| - R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza
"Pokud bych dnes mel hledat vcelstvo k rozmnozeni,hledal bych v prirode vcelstvo,ktere dokaze dat v dutine 3,4 roky,aniz by ho kdo osetroval ci do nej zasahoval,menil dilo,vcelstvo,ktere si dokazalo nanosit a prezit...Kdesi jsem cetl,ze je nejaka studie,ze valna vetsina roju neprezije uz prvni zimu,neustoji zivot bez pece vcelare.Ta ktera to dlouhodobe dokazi,ta by mela byt mnozena,coz nejspis i sama dalsim rojenim delaji."
-----------
Přežití roje první zimu, ale i potom je podle mne dáno jednoznačně snůškou, která v tom roce na tom místě byla a datem, kdy roj dutinu obsadil a vystavěl většinu plástů, aby tu snůšku mohl využít. Neboli když je v tom směru dobrý rok, jako třeba letos tady u nás, přežijí zimu hlavně nejranější roje i divoká včelstva, které už jsou v dutině víc let. Kvalita včel je podle mně podružná, pokud není velmi podprůměrná. Naopak, když je hladový rok anebo trvale převčelená oblast, nepřežijí zimu podle mne ani nejlepší včelstva v nejlepší dutině.
U dlouhodobě obsazených dutin , v oblasti, kde se včelaří tak, že je hodně rojů, je podle mne velké nebezpečí, že se trvale obsazená dutina jedním včelstem zamění za zamořenou dutinu třeba MVP, kterou každý rok na jaře obsadí jeden z prvních rojů a každý rok na podzim nebo v zimě v ní uhyne. I když stejně tak se může jednat o dutinu, kde včely v zimě každý rok zničí třeba hlodavci nebo i hmyzožraví ptáci, pokud ty zbytky včel a plástů vyházené predátorem třeba ven na sníh v zimě včelař nezaznamená.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72287
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |