75532

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(178.255.168.151) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75315)

at to pošlou rovnou na účty včelařům a můžou to dělat třeba o půlnoci v červnu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D

Co tak nahlásit v dubnu a výplata v zaří-říjen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 20. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306) (75313)

Urednik a zamyslet? To snad ne,jeste je budem nutit myslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 20. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306)

Největší problém vidím v tom, že v dubnu už není moc čas na přílišné schůzování. To by si možná mohli pánové a dámy ze SZIF uvědomit. Letos jsem to bral jako anomálii, která se srovná, ale jestli to má být pravidlo, tak pro mě výrazně horší. Chápu ale, že jim v kanceláři je to asi jedno. A když uvážím, jak dlouho jim letos trvalo jen zkontrolovat bordeláře, kteří nepodali hlášení do ČMSCH, asi ten čas potřebují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.251.237) --- 18. 8. 2021
Očka

ČESKOSLOVENSKA specialita jsou očka víte jak to dělají
jinde ve světe bez oček jsou tu sečtení lidé tak někdo odpoví. Neberte Polský Lysoň ten to doma používá zřídka ,ale můj zakazník Můj klient.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 18. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306) (75307)

,,Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ??? "

No těžko dubnové stavy, to by nestihly tak rychle vyplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75309)

Vždyť ve vozech jsou jen spodní česna, bez oček. Taky vysoké nástavcové úly a funguje to, loupí jedině vosy, které na podzim létají a včely už jsou stažené, ale škody moc nenadělají. A z jara se poslední roky stává, že první včelstva po proletech začly česnama zespodu rabovat vedlejší včelstva, co seděly ještě pod víkem v chladu a spodní česno měly daleko a ještě ke všemu studený vysoké podmety, ale to je anomálie, a většinou se vylupované včelstvo na jaře rychle vzpamatuje, spustí šňůrku včel dolů a začne bránit.

A mřížka v nástavcových úlech není nutně potřeba, ale musí být aspoň 4 nástavky výšky 24, ty 3 spodní bedny jsou vždy zaplodované. Tedy 3N úl nejde provozovat bez mřížky, vždy bude plod ve 3N. No pak další faktory - světlé dílo v medníku bez trubčiny atd... Ale každé plus je zase vyváženo dalšími mínusy... jako se vším....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303)

Když nechceš mít očka, tak budeš řešit hlavně v podletí i jindy zbytečné loupeže a zbytečná zničení včelstev loupežemi.
Při jakémkoliv oslabení včelstva, obvyklém v podletí a občas z nějakého důvodu i jindy včelstva v nástavcích česno ve dnu úlu přestávají bránit a zlodějky tak mají volné pole působnosti rozjet loupež. Třeba v podletí při zvýšeném tlaku slídivek je to doslova automatické. Takže mimo obdobéí snůšky je velmi dobré používat jako česna jen očka.
Taky ale hodně záleží, na převčelení okolí. Pokud budeš mít blízko hodně včelstev okolních včelařů, je to velký problém.
Pokud nebudeš mít do několika kilometrů žádné kolegy včelaře a na svém stanoviště ne moc včelstev, může vydržet bez loupeže i včelstvo s česnem ve dnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75304) (75305)

Na manipulaci s celými nástavky just u mřížky zapomeň. Stačí se zamyslet, jak třeba matku dostaneš pod mřížku?

Trubce zatarasit MM je docela dobrý chovatelský počin, mám v plánu při letošních zkušenostech s MM vkládat do vybraných plodišť trubčí mezistěny. Místo chovu matek. Trubci jsou lepší přenašeči a upevňovači místních genů než matka. A právě ty místní geny chci regulovat vězněním díky MM aby co nejvíce nevhodných trubců bylo vězněno-vyřazeno ze snubních radovánek, ale pouštět do okolí co nejvíce vhodných. Příští rok to budu vybrušovat jako nenásilnou a jednoduchou metodu selekce a plemenného chovu včel. Na chov matek prostě nemám čas a čímdál víc se mi celý chovatelský systém zdá jako špatná cesta. Stačí vědět něco o včelí genetice a přenášení vlastností a dojde se nato, že je více možností jak upevňovat vlastnosti vybraných matek na stanovišti bez záměrného rozchovu matek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.83) --- 17. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306)

Logicke by bylo zadat dotace na vcelstva prezimovana,ale to zrejme svazovy siml nebude chtit,prisel by o cas dotace z admistrace..Clenske bych preferoval do 31.12,a nee do konce ledna.Osobne o dotace nezadam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (78.80.26.112) --- 17. 8. 2021
čl. příspěvky a výplata dotace 1.D.

