78399

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
1984 (91.139.47.194) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JosPr (46.135.88.163) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu