Včelařská konference

Poslední předvánoční teplé dny (10-15st), ty včelstva které lítaly, vykrádaly jiné co zůstaly stažené, cca stejně silné. Hlášeno od více včelařů, i s bitvy na česnech. Už od loni se takové rabování prvních ,,vitálních" včelstev objevilo při proletech na jaře, ty co měly prolety, okamžitě rabovaly vedlejší ještě silnější, které byly vidět přes folii jak jsou stažené. Běžné je, že včely loupí nejvíce v podletí a po prvních mrazech býval utrum. Teď to je každý prolet, moc toho asi neodnesou, ale navazuje dlouhodobá slídivost. Zužování česna nepomáhá, když včelstva mají ještě zimní klid. Ten samý problém je poslední roky s vosami, nálety až do konce listopadu. Ještě teď lítají osamocené vosy. Asi ty moravské univerzály s malým česnem - chodbičkou v boku nebyly vymyšlené jen tak pro nic za nic?

Prostě nástavcový úl začíná dělat čím dál větší neplechu. Máte s tím někdo zkušenosti, nyní na porovnání s moravskými univerzály. Já je před lety protáhl komínem.

Holt se klima meni a vcely se prispusobuji.Loupeze,zadna plodova prestavka,atd.Za par let mozna zadna zima ani nebude.

Jarní loupeže jsou úplně běžná věc a dějou se odjakživa. Stačí se jenom na jaře pořádně dívat. Pokud to je v rámci stanoviště, nepovažuji to za zvláštní problém, spíš za určitý svérázný způsob sebepodněcování včelstev na stanovišti. Po probuzení včelstev ze zimního chumáče a jejich rozvolnění a rozplodování ovšem musí tyto jarní loupeže ustat, jinak se zadělává na problém.
Já jinak ( když mám včely) včelařím souběžně v nástavcích a ve starých zadovácích. Zadováky rozhodně včelstvům vyhovují víc, zvláště pokud se jedná o oddělky nebo slabší včelstva. A pokud se jedná o ochranu proti loupežím.
Pokud ale včely odcházejí, jako odcházejí letos, nepomůže proti loupežím nic. Prostě jednoho dne jsou včely tak slabé, že i s česnem zůženým na jednu včelu jsou vyloupeny.
Zachránil by je jen příchod zimy, sníh a mráz pod - 5 st C, kdy loupež stoprocentně ustává a včely lze v podstatě beze ztrát spojovat.

Když se na jaře rozběhne snůška, tak už je to v pohodě, slídivost zmizí. Letos padly včelstva i v dvouprostorových čechoslovácích, celé stanoviště, taky jsem slyšel. Pořád jsou tyto úly bezpečnější na rabovky než nástavcové s vysokým dnem, byť se zúženým česnem.

Nevím, kde se to pořád bere, že za loupežemi jsou blbé úly, vosy a nenakrmené sousedovic včely. Je to stále dokola. Nesmysl. Je to o oslabených včelstvech, často už nad hrobem.

Když se včely na podzim stáhnou výše a pod sebou mají neobsazený nebo jen částečně obsazený nástavek, jsou neustále rabovány vosami, kromě poledního oteplení prostě včely v chladnu nebrání. V listopadu jsou to desítky vos v každém úle, nyní jsou ta včelstva v dobré kondici, nezeslábnutá. Někteří by asi potřebovali pořádný nálet vos, jinak se bude stále věřit tomu, že vosa je jen neškodná uklizečka mrtvolek.

A druhá věc - včelstva, která ukončila plodování dříve než ostatní a stáhla se, jsou napadeny jiným včelstvem, naposled včera než napršelo, teplota přes 10°C stačila. Několik včelstev rabovaných, česno ulepené, vykousaný vosk, pod folií přitom pěkné včelstva na 8r. Na jaře to samé, ty co nemají prolet jsou okamžitě ten den loupeny. Prostě ty nástavcové úly jsou přes období zimního klidu volně přístupné a nebráněné. A zimní klid má každé včelstvo jinak a v tom je ten zádrhel. Dřív to nebylo tak výrazné, první mráz ukočoval obvykle sezonu. Vosy byly aktivní někdy v srpnu, né v listopadu.

Včelstvo se nebrání jen na česně.

"Nevím, kde se to pořád bere, že za loupežemi jsou blbé úly, vosy a nenakrmené sousedovic včely. Je to stále dokola. Nesmysl. Je to o oslabených včelstvech, často už nad hrobem."
a
Není pravda.
V nástavkovém úlu, kde zůstává otevřeno česno ve dnu, jsou zničeny loupeží všechny včelstva, které z jakéhokoliv důvodu jsou slabší tak, že nedokáží obsednout a bránit celý vodorovný průřez toho úlu. Protože zlodějky nebo vosy vletí česnem ve dnu, které je daleko od sediště včel s plodem a tudíž není včelami obsazeno, do úlu a nehlídanou uličkou se dostanou nad včelsvo k zásobám.
Když se v nástavkovém úlu česno ve dnu uzavře a včelám se otevře očko ve stěně nástavku, tomu slabšímu včelstvu stačí jen hrstka strážkyň, které obsadí očko, k uhlídání proti zlodějkám. Přirozeně česno nebo očko se nastavuje na průchod jedné včely.
Když v nástavkovém úlu s teplou stavbou nebo v zadováku je včelstvo ještě slabší, sediště včel s plodem příliš daleko od očka, česna, takže včely ho strážkyněmi hůře obsazují a zlodějky pronikají do úlu, zlepší se ochrana proti zlodějkám tím, že se sediště včelstva, plásty s plodem, se přemístí co nejblíž tomu česnu nebo očku. Přirozeně průchod zase na jednu včelu.
Takhle se proti zlodějkám udrží i hodně slabé včelstvo, spíš středně silný oddělek. Ale včely musí mít vůli se bránit, nesmí tam být virózy, jako tomu bylo letos.
Ty podle mně způsobují rozvrat včelstva. I když včelstvo je zdánlivě dost silné, děj ve včelstvu je chaotický, strážkyně ochotné na česnu bránit včelstvo i za cenu vlastního života nejsou nebo pracují špatně, zlodějky pronikají do včelstva, odnášejí zásoby a strhávají s sebou i jednotlivé, bohužel virózou nakažené včely.

Tohle samozrejme neplati vseobecne na nastavkovy ul.Je to hloupost.Zalezi predevsim na sezeni zimniho chumace v nastavkovem ulu.Vosy chodi predevsim sbirat odpad na podlozku a na dne ulu,dal si to vcely ohlidaji.Pokud funguji,tak jak maji.Vosy jsou indikator,ze je ve vcelstvu neco spatne.To pak nepomuze ani cesinko na 1 vcelu a sezeni primo za nim.