Včelařská konference

Rád bych souhlasil, ale vysočina má jednu dobrou vlastnost. Když je medovice
na smrku stačí deset dní soustavné snůšky a jsme spokojeni na celý rok.
Bohužel pamatuji rok kdy jsem neoblízl ani lžičku. Je pravda že jsem měl
desatery včely. Když vám každý týden jednou zaprší po dva měsíce je sloveno.
To ještě nebyl ten žlutej mor. Letos kleny taky nic nedali , teplo a sucho a
rychle odkvetly. Tento měsíc tu napršelo 123 mm, v květnu , kterej býva
nejmokřejší 52 mm. Letos jsem opět spokojen, pokud se nebude muset do
podzimu pokrmovat. Proč letos nebyli žádné roje. Včelama nabitý 4 bedny po
deseti rámcích 39 x 27,5. misek plno a nic zakladeno. Jen tichý výměny pokud
se to nezvrhne Dík za odpověd Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2018 14:56:19
Předmět: Re: bĹ?eÄ?Ĺźan
""Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás
taky."
----------------------
Já bych řekl, že spíše by mohli včelaři získat než ztratit.
Sice nahoře ještě nevědí, co místo smrku budou dávat, ale podle mně to
vyjde zhrubas takhle:
Za prvé smrk je svým rychlým růstem snadností pěstování a efektivností
využití dlouhých rovných kmenů a tím i výnosnosti smrkového lesa stále
prakticky nezastupitelný. Proto podle mne majitelé lesních pozemků prosadí
pouze omezení, ze stoprocentních smrkových monokultur na řekněme odhadem
cca 30 % smrku ve smíšeném lese. To pořád na nějakou medovicovou snůšku ze
smrků bude stači.
Za druhé spousta producentů medovice je na listnáčích, hodně z nich
produkuje medovici přijatelno upro včely množstvím i kvalitou, akorát jsou
zatím neznámí jen proto, že těch listnáčů zatím je v lesích procentuálně
málo. To se náhradou smrkových monokultur smíšenými lesy může změnit.
Za třetí: Včelařské stromy. Akát je sice ekologisty odpískaný jako
nežádoucí invazivní dřevina, lípa nemá z hlediska produkce dřeva
opodstatnění být v produkčním lese, ale pokud se podaří aspoň pětinu smrků
nahradit javory kleny, budou ty javory produkovat víc včelí pastvy než
smrková mnokultura.Sladinou z květů , ale i medovicovou snůškou. A javorový
květový med je docela kvalitní. Případně by se do takového lesa mohly
"propašovat" i další včelařské stromy místního evropského původu, i když
bohužel produkují pastvu pro včely u příliš brzy a jsou tak spíš na jarní
podněcování rozvoje. Jako třeba javor mléč, třešeň ptačí, bříza, olše,
topol nebo dokonce vrby a osiky.
A za čtvrté přeměnou smrkových monokultur na smíšené lesy by se objevilo
navíc bylinné patro a v závislosti na tom, co se podaří prosadit
ekologistům a jak se v takových lesích bude nakonec i hospdoařit, tak možná
i křovinné patro. To je obrovské množství různých rostlin a spousta z nich
jsou dobrým producentem nektaru i pylu, dohromady po celý včelařský rok.
Nejvíc té produkce by sice bylo na začátku jara před rozvojem olistění, ale
při větší rozloze lesů by byla nezanedbatelná podpůrná snůška i po zbytek
včelařského roku až nějak do září či do prvních silnějších mrazíků a opadu
listí na podzim.
---------------------
Kdyby byli na ústředí ĆSV co k čemu, tak už tam dávno sedí a spekulují, jak
by do závazných lesních plánů prolobovali sázení co největšího množství
včelařských dřevin a obhosdpodařování těch nových smíšených lesů tak, aby
to bylinné patro bylo co nejmasívnější.
"

Po vytočení byly v mínusu 1,5kg. Jak začala snůška z lípy váha je v plusu 9kg, a roste.


http://leteckaposta.cz/355228010