Včelařská konference

Jeątě můľeą dřevo plastifikovat čpavkem. :-))
Technologii přesně neznám, ale suąené desky se povaří ve čpavku a pak se za horka slisují o asi 30%.
Výsledný produkt nehnije, neľerou to ľádní tvorové, nechce to hořet, chová se to jako mrtvé dřevo - tzn. nekroutí se v závislosti na teplotě vlhkosti atd, je to několikanásobně otěruvzdornějąí neľ dřevo, opracovává se to stejnými nástroji jako dřevo. A hlavně vypadá to jako dřevo. Prostě jen samé klady. :-))
kdyľ jsem o tom před 10 lety něco četl, jmenovalo se to LIGNAMON či tak nějak.

A je to jako skoro se vąím, cena jistě odpovídá kvalitě.
Ahoj
       Libor Jarolím


> To je dobrý nápad, ale má i určité nevýhody.
>
> - sniľuje izolační schopnost dřeva, vzduchové komůrky v dřevě jsou zaplněny
> parafínem.
> - při 180 st C ze dřeva unikne nejen volná vlhkost, ale uniká i vázaná
> vlhkost, dřevo tedy mění své vlastnosti. Stává se křehčí a náchylnějąí k
> praskání. Taky můľe změnit svůj tvar, rovné destičky se ohnout atd. Jinak
> dřevo začíná uhelnatět při teplotě cca 220 - 250 st C, těch 180 st je k tomu
> dost blízko. Mně by se více líbily niľąí teploty, 100 - 120 st C.
> - Parafín ve dřevě můľe kontaminovat oąkrabky vosku a propolisu.
> - Barvy na nadstavcích budou drľet podstatně hůř, nebo nebudou drľet vůbec.
>
> Je třeba zjistit, jak dalece se tyto nevýhody projevují a jak je případně
> omezit.

> > ja muzu vrele doporucit - "povarit" prkynka pred sesroubovanim v
> > parafinu. 180 stupne celsiuse, 20 minut. po dvou letech vypada ten ul
> > jak novej.

To asi pro domácí výrobu není to pravé. Čpavek a jeątě lisování...
Ale různých desek lisovaných z různých organických hmot se teď objevuje
stále víc. Taková deska o tlouą»ce 2-3 cm s odpovídajícími hmotnostními,
tepelněizolačními a pevnostními vlastnostmi, dostatečnou výdrľí venku při
občasném zmoknutí a dostatečnou lácí a moľností opracovat ji běľnými
nástroji - nesmí je tupit, by se stala silným konkurentem dřeva při výrobě
levných nadstavků. Současné materiály mají vľdy jeden, dva tyto parametry
vynikající, ale jiné úplně nedostatečné.
Jedna firma na střední Moravě dělá desky lisované vysokým tlakem ze slámy.
Jmenuje se to EKODESKY STRAMIT tuąím. Bohuľel je dělají standartně v
tlouące 6 cm a nechtějí je posílat nařezané. Pouľívají se na vnitřní i
vnějąí obklady montovaných baráků. Pokud se mi je povede sehnat, zkusím z
nich nějaký nadstavek udělat.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 01, 2004 1:37 PM
Subject: RE: Aerosolování -úprava dřeva- OT


Jeątě můľeą dřevo plastifikovat čpavkem. :-))
Technologii přesně neznám, ale suąené desky se povaří ve čpavku a pak se za
horka slisují o asi 30%.
Výsledný produkt nehnije, neľerou to ľádní tvorové, nechce to hořet, chová
se to jako mrtvé dřevo - tzn. nekroutí se v závislosti na teplotě vlhkosti
atd, je to několikanásobně otěruvzdornějąí neľ dřevo, opracovává se to
stejnými nástroji jako dřevo. A hlavně vypadá to jako dřevo. Prostě jen samé
klady. :-))
kdyľ jsem o tom před 10 lety něco četl, jmenovalo se to LIGNAMON či tak
nějak.

A je to jako skoro se vąím, cena jistě odpovídá kvalitě.
Ahoj
Libor Jarolím


> To je dobrý nápad, ale má i určité nevýhody.
>
> - sniľuje izolační schopnost dřeva, vzduchové komůrky v dřevě jsou
zaplněny
> parafínem.
> - při 180 st C ze dřeva unikne nejen volná vlhkost, ale uniká i vázaná
> vlhkost, dřevo tedy mění své vlastnosti. Stává se křehčí a náchylnějąí k
> praskání. Taky můľe změnit svůj tvar, rovné destičky se ohnout atd. Jinak
> dřevo začíná uhelnatět při teplotě cca 220 - 250 st C, těch 180 st je k
tomu
> dost blízko. Mně by se více líbily niľąí teploty, 100 - 120 st C.
> - Parafín ve dřevě můľe kontaminovat oąkrabky vosku a propolisu.
> - Barvy na nadstavcích budou drľet podstatně hůř, nebo nebudou drľet
vůbec.
>
> Je třeba zjistit, jak dalece se tyto nevýhody projevují a jak je případně
> omezit.

> > ja muzu vrele doporucit - "povarit" prkynka pred sesroubovanim v
> > parafinu. 180 stupne celsiuse, 20 minut. po dvou letech vypada ten ul
> > jak novej.

Stramit je vynikající materiál na stavbu a zateplování domů, sám jsem z něj udělal půdní vestavbu (bližší informace na http://www.ekopanely.cz). Na úly je ale zcela nevhodný, protože:
- je těžký, takže akumuluje teplo, ale s nástavkem se prakticky nedá manipulovat
- do rohu se špatně spojuje - řez je čistý jen kolmo k slaměným vláknům, podél se drolí a "vyboulí"
- prakticky nelze vyrobit zářezy na rámky

Jediné, co jsem z něj nakonec pro včely udělal jsou strůpky.

Ivo Svěrčina

Mám dotaz.
Nemáte někdo zkuąenosti s odpuzováním hlodavců z uteplivek?
Na vrchu úlů mám volně poloľené filcové uteplivky zakryté plechem a letos
zřejmě díky tomu, ľe je u nás uľ druhý rok sucho, jsou asi hlodavci
přemnoľení a na stanoviąti v lese v nich řádí. Přitom z něho domů na zimní
stanoviątě nemůľu, musím počkat, aľ zemědělci posečou louku, přes kterou
pojedu, nebo tahat úly přes les.
Napadají mne dvě moľnosti. Za prvé aromatické rostliny, třeba vratič. Za
druhé kouř. Uteplivky pořádně zadýmat kouřem z kuřláku nebo tabákovým
kouřem, aby hodně načichly. Nevím ale, co na to včely. Zkouąel to někdo ?

R. Poláąek.