76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka

Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
gupa (93.92.52.23) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka

Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<

........

Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.

U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.

Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.

Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 3. 2022
Re: Řepka

Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu