78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Eman (84.244.109.96) --- 23. 4. 2006
Re: Přehazování nástavků (16036) (16039) (16041) (16042)

Nejen z Dolu. 70%, max 15 tisíc.

>Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 23. 4. 2006
Re: Přehazování nástavků (16036) (16039) (16041)

Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace, takže konečná cena je pár
tisíc.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "145446 Pepík" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 1:57 PM
Subject: Re: Přehazování nástavků


> Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale
> předpokládám v příštím týdnu.
> Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za
> použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci
> kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi
> za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní
> výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 23. 4. 2006
Re: Přehazování nástavků (16036) (16039)

Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale předpokládám v příštím týdnu.
Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.217) --- 23. 4. 2006
Re: Fumigace (16027) (16037)

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu.
.....
Jasně. Souhlas. Tak to dělám. vyndávám plást, a někdy posunu mezeru ještě blíž k chomáči, pokud jsou již stažené.
Jen jestli se nemýlím, tak instruktážní film který jsem viděl, tak tam dávali pásek přímo mezi plásty.
A v návodu je do 4cm mezery.

Vzpomínám, jak mě na vojně připravovali (k boji :-) a mimo jiné nám vyvětlovali, že když se má dělat instruktáž, tak ukázka má být nacvičena do perfektnosti, aby nějaké rozdíly oproti předpisu, nezblbly vojáky.A věděli, že podle předpisu, je přesně podle předpisu.
Když jsem viděl ten film tak jsem si na to vzpoměl.

Odchylka k odchylce. A už jsou knoty v česnech, sklenicích, kuřácích atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 4. 2006
Re: Přehazování nástavků (16036)

Dne neděle 23 dubna 2006 08:43 145446 Pepík napsal(a):
> Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým
> jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu
> chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat
> oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu
> ulítlé.
dd,
zalezi kde, unas jiz zacina kvest tresen.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 4. 2006
Re: Re:Fumigace (16027) (16037)

Kouř při fumigaci neklesá hned dolů. Nejdřív jde nahoru, pak se odrazí od
strůpku a teprve potom jde dolů. Pak se do toho vloží včely, začnou větrat
a kouř s účinnou látkou rozfoukají po celém úlu. Typické je, že včely nejsou
moc rozrušené, dokud doutná jen čistá část knotu bez léčiva. Jak se dostane
oheň k léčivu, hučení včel podstatně zesílí. Ideální pro fumigace je
nejspíš, když se fumiguje na místě vyňatého horního rámku a strůpek neleží
rovnou na rámcích. ale je tam nějaký prostor. Potom kouř stoupá nahoru a pod
strůpkem se potom rozšiřuje vodorovně až ke včelám a ty to chytnou z "první
ruky". Když strůpek leží na rámcích, kouř se dostane dál nejspíš nejvíce
postranními mezerami kolem rámku a stěny úlu. Když se fumiguje v podmetu a
knot je někde uprostřed dna (svisle!), tak pokud je obsazený spodní
nastavek, včely to taky nejspíš chytnou z první ruky a ihned léčivo
rozfoukají po celém úlu. Pokud je z nastavků vyňatý krajní rámek nad sebou a
knot hoří pod tím na kraji, vznikne něco jak komín, kterým se kouř taky
dostane až nahoru do horního nastavku ke včelám. Nejhorší je asi, pokud se
knot zapálí v podmetu slabého včelstva, které nemá spodní nastavek obsazený
nebo pokud zrovna nad knotem včely nejsou, a už kvůli tomu, že včelstvo je
slabé nebo kvůli ochlazení se včelstvo stáhlo do horního nastavku. Potom se
horký kouř musí prodírat kolem studených neobsazených rámků a potom zbytečně
velká část léčiva na rámcích zkondenzuje.
Závěr z toho bych dal takový, že pokud je dost teplo a včelstvo není zvl᚝
slabé, není velký rozdíl, jestli se fumiguje nahoře nebo dole v podmetu. A
pokud je úl v spodní polovině dostatečně těsný. Jinak ten rozdíl je.
Kouř je krásně vidět, když je na strůpku průhledný igelit nebo za skleněnými
okny v zadovácích. Průhledný igelit při fumigaci na některých úlech mám a
zadováky se skleněnými okýnky taky.. Jinak já fumiguji vždy na horním rámku.
Taky jsem za ty roky fumigace měl občas co dělat i v podmetu, párkrát jsem
třeba zapomněl vložit podložku na síto a vzpomněl jsem si až když hořel
knot. Odražený kouř od strůpku klesá někdy i v dost koncentrované podobě i
přes dva nastavky (39x24) až do podmetu. Dost zajímavě to vypadá. Umístit do
úlu pár minikamer během fumigace, mohly by vzniknout dost zajímavé záběry.
A leccos objasňující než si to domýšlet podle pár pohledů přes průhledný
materiál, jak jsem to teď udělal já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 9:26 AM
Subject: Re:Fumigace


Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna
aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o
"vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice
léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se
nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k
odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké
shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto
se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů.
Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil
by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu.
Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce.
První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod
víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně
vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro
nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim
NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 23. 4. 2006
Re:Fumigace (16027)

Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o "vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů. Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce. První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 21.4.2006 14:27:16
> ----------------------------------------
> Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat
> poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v
> zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v
> podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat
> to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v
> podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich
> předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem
> roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za
> 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva
> bez roztočů. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 23. 4. 2006
Přehazování nástavků

Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu ulítlé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 22. 4. 2006
Re: Prodám souše Langstroth (16034)

Mohl bys nám prosím napsat, na co a proč ze světového Langstrothu přecházíš?

Honza Čáp

> Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše +
> některé další věci na Langstroth.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (194.212.138.96) --- 22. 4. 2006
Prodám souše

Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše + některé další věci na Langstroth. Cena po dohodě dle dopravy atd.Tel 605277926.Českobudějovicko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 21. 4. 2006
Re: Fumigace (16027) (16030)

a jak to uděláš?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 21. 4. 2006
Re: Fumigace (16027)

Asi budeš zklamán, protože to jsem již zkoušel.Jeden rok do nástavku- pak bylo všude kolem spousta ztuhlých holek, co si chtěly bodnout a další roky zase do podmetu.Výsledky jsou téměř na stejno, když nebudu počítat první rok a také 2005.No na stejno, bojím se ti to říct abych ti radost z tvého objevu nezkazil.Kdybych to vzal jen statisticky- tzn . s možnou chybou, tak v nástavku jsem byl o 0,5 roztoče na včely horší.No ale každý by si měl vyzkoušet v rámci možností kudy cesta nevede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

akiram (84.42.238.164) --- 21. 4. 2006
pozdrav

zdravím pana luboše:-)vždy bude mojím vzorem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš holy (213.168.180.35) --- 21. 4. 2006
Re: Fumigace (16027)

Zdravim,
myslim, že je to vcelku jedno, dle mých zkušeností(fumiguji do podmetu). Z podmetu je to pouze ruchlejší a jednodušší. Hlavní problém vidím v zavíčkovaném plodu. Klíckovat matky nebudu, ale před fumigací určitě prohlédnu včelstva s podezřením na plod a ten nkopromisně zničím(stále se musím učit), koncem září je to stejně samý roztoč.
Dávám přednost účinnosti a jednoduchosti.
Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 4. 2006
Re: Úhyn včelstev ve Stonavě. (16009) (16012) (16016) (16020) (16024)

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 4. 2006
Re: Úhyn včelstev ve Stonavě. (16009) (16012) (16016) (16020) (16026)

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 21. 4. 2006
Fumigace

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva bez roztočů. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš holy (213.168.180.35) --- 21. 4. 2006
Re: Úhyn včelstev ve Stonavě. (16009) (16012) (16016) (16020)

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.236) --- 21. 4. 2006
Re: fumigace (16009) (16011) (16017)

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasហo nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomᚠ(81.30.251.9) --- 21. 4. 2006
Re: Úhyn včelstev ve Stonavě. (16009) (16012) (16016) (16020)

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 21. 4. 2006
Re: Antwort: Re: fumigace (16009) (16012) (16016) (16019) (16021) (16022)

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 21. 4. 2006
Re: Antwort: Re: fumigace (16009) (16012) (16016) (16019) (16021)

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 4. 2006
Antwort: Re: fumigace (16009) (16012) (16016) (16019)

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za kaĹždou cenu, kdo mĂĄ pravdu. Reaguji nynĂ­ jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím takÊ, Şe tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
nĂĄhodnĂĄ
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
RĂĄd bych znal vĂĄĹĄ nĂĄzor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Påsek s fumigantem se upraví do tvaru obråcenÊho V a vloŞí zapålený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzanĂĄ z Dolu a nie je problĂŠm, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obrĂĄtenĂŠho V vkladĂĄm do dna odzadu a zapĂĄlim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnåkom" z rozloŞenÊho dreva.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 4. 2006
Úhyn včelstev ve Stonavě. (16009) (16012) (16016)

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 21. 4. 2006
Re: fumigace (16009) (16012) (16016)

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal vᚠnázor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 4. 2006
Re: fumigace (16009) (16012) (16016)

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 21. 4. 2006
Re: fumigace (16009) (16011)

Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu. Léčí se brzo (i gabony) asi proto, aby se odlehčilo včelám. Aby neslábly vlivem roztoče. Konečné doléčení při větším napadení je aerosolem v pozdější době.
Jak se pořád opakuje. Chce to, aby se přesně dodržoval předpis na léčení a každý si nevymýšlel svoji teorii. Tohle bych nechal na povolaných.
Tonda.

>Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.178) --- 20. 4. 2006
Re: fumigace (16009) (16012)

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), kožko včelárov, tožko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber pežu, nemohol som hneď reagova na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu pežu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú pež a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania pežu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získa 250 ton pežu na chov čmežov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnos na dodávku tejto výbornej komodity a pež osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný pež sa dováža zo Španielska. Odberatež uporednostňuje pež nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí pež z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naahova s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddelitežné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvači a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhžada matku a vloži do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájs nie je až taký problém. Možno oveža menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použi teplú vodu vo fžaši PET, prípadne búchanie na stenu úža. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos pežu do úža, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodža mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kžud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveža lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robi lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavol Červinka (213.81.131.113) --- 20. 4. 2006
Dne čtvrtek 20 dubna 2006 19:59 Pavol Červinka napsal(a):

Honzo mám kamaráda v Londíne, ktorý si tam bude otvára obhod s tradičnými pochutinami z Čiech. Dal som mu za úlohu či by sa tam dal predáva nᚠmed a hlavne či by bol schopný konkurenice. Jeho manželka je ekonomická analityčka a jednoznačne niesme tam momentálne konkurencie schopný. Keď bol doma ukazoval mi fotky z tržníc a tam som si všimol ten predaj medu. Hneď ako prišiel do Londína poslal my mail, že je tam veža Čínskeho medu, Pakistánskeho a dokonca už aj z Avganistanu. Ja som netvrdil, že je Avganistan vežmoc. Moja myšlienka bola upné iná. Mne sa jedná nᚠEvropský med a jeho kvalitu.
Ale ďakujem za pripomienku a som rád , že si na môj článok reagoval. Prajem ti veža úspechov. Pavol Červinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 4. 2006
Re: Liečenie včelých chorôb antibiotikami (16013)

Dne čtvrtek 20 dubna 2006 19:59 Pavol Červinka napsal(a):

> Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v

dd,

kde jste se docetl, ze Avghanistan je medovou velmoci ? Nebyla to spise
Argentina ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavol Červinka (213.81.131.113) --- 20. 4. 2006
Liečenie včelých chorôb antibiotikami

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie lieči antibiotikami na 100% zdiežam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by mohli včelári v Európe úplne ukonči svoju činnos. Dôvod? Okamžite by bol Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na cenu 10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej 1000 krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len tožko v stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (85.160.231.213) --- 20. 4. 2006
Re: fumigace (16009)

Nazdar
pánové zapomněli jste na rozdíly v provádění fumigace v ČR a v SR
V SR se dává do podmetu napuštěný pásek v libovolné poloze a klidně i na podložku
a v ČR se dávají 2 nebo 4 kapky na pásek zavěšený ve svislé poloze

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.29) --- 20. 4. 2006
Re: fumigace (16009)

ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.
...............
Na akcie opravdu nikdo žádnou metodiku nevynalezl, kromě pravidelného a dlouhodobého investování.
A na léčení roztočů je jednoduchá metodika. dodržet návod, léčit co nejpozději a pokud to teploty již nedovolí fumigovat, tak earosol. Jak jednoduché, prosté a stoprocentní!!!
Jinak u informací jak kdo fumigoval, přátelé, uvádějte KDY jste fumigovali.
Je celkem logické že léčivo a léčení nefunguje, když je plodiště plné plodu.
Když tak vidím celé ZO jak soutěží kdo dřív vyléčí, tak pořád valím oči, a jsem rád, že jsem rád a že tam nemám včely.
Ą
Do předloňska jsem léčil jen knoty , v Podkrkonoší a to říjen, listopad a Vánoce (to přichází pravidelně oteplení)

Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.
Karel.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 20. 4. 2006
Re: fumigace (16009)

Nevím, jestli to zabouchání dostatečně pomůže, když josu včely sraženy do chumáče. Doporučuje se taky strčit do vyššího podmetu PET lahve s horkou vodou.

Dej si před fumigací bílý papír do podmetu a druhý den se podívej jak napadají roztoči. Pokud jsou včely v chumáči, tak opadají z kraje do kruhu a z uliček padají minimálně. účinnost je tak malá.

>Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 20. 4. 2006
fumigace

Asi fumiguje takto. Ve prostředku vysokého podmetu je umístěný knot ve svislé poloze , visící např. na trianglu z vázacího drátu. Ničeho se nedotýká.Úl musí těsnit. Bohužel, i když se domnívám, že je to dle doporučené metodiky, provádí se dvakrát a ještě již za nizkých teplot aerosolem.Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu a nemám je ve voze ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 20. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985) (15997) (15998) (16005) (16006)

Metoda léčení při fumigaci přece nemusí být jediným faktorem, který může
rozhodovat o míře zamoření včelstev. A pracovníci z výzkumného ústavu
nejednou zdůrazňovali, že se musí všechna účinná látka odpařit přibližující
se žhnoucí částí knotu, což zajišuje pouze svislá poloha - a ne částečně
shořet, což se děje při položení knotu na nějakou podložku.
S pozdravem Petr-

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 20, 2006 6:33 AM
Subject: Re: Olej z tymianu na varroazu?


>O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji
> proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu
> poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 20. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985) (15997) (15998) (16005) (16006)

Asi jsem to Antone nenapsal jasně, jak jsem to myslel. Zapaluje se pásek zavěšený (ne na podložce) ve svislé poloze s kapkami fumigantu.
Ostatní text jsem nezpochybńoval. Výsledky o úspěšnosti metod mohou rozhodovat, jen pokud jsou vyhodnocovány objektivně a správně. Taky mi jeden včelař zpochybňoval nᚠsystém léčení podle svých "výsledků" "Neléčil jsem a včelstva mi přezimovala perfektně". To, že přes chyby včelaře včely přežijí, není vždy důkaz správnosti postupu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.77) --- 20. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985) (15997) (15998) (16005)

O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn, Emane. Pritom v mojom okolí dos často poču vetu: túto zimu mi uhynula polovica, 2/3, z 20-tich včelstiev mi ostali 3 a pod. O úspešnosti akejkožvek metódy rozhodujú vždy výsledky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 20. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985) (15997) (15998)

To nedělᚠdobře Antone!

>Fumigant zapažujem na úžovom dne včelstvom na nehoržavej podložke.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavol Červinka (213.81.131.133) --- 19. 4. 2006
včelí mor (1957)

Priatelia včeláry Holcov test aj s foto na www.vcelimor.szm.sk lacný test a funguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 19. 4. 2006
Re: Nosema pod mikroskopem (16002)


Nedávno jsem taky zkoumal nosemu pod mikroskopem, problém je ji v
mikroskopu rozpoznat.
Vzorky lze získat buď rozmělněním uhynulých včel, nebo z výkalů, či
preparací zažívacího ústrojí (odžíznout hlavičku a pinzetou vytáhnout
poslední článek zadečku, s ním se vytáhne celé zažívací ústrojí).
K tomu se přidá kapka destilované vody a tento vzorek se strčí pod
mikroskop. Pozoruje se pži zvětšení okolo 600x. Prvok by měl prý mít
zabarvení mírně do modra až modrozelena.

V rychlosti jsem našel např. následující odkazy:

http://blekingebi.net/ovrigt/Nosema_030308_PK.pdf
http://www13.ages.at/web/ages/content.nsf/73b5f92ac245b957c1256a9a004e1676/1c09553db79456d9c1256e2a00626a7e/$FILE/Nosematose.pdf

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe
> na internetu.
>
> mp
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 19. 4. 2006
Nosema pod mikroskopem

Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe na
internetu.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Malý (e-mailem) --- 19. 4. 2006




Přátelé.
můj známý prodává velmi levně z pozůstalosti po svém otci,který byl truhlář spoustu kvalitního nářadí a truhlářský
ponk. Jsou to všechno věci z dobrého materiálu a ne koupené v hobby sortimentu v supermarketu.
Pokud máte někdo zájem volejte přímo jeho na číslo 604 580 004 celá pozůstalost je na Praze 4.
J.M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.84) --- 19. 4. 2006
Re: veterina (15910) (15925) (15999)

..... lidé škodí včelám víc než mor.

Zlatá slova, do kamene tesat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miloš (82.99.180.2) --- 19. 4. 2006
Re: veterina (15910) (15925)

Samozřejmě na úřední desce, SVS i KVS. I když jsem si dal vyhledat slovo "mor plodu", nenašel jsem kromě zmíněných ohnisek z října 2003 nic než plky mluvčího o tom, že lidé škodí včelám víc než mor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.129) --- 18. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985) (15997)

Môj postreh o prípravku GA PA 92, ktorý stále považujem za dobrý a mimoriadne účinný, ale i preto, že nezanecháva rezíduá acritnathinu v zásobách a vo vosku. Včelári mu často pripisujú neúčinnos na roztoče a obviňujú ho i z toho, že roztoče sú naň rezistentné. Nič také sa u mňa neobjavilo.
Čo je dôležité, je dôležitý začiatok liečby (začiatok augusta, keď sa tvoria dlhoveké včely), ktorý mnoho včelárov podceňuje a do včelstiev ho vkladajú opozdene a podža mňa preto aj neoprávnene. Metodika liečby je dobre popísaná a preto ju treba aj dodržiava: do včelstva vkladáme tožko pásikov, kožko je v tom čase obsadených debničiek včelami (na každú debničku 2 ks) a vloži do správne rozšírených uličiek a ponecha nie 24 ale 40 dní. Je to v rozpore s odporúčanov dobou, ale pretože sa stáva, že pri vhodnej konštelácii pre V.D., môže jedinec po vybehnutí s bunky prekĺznu do práve viečkovanej bunke s larvou včelami a V.D. sa nedostane do styku s hubiacou látkou. Toto mi potvrdil aj ing.Veselý. Ja vkladám GA PA 92 do jednej uličky, ktorú urobím v strede plodového telasa, teda tam kde sa najviac zdržuje matka a keďže medzi včelami musí neustále kolova materská látka (chu), a preto aby ju získali včely často musia vyhžadáva matku a práve tam sa dostanú aj do kontaktu s gabonom. Okrajové včely sa vracajú nazad na svoje miesta, kde V.D. infikujú a ten hynie.
Toto je prvá fáza liečby, druhá fáza pozostáva preliečenia včelstva v polovici až koncom októbra (X.mes), pomocou fumiganta Varidol Fum (2 kvapky na priestor 40-50 litrov- jedna debnička miery B). Fumigant zapažujem na úžovom dne včelstvom na nehoržavej podložke.
!!! Dôležité upozornenie!!! Ak má by fumigácia účinná, vo včelstve sa nesmie nachádza zaviečkovaný plod!
Každý rok to dosiahnem uzatvorením matky v čase od 20 do 30.9 do malého izolátoru 14x40x130mm, s prístupom včiel do klietky z jej boku. Je to výhodné, lebo včelárovi stačí rozšíri v strede úža uličku na 15mm a zasunú izolátor zavesený na drôte do stredu plásta a čo je dôležité na 21 dní a až potom včelstvo fumigova. Tým, že matku uzatvoríte do úža včelstvo o nič nepríde, lebo tieto pôzdne včely sa nikdy dlhoveké nestanú a ešte do zimy vypadnú!
Je to náročné na prácu, ale včelár po zime nebude konštatova, že mu včelstvá vypadli poškodením včiel V.D, takže tým práca naviac dostáva zmysel. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.17) --- 18. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983) (15985)

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.
_gp_
........
Odkuď se tam tolik roztočů bere? :-)
Je to asi moje klika, ýe včelařím na včelařské samotě, a v oblasti mírné pozitivní deviace.
Nyní tady máme VD minimum, (místně) a tak mám kliku, že nemám co léčit. A ty roztoče, co jsem si přivezl z kočování, jsem zlikvidoval na 100%. Zde se střídalo léčivo v rámci testu rezistence, ale padaly po obou léčivech, ale i v místní skupině, kde jsem léčil jen běžným Varidol Fum (amitraz) spadaly všechny.

Osobně si myslím, že tady záleží na místní dohodě. Pokud je tak okolo 2 až 3 kilometrů zodpovědných včelařů. Tak se tam dají roztoči vyhubit. A naopak. Když koukám do výsledkové listiny, do které jsem napsal výsledky asi za posledních 8 let, tak tam vidím oblasti, kde bych včelařit nechtěl.

Jak říkali soudruzi, Všechno je v lidech.:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986) (15992)

Odesílám znova. příspěvek jsem poslal před hodinou, ale v konferenci se
neobjevil.


No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a d隝 nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat a si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986) (15992)

No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a d隝 nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat a si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 18. 4. 2006
RE: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986) (15992)

Obavam se k dohode nedojde,
moderní zahrada s anglickým travníkem a kameny včely moc neláká a tak
přítomnost včel ve vedlejší zahradě nemusí být mimo roje znát (naopak voda,
květy a stromy ... je mohou lákat velmi), vzdalenost neni ten nejvetsi
problem.
Z hlediska práva to tu již popsáno bylo několikrát.

Spíše se jedná o otázku - skutečně štípou a opakovaně škodí ? To by bylo
základem smyslupného sporu.

Moje děti mají u včelína rybníček s karásky a popravdě nejvíc žihadel
dostaneme, pokud běháme na boso po mokré louce a včelu přišlápneme. Ale i to
se člověku občas pro test odolnosti organismu hodí. Zmije i sršni se již
také objevují častěji. Když jsem chodil jako doprovod s menšími skauty, tak
některé děti byly po štípnutí vosy do nohy tak vystresované od rodičů, co se
všechno může stát a jak to hrozně bez léčení oteče.Co nastane třeba při
štípnutí dítěte do jazyka a jak tomu předcházet o tom se nemluví.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat a si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ZO Pardubice (209.172.57.70) --- 18. 4. 2006
Jarní setkání včelařů

Jarní setkání včelařů „U kočovných vozů “
na Kunětické hoře dne 29.4.2006 od 9.00 hod.
Program:
1. Kurz chovu matek: přednášející- Vlastimil Dlab chovatel a učitel včelařství
2. Moderní způsoby kočovného včelaření v podmínkách Pardubického regionu,
a veterinární předpisy : přednášející Evžen Báchor učitel včelařství
3. Národní a Evropské dotace: přednášející Evžen Báchor
4. Včelí pastva: přednášející Ing.Hromádko
5. Okénko hostů:
6. Volná beseda se včelaři

Občerstvení: grilovaná klobása, limonáda- zdarma!
Součástí setkání bude přítomen stánek z Hradce Králové „Včelaření hrou“se včelařskými potřebami a medovinou
Stanoviště je umístěno v ovocném sadu Kunětické hory na severovýchodní stráni.
Výchozím bodem je parkoviště u restaurace pod Kunětickou horou. Od parkoviště se vydáte asi 300m úzkou asfaltovou cestou směrem do Kunětic. (Jako by jste chtěli obejít Kunětickou horu). Majitelem vozů je včelař Evžen Báchor


Srdečně zve Báchor Evžen
předseda ZO ČSV Pardubice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986)

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak souseda povolat a si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Daněk (82.202.31.95) --- 18. 4. 2006
Re: Velikost očka pro oddělky (15947) (15949)

Děkuji za příspěvek.
Zajímal mě právě tento případ kdy oddělek doroste do podzimu na celý nástavek a zda mu po celou dobu vystačí pro let včel a větrání očko.

Jirka Daněk

------------
od Radim Polášek

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986) (15987) (15988)

Od: Eman:
> Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.
>
> Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
> Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní
> situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to
> nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden
> druhého.
> Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom,
> abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu
> pohledu.
> Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a
> taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a
> zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.
.......

S tímto jako celým s tebou souhlasím, ale je tu otázka. To, jestli je překročena míra doopravdy rozhodne šetření místní situace. A to je z důvodu, kdy se nedá s včelařem nedá dohodnout po přátelsky. Úhly pohledu jsou nakonec velmi jednoduché. Jestli by byla překročena míra únosná, včelař porušuje zákon a to je rozhodující. Sousedské vztahy jsou různé a nejhorší je záměrná neochota.

Také k rojům. Jestli je nebo není roj agresivní rozhoduje délka doby po vyrojení, zásoby a občas geny. U takového dlouhodobě zavěšeného roje si není člověk jistý, ani když má důvod si myslet, že je nebodavý. Včelstvo si bude chránit zásoby mnohem více, jestli visí otevřeně jako roj např. 1 měsíc a v bezsnůškovým období je to ještě horší, protože je jaksi jeho přirozenou obranou celku, útok kvůli obraně za každou cenu. Dá se to pochopit snáze v případě, jestli existuje člověk, který by neublížil druhému, ale v případě války rozkazem střílí po nepříteli s nasazením vlastního života .

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 18. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983)

Jsem přesvědčený, že "obsedá-li" se myslí obrazně, tedy kolik nástavků je nasazeno. Dříve se zimovalo jen v jednom nástavku, nyní třeba ve čtyřech. Proto to doplnili.
Když zimuju ve čtyřech nástavcích, nezkontroluju ani pořádně, kolik rámků a nástavků přesně obsedají. Neobsedají vždy celé nástavky a ve spodním obsedají třeba jenom čtyři rámky. Léčivo jde do celého prostoru a ne jenom kde sedí včely. Prostorem se koncentrace určitě snižuje. Podle počtu nástavků dělám i aerosol. Tam už by byly včely stažené ještě víc.
Tonda.

>No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 18. 4. 2006
Re: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986) (15987)

Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.

Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden druhého.
Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom, abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu pohledu.
Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku (15986)

Ivana Novakova:
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
......

Když prokážete Ivano sousedovi, že vás jeho včely obtěžují nad míru únosnou (podle zákona), tak soused je povinnen udělat protiopatření. Taková míra není stanovena metry od pozemku, ale šetřením úřadů, které potom slouží jako důkaz při případné soudní při.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivana Nováková (212.67.90.5) --- 18. 4. 2006
Vzdálenost úlů od soukromého pozemnku

Dobrý den,
prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku. Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě. Se sousedem se nadá domluvit.

Díky a s pozdravem Ivana

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982) (15983)

Od: Karel
> ...
> Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a
> řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
.......

Je to problém, ale za ten si mohou včelaři samy, jestli dojde z toho důvodu k masivním lokálním úhynům. Přičítám to jakési pohodě včelaře, který vidí silné včelstva v podletí a je tím pádem přesvědčen, že je na léčení čas a v oblastech, kde ostatní léčí (Formidol - od června a Gabon po snůšce) a jsou tyto postupy nakonec neúčinné a jedno neléčené stanoviště je pro okolí pohromou.

Jak nato? K čemu je svazek včelařů, když není nesnadné dojít nato, že se svazové Včelařsví mnohdy ani nečte a skončí "na hromádce" neotevřené pošty. To nepočítám zdravotní referenty ZO, který nad takovou situací, kdy "přátelé" neléčí, nemůžou mít z důvodu latentnosti ostatních ani přehled. Proto usuzuji, že se udrží u nás radikální chemoterapie nad postupy jiných států v okolí, kde se zavádí "ekologické", pro nás alternativní léčení. A jsme u kvality reziduí z Varidolu do vosku a tím pádem jeho přechod do medu.

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Vencl (e-mailem) --- 18. 4. 2006
Re: krmen? (15854) (15861) (15863) (15881) (15882) (15886) (15898) (15899) (15905) (15913) (15930) (15939) (15950) (15964) (15965) (15966) (15970) (15972)

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmi včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáča lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chova
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracova zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú žudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmi až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dos.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.36) --- 18. 4. 2006
Re: Olej z tymianu na varroazu? (15729) (15730) (15732) (15740) (15746) (15943) (15944) (15955) (15982)

V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.
......
No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Chtělo by to ale ještě jednou a definitivně ujasnit pro všeobecnou veřejnost, protože když už se ani na články odborníků ve Včelařství nelze spolehnout, tak je to problém. Doposud jsem si myslel, že to redakce upravuje jen ve vztahu k "politice".
Takže, pokud budete někdo v dohledné době na nějaké přednášce, tak to tam nahoďte jako dotaz a dejte vědět. A neotravujeme v Dole. Do podzimu času dost.
Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 15983 do č. 16043)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu