Včelařská konference

A puklice poloskrytá trochu medovnice smrková. A že bude ještě potom něco?
Nevím co tak leda pokrmit a čekat na přidání zásob na zimu. Letos to jde
všechno nějak naráz. Vysočina je trochu vlhčí než jižní morava . Tady stačí
10 - 14 dní a jsme spokojeni. Bohužel to někdy bývá naopak a ty dni uschnou
nebo medovice omokne a je slovýno Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2018 11:18:43
Předmět: Re:
" Snusek jeste bude,netreba hazet flintu do zita,do srpna daleko.Teprve
zacinaji maliny.
"

Tak jak bylo repkove zluto,zacina byt horcicove zluto,inkarnatove nachovo a svazenkove modro.V lese zacina malina,krusina,pridaji se ostruziny.Finale byva v srpnu na msici.Letos je jich hojne na broskvich i svestkach,coz je takova predzvest,ze by to mohlo v srpnu rozervat vcelnice.V to letosnim kvaltu i driv.Hlavne at to skonci v puli srpna a netrva dele.Stando mezisteny byli primo z vyroby nebo od prodejce???

Měl jsem opakovaně asi 5 hektarů hořčice přímo 50 metrů od vozu, kvetla ve stejnou dobu jako lípa. Včel na ní bylo plno, více jak na řepce na jaře, ale dávala jen pyl. A byly různé typy počasí, naposled loni do květu pořádně napršelo a pak teploty ideální kolem 25°C, oblačno a stejně ani kapka nektaru jako vždy.

Taktéž loni s 10 hektary jetele inkarnátu, napršelo na počátku květu i během květu, počasí ideální, včel na ní plno, hukot, ale zase jen pyl, nektar nula. Navíc zemědělec už inkarnát nechce, nevhodná oblast (řepařská 250mnm), velká část semen se vytřepala při sklizni - prý nerovnoměrné zrání, dohlíželi na to dlouholetí producenti co pěstují inkarnát ve vyšších polohách nad 400m. Prostě jsou oblasti na snůšku vhodné a nevhodné. Někde to řepkou končí a šmitec.

U nas se inkarnat nemlati,slouzi jako meziplodina.

No někdo musí získat semeno inkarnátu, aby se dalo používat jako ta meziplodina, takže porosty na semeno se mlátí. Co vím z doby socíku, kdy se jezdilo kočovat na červený jetel na semeno v srpnu, tak červený jetel medoval jen tehdy, když bylo v době květu výrazné sucho. Jen tehdy se vyvinuly trubky jetele kratší a včely dovnitř jakž takž dosáhly.
Jinak produkce sladiny u brukvovitých asi bude hodně záviset na půdě. Pamatuji si, že jednou jsme kočovali za řepkou ne na sever do nižších anížinatějších poloh, ale opačným směrem ještě víc do Beskyd a tam, i když bylo dobré počasí, řepka prostě nemedovala. I špatně rostla. Taky to ale bylo nejspíš tím, že tam bylo podloží a půda na něm z beskydských hornin, pískovce a jílovce, písek a jíl, kameny a málo živin. Zatímco od nás na sever bývala řepka nejen v rovinatější lepší půdě, ale je tam místy taky podloží ne ze sedimetů, ale z vyvřelých hornin, které při svém rozkldu uvolňují do půdy hodně živin.