finančne. Peniaze nikto nedáva zadarmo.
V niekoľkých komentároch sa pretriasa pohon medometov, sú aj vhodní dodávatelia, ale kupujúci včelári majú záujem o ne len vtedy ak by boli zadarmo. No tak krúťte kľukou a usporíte. Tu však Vendula pri 6- tich včelstvách napísala, že sa nechce zodrať pri vytáčaní "toľkého" medu. Toto má byť celý problém včelárenia, mať tony medu a pritom sa nenadrieť. Ale priatelia čo človek má z prírody zadarmo a bez roboty? No ukradnúť polovicu včelnice ako p. Kolomému a rok čo rok vytáčať. No toto sú všetko bezpredmetné špekulácie.
Rada tým včelárom, ktorí nemajú medomet na elektrický pohon a chcú si ho kúpiť.
- do toho času využívať aj starý medomet (čistý), ktorý si každý dokáže upraviť na voľnobeh. Zaručujem Vám, že takto upravený medomet dokáže v rýchlosti a kvalite predbehnúť aj med. s elektrickým pohonom. Smejete sa v duchu, radšej to vyskúšajte a potom ma pranierujte.

- odmontujte kryt na prevodovom domci a odložte. Tým docielite, že pohon otáčania koša na vkladanie rámikov (najlepší trojrámikový) bude jednosmerný, len doľava!

- do koša vložíte odviečkované plásty vrchnou latkou s uškami vždy doľava, lebo kôš môžete točiť len doľava! Bunky na pláste sú stavané pod 5-6° smerom k hornej latke, čo umožňuje bezproblémové vytáčanie medu na jedenkrát. Kôš musí mať byť dobre namazaný, kľukou dáte košu rýchly pohyb, kľuka vyskočí, a kôš s plástami sa točí dovtedy kým ho neubrzdíte. Plást je prázdny.

- Po dobu voľnobehu, ten istý človek odviečkuje 1,5 plásta. V koši otočí plásty druhou stranou, vrchnou latkou stále do ľava svojho postoja, kľukou dá znovu tri-štyri silné impulzy, kľuku pustí a odviečkuje 1,5 ďalšieho plásta, teraz má tri. Pri zastavovaní, lebo kôš sa ešte pohybuje, použije vhodnú ručnú brzdu, povyberá prázdne rámiky, a vloží ďalšie odviečkované plásty, atď, atď.

- Celá cyklus vytočenia 9-tich rámikov, od vybrania,pozmetanie (robím ručne), odvezením na vozíku celú debničky 30 m do medárne (až dnu), postupným vybrantím, odviečkovaním a vytočením , odvezením celej debničke a pložením debničke (nie prekladaním plástov)mi trvá 23-26 minút.

- dôležitým momentom rýchleho vytáčania (bez driny) nie je elektrický pohon, ani mať niekoľko rýchlostí (pri tých troch impulzov maxim. silných pri dobrom koši neporuším ani jed plást), ale mať čas na odviečkovanie vždy troch plástov. Ak je včelár pri práci sám a má medomet na 10 plástov, musí si všetky (10 ks) odviečkovať a medomet zbytočne čaká, ja odviečk. len tri, použijem min. tri impulzy- čiže aj min. energie, plásta sa z jednej strany vytáča a ja kľudne na odviečkovači ANTI. Popis výroby odviečkovača je na vcelarskenoviny.cz.

- toto je len skratkovitý popis, ale už túto sezónu si to môže každý vyskúšať. Nič nepokazí ak mu to nepôjde, lebo za 5 min. vráti dekel na prevodovku a môže sa trápiť starým spôsobom.
Dôležité je vyriešiť brzdenie koša na vložené plásty, Ja mám vyvedenú zvislú os koša nad prevodovku, prehodenú krátku remenicu a pákou ťahom kôš ubrzdím. Z brzdou by sa dalo pohrať, ale za 7 rokov som to "nestačil", jednoducho mi to vyhovuje. Kôš ktorý je v dobre nazaných ložiskách sa krúti skoro ako pri perpetum mobille- donekonečna. Anton

Mno, u nás lipám ještě ani nepraskají pupeny, na květ si budeme muset počkat až po řepce, v posledních letech u nás kvetla koncem června a v červenci. I když miluji med na chleba, lipový si moc nedávám, škrábe mě v krku. Jinak tady byl příspěvek o konzistenci a barvě medu z lip - je to hodně proměnlivý, jestli zrovna meduje, či se na listech tvoří medovice.
Miloš

Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře, viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil. Zdraví R. Stonjek

Trafo na zatavování má samozřejmě zalitou flexošňůru.

Nebudu nikomu vnucovat svůj názor.
Každý ať se zařídí podle sebe.

Začal jsem v roce 1987 včelařit od nuly. V současné době
mám asi 20 včelstev, což při práci je pro mne tak akorát.
Každý rok vracím několik tisíc zpátky do včelaření a ještě
mi zbude na slušnou dovolenou pro celou rodinu.

Chce to mít jen vytrvalost a rozumě investovat, jak bylo již uvedeno v předchozích příspěvcích.

Zajímalo by mě jaký má kdo názor na pohon medometu.
Jaká by měla být cena , co pohon musí umět, jaká má
být jeho životnost,jaký by měl být servis,popřípadě jaká je
nabídka na trhu.

Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč
.....
Ze stránek přítele Jindry jsem se dostal na unicore.cz (sponkovačka) a tady jsem objevil zdroj 12/24 14A i s ampermetrem. A pokud má někdo diesla, může i nabíjet baterky.

http://www.unicore.cz/katalog/zbozi/popis_zbozi.asp?klic_ma=63103&zskup=&trideni=

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70305-1.doc

Myslím, že tohle neotiskne Včelařství ani za půl roku. Doufám.
Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik, tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy. Jinak nechápu ten konec. Buď i s limitama a naměřenými hodnotami, nebo vůbec nic. A nebo i to jak dopadly dovozové medy.
Karel

Tak teda ten článek je úplně normální novinařina. Po prvním přečtení se člověk zděsí, po zamyšlení zjistí, že tam není napsáno vůbec nic konkrétního. Problém je v tom, že většina lidí to zamyšlení vynechá.

Mno indulona je upravene sadlo a mažu si boty do lesa jen sadlem a mastnota
jako takova vodu odpuzuje. Nehlede na to, že pravé kůži je takovy tuk blízký
a díky působení glycerolu se i zvlačnuje.

Obsahuje vubec včeli vosk glycerol?? (nebo glycerin už si ze školi přesne
nazev nepamatuji :-))) )

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 2:50 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali
> zdarma) a môžete pridať i rybací olej
> ....
> Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a
> vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to
> pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační,
> a mají za úkol kamarádit s vodou.
> Karel
>
>
>
>