Tak už se to rysuje.

ČLENSKÉ SE BUDOU PLATIT DO 31.1.2022.

DOTACE SE BUDOU VYPLÁCET DO 30.4.2022.


Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ???

TO BUDE MNOHO PRÁCE NAVÍC !!!

CO VY NATO PŘÁTELÉ??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JendaBenda (46.135.46.223) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75304)

Rád bych využíval toho co nástavkový úl nabízí ze své podstaty, tedy manipulovat s celými nástavky a to pak bez plodu v medníku nebude. O návrat trubců nejde, může tam ale otevřeným očkem zaletět i matka, včelky tam můžou zanášet pyl, ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.83) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303)

Pouzivat nad mrizkou ramky bez plodu,pak nebude potreba ocko.Trochu nechapu duvod proc nemit i trubce v medniku.Nicemu nevadi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JendaBenda (195.113.180.178) --- 17. 8. 2021
Výkluz pro trubce ...?

Jsem začínající včelař, spíše ještě více teoretik. Nechci mít v nástavcích očka, ale jeden důvod proč očka mít mi připadá relevantní, a to, jak pustit trubce z medníku, když používám mřížku. Mřížky mám tenké plastové, přibité na 8mm tl. rámečcích a položené mezi nástavky tak, že je mřížka pod rámečkem (včely tak mají 8mm mezeru pod mřížkou a 8+2mm nad mřížkou) Očko tedy mohu vytvořit vynecháním části rámečku a tím se vyhnout zásahům do samotných nástavků. Nicméně se mi nechce nechávat otevřená vrátka do medníku, tudíž bych potřeboval, aby očko bylo jednosměrné. Napadly mě dvě možnosti:

A) Udělat výše popsané očko a opatřit ho výkluzem čouhajícím ven z úlu. Např. tímto:
https://www.uvcelare.cz/produkt/vceli-vykluz-trojuhelnikovy/

B) Nedělat očko a zabudovat malý výkluz přímo do mřížky. Např:
https://www.vcest.cz/vceli-vykluz-maly_z85/

Prosím vás zkušenější o názor: Může to fungovat nebo je to úplná hloupost? Jsou prodávané výkluzy dimenzované i na trubce?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300) (75301)

No, ono lidi, kteří znají a běžně používají angličtinu mívají obvykle víc peněz než lidi, kteří u nás angličtinu neznají.
Proto je možná lepší dávat na sklenice nápis Honey, cílí se tím na skupinu těch spíš bohatějších. Co je pro ně sklenice medu spíš menší finanční výdaj, který snadněji unesou tudíž víc kupujou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300)

> JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.<

Poly je běžná cizí předpona a v češtině mi polyflorní med zní lépe než vícekvětý. S předponou poly je třeba nenahraditelný v češtině termín polytechnika, polystyren, polyuretan, ... Polyflora by měl být med takový, který podle pylové analýzy nebo podle jiného např. senzorického hodnocení nezjistí jednodruhovost. Matematicky by takový med měl mít od každého významně zjištěného pylu v průměru stejný zjištěný podíl. Druh/ počet zrn/ na gram.

Honey na etiketě mi nevadí. Etiketa většinou lže, takže je to jedno co a jak zalže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298)

Polyflórní med - mnohorostlinný med nebo spíš přeneseně mnohozdrojový med.
Nechápu, že se kvůli tomu někdo vzrušuje, to jsou přece obecně známá slova. I když jsou cizí, z angličtiny nebo možná z latiny, teď nevím přesně. Ale každý trochu sečtělý člověk tomu termínu přece musí rozumět.
Na nálepku na sklenici prodávaného medu bych to asi zatím nedal, ale v textu v tom nevidím problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 13. 8. 2021
polyflorni med


polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém


polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě
Zdeňkova odpověď: kdo je kdosi(slovík to nezná)

Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.
Zdeňkova odpověď:toto spojení nedává smysl
Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu. Zdeńkova odpověď nee ,ale někteří se mi to snaží namluvit


gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296) Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.Zdeňkova odpověď:Nazvi ho polyflorní a máš světové zakazníky. Taky se mi zdá ,že na Jížní moravě je móóóc horko- nic ve zlém P.S.Význam slova být flor je taky být středem pozornosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296)

Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.

Vím že takové primitivní značení není moc obchodně správně, ale pro získání zákazníka protože jen on ví co chce a jaký odstín chce a jestli chce jarní nebo podzimní sběr. Řekl bych, že z 99,9% ani jeden nemá mikroskop a bude zkoumat v medu podle pylu a jiných příměsí polyflornost nebo jednodruhovost, jestli je medovicový, nebo kvěťák.

A vtom vidím ten smutek, obchodník se raduje.

Aj mne napadlo, jestli by nebylo místo nějakých kontrol státle záhodno naučit přímo zákazníka nějaký jednoduchý postup přes nějakou aplikaci pro mobil, jak med jednoduše připravit, vyfotit sediment a zaslat obrázky do celosvětové tříděné kolekce sedimentů medu podle stanoviště včelstev nebo koupě medu.

Co říkáte na tento nápad IT aplikační inženýři? Ať se prodej medu trochu pohne ve vývoji a s dobou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289)

Polyfflormí med je med z míst, kde není převčeleno. A kde tudíž zdravému běžnému včelstvu přibývají zásoby i v obdobích mezi snůškami, tudíž z nesnůškových mnoha běžných zdrojů sladiny, které se v tom místě nacházejí. A i za běžného počasí, při běžné kombinaci slunečných dnů a občasných srážek. Sice většinou třeba pomalým tempem pár kilo za týden, ale při delším období mezi včelařskými snůškami to už defakto je snůška, protože před náběhem další včelařské snůšky, která produkuje většinou monoflorní med, je tento med vhodné vytočit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.232) --- 11. 8. 2021

Jeste samozrejme do sucheho vzduchu pusti med vodu i pri vickovani vytaceni a staceni do sklenic. Kazda drobnost se pocita. 17 az 18.5 je pro me ok rozmezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.232) --- 11. 8. 2021

No je to jedno z mnoha opatreni. Snazim se oddelovat jednotlive snusky pro druhove medy, takze je pomer zavickovano a nezavickovano v prumeru 50 na 50. Ten med v plastech pusti fakt hodne. Medarnu mam 4 x 4 m, je to o systemu prace. Tocim tak 20 nastavku denne. Pokud to ma hodne vody pod vicky tak bud medovina nebo necham vcelam na proplodovani do dalsi snusky, ale to je par konvi rocne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: (75291) (75292)

A taky medárny některých jsou 5m2, tam ty nástavky neuloží. A je třeba k tomu skladovat další manipulační nástavky, s medem jsou těžké, že to nikdo nezvedne, to je pro profíky co mají převozní a skladovací techniku. Sušičky jsou ale pěkná pálka, nevyplatí se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: (75291)

Umění včelaře bych viděl v tom nepotřebovat ani ten odvlhčovač. Celé roky to šlo, ale poslední 3 roky studené, mokré jara, jednoznačně to je počasím a stanovištěm. Měřil jsem více včelařům, tak vím že ten problém je plošný po celém okolí, né blbostí konkrétního včelaře.

Já se zeptám, když teda necháte v medárně ty nástavky, a plásty v nich jsou zavíčkované, tak jak srazíte tu vodu o 1% dolů? Máte asi na mysli nezavíčkované plásty? Já beru med až po snůšce.

Ten systém sušení používá sedláček z bučovic. No ale dříve nebylo zapotřebí nic, jen medomet a konve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlhkost (82.145.211.173) --- 11. 8. 2021

Hodne pomuze odvlhcovac v medarne a drzet vlhkost konstantne mezi 30 az 40. Nastavky dovezt a nechat 2 dny v medarne vydychat. Pak teprve vytacet. Dela to az 1 % dolu. Nechapu nac si pridelavat praci ze susickou a kazit med dalsim procesem navic, kdyz to jde resit systemove, prubezne navazet nastavky a vytacet je. Koupit susku umi kazdy... Ale naucit se problemu predchazet, v tom je umeni vcelare.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.173) --- 11. 8. 2021

Mas medy kvetove monoflorni a polyflorni. Neboli jednodruhove a smisene. Cemu se divis?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75288)


Zdeněk (93.89.102.199) --- 11. 8. 2021
Re:

polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém

polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě

Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.

Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 11. 8. 2021
Re:

polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75286)

Tento problém mívá různé příčiny, dáváš sem nedostatek informací něco je prostě špatně z tvé strany a vtvém přístupu k problému. Letos jsem točil také řepku jako polyflorní med s dalším medem současně, hodně stihly proplodovat, občas jsem zahlédl vodu ipod víčky, ale celkově problém není. Zkusil bych být tebou med prostě netočit postupně ale jen jednou rčně a to s vybíráním v podletí. Prostě kdy klesne celkově průměrná vzdušná denní vlhkost a vyschne i ta voda z medu pod víčky. Fyzika funguje i u tohoto docela spolehlivě. Akorát ty inforace typu sviňská voda pod víčky a za vše mohou včely a já jsem vtom nevině je hodně málo informací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021

Zavíčkovaný řepkový med vytáčený nedávno současně s lipovým. Lipový bylo velmi málo, přesto otevřené buňky 18%vody, současně dva měsíce starý zavíčkovaný řepkový - v silných včelstvech dosud nezkrystalizoval a měl stále přes 20% vody, po odvíčkování tekl jak voda.

Jestli nějak med dosušit, tak sušička nebo takové ty pseudo metody, oddělování hustot, odvětrávání v teple atd... o ničem. Mikroskop jsem už prodal kdysi dávno... vytvářel víc problémů než ve skutečnosti bylo :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení.

Ale ano z krmení, kvasinky přímo od včelaře, stačí jen med zbrkle vytočit s vodou navíc a jak burčák pěkně začně všechno bujet nadivoko. Kvasinky se jen tak ve zdravém pevném včelstvu v úle v medu nenamnoží, to by bylo hodně posraných konzumentů z medu. Až je med vytažen z úlu potom jsou kvasinky problém. Včela ručí do toho momentu vytažení. Potom je to na člověku jak bude o med postaráno dál. Člověk většinou uvidí zavíčkovaný plást a jediné co ho napadne je ho odvíčkovat nejlépe teplý jak čaj a ihned ho vytočit i stou vodou a nejlépe kvůli té vodě ho pěkně rozmíchat aby se ty kvasinky lépe dělily a neměly moc velký problém s kvasem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)



>A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !<

Blbost je jinak hloupost, hloupý je jen člověk. Včela za lidskou hloupost nemůže, jako takovou lidskou blbost, že nenajde postup, jak med vybírat tak, aby zralý nestříkal z pod víček.

Víčko je postaveno pórovitě, až provoz dělnic ho ošlape a více zneprůchodní. Nebo se samo sline díky použitému materiálu a teplu. Např když se použije pryskyřice typu opropolisované okraje buněk plus bílkovina z košilek a trochou vosku. Nebo když je přebytek a stavitelky nadstavují okraje šestihranných buněk zavíčkovaného díla a tak více zpevňují i samotné víčko dohlazováním.

Víčkoznalství je celá pěkná znalostní sekce ve včelařství, doporučuji věci více pitvat než se začne házet slovy typu blbost... dozačátku mikroskop, a pochopit tak proč je v zavíčkovaném medu 20% vody a co tedy udělat podle bodů co jsem tu napsal, abych nebyl považován za hloupého (blbého) a neznalého včelař co umí jak dement jen tahat z úlu med co z proněj nepochopitelného důvodu kvasí. Pochopit blbec jde ale pochopit psané slovo a proměnit ho v běžnou zkušenost která lze vyřešit je pro člověka těžší.

Prostě včelař potká znalostní včelařskou konstatu nepochopitelného problému, že med z pod víček kvasí. Co tedy udělat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

Taky když včely zavíčkují řídký 20%ní med, tak jim v úle asi nezkvasí, jinak by si ho nevíčkovaly, nejsou blbé? a to tam mají kolem 30°C teplo. Když se takový med vytočí do sklenic a dá do tepla, nevydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení. Nerozehřátý med je v tomto živý to jo, a má taky omezenou trvanlivost danou obsahem vody, skladováním, druhem medu. Otázka jak hustý a z čeho musí být med aby vydržel v egyptské hrobce stovky až tisíce let? Nebo teda aspoň od roku 2000 doteď? Je to sama o sobě medovice, která nekvasí? Nebo květový některý ano jiný ne?

Realita řepkový tepelně neupravený v rozmezí 18-19% - ,,živý" - po roce postupně dostává kvasnou chuť, i když přímo nekvasí hrnečku vař, jen změna chuti, z bílé barvy přechází do žluté, objevují se mikroskopické bublinky v celém objemu - CO2, pastový postupně měkne. Husté medy pod 17% vody mají trvanlivost delší, ale prý se taky zákazníci se vraceli, že pastový nejde nabírat, ohnuté lžičky měli. Proto velkomíchači - výkupci u pastového mají své know how na kolik % vody ho namíchají, ale mám ten dojem, že už se jedná o tepelně přehřáté - od kvasinek sterilní medy, takže pak v teple v super hyper na regálech jen změknou, ale nekvasí.

A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Koky v medu

Ještě zajímavost díky kvasinkám v řepkovém medu, jsem si vzpomněl na článek, který popisuje využitelnost bílkovin, díky koku, který zapříčiní prasknutí pylového zrna a díky němu se třeba oplodní květ. Je to přirozený kontaminant z přineseného pylu do úlu a vyskytuje se v půdě.

Takže je logické si myslet, že řepkový pyl má a trpí - vyskytuje se na květu v nějaké míře mikroorganismus, nějaký mikroorganismus, který zapříčiní svými enzymatickými změnami nějakou lepší půdu pro lepší klíčivost kvasinek.

Takže se díky mikroorganismu oplodní jakkýkoli květ, např. švestka, protože se její květ kontaminuje mikroorganismem který provází lepší oplození. Zajímavé by bylo ty mikroorganismy detekovat a podle jakého druhu květu potom znát, který jaký mikroorganismus zdomácněl natom kterém květu.

Řekl bych, že výzkum je tak daleko, že se dá tímto řešit u cizosprašných samospašnost. Prostě se postříká květ pro lepší samospašnost něčím počem puká lépe pylové zrno.

Takže v medu se např koky musí vyskytovat.



Pro další zajímavost co je z volné půdy,např. se sbírá sběrači pro kultivaci kultury bakterie z kterých se nakonec po selekcích průmyslově vyrábí různá ATB, prostě volně někde půdě se nalezne penicilin. A teď bao raď, jak to říci včelstvu, které si donese nějaký prach nebo na nějakém plodu nakuplivované bakterie zařazené do třídy lékařských ATB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Ještě ke kvasinkám. Kvasinky jsou problémem krmítek. Čím více se používá krmení, tím více je k nalezení kvasinek.

Přítomnost kvasinek je prvním znakem padělání medu a hodnotí se při rozborech tak, že jde o přidávání sirupu včelařem při snůšce.

To jsem vyčetl nedávno v jedné práci okolo laboratorního zkoušení medu.

A myslím si že v době apiinvertů a jiných invertních a kvasnicových příkrmů je to logické a určitým znakem, že nejde o průmyslový med zpracovaný med ale med nehomogenizovaný (tam se většina kvasinek usmrtí teplem a rozmícháním doředí) typu zpracovny super hyper marketu který má svou odběratelskou klientelu.

Rád bych se s přibývajícím časem zabýval mikrobiologií medu více, ale sílu čas a prostředky zatím vkládám do chovu a jeho udržení.

Důležité ke znalostem je vědět, že hodně znalostí uniká díky tomu, co často nejde vidět nebo spočítat pouhým okem. Takže promýšlet chov včel se musí abstraktně, něco jako vysokoškolská matematika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Každý včelař prochází konstantami. To jsou úrovně, kde jedna zkušenost a um se prokládá druhou úrovní.

Vodu v medu vidím po zkušenostech s odpařováním, jako vyřešenou. Také mám zavíčkovaný med s více vody. Celou problematiku voda v medu mám ustálenou momentálně v několika aktuálních bodech. Jsou výsledkem promyšlených postupů po zbrklých začátcích které často čtu.

1) Rozhodná při výběru medných plástů je stříkající nezralý nektar. Musí se tudíž provádět trh dílem. Někde v úle je suchý a vhodný k výběru, někde je mokrý a tudíž nevhodný. Takže co se dává k odvozu, nesmí stříkat. Tudíž je potřeba když není správná zkušenost v začátcích trhat s každým dílem co viditelně vypadá k odvozu, ale není vhodný a musí se ponechat na příště.

2) U medometu jsou po celém světě tzv. oddychové prostory pro právě vybraný med. Hlavní je je udržovat suché, temné - tz. létavka se nesmí umět orientovat v prostoru a tak nedochází ke slídění. Dále je vhodný stropní listový ventilátor. Med nezakrývám.

3) Oddych je dlouhý minimálně 1 den.

4) Nemám polystyrenové nástavky, docela je možné, že samotné dřevo v kterém jsou plástve s medem, tz. u mne nástavky 25mm běžné řezivo, odebírá také vodu. Jsou to v podstatě medníky a nahrazuji je znovu medníkama. Nemám manipulační bedýnky určené k převozu medu. Z tohoto důvodu si myslím, že voda se nedopaří jak v plastových bednách tak v různých Tesco plastových skladovacích bedýnkách a částečně proudění je zamezeno i v běžných rojácích které mají dno a často se používají k převozu medných plástů.

5) Všechny výše popsané zkušenosti mám v hlavě dál rozvíjet.

6) Sušku co mi táta udělal mám několik let zbytečnou, tento stroj využiji k něčemu jako k očkování a homogenizace a pastování nebo jej nejraději odprodám dál, protože v něm mám nějaké peníze.

7) K bodu 5, rozvoj letos proběhl novou zkušeností nechat med v nejvyšším medníku. Převěšuji plodiště nad MM, dělám s rozběrným dílem jak s rozběrným dílem od začátku i bez ní a MM se zdá být velmi vhodná k pochopení a usnadnění aby včelstvo i v letech bídných jako letos, dalo med a navíc MM má další nesporné výhody jako hodnocení matek, práce s méně obsazenými medníky, atd. Převěšování je základ zralého medu jak s MM, tak bez MM. Je to nezbytný úkon před vybíráním medu a převěšování nového medu nad matku, se provádí stále a průběžně.

8) K bodu 5, při převozu lze využít podlahu a samotný prohřátý prostor vozidla k dosoušení. Letos jsem instaloval vodovzdornou hladkou překližku, což znamená že lze z jednoho místa nakládat pohodlně od dveří celý náklad, a díky prosklenýmu nákladovýmu prostoru se překližka naakumuluje teplem které dál dosouší naložený med.

9) Nevím, ale dlouho už nebylo tropické vlhké počasí, které jsem si také prošel a bylo hlavním důvodem pořízení sušky. Myslím si že bych se dnes bez ní také díky propracovanějšímu přístupu k vodě v medu bez ní obešel.

10) Voda v medu se komerčně řeší v duplikačních homogenizátorech o objemecj nad 2tl, úplně vklidu, ale není to med syrový. Syrový med, tz. nepřihřívaný a fyzikálně nesmísený je chuťově úplně jinde než med různě ohřívaný a nadbytečně rozpohybovaný. Syrový med je živý produkt od medonosného hmyzu a jakmile opustí úl, měly by být zachovány jeho senzorické a chuťové vlastnosti pokud možno tak, že se ihned zabalí do spotřebitelského balení a dál nevyžaduje další práci což jsou další investice.

Takže asi tak myslím. Moje začátky s vodou v medu jsou někde od r. 1986 kdy jsem vytáčel sám své včelstva poprvé. Takžepokud chcete včelařit promyšleně a s rozvahou, doporučuji přeskočit toto období nastudováním a zavedením do praxe, výše popsaných bodů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277)

Med od roku 2000 a stále je dobrý? Můžu se zeptat na % vody? Byl nějak tepelně upraven, aspoň rozehřátý - tedy sterilizovaný od kvasinek?

Medovicový tu nikdo nemá - není les, tak neznám, ale s hlavním řepkovým medem tu zápasí většina včelařů co se týká skladovatelnosti. Trvanlivost max. 1 rok při obsahu vody kolem 18,5%.

Z léta smíšený tmavší (lípa) vydrží minimálně 2 roky při témže obsahu vody - jestli tu trvanlivost prodlužuje část medovice v něm, nevím?

K řepce ještě trochu odbočím:

Řepkový med je na skladování a náchylnosti ke kvašení nejhorší. Letos řepku opět propršelo a naplno točili jen ti co měli řepku přímo pod úly za plotem apod... včely jim donesly i v tom hnusném jaru a výsledek? Zavíčkovaný ze silných včelstev po zprůměrování 20% vody - měřili jsme to refraktometry ! Prostě to včely neuměli v tom vlhku odpařit a nosili a nosili a rychle zavíčkovaly. Takže začíná éra sušiček, pokud nemá být med tepelně upraven.

Kolik % vody máte řepkové medy a jak dlouho vydží, jaká konzistence?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276)

Kdysi, když jsme měli včely v lese, tak byl první medovicový med, který nosily, po odkvětu maliníku a před lípami malokvětými, světle hnědý až někdy do cihlově červeného nádechu. Potom až skončily lípy malolisté, byla v lese ještě jedna snůška z medovice a to byl spíš tmavě hnědý až načernalý medovicový med. Ale borovic tam bylo málo, jen jejich příměs v jednom lese. Havní byly smrky vedle borovis i trochu příměs jedlí.
I když některé hodně medovicové medy takovou tu oříškovou příchuť měly. To byly ty nejkvalitnější medy, nemusely se vůbec pastovat a přesto tuhly velice pomalu a dlouho do jemnozrnné konzistence velmi vhodné na chleba j i na rozpouštění třeba v čaji. A hlavně, na rozdíl od pastovaného medu, v téhle konzistenci vydržely po celou dobu skladování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275)

Příjemná oříšková vůně. Barva světlá a různě podle právě probíhající vedlejší snůšky pylu. Zpravidla se smíchal s něčím co právě probíhá, je to taková výplň. Nejde moc poznat, hodně včelařů si myslí že nosí to nebo ono, ale medovice dělá(la) tak 2/3 výnosu medu na JM. Klam je ten světlý odstín který nijak nepřerazí ani akát, ani lípu ani slunečnici. Jen ta vůně po otevření úlu, oříšky.

Archiv nedělám, mám jen dva hranolky po kile a půl hodně starý dubový černý, ale už jsem loni viděl že se vrství a vrací se do složité sacharózy. Hodně starý znamená, že je z roku 2000.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.210.251) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274)

Gupo diky za info. Muzes popsat sensoricke a opticke vlastnosti tohoto medu. Nemas archivni sklenici na prodej?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273)

Mnoho let za sebou je v březnu na JM zima. Vtu dobu probíhá kladení vajíček mšíce borové. Má také hlavního nepřítele Pauesia picta.

Takže pokud jsou tak dva roky za sebou příhodně teplé a první rok se mšice borová namnoží a druhý rok přemnoží, nenamnoží se její predátor, na JM od května do srpna, pamatuji že i v polovici září jsem točil vedle borovic nepřetržitě med. Je zní více medu než z nějaké lípy nebo pole. Jenže .

Jenže jsou borovice chcíplé, na tlející chcíplině rostou akorát houby. A takové houbovité dřevo dobré ani do kotle ani do kuřáku.

Zrovna včera jsem se díval, že borovice co přežily, jsou znovu od konců zerzavé, takže vychcípnou lokálně napadené nakonec všechny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272)

To je snad jasne,nejsou tam podminky pro premnozeni producentu medovice,aby ta snuska byla vyznamna,coz jinde zase platit nemusi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Já jen, že se uvádí medovice borová jako významný zdroj snůšky a zatím ani ťuk. Známý od Vracova taky z borovice za 30 roků nic se 150 včelstvy. Tak dumám, že kde jechyba, že proč tak rozsáhlý les nemeduje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Holt jehličnany jsou v dnešní době ošklivé druhy, ideologicky správně jsou dnes listnaté smíšené lesy . Maximálně smíšené lesy s cca do 30 % jehličnanů.
A podle některých zelených aktivistů nebo zeleně poblázněných neznalých juniorů je špatrně i vysazování, ideologicky správně úplně je les vyrostlý "přirozeně" neboli jen z náletů.
Jediná pravda je z toho ta, že strom vyrostlý přímo na místě ze semena by měl mít znatelně kvalitnější kořenový systém než strom, který vyrostl ze zasázeného, třeba i víceletého a ve školkách vícekrát přesazovaného stromečku.
A tudíž by měl být odolnější k nepřiznivým vlivům, větru, suchu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269)

Jediné statné smrky, asi 200m podél asfaltu, na semeno, vyřezal nový lessprávce když dostal funkci někdy před 8mi lety, borovice byly na JM z 75% sežrány a proschly a nic znich není vidno. Podrůstají náletem lip a akátů a dubů, ...

Takže z borovic určitě nic nebo nic moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 7. 8. 2021
Borová medovice

Měli jste někdo někdy medovicový med z borovic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (109.231.162.126) --- 7. 8. 2021
Pozvánka na výstavu VČELA !!!

Zveme všechny včelaře a příznivce na naši výstavu VČELA!!!, kterou organizujeme v Ostravě ve dnech 3. - 4. září 2021.
Věříme, že tato akce naplní očekávání včelařů a jak vystavovatelé, tak lektoři na přednáškách se těší na včelařskou sešlost.
Program a vše kolem výstavy najdete na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265) (75266)

On to byl, aspoň ten les, co jsem zimoval, takový pololužní les.
Víceméně větší rovina pod horama, kde kdysi při povodních nejspíš podstatně větších než v roce 1997 řeka z hor natahala tak na kilometr šířky a až do dvou metrů hloubky na skalním podkladu a na pár kilometrů délky štěrk z hor. A na tom štěrku na další nanesené půdě vyrostly ty lesy, zatímco téměř ve stejné výšce na tom štěrku tekla řeka. V 70 letech prohloubili a zůžili koryto, místy až na podkladový kámen a štěrk částečně vytěžili, protože Tatrovka potřebovalal podsypat základy nových hal.
Takže od té doby v lese žádné trvalé tůně či bažiny, jen při velmi velkých povodních se tam dostane voda z řeky a při deštích je tam pořád specifické bláto. A je tam specifická půda, černozem s vyšším obsahem jemného písku. Která se od těch 70 let postupně vyčerpává. A pod tím na většině plochy zřejmě propustný štěrk se spodní vodou napájenou z koryta řeky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265)

U mne inkarnat tri roky nedal nic.Kvete v dobe,kdy u nas uz vyrazne chybi vlaha.Kveten,cerven neprsi...Bez vody neni nektar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264)

Jetel inkarnát tu jednou vyseli několik hektarů na dobrou půdu, ideální počasí, pravidelně zalito, teplota kolem 25°C, včely na něm byly hodně, ale nektar žádný. Včelař co měl řadu úlů u toho pole - prý taky vůbec nic.

A jak to bylo tenkrát v těch lužních lesích, dalo se tam vydržet?

V takovém mokru od jara až do konce léta jaké panuje poslední roky, tam se nedá ani vkročit. Všude přemokřeno, laguny, brutální líhně komárů, tisíce útočných ovádů, muchniček.

Ty ostružiny jsem tam taky viděl, ale že by kvetly nějak moc, spíš sem tam květ. Jediné co až do podzimu tam je a jinde neroste, tak netýkavka, ale to už je dávno zazimováno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263)

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262)

Trochu tmavšího některé měly, ale lípy v tom je opravdu minimum, asi z jetele z trávníků.

Letos tím pádem opět víc zakrmeno cukru než vytočeno. Ještě před pár lety zimování na řepce s dokrmením 0-6kg cukru. Teď cukr v plných dávkách, některé včelstva si letos prožraly i řepkové zásoby, druhý med nepřinesly a omezily plodování, prostě hlad uprostřed sezony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261)

Z pohledu na lípy, ne podle včel, i u nás lípy vypadaly divně.
Velkolisté na začátku obvykle velmi intenzívně voní, letos voněly málo a z malolistých sice šla na asfalt nějaká medovice, ale po většinu doby květu jednak nebylo ideální počasí, jednak na lípy z nějakého důvodu včely skoro nelétaly. A nebylo to tím, že by v mém okol nějak hromadně včelstva vymřely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 8. 2021
Re: (75259)

Lípový letos nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 2. 8. 2021
Re: (75259)

Ja lipovy nemel nikdy,ale s tmavym budu na vysost spokojeny.Jen kdyby ted kazdy vecer nelilo,a mohl jsem dovytacet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 8. 2021

Urodilo se někde průměrně lipového medu? Zjišťuju, že všichni v okolí mají tak akorát pár sklenic pro sebe, a už zčásti i včelstva zakrmena, žádná sláva letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256) (75257)

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256)

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255)

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75532 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75256 do č. 75316)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu