Včelařská konference

No, mně se jeví fumigace o hodně pracnější.
Včely se musí otevřít shora, vložit tak hořící knot, ten se musí zase
předtím připravit, pak se musí úl nahoře zase uteplivkami utěsnit a nakonec
musí být úl ucpaný mezi půl hodinou až hodinou, tolik musí být včelař na
stanovišti, zatímco důvěrník už je někde úplně jinde. Přirozeně musí být
předem podložka na dně a i jinak úl utěsněný. Takže fumigace pár úlů na
stanovišti trvá až dvě hodiny.
U aerosolu, když jsou připravené úly, to je jsou dole podložky, které těsní
síto ve dně a úl je jinak uzavřený, stačí do každého úlu fouknout od cca 30
sekund do cca tuším minuty a půl podle velikosti a toho, jestli se používá
aceton nebo voda a pak se těsní úly jen na 15 minut. Foukači přijedou,
během cca dvou minut připraví přístroj, asi minutu maji na každé včelstvo,
potom klidně mohou 15 minut vyřizovat agendu se včelařem , provádět údržbu
přístroje nebo prostě odpočívat, potom vytáhnou hadry a odjedou.a je hotovo.
Aerosolování mohou klidně provést i bez včelaře, pokud jim včelař důvěřuje,
fumigaci nejspíš ne.
Fakt je ale, že fumigace je levnější, fumigovat ke mně důvěrník jezdí na
kole, aerosolovat jezdí autem ve dvou. Sice kdysi, když jsem to dělal já,
jsem vozil přístroj na dvoukoláku, ale tam asi cesta nevede.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 9:45 AM
Subject: Antwort: Re: Fumigace


V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej

Rád bych konzultoval možnost desinfekce nástavků plamenem. LET lampu nemám a přemýšlím, jestli by šla použít horkovzdušná pistole. Teplota vzduchu se pohybuje od cca 550-650°C. Logika říká, že by to mělo stačit, ale raději se chci ujistit. POužívá to někdo? A pokud ano, s jakými výsledky? (nějaká doporučení atd.)

Díky

Patrik N.

A ješte malé doplnění. Gabon používáme v intervalu cca 1x za 3 roky a jeho použití má mít ten efekt, že vyhubí také roztoče, kteří by mohli být odolní proti Varidolu. Obvykle použití Gabonu nahrazuje jedno ošetření Varidolem a navíc je načasováno do doby, kdy se líhnou dlouhověké včely.

S pozdravem

Souhlasím s Tebou, ale zajímají mne praktické zkušenosti ohledně
použití aerosolu na všechna 3 ošetření. O účinnosti se není třeba
bavit. Jde jen o kvalitu, protože ne každý včelař to dělá optimálně
(resp. správně). Děsím se jen používání Gabonu, kys. mravenčí je v
pohodě, ale jde o rezidua a o odolnost roztočů na použití Gabonu,
pravidelně každý rok je nebezpečné. (pokud jsem to tedy správně
pochopil).

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Re: Fumigace
Datum: 25.4.2006 - 9:45:12

> V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je
> riziko
> premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci
> aerosolom
> ) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit
> pocet
> kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
> Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie
> zadymit ako
> pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a
> menej
> nakladne.
> To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po
> lieceni. Ak su
> vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel
> liecit znovu.
>
>
> Matej
>
>
>
>
>

Použití Gabonu bylo součástí postupu léčení daného pro náš okres OVS. Jinak používám v podletí vždy Formidol. Osobně si myslím, že následná kombinace fumigace+aeroslol není až špatná, spíše naopak. Kdesi jsem totiž četl, že pro deratizační účely je fumigace daleko účinnější než aerosol, částečky kouře jsou daleko menší než kapky aerosolu, takže proniknou všude. Ale vliv chování včelstva při aplikaci a také nízké teploty v době aplikace zřejmě vedou ke známému postupu ošetření včelstev. Takže kombinace obou způsobů se dle mého názoru vzájemně doplňuje. S pozdravem v.Hájek

V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej




mmcc/=/volny.cz
25.04.2006 09:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Fumigace






Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

Přátelé, díky za uklidnění. Včelařím teprve druhým rokem a pořád je pro
mě spousta věcí nových :-))

P.

Zdravím Vás,

přesně tak, uvědomme si, že se vyměňuje generace zimních včel
za letní a navíc je spousta plodu a někdo se o něj musí starat!!!
;-)

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Jarní fofr
Datum: 25.4.2006 - 9:04:46

> lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie
> dozenu.
>
> Matej
>
>
>
>
> "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
> 24.04.2006 17:53
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> Jarní fofr
>
>
>
>
>
>
> Ivan Cerny:
>
> >To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
> >Ivan
> >
> >
> >
> Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na
> česnech. U nás
> (VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a
> řekl bych,
> že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.
>
> Petr
>
>
>
>

lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie dozenu.

Matej




"Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
24.04.2006 17:53
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Jarní fofr






Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

AP> zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
AP> nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
AP> kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
AP> kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
AP> zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
AP> s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
AP> vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Takže zbývá morfometrie. To je nakonec možná dobře, protože jinak
bychom si museli barevně nakalibrovat foťáky i monitory - já ty
proužky na svém vidím krásně oranžové ;-)
Ivan

Poradí někdo,kde se dají sehnat přířezy na hobrové nástavky K-39?

Myslím, že prostředí pod mrakem má tu barevnost menší. Proto pokud je bílá
nadstavena na zataženou oblohu, bude tam nejspíš i saturace barev trochu
silnější. Asi to bude digitál od digitálu a výrobce různé, zas se tomu tak
nevěnuji, tak o moc více o tom nevím. Jinak to neřeším, bílou mám
nadstavenou obvykle na automatiku a případné odlišnosti dotahuji v grafickém
editoru v PC.
Kvalitu fotky posuzuji tak, že se představím, jak by se vyjímala v nějakém
časopise, tady konkrétně ve Včelařství. A tyhlety by se v Včelařství
vyjímaly dobře, pokud to není výřez 1:1 ale přesamplovaná celá nebo většina
fotky. Pokud máte i jiné fotky takhle dobré, není důvod je občas někde
umístit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 5:41 PM
Subject: Re: Vlaška??


> Radim Polášek:
>
> >Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením
saturace
> >barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou
na
> >fotkách málokdy
> >
> >
> >
> Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
> bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
> fotky.
> (jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
> nepočkala :-))
>
>

Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

Radim Polášek:

>Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
>barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
>fotkách málokdy
>
>
>
Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
fotky.
(jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
nepočkala :-))

Pane Borsky,

zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Nekdy se setkame s tvrzenim, ze tam, kde se vyskytnou zlute zbarvene vcely
neni cisty chov. V takovem pripade jde jen o neovereny predpoklad, který i
kdyby byl overeny, neznamena v dusledku zadnou informaci o vhodnosti takove
populace k dalsimu chovu vhodnemu pro pouziti v nasich podminkach.

Antonin Pridal

P.S. Jsem rad, ze jste pouzil nazev "vlaska". Nekdo to casto zjednodusuje
nazvem "italka", coz lze snad jeste tolerovat ve slove mluvenem, ale pro
psany projev je tento nazev nevhodny.

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 12:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Kdysi včely rasy typu směska vlašky měly žluté i další kroužky na zadečku.
Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
fotkách málokdy. Jinak fotky to jsou docela dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 1:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Pro příslušnost k rase není barva až tak úplně určující, ale není-li z
čeho jinak vyjít, tak Kavkazanka.
I.

Kdysi dávno, tuším ještě v 80. letech, taková česna zkoušel a napsal o
tom do Včelařství Ing. M. Lengál. Na žádné výstavě, kterých se se
svými pomůckami účastnil, jsem to neviděl, takže to asi nebylo zvlášť
životaschopné.

To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
Ivan

Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?

http://vcely.rosomak.cz/

Zdraví

Petr Borský

Některé dna jsem měl z důvodu nedostatku zasíťováné pletivem o rozměru oka 4mm x 4mm. Myslel jsem, že tím nic nezkazím. Včely, teda jenom určitá část, se naučily tímto pletivem procházet i když jsem měl česno přes celou šířku úlu. Tím jak se snažily protáhnout tím okem, ztratily rousky pylu. Já jsem se divil,jak je možné, že těm včelám padá pyl z úlů...když jsem přišel na důvod, dal jsem jim tam podložku, aby dnem nemohly. Bylo mi líto té jejich zbytečné práce.

Pokud vím, tak včely staví divočinu v úhlu asi 45st. k česnu.
I v kruhovém půdorysu.
Ale je to divočina, ne rámky. Divočina je spojitý kontinuální veleplást, různě se větvící a propojený.

česno v rohu - viz Moravský univerzál.

No, přes léto to bude celkem nepodstatně ovlivňovat umístění plodu. Jinak
asi nic. Má to velký význam v podletí, asymetricky umístěné česno způsobí,
že poslední plod bude taky v rámcích automaticky asymetricky a tudíž se v
zimě nestane, že by zimní chumáč za delších nepřerušovaných zim šel za
zásobami na jednu stranu rámků a uhynul při jejich vypotřebování, zatímco na
druhé straně rámků by byly zásoby nevyužité a nespotřebované. Ovšem velké
zasíťované dno vliv umístění toho česna úplně ruší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 10:20 AM
Subject: postavení česna k úlu


> Dobrý den,
> tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice
> krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys,
> napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu
> nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto
> zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
> Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na
> studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další
> výhodu nebo nevýhodu?
> Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např.
> ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy
> hodnotit. ( teda pokud bude co )

O odběru pylu byly nějaké články i ve Včelařství, je to už ale tak nejméně
10 - 15 let. bylo tam uvedeno, že pylochyty mají být nasazené tak asi 3 dny,
potom už množství pylu klesá, protože se včely naučí procházet i s pylem. A
byly tak tuším i obavy o zásobení včelstva pylem. Pak se má na několik dní
zase pylochyt odstranit, aby se to včely odnaučily a pak zase na ty tři dny
nasadit. Tehdy se prodávaly na pylochyty plastové desky s vyraženými
kruhovými otvory, jakého průměru přesně už nevím. Taky jsem je koupil,
vyzkoušel jeden pylochyt udělat a potom ho někde uložil.
Dneska by možná vyhovovalo nasadit v pátek odpoledne, přes víkend vybírat a
v neděli odpoledne odstranit. Co jsem o tom tak uvažoval, mně by vyhovovaly
pylochyty, které je možné vybírat kdykoliv, třeba i v noci. Moje včelstva
jsou vzdálena okolo 2 - 3 km od baráku, takže třeba taková noční procházka
nebo projížďka před spaním spojená s vybíráním pylochytu by byla docela
příjemná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 8:47 AM
Subject: Odber peľu


> Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama
> na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich
> veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy
> vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie
> je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi
> piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné,
> niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko,
> že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si.
> Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez
> peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len
peľ!
> Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu.
Peľ
> sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil
> ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty
> povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa
celý
> systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani
> jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v
> pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate
> sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň
> treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty.
> Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už
> neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba
> odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na
> repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už
> včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na
> repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol,
> keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho
vyšla
> oveľa lacnejšie.
> Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale
> profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola
> 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ
> len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby
> včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič
> proti tomu a smelo do toho.

Dobrý den,
tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys, napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další výhodu nebo nevýhodu?
Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např. ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy hodnotit. ( teda pokud bude co )

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
Komu:        "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        RE: mor vceliho plodu
Datum odeslání:        Fri, 14 Apr 2006 08:41:56 +0200
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook, Build 10.0.2627

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Pořad bude opakován DNES v pátek v 11,55 hodin na stranici ČT-2.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Mirek [mailto:sadovsky/=/feec.vutbr.cz]
Subject: mor vceliho plodu

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda
-p rot i-vcelimu-moru.html






________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com

Pane Bojanovsky,

prosim docasne odhlasit ze vcelarske konference.

Dik,
J. Cerny.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec).
....
Jen doplňující dotaz. Plodiště v jedné vrstvě - klasika, nebo nástavky? Děkuji.
Karel

Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím rozdílem, že pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené horní loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku. Dle mé zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám počet roztočů do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době nepoužil Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů, potom 2x fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu. Technologie mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet (jen 7 cm) ani jiná nepřipadá v úvahu.
Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ včel.) k předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na počet nástavků (obsazených nebo celkem).

S pozdravem V.Hájek

Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné, niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko, že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si. Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len peľ! Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu. Peľ sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa celý systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty. Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol, keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho vyšla oveľa lacnejšie.
Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič proti tomu a smelo do toho.

Ani vo včelárstve nemôže byť jednostranné nariadenie dogmou a v tomto sa píšuci včelári dostali do tejto polohy. Aj Výskumný ústav včelárstva v Dole dospel k tekémuto postupu mysliac si, že je to dokonalé. Aj slovenskí včelári nie sú o nič lepší a ani horší ako českí a veselo experimetujú. Ja si myslím, prečo by to človek nemohol robiť ľahšie a lepšie, ako je to zakotvené v technologickom postupe. Veď samotné včelárenie je tak rôznorodé a väčšinou to smeruje k dobrému výsledku. Npr. Aj naša organzácia má aerosolový prístroj, ten istý, ktorý používate Vy a ja som ho napriek tomu doteraz nevyužil. Včelári, ktorí sa podujali na jeho využitie, po zime obviňovali manipulátora s aero. prístr., že im včely padli preto, že ich tak rozrušili, že sa nevedeli vrátiť do chumáča. Pravda však bola iná, včelstvá začali pozde ošetrovať a výsledok sa dostavil. Vidíte, pravda môže byť relatívna, preto včelár vždy obviní radšej druhých len svoje chyby nevie priznať. Mne zatiaľ postup, ktorý používam vyhovuje a nemienim sa ho vzdať.

Odber peľu len v krátkosti. Odber peľu včelám je praktisky zadarmo (platíte len za zhotovenie peľového dna), lebo ostatné dáte včelám pre produkciu medu. Môžem smelo prehlásiť, že za päť rokov odberu (tohoto roku mám pripravené 56 včelstiev). včely absolútne netrpeli nedostatkom peľu a dokonca čo by bolo žiadúce, anmi rojenie včiel nebolo nijak obmedzené. Len v skratke. Možno nabudúce, ak ma o to niekto od Vás požiada, to napíšem podrobnejšie.
Anton

Pro p. Turcani: Vaše metodika fumigace a hlavně její systematičnost Vám dává skrze své výsledky zapravdu, nedivte se však Českým přátelům, že se do Vás pustili kvůli poloze zapáleného knotu při fumigaci. Nevím jak Slováci, ale Češi jsou rození experimentátoři s vrozeným odporem k autoritám, a každá zmínka o tom, že to funguje i jinak než je psáno mnohé jedince podnítí k tomu, aby si práci ulehčili, případně experiment vylepšili tím, že na knot do véčka už není třeba kapat léčivo. Sám jsem se také snažil si metodiku z Dolu usnadnit až mě dosažené výsledky přiměly dělat to pořádně, jak je psáno. Takže jsem poslední dva roky fumigoval aerosolem, ve druhé polovině října a na vánoce, vždy s acetonem, protože je to rychlé a také laciné. 280 včelstev na zhruba 15 stanovištích jsme ve dvou přeléčili za sobotu a nedělní dopoledne. Spad jsem kontroloval pouze namátkově, výrazné rozdíly mezi včelstvy nebyly, po první fumigaci kolem 100-150 roztočů, po druhé se ještě nejací našli, v únorové měli do 3 roztočů.
Co mě však na rozdíl od většiny Českých přátel zaujalo více, než vcelku u nás dost dobře řešená problematika léčení nákazy roztočem VD, je Vaše zmínka o systematickém výkupu pylu ve pro Slovensko významném oběmu, zaštítěném dokonce dohodou se Slovenskými včelaři. Myslím, že v dneštní době nadprodukce medu u nás a výkyvům výkupních cen medů, by zvýšená produkce pylu navíc na úkor produkce medu, mohla být alespoň berličkou na podlomené zdraví Českého včelaře. Myslím, že si to přímo říká o zájem funkcionářů ČSV, aby obrátili svůj zrak na Slovensko a případně se pokusili přesvědčit holandského vývozce pylu, že i český včelař umí udělat kvalitní pyl a možnost výkupu v ČR by nebyla ztrátová investice. Je nutno však konstatovat, že u nás byla vždy produkce pylu velmi okrajová záležitost a poslední metodika produkce pylu byla ve Včelařství popsána ne před lety, ale před desetiletími. Proto bych Vás p. Turcani požádal snad i za české včelaře, o informaci o dopadu produkce pylu na produkci medu, to znamená, okolik klesne při produkci 1 kg pylu produkce medu na včelstvo, jaká je možná produkce pylu na včelstvo, výkupní cena pylu, stabilita této ceny, platební schopnost výkupce, případně jiné významné věci související s tématem.

Já předpokládám ,že dotace jsou na všechny kompresory zakoupené pro účely aerosolování léčiv a na výrobci nezáleží. Nebo jsem to špatně četl?

Pro Láďu Trubače, perfektní rada a známka 1*.

Pro Pepíka: dlouholetí včelaři mohou na Tvé počiny říkat cokoli, důležitější však je , co na ně řeknou včely. Jestli jsou tvé plány ulítlé, určitě ti dají vědět. Na rozšiřování ta odpověď bude stejně zřetelná, jako na naplánované přelarvování - buď matečníky přijmou a dají ti jedničku a nebo nepřijmou a dostaneš pětku. Kdyby se tomu přelarvování opravdu moc bránili, odeber jim matku, to je dost pádný argument, aby pochopili co od nich chceš.

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec) , Langstroth mne nějak neoslovil. Po letošní zimě byla včelstva v L. na hranici smrti hladem, zatímco mírně zateplená adamcova míra na stejném stanovišti při stejném zakrmení problémy neměla. Třeba to mohlo spravit podzimních 5 - 7 kg cukru navíc, které jsem jim stejně na jaře dát musel ovšem v podobě medu.
Medu v Langstrothech bylo vždy tak stejně jako v nástavkových 39x24, případné rozdíly měla na svědomí spíš matka.
Výrobně to přijde tak na stejné peníze a když to tak shrnu, vychází mi z toho otázka, proč vlastně ten Langstroth? Já osobně mu na chuť nepřišel.Neříkám, že je to špatná míra a špatný úl, ale nějak mi tenhle úl nesedl.
Zdraví Jirka

Nejen z Dolu. 70%, max 15 tisíc.

>Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace

Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace, takže konečná cena je pár
tisíc.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "145446 Pepík" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 1:57 PM
Subject: Re: Přehazování nástavků


> Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale
> předpokládám v příštím týdnu.
> Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za
> použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci
> kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi
> za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní
> výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.
>

Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale předpokládám v příštím týdnu.
Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu.
.....
Jasně. Souhlas. Tak to dělám. vyndávám plást, a někdy posunu mezeru ještě blíž k chomáči, pokud jsou již stažené.
Jen jestli se nemýlím, tak instruktážní film který jsem viděl, tak tam dávali pásek přímo mezi plásty.
A v návodu je do 4cm mezery.

Vzpomínám, jak mě na vojně připravovali (k boji :-) a mimo jiné nám vyvětlovali, že když se má dělat instruktáž, tak ukázka má být nacvičena do perfektnosti, aby nějaké rozdíly oproti předpisu, nezblbly vojáky.A věděli, že podle předpisu, je přesně podle předpisu.
Když jsem viděl ten film tak jsem si na to vzpoměl.

Odchylka k odchylce. A už jsou knoty v česnech, sklenicích, kuřácích atd.

Karel

Dne neděle 23 dubna 2006 08:43 145446 Pepík napsal(a):
> Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým
> jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu
> chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat
> oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu
> ulítlé.
dd,
zalezi kde, unas jiz zacina kvest tresen.

Honza

Kouř při fumigaci neklesá hned dolů. Nejdřív jde nahoru, pak se odrazí od
strůpku a teprve potom jde dolů. Pak se do toho vloží včely, začnou větrat
a kouř s účinnou látkou rozfoukají po celém úlu. Typické je, že včely nejsou
moc rozrušené, dokud doutná jen čistá část knotu bez léčiva. Jak se dostane
oheň k léčivu, hučení včel podstatně zesílí. Ideální pro fumigace je
nejspíš, když se fumiguje na místě vyňatého horního rámku a strůpek neleží
rovnou na rámcích. ale je tam nějaký prostor. Potom kouř stoupá nahoru a pod
strůpkem se potom rozšiřuje vodorovně až ke včelám a ty to chytnou z "první
ruky". Když strůpek leží na rámcích, kouř se dostane dál nejspíš nejvíce
postranními mezerami kolem rámku a stěny úlu. Když se fumiguje v podmetu a
knot je někde uprostřed dna (svisle!), tak pokud je obsazený spodní
nastavek, včely to taky nejspíš chytnou z první ruky a ihned léčivo
rozfoukají po celém úlu. Pokud je z nastavků vyňatý krajní rámek nad sebou a
knot hoří pod tím na kraji, vznikne něco jak komín, kterým se kouř taky
dostane až nahoru do horního nastavku ke včelám. Nejhorší je asi, pokud se
knot zapálí v podmetu slabého včelstva, které nemá spodní nastavek obsazený
nebo pokud zrovna nad knotem včely nejsou, ať už kvůli tomu, že včelstvo je
slabé nebo kvůli ochlazení se včelstvo stáhlo do horního nastavku. Potom se
horký kouř musí prodírat kolem studených neobsazených rámků a potom zbytečně
velká část léčiva na rámcích zkondenzuje.
Závěr z toho bych dal takový, že pokud je dost teplo a včelstvo není zvlášť
slabé, není velký rozdíl, jestli se fumiguje nahoře nebo dole v podmetu. A
pokud je úl v spodní polovině dostatečně těsný. Jinak ten rozdíl je.
Kouř je krásně vidět, když je na strůpku průhledný igelit nebo za skleněnými
okny v zadovácích. Průhledný igelit při fumigaci na některých úlech mám a
zadováky se skleněnými okýnky taky.. Jinak já fumiguji vždy na horním rámku.
Taky jsem za ty roky fumigace měl občas co dělat i v podmetu, párkrát jsem
třeba zapomněl vložit podložku na síto a vzpomněl jsem si až když hořel
knot. Odražený kouř od strůpku klesá někdy i v dost koncentrované podobě i
přes dva nastavky (39x24) až do podmetu. Dost zajímavě to vypadá. Umístit do
úlu pár minikamer během fumigace, mohly by vzniknout dost zajímavé záběry.
A leccos objasňující než si to domýšlet podle pár pohledů přes průhledný
materiál, jak jsem to teď udělal já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 9:26 AM
Subject: Re:Fumigace


Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna
aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o
"vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice
léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se
nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k
odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké
shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto
se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů.
Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil
by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu.
Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce.
První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod
víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně
vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro
nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim
NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o "vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů. Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce. První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 21.4.2006 14:27:16
> ----------------------------------------
> Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat
> poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v
> zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v
> podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat
> to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v
> podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich
> předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem
> roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za
> 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva
> bez roztočů. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu ulítlé.

Mohl bys nám prosím napsat, na co a proč ze světového Langstrothu přecházíš?

Honza Čáp

> Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše +
> některé další věci na Langstroth.

Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše + některé další věci na Langstroth. Cena po dohodě dle dopravy atd.Tel 605277926.Českobudějovicko.

a jak to uděláš?

Asi budeš zklamán, protože to jsem již zkoušel.Jeden rok do nástavku- pak bylo všude kolem spousta ztuhlých holek, co si chtěly bodnout a další roky zase do podmetu.Výsledky jsou téměř na stejno, když nebudu počítat první rok a také 2005.No na stejno, bojím se ti to říct abych ti radost z tvého objevu nezkazil.Kdybych to vzal jen statisticky- tzn . s možnou chybou, tak v nástavku jsem byl o 0,5 roztoče na včely horší.No ale každý by si měl vyzkoušet v rámci možností kudy cesta nevede.

zdravím pana luboše:-)vždy bude mojím vzorem.

Zdravim,
myslim, že je to vcelku jedno, dle mých zkušeností(fumiguji do podmetu). Z podmetu je to pouze ruchlejší a jednodušší. Hlavní problém vidím v zavíčkovaném plodu. Klíckovat matky nebudu, ale před fumigací určitě prohlédnu včelstva s podezřením na plod a ten nkopromisně zničím(stále se musím učit), koncem září je to stejně samý roztoč.
Dávám přednost účinnosti a jednoduchosti.
Luboš Holý

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva bez roztočů. Zdraví R. Stonjek

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasáž o nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
náhodná
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plame�om, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek