Včelařská konference

Co říkáte na nadcházející citelné ochlazení ? Kvetoucí stromy dostanou na frak, pokud to půjde pod nulu tak sbohem ovoce.
Ale co včely dají se na to nějak připravit nebo nechat být? Zásob nektaru i pylu mají po současných teplých dnech snad dostatek.
Budou se rojit? Zvětšit prostor dřív?, v tom chladu do nich asi nepůjde určitě týden jít.

Může z toho být taky dlouhé ochlazení běhěm kterého pomalu odkvete řepka - ale bez včel. Co mají nasbíráno doteď je jejich.

A ovoce roste v supermarketech za každého počasí :-)

Tak dalo se to čekat, bývá pravidlem, že když je na jaře předčasně teplo, počasí to vyrovná návratem zimy.
Řekl bych, že na 98 % pomrznou ořešáky. Ty u nás právě raší a odkvétají a padají jim jehnědy.

Ochlazení má trvat týden,pro rozvoj včelstev nic neobvyklého,zásob a pylu mají nanošeno mraky.Za týden se vylíhnou masy včel,což lze kontrolovat pohledem z podmetu.Kdyby bylo vyvěšení extrémní,nejjednodušší je podsadit jim další bednu pod nohy,hlava zůstane v teple.

Podle předpovědi to má být více než týden.

Podle aktulizace z dneška to už 23.4.bude znova v řepkách a na jabloních bzučet.Jsem zvědavý,kolikrát to ještě změní.
Pamatuju rok,kdy byla řepka 2 dny za sebou "bílá" a na med to nemělo vliv.Ten rok dík chladnu kvetla strašně dlouho a točilo se z ní dokonce 2x.A to včely létaly vždy jen pár hodin po poledni.A donesly spoustu nektaru,stihaly ho uložit pod strop,ani rojovka nebyla žádná hrůza.

Tak podle dalši už zase ne.Aby se v tom prase vyznalo.

Podle dlouhodobé předpovědi týden má být podprůměrně chladný a pak se to má pomalu postupně až do konce dubna oteplovat.
Snůška z řepky byla ale vždycky na hranici možností včel. Například ke konci socíku řepka rozkvétala tak 15 - 25 dubna, včely se navážely o takových 3 - 5 dnů později do plně rozkvetlé řepky. A každý druhý třetí rok přišlo po zavezení včel do řepky ochlazení. V noci k nule, přes den tak 5 - 10 stupňů. My jsme kočovali z předhůří Beskyd víc na sever víc do roviny a tam byly stanoviště na poli skoro vždy otevřená od severu, takže větrno. Česna spodních včelstev v kočovném včelínu tak 130 cm nad zemí, horních tak 180. Včelky létaly, sbíraly, ale praly se s větrem a když přišla přeháňka, bylo to ještě horší. Na zemi bylo plno mrtvých včel a první týden na řepce včelky pravidelně zeslábly. Asi to včely i ozdravovalo, uhynuly spíš ty slabší, nakažené nebo možná nesoucí roztoče. V druhé polovině řepky v květnu už i chladná perioda počasí byla teplejší a včely ji využily k snůšce